<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Magnetismus</id>
	<title>Magnetismus - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Magnetismus"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Magnetismus&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-19T11:20:43Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Magnetismus&amp;diff=12037&amp;oldid=prev</id>
		<title>TvůrčíBot: Bot: AI generace (Magnetismus)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Magnetismus&amp;diff=12037&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-27T23:01:01Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Magnetismus)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - Fyzikální jev&lt;br /&gt;
| název = Magnetismus&lt;br /&gt;
| obrázek = VFPt_magnet_field.svg&lt;br /&gt;
| popisek = Znázornění magnetických siločar v okolí tyčového magnetu pomocí železných pilin.&lt;br /&gt;
| obor = [[Fyzika]], [[Elektrotechnika]]&lt;br /&gt;
| základní veličiny = [[Magnetická indukce]] (B)&amp;lt;br&amp;gt;[[Intenzita magnetického pole]] (H)&lt;br /&gt;
| jednotky SI = [[Tesla (jednotka)|Tesla]] (T)&amp;lt;br&amp;gt;[[Ampér na metr]] (A/m)&lt;br /&gt;
| hlavní vědci = [[William Gilbert]]&amp;lt;br&amp;gt;[[Hans Christian Ørsted]]&amp;lt;br&amp;gt;[[André-Marie Ampère]]&amp;lt;br&amp;gt;[[Michael Faraday]]&amp;lt;br&amp;gt;[[James Clerk Maxwell]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Magnetismus&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je fyzikální jev, který se projevuje silovým působením na pohybující se [[elektrický náboj|elektrické náboje]]. Je vytvářen pohybem elektrického náboje nebo změnou [[elektrické pole|elektrického pole]] v čase. Spolu s [[elektřina|elektřinou]] tvoří jeden souhrnný jev: [[elektromagnetismus]], který je jednou ze čtyř [[základní interakce|základních interakcí]] ve vesmíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo magnetismus pochází z řeckého slova &amp;#039;&amp;#039;magnétis líthos&amp;#039;&amp;#039; (μαγνήτης λίθος), což znamená &amp;quot;magnetický kámen&amp;quot;. Tento název je odvozen od oblasti Magnésia v [[Thesálie|Thesálii]], kde byla ve starověku nalezena bohatá naleziště [[magnetit]]u (Fe₃O₄), nerostu s přirozenými magnetickými vlastnostmi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zdrojem magnetického pole může být buď [[permanentní magnet]], nebo [[elektromagnet]] (cívka s jádrem, kterou protéká [[elektrický proud]]). Magnetické silové působení se nejsilněji projevuje u [[feromagnetismus|feromagnetických]] látek, jako je [[železo]], [[kobalt]] a [[nikl]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧒 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si magnetismus jako neviditelný tanec maličkých částeček uvnitř některých materiálů, například v kousku železa. Každá tato částečka, zvaná [[elektron]], se chová jako miniaturní magnetická střelka kompasu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;V obyčejném kousku železa:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tyto střelky-elektrony tančí a otáčejí se naprosto chaoticky, každá jiným směrem. Jejich síly se navzájem vyruší, a proto kus železa normálně nic nepřitahuje.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Když přiblížíme magnet:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Silný magnet funguje jako zkušený taneční mistr. Jeho neviditelná síla (magnetické pole) přikáže všem malým střelkám v železe, aby se srovnaly a začaly &amp;quot;tančit&amp;quot; stejným směrem. Najednou se jejich síly sečtou a z kousku železa se stane dočasný magnet, který se přitáhne k tomu silnému.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;U permanentního magnetu:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V materiálech, jako je [[magnetit]] nebo speciální slitiny, jsou tyto vnitřní střelky &amp;quot;ukázněné&amp;quot; a srovnané trvale. Proto si udržují svou magnetickou sílu neustále a mohou přitahovat jiné předměty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Magnetismus je tedy týmová práce obrovského množství nepatrných částic, které se uvnitř látky domluví a začnou působit společnou silou jedním směrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie ==&lt;br /&gt;
Historie magnetismu sahá až do starověku. První pozorování tohoto jevu jsou spojena s objevem minerálu [[magnetit]]u, známého také jako magnetovec.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Starověk (cca 600 př. n. l.):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Řecký filozof [[Thales z Milétu]] jako jeden z prvních popsal přitažlivé síly magnetitu na železo. Nezávisle na Řecku byl magnetismus znám i ve starověké [[Čína|Číně]], kde byl kolem 4. století př. n. l. vynalezen první primitivní [[kompas]], který využíval magnetovec pro určování světových stran.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;17. století:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Anglický lékař a fyzik [[William Gilbert]] položil základy moderní vědy o magnetismu. Ve svém díle &amp;quot;De Magnete&amp;quot; z roku 1600 systematicky popsal vlastnosti magnetů a jako první správně usoudil, že [[Země]] sama o sobě je obrovským magnetem, čímž vysvětlil funkci kompasu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;18. a 19. století – Sjednocení s elektřinou:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Až do 19. století byly elektřina a magnetismus považovány za dva oddělené jevy. Zlom nastal v roce 1820, kdy dánský fyzik [[Hans Christian Ørsted]] náhodou zjistil, že elektrický proud procházející vodičem vychyluje střelku kompasu. Na jeho práci navázali [[André-Marie Ampère]], který matematicky formuloval vztah mezi proudem a magnetickým polem, a [[Michael Faraday]], který v roce 1831 objevil [[elektromagnetická indukce|elektromagnetickou indukci]] – jev, kdy proměnné magnetické pole vytváří elektrické napětí.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vrchol klasické teorie (1865):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Skotský fyzik [[James Clerk Maxwell]] sjednotil všechny dosavadní poznatky do ucelené teorie elektromagnetického pole, popsané soustavou čtyř diferenciálních rovnic, dnes známých jako [[Maxwellovy rovnice]]. Jeho rovnice nejenže popsaly vztah mezi elektřinou a magnetismem, ale také předpověděly existenci [[elektromagnetické vlnění|elektromagnetických vln]] šířících se rychlostí světla, čímž odhalil, že [[světlo]] je formou elektromagnetického záření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Podstata jevu ==&lt;br /&gt;
Základním zdrojem magnetismu je pohyb [[elektrický náboj|elektrického náboje]]. Tento pohyb může mít dvě hlavní formy, které vedou ke vzniku [[magnetické pole|magnetického pole]]:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Makroskopické elektrické proudy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jakýkoli vodič, kterým protéká [[elektrický proud]] (tj. usměrněný tok elektronů), kolem sebe vytváří magnetické pole. To je princip [[elektromagnet|elektromagnetů]].&lt;br /&gt;
2.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mikroskopické proudy v atomech:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Magnetické vlastnosti materiálů jsou dány chováním [[elektron]]ů v jejich [[atom]]ech. Každý elektron má dvě základní vlastnosti, které přispívají k magnetismu:&lt;br /&gt;
    * &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Orbitální magnetický moment:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Elektron obíhající kolem [[atomové jádro|atomového jádra]] se chová jako miniaturní proudová smyčka a vytváří tak slabé magnetické pole.&lt;br /&gt;
    * &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Spinový magnetický moment:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jedná se o vnitřní kvantově-mechanickou vlastnost elektronu, kterou si lze zjednodušeně představit jako rotaci elektronu kolem vlastní osy. Tento &amp;quot;[[spin (fyzika)|spin]]&amp;quot; generuje vlastní magnetický moment a u většiny materiálů je dominantním zdrojem magnetismu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Celkový [[magnetický moment]] atomu je pak dán vektorovým součtem orbitálních a spinových momentů všech jeho elektronů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Magnetické pole a siločáry ===&lt;br /&gt;
Magnetické pole je prostor v okolí magnetu nebo vodiče s proudem, ve kterém působí magnetické síly. Graficky se znázorňuje pomocí [[magnetická siločára|magnetických siločar]]. Jsou to myšlené křivky, které mají následující vlastnosti:&lt;br /&gt;
* Jsou vždy uzavřené, nikdy nezačínají ani nekončí. To znamená, že neexistují žádné magnetické &amp;quot;náboje&amp;quot; (monopóly), na rozdíl od [[elektřina|elektřiny]], kde existují kladné a záporné náboje.&lt;br /&gt;
* Mimo magnet směřují od severního pólu (N) k jižnímu pólu (S).&lt;br /&gt;
* Uvnitř magnetu směřují od jižního pólu k severnímu.&lt;br /&gt;
* Jejich hustota udává sílu magnetického pole – čím jsou hustší, tím je pole silnější.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Elektromagnetismus a Maxwellovy rovnice ===&lt;br /&gt;
[[Elektromagnetismus]] je teorie, která popisuje neoddělitelnou souvislost mezi elektrickými a magnetickými jevy. Základem této teorie jsou [[Maxwellovy rovnice]], které shrnují, jak jsou elektrická a magnetická pole generována a jak se navzájem ovlivňují. V zjednodušené podobě říkají:&lt;br /&gt;
# Elektrické náboje jsou zdrojem elektrického pole.&lt;br /&gt;
# Neexistují magnetické monopóly (siločáry magnetického pole jsou uzavřené).&lt;br /&gt;
# Měnící se magnetické pole vytváří elektrické pole ([[elektromagnetická indukce|zákon elektromagnetické indukce]]).&lt;br /&gt;
# Elektrický proud a měnící se elektrické pole vytvářejí magnetické pole (zobecněný [[Ampérův zákon]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato symetrie ukazuje, že elektřina a magnetismus nejsou dva oddělené jevy, ale dvě stránky jedné mince.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📚 Dělení magnetických látek ==&lt;br /&gt;
Materiály reagují na vnější magnetické pole různými způsoby. Podle jejich chování je dělíme do několika základních skupin:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Diamagnetismus|Diamagnetické látky]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Všechny látky vykazují slabý diamagnetismus. Tyto materiály mírně zeslabují vnější magnetické pole a jsou z něj slabě odpuzovány. Tento jev je způsoben změnou orbitálního pohybu elektronů v atomech. Patří sem například [[voda]], [[měď]], [[zlato]], [[bismut]] nebo většina organických látek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Paramagnetismus|Paramagnetické látky]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tyto látky vnější magnetické pole mírně zesilují a jsou do něj slabě přitahovány. Jejich atomy mají permanentní magnetický moment, který se vlivem vnějšího pole částečně uspořádá. Po odstranění pole se uspořádání opět ztratí. Patří sem například [[hliník]], [[platina]], [[mangan]] nebo [[kyslík]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Feromagnetismus|Feromagnetické látky]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jsou to materiály, které vnější magnetické pole mnohonásobně zesilují a jsou k magnetu silně přitahovány. Mají schopnost si udržet magnetizaci i po odstranění vnějšího pole a stát se tak [[permanentní magnet|permanentními magnety]]. To je způsobeno existencí tzv. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;magnetických domén&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – oblastí, kde jsou magnetické momenty atomů uspořádány stejným směrem. Vlivem vnějšího pole se tyto domény sjednocují. Mezi feromagnetické prvky patří [[železo]], [[kobalt]], [[nikl]] a některé [[lanthanoidy]] (např. [[gadolinium]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Další typy magnetismu:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
    * &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Antiferomagnetismus]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Magnetické momenty sousedních atomů jsou orientovány protiběžně a navzájem se vyruší. Celková magnetizace je nulová. Příkladem je [[chrom]] nebo [[oxid manganatý]].&lt;br /&gt;
    * &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Ferrimagnetismus]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Podobné antiferomagnetismu, ale protiběžně orientované magnetické momenty nemají stejnou velikost. Látka si tak zachovává výslednou magnetizaci. Typickým příkladem jsou [[ferit]]y (např. [[magnetit]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌎 Magnetismus v přírodě ==&lt;br /&gt;
=== Geomagnetismus ===&lt;br /&gt;
[[Země]] se chová jako obrovský [[magnet]], který kolem sebe vytváří [[magnetické pole Země|magnetické pole]], známé také jako geomagnetické pole. Toto pole sahá desítky tisíc kilometrů do vesmíru a tvoří ochrannou oblast zvanou [[magnetosféra]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předpokládá se, že zemské magnetické pole je generováno procesem zvaným [[geodynamo]] v tekutém vnějším [[zemské jádro|zemském jádře]]. Proudění roztaveného [[železo|železa]] a [[nikl]]u funguje jako obrovské dynamo, které vytváří elektrické proudy, a ty následně generují magnetické pole.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Magnetické pole Země má zásadní význam pro život:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ochrana před kosmickým zářením:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Magnetosféra odklání většinu [[sluneční vítr|slunečního větru]] – proudu nabitých částic ze [[Slunce]]. Bez této ochrany by sluneční vítr postupně &amp;quot;odfoukl&amp;quot; [[zemská atmosféra|zemskou atmosféru]], jak se pravděpodobně stalo na [[Mars|Marsu]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Navigace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Umožňuje fungování [[kompas]]ů, které se orientují podle siločar magnetického pole.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Orientace živočichů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mnoho živočichů využívá magnetické pole pro orientaci a navigaci během migrace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Je důležité poznamenat, že [[severní magnetický pól]] Země se nenachází na stejném místě jako [[severní zeměpisný pól]] a jeho poloha se neustále mění. Historické záznamy v horninách ukazují, že v minulosti došlo k úplnému [[přepólování magnetického pole Země|přepólování]] zemského magnetického pole, kdy si severní a jižní pól vyměnily místa. Poslední taková událost nastala přibližně před 780 000 lety.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Biomagnetismus a magnetorecepce ===&lt;br /&gt;
[[Biomagnetismus]] je studium magnetických polí produkovaných živými organismy. Tato pole jsou extrémně slabá, ale měřitelná. Vznikají například elektrickou aktivitou v [[nervová soustava|nervové soustavě]] (např. v [[mozek|mozku]] nebo [[srdce|srdci]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Magnetorecepce]] je schopnost některých živočichů vnímat magnetické pole Země a využívat ho k orientaci. Tato schopnost byla pozorována u mnoha druhů, včetně:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ptáků:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zejména tažní ptáci využívají magnetické pole jako &amp;quot;vnitřní kompas&amp;quot; pro dálkovou navigaci.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hmyzu:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Například [[včela medonosná|včely]] nebo [[motýl monarcha stěhovavý|monarchové stěhovaví]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mořských živočichů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Mořská želva|Mořské želvy]], [[losos]]i a někteří [[kytovci]] se orientují podle magnetického pole v oceánech.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Savců:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Výzkumy naznačují, že i někteří savci, jako jsou [[liška obecná|lišky]], [[skot]] nebo [[pes domácí|psi]], mohou vnímat magnetické pole.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mechanismus magnetorecepce není plně objasněn, ale hlavní hypotézy zahrnují přítomnost magnetických krystalů ([[magnetit]]) v buňkách nebo kvantové efekty v molekulách ([[kryptochrom]]) v [[oko|oku]] zvířete.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Využití v praxi ==&lt;br /&gt;
Magnetismus je klíčovou technologií v nesčetných aplikacích, od každodenních předmětů po špičkový vědecký výzkum.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Každodenní život:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Magnet na ledničku|Magnety na ledničce]], [[kompas]]y, [[reproduktor]]y a [[sluchátka]], magnetické proužky na [[kreditní karta|kreditních kartách]], dveřní zvonky, [[hračka|hračky]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Průmysl a doprava:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Elektromotor]]y a [[elektrický generátor|generátory]] jsou základem většiny průmyslových zařízení. [[Transformátor]]y využívají elektromagnetickou indukci ke změně napětí. Výkonné [[elektromagnet]]y se používají na [[vrakoviště|vrakovištích]] ke zvedání kovového šrotu. Technologie [[magnetická levitace|magnetické levitace]] (Maglev) umožňuje vlakům vznášet se nad kolejemi a dosahovat extrémně vysokých rychlostí.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ukládání dat:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Pevný disk]] (HDD) ukládá [[data]] pomocí magnetizace malých oblastí na rotujícím disku. Zapisovací hlava (malý elektromagnet) mění orientaci magnetických polí, čímž kóduje binární data (jedničky a nuly). Podobný princip využívají i [[magnetická páska|magnetické pásky]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Medicína:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nejvýznamnější aplikací je [[magnetická rezonance]] (MRI). Tento diagnostický přístroj využívá velmi silné magnetické pole a rádiové vlny k vytvoření detailních obrazů měkkých tkání v těle, jako je [[mozek]], svaly nebo orgány, bez použití ionizujícího záření. Princip spočívá v usměrnění [[proton]]ů (hlavně v molekulách vody) v těle pacienta pomocí silného magnetu a následném sledování jejich reakce na rádiové pulzy.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Věda a výzkum:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Urychlovač částic|Urychlovače částic]], jako je [[Velký hadronový urychlovač]] (LHC) v [[CERN|CERNu]], používají supravodivé elektromagnety k udržení paprsků částic na kruhové dráze. V zařízeních pro výzkum [[jaderná fúze|jaderné fúze]], jako jsou [[tokamak]]y, se extrémně silná magnetická pole používají k udržení horkého [[plazma (fyzika)|plazmatu]] mimo stěny reaktoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Moderní výzkum ==&lt;br /&gt;
Současný výzkum magnetismu se zaměřuje na nové materiály a kvantové jevy, které otevírají dveře k revolučním technologiím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Spintronika]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tento obor se snaží využít nejen [[elektrický náboj|náboj]] elektronu, ale i jeho [[spin (fyzika)|spin]]. Cílem je vyvinout rychlejší, menší a energeticky úspornější elektronické součástky. Spintronické principy již dnes využívají čtecí hlavy pevných disků (jev [[obří magnetorezistence|obří magnetorezistence]], GMR). Budoucí aplikace zahrnují nové typy pamětí (MRAM), které si uchovají data i po vypnutí napájení, a spinové [[tranzistor]]y.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Antiferomagnetická spintronika:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Výzkum se soustředí na využití [[antiferomagnetismus|antiferomagnetických]] materiálů, které jsou v přírodě hojnější a mohly by umožnit ještě rychlejší zápis dat a vyšší hustotu uložení informací. Průkopníkem v této oblasti je český fyzik [[Tomáš Jungwirth]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kvantový magnetismus:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zkoumá magnetické jevy na úrovni [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]], například v exotických materiálech jako jsou [[spinové kapaliny]] nebo [[topologický izolant|topologické izolátory]]. Tyto objevy by mohly vést k vývoji [[kvantový počítač|kvantových počítačů]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Magnetické materiály nové generace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vědci hledají a vyvíjejí nové materiály s vylepšenými magnetickými vlastnostmi, například silnější permanentní magnety bez obsahu vzácných zemin nebo materiály pro [[magnetické chlazení]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[https://www.learned.cz/userfiles/sbornik/24_historie_magnetismu_sbornik_pro_dejiny_fyziky.pdf MAGNETISMUS: HISTORIE a SOUČASNOST - Učená společnost České republiky]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Magnetismus Magnetismus - Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://www.magsy.cz/blog/historie-objevu-magnetismu-b258.html Historie objevu magnetismu - MAGSY.cz]&lt;br /&gt;
[https://fyzikanavaltave.cz/magnetismus/ Magnetismus – Fyzika na Vltavě]&lt;br /&gt;
[https://sk.wikipedia.org/wiki/Magnetick%C3%A9_pole_Zeme Magnetické pole Zeme – Wikipédia]&lt;br /&gt;
[https://www.wikiskripta.eu/w/Maxwellovy_rovnice Maxwellovy rovnice - WikiSkripta]&lt;br /&gt;
[http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/189-maxwellovy-rovnice Maxwellovy rovnice :: MEF - Encyklopedie fyziky]&lt;br /&gt;
[https://www.magnetik.cz/blog/na-cem-drzi-magnety-a-co-je-fero-para-diamagnetismus/ Na čem drží magnety a co je fero, para, diamagnetismus - Magnetik.cz]&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/Magnetic_resonance_imaging Magnetic resonance imaging - Wikipedia]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Magnetick%C3%A9_pole_Zem%C4%9B Magnetické pole Země - Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://www.svetenergie.cz/cz/pro-media/pro-novinare/tiskove-zpravy/128-elektrina-a-magnetismus-poznejte-nejen-maxwellovy-rovnice Elektřina a magnetismus: Poznejte nejen Maxwellovy rovnice - Svět energie]&lt;br /&gt;
[https://www.ceitec.cz/princip-mri/t1313 Princip MRI - Ceitec.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.youtube.com/watch?v=FjIu-lO2VnU Eduard Petrovský: Zemské magnetické pole a jeho význam pro život - YouTube]&lt;br /&gt;
[https://www.nibib.nih.gov/science-education/science-topics/magnetic-resonance-imaging-mri Magnetic Resonance Imaging (MRI) - NIBIB]&lt;br /&gt;
[https://www.supermagnete.cz/faq/historie-magnetu Historie magnetů - supermagnete.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Magnetismus}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyzika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyzikální jevy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Elektřina a magnetismus]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>TvůrčíBot</name></author>
	</entry>
</feed>