Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Max Ernst | obrázek = | datum_narození = 2. dubna 1891 | místo_narození = Brühl, Německé císařství | datum_úmrtí = 1. dubna 1976 | místo_úmrtí = Paříž, Francie | státní_příslušnost = {{Vlajka|Německo}}
{{Vlajka|USA}}
{{Vlajka|Francie}} | povolání = malíř, sochař, grafik | aktivní_od = 1909 | manželka = Luise Straus-Ernst|Luise S…“

2026-08-15T14:31:23Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Max Ernst | obrázek = | datum_narození = 2. dubna 1891 | místo_narození = Brühl, Německé císařství | datum_úmrtí = 1. dubna 1976 | místo_úmrtí = Paříž, Francie | státní_příslušnost = {{Vlajka|Německo}} {{Vlajka|USA}} {{Vlajka|Francie}} | povolání = malíř, sochař, grafik | aktivní_od = 1909 | manželka = Luise Straus-Ernst|Luise S…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Max Ernst
| obrázek =
| datum_narození = 2. dubna 1891
| místo_narození = [[Brühl (Severní Porýní-Vestfálsko)|Brühl]], [[Německé císařství]]
| datum_úmrtí = 1. dubna 1976
| místo_úmrtí = [[Paříž]], [[Francie]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Německo}} {{Vlajka|USA}} {{Vlajka|Francie}}
| povolání = malíř, sochař, grafik
| aktivní_od = 1909
| manželka = [[Luise Straus-Ernst|Luise Strausová]] (1918–1927) [[Marie-Berthe Aurenche|Marie-Berthe Aurencheová]] (1927–1942) [[Peggy Guggenheim|Peggy Guggenheimová]] (1941–1946) [[Dorothea Tanning|Dorothea Tanningová]] (1946–1976)
| děti = [[Jimmy Ernst]] (1920–1984)
}}
'''Max Ernst''' byl německý malíř, sochař a grafik, který z historického hlediska představuje jednu z ústředních postav hnutí [[Dadaismus|dadaismu]] a [[Surrealismus|surrealismu]]. Během své téměř sedmdesátileté tvůrčí kariéry radikálně proměnil formální postupy moderního umění vynálezem a systematickou aplikací technik jako frotáž, grattáž či dekalkománie. Jeho práce se vyznačuje analytickým přístupem k podvědomí, využíváním ptačího alter ega (Loplop) a tvorbou komplexních vizuálních narativů reflektujících politická a osobní traumata 20. století.

Ernstova biografie odráží geopolitické zlomy moderní [[Evropa|Evropy]]. Po přímé bojové zkušenosti v zákopech [[První světová válka|první světové války]] se podílel na založení kolínské větve dadaismu, odkud v roce 1922 ilegálně přesídlil do [[Paříž|Paříže]]. Zde se stal zakládajícím členem surrealistické skupiny organizované [[André Breton|André Bretonem]]. Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] čelil vícenásobné internaci ve francouzských sběrných táborech a následnému útěku do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], kde svými postupy přímo ovlivnil nastupující generaci amerického abstraktního expresionismu. Do [[Evropa|Evropy]] se natrvalo vrátil v roce 1953.

Dílo Maxe Ernsta je trvalou součástí stálých expozic nejvýznamnějších globálních institucí, včetně [[Muzeum moderního umění|Muzea moderního umění (MoMA)]] v New Yorku, [[Tate Modern]] v Londýně a [[Centre Georges Pompidou]] v Paříži. V roce 2005 bylo v jeho rodném městě [[Brühl (Severní Porýní-Vestfálsko)|Brühl]] otevřeno specializované muzeum (Max Ernst Museum) shromažďující jeho plastiky a grafické soubory. Umělcův komerční význam setrvale roste i v prvních dekádách 21. století, což dokládají aukční rekordy překonávající hranici dvaceti milionů dolarů.

== 🗓 Současnost a trh s uměním ==
V roce 2026, u příležitosti padesátého výročí úmrtí Maxe Ernsta, probíhá celosvětově řada odborných retrospektiv. Nejvýznamnějším institucionálním projektem je mezinárodní výstava s názvem "Max Ernst to Dorothea Tanning: Networks of Surrealism", probíhající od října 2025 do dubna 2026 v instituci [[Neue Nationalgalerie]] v [[Berlín|Berlíně]]. Tato expozice čerpá z rozsáhlé sbírky Ully a Heinera Pietzschových a analyzuje provenienci surrealistických děl v kontextu meziválečných přesunů kapitálu. Souběžně probíhá od dubna do srpna 2026 v August Macke Haus v Bonnu výstava "Modernist Visions", jež exaktně mapuje Ernstovy tvůrčí počátky a jeho vazby na rýnský expresionismus před rokem 1914. V domovském muzeu v Brühlu je od ledna do července 2026 instalována výstava "Headless", odkazující na Ernstův kolážový román La femme 100 têtes z roku 1929.

Aukční hodnota Ernstova díla vykazuje stabilní vzestup. Současný aukční rekord drží bronzová plastika Le Roi Jouant Avec La Reine (Král hrající si s královnou, odlitek modelu z roku 1944). Tato socha s kubistickými a šachovými motivy byla v listopadu 2022 vydražena v newyorské pobočce aukční síně [[Christie's]] za částku 24,4 milionu amerických dolarů (přibližně 18,5 milionu britských liber), což představuje téměř dvojnásobek její předchozí prodejní ceny z roku 2017. Analytické servery sledující trh s uměním vykazují za dvanáctiměsíční období přelomu let 2025 a 2026 průměrnou prodejní cenu Ernstova díla ve výši přesahující 150 000 dolarů, s celkovým objemem obratu přes 330 milionů dolarů z více než sedmi tisíc historicky dražených položek.

Odkaz Maxe Ernsta zasáhl v minulé dekádě rovněž oblast forenzní expertizy v kauze padělatele [[Wolfgang Beltracchi|Wolfganga Beltracchiho]]. Ten vytvořil několik falzifikátů imitujících Ernstův rukopis (například fiktivní dílo La Forêt 2), které byly následně publikovány v oficiálním katalogu děl (catalogue raisonné) sestaveném expertem [[Werner Spies|Wernerem Spiesem]]. Plátno La Forêt 2 bylo v roce 2006 zakoupeno pařížským fondem za 7 milionů eur. Následná materiálová analýza prokázala přítomnost titanové běloby, což je pigment prokazatelně nedostupný v deklarovaném roce vzniku díla (1927). Ačkoliv byl Werner Spies původně za chybnou autentifikaci žalován, francouzský odvolací soud ve Versailles jej v roce 2015 definitivně zprostil odpovědnosti s argumentací, že po autorovi systematického soupisu nelze vyžadovat plošné fyzikálně-chemické testování všech evidovaných děl.

== 👤 Původ a akademické zázemí (1891–1914) ==
Max Ernst se narodil 2. dubna 1891 ve městě [[Brühl (Severní Porýní-Vestfálsko)|Brühl]] u Kolína nad Rýnem jako třetí z devíti dětí v rodině ortodoxního katolíka Philippa Ernsta a jeho manželky Luise (rozené Kopp). Otec povoláním působil jako učitel neslyšících a ve volném čase se věnoval amatérské malbě se silným sklonem k akademickému realismu. Tento paternalistický přístup vyvolal u mladého Maxe Ernsta silnou opozici vůči autoritám a tradičnímu vnímání reality.

V roce 1910 Ernst nastoupil na univerzitu v [[Bonn|Bonnu]], kde studoval filozofii, dějiny umění, literaturu, psychologii a psychiatrii. Během studia nenavštěvoval formální umělecké akademie, jeho výtvarné školení probíhalo formou autopsie. Zásadní vliv na jeho analytický přístup k obrazu mělo studium psychiatrie, v rámci něhož navštěvoval ústavy pro duševně choré a analyzoval výtvarná díla pacientů. Koncept využití nevědomí a iracionality v umění aplikoval dávno před zformováním surrealistických teoretických rámců. Na univerzitě navázal úzký kontakt s malířem [[August Macke|Augustem Mackem]] a v roce 1913 poprvé vystavoval v rámci Expozice rýnských expresionistů. Studium ukončil v roce 1914 bez zisku akademického titulu.

== ⚔️ Vojenská služba a kolínský dadaismus (1914–1921) ==
V srpnu 1914 byl Ernst mobilizován do řad německé císařské armády. Po dobu čtyř let sloužil u dělostřelectva na západní i východní frontě, kde utrpěl zranění hlavy způsobené zpětným rázem palné zbraně. Vlastní válečnou zkušenost Ernst komentoval v autobiografických poznámkách s lakonickou přesností: "Prvního srpna 1914 Max Ernst zemřel. Ožil znovu jedenáctého listopadu 1918 jako mladý muž usilující nalézt mýty své doby."

Po demobilizaci se Ernst vrátil do Kolína nad Rýnem, kde v roce 1918 uzavřel manželství s historičkou umění [[Luise Straus-Ernst|Luise Strausovou]] (z manželství vzešel syn [[Jimmy Ernst]], narozený v roce 1920, později působící jako americký abstraktní expresionista). V roce 1919 Ernst inicioval společně s [[Johannes Theodor Baargeld|Johannesem Theodorem Baargeldem]] a sochařem [[Hans Arp|Hansem Arpem]] založení kolínské skupiny [[Dadaismus|Dada]]. Ernst publikoval pod pseudonymem "Dadamax". K nejvýznamnějším projevům skupiny patřila výstava v dubnu 1920 (Dada-Vorfrühling), instalovaná v proskleném dvoře pivnice, do kterého návštěvníci vstupovali přes veřejné pisoáry. Expozice byla ukončena zásahem policie na základě obvinění z obscenity, avšak vyšetřování odhalilo, že inkriminovaným dílem byla klasická reprodukce mědirytu [[Albrecht Dürer|Albrechta Dürera]].

V tomto období Ernst rozvinul techniku koláže, přičemž nevyužíval kubistické metody vrstvení materiálů, nýbrž pracoval se starými encyklopediemi, učebnicemi mechaniky a přírodopisnými katalogy. Přetvářením a kombinováním těchto utilitárních obrazů tvořil absurdní a biomechanické kompozice (příkladem je cyklus Fatagaga z roku 1920). V roce 1921 jej v Kolíně nad Rýnem navštívil francouzský básník [[Paul Éluard]], který obratem zakoupil několik jeho děl, čímž Ernsta integroval do pařížských intelektuálních kruhů.

== 🇫🇷 Zrod surrealismu v Paříži (1922–1938) ==
V srpnu 1922 přesídlil Ernst na pozvání Éluarda do [[Paříž|Paříže]]. Vstup do [[Francie]] proběhl ilegálně, jelikož francouzské úřady odmítaly vydávat víza německým státním příslušníkům v poválečném období. Ernst byl ubytován v Éluardově rezidenci na pařížském předměstí Eaubonne, kde udržoval intenzivní milostný vztah s Éluardovou manželkou [[Gala Dalí|Galou]] (pozdější manželkou [[Salvador Dalí|Salvadora Dalího]]). Během tohoto sdílení domácnosti Ernst pokryl zdi vily rozsáhlým cyklem nástěnných maleb.

V roce 1924 podepsal Ernst [[Surrealismus|První manifest surrealismu]], formulovaný [[André Breton|André Bretonem]]. Na pařížské scéně Ernst produkoval svá nejzásadnější plátna přemosťující snové vize s figurativní malbou. V roce 1926 představil na Salonu nezávislých obraz Panna Maria trestající Ježíška před třemi svědky. Tato rouhavá malba, zobrazující fyzický trest vykonávaný na dítěti, vyvolala formální protesty katolické církve i organizované demonstrace.

V roce 1927 došlo k rozvodu s Luise Strausovou a Ernst následně uzavřel manželství s [[Marie-Berthe Aurenche|Marie-Berthe Aurencheovou]]. Na sklonku třicátých let (1937) Ernst toto manželství opustil a zahájil soužití s britskou malířkou [[Leonora Carrington|Leonorou Carringtonovou]]. Pár se přestěhoval do izolované obce Saint-Martin-d'Ardèche na jihu Francie, kde společně rekonstruovali starý statek a doplnili jej o mohutné reliéfy bájných tvorů. Tento tvůrčí a osobní svazek byl narušen vypuknutím druhého globálního konfliktu.

== 🔬 Inovativní výtvarné techniky ==
Faktický a strukturální přínos Maxe Ernsta modernímu umění spočívá ve fyzikální manipulaci s barvou a materiálem. K dosažení nečekaných struktur vytvořil čtveřici specifických technik, jež minimalizovaly racionální vliv autora na finální kompozici.

{| class="wikitable"
|-
! Název techniky !! Rok zavedení !! Definice a mechanismus aplikace
|-
| '''Frotáž''' (Frottage) || 1925 || Metoda tření tužky nebo grafitu přes papír přiložený na strukturovaný povrch (dřevěná prkna, listy, textilie). Umožňuje automatický přenos textury. Ernst tuto techniku poprvé využil v grafickém albu Histoire Naturelle (vydáno 1926).
|-
| '''Grattáž''' (Grattage) || 1927 || Aplikace silných vrstev olejových barev na plátno, které je položeno přes nerovný podklad. Barva je následně seškrabávána špachtlí nebo žiletkou, čímž vznikají objemové mikrostruktury (technika použita u obrazů cyklu Horda nebo Město).
|-
| '''Dekalkománie''' (Decalcomania) || 1936 || Aplikace mokré barvy (často kvaše) na sklo či papír a její následné přitisknutí k finálnímu plátnu. Po oddělení vznikají organické formace připomínající houby nebo korály (Ernst metodu adaptoval od Óscara Domíngueze a využil ji u plátna Evropa po dešti II).
|-
| '''Oscilace''' (Oscillation) || 1942 || Proces volného stékání barvy z perforované plechovky zavěšené na provázku a kývající se nad vodorovně ležícím plátnem. Tato metoda exaktní tvorby linií předcházela technice drippingu [[Jackson Pollock|Jacksona Pollocka]].
|}

== 🇺🇸 Válečná internace a americký exil (1939–1953) ==
Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] na podzim 1939 byl Max Ernst francouzskými úřady klasifikován jako "nepřátelský cizinec" a uvězněn v internačním táboře Camp des Milles poblíž [[Aix-en-Provence]]. V tomto táboře byl držen společně s německým spisovatelem [[Lion Feuchtwanger|Lionem Feuchtwangerem]] a umělcem Hansem Bellmerem. Po diplomatické intervenci Paula Éluarda byl krátce propuštěn, avšak v roce 1940 jej opětovně zatklo [[Gestapo]] v okupované Francii. Ernst se z tábora dvakrát úspěšně pokusil o útěk.

V roce 1941 se mu podařilo získat výjezdní víza prostřednictvím amerického záchranného výboru řízeného [[Varian Fry|Varianem Fryem]] a s finanční pomocí americké sběratelky umění [[Peggy Guggenheim|Peggy Guggenheimové]]. Emigroval do [[Spojené státy americké|USA]], kde v prosinci 1941 uzavřel s Guggenheimovou manželství (rozvedeno 1946). Během pobytu v [[New York|New Yorku]] Ernst svými inovacemi přímo konfrontoval okruh mladých amerických malířů, čímž poskytl technologickou základnu pro zrod amerického abstraktního expresionismu.

V říjnu 1946 uzavřel v [[Beverly Hills]] sňatek se surrealistickou malířkou [[Dorothea Tanning|Dorotheou Tanningovou]] v rámci dvojité svatby (druhým párem byl fotograf [[Man Ray]] a Juliet Brownerová). Ernst a Tanningová následně opustili kosmopolitní prostředí a usadili se v pouštním městě [[Sedona]] ve státě [[Arizona]]. V lokalitě zvané Capricorn Hill si vybudovali rezidenci, která zpočátku nedisponovala tekoucí vodou. Ernst zde produkoval rozměrné betonové skulptury inspirované pueblovým uměním původních amerických obyvatel (například sousoší Kozoroh z roku 1948).

== 🏛 Návrat do Francie a pozdní tvorba (1953–1976) ==
Do [[Evropa|Evropy]] se Ernst trvale vrátil v roce 1953, kdy se s Tanningovou usadili ve vesnici Seillans v regionu [[Provence-Alpes-Côte d'Azur]]. V roce 1954 byla Ernstovi udělena hlavní cena za malbu na [[Benátské bienále|Benátském bienále]]. Toto institucionální a akademické uznání ostře kolidovalo s doktrínou Andrého Bretona, který komercializaci surrealistických tvůrců odmítal. V důsledku převzetí ceny byl Ernst formálně exkomunikován ze surrealistické skupiny.

V závěrečných dekádách se věnoval monumentální plastice a literární činnosti. V roce 1975 mu nadace [[Solomon R. Guggenheim Museum|Solomon R. Guggenheim Museum]] v New Yorku uspořádala rozsáhlou retrospektivní výstavu zařazující více než tři stovky položek. Max Ernst zemřel na zástavu srdce 1. dubna 1976 v [[Paříž|Paříži]], pouhý jeden den před svými osmdesátými pátými narozeninami. Tělo bylo zpopelněno a urna s popelem uložena do kolumbária na pařížském hřbitově [[Père Lachaise]] (výklenek s katalogovým číslem 87).

== 🖼 Chronologie stěžejních děl ==
Tato tabulka mapuje prokazatelnou lokaci, formální parametry a techniku tvorby klíčových uměleckých děl Maxe Ernsta v období 1921–1942. Nejsou vynechány žádné údaje potřebné pro objektivní galerijní identifikaci.

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Titul díla (originální či běžně užívaný název) !! Rozměry (výška × šířka) !! Technika !! Současné umístění a instituce
|-
| 1921 || Slon Celebes (The Elephant Celebes) || 125,4 × 107,9 cm || Olej na plátně || [[Tate Modern]], Londýn
|-
| 1922 || Oidipus Rex || 93,0 × 102,0 cm || Olej na plátně || Soukromá sbírka
|-
| 1923 || Ubu Imperator || 81,0 × 65,0 cm || Olej na plátně || [[Centre Georges Pompidou]], Paříž
|-
| 1923 || Pietà neboli Revoluce v noci || 116,2 × 88,9 cm || Olej na plátně || [[Tate Modern]], Londýn
|-
| 1924 || Dvě děti ohrožované slavíkem || 69,8 × 57,1 cm || Olej na dřevě, prostorové objekty || [[Muzeum moderního umění|MoMA]], New York
|-
| 1926 || Panna Maria trestající Ježíška před třemi svědky || 196,0 × 130,0 cm || Olej na plátně || Museum Ludwig, Kolín nad Rýnem
|-
| 1927 || Les a holubice (La Forêt) || 100,3 × 81,3 cm || Olej na plátně, grattáž || [[Tate Modern]], Londýn
|-
| 1927 || Horda (The Horde) || 114,0 × 146,0 cm || Olej na plátně, grattáž || Stedelijk Museum, Amsterdam
|-
| 1928 || Loplop uvádí Loplopa || 100,0 × 81,0 cm || Olej na plátně || Státní muzeum umění, Kodaň
|-
| 1933 || Celé město (The Entire City) || 60,0 × 81,0 cm || Olej na plátně, grattáž || Kunsthaus Zürich
|-
| 1937 || Domácí anděl (L'Ange du Foyer) || 114,0 × 146,0 cm || Olej na plátně || Pinakothek der Moderne, Mnichov
|-
| 1940 || Oblékání nevěsty (La Toilette de la mariée) || 129,6 × 96,3 cm || Olej na plátně || Peggy Guggenheim Collection, Benátky
|-
| 1941 || Ukradené zrcadlo (The Stolen Mirror) || 65,0 × 81,0 cm || Olej na plátně || Soukromá sbírka
|-
| 1942 || Evropa po dešti II (Europe After the Rain II) || 54,8 × 147,8 cm || Olej na plátně, dekalkománie || Wadsworth Atheneum, Hartford
|-
| 1942 || Surrealismus a malba || 195,0 × 233,0 cm || Olej na plátně || Sdružení Menil, Houston
|}

== 📈 Životopisná chronologie ==
Systémový přehled exaktních letopočtů mapující geografické pohyby a existenční zlomy umělce bez stylistického zkreslení.

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Geografická lokalita !! Primární událost či aktivita
|-
| 1891 || [[Brühl (Severní Porýní-Vestfálsko)|Brühl]] || Narození na adrese Schlossstraße 21.
|-
| 1910 || [[Bonn]] || Zápis na univerzitu v Bonnu ke studiu psychologie a humanitních věd.
|-
| 1914 || Západní a východní fronta || Nástup do císařské armády jako dělostřelec v první světové válce.
|-
| 1918 || [[Kolín nad Rýnem]] || Sňatek s Luise Strausovou; formální vyřazení z armády.
|-
| 1919 || [[Kolín nad Rýnem]] || Formování skupiny Dada Kolín ve spolupráci s Arpem a Baargeldem.
|-
| 1920 || [[Kolín nad Rýnem]] || Konfiskace instalace na výstavě Dada-Vorfrühling německou policií.
|-
| 1922 || [[Paříž]] (Eaubonne) || Ilegální přechod francouzské hranice, život s rodinou Paula Éluarda.
|-
| 1924 || [[Paříž]] || Akceptace Prvního manifestu surrealismu, integrace do Bretonovy skupiny.
|-
| 1925 || Východní pobřeží Francie || Experimentální objev a definice frotáže položením papíru na texturu podlahy.
|-
| 1927 || [[Paříž]] || Rozvod s Luise Strausovou a uzavření sňatku s Marie-Berthe Aurencheovou.
|-
| 1937 || Saint-Martin-d'Ardèche || Útěk ze sociálního života s Leonorou Carringtonovou do zdevastovaného venkovského sídla.
|-
| 1939 || [[Aix-en-Provence]] || Zajištění do vazby v táboře Camp des Milles z důvodu německého občanství.
|-
| 1941 || [[New York]] || Únik před nacismem s podporou Peggy Guggenheimové (kterou koncem roku pojal za manželku).
|-
| 1946 || [[Beverly Hills]] / [[Sedona]] || Rozvod s Guggenheimovou, sňatek s Dorotheou Tanningovou a zahájení osídlení lokality Capricorn Hill.
|-
| 1953 || Seillans || Definitivní návrat a trvalé usazení na jihofrancouzském venkově.
|-
| 1954 || [[Benátky]] || Zisk absolutního ocenění za malbu na Benátském bienále a rozchod se surrealistickým hnutím.
|-
| 1976 || [[Paříž]] || Úmrtí ve spánku 1. dubna; kremace a uložení na pařížském hřbitově Père Lachaise.
|}

== Zdroje ==
* [https://moma.org Museum of Modern Art]
* [https://tate.org.uk Tate Galleries]
* [https://centrepompidou.fr Centre Georges Pompidou]
* [https://guggenheim.org Solomon R. Guggenheim Museum]
* [https://christies.com Christie's Auction House]
* [https://smb.museum Staatliche Museen zu Berlin]

{{DEFAULTSORT:Ernst, Max}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Němci]]
[[Kategorie:Francouzi]]
[[Kategorie:Američané]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 2. dubna]]
[[Kategorie:Narození 1891]]
[[Kategorie:Narození v Brühlu]]
[[Kategorie:Úmrtí 1. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí 1976]]
[[Kategorie:Úmrtí v Paříži]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Malíři]]
[[Kategorie:Sochaři]]
[[Kategorie:Grafici]]
[[Kategorie:Představitelé dadaismu]]
[[Kategorie:Představitelé surrealismu]]
[[Kategorie:Účastníci benátského bienále]]
[[Kategorie:Berani]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]

Max Ernst - Historie editací