<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Lubom%C3%ADr_Zaor%C3%A1lek</id>
	<title>Lubomír Zaorálek - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Lubom%C3%ADr_Zaor%C3%A1lek"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Lubom%C3%ADr_Zaor%C3%A1lek&amp;action=history"/>
	<updated>2026-08-13T23:42:25Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Lubom%C3%ADr_Zaor%C3%A1lek&amp;diff=56702&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Lubomír Zaorálek | celé_jméno = PhDr. Lubomír Zaorálek | obrázek =  | datum_narození = 6. září 1956 | místo_narození = Ostrava | státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}} | strana = SOCDEM | povolání = vysokoškolský pedagog, politický komentátor | funkce = ministr zahraničních věcí (2014–2017)&lt;br&gt;ministr kultury (2019–2021)&lt;br&gt;předseda Poslanecké sněmo…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Lubom%C3%ADr_Zaor%C3%A1lek&amp;diff=56702&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-30T17:17:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Lubomír Zaorálek | celé_jméno = PhDr. Lubomír Zaorálek | obrázek =  | datum_narození = 6. září 1956 | místo_narození = &lt;a href=&quot;/index.php/Ostrava&quot; title=&quot;Ostrava&quot;&gt;Ostrava&lt;/a&gt; | státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}} | strana = &lt;a href=&quot;/index.php/Soci%C3%A1ln%C3%AD_demokracie_(%C4%8Cesko)&quot; title=&quot;Sociální demokracie (Česko)&quot;&gt;SOCDEM&lt;/a&gt; | povolání = vysokoškolský pedagog, politický komentátor | funkce = ministr zahraničních věcí (2014–2017)&amp;lt;br&amp;gt;ministr kultury (2019–2021)&amp;lt;br&amp;gt;předseda Poslanecké sněmo…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox Osobnost&lt;br /&gt;
| jméno = Lubomír Zaorálek&lt;br /&gt;
| celé_jméno = PhDr. Lubomír Zaorálek&lt;br /&gt;
| obrázek = &lt;br /&gt;
| datum_narození = 6. září 1956&lt;br /&gt;
| místo_narození = [[Ostrava]]&lt;br /&gt;
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}}&lt;br /&gt;
| strana = [[Sociální demokracie (Česko)|SOCDEM]]&lt;br /&gt;
| povolání = vysokoškolský pedagog, politický komentátor&lt;br /&gt;
| funkce = ministr zahraničních věcí (2014–2017)&amp;lt;br&amp;gt;ministr kultury (2019–2021)&amp;lt;br&amp;gt;předseda Poslanecké sněmovny (2002–2006)&lt;br /&gt;
| alma_mater = [[Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně]]&lt;br /&gt;
| vyznání = [[Českobratrská církev evangelická]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lubomír Zaorálek&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je český levicový politik, vysokoškolský pedagog a jedna z nejvýraznějších tváří polistopadové [[Sociální demokracie (Česko)|sociální demokracie]]. V minulosti zastával řadu klíčových ústavních funkcí, včetně postu předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] (2002–2006), ministra zahraničních věcí ve vládě [[Bohuslav Sobotka|Bohuslava Sobotky]] (2014–2017) a ministra kultury ve druhé vládě [[Andrej Babiš|Andreje Babiše]] (2019–2021).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl dlouholetým místopředsedou [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] (později SOCDEM) a jejím volebním lídrem v roce 2017. Jeho politická kariéra byla spojena s výraznou rétorikou, kritikou zahraničních vojenských intervencí a obhajobou sociálního státu. V letech 2024 až 2026 se neúspěšně pokoušel o návrat strany do vrcholné politiky, což vyvrcholilo kontroverzní spoluprací s koalicí [[Stačilo!]] a následným volebním neúspěchem, který vedl k jeho rezignaci na vedení strany.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Od ledna 2026 působí primárně v akademické sféře na [[University College Prague]] a věnuje se politickému komentování a natáčení podcastů. Je známým kritikem nákupu letounů [[Lockheed Martin F-35 Lightning II|F-35]] a prosazuje alternativní pohledy na českou zahraniční a bezpečnostní politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👤 Život a vzdělání ==&lt;br /&gt;
Lubomír Zaorálek se narodil v [[Ostrava|Ostravě]], kde také prožil své dětství a mládí. Pochází z rodiny s uměleckým a intelektuálním zázemím. Po absolvování gymnázia v roce 1975 nastoupil na [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně]] (dnešní Masarykova univerzita), kde studoval obor filozofie a politická ekonomie. Studium úspěšně zakončil v roce 1982 získáním titulu doktor filozofie ([[PhDr.]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před rokem 1989 pracoval v různých profesích, mimo jiné jako dramaturg v [[Česká televize|Československé televizi]] v Ostravě. Zapojil se do disentu a pohyboval se v prostředí tzv. podzemní univerzity, kde přednášel filozofii. V listopadu 1989 se stal jedním ze spoluzakladatelů [[Občanské fórum|Občanského fóra]] (OF) v Ostravě a aktivně se účastnil [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Politický vzestup a působení ve Sněmovně ==&lt;br /&gt;
Do vysoké politiky vstoupil Lubomír Zaorálek v roce 1990, kdy byl zvolen poslancem [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu Federálního shromáždění]] za Občanské fórum. Po rozpadu OF vstoupil v roce 1994 do [[Česká strana sociálně demokratická|České strany sociálně demokratické]] (ČSSD), kde se rychle vypracoval mezi stranickou elitu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce 1996 byl poprvé zvolen do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR]], kde nepřetržitě působil až do roku 2021. Jeho rétorické schopnosti a ideologická pevnost z něj učinily jednoho z hlavních mluvčích strany. V letech 2002 až 2006 dosáhl svého prvního vrcholu kariéry, když byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny. V této funkci se stal třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Během svého působení ve vedení sněmovny musel řešit řadu složitých situací, včetně vládních krizí v období premiérů [[Vladimír Špidla|Vladimíra Špidly]], [[Stanislav Gross|Stanislava Grosse]] a [[Jiří Paroubek|Jiřího Paroubka]]. Po volbách v roce 2006, kdy ČSSD přešla do opozice, se stal místopředsedou sněmovny, kterým zůstal až do roku 2013. V tomto období působil také jako stínový ministr zahraničí a patřil k nejhlasitějším kritikům vlády [[Mirek Topolánek|Mirka Topolánka]] a [[Petr Nečas|Petra Nečase]], zejména v otázce plánovaného umístění amerického radaru v [[Brdy|Brdech]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Ministr zahraničních věcí (2014–2017) ==&lt;br /&gt;
Po předčasných volbách v roce 2013 a vzniku koaliční vlády ČSSD, [[ANO 2011|hnutí ANO]] a [[KDU-ČSL]] se Lubomír Zaorálek stal ministrem zahraničních věcí. Jeho působení v Černínském paláci bylo poznamenáno snahou o aktivnější diplomacii a důrazem na ekonomickou diplomaciu, ale také několika kontroverzemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jedním z klíčových témat jeho mandátu byla krize na [[Ukrajina|Ukrajině]] a anexe [[Krym|Krymu]] Ruskou federací v roce 2014. Zaorálek zpočátku prosazoval tvrdý postoj vůči Rusku, ale zároveň se snažil udržovat komunikační kanály. Významným momentem bylo také podepsání tzv. Prohlášení čtyř (společně s prezidentem [[Miloš Zeman|Milošem Zemanem]], předsedou senátu a premiérem) v roce 2016, které ujišťovalo Čínskou lidovou republiku o respektování politiky jedné Číny po návštěvě [[Dalajláma|dalajlámy]] v Praze. Tento krok vyvolal ostrou kritiku ze strany opozice i části veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zaorálek se také musel potýkat s migrační krizí v roce 2015, kdy Česká republika odmítla systém povinných kvót pro přerozdělování uprchlíků v rámci [[Evropská unie|Evropské unie]]. Jako ministr zahraničí prosazoval posílení [[Visegrádská skupina|Visegrádské skupiny]] (V4), což později, v letech 2024–2026, sám kritizoval pro její nefunkčnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎭 Ministr kultury a volební lídr (2017–2021) ==&lt;br /&gt;
Před volbami v roce 2017 nahradil Lubomír Zaorálek v čele volební kampaně ČSSD premiéra Bohuslava Sobotku a stal se volebním lídrem a kandidátem na premiéra. Navzdory energické kampani strana utrpěla historickou porážku a získala pouze 7,27 % hlasů. Zaorálek následně odmítl účast v menšinové vládě Andreje Babiše a stáhl se do ústraní sněmovního zahraničního výboru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Návrat do exekutivy přišel v srpnu 2019, kdy přijal nabídku stát se ministrem kultury po odvolaném [[Antonín Staněk|Antonínu Staňkovi]]. Jeho jmenování ukončilo dlouhotrvající vládní krizi a spor mezi prezidentem Zemanem a ČSSD. Na ministerstvu kultury se zaměřil na stabilizaci resortu, řešení situace v příspěvkových organizacích a během pandemie [[covid-19]] na programy podpory pro umělce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 kandidoval jako lídr v Moravskoslezském kraji. ČSSD však poprvé v historii samostatné České republiky nepřekročila pětiprocentní hranici (získala 4,65 %) a vypadla ze Sněmovny. Tento moment znamenal zásadní zlom v Zaorálkově kariéře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗳️ Volební debakly a konec v čele strany (2024–2026) ==&lt;br /&gt;
Období let 2024 až 2026 představovalo pro Lubomíra Zaorálka sérii politických pokusů o vzkříšení značky sociální demokracie (přejmenované na SOCDEM), které však skončily neúspěchem. V červnu 2024 vedl kandidátku strany do voleb do [[Evropský parlament|Evropského parlamentu]]. Kampaň, postavená na kritice [[Green Deal|Green Dealu]] a sociálních tématech, voliče neoslovila. Strana získala pouze 1,86 % hlasů a zůstala hluboko pod hranicí potřebnou pro zisk mandátu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po tomto debaklu došlo ve straně k vnitřnímu pnutí. Na sjezdu v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] v říjnu 2024 byl Zaorálek zvolen statutárním místopředsedou, přičemž předsedkyní se stala [[Jana Maláčová]]. Nové vedení prosazovalo radikální změnu kurzu směrem k tradiční levici a sjednocení roztříštěných levicových sil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Spojenectví se Stačilo! a rozkol v SOCDEM ===&lt;br /&gt;
Klíčovým a kontroverzním momentem se stal červenec 2025, kdy vedení strany v čele s Maláčovou a Zaorálkem podepsalo memorandum o spolupráci s koalicí [[Stačilo!]], jejíž dominantní silou byla [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] vedená [[Kateřina Konečná|Kateřinou Konečnou]]. Zaorálek tento krok obhajoval pragmatickou nutností spojit síly pro přežití levice v Česku, kritici uvnitř strany to však vnímali jako zradu demokratických principů a odkazu strany. Následkem byl odchod tisíců členů a hluboký rozkol v členské základně.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2025 kandidoval Zaorálek jako dvojka na kandidátce koalice Stačilo! v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]], hned za lídryní Kateřinou Konečnou. Přestože osobně získal 5 894 preferenčních hlasů, což svědčilo o jisté přetrvávající osobní popularitě v regionu, uskupení jako celek ve volbách neuspělo. Zisk přibližně 4,3 % hlasů nestačil na vstup do Sněmovny (koalice potřebovaly vyšší práh, případně subjekt kandidoval jako hnutí s podporou, ale výsledek byl pod hranicí volitelnosti).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V reakci na tento výsledek ohlásil Zaorálek v listopadu 2025 společně s Janou Maláčovou rezignaci na vedení SOCDEM, která nabyla účinnosti k prosincovému sjezdu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗣️ Politické postoje a současné aktivity ==&lt;br /&gt;
Od ledna 2026 se Lubomír Zaorálek plně věnuje akademické dráze jako vysokoškolský pedagog na [[University College Prague]]. Politiku však zcela neopustil a profiluje se jako aktivní komentátor a publicista.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho hlavním tématem v letech 2024–2026 byla ostrá kritika vládních zbrojních zakázek, zejména nákupu amerických stíhaček [[Lockheed Martin F-35 Lightning II|F-35]]. Tento akvizici označuje za ekonomicky neúnosnou pro Českou republiku a netransparentní. Své názory prezentuje také v podcastu &amp;#039;&amp;#039;Ministr a mileniál&amp;#039;&amp;#039;, který natáčí od roku 2025 se svým spolupracovníkem Denisem Melasem. Formát podcastu má za cíl oslovit mladší generaci a nabízí mezigenerační dialog o politice.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Média v lednu 2026 upozornila na zajímavou personální vazbu, kdy Denis Melas získal post parlamentního zpravodaje na ministerstvu obrany pod vedením nového ministra Jaromíra Zůny ([[Svoboda a přímá demokracie|SPD]]). Komentátoři tento krok interpretují jako Zaorálkovu neformální &amp;quot;spojku&amp;quot; v resortu, který dlouhodobě kritizuje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V říjnu 2025 Zaorálek rezignoval na post předsedy představenstva [[Masarykova demokratická akademie|Masarykovy demokratické akademie]] (MDA), sociálnědemokratického think-tanku, kde jej nahradil [[Vladimír Špidla]]. V akademii však nadále publikuje studie a odborné texty. V zahraniční politice varuje před eskalací globálních konfliktů a kritizuje &amp;quot;zmrazení vztahů&amp;quot; se sousedy v rámci střední Evropy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📊 Volební statistiky ==&lt;br /&gt;
Přehled vybraných volebních výsledků Lubomíra Zaorálka v posledních letech jeho aktivní kariéry:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! Rok !! Typ voleb !! Subjekt !! Pozice !! Výsledek subjektu !! Preferenční hlasy !! Mandát&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2021 || Poslanecká sněmovna || ČSSD || Lídr (MSK) || 4,65 % || 8 684 || Ne&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2024 || Evropský parlament || SOCDEM || Lídr || 1,86 % || - || Ne&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2025 || Poslanecká sněmovna || Stačilo! || 2. místo (MSK) || ~4,3 % || 5 894 || Ne&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://mzv.gov.cz Ministerstvo zahraničních věcí ČR]&lt;br /&gt;
* [https://socdem.cz Oficiální stránky SOCDEM]&lt;br /&gt;
* [https://volby.cz Český statistický úřad - Volby]&lt;br /&gt;
* [https://masarykovaakademie.cz Masarykova demokratická akademie]&lt;br /&gt;
* [https://ucp.cz University College Prague]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Zaorálek, Lubomír}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Lidé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Češi]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Muži]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Politici ČSSD]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ministři zahraničních věcí České republiky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ministři kultury České republiky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Předsedové Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (1996–1998)]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (1998–2002)]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2002–2006)]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2006–2010)]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2010–2013)]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2013–2017)]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Poslanci Parlamentu České republiky (2017–2021)]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Absolventi Masarykovy univerzity]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození v Ostravě]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození 1956]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Žijící lidé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.0]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
</feed>