Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Marie Ljalková-Lastovecká | rodné_jméno = Marie Petrušáková | obrázek = | datum_narození = 3. prosince 1920 | místo_narození = Horodenka, Polsko (dnes Ukrajina) | datum_úmrtí = 7. listopadu 2011 | místo_úmrtí = Brno, Česko | místo_pohřbení = | státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}}
{{Vlajka|Česko}} | hodnost = Plukovník (ve výslužbě) | války = Druhá…“

2026-02-17T23:13:14Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Marie Ljalková-Lastovecká | rodné_jméno = Marie Petrušáková | obrázek = | datum_narození = 3. prosince 1920 | místo_narození = Horodenka, Polsko (dnes Ukrajina) | datum_úmrtí = 7. listopadu 2011 | místo_úmrtí = Brno, Česko | místo_pohřbení = | státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}} {{Vlajka|Česko}} | hodnost = Plukovník (ve výslužbě) | války = Druhá…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Marie Ljalková-Lastovecká
| rodné_jméno = Marie Petrušáková
| obrázek =
| datum_narození = 3. prosince 1920
| místo_narození = [[Horodenka]], [[Polsko]] (dnes [[Ukrajina]])
| datum_úmrtí = 7. listopadu 2011
| místo_úmrtí = [[Brno]], [[Česko]]
| místo_pohřbení =
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}} {{Vlajka|Česko}}
| hodnost = [[Plukovník]] (ve výslužbě)
| války = [[Druhá světová válka]] ([[Bitva u Sokolova]], [[Bitva o Kyjev (1943)|Bitva o Kyjev]], [[Karpatsko-dukelská operace]])
| jednotky = [[1. československý samostatný polní prapor]] v SSSR
| zbraň = [[SVT-40]] (odstřelovací puška)
| počet_zásahů = 30+ (potvrzených)
| vyznamenání = [[Řád Bílého lva]] (II. třída, 2010) [[Československý válečný kříž 1939]] (5x) [[Řád rudé hvězdy]] (SSSR)
| manželé = Michal Ljalko (1942–zemřel) Václav Lastovecký (po válce)
| povolání = odstřelovačka, zdravotnice, úřednice
}}

'''Marie Ljalková-Lastovecká''' (rozená ''Marie Petrušáková''; 3. prosince 1920 [[Horodenka]] – 7. listopadu 2011 [[Brno]]) byla československá válečná hrdinka, nejznámější česká odstřelovačka (sniperka) druhé světové války a příslušnice [[1. československý armádní sbor|1. československého armádního sboru]] v [[Sovětský svaz|SSSR]].

Je unikátní postavou československých vojenských dějin jako první žena, která se v československé armádě stala elitním střelcem. Prošla křtem ohněm v legendární [[Bitva u Sokolova|bitvě u Sokolova]], podílela se na osvobozování [[Kyjev|Kyjeva]] a bojovala v krvavé [[Karpatsko-dukelská operace|Karpatsko-dukelské operaci]]. Jejímu muži (sniperovi) se připisuje více než 30 potvrzených zásahů, čímž se řadí mezi nejúspěšnější československé střelce východní fronty.

Pocházela z komunity [[Volyňští Češi|volyňských Čechů]], kteří žili na území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Po válce se usadila v Československu, kde žila skromným životem, často opomíjená historiografií zaměřenou spíše na mužské hrdiny. Plného uznání se jí dostalo až v pozdním věku, kdy jí byl v roce 2010 udělen [[Řád Bílého lva]].

== Mládí na Volyni ==
Marie Petrušáková se narodila v roce 1920 v obci [[Horodenka]] (tehdy součást [[Polsko|Polska]], oblast východní Haliče, dnes Ukrajina) do rodiny volyňských Čechů. Ve dvanácti letech ztratila otce a rodina se potýkala s chudobou.
* '''Vzdělání a práce:''' Absolvovala technickou školu ve Stanisławowě (dnes [[Ivano-Frankivsk]]). Pracovala jako dělnice v kolchozu a řidička traktoru, což bylo v té době pro ženu netypické a fyzicky náročné povolání.
* '''Invaze:''' Po napadení Polska Německem a následném obsazení východní části Polska Sovětským svazem v roce 1939 se stala sovětskou občankou. V roce 1941, po německém útoku na SSSR ([[Operace Barbarossa]]), byla evakuována do vnitrozemí.
* '''První manželství:''' Provdala se za Michala Ljalka, rovněž volyňského Čecha.

== Vstup do armády: Zrod sniperky ==
Když se v roce 1942 v sovětském [[Buzuluk (Orenburská oblast)|Buzuluku]] začal formovat [[1. československý samostatný polní prapor]] pod velením podplukovníka [[Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]], Marie Ljalková se i s manželem v březnu 1942 přihlásila jako dobrovolnice.
* '''Zdravotnice vs. střelec:''' Původně nastoupila do zdravotnického kurzu, což byla standardní role pro ženy v armádě. Během střeleckého výcviku si však velitelé všimli jejího mimořádného talentu. Měla klidnou ruku, ostrý zrak a přirozený cit pro zbraň.
* '''Odstřelovací kurz:''' Byla přeřazena do kurzu pro odstřelovače, který úspěšně absolvovala. Stala se tak první ženou-odstřelovačkou v československé jednotce. Její zbraní se stala samonabíjecí puška [[SVT-40]] s optickým zaměřovačem.

== Bojové nasazení ==

=== Křest ohněm: Sokolovo (březen 1943) ===
Jejím prvním a nejtěžším bojem byla [[Bitva u Sokolova]] v březnu 1943. Československý prapor měl za úkol bránit úsek řeky Mža proti postupujícím německým tankovým divizím.
* '''Ledová past:''' Ljalková ležela na zamrzlém břehu řeky, maskovaná v sněhu, a likvidovala německé obsluhy kulometů a důstojníky.
* '''První zásah:''' Svůj první potvrzený zásah si připsala právě zde. Později vzpomínala na psychickou tíhu okamžiku, kdy poprvé zabila člověka, i když to byl nepřítel.
* '''Útěk po ledu:''' Během ústupu jednotky se probořila do ledové vody řeky Mža. Podařilo se jí dostat na břeh, ale přišla o svou pušku (později dostala novou). V noci se mokrá a zmrzlá musela plazit zpět k vlastním liniím.

=== Osvobozování Ukrajiny a Kyjev ===
Po Sokolovu se účastnila dalších bojů při osvobozování levobřežní Ukrajiny.
* Během [[Bitva o Kyjev (1943)|bitvy o Kyjev]] v listopadu 1943 byla nasazena v prvních liniích. Zde se jí podařilo zlikvidovat několik německých odstřelovačů a pozorovatelů.
* Za své činy byla vyznamenána [[Československý válečný kříž 1939|Československým válečným křížem 1939]].

=== Dukla a zranění ===
V roce 1944 se jako příslušnice [[1. československý armádní sbor|1. čs. armádního sboru]] účastnila [[Karpatsko-dukelská operace|Karpatsko-dukelské operace]], jedné z nejkrvavějších bitev na východní frontě.
* V září 1944, během bojů v horách, byla těžce zraněna střepinou dělostřeleckého granátu do hlavy. Utrpěla zlomeninu lebeční kosti a poškození páteře.
* Toto zranění ukončilo její kariéru odstřelovačky. Po rekonvalescenci již nemohla sloužit v první linii jako bojovnice.
* Přešla k týlovým službám a stala se vedoucí zdravotnicí (nebo řidičkou sanitky) u dělostřeleckého pluku. V této funkci se dočkala konce války.

== Poválečný život ==
Po skončení války v roce 1945 se rozhodla zůstat v Československu. Její první manžel Michal Ljalko válku nepřežil (nebo se rozvedli krátce po válce, zdroje se různí, ale Marie se znovu vdala).
* Provdala se za Václava Lastoveckého, rovněž volyňského Čecha a válečného veterána. Přijala jméno Ljalková-Lastovecká.
* Změnila profesi a pracovala v civilním sektoru. Krátce sloužila jako důstojnice z povolání ve vojenských nemocnicích (v [[Praha|Praze]] a [[Olomouc|Olomouci]]), ale kvůli zdravotním následkům zranění (bolesti hlavy, páteře) musela armádu opustit.
* Pracovala poté v různých úřednických profesích a v továrnách v [[Brno|Brně]], kde se natrvalo usadila.

Po roce 1948 žila v ústraní. Komunistický režim sice oslavoval hrdiny z východní fronty (na rozdíl od těch západních), ale Ljalková-Lastovecká se neangažovala politicky a nestála o publicitu. Často se potýkala se zdravotními problémy plynoucími z válečného zranění.

== Pozdní uznání a smrt ==
Teprve po roce 1989 a zejména po roce 2000 se její příběh začal znovu připomínat. Stala se členkou Československé obce legionářské a účastnila se besed a pietních akcí.
* '''Řád Bílého lva:''' Dne 28. října 2010 jí prezident [[Václav Klaus]] propůjčil [[Řád Bílého lva]] II. třídy vojenské skupiny. Ceremoniálu se osobně zúčastnila na invalidním vozíku, jen rok před svou smrtí. Bylo to pro ni obrovské zadostiučinění.
* '''Hodnost:''' Byla povýšena do hodnosti plukovníka ve výslužbě.

Marie Ljalková-Lastovecká zemřela v Brně 7. listopadu 2011 ve věku 90 let.

== Statistiky a odkaz ==
* '''Počet zásahů:''' Oficiálně jí je připisováno přes 30 potvrzených zásahů. Některé zdroje (sovětská propaganda) uváděly vyšší čísla, ale sama Ljalková byla v tomto skromná. I tak patří k nejúspěšnějším ženám-sniperkám v historii, hned vedle slavné sovětské odstřelovačky [[Ljudmila Pavličenková|Ljudmily Pavličenkové]].
* '''Význam:''' Její příběh boří mýtus o tom, že ženy v armádě sloužily pouze jako zdravotnice nebo spojařky. Ljalková dokázala, že v přímém boji a ve specifické roli odstřelovače se ženy vyrovnaly mužům.

== Citát ==
''„Nebylo to lehké, zabít člověka. Ale když jsem viděla, co Němci dělali našim lidem, ženám a dětem, lítost zmizela. Byla to válka.“'' – (parafráze z rozhovorů).

== Zdroje ==
* [https://vhu.cz Vojenský historický ústav Praha]
* [https://pametnaroda.cz Paměť národa - Marie Ljalková-Lastovecká]
* [https://acr.army.cz Ministerstvo obrany ČR]
* [https://hrad.cz Kancelář prezidenta republiky]
* [https://ceskatelevize.cz Česká televize - reportáže o veteránech]

{{DEFAULTSORT:Ljalková-Lastovecká, Marie}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Narození 3. prosince]]
[[Kategorie:Narození 1920]]
[[Kategorie:Narození v Horodence]]
[[Kategorie:Úmrtí 7. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí 2011]]
[[Kategorie:Úmrtí v Brně]]
[[Kategorie:Českoslovenští vojáci na východní frontě]]
[[Kategorie:Odstřelovači]]
[[Kategorie:Volyňští Češi]]
[[Kategorie:Příslušníci 1. československého armádního sboru]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva]]
[[Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu rudé hvězdy]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3.0 Pro]]

Marie Ljalková-Lastovecká - Historie editací