https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Magalh%C3%A3es%C5%AFv_pr%C5%AFlivMagalhãesův průliv - Historie editací2026-05-22T07:31:51ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=Magalh%C3%A3es%C5%AFv_pr%C5%AFliv&diff=18971&oldid=prevInfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)2025-12-27T11:01:57Z<p>Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br />
{{Infobox průliv<br />
| název = Magalhãesův průliv<br />
| obrázek = Estrecho de Magallanes.jpg<br />
| popisek = Satelitní snímek Magalhãesova průlivu<br />
| mapa = Strait of Magellan map-en.svg<br />
| popisek mapy = Mapa průlivu s vyznačenou hlavní trasou<br />
| lokace = Jižní cíp [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]<br />
| souřadnice = {{souřadnice|53|28|51|S|70|47|0|W|typ=waterbody}}<br />
| část = [[Atlantský oceán]], [[Tichý oceán]]<br />
| délka = 570 km<br />
| šířka = 2 km (v nejužším místě)<br />
| max_hloubka = 1 080 m<br />
| státy = {{Vlajka|Chile}}<br>{{Vlajka|Argentina}} (východní ústí)<br />
}}<br />
<br />
'''Magalhãesův průliv''' (španělsky ''Estrecho de Magallanes''), někdy též '''Magellanův průliv''', je přirozený, klikatý a úzký průliv na jižním konci [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], který odděluje pevninskou část kontinentu od souostroví [[Ohňová země]] (''Tierra del Fuego''). Jedná se o nejdůležitější přírodní spojnici mezi [[Atlantský oceán|Atlantským]] a [[Tichý oceán|Tichým oceánem]]. Průliv je téměř celý pod suverenitou [[Chile|Chile]], pouze jeho nejvýchodnější část tvoří hranici s [[Argentina|Argentinou]].<br />
<br />
Před vybudováním [[Panamský průplav|Panamského průplavu]] v roce [[1914]] představoval Magalhãesův průliv jednu z mála relativně bezpečných cest, jak se dostat z [[Evropa|Evropy]] nebo východního pobřeží Ameriky na západní pobřeží, aniž by bylo nutné obeplouvat nebezpečný a bouřlivý [[Drakeův průliv]] a mys [[Horn]]. Průliv je pojmenován po portugalském mořeplavci [[Fernão de Magalhães|Fernãovi de Magalhãesovi]], který jej jako první Evropan v roce [[1520]] proplul během své [[Magalhãesova výprava|první cesty kolem světa]].<br />
<br />
== 📜 Historie ==<br />
=== 🏛️ Objevení Evropany ===<br />
[[Fernão de Magalhães]], portugalský mořeplavec ve službách španělského krále [[Karel V. (císař)|Karla V.]], vyplul v roce [[1519]] s flotilou pěti lodí ze [[Španělsko|Španělska]] s cílem najít západní cestu k Ostrovům koření ([[Moluky]]). Po prozkoumání pobřeží Jižní Ameriky vplula jeho expedice [[21. říjen|21. října]] [[1520]] do neznámého průlivu, který Magalhães původně nazval ''Estrecho de Todos los Santos'' (Průliv Všech svatých), protože do něj vplul na [[Slavnost Všech svatých|svátek Všech svatých]].<br />
<br />
Plavba průlivem byla extrémně náročná a trvala 38 dní. Posádky čelily silným proudům, zrádným větrům ([[williwaw]]), bludišti zálivů a fjordů a nejistotě, zda cesta vůbec vede do jiného oceánu. Během plavby došlo ke vzpouře a jedna z lodí, ''San Antonio'', dezertovala a vrátila se do Španělska. V noci Magalhães a jeho muži viděli na jižních březích ohně domorodých kmenů (pravděpodobně [[Selknamové|Selk'namů]] nebo [[Yaghanové|Yaghanů]]), a proto pojmenovali tuto zemi ''Tierra del Fuego'' – [[Ohňová země]].<br />
<br />
Dne [[28. listopad|28. listopadu]] [[1520]] vpluly zbývající tři lodě do klidných vod nového oceánu, který Magalhães pojmenoval ''Mar Pacífico'', tedy [[Tichý oceán]], kvůli jeho zdánlivému klidu ve srovnání s bouřlivým průlivem. Objevení této cesty bylo klíčovým geografickým úspěchem a potvrdilo, že [[Amerika]] je kontinent oddělený od [[Asie]].<br />
<br />
=== 🗺️ Další průzkum a osidlování ===<br />
Po Magalhãesovi se průlivem pokoušeli proplout další mořeplavci. V roce [[1578]] jím úspěšně proplul anglický korzár Sir [[Francis Drake]] během své cesty kolem světa, ačkoli jeho loď byla po vyplutí z průlivu zahnána bouří daleko na jih, což vedlo k objevu [[Drakeův průliv|Drakeova průlivu]].<br />
<br />
Španělé se pokusili průliv kolonizovat, aby kontrolovali strategickou námořní cestu. V roce [[1584]] založil [[Pedro Sarmiento de Gamboa]] dvě osady: ''Nombre de Jesús'' a ''Ciudad del Rey Don Felipe''. Obě kolonie však kvůli drsným podmínkám, hladu a izolaci ztroskotaly. ''Ciudad del Rey Don Felipe'' se později stala známou jako ''Puerto del Hambre'' (Přístav hladu).<br />
<br />
Až do 19. století zůstával průliv převážně neosídlený Evropany. Jeho význam vzrostl během [[Kalifornská zlatá horečka|kalifornské zlaté horečky]] v polovině 19. století, kdy se stal hlavní trasou pro lodě plující z východního pobřeží [[USA]] do [[Kalifornie]].<br />
<br />
=== 🇨🇱 Chilská kontrola ===<br />
V roce [[1843]] si [[Chile]] formálně nárokovalo suverenitu nad průlivem a založilo osadu [[Fuerte Bulnes]]. O pět let později, v roce [[1848]], byla založena osada [[Punta Arenas]], která se díky své strategické poloze, chovu ovcí a obchodu stala nejdůležitějším městem v regionu. Smlouvou o hranicích z roku [[1881]] mezi Chile a Argentinou byla chilská suverenita nad většinou průlivu mezinárodně potvrzena.<br />
<br />
Po otevření [[Panamský průplav|Panamského průplavu]] v roce [[1914]] význam Magalhãesova průlivu pro mezinárodní dopravu poklesl, ale dodnes zůstává důležitou námořní cestou, zejména pro lodě příliš velké pro Panamský průplav (kategorie [[Suezmax]] a větší) a pro regionální dopravu.<br />
<br />
== 🌍 Geografie a klima ==<br />
Magalhãesův průliv je přibližně 570 kilometrů dlouhý a jeho šířka se pohybuje od pouhých 2 kilometrů v nejužších místech (např. Paso del Hambre) až po více než 30 kilometrů. Jeho trasa je velmi členitá, s mnoha zálivy, kanály a ostrovy.<br />
<br />
Průliv lze geograficky rozdělit na tři hlavní části:<br />
# '''Východní část:''' Začíná u mysu [[Punta Dúngeness]] v [[Atlantský oceán|Atlantiku]] a je relativně široká a mělká.<br />
# '''Střední část:''' Od prvního a druhého zúžení (''Primera y Segunda Angostura'') se průliv stáčí na jih a prochází kolem města [[Punta Arenas]].<br />
# '''Západní část:''' Za mysem Froward (nejjižnější bod pevninské Jižní Ameriky) se průliv stáčí na severozápad a vstupuje do spletitého systému fjordů a kanálů Patagonských And. Tato část je nejnebezpečnější, s hlubokou vodou, strmými břehy a nepředvídatelným počasím. Průliv ústí do [[Tichý oceán|Tichého oceánu]] u souostroví Desolación.<br />
<br />
Klima v oblasti je subpolární oceánské ([[Köppenova klasifikace podnebí|Cfc]]), charakterizované nízkými teplotami, vysokou vlhkostí a především silnými a stálými západními větry, známými jako "řvoucí čtyřicítky" a "zuřící padesátky". Počasí se může změnit velmi rychle. Typické jsou zde tzv. ''williwaws'', náhlé a extrémně silné poryvy větru padající z hor na mořskou hladinu, které představují velké nebezpečí pro lodě.<br />
<br />
== 🐧 Fauna a flóra ==<br />
Navzdory drsným podmínkám je ekosystém Magalhãesova průlivu bohatý na život.<br />
* '''Mořští savci:''' Vody průlivu jsou domovem pro mnoho druhů velryb, včetně [[keporkak|keporkaků]], [[plejtvákovec šedý|plejtvákovců šedých]] a občas i [[kosatka dravá|kosatek]]. Častí jsou zde také [[delfínovec ganžský|delfíni]] (např. plískavice chilská) a [[lachtanovití|lachtani]].<br />
* '''Ptáci:''' Oblast je rájem pro mořské ptáky. Nejznámější jsou kolonie [[tučňák magellanský|tučňáků magellanských]], které hnízdí na ostrovech jako je [[Isla Magdalena]]. Dále zde žijí [[albatrosi]], [[kormoráni]], [[rybáci]] a [[buřňáci]].<br />
* '''Flóra:''' Pobřežní vegetace je tvořena převážně subantarktickými lesy (pobřežník jižní, lenga) a rašeliništi. V západní, vlhčí části, jsou lesy hustší, zatímco na východě přechází krajina do patagonské [[step|stepi]].<br />
<br />
V roce [[2003]] byla část průlivu a okolních vod vyhlášena za mořskou chráněnou oblast ''Parque Marino Francisco Coloane'', první svého druhu v [[Chile]], zaměřenou především na ochranu [[keporkak|keporkaků]].<br />
<br />
== 💰 Ekonomický význam ==<br />
I po otevření Panamského průplavu si Magalhãesův průliv zachovává svůj význam:<br />
* '''Námořní doprava:''' Je to důležitá trasa pro chilskou pobřežní plavbu, spojující hlavní část země s izolovanými regiony [[Magallanes y la Antártica Chilena]]. Slouží také jako alternativní trasa pro lodě, které jsou příliš velké pro Panamský průplav (tzv. ''Post-Panamax'' lodě), nebo pro ty, pro které je tato trasa ekonomicky výhodnější.<br />
* '''Turismus:''' Průliv je populární destinací pro výletní lodě. Turisté sem přijíždějí obdivovat dramatickou scenérii fjordů, ledovců a pozorovat unikátní faunu, zejména velryby a tučňáky. Město [[Punta Arenas]] slouží jako hlavní výchozí bod pro tyto expedice a také pro cesty do [[Antarktida|Antarktidy]].<br />
* '''Těžba surovin:''' V regionu Magalhães se nacházejí ložiska [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]], a to jak na pevnině, tak na mořském dně. Průliv je klíčový pro logistiku a transport těchto surovin.<br />
<br />
== 💡 Pro laiky ==<br />
Představte si obrovskou, klikatou mořskou "řeku" na samém konci [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], která spojuje dva největší oceány světa – [[Atlantský oceán|Atlantik]] a [[Tichý oceán|Pacifik]]. Pro staré mořeplavce s plachetnicemi to byla neuvěřitelně nebezpečná, ale klíčová zkratka. Umožnila jim proplout z jednoho oceánu do druhého, aniž by museli obeplouvat ještě nebezpečnější a bouřlivější vody kolem [[Antarktida|Antarktidy]]. Objevení této cesty bylo pro poznání světa stejně důležité jako objev Ameriky. Dnes, i když existuje [[Panamský průplav]], je Magalhãesův průliv stále důležitou námořní trasou a především úžasným místem, kde můžete vidět velryby, tisíce tučňáků a dechberoucí scenérie ledovců a divokých hor.<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Magalhaesuv pruplav}}<br />
{{Aktualizováno|datum=27.12.2025}}<br />
[[Kategorie:Průlivy v Chile]]<br />
[[Kategorie:Průlivy v Argentině]]<br />
[[Kategorie:Tichý oceán]]<br />
[[Kategorie:Atlantský oceán]]<br />
[[Kategorie:Geografie Chile]]<br />
[[Kategorie:Geografie Argentiny]]<br />
[[Kategorie:Objevné cesty]]<br />
[[Kategorie:Fernão de Magalhães]]<br />
[[Kategorie:Ohňová země]]<br />
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]</div>InfopediaBot