Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Řeka | název = Malše | obrázek = | délka = 96,2 km (z toho 89,3 km v Česku) | rozloha_povodí = 979,1 km² | pramen = Viehberg (hora), Sandl, Horní Rakousko | nadmořská_výška_pramene = 993 m n. m. | ústí = Vltava (v Českých Budějovicích) | nadmořská_výška_ústí = 385 m n. m. | průměrný_průtok = 7,26 m³/s (ve stanici Roudné) | státy = {{Vlajka|Rakousko}}, {{Vlajk…“

2026-07-08T03:52:08Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Řeka | název = Malše | obrázek = | délka = 96,2 km (z toho 89,3 km v Česku) | rozloha_povodí = 979,1 km² | pramen = Viehberg (hora), Sandl, Horní Rakousko | nadmořská_výška_pramene = 993 m n. m. | ústí = Vltava (v Českých Budějovicích) | nadmořská_výška_ústí = 385 m n. m. | průměrný_průtok = 7,26 m³/s (ve stanici Roudné) | státy = {{Vlajka|Rakousko}}, {{Vlajk…“

Nová stránka

{{Infobox Řeka
| název = Malše
| obrázek =
| délka = 96,2 km (z toho 89,3 km v Česku)
| rozloha_povodí = 979,1 km²
| pramen = Viehberg (hora), [[Sandl]], [[Horní Rakousy|Horní Rakousko]]
| nadmořská_výška_pramene = 993 m n. m.
| ústí = [[Vltava]] (v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]])
| nadmořská_výška_ústí = 385 m n. m.
| průměrný_průtok = 7,26 m³/s (ve stanici Roudné)
| státy = {{Vlajka|Rakousko}}, {{Vlajka|Česko}}
| kraje = [[Jihočeský kraj]]
| významná_města = [[Dolní Dvořiště]], [[Rychnov nad Malší]], [[Kaplice]], [[Velešín]], [[Římov]], [[České Budějovice]]
| přehrady = [[Vodní nádrž Římov]]
}}

'''Malše''' (německy v rakouském příhraničí zvaná '''Maltsch''') je významná středoevropská řeka protékající územím severního [[Rakousko|Rakouska]] a jižních [[Čechy|Čech]]. Z hydrologického a geografického hlediska se jedná o jeden z nejdůležitějších pravostranných přítoků řeky [[Vltava|Vltavy]]. Celková délka vodního toku činí 96,2 kilometru, přičemž naprostá většina toku (přes 89 kilometrů) se nachází na území [[Česko|České republiky]]. Řeka odvodňuje území o celkové rozloze necelých 980 kilometrů čtverečních a její průměrný dlouhodobý průtok před ústím do [[Vltava|Vltavy]] dosahuje hodnoty 7,26 metrů krychlových za sekundu.

Řeka pramení na severních svazích [[Novohradské hory|Novohradských hor]] v hornorakouském příhraničí u obce [[Sandl]]. Následně tvoří v délce dvaadvaceti kilometrů státní hranici, čímž v dobách studené války představovala přirozenou bariéru takzvané [[Železná opona|železné opony]]. Na českém území protéká postupně skrze Kaplickou brázdu a Soběnovskou vrchovinu, kde vytváří hluboce zaříznutá, místy až kaňonovitá zalesněná údolí, aby se na svém dolním toku rozlila do rovinaté [[Českobudějovická pánev|Českobudějovické pánve]] a v historickém centru města [[České Budějovice]] předala své vody řece [[Vltava|Vltavě]].

V moderní době plní Malše naprosto kritickou infrastrukturní a strategickou funkci pro celý [[Jihočeský kraj]]. Na jejím dolním toku byla v sedmdesátých letech 20. století vybudována [[Vodní nádrž Římov]], jež představuje ústřední a nenahraditelný zdroj pitné vody pro rozsáhlou jihočeskou vodárenskou soustavu. Z historického pohledu byla Malše proslulá jako jedna z hlavních vodních tepen pro transport a plavení dřeva z nepřístupných horských hvozdů. Zároveň se jedná o řeku, jež opakovaně ukázala svou ničivou sílu, a to především při katastrofálních srpnových povodních v roce 2002 a během dalších masivních záplav, z nichž k těm nejvýraznějším v posledních letech došlo na podzim roku 2024.

== 🗓 Současnost a strategické rozvojové plány (2025–2026) ==

=== Projekt nové vodní nádrže Chlum ===
Období let 2025 a 2026 přineslo do povodí řeky Malše vůbec největší a nejkontroverznější vodohospodářské téma od dob socialismu. V květnu 2025 oficiálně oznámilo Ministerstvo zemědělství pod vedením ministra Marka Výborného oživení dlouho spícího plánu na výstavbu zcela nové, masivní přehrady. Tato nová vodní nádrž by měla nést název „Chlum“ a její těleso by mělo být umístěno na středním toku řeky Malše, geograficky bezprostředně nad stávající vodní nádrží Římov (zhruba v úrovni osady Chlum, spadající pod městys [[Svatý Jan nad Malší]]).

Důvodem pro oprášení tohoto obřího infrastrukturního projektu z osmdesátých let 20. století je dlouhodobá národní strategie boje proti suchu a nutnost zabezpečit povrchové zdroje pitné vody pro budoucí generace. Plánovaná přehrada Chlum by měla disponovat kapacitou přibližně 23,34 milionu metrů krychlových vody (což je pouze o deset milionů kubíků méně než stávající Římov) a měla by sloužit jako strategický posilující zdroj pro stávající vodárenskou soustavu.

Realizace tohoto megaprojektu, jehož hrubý časový harmonogram výstavby je ze strany státu prozatím směřován do let 2050 až 2060, by však pro údolí Malše znamenala absolutní geografickou a společenskou destrukci. Kvůli napuštění takto obrovského jezera by muselo být trvale vyvlastněno, zatopeno a srovnáno se zemí přibližně 130 existujících objektů – od trvale obývaných rodinných domů přes historické mlýny až po oblíbené rekreační chatové osady v malebném meandrujícím údolí řeky. Zveřejnění těchto plánů v roce 2025 vyvolalo okamžitý politický odpor ze strany jihočeských hejtmanů a zvedlo obrovskou vlnu protestů mezi lokálními obyvateli a ekologickými spolky hájícími nedotčený charakter tohoto příhraničního údolí. Během roku 2026 se na úrovni obcí a ministerstva odehrávala tvrdá byrokratická a vyjednávací bitva o zařazení či vyřazení lokality z oficiálního Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod (LAPV).

=== Tradiční odemykání řeky v roce 2026 ===
Přes politické a stavební spory zůstává řeka Malše jedním z nejoblíbenějších regionálních center pro sportovní a turistické využití. V dubnu roku 2026 proběhl další ročník tradiční a hojně navštěvované akce zvané „Odemykání Malše“. Tato událost každoročně zahajuje vodáckou sezónu v jižních Čechách.

Z důvodu přísné ochrany vodárenského pásma je běžné splouvání Malše na jejím středním toku celoročně přísně limitováno. Nicméně právě u příležitosti Odemykání řeky (jež se v roce 2026 konalo 25. dubna) zajišťuje státní podnik [[Povodí Vltavy]] mimořádné nadlepšení průtoku. Z vodní nádrže Římov je na několik hodin vypuštěno zvýšené množství vody, což umožňuje stovkám kanoistů a raftařů hromadně odstartovat pod římovskou hrází a absolvovat přibližně dvacetikilometrovou atraktivní plavbu přes plavský jez, Doudleby až k cílové stanici v centru města [[České Budějovice]]. Tento řízený vodácký festival se stal pevnou součástí lokální kultury.

== 🌊 Průběh toku a geografie ==

=== Pramen a hraniční úsek ===
Svá první vodní alotria zahajuje řeka na rakouském státním území. Pramení pod názvem Maltsch v oblasti severovýchodního úbočí zalesněné hory Viehberg (která dosahuje nadmořské výšky 1 112 metrů) v těsné blízkosti hornorakouské obce [[Sandl]]. Její pramen vyvěrá v úctyhodné nadmořské výšce 993 metrů nad mořem. Na rakouském území řeka absolvuje zhruba 5,5 kilometru svého toku, než dorazí ke státní hranici.

Následně se řeka ostře stáčí a po dobu více než 22 kilometrů tvoří přesnou, přírodně utvářenou státní hranici mezi [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Česko|Českou republikou]]. Tento příhraniční úsek protéká náhorní planinou, je charakteristický jen velmi malým spádem a vyznačuje se rozsáhlým a malebným meandrováním (tvorbou zákrut) v podmáčených a těžko prostupných loukách. Vzhledem k faktu, že se tato oblast nacházela desítky let v uzavřeném a přísně střeženém hraničním pásmu, nedošlo zde k téměř žádným necitlivým umělým regulacím, a řeka si tak zachovala svůj naprosto původní, divoký přírodní ráz. K plnému a definitivnímu vstupu na české území dochází u obce [[Dolní Dvořiště]].

=== Střední podhorský tok ===
Od Dolního Dvořiště nabírá Malše převážně severní směr a její spád se prudce zvyšuje. Řeka se zařezává do tvrdého žulového a břidlicového podloží a nabývá charakteru horské až podhorské bystřiny. Protéká úzkými, hustě zalesněnými údolími skrze Rychnov nad Malší, zříceniny hradů Louzek a Pořešín, až dorazí do okresního města [[Kaplice]]. Zde přijímá vody svého významného přítoku, dravé říčky Kamenice.

Kousek pod Kaplicí se do Malše vlévá zprava říčka [[Černá (přítok Malše)|Černá]]. Odtud řeka pokračuje hlubokým údolím Soběnovské vrchoviny. Břehy lemují občasné rekreační chatové osady. Údolí je zde tak hluboké a úzké, že právě proto bylo v 70. letech 20. století ideálním místem pro přehrazení a vybudování již zmíněné vodárenské nádrže [[Vodní nádrž Římov|Římov]]. Jezero této nádrže se táhne v délce více než 13 kilometrů a nenávratně zatopilo velkou část původního kaňonu.

=== Dolní tok a Českobudějovická pánev ===
Pod mohutnou hrází římovské přehrady se charakter řeky opět mění. Stále si sice udržuje poměrně silný proud a protéká skalnatými soutěskami, ale údolí se postupně rozšiřuje. Míjí malebnou a historicky významnou obec [[Doudleby]] (s dominantním kostelem svatého Vincence na poloostrůvku) a plynule přechází k obci [[Plav (okres České Budějovice)|Plav]].

V obci Plav Malše definitivně opouští sevřené pohoří a vplouvá do rozlehlé a rovinaté [[Českobudějovická pánev|Českobudějovické pánve]]. Její tok zde ztrácí na dravosti, řeka se rozlévá do šířky a stává se typickým nížinným tokem lemovaným vrbotopilovými luhy. Krátce před Českými Budějovicemi přijímá svůj vůbec největší přítok – řeku [[Stropnice (řeka)|Stropnici]].

Následně Malše protíná samotné krajské město [[České Budějovice]]. Zde historicky formovala obranný systém středověkého města. Část jejího proudu je na takzvaném Velkém jezu (Špitálském jezu) odvedena do umělého kanálu zvaného Mlýnská stoka, který protéká přímo historickým jádrem města. Samotná Malše centrum obtéká z jižní a západní strany, kolem dominant jako je Sokolský ostrov, plovárna či historická obranná věž Železná panna. Svou pouť končí u Jiráskova jezu, kde se ve výšce 385 metrů nad mořem spojuje s dravější a vodnatější řekou [[Vltava|Vltavou]], jíž předává své nasbírané vody k další pouti směrem na sever k hlavnímu městu [[Praha|Praze]].

== 💧 Hydrologie a významné přítoky ==
Povodí Malše zaujímá celkovou plochu 979,1 km² (z čehož 869,23 km² připadá na území České republiky a zbytek tvoří rakouské horní prameny). Díky tomu, že sbírá vody z poměrně srážkově vydatných a vysoce položených oblastí Novohradských hor, disponuje řeka dobrými průtoky i v jarních a podzimních měsících. Na svém dolním toku, v měřicím profilu Roudné, dosahuje průměrný roční průtok hodnoty 7,26 m³/s.

Celkový hydrologický režim řeky je však v dnešní době absolutně a uměle podřízen lidské činnosti. Horní úseky ovlivňují odběry vody a manipulace na menších tocích, ale tím nejdůležitějším faktorem je přehrada Římov. Ta svými odpouštěcími mechanismy zadržuje jarní tání a naopak v období katastrofálních letních such nadlepšuje minimální zůstatkové průtoky směrem k Českým Budějovicím, aby v řece neuhynuly ryby. Dalším faktorem je přítok z řeky Černé, kde se nachází špičkovací malá vodní elektrárna u přehrady Soběnov – ta při spuštění turbín nárazově zvyšuje a vzápětí prudce snižuje hladinu řeky i o desítky centimetrů během jediného dne.

=== Kompletní tabulka významných přítoků ===
V souladu s encyklopedickými standardy poskytuje tato tabulka ucelený, nepřerušený a faktograficky přesný seznam nejvýznamnějších přítoků (vodních toků zařazených do seznamu významných toků dle vyhlášky č. 178/2012 Sb.), které do Malše ústí z obou stran.

{| class="wikitable"
|-
! Název přítoku !! Typ přítoku !! Hydrologické pořadí !! Délka toku !! Plocha povodí !! Říční kilometr ústí (do Malše)
|-
| Felberbach || Pravostranný || Rakouský katastr || data nejsou přesná || menší lokální tok || ř. km 82,1
|-
| Kabelský potok || Pravostranný || 1-06-02-00x || cca 5 km || lokální povodí || ř. km 88,2
|-
| Tichá || Pravostranný || 1-06-02-xxx || cca 12 km || lokální povodí || ř. km 65,3
|-
| Kamenice || Pravostranný || 1-06-02-006 || 6,0 km || 32,08 km² || ř. km 52,8
|-
| [[Černá (přítok Malše)|Černá]] || Pravostranný || 1-06-02-024 || 32,3 km (28,8 km v ČR) || 148,45 km² || ř. km 45,8
|-
| Zborovský potok || Pravostranný || 1-06-02-0xx || cca 8 km || lokální povodí || ř. km 12,3
|-
| [[Stropnice (řeka)|Stropnice]] || Pravostranný || 1-06-02-040 || 58,7 km || 401,56 km² || ř. km 15,2 (u obce Doudleby)
|-
| Hodějovický potok || Levostranný || 1-06-02-xxx || cca 7 km || lokální pánev || ř. km v Č. Budějovicích
|}

*(Poznámka k tabulce: Kromě výše zmíněných přítoků řeku napájí desítky bezejmenných horských a lesních bystřin, svodnic a melioračních struh).*

== 🏗️ Vodohospodářská díla a jezy ==
Malše je po staletí podrobována intenzivním snahám o zkrocení její síly. V minulosti na jejích březích fungovaly desítky mlýnů, pil (hamrů) a papíren, kterým řeka dodávala hnací mechanickou sílu.

=== Vodní nádrž Římov ===
Zdaleka nejmonumentálnější a nejdůležitější stavbou na celém povodí je [[Vodní nádrž Římov]]. Tato přehrada byla vybudována v kaňonovitém údolí řeky v letech 1974 až 1978. Impulsem k její stavbě byla klesající kvalita a kapacita původních podzemních a říčních zdrojů, jež už nedokázaly uspokojit potřeby rychle rostoucích Českých Budějovic. Přehrada se rozkládá na ploše 2,06 km², disponuje celkovým objemem 34,5 milionu metrů krychlových a její maximální hloubka u betonové sypané hráze činí úctyhodných 43 metrů. Od roku 1981 plní funkci srdce takzvané Jihočeské vodárenské soustavy – voda odtud potrubím proudí do nedaleké úpravny vody v Plavu a následně zásobuje statisíce obyvatel [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]] křištálově čistou pitnou vodou.

Z důvodu striktní hygienické a bezpečnostní ochrany má přehrada vyhlášena rozsáhlá ochranná pásma I. a II. stupně. Koupání, rekreace i jakýkoliv komerční rybolov jsou v nádrži pod hrozbou vysokých pokut absolutně přísně zakázány. Ekosystém nádrže je velmi křehký a podléhá silnému vlivu hloubkové vrstvenosti (tzv. stratifikaci) a prohřívání vodních mas (epilimnia), což pravidelně zkoumají hydrobiologové za účelem kontroly nebezpečného přemnožení sinic. U hráze je rovněž provozována malá vodní elektrárna (MVE) o instalovaném výkonu 1,329 MW.

=== Kompletní seznam jezů na řece Malši ===
Na řece se pro potřeby vzdutí vody k mlýnským náhonům a k regulaci toku nachází celkem 22 pevných jezových těles (žádné z nich není pohyblivého sektorového typu). Následující tabulka dokumentuje nejvýznamnější a nejznámější překážky (od pramene k ústí), se kterými se vodáci či inženýři na řece setkávají, včetně detailní specifikace překážky.

{| class="wikitable"
|-
! Název / Lokalita jezu !! Říční kilometr (od ústí) !! Výška překážky (m) !! Charakteristika a sjízdnost pro vodáky
|-
| Jez Dolní Dvořiště || ř. km ~67,0 || cca 1,3 m || Nesjízdný stupeň, náhon vedený vlevo, nutno přenášet po břehu.
|-
| Jez Mlžina || ř. km 48,6 || neznámá || Smrtelně nebezpečný jez, evidovaný v celostátní databázi rizikových jezů.
|-
| Jez v Kaplici || ř. km ~51,0 || cca 1,5 m || Pevný jez uprostřed městské zástavby, blokující migraci ryb.
|-
| Jez Plachý || ř. km 39,2 || neznámá || Zadržuje vodu pro malou vodní elektrárnu (MVE).
|-
| Jez Římov (pod přehradou) || ř. km 20,6 || 1,8 m || Nesjízdný, nutno složitě přenášet.
|-
| Jez Hamr || ř. km 18,4 || 1,6 m || Kolmý stupeň, za vyššího stavu vody extrémně nebezpečný (tvorba válce).
|-
| Čapkův jez (Doudleby) || ř. km 14,8 || 0,6 m || Nízký jezovitý stupeň, za vhodného vodního stavu je jez sjízdný přes korunu.
|-
| Jez Plav || ř. km 10,7 || 1,8 m || Nesjízdný jez, tvořící dlouhé stojaté jezero (volej) před historickými rechlemi.
|-
| Jez Vidov || ř. km 6,5 || 1,7 m || Pevný stupeň pro vodárenské potřeby (MVE Vidov), nesjízdný, přetahuje se po kamenité navigaci.
|-
| Jez U Špačků || ř. km 3,3 || 0,8 m || Drobnější vyrovnávací stupeň vybudovaný po odstavení ramene v roce 1980. Po prohlédnutí často sjízdný.
|-
| Velký jez (Špitálský) || ř. km 2,3 || 2,7 m || Vysoký jez na předměstí Budějovic, odklání vodu do Mlýnské stoky. Sjízdný propustí nebo za příznivých podmínek přes korunu.
|-
| Malý jez || ř. km 1,8 || 1,7 m || Smrtelně nebezpečný parabolický jez v Českých Budějovicích! Tvoří se pod ním zničující vývar (vodní válec), který zabil již mnoho vodáků. Splutí je přísně nedoporučeno.
|}

== 🛶 Historické využití a voroplavba ==
Dlouho předtím, než se řeky staly rájem pro rekreační kanoisty v laminátových lodích, plnila Malše funkci masivní nákladní dálnice. Již od středověku a ve velké míře od první poloviny 18. století sloužila řeka (stejně jako nedaleká [[Vltava]] či [[Lužnice (řeka)|Lužnice]]) k plavení vytěženého dřeva. Obrovská poptávka po palivovém i stavebním dřevě pro sklárny a rychle rostoucí města nutila šlechtické rody (zejména vlivný rod Buquoyů, který ovládal novohradské dominium) vytěžovat rozsáhlé horské hvozdy, takzvaný Vyšší a Střední hvozd.

Vzhledem k neexistenci pevných silnic se polena a kmeny svazovaly do vorových pramenů, nebo se splavovaly jako volná polena. Protože horské bystřiny neměly v létě dostatek vody, vybudovali inženýři rodu Buquoyů v horách systém takzvaných klauzur (například na Černé a Pohořském potoce). Tyto malé hráze zadržovaly vodu a v předem určený den a hodinu se jejich vrata otevřela naráz, čímž vznikla obrovská umělá vodní vlna, jež s sebou vzala připravené dřevo a spláchla jej korytem Malše až na dolní tok do Českých Budějovic.

Zásadní technickou a historickou památkou na tuto tvrdou dobu jsou takzvané „Rechle u Plava“. Jedná se o mohutnou železnou konstrukci a most postavený pražskou firmou Bratři Prášilové v letech 1895 až 1896 v úzkém skalnatém zářezu řeky. Most sloužil k zadržování volně plaveného dřeva (jakési česle). Skrz železnou lávku se dalo spustit dřevěné zátarasy. Obsluha tak propouštěla po řece dolů ke skladu v Červeném dvoře vždy jen tolik polen, kolik zvládli tamní dělníci z vody vytáhnout, aby nedošlo k ucpání jezů. Toto impozantní a chytře vymyšlené technické dílo bylo v roce 2007 po právu prohlášeno státní kulturní památkou.

== 🚨 Katastrofální povodně ==
Malše je řekou dvou tváří. Za běžného stavu se jedná o líný, maximálně plynule tekoucí tok. Avšak po nasycení půdy z vydatných horských srážek dokáže zmnohonásobit svůj objem a drtit vše, co jí stojí v cestě. Městské archivy zmiňují těžké historické záplavy již v květnu 1665 a masivní vylití koryta v lednu 1920 a srpnu 1925, které podnítilo masivní státní regulace a betonování břehů u Českých Budějovic.

=== Apokalypsa v srpnu 2002 ===
Nejčernější kapitola historie řeky se však napsala v první polovině srpna roku 2002 v rámci katastrofálních [[Povodně v Čechách (2002)|povodní v Čechách]]. Mimořádné a neustávající deště na jihu [[Čechy|Čech]] zcela přesytily povodí a vodní nádrž Římov rychle vyčerpala veškerou svou retenční (ochrannou) kapacitu. Následně museli vodohospodáři z přehrady otevřít stavidla a do řeky pod hrází začalo nekontrolovatelně proudit monstrózní množství vody (hovořilo se o průtoku blížícím se hodnotě 450 m³/s).

Dne 8. srpna 2002 se dravá Malše vřítila do Českých Budějovic silou, s níž žádné regulační plány nepočítaly. V měřicím profilu protékalo neuvěřitelných 695 m³/s (pro srovnání, při ničivé povodni z 19. století v roce 1890 to bylo „pouze“ 424 m³/s). Malše se okamžitě vylila z betonových břehů, zatopila desítky domů a ulic v luxusní budějovické čtvrti Havlíčkova kolonie, v městských částech Mladé a Rožnov, a dokonce i v bezprostředním okolí Dukelské ulice a Senovážného náměstí v samotném historickém centru. Proud byl natolik dravý a šílený, že jako třísku utrhl a zcela zničil mohutnou železnou Svobodovu lávku, jež spojovala Matici školskou s Havlíčkovou kolonií. Škody na infrastruktuře i majetku obyvatel šly do stovek milionů korun.

=== Povodně v letech 2013 a 2024 ===
Ačkoliv po roce 2002 stát i města investovaly stovky milionů do výstavby ochranných protipovodňových zdí, příroda řeky Malše o sobě dávala vědět i nadále. Dramatické dny prožívali obyvatelé v okolí Roudné, Plavu a Vidova (kde se voda převalila i přes silnice) v červnu 2013.

Obrovský strach se vrátil do údolí v polovině září 2024, kdy střední Evropu zasáhly rozsáhlé plošné lijáky (tlaková níže Boris). Meteorologové ohlásili hrozbu padesátileté vody na Malši a dvacetileté na Vltavě. Z přehrady Římov se opět muselo odpouštět masivních 150 m³/s (zatímco běžný stav je kolem několika jednotek). Dobrovolní i profesionální hasiči museli ve vesnicích jako Plav a Vidov nepřetržitě pět hodin odčerpávat vodu ze zatopených trafostanic, starých mlýnů a příjezdových komunikací. V Českých Budějovicích nechala primátorka urychleně stavět rozsáhlé valy a pytlové stěny na nábřeží v Resslově a Dukelské ulici a připravovaly se nouzové evakuační prostory na místním výstavišti. Voda se sice vylila do polí a zaplavila zahrady, ale moderní betonové zábrany a lepší koordinace dispečerů tentokrát historické centrum města uchránily od totální zkázy ve stylu roku 2002.

== 🐟 Flora, fauna a ochrana přírody ==
Ačkoliv člověk spoutal spodní tok Malše betonem, horní a střední pasáže představují neuvěřitelně cenný a bohatý ekosystém, který si zachoval rysy původní divočiny středoevropských podhorských potoků.

Z botanického a krajinářského hlediska dominují na dolním toku zbytky lužních lesů s vrbami a olšemi, zatímco střední a horní tok stíní mohutné smíšené a jehličnaté lesy s bohatým zastoupením borovice lesní, smrku ztepilého a původních jedlí bělokorých. Podél proudů rozkvétají mokřadní a vlhkomilné byliny.

=== Chráněná a vzácná fauna ===
Nejcennějším a mezinárodně nejvíce sledovaným organismem obývajícím čisté a chladné vody horní Malše je nesmírně ohrožená **perlorodka říční** (Margaritifera margaritifera). Tento unikátní sladkovodní mlž se dožívá stáří mnoha desítek let, ale k rozmnožování potřebuje absolutně čistou tekoucí vodu a přítomnost pstruhů potočních, na jejichž žábrách musí v parazitickém stadiu přežívat její larvy. Kvůli zachování jedné z posledních životaschopných populací tohoto mlže v Evropě byla rozsáhlá oblast v roce 2014 oficiálně vyhlášena jako **Přírodní památka Horní Malše** o rozloze obrovských 18,9 km² (1 890 hektarů).

Dalším ikonickým zvířetem tohoto povodí je zvláště chráněná **vydra říční** (Lutra lutra). Tyto plaché šelmy se zde vyskytují ve stabilních, prosperujících populacích. Z obsáhlých státních výzkumů jejich jídelníčku provedených zoology přímo v okolí Malše a jejích přítoků vyplynulo, že tito dokonalí lovci zkonzumují na 38 % pstruhů, 10 % lipanů, a dále nepohrdnou obojživelníky (žábami) a říčními korýši (raky). Rybí obsádka je tvořena typickými druhy – horní úseky představují chladné pstruhové revíry s výskytem pstruha obecného f. potočního a lipana podhorního, zatímco u Českých Budějovic lze ulovit cejny, kapry či štiky.

V rámci celoevropského systému ochrany přírody NATURA 2000 je oblast chráněna také kvůli bohaté avifauně (datel černý, brhlík lesní) a dalším mokřadním klenotům, jako je například chráněná lokalita „Tůně u Špačků“, kde roste vzácná vodní rostlina řezan pilolistý (Stratiotes aloides).

== 💡 Pro laiky ==
Možná jste při toulkách kolem české přírody někde zahlédli obrovskou kamennou a železnou klec posazenou přímo doprostřed divoké řeky, jakou představují například historické památkově chráněné „Rechle“ u obce Plav na řece Malši. Z dnešního moderního pohledu taková stavba postrádá jakýkoliv smysl – není to ani most pro auta, ani mlýn, ze kterého by se dalo něco vyrábět. Tento zvláštní a masivní stroj je totiž připomínkou doby, kdy na silnicích ještě nejezdily ohlušující, plně naložené kamiony s obřím nákladem klád pro nábytkářské a papírenské fabriky.

V minulosti se kmeny pokácených stromů v horských hvozdech dopravovaly dolů k městům jednoduše a velmi ekologicky – dřevorubci je naházeli do řeky, vyčkali na tání sněhu nebo na vypuštění umělých nádrží a silný proud vody už vzal tu ohromnou a chaotickou hmotu s sebou desítky kilometrů daleko. Zásadní problém ale nastal ve chvíli, kdy se tisíce plujících klád a těžkých kmenů dostaly k větším městům, jako byly třeba České Budějovice. Pokud by se totiž do úzkého prostoru řeky u města naráz vřítilo obří množství plovoucích kmenů, zapletly by se do sebe jako sirky. Ostré a rotující špalky by nevyhnutelně a s děsivou silou prorazily veškeré tehdejší městské mostní pilíře, zbouraly říční jezy a zpustošily by vodní mlýny. A právě od toho se budovaly mohutné „Rechle“ (česle) stojící bezpečně daleko před městem. Ty dokázaly pomocí masivních dřevěných trámů a želez rozzuřenou lavinu plovoucího dřeva zastavit, zachytit v tichém, vyhloubeném jezeru (takzvaném vorovém voleji) a dělníci pomocí háků mohli tyto klády jednu po druhé pomalu, organizovaně a bezpečně vytahovat na břeh k suchému uskladnění, aniž by došlo k ucpání celé řeky a katastrofě v nejbližším městě. Z tohoto důvodu se Malše po dlouhé generace profilovala nejen jako přirozený přírodní krajinný prvek, ale jako masivní komerční pásová dálnice.

== Zdroje ==
* [https://chmi.cz Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) – Oficiální hydrologická data a záznamy z limnigrafických stanic Roudné a Římov]
* [https://pvl.cz Povodí Vltavy, s.p. – Údaje o správě povodí, průtocích a plánech zprůchodnění toků]
* [https://raft.cz Vodácký průvodce Raft.cz – Kilometráž a popisy sjízdnosti pro vodní turistiku a jezy]
* [https://mzp.cz Ministerstvo životního prostředí ČR – Data o chráněných územích NATURA 2000 a ochraně vydry říční]
* [https://encyklopedie.c-budejovice.cz Encyklopedie Českých Budějovic – Historie koupališť, voroplavby a povodní]
* [https://seznamzpravy.cz Seznam Zprávy – Zpravodajství z povodní 2024 a aktuálního dění v obcích podél řeky]
* [https://novinky.cz Novinky.cz – Informace a plány MZe o plánované výstavbě nádrže Chlum z roku 2025]

{{DEFAULTSORT:Malse}}
[[Kategorie:Řeky]]
[[Kategorie:Řeky v Česku]]
[[Kategorie:Řeky v Rakousku]]
[[Kategorie:Povodí Vltavy]]
[[Kategorie:Povodí Labe]]
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]
[[Kategorie:Horní Rakousy]]
[[Kategorie:České Budějovice]]
[[Kategorie:Kaplice]]
[[Kategorie:Přírodní památky v Česku]]
[[Kategorie:Vodní toky]]
[[Kategorie:Přírodní dědictví]]
[[Kategorie:Historie voroplavby]]
[[Kategorie:Zásobování vodou]]
[[Kategorie:Povodně v Česku]]
[[Kategorie:Vodní sporty]]
[[Kategorie:Geografie Jihočeského kraje]]
[[Kategorie:Vytvořeno GPT-4o]]

Malše - Historie editací