<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Manuel_I._Portugalsk%C3%BD</id>
	<title>Manuel I. Portugalský - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Manuel_I._Portugalsk%C3%BD"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Manuel_I._Portugalsk%C3%BD&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-12T09:02:44Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Manuel_I._Portugalsk%C3%BD&amp;diff=24883&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Manuel_I._Portugalsk%C3%BD&amp;diff=24883&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T05:34:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 07:34&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l44&quot;&gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Cesta do Indie (1497–1499) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Cesta do Indie (1497–1499) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejvýznamnějším počinem bylo vyslání flotily pod vedením &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Vasco da Gama]]&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;. Ta vyplula z Lisabonu v červenci 1497, obeplula [[Mys Dobré naděje]] a v květnu 1498 dorazila do [[Kalkata|Kalkaty]] v Indii. Úspěšný návrat v roce 1499 znamenal zlom ve světových dějinách – byla otevřena přímá námořní trasa na trhy s pepřem, skořicí a drahokamy. Manuel I. si následně přivlastnil grandiózní titul &#039;&#039;„Pán Guineje a dobývání, plavby a obchodu v Etiopii, Arábii, Persii a Indii“&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejvýznamnějším počinem bylo vyslání flotily pod vedením &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Vasco da Gama]]&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;. Ta vyplula z Lisabonu v červenci 1497, obeplula [[Mys Dobré naděje]] a v květnu 1498 dorazila do [[Kalkata|Kalkaty]] v Indii. Úspěšný návrat v roce 1499 znamenal zlom ve světových dějinách – byla otevřena přímá námořní trasa na trhy s pepřem, skořicí a drahokamy. Manuel I. si následně přivlastnil grandiózní titul &#039;&#039;„Pán Guineje a dobývání, plavby a obchodu v Etiopii, Arábii, Persii a Indii“&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Objevení Brazílie (1500) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Objevení Brazílie (1500) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1500 vyslal král masivní flotilu 13 lodí pod vedením &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Pedro Álvares Cabral]]&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;, aby upevnila pozice v Indii. Flotila se však při plavbě Atlantikem odchýlila (nebo byla úmyslně navedena) západním směrem a 22. dubna 1500 přistála u břehů Jižní Ameriky. Nová země, původně nazvaná &#039;&#039;Ilha de Vera Cruz&#039;&#039; (Ostrov pravého kříže), se později stala [[Brazílie|Brazílií]] a největší portugalskou kolonií.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1500 vyslal král masivní flotilu 13 lodí pod vedením &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Pedro Álvares Cabral]]&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;, aby upevnila pozice v Indii. Flotila se však při plavbě Atlantikem odchýlila (nebo byla úmyslně navedena) západním směrem a 22. dubna 1500 přistála u břehů Jižní Ameriky. Nová země, původně nazvaná &#039;&#039;Ilha de Vera Cruz&#039;&#039; (Ostrov pravého kříže), se později stala [[Brazílie|Brazílií]] a největší portugalskou kolonií.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Budování „Estado da Índia“ ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Budování „Estado da Índia“ ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Manuel I. nebyl jen objevitelem, ale i imperiálním stratégem. Pochopil, že k ovládnutí obchodu nestačí jen lodě, ale jsou potřeba pevnosti. Jmenoval první vicekrále Indie:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Manuel I. nebyl jen objevitelem, ale i imperiálním stratégem. Pochopil, že k ovládnutí obchodu nestačí jen lodě, ale jsou potřeba pevnosti. Jmenoval první vicekrále Indie:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Francisco de Almeida]] (1505–1509):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Zničil muslimské loďstvo v [[Bitva u Diu|bitvě u Diu]] (1509), čímž učinil z Indického oceánu „portugalské jezero“.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Francisco de Almeida]] (1505–1509):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Zničil muslimské loďstvo v [[Bitva u Diu|bitvě u Diu]] (1509), čímž učinil z Indického oceánu „portugalské jezero“.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Afonso de Albuquerque]] (1509–1515):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Architekt impéria, který dobyl strategické uzly: [[Goa]] (1510), [[Malacca]] (1511) a [[Ormuz]] (1515). Tím Portugalci ovládli vstup do Perského zálivu i cestu do Číny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Afonso de Albuquerque]] (1509–1515):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Architekt impéria, který dobyl strategické uzly: [[Goa]] (1510), [[Malacca]] (1511) a [[Ormuz]] (1515). Tím Portugalci ovládli vstup do Perského zálivu i cestu do Číny.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ⚔️ Vnitřní politika a „Židovská otázka“ ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ⚔️ Vnitřní politika a „Židovská otázka“ ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l61&quot;&gt;Řádek 61:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 61:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Manuel, který si byl vědom ekonomického významu židovské komunity (lékaři, bankéři, kartografové), se ocitl v pasti. V prosinci 1496 vydal dekret nařizující všem Židům a muslimům buď konvertovat ke katolictví, nebo opustit zemi do října 1497.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Manuel, který si byl vědom ekonomického významu židovské komunity (lékaři, bankéři, kartografové), se ocitl v pasti. V prosinci 1496 vydal dekret nařizující všem Židům a muslimům buď konvertovat ke katolictví, nebo opustit zemi do října 1497.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Aby zabránil odlivu kapitálu a mozků, Manuel fakticky znemožnil Židům odjezd (uzavřel přístavy) a nařídil jejich &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;nucené hromadné křty&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;. Tím vznikla početná skupina tzv. „Nových křesťanů“ (&#039;&#039;cristãos-novos&#039;&#039;), kteří byli navenek katolíky, ale v soukromí často praktikovali judaismus (kryptojudaismus).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Aby zabránil odlivu kapitálu a mozků, Manuel fakticky znemožnil Židům odjezd (uzavřel přístavy) a nařídil jejich &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;nucené hromadné křty&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;. Tím vznikla početná skupina tzv. „Nových křesťanů“ (&#039;&#039;cristãos-novos&#039;&#039;), kteří byli navenek katolíky, ale v soukromí často praktikovali judaismus (kryptojudaismus).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Lisabonský masakr (1506) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Lisabonský masakr (1506) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Napětí mezi starousedlíky a Novými křesťany vyvrcholilo v dubnu 1506 o Velikonocích. V kostele sv. Dominika v Lisabonu došlo k incidentu, který rozpoutal třídenní pogrom, známý jako &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Lisabonský masakr&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;. Rozvášněný dav, podněcovaný dominikánskými mnichy, povraždil 2 000 až 4 000 Nových křesťanů. Král Manuel, který byl v té době mimo město v [[Abrantes (město)|Abrantes]] (kvůli moru), byl událostí zděšen. Nechal vůdce nepokojů a podněcující mnichy popravit a Lisabonu odebral některá privilegia. Přesto tato událost navždy poznamenala jeho vládu a vedla k postupnému exodu židovské elity do Nizozemí a Osmanské říše.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Napětí mezi starousedlíky a Novými křesťany vyvrcholilo v dubnu 1506 o Velikonocích. V kostele sv. Dominika v Lisabonu došlo k incidentu, který rozpoutal třídenní pogrom, známý jako &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Lisabonský masakr&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;. Rozvášněný dav, podněcovaný dominikánskými mnichy, povraždil 2 000 až 4 000 Nových křesťanů. Král Manuel, který byl v té době mimo město v [[Abrantes (město)|Abrantes]] (kvůli moru), byl událostí zděšen. Nechal vůdce nepokojů a podněcující mnichy popravit a Lisabonu odebral některá privilegia. Přesto tato událost navždy poznamenala jeho vládu a vedla k postupnému exodu židovské elity do Nizozemí a Osmanské říše.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reformy a centralizace ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Reformy a centralizace ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Manuel I. byl absolutistickým panovníkem. Svolával [[Kortes (stavovský sněm)|kortes]] (sněm) jen výjimečně (pouze třikrát za 26 let). Centralizoval státní správu a v roce 1512 vydal nový zákoník, tzv. &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Manuelinská ordonance&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;(&#039;&#039;Ordenações Manuelinas&#039;&#039;), který sjednotil právní systém v zemi. Zreformoval také daňový systém a zavedl instituci &#039;&#039;Casa da Índia&#039;&#039; (Dům Indie), která spravovala královský monopol na obchod s kořením.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Manuel I. byl absolutistickým panovníkem. Svolával [[Kortes (stavovský sněm)|kortes]] (sněm) jen výjimečně (pouze třikrát za 26 let). Centralizoval státní správu a v roce 1512 vydal nový zákoník, tzv. &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Manuelinská ordonance&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;(&#039;&#039;Ordenações Manuelinas&#039;&#039;), který sjednotil právní systém v zemi. Zreformoval také daňový systém a zavedl instituci &#039;&#039;Casa da Índia&#039;&#039; (Dům Indie), která spravovala královský monopol na obchod s kořením.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🎨 Manuelský styl (Manuelino) ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🎨 Manuelský styl (Manuelino) ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Obrovské zisky z obchodu (král si bral 30% podíl z dovozu pepře) umožnily masivní mecenášství umění. Vznikl specifický portugalský architektonický styl, pozdní gotika obohacená o renesanční prvky a námořní symboliku, dnes zvaná &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;manuelský styl&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Obrovské zisky z obchodu (král si bral 30% podíl z dovozu pepře) umožnily masivní mecenášství umění. Vznikl specifický portugalský architektonický styl, pozdní gotika obohacená o renesanční prvky a námořní symboliku, dnes zvaná &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;manuelský styl&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Charakteristické prvky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;* Kamenná lana, uzly, kotvy, korály, mořské řasy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Charakteristické prvky:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;* Kamenná lana, uzly, kotvy, korály, mořské řasy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l76&quot;&gt;Řádek 76:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 76:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Kříž Kristova řádu (templářský kříž).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Kříž Kristova řádu (templářský kříž).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&#039;&#039;&#039;Klíčové stavby:&#039;&#039;&#039;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Klášter jeronymitů]] (Mosteiro dos Jerónimos):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Velkolepé pohřebiště dynastie Avizů v Belému, postavené z vápence v barvě zlata, financované z &quot;pepřové daně&quot;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&#039;&#039;&#039;Klíčové stavby:&#039;&#039;&#039;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Klášter jeronymitů]] (Mosteiro dos Jerónimos):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Velkolepé pohřebiště dynastie Avizů v Belému, postavené z vápence v barvě zlata, financované z &quot;pepřové daně&quot;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Belémská věž]] (Torre de Belém):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Pevnost střežící ústí řeky Tejo, symbol Manuelovy éry.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Belémská věž]] (Torre de Belém):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Pevnost střežící ústí řeky Tejo, symbol Manuelovy éry.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Klášter [[Tomar|Kristova řádu v Tomaru]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Slavné manuelinské okno v kapitulní síni je považováno za mistrovské dílo tohoto stylu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Klášter [[Tomar|Kristova řádu v Tomaru]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Slavné manuelinské okno v kapitulní síni je považováno za mistrovské dílo tohoto stylu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 💍 Dynastická politika: Sen o Iberské unii ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 💍 Dynastická politika: Sen o Iberské unii ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Manuelovou celoživotní ambicí bylo sjednotit Portugalsko a Španělsko pod vládou jednoho panovníka – ideálně svého syna. Proto se třikrát oženil se španělskými princeznami:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Manuelovou celoživotní ambicí bylo sjednotit Portugalsko a Španělsko pod vládou jednoho panovníka – ideálně svého syna. Proto se třikrát oženil se španělskými princeznami:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Isabela Aragonská (1497):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Dědička kastilského a aragonského trůnu. Zemřela při porodu syna Miguela da Paz v roce 1498. Pokud by Miguel přežil (zemřel ve 2 letech), zdědil by celý Pyrenejský poloostrov.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Isabela Aragonská (1497):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Dědička kastilského a aragonského trůnu. Zemřela při porodu syna Miguela da Paz v roce 1498. Pokud by Miguel přežil (zemřel ve 2 letech), zdědil by celý Pyrenejský poloostrov.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Marie Aragonská (1500):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Sestra Isabely. S ní měl Manuel většinu svých dětí, včetně nástupce Jana III.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Marie Aragonská (1500):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Sestra Isabely. S ní měl Manuel většinu svých dětí, včetně nástupce Jana III.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Eleonora Habsburská (1518):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Sestra císaře [[Karel V.|Karla V.]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Eleonora Habsburská (1518):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Sestra císaře [[Karel V.|Karla V.]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ironií osudu tato sňatková politika nakonec vedla ke ztrátě portugalské nezávislosti. Vzájemné propletení rodů způsobilo, že v roce 1580, po vymření dynastie Avizů, si španělský král [[Filip II. Španělský|Filip II.]] (Manuelův vnuk) nárokoval portugalský trůn, čímž vznikla [[Iberská unie]] pod nadvládou Španělska.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ironií osudu tato sňatková politika nakonec vedla ke ztrátě portugalské nezávislosti. Vzájemné propletení rodů způsobilo, že v roce 1580, po vymření dynastie Avizů, si španělský král [[Filip II. Španělský|Filip II.]] (Manuelův vnuk) nárokoval portugalský trůn, čímž vznikla [[Iberská unie]] pod nadvládou Španělska.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l90&quot;&gt;Řádek 90:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 90:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🗓 Současnost a odkaz (2026) ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🗓 Současnost a odkaz (2026) ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 2026 je odkaz Manuela I. v Portugalsku vnímán s hrdostí i kritickou reflexí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 2026 je odkaz Manuela I. v Portugalsku vnímán s hrdostí i kritickou reflexí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Památky UNESCO:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Klášter jeronymitů a Belémská věž jsou nejnavštěvovanějšími památkami v zemi. V posledních letech (2024–2025) probíhaly rozsáhlé restaurátorské práce na fasádách kláštera v Tomaru a v Lisabonu, financované z fondů EU a turistického ruchu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Památky UNESCO:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Klášter jeronymitů a Belémská věž jsou nejnavštěvovanějšími památkami v zemi. V posledních letech (2024–2025) probíhaly rozsáhlé restaurátorské práce na fasádách kláštera v Tomaru a v Lisabonu, financované z fondů EU a turistického ruchu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Reflexe roku 1506:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Lisabon si pravidelně připomíná výročí masakru z roku 1506. Na náměstí Rossio stojí památník obětem a moderní historiografie klade velký důraz na studium osudů sefardských Židů, kteří byli nuceni odejít.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Reflexe roku 1506:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Lisabon si pravidelně připomíná výročí masakru z roku 1506. Na náměstí Rossio stojí památník obětem a moderní historiografie klade velký důraz na studium osudů sefardských Židů, kteří byli nuceni odejít.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Globální dědictví:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V Brazílii a Indii (Goa) je Manuel I. vnímán jako postava, která iniciovala kolonialismus, což vede k debatám o dekolonizaci historie. Přesto je jeho role v propojení světa (první globalizace) nezpochybnitelná.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Globální dědictví:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V Brazílii a Indii (Goa) je Manuel I. vnímán jako postava, která iniciovala kolonialismus, což vede k debatám o dekolonizaci historie. Přesto je jeho role v propojení světa (první globalizace) nezpochybnitelná.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🐘 Zajímavosti: Nosorožec pro papeže ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🐘 Zajímavosti: Nosorožec pro papeže ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Manuel I. chtěl ohromit Evropu a získat přízeň papeže [[Lev X.|Lva X.]]. V roce 1514 mu poslal vskutku královský dar – živého indického slona jménem [[Hanno (slon)|Hanno]] a v roce 1515 indického nosorožce jménem &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Ganda**. Nosorožec bohužel cestou do Říma zahynul při ztroskotání lodi u břehů Itálie. Jeho vycpanina (nebo alespoň kůže) dorazila k papeži, ale co je důležitější – slavný německý malíř **[[Albrecht Dürer]]&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;vytvořil podle popisu a náčrtku dřevořez tohoto nosorožce. Dürerův nosorožec se stal na staletí ikonickým vyobrazením tohoto zvířete v Evropě, ačkoliv ho Dürer nikdy na vlastní oči neviděl. Vše financoval a organizoval král Manuel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Manuel I. chtěl ohromit Evropu a získat přízeň papeže [[Lev X.|Lva X.]]. V roce 1514 mu poslal vskutku královský dar – živého indického slona jménem [[Hanno (slon)|Hanno]] a v roce 1515 indického nosorožce jménem &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Ganda**. Nosorožec bohužel cestou do Říma zahynul při ztroskotání lodi u břehů Itálie. Jeho vycpanina (nebo alespoň kůže) dorazila k papeži, ale co je důležitější – slavný německý malíř **[[Albrecht Dürer]]&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;vytvořil podle popisu a náčrtku dřevořez tohoto nosorožce. Dürerův nosorožec se stal na staletí ikonickým vyobrazením tohoto zvířete v Evropě, ačkoliv ho Dürer nikdy na vlastní oči neviděl. Vše financoval a organizoval král Manuel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 📊 Statistika a data ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 📊 Statistika a data ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Manuel_I._Portugalsk%C3%BD&amp;diff=23698&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*↵“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Manuel_I._Portugalsk%C3%BD&amp;diff=23698&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T04:00:52Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*↵“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 06:00&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l72&quot;&gt;Řádek 72:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 72:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Obrovské zisky z obchodu (král si bral 30% podíl z dovozu pepře) umožnily masivní mecenášství umění. Vznikl specifický portugalský architektonický styl, pozdní gotika obohacená o renesanční prvky a námořní symboliku, dnes zvaná **manuelský styl**.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Obrovské zisky z obchodu (král si bral 30% podíl z dovozu pepře) umožnily masivní mecenášství umění. Vznikl specifický portugalský architektonický styl, pozdní gotika obohacená o renesanční prvky a námořní symboliku, dnes zvaná **manuelský styl**.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Charakteristické prvky:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Charakteristické prvky:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;* Kamenná lana, uzly, kotvy, korály, mořské řasy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Kamenná lana, uzly, kotvy, korály, mořské řasy.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Armilární sféra]] (navigační přístroj) – stala se osobním symbolem krále Manuela a dodnes je na portugalské vlajce.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* [[Armilární sféra]] (navigační přístroj) – stala se osobním symbolem krále Manuela a dodnes je na portugalské vlajce.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Kříž Kristova řádu (templářský kříž).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Kříž Kristova řádu (templářský kříž).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Klíčové stavby:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Klíčové stavby:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;* **[[Klášter jeronymitů]] (Mosteiro dos Jerónimos):** Velkolepé pohřebiště dynastie Avizů v Belému, postavené z vápence v barvě zlata, financované z &quot;pepřové daně&quot;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* **[[Klášter jeronymitů]] (Mosteiro dos Jerónimos):** Velkolepé pohřebiště dynastie Avizů v Belému, postavené z vápence v barvě zlata, financované z &quot;pepřové daně&quot;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-side-added&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* **[[Belémská věž]] (Torre de Belém):** Pevnost střežící ústí řeky Tejo, symbol Manuelovy éry.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* **[[Belémská věž]] (Torre de Belém):** Pevnost střežící ústí řeky Tejo, symbol Manuelovy éry.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* **Klášter [[Tomar|Kristova řádu v Tomaru]]:** Slavné manuelinské okno v kapitulní síni je považováno za mistrovské dílo tohoto stylu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* **Klášter [[Tomar|Kristova řádu v Tomaru]]:** Slavné manuelinské okno v kapitulní síni je považováno za mistrovské dílo tohoto stylu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Manuel_I._Portugalsk%C3%BD&amp;diff=23541&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}}  {{Infobox Panovník  | jméno = Manuel I. Portugalský  | obrázek = King Manuel I of Portugal.jpg  | popisek = Manuel I. na dobovém portrétu (cca 1515–1517)  | titul = Král Portugalska a Algarve  | další tituly = Pán Guineje a dobývání, plavby a obchodu v Etiopii, Arábii, Persii a Indii  | datum narození = 31. května 1469  | místo narození = Alcochete, Portugalské království  | datum úmrtí = 13. prosince…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Manuel_I._Portugalsk%C3%BD&amp;diff=23541&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T02:55:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}}  {{Infobox Panovník  | jméno = Manuel I. Portugalský  | obrázek = King Manuel I of Portugal.jpg  | popisek = Manuel I. na dobovém portrétu (cca 1515–1517)  | titul = Král Portugalska a Algarve  | další tituly = Pán Guineje a dobývání, plavby a obchodu v Etiopii, Arábii, Persii a Indii  | datum narození = 31. května 1469  | místo narození = &lt;a href=&quot;/index.php?title=Alcochete&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Alcochete (stránka neexistuje)&quot;&gt;Alcochete&lt;/a&gt;, Portugalské království  | datum úmrtí = 13. prosince…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox Panovník&lt;br /&gt;
 | jméno = Manuel I. Portugalský&lt;br /&gt;
 | obrázek = King Manuel I of Portugal.jpg&lt;br /&gt;
 | popisek = Manuel I. na dobovém portrétu (cca 1515–1517)&lt;br /&gt;
 | titul = Král Portugalska a Algarve&lt;br /&gt;
 | další tituly = Pán Guineje a dobývání, plavby a obchodu v Etiopii, Arábii, Persii a Indii&lt;br /&gt;
 | datum narození = 31. května 1469&lt;br /&gt;
 | místo narození = [[Alcochete]], Portugalské království&lt;br /&gt;
 | datum úmrtí = 13. prosince 1521&lt;br /&gt;
 | místo úmrtí = [[Lisabon]], Portugalské království&lt;br /&gt;
 | pohřben = [[Klášter jeronymitů|Klášter svatého Jeronýma]], Lisabon&lt;br /&gt;
 | předchůdce = [[Jan II. Portugalský]]&lt;br /&gt;
 | nástupce = [[Jan III. Portugalský]]&lt;br /&gt;
 | manželka = 1. [[Isabela Aragonská (1470)|Isabela Aragonská]] (sňatek 1497)&amp;lt;br&amp;gt;2. [[Marie Aragonská (1482–1517)|Marie Aragonská]] (sňatek 1500)&amp;lt;br&amp;gt;3. [[Eleonora Habsburská]] (sňatek 1518)&lt;br /&gt;
 | otec = [[Ferdinand z Viseu]]&lt;br /&gt;
 | matka = [[Beatrix Portugalská (1430–1506)|Beatrix Portugalská]]&lt;br /&gt;
 | dynastie = [[Avizové]]&lt;br /&gt;
 | děti = [[Michael da Paz]], [[Jan III. Portugalský]], [[Isabela Portugalská]], [[Beatrix Portugalská (1504–1538)|Beatrix Portugalská]], [[Ludvík z Beja]], [[Ferdinand z Viseu (1507–1534)|Ferdinand z Viseu]], [[Alfons Portugalský (kardinál)|kardinál Alfons]], [[Jindřich I. Portugalský]], [[Eduard z Guimarães]], [[Marie z Viseu]]&lt;br /&gt;
 | podpis = Assinatura D. Manuel I.svg&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Manuel I. Portugalský&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (portugalsky &amp;#039;&amp;#039;Manuel I de Portugal&amp;#039;&amp;#039;), zvaný &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Šťastný&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;O Venturoso&amp;#039;&amp;#039;) nebo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Veliký&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (31. května 1469, [[Alcochete]] – 13. prosince 1521, [[Lisabon]]), byl čtrnáctý [[Seznam portugalských panovníků|král Portugalska]] a pátý panovník z dynastie [[Avizové]]. Vládl v letech 1495 až 1521. Jeho panování je považováno za absolutní vrchol portugalské moci, éru největšího rozkvětu, bohatství a globálního vlivu, kterou dějepisectví označuje jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;portugalský Zlatý věk&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během jeho vlády se Portugalsko stalo první globální námořní říší v dějinách. Právě za Manuela I. obeplul [[Vasco da Gama]] Afriku a objevil námořní cestu do [[Indie]] (1498), [[Pedro Álvares Cabral]] objevil [[Brazílie|Brazílii]] (1500) a [[Afonso de Albuquerque]] vybudoval základy portugalské hegemonie v Indickém oceánu obsazením strategických bodů jako [[Goa]], [[Malacca]] a [[Ormuz]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuel I. využil ohromného bohatství plynoucího z obchodu s kořením k rozsáhlé kulturní a stavební činnosti, která dala vzniknout unikátnímu uměleckému směru – [[manuelský styl|manuelskému stylu]] (manuelino). Na druhou stranu je jeho odkaz zatížen rozhodnutím o nucené konverzi a vyhnání Židů a muslimů z Portugalska, což mělo z dlouhodobého hlediska devastující dopad na intelektuální a ekonomický potenciál země.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Etymologie a přízvisko ==&lt;br /&gt;
Jméno &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Manuel&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je portugalskou formou hebrejského jména &amp;#039;&amp;#039;Immanuel&amp;#039;&amp;#039; (עִמָּנוּאֵל), což znamená „Bůh s námi“. Toto jméno mu bylo dáno údajně proto, že se narodil na svátek Božího těla.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přízvisko &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Šťastný&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;O Venturoso&amp;#039;&amp;#039;) si vysloužil díky neuvěřitelné shodě náhod, která jej přivedla na trůn, a díky úspěchům, jichž Portugalsko za jeho vlády dosáhlo. Ačkoliv byl nejmladším synem vévody, série úmrtí v královské rodině z něj učinila dědice. Navíc nastoupil na trůn právě v okamžiku, kdy dlouholeté investice jeho předchůdců do námořních plaveb začaly přinášet astronomické zisky. Manuel tak „sklízel ovoce“, které zasadili jiní, což doboví kronikáři přičítali boží přízni a štěstí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Cesta na trůn: Nepravděpodobný král ==&lt;br /&gt;
Manuel se narodil v roce 1469 v Alcochete jako deváté dítě Ferdinanda, vévody z Viseu, a Beatrix Portugalské. Z otcovy strany byl vnukem krále [[Eduard I. Portugalský|Eduarda I.]], z matčiny strany pravnukem krále [[Jan I. Portugalský|Jana I.]]. Přestože měl královskou krev, jeho šance na trůn byly v mládí mizivé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovým momentem byla smrt jeho bratrance a švagra, krále [[Jan II. Portugalský|Jana II.]], který neměl legitimního mužského dědice. Syn Jana II., princ [[Alfons Portugalský (1475–1491)|Alfons]], zemřel při tragické nehodě na koni v roce 1491. Jan II. měl sice nemanželského syna Jorga de Lencastre, ale kvůli legitimitě a tlaku šlechty nakonec na smrtelné posteli v roce 1495 jmenoval svým nástupcem právě Manuela, bratra své manželky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Manuel I. byl korunován 27. října 1495. Traduje se, že Jan II. o něm prohlásil: &amp;#039;&amp;#039;„Tohle je ten, který bude jíst vejce, jež já jsem snesl.“&amp;#039;&amp;#039; Tato věta přesně vystihuje fakt, že Jan II. vybudoval základy impéria, ale Manuel z nich těžil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Éra zámořských objevů (1495–1521) ==&lt;br /&gt;
Vláda Manuela I. se kryje s nejintenzivnější fází portugalské expanze. Král okamžitě po nástupu obnovil podporu námořních expedic s cílem obejít monopol Benátek a Osmanské říše na obchod s kořením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Cesta do Indie (1497–1499) ===&lt;br /&gt;
Nejvýznamnějším počinem bylo vyslání flotily pod vedením **[[Vasco da Gama]]**. Ta vyplula z Lisabonu v červenci 1497, obeplula [[Mys Dobré naděje]] a v květnu 1498 dorazila do [[Kalkata|Kalkaty]] v Indii. Úspěšný návrat v roce 1499 znamenal zlom ve světových dějinách – byla otevřena přímá námořní trasa na trhy s pepřem, skořicí a drahokamy. Manuel I. si následně přivlastnil grandiózní titul &amp;#039;&amp;#039;„Pán Guineje a dobývání, plavby a obchodu v Etiopii, Arábii, Persii a Indii“&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Objevení Brazílie (1500) ===&lt;br /&gt;
V roce 1500 vyslal král masivní flotilu 13 lodí pod vedením **[[Pedro Álvares Cabral]]**, aby upevnila pozice v Indii. Flotila se však při plavbě Atlantikem odchýlila (nebo byla úmyslně navedena) západním směrem a 22. dubna 1500 přistála u břehů Jižní Ameriky. Nová země, původně nazvaná &amp;#039;&amp;#039;Ilha de Vera Cruz&amp;#039;&amp;#039; (Ostrov pravého kříže), se později stala [[Brazílie|Brazílií]] a největší portugalskou kolonií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Budování „Estado da Índia“ ===&lt;br /&gt;
Manuel I. nebyl jen objevitelem, ale i imperiálním stratégem. Pochopil, že k ovládnutí obchodu nestačí jen lodě, ale jsou potřeba pevnosti. Jmenoval první vicekrále Indie:&lt;br /&gt;
* **[[Francisco de Almeida]] (1505–1509):** Zničil muslimské loďstvo v [[Bitva u Diu|bitvě u Diu]] (1509), čímž učinil z Indického oceánu „portugalské jezero“.&lt;br /&gt;
* **[[Afonso de Albuquerque]] (1509–1515):** Architekt impéria, který dobyl strategické uzly: [[Goa]] (1510), [[Malacca]] (1511) a [[Ormuz]] (1515). Tím Portugalci ovládli vstup do Perského zálivu i cestu do Číny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚔️ Vnitřní politika a „Židovská otázka“ ==&lt;br /&gt;
Zatímco v zámoří Portugalsko zářilo, domácí politika byla poznamenána náboženskou nesnášenlivostí, která byla cenou za dynastické sblížení se Španělskem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vyhnání Židů (1496) ===&lt;br /&gt;
Když si chtěl Manuel vzít za ženu [[Isabela Aragonská (1470)|Isabelu Aragonskou]], dceru Katolických veličenstev ([[Ferdinand II. Aragonský]] a [[Isabela Kastilská]]), Španělsko si kladlo podmínku: Portugalsko se musí „očistit“ od kacířů stejně jako Španělsko v roce 1492.&lt;br /&gt;
Manuel, který si byl vědom ekonomického významu židovské komunity (lékaři, bankéři, kartografové), se ocitl v pasti. V prosinci 1496 vydal dekret nařizující všem Židům a muslimům buď konvertovat ke katolictví, nebo opustit zemi do října 1497.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Aby zabránil odlivu kapitálu a mozků, Manuel fakticky znemožnil Židům odjezd (uzavřel přístavy) a nařídil jejich **nucené hromadné křty**. Tím vznikla početná skupina tzv. „Nových křesťanů“ (&amp;#039;&amp;#039;cristãos-novos&amp;#039;&amp;#039;), kteří byli navenek katolíky, ale v soukromí často praktikovali judaismus (kryptojudaismus).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Lisabonský masakr (1506) ===&lt;br /&gt;
Napětí mezi starousedlíky a Novými křesťany vyvrcholilo v dubnu 1506 o Velikonocích. V kostele sv. Dominika v Lisabonu došlo k incidentu, který rozpoutal třídenní pogrom, známý jako **Lisabonský masakr**. Rozvášněný dav, podněcovaný dominikánskými mnichy, povraždil 2 000 až 4 000 Nových křesťanů. Král Manuel, který byl v té době mimo město v [[Abrantes (město)|Abrantes]] (kvůli moru), byl událostí zděšen. Nechal vůdce nepokojů a podněcující mnichy popravit a Lisabonu odebral některá privilegia. Přesto tato událost navždy poznamenala jeho vládu a vedla k postupnému exodu židovské elity do Nizozemí a Osmanské říše.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reformy a centralizace ===&lt;br /&gt;
Manuel I. byl absolutistickým panovníkem. Svolával [[Kortes (stavovský sněm)|kortes]] (sněm) jen výjimečně (pouze třikrát za 26 let). Centralizoval státní správu a v roce 1512 vydal nový zákoník, tzv. **Manuelinská ordonance** (&amp;#039;&amp;#039;Ordenações Manuelinas&amp;#039;&amp;#039;), který sjednotil právní systém v zemi. Zreformoval také daňový systém a zavedl instituci &amp;#039;&amp;#039;Casa da Índia&amp;#039;&amp;#039; (Dům Indie), která spravovala královský monopol na obchod s kořením.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎨 Manuelský styl (Manuelino) ==&lt;br /&gt;
Obrovské zisky z obchodu (král si bral 30% podíl z dovozu pepře) umožnily masivní mecenášství umění. Vznikl specifický portugalský architektonický styl, pozdní gotika obohacená o renesanční prvky a námořní symboliku, dnes zvaná **manuelský styl**.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
**Charakteristické prvky:**&lt;br /&gt;
* Kamenná lana, uzly, kotvy, korály, mořské řasy.&lt;br /&gt;
* [[Armilární sféra]] (navigační přístroj) – stala se osobním symbolem krále Manuela a dodnes je na portugalské vlajce.&lt;br /&gt;
* Kříž Kristova řádu (templářský kříž).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
**Klíčové stavby:**&lt;br /&gt;
* **[[Klášter jeronymitů]] (Mosteiro dos Jerónimos):** Velkolepé pohřebiště dynastie Avizů v Belému, postavené z vápence v barvě zlata, financované z &amp;quot;pepřové daně&amp;quot;.&lt;br /&gt;
* **[[Belémská věž]] (Torre de Belém):** Pevnost střežící ústí řeky Tejo, symbol Manuelovy éry.&lt;br /&gt;
* **Klášter [[Tomar|Kristova řádu v Tomaru]]:** Slavné manuelinské okno v kapitulní síni je považováno za mistrovské dílo tohoto stylu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💍 Dynastická politika: Sen o Iberské unii ==&lt;br /&gt;
Manuelovou celoživotní ambicí bylo sjednotit Portugalsko a Španělsko pod vládou jednoho panovníka – ideálně svého syna. Proto se třikrát oženil se španělskými princeznami:&lt;br /&gt;
# **Isabela Aragonská (1497):** Dědička kastilského a aragonského trůnu. Zemřela při porodu syna Miguela da Paz v roce 1498. Pokud by Miguel přežil (zemřel ve 2 letech), zdědil by celý Pyrenejský poloostrov.&lt;br /&gt;
# **Marie Aragonská (1500):** Sestra Isabely. S ní měl Manuel většinu svých dětí, včetně nástupce Jana III.&lt;br /&gt;
# **Eleonora Habsburská (1518):** Sestra císaře [[Karel V.|Karla V.]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ironií osudu tato sňatková politika nakonec vedla ke ztrátě portugalské nezávislosti. Vzájemné propletení rodů způsobilo, že v roce 1580, po vymření dynastie Avizů, si španělský král [[Filip II. Španělský|Filip II.]] (Manuelův vnuk) nárokoval portugalský trůn, čímž vznikla [[Iberská unie]] pod nadvládou Španělska.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗓 Současnost a odkaz (2026) ==&lt;br /&gt;
V roce 2026 je odkaz Manuela I. v Portugalsku vnímán s hrdostí i kritickou reflexí.&lt;br /&gt;
* **Památky UNESCO:** Klášter jeronymitů a Belémská věž jsou nejnavštěvovanějšími památkami v zemi. V posledních letech (2024–2025) probíhaly rozsáhlé restaurátorské práce na fasádách kláštera v Tomaru a v Lisabonu, financované z fondů EU a turistického ruchu.&lt;br /&gt;
* **Reflexe roku 1506:** Lisabon si pravidelně připomíná výročí masakru z roku 1506. Na náměstí Rossio stojí památník obětem a moderní historiografie klade velký důraz na studium osudů sefardských Židů, kteří byli nuceni odejít.&lt;br /&gt;
* **Globální dědictví:** V Brazílii a Indii (Goa) je Manuel I. vnímán jako postava, která iniciovala kolonialismus, což vede k debatám o dekolonizaci historie. Přesto je jeho role v propojení světa (první globalizace) nezpochybnitelná.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🐘 Zajímavosti: Nosorožec pro papeže ==&lt;br /&gt;
Manuel I. chtěl ohromit Evropu a získat přízeň papeže [[Lev X.|Lva X.]]. V roce 1514 mu poslal vskutku královský dar – živého indického slona jménem [[Hanno (slon)|Hanno]] a v roce 1515 indického nosorožce jménem **Ganda**. Nosorožec bohužel cestou do Říma zahynul při ztroskotání lodi u břehů Itálie. Jeho vycpanina (nebo alespoň kůže) dorazila k papeži, ale co je důležitější – slavný německý malíř **[[Albrecht Dürer]]** vytvořil podle popisu a náčrtku dřevořez tohoto nosorožce. Dürerův nosorožec se stal na staletí ikonickým vyobrazením tohoto zvířete v Evropě, ačkoliv ho Dürer nikdy na vlastní oči neviděl. Vše financoval a organizoval král Manuel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📊 Statistika a data ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Ekonomická síla ===&lt;br /&gt;
Odhaduje se, že v době Manuelovy smrti (1521) disponovala portugalská koruna jedním z největších zlatých rezerv v Evropě. Roční příjem z obchodu s kořením převyšoval příjmy z daní v samotném Portugalsku. Král byl přezdíván francouzským králem Františkem I. jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;quot;le roi épicier&amp;quot;&amp;#039;&amp;#039; (král hokynář/kořenář), což byla závistivá narážka na jeho obchodní impérium.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Proč byl tak &amp;quot;Šťastný&amp;quot;? ==&lt;br /&gt;
Představte si, že jste ve frontě na trůn až na desátém místě. Šance, že budete králem, je nulová. A pak:&lt;br /&gt;
1. Zemře králův prvorozený syn (nehoda na koni).&lt;br /&gt;
2. Zemře králův bratr (zabit samotným králem).&lt;br /&gt;
3. Zemře další bratr.&lt;br /&gt;
4. Král nemá jiné legitimní děti.&lt;br /&gt;
5. Vy se stanete králem.&lt;br /&gt;
6. A přesně v ten moment se vrátí lodě naložené diamanty a kořením, které vaši předchůdci 50 let hledali a platili, ale vy sklidíte zisk.&lt;br /&gt;
Proto byl Manuel I. zván &amp;quot;O Venturoso&amp;quot; – Šťastný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://www.britannica.com/biography/Manuel-I-king-of-Portugal Encyclopaedia Britannica - Manuel I of Portugal]&lt;br /&gt;
* [https://www.parlamento.pt/Parlamento/Paginas/Monarquia.aspx Parlament Portugalské republiky - Monarchie a panovníci]&lt;br /&gt;
* [https://www.mosteirojeronimos.gov.pt Oficiální stránky Kláštera jeronymitů]&lt;br /&gt;
* [https://www.torrebelem.gov.pt Oficiální stránky Belémské věže]&lt;br /&gt;
* [https://www.visitportugal.com Visit Portugal - Historie a kultura]&lt;br /&gt;
* [https://whc.unesco.org/en/list/263 UNESCO World Heritage - Monastery of the Hieronymites and Tower of Belém]&lt;br /&gt;
* [https://www.redjuderias.org Síť židovských čtvrtí ve Španělsku a Portugalsku - Historie Sefardů]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Manuel I. Portugalsky}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Portugalskými králové]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dynastie Aviz]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Rytíři Podvazkového řádu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti portugalských zámořských objevů]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dějiny Portugalska 16. století]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození 1469]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úmrtí 1521]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Pohřbení v Klášteře jeronymitů]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Manuel I. Portugalský]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Křesťané a judaismus]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 2.6]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
</feed>