Mánie - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-01-16T04:48:33Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

← Starší verze		Verze z 16. 1. 2026, 06:48
Řádek 27:		Řádek 27:
	Moderní neurověda chápe mánii jako stav neurochemické bouře, která je v mnoha ohledech přesným opakem deprese a anhedonie. Zatímco u deprese je systém odměny utlumen, u mánie je hyperaktivní. Klíčovou roli hraje dysregulace '''[[dopamin\|dopaminergního]]''' systému. Dochází k masivnímu uvolňování dopaminu v oblasti [[striatum\|ventrálního striata]] (Nucleus accumbens) a zároveň ke zvýšení citlivosti dopaminových receptorů. To způsobuje, že každý podnět, i ten zcela banální, je mozkem vyhodnocen jako extrémně důležitý a lákavý (zvýšená salience). Pacient je "odměňován" pocity slasti za každou myšlenku a každý pohyb, což ho nutí k neustálé aktivitě.		Moderní neurověda chápe mánii jako stav neurochemické bouře, která je v mnoha ohledech přesným opakem deprese a anhedonie. Zatímco u deprese je systém odměny utlumen, u mánie je hyperaktivní. Klíčovou roli hraje dysregulace '''[[dopamin\|dopaminergního]]''' systému. Dochází k masivnímu uvolňování dopaminu v oblasti [[striatum\|ventrálního striata]] (Nucleus accumbens) a zároveň ke zvýšení citlivosti dopaminových receptorů. To způsobuje, že každý podnět, i ten zcela banální, je mozkem vyhodnocen jako extrémně důležitý a lákavý (zvýšená salience). Pacient je "odměňován" pocity slasti za každou myšlenku a každý pohyb, což ho nutí k neustálé aktivitě.

	Druhým klíčovým mechanismem je nerovnováha mezi excitací a inhibicí. V manickém mozku dochází k nadbytku excitačního neurotransmiteru '''[[glutamat\|glutamátu]] a nedostatku inhibičního [[GABA]]. Mozek tak ztrácí schopnost filtrovat informace a tlumit nepotřebné vzruchy. Zobrazovací metody ukazují sníženou aktivitu v [[prefrontální kůra\|prefrontální kůře]]''', která je sídlem rozumu, plánování a sebekontroly, zatímco limbický systém (amygdala), zodpovědný za emoce a pudy, je v plamenech. Tento stav "odpojení rozumu od emocí" vysvětluje, proč inteligentní člověk v mánii udělá rozhodnutí, která by ve střízlivém stavu nikdy neučinil. Chronická mánie je navíc neurotoxická – nadbytek glutamátu a kortizolu vede k poškození neuronů a zmenšování objemu šedé hmoty, což zhoršuje prognózu do budoucna.		Druhým klíčovým mechanismem je nerovnováha mezi excitací a inhibicí. V manickém mozku dochází k nadbytku excitačního neurotransmiteru '''[[glutamat\|glutamátu]] a nedostatku inhibičního '''[[GABA]]'''. Mozek tak ztrácí schopnost filtrovat informace a tlumit nepotřebné vzruchy. Zobrazovací metody ukazují sníženou aktivitu v [[prefrontální kůra\|prefrontální kůře]]''', která je sídlem rozumu, plánování a sebekontroly, zatímco limbický systém (amygdala), zodpovědný za emoce a pudy, je v plamenech. Tento stav "odpojení rozumu od emocí" vysvětluje, proč inteligentní člověk v mánii udělá rozhodnutí, která by ve střízlivém stavu nikdy neučinil. Chronická mánie je navíc neurotoxická – nadbytek glutamátu a kortizolu vede k poškození neuronů a zmenšování objemu šedé hmoty, což zhoršuje prognózu do budoucna.

	== Spektrum mánie: Od hypománie k psychóze ==		== Spektrum mánie: Od hypománie k psychóze ==

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-01-16T02:39:29Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Symptom | název = Mánie | obrázek = | popis_obrázku = Grafické znázornění výkyvů nálad u bipolární poruchy. Mánie představuje vrchol sinusoidy – stav extrémní excitace, který je protipólem deprese. | latinský_název = Mania | definice = Stav patologicky zvýšené nálady, energie a aktivity | hlavní_výskyt = Bipolární afektivní porucha (BAP I), schizoafektivní porucha | neurobiologie = N…“

2026-01-15T09:40:33Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Symptom | název = Mánie | obrázek = | popis_obrázku = Grafické znázornění výkyvů nálad u bipolární poruchy. Mánie představuje vrchol sinusoidy – stav extrémní excitace, který je protipólem deprese. | latinský_název = Mania | definice = Stav patologicky zvýšené nálady, energie a aktivity | hlavní_výskyt = Bipolární afektivní porucha (BAP I), schizoafektivní porucha | neurobiologie = N…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}

{{Infobox Symptom
| název = Mánie
| obrázek =
| popis_obrázku = Grafické znázornění výkyvů nálad u bipolární poruchy. Mánie představuje vrchol sinusoidy – stav extrémní excitace, který je protipólem deprese.
| latinský_název = Mania
| definice = Stav patologicky zvýšené nálady, energie a aktivity
| hlavní_výskyt = [[Bipolární afektivní porucha]] (BAP I), schizoafektivní porucha
| neurobiologie = Nadbytek [[dopamin|dopaminu]] a [[glutamat|glutamátu]], deficit [[GABA]]
| léčba = [[Antipsychotika]], [[Lithium]], [[Tymostabilizéry]], elektrokonvulzivní terapie
| klasifikace = Syndrom v rámci [[MKN-11]] (6A60) a [[DSM-5-TR]]
}}

'''Mánie''' (z řeckého ''mainomai'' – zuřit, šílet) je závažný psychopatologický syndrom charakterizovaný trvalým a abnormálním zvýšením nálady, energie a aktivity. Ačkoliv je v laickém povědomí často ztotožňována s pocity štěstí či euforie, klinická realita mánie je mnohem složitější a často temnější. Jedná se o stav extrémní excitace centrální nervové soustavy, kdy mozek ztrácí své přirozené inhibiční mechanismy a "brzdy". Mánie je základním diagnostickým kamenem **[[bipolární afektivní porucha|bipolární afektivní poruchy]]** (dříve maniodepresivní psychózy). Právě výskyt alespoň jedné manické epizody v životě jedince je tím, co odlišuje bipolární poruchu od prosté (unipolární) [[deprese]]. Bez mánie není bipolární poruchy.

Tento stav může trvat týdny až měsíce a pokud není léčen, vede k totálnímu fyzickému i sociálnímu vyčerpání organismu. Mánie má destruktivní potenciál srovnatelný s infarktem myokardu – zatímco infarkt ničí srdeční sval, mánie devastuje sociální vazby, kariéru, finanční stabilitu a v konečném důsledku i samotnou strukturu mozku skrze neurotoxicitu. V akutní fázi jde o život ohrožující stav, který často vyžaduje nedobrovolnou hospitalizaci, neboť pacient vlivem onemocnění zcela ztrácí náhled na svůj stav a subjektivně se cítí "nejlépe v životě", zatímco objektivně jedná sebezničujícím způsobem.

== Fenomenologie: Když se myšlenky splaší ==
Klinický obraz mánie je dramatický a zasahuje do všech složek psychiky, od emocí přes myšlení až po psychomotoriku. Základním příznakem je změněná nálada, která může mít podobu euforie, kdy se pacient cítí vznosně, neporazitelně a vše mu připadá úžasné, ale neméně často má podobu dysforie či iritability. V takovém případě je pacient extrémně podrážděný, vztahovačný a reaguje agresivně na jakékoliv omezení či nesouhlas okolí. Tato "hněvivá mánie" je pro okolí obzvláště náročná a nebezpečná.

Nejnápadnějším biologickým markerem mánie je drasticky snížená potřeba spánku. Na rozdíl od insomnie (nespavosti), kdy člověk chce spát, ale nemůže a je druhý den unavený, manický pacient spát nechce. Cítí se plný energie i po dvou hodinách spánku, nebo nespí několik dní v kuse, aniž by pociťoval únavu. Jeho mozek jede na dluh, čerpá z rezerv, které neexistují. To je doprovázeno zrychlenou psychomotorikou. Pacient neustále chodí, gestikuluje, plánuje, začíná deset činností naráz a žádnou nedokončí. Jeho řeč je rychlá, překotná (logorea) a často nelze přerušit. Myšlení podléhá trysku – myšlenky se rojí takovou rychlostí, že je pacient nestíhá vyslovovat, přeskakuje z tématu na téma (pseudoinkoherence) a v extrémním případě dochází k myšlenkovému zárazu či roztříštěnosti.

Kognitivní změny zahrnují nekritičnost a grandiozitu. Pacient má nafouklé sebevědomí, věří, že má zvláštní schopnosti, že je vyvolený bohem, že vyřeší světovou chudobu nebo že je geniální umělec. To vede k rizikovému chování, kterému chybí zábrany. Typické je bezhlavé utrácení peněz za zbytečnosti, hazardní hry, promiskuita a sexuální nescénlivost, rychlá jízda autem či navazování nevhodných kontaktů s cizími lidmi. Pacient v mánii nerozeznává nebezpečí, protože jeho systém varování v mozku je vypnutý.

== Neurobiologie: Selhání brzd a zaseknutý plyn ==
Moderní neurověda chápe mánii jako stav neurochemické bouře, která je v mnoha ohledech přesným opakem deprese a anhedonie. Zatímco u deprese je systém odměny utlumen, u mánie je hyperaktivní. Klíčovou roli hraje dysregulace **[[dopamin|dopaminergního]]** systému. Dochází k masivnímu uvolňování dopaminu v oblasti [[striatum|ventrálního striata]] (Nucleus accumbens) a zároveň ke zvýšení citlivosti dopaminových receptorů. To způsobuje, že každý podnět, i ten zcela banální, je mozkem vyhodnocen jako extrémně důležitý a lákavý (zvýšená salience). Pacient je "odměňován" pocity slasti za každou myšlenku a každý pohyb, což ho nutí k neustálé aktivitě.

Druhým klíčovým mechanismem je nerovnováha mezi excitací a inhibicí. V manickém mozku dochází k nadbytku excitačního neurotransmiteru **[[glutamat|glutamátu]]** a nedostatku inhibičního **[[GABA]]**. Mozek tak ztrácí schopnost filtrovat informace a tlumit nepotřebné vzruchy. Zobrazovací metody ukazují sníženou aktivitu v **[[prefrontální kůra|prefrontální kůře]]**, která je sídlem rozumu, plánování a sebekontroly, zatímco limbický systém (amygdala), zodpovědný za emoce a pudy, je v plamenech. Tento stav "odpojení rozumu od emocí" vysvětluje, proč inteligentní člověk v mánii udělá rozhodnutí, která by ve střízlivém stavu nikdy neučinil. Chronická mánie je navíc neurotoxická – nadbytek glutamátu a kortizolu vede k poškození neuronů a zmenšování objemu šedé hmoty, což zhoršuje prognózu do budoucna.

== Spektrum mánie: Od hypománie k psychóze ==
Mánie není stav "všechno nebo nic", ale má svou gradaci. Nejnižším stupněm je **hypománie**. U ní jsou příznaky mírnější, trvají kratší dobu (alespoň 4 dny) a především nejsou tak závažné, aby vedly k sociálnímu selhání nebo vyžadovaly hospitalizaci. Hypomanický člověk může být subjektivně velmi produktivní, kreativní a zábavný společník. Často je toto období vnímáno pozitivně, což je zrádné, protože hypománie je často předstupněm plné mánie nebo následného hlubokého propadu do deprese.

Plně rozvinutá mánie již narušuje fungování a často přechází do nejzávažnějšího stádia, kterým je **mánie s psychotickými příznaky**. Zde se realita hroutí úplně. Grandiozita přerůstá v bludy (megalomanické bludy o vlastní božskosti, původu či vynálezech, nebo naopak paranoidní bludy, že pacienta pronásledují nepřátelé, kteří mu závidí). Mohou se objevit i halucinace, typicky sluchové (hlasy, které pacientovi potvrzují jeho výjimečnost). V tomto stádiu je stav nerozeznatelný od akutní [[schizofrenie]] a vyžaduje okamžitou antipsychotickou léčbu.

== Léčba a stabilizace ==
Terapie akutní mánie je jedním z nejnáročnějších úkolů v psychiatrii, protože pacient se léčit nechce. Cítí se skvěle a lékaře, který mu nabízí léky na "zklidnění", vnímá jako nepřítele, který mu chce vzít jeho schopnosti a radost. Základem léčby je farmakoterapie. Využívají se **[[tymostabilizéry]]** (stabilizátory nálady), z nichž králem zůstává **[[lithium]]**. Lithium má unikátní schopnost snižovat suicidální riziko a tlumit excitaci, aniž by pacienta utlumilo do bezvědomí. Jeho nevýhodou je pomalý nástup účinku.

Proto se v akutní fázi téměř vždy kombinují s **[[antipsychotika|antipsychotiky]]** druhé generace (olanzapin, kvetiapin, risperidon). Tyto léky fungují jako antagonisté dopaminových receptorů – obrazně řečeno "ucpou" receptory, aby na ně nemohl nasedat dopamin, čímž se přeruší bludný kruh excitace a pacient se zklidní a usne. V extrémních případech, kdy pacient ohrožuje svůj život vyčerpáním (perniciózní mánie) nebo léky nezabírají, je indikována **[[elektrokonvulzivní terapie]]**, která funguje rychle a spolehlivě. Po odeznění akutní fáze následuje dlouhodobá udržovací léčba a psychoterapie zaměřená na dodržování pravidelného režimu (spánek) a včasné rozpoznání varovných příznaků návratu nemoci.

== 📚 Zdroje ==
* [https://www.psychiatry.org/patients-families/bipolar-disorders/what-are-bipolar-disorders APA: What Are Bipolar Disorders?]
* [https://www.nature.com/articles/s41380-024-01000-x Molecular Psychiatry: Dopamine dysfunction in Mania (2025 Review)]
* [https://www.nzip.cz/clanek/665-bipolarni-afektivni-porucha NZIP: Bipolární afektivní porucha]
* [https://www.psychiatriepropraxi.cz/artkey/psy-202001-0004_Lecba_manie.php Psychiatrie pro praxi: Léčba mánie]
* [https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/bipolar-disorder/symptoms-causes/syc-20355955 Mayo Clinic: Mania and Hypomania Symptoms]

{{DEFAULTSORT:Manie}}
[[Kategorie:Symptomy duševních poruch]]
[[Kategorie:Poruchy nálady]]
[[Kategorie:Bipolární afektivní porucha]]
[[Kategorie:Psychiatrie]]
[[Kategorie:Emoce]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 16. 1. 2026, 04:39
Řádek 13:		Řádek 13:
	}}		}}

	'''Mánie''' (z řeckého ''mainomai'' – zuřit, šílet) je závažný psychopatologický syndrom charakterizovaný trvalým a abnormálním zvýšením nálady, energie a aktivity. Ačkoliv je v laickém povědomí často ztotožňována s pocity štěstí či euforie, klinická realita mánie je mnohem složitější a často temnější. Jedná se o stav extrémní excitace centrální nervové soustavy, kdy mozek ztrácí své přirozené inhibiční mechanismy a "brzdy". Mánie je základním diagnostickým kamenem [[bipolární afektivní porucha\|bipolární afektivní poruchy]] (dříve maniodepresivní psychózy). Právě výskyt alespoň jedné manické epizody v životě jedince je tím, co odlišuje bipolární poruchu od prosté (unipolární) [[deprese]]. Bez mánie není bipolární poruchy.		'''Mánie''' (z řeckého ''mainomai'' – zuřit, šílet) je závažný psychopatologický syndrom charakterizovaný trvalým a abnormálním zvýšením nálady, energie a aktivity. Ačkoliv je v laickém povědomí často ztotožňována s pocity štěstí či euforie, klinická realita mánie je mnohem složitější a často temnější. Jedná se o stav extrémní excitace centrální nervové soustavy, kdy mozek ztrácí své přirozené inhibiční mechanismy a "brzdy". Mánie je základním diagnostickým kamenem '''[[bipolární afektivní porucha\|bipolární afektivní poruchy]]''' (dříve maniodepresivní psychózy). Právě výskyt alespoň jedné manické epizody v životě jedince je tím, co odlišuje bipolární poruchu od prosté (unipolární) [[deprese]]. Bez mánie není bipolární poruchy.

	Tento stav může trvat týdny až měsíce a pokud není léčen, vede k totálnímu fyzickému i sociálnímu vyčerpání organismu. Mánie má destruktivní potenciál srovnatelný s infarktem myokardu – zatímco infarkt ničí srdeční sval, mánie devastuje sociální vazby, kariéru, finanční stabilitu a v konečném důsledku i samotnou strukturu mozku skrze neurotoxicitu. V akutní fázi jde o život ohrožující stav, který často vyžaduje nedobrovolnou hospitalizaci, neboť pacient vlivem onemocnění zcela ztrácí náhled na svůj stav a subjektivně se cítí "nejlépe v životě", zatímco objektivně jedná sebezničujícím způsobem.		Tento stav může trvat týdny až měsíce a pokud není léčen, vede k totálnímu fyzickému i sociálnímu vyčerpání organismu. Mánie má destruktivní potenciál srovnatelný s infarktem myokardu – zatímco infarkt ničí srdeční sval, mánie devastuje sociální vazby, kariéru, finanční stabilitu a v konečném důsledku i samotnou strukturu mozku skrze neurotoxicitu. V akutní fázi jde o život ohrožující stav, který často vyžaduje nedobrovolnou hospitalizaci, neboť pacient vlivem onemocnění zcela ztrácí náhled na svůj stav a subjektivně se cítí "nejlépe v životě", zatímco objektivně jedná sebezničujícím způsobem.
Řádek 25:		Řádek 25:

	== Neurobiologie: Selhání brzd a zaseknutý plyn ==		== Neurobiologie: Selhání brzd a zaseknutý plyn ==
	Moderní neurověda chápe mánii jako stav neurochemické bouře, která je v mnoha ohledech přesným opakem deprese a anhedonie. Zatímco u deprese je systém odměny utlumen, u mánie je hyperaktivní. Klíčovou roli hraje dysregulace [[dopamin\|dopaminergního]] systému. Dochází k masivnímu uvolňování dopaminu v oblasti [[striatum\|ventrálního striata]] (Nucleus accumbens) a zároveň ke zvýšení citlivosti dopaminových receptorů. To způsobuje, že každý podnět, i ten zcela banální, je mozkem vyhodnocen jako extrémně důležitý a lákavý (zvýšená salience). Pacient je "odměňován" pocity slasti za každou myšlenku a každý pohyb, což ho nutí k neustálé aktivitě.		Moderní neurověda chápe mánii jako stav neurochemické bouře, která je v mnoha ohledech přesným opakem deprese a anhedonie. Zatímco u deprese je systém odměny utlumen, u mánie je hyperaktivní. Klíčovou roli hraje dysregulace '''[[dopamin\|dopaminergního]]''' systému. Dochází k masivnímu uvolňování dopaminu v oblasti [[striatum\|ventrálního striata]] (Nucleus accumbens) a zároveň ke zvýšení citlivosti dopaminových receptorů. To způsobuje, že každý podnět, i ten zcela banální, je mozkem vyhodnocen jako extrémně důležitý a lákavý (zvýšená salience). Pacient je "odměňován" pocity slasti za každou myšlenku a každý pohyb, což ho nutí k neustálé aktivitě.

	Druhým klíčovým mechanismem je nerovnováha mezi excitací a inhibicí. V manickém mozku dochází k nadbytku excitačního neurotransmiteru [[glutamat\|glutamátu]] a nedostatku inhibičního [[GABA]]. Mozek tak ztrácí schopnost filtrovat informace a tlumit nepotřebné vzruchy. Zobrazovací metody ukazují sníženou aktivitu v [[prefrontální kůra\|prefrontální kůře]], která je sídlem rozumu, plánování a sebekontroly, zatímco limbický systém (amygdala), zodpovědný za emoce a pudy, je v plamenech. Tento stav "odpojení rozumu od emocí" vysvětluje, proč inteligentní člověk v mánii udělá rozhodnutí, která by ve střízlivém stavu nikdy neučinil. Chronická mánie je navíc neurotoxická – nadbytek glutamátu a kortizolu vede k poškození neuronů a zmenšování objemu šedé hmoty, což zhoršuje prognózu do budoucna.		Druhým klíčovým mechanismem je nerovnováha mezi excitací a inhibicí. V manickém mozku dochází k nadbytku excitačního neurotransmiteru '''[[glutamat\|glutamátu]] a nedostatku inhibičního [[GABA]]. Mozek tak ztrácí schopnost filtrovat informace a tlumit nepotřebné vzruchy. Zobrazovací metody ukazují sníženou aktivitu v [[prefrontální kůra\|prefrontální kůře]]''', která je sídlem rozumu, plánování a sebekontroly, zatímco limbický systém (amygdala), zodpovědný za emoce a pudy, je v plamenech. Tento stav "odpojení rozumu od emocí" vysvětluje, proč inteligentní člověk v mánii udělá rozhodnutí, která by ve střízlivém stavu nikdy neučinil. Chronická mánie je navíc neurotoxická – nadbytek glutamátu a kortizolu vede k poškození neuronů a zmenšování objemu šedé hmoty, což zhoršuje prognózu do budoucna.

	== Spektrum mánie: Od hypománie k psychóze ==		== Spektrum mánie: Od hypománie k psychóze ==
	Mánie není stav "všechno nebo nic", ale má svou gradaci. Nejnižším stupněm je hypománie. U ní jsou příznaky mírnější, trvají kratší dobu (alespoň 4 dny) a především nejsou tak závažné, aby vedly k sociálnímu selhání nebo vyžadovaly hospitalizaci. Hypomanický člověk může být subjektivně velmi produktivní, kreativní a zábavný společník. Často je toto období vnímáno pozitivně, což je zrádné, protože hypománie je často předstupněm plné mánie nebo následného hlubokého propadu do deprese.		Mánie není stav "všechno nebo nic", ale má svou gradaci. Nejnižším stupněm je '''hypománie'''. U ní jsou příznaky mírnější, trvají kratší dobu (alespoň 4 dny) a především nejsou tak závažné, aby vedly k sociálnímu selhání nebo vyžadovaly hospitalizaci. Hypomanický člověk může být subjektivně velmi produktivní, kreativní a zábavný společník. Často je toto období vnímáno pozitivně, což je zrádné, protože hypománie je často předstupněm plné mánie nebo následného hlubokého propadu do deprese.

	Plně rozvinutá mánie již narušuje fungování a často přechází do nejzávažnějšího stádia, kterým je mánie s psychotickými příznaky. Zde se realita hroutí úplně. Grandiozita přerůstá v bludy (megalomanické bludy o vlastní božskosti, původu či vynálezech, nebo naopak paranoidní bludy, že pacienta pronásledují nepřátelé, kteří mu závidí). Mohou se objevit i halucinace, typicky sluchové (hlasy, které pacientovi potvrzují jeho výjimečnost). V tomto stádiu je stav nerozeznatelný od akutní [[schizofrenie]] a vyžaduje okamžitou antipsychotickou léčbu.		Plně rozvinutá mánie již narušuje fungování a často přechází do nejzávažnějšího stádia, kterým je '''mánie s psychotickými příznaky'''. Zde se realita hroutí úplně. Grandiozita přerůstá v bludy (megalomanické bludy o vlastní božskosti, původu či vynálezech, nebo naopak paranoidní bludy, že pacienta pronásledují nepřátelé, kteří mu závidí). Mohou se objevit i halucinace, typicky sluchové (hlasy, které pacientovi potvrzují jeho výjimečnost). V tomto stádiu je stav nerozeznatelný od akutní [[schizofrenie]] a vyžaduje okamžitou antipsychotickou léčbu.

	== Léčba a stabilizace ==		== Léčba a stabilizace ==
	Terapie akutní mánie je jedním z nejnáročnějších úkolů v psychiatrii, protože pacient se léčit nechce. Cítí se skvěle a lékaře, který mu nabízí léky na "zklidnění", vnímá jako nepřítele, který mu chce vzít jeho schopnosti a radost. Základem léčby je farmakoterapie. Využívají se [[tymostabilizéry]] (stabilizátory nálady), z nichž králem zůstává [[lithium]]. Lithium má unikátní schopnost snižovat suicidální riziko a tlumit excitaci, aniž by pacienta utlumilo do bezvědomí. Jeho nevýhodou je pomalý nástup účinku.		Terapie akutní mánie je jedním z nejnáročnějších úkolů v psychiatrii, protože pacient se léčit nechce. Cítí se skvěle a lékaře, který mu nabízí léky na "zklidnění", vnímá jako nepřítele, který mu chce vzít jeho schopnosti a radost. Základem léčby je farmakoterapie. Využívají se '''[[tymostabilizéry]] (stabilizátory nálady), z nichž králem zůstává [[lithium]]'''. Lithium má unikátní schopnost snižovat suicidální riziko a tlumit excitaci, aniž by pacienta utlumilo do bezvědomí. Jeho nevýhodou je pomalý nástup účinku.

	Proto se v akutní fázi téměř vždy kombinují s [[antipsychotika\|antipsychotiky]] druhé generace (olanzapin, kvetiapin, risperidon). Tyto léky fungují jako antagonisté dopaminových receptorů – obrazně řečeno "ucpou" receptory, aby na ně nemohl nasedat dopamin, čímž se přeruší bludný kruh excitace a pacient se zklidní a usne. V extrémních případech, kdy pacient ohrožuje svůj život vyčerpáním (perniciózní mánie) nebo léky nezabírají, je indikována [[elektrokonvulzivní terapie]], která funguje rychle a spolehlivě. Po odeznění akutní fáze následuje dlouhodobá udržovací léčba a psychoterapie zaměřená na dodržování pravidelného režimu (spánek) a včasné rozpoznání varovných příznaků návratu nemoci.		Proto se v akutní fázi téměř vždy kombinují s '''[[antipsychotika\|antipsychotiky]] druhé generace (olanzapin, kvetiapin, risperidon). Tyto léky fungují jako antagonisté dopaminových receptorů – obrazně řečeno "ucpou" receptory, aby na ně nemohl nasedat dopamin, čímž se přeruší bludný kruh excitace a pacient se zklidní a usne. V extrémních případech, kdy pacient ohrožuje svůj život vyčerpáním (perniciózní mánie) nebo léky nezabírají, je indikována [[elektrokonvulzivní terapie]]''', která funguje rychle a spolehlivě. Po odeznění akutní fáze následuje dlouhodobá udržovací léčba a psychoterapie zaměřená na dodržování pravidelného režimu (spánek) a včasné rozpoznání varovných příznaků návratu nemoci.

	== 📚 Zdroje ==		== 📚 Zdroje ==

Mánie - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“