https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Lu%C5%BEnice 2026-07-11T15:11:02Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.44.2 https://infopedia.cz/index.php?title=Lu%C5%BEnice&diff=126972&oldid=prev 2026-07-08T05:30:58Z

<p>založena nová stránka s textem „{{Infobox Řeka | název = Lužnice | obrázek = | délka = 208 km (v ČR 157,7 km) | rozloha_povodí = 4 234,65 km² | pramen = západní svah hory Eichelberg, <a href="/index.php/Rakousko" title="Rakousko">Rakousko</a> | nadmořská_výška_pramene = 978 m n. m. | ústí = <a href="/index.php/Vltava" title="Vltava">Vltava</a> (v <a href="/index.php?title=T%C3%BDn_nad_Vltavou&amp;action=edit&amp;redlink=1" class="new" title="Týn nad Vltavou (stránka neexistuje)">Týně nad Vltavou</a>) | nadmořská_výška_ústí = 353 m n. m. | průměrný_průtok = 24,3 m³/s (v ústí) | státy = {{Vlajka|Rakousko}}, {{Vlajka|Česko}} | kraje = <a href="/index.php/Jiho%C4%8Desk%C3%BD_kraj" title="Jihočeský kraj">Jihočeský kraj</a>,…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Řeka<br /> | název = Lužnice<br /> | obrázek = <br /> | délka = 208 km (v ČR 157,7 km)<br /> | rozloha_povodí = 4 234,65 km²<br /> | pramen = západní svah hory Eichelberg, [[Rakousko]]<br /> | nadmořská_výška_pramene = 978 m n. m.<br /> | ústí = [[Vltava]] (v [[Týn nad Vltavou|Týně nad Vltavou]])<br /> | nadmořská_výška_ústí = 353 m n. m.<br /> | průměrný_průtok = 24,3 m³/s (v ústí)<br /> | státy = {{Vlajka|Rakousko}}, {{Vlajka|Česko}}<br /> | kraje = [[Jihočeský kraj]], [[Středočeský kraj]]<br /> | významná_města = [[Suchdol nad Lužnicí]], [[Veselí nad Lužnicí]], [[Soběslav]], [[Planá nad Lužnicí]], [[Tábor]], [[Bechyně]]<br /> | přehrady = Rybník [[Rožmberk]] (průtočný)<br /> }}<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Lužnice&#039;&#039;&#039; (německy běžně označovaná jako &#039;&#039;&#039;Lainsitz&#039;&#039;&#039;) je vodní tok v jižní části [[Česko|České republiky]], jehož horní úsek se nachází na území [[Rakousko|Rakouska]]. Z hydrologického hlediska se jedná o jeden z nejvýznamnějších pravostranných přítoků řeky [[Vltava|Vltavy]]. Celková délka toku dosahuje 208 kilometrů, z čehož 157,7 kilometru protéká českým územím. Celková plocha povodí činí 4 234,65 čtverečních kilometrů. Průměrný dlouhodobý průtok v ústí dosahuje hodnoty 24,3 metrů krychlových za sekundu. <br /> <br /> Řeka pramení v rakouském pohoří Freiwald (součást [[Novohradské hory|Novohradských hor]]) na západním svahu hory Eichelberg poblíž obce Karlstift. Po vstupu na české území protéká rovinatou oblastí [[Třeboňská pánev|Třeboňské pánve]], kde je její hydrologický režim regulován systémem historických umělých kanálů a rybníků, vybudovaných v 16. století rybníkářem [[Jakub Krčín|Jakubem Krčínem z Jelčan]]. Řeka zde napájí největší český rybník [[Rožmberk]]. Za městem [[Tábor]] řeka mění svůj charakter, zařezává se do krystalinického podloží a vytváří hluboké kaňonovité údolí směřující k ústí do Vltavy ve městě [[Týn nad Vltavou]].<br /> <br /> Z hlediska vodohospodářského využití tvoří Lužnice páteř jihočeské rybniční soustavy. V oblasti turismu a rekreace patří k nejvyužívanějším českým řekám pro vodní turistiku. Během podzimních a jarních měsíců však řeka pravidelně představuje hrozbu v podobě povodňových vln, přičemž k nejrozsáhlejším inundacím došlo v srpnu 2002 a v září 2024. V období let 2025 a 2026 prošla dopravní infrastruktura křížící tento vodní tok rozsáhlou modernizací, zahrnující kompletní výměny historických železničních a silničních mostů.<br /> <br /> == 🗓 Současnost (2024–2026): Povodně a obnova infrastruktury ==<br /> <br /> === Podzimní povodně z roku 2024 ===<br /> Hydrologická situace v povodí Lužnice byla v září 2024 zasažena tlakovou níží Boris, která do střední Evropy přinesla extrémní plošné srážky. V období od 13. do 18. září spadly v pramenných oblastech řeky srážkové úhrny překračující 200 milimetrů na metr čtvereční. Na limnigrafické stanici Frahelž dosáhla hladina Lužnice výšky 280 centimetrů, čímž přesáhla limit extrémního povodňového ohrožení. <br /> <br /> Rybník [[Rožmberk]], jenž na řece funguje jako retenční (zadržovací) nádrž, dokázal absorbovat prvotní nápor vody, přičemž akumuloval více než 50 milionů metrů krychlových vody (běžný objem činí 6,2 milionu metrů krychlových). Dne 17. září začala voda plynule přetékat přes 55 metrů široký bezpečnostní přeliv. V oblasti města [[Veselí nad Lužnicí]], kde do Lužnice ústí rozvodněná řeka [[Nežárka (řeka)|Nežárka]], úřady připravovaly plošnou evakuaci obyvatel, neboť protipovodňové stěny byly dimenzovány přesně na hranici padesátiletého průtoku. Průtok nakonec těsně nedosáhl koruny ochranných valů, avšak škody na obecním a státním majetku v okolních obcích (např. [[Majdalena]] či samotná obec [[Lužnice (okres Jindřichův Hradec)|Lužnice]]) přesáhly desítky milionů korun.<br /> <br /> === Rekonstrukce železničních mostů (2025–2026) ===<br /> V letech 2025 a 2026 realizovala [[Správa železnic]] plošnou obnovu historických mostních konstrukcí na trati mezi městy [[Tábor]] a [[Bechyně]] (první elektrifikované trati na území [[Česko|Česka]]).<br /> <br /> Původní železniční příhradový most v Táboře, postavený v roce 1903, vykazoval statické poruchy znemožňující další provoz. Společnost Firesta-Fišer provedla v průběhu roku 2025 jeho kompletní demontáž. Technologický postup zahrnoval vybudování 65 metrů dlouhé štěrkové platformy z 15 000 tun lomového kamene přímo v korytě řeky. Z této platformy těžké pásové jeřáby s nosností 200 tun vkládaly nová ocelová pole. Nový most, představující přesnou tvarovou repliku o délce 173,77 metru a váze stovek tun, byl zprovozněn pro vlakovou dopravu v prosinci 2025. V průběhu léta 2026 na něj byla dodatečně namontována oddělená pěší lávka.<br /> <br /> Souběžně probíhala na přelomu let 2025 a 2026 rekonstrukce Bechyňského mostu. Zde došlo k výměnám ocelových konstrukcí s roztečí 61 metrů a 34 metrů. Pěší komunikace na tomto mostě byla po zprovoznění předpolí slavnostně otevřena v červnu 2026.<br /> <br /> === Vodácká sezóna a úpravy jezů (2026) ===<br /> Vodácký klub [[Suchdol nad Lužnicí]] zorganizoval 28. března 2026 již 46. ročník tradičního &quot;Odemykání Lužnice&quot;. Tato událost formálně zahajuje jarní splouvání řeky za účasti stovek registrovaných lodí. Trasa tradičně směřovala od mostu Klikov do kempu v obci [[Majdalena]]. Během letní sezóny 2026 čelili kanoisté omezením z důvodu stavebních prací státního podniku [[Povodí Vltavy]] na jezových stupních. U jezu Nový poblíž Veselí nad Lužnicí probíhala injektáž opěrných zdí, což si vyžádalo svedení vodáckého průjezdu do uměle vybagrovaného koridoru na pravém břehu s nutností dočasného přenášení plavidel.<br /> <br /> == 🌊 Průběh toku a geomorfologie ==<br /> <br /> === Pramen a horní tok ===<br /> Řeka Lužnice pramení v rakouské spolkové zemi [[Dolní Rakousy]] (v regionu Waldviertel) v nadmořské výšce 978 metrů. Pramenná oblast se nachází na západním svahu hory Eichelberg, přibližně 800 metrů od česko-rakouské státní hranice. Tok na rakouském území směřuje nejprve na sever a u obce Karlstift vytváří mírné údolí. V úseku dlouhém čtyři kilometry tvoří samotnou státní hranici a následně plně vstupuje na území [[Česko|České republiky]]. V úseku u zaniklé osady [[Pohoří na Šumavě]] protéká skrze rašeliniště a podmáčené smrkové porosty.<br /> <br /> === Střední tok a bifurkace ===<br /> U města [[Nové Hrady (okres České Budějovice)|Nové Hrady]] řeka opouští podhorskou oblast [[Novohradské hory|Novohradských hor]] a vtéká do rozlehlé, tektonicky pokleslé [[Třeboňská pánev|Třeboňské pánve]]. Spád toku zde klesá na hodnotu 0,5 promile, šířka koryta se pohybuje v rozmezí 10 až 15 metrů. Lužnice zde vytváří složitý systém říčních meandrů, mrtvých ramen a nivních luk, který je chráněn jako národní přírodní rezervace Stará a Nová řeka.<br /> <br /> Klíčovým hydrologickým bodem středního toku je takzvané Rozvodí u obce [[Majdalena]] (říční kilometr 108,8). Zde dochází k umělé bifurkaci (rozdvojení) řeky. Větší část průtoku je jezem odkloněna do umělého kanálu zvaného [[Nová řeka]], který odvádí vodu do řeky [[Nežárka (řeka)|Nežárky]]. Původní koryto, označované od tohoto bodu jako Stará řeka, pokračuje severozápadním směrem přímo do rybníka [[Rožmberk]]. Z tohoto rybníka řeka vytéká zúženým korytem a míří k městu [[Veselí nad Lužnicí]], kde se na říčním kilometru 74,6 spojuje se svým největším přítokem – Nežárkou.<br /> <br /> === Dolní tok a kaňon ===<br /> Od Veselí nad Lužnicí nabírá vodní tok severní směr a protéká městy [[Soběslav]], [[Roudná]] a [[Planá nad Lužnicí]]. Koryto se znatelně rozšiřuje (až na 40 metrů) a řeka pomalu protéká rovinatou oblastí s písečnými a hlinitými břehy. Za městem [[Tábor]] řeka mění svůj geomorfologický charakter. Opouští pánevní uspořádání a zařezává se do hornin krystalinika (ruly, žuly a syenity) spadajících pod Středočeskou pahorkatinu. <br /> <br /> V úseku mezi Táborem, obcí [[Stádlec]] a městem [[Bechyně]] vytváří řeka hluboké, zalesněné údolí se strmými skalními stěnami. Spád řeky se zde lokálně zvyšuje až na 1,2 promile a v korytě se objevují balvanitá pole a peřeje. Za obcí Koloděje nad Lužnicí se tok uklidňuje vlivem vzdutí vodního díla [[Orlík (vodní nádrž)|Orlík]] a ve městě [[Týn nad Vltavou]] ve výšce 353 metrů nad mořem ústí zprava do řeky [[Vltava|Vltavy]].<br /> <br /> == 💧 Hydrologie a vodohospodářství ==<br /> Povodí Lužnice zaujímá plochu 4 234,65 km². Hustota říční sítě v povodí činí 0,95 km/km². Specifický odtok z povodí dosahuje průměrné hodnoty 5,74 l/s/km². Režim odtoku je silně ovlivněn akumulační schopností rybničních soustav v Třeboňské pánvi a písečným podložím, které zplošťuje průtokové špičky z běžných dešťových srážek, avšak při nasycení půdního profilu vede k dlouhotrvajícím plošným inundacím.<br /> <br /> === Umělé zásahy a kanály ===<br /> Nejvýznamnějším vodohospodářským zásahem v povodí Lužnice byla výstavba kanálu [[Nová řeka]] a rybníka [[Rožmberk]] v letech 1584 až 1590, provedená rožmberským regentem [[Jakub Krčín|Jakubem Krčínem z Jelčan]]. Kanál Nová řeka, dlouhý 13,46 kilometru, byl vybudován v rovinatém terénu za účelem odvedení povodňových průtoků z povodí horní Lužnice mimo rybník Rožmberk. Tím je zamezeno protržení sypané hráze rybníka. V současnosti je standardní převod vody nastaven tak, aby do Staré řeky protékal garantovaný minimální průtok pro zachování ekosystému, zatímco přebytky jsou odkláněny do Nežárky. <br /> <br /> Samotný rybník Rožmberk funguje jako průtočná vodní nádrž. Jeho katastrální plocha činí 6,47 km², objem při běžném provozním stavu (tzv. normální hladině) dosahuje 6,2 milionu m³. Při povodňových událostech (jako v letech 2002 a 2024) se díky rozsáhlým inundačním plochám do rybníka vejde objem převyšující 50 milionů m³, čímž rybník plní roli plnohodnotné protipovodňové zdrže. Dalším významným umělým tokem v povodí je [[Zlatá stoka]], odbočující z Lužnice u jezu Pilař a zásobující vodou soustavu třeboňských rybníků.<br /> <br /> == 🛶 Vodáctví a infrastruktura na řece ==<br /> Lužnice patří mezi nejfrekventovanější vodácké destinace na území [[Česko|České republiky]]. Vodácká obtížnost toku se pohybuje převážně na úrovni ZWC (mírně proudící) až WW1 (lehké peřeje v úseku pod Táborem). Splouvaný úsek začíná standardně v Suchdole nad Lužnicí a končí po 110 kilometrech v Bechyni, případně v Týně nad Vltavou. Řeka je vybavena hustou infrastrukturou kempů, půjčoven plastových a nafukovacích plavidel a pevných přístupových bodů. <br /> <br /> Plavbu komplikuje vysoký počet pevných jezových stupňů, z nichž většina neobsahuje sportovní propustě a vyžaduje fyzické přenášení lodí po břehu. V letních měsících a obdobích sucha je splouvání úseku Staré řeky ztíženo prořezáváním koryta padlými kmeny a mělkými písečnými nánosy.<br /> <br /> === Nebezpečné jezy ===<br /> Některé jezové stavby na Lužnici vykazují z hlediska hydrodynamiky extrémní riziko utonutí v důsledku vzniku takzvaných vodních válců (vývarů pod přelivem s výrazným zpětným prouděním). <br /> * &#039;&#039;&#039;Jez Pilař&#039;&#039;&#039; (ř. km 116,8) – Kolmý betonový jez o výšce 2,8 metru nacházející se pod obcí Majdalena. Vývar pod jezem tvoří silný zpětný proud nezávislý na aktuálním vodním stavu. Jez je označen jako smrtelně nebezpečný, přenášení je povinné po pravém břehu.<br /> * &#039;&#039;&#039;Jez Dráchov&#039;&#039;&#039; (ř. km 69,5) – Dvoudílný jez u obce [[Dráchov]]. Vyznačuje se silným podtlakem a nepřehlednou konstrukcí propusti.<br /> * &#039;&#039;&#039;Jez Soukeník&#039;&#039;&#039; (ř. km 44,7) – Jez nad městem Tábor. Vývar se tvoří po celé délce přepadové hrany.<br /> <br /> == 🌲 Flora a ochrana přírody ==<br /> Značná část toku řeky Lužnice spadá do chráněných území různého stupně ochrany. Střední tok řeky, zahrnující meandry Staré řeky, písečné duny a nivní louky, leží v Chráněné krajinné oblasti [[Chráněná krajinná oblast Třeboňsko|Třeboňsko]] (CHKO), která je zároveň zapsána na seznam biosférických rezervací [[UNESCO]]. <br /> <br /> Rostlinná společenstva v okolí řeky tvoří převážně lužní lesy, ve kterých dominují dřeviny jako [[Olše lepkavá|olše lepkavá]] (&#039;&#039;Alnus glutinosa&#039;&#039;), [[Vrba bílá|vrba bílá]] (&#039;&#039;Salix alba&#039;&#039;) a [[Dub letní|dub letní]] (&#039;&#039;Quercus robur&#039;&#039;). Ve slepých ramenech se nachází bohatá populace plovoucích a ponořených makrofyt, například [[Stulík řezanovitý|stulík řezanovitý]] (&#039;&#039;Stratiotes aloides&#039;&#039;) nebo rdest vzplývavý (&#039;&#039;Potamogeton natans&#039;&#039;). Živočišná diverzita je zastoupena stabilními populacemi [[Vydra říční|vydry říční]] (&#039;&#039;Lutra lutra&#039;&#039;), výskytem vzácného brouka [[Páchník hnědý|páchníka hnědého]] (&#039;&#039;Osmoderma eremita&#039;&#039;) a řadou hnízdících ptáků vázaných na rákosiny, jako je chřástal vodní (&#039;&#039;Rallus aquaticus&#039;&#039;). V řece samotné žije rozmanitá ichtyofauna, včetně ohrožené oukleje pruhované (&#039;&#039;Alburnoides bipunctatus&#039;&#039;) a mníka jednovousého (&#039;&#039;Lota lota&#039;&#039;).<br /> <br /> == 💡 Pro laiky ==<br /> Představte si řeku Lužnici nikoliv jen jako přirozený proud vody, ale jako precizně naprogramovaný potrubní systém, který před více než 400 lety zkonstruoval renesanční stavitel Jakub Krčín. Nejsložitějším bodem tohoto systému je takzvané &quot;Rozvodí&quot; u obce Majdalena. <br /> <br /> Jakub Krčín zde musel vyřešit jeden obrovský problém. Věděl, že kousek po proudu staví rybník Rožmberk – největší rybník v zemi se sypanou hliněnou hrází. Pokud by přišly obrovské povodně a řeka Lužnice by s sebou přinesla celou masu vody z Novohradských hor přímo do rybníka, voda by hliněnou hráz přetekla a vymlela. Hráz by praskla a gigantická vlna by spláchla všechna města pod rybníkem z povrchu zemského. Proto Krčín ještě před rybníkem řeku Lužnici uměle přepůlil. <br /> <br /> Vybudoval zde pevný jez, který funguje jako výhybka na kolejích. Když je vody málo (v létě), jez pustí vodu rovně, aby naplnila rybník Rožmberk a ryby měly v čem plavat. Ale když přijdou povodně (jako v roce 2002 nebo v září 2024), voda na jezu prudce stoupne a automaticky začne přepadávat bokem do uměle vykopaného kanálu (který se jmenuje Nová řeka). Tento kanál odvádí tisíce kubíků povodňové vody bezpečně pryč z Lužnice do úplně jiné řeky (Nežárky), a rybník Rožmberk tak zůstane ochráněn před protržením. Jedná se o mistrovské inženýrské dílo ze 16. století, které dodnes zachraňuje majetek a životy, ačkoliv funguje čistě jen pomocí jednoduchých kamenů a hlíny bez použití jakýchkoliv moderních počítačových senzorů či betonových čerpadel.<br /> <br /> == 📈 Statistiky a historické tabulky ==<br /> V této sekci jsou zpracována exaktní, nepřerušená statistická data kmenového toku řeky Lužnice, která postihují hydrologické limity, seznam vodohospodářských překážek i mostních objektů, a poskytují komplexní číselný přehled o vlastnostech povodí.<br /> <br /> === Tabulka 1: Významné přítoky řeky Lužnice ===<br /> Seznam dominantních vodních toků v povodí, řazený sestupně od pramene k ústí podle říčních kilometrů na toku Lužnice.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Název toku !! Strana přítoku !! Délka toku (km) !! Plocha povodí (km²) !! Říční kilometr ústí !! Místo ústí<br /> |-<br /> | Braunaubach || Pravostranný || 21,5 || 103,4 || 188,3 || Gmünd (Rakousko)<br /> |-<br /> | [[Dračice (řeka)|Dračice]] (Reißbach) || Pravostranný || 49,0 || 154,8 || 136,5 || [[Klikov]]<br /> |-<br /> | Koštěnický potok || Pravostranný || 43,5 || 161,2 || 124,1 || [[Majdalena]]<br /> |-<br /> | [[Nová řeka]] || Levostranný (umělá odbočka) || 13,5 || – || 108,8 || Rozvodí (odtok do Nežárky)<br /> |-<br /> | Zlatá stoka || Pravostranný (umělá odbočka) || 39,4 || – || 116,8 || Pilař (odtok k rybníkům)<br /> |-<br /> | [[Nežárka (řeka)|Nežárka]] || Pravostranný || 56,0 || 1000,8 || 74,6 || [[Veselí nad Lužnicí]]<br /> |-<br /> | Bechyňský potok || Pravostranný || 18,3 || 88,4 || 71,2 || [[Žíhov]]<br /> |-<br /> | Dírenský potok || Pravostranný || 38,0 || 205,5 || 61,1 || [[Soběslav]]<br /> |-<br /> | Černovický potok || Pravostranný || 25,0 || 113,0 || 55,5 || [[Planá nad Lužnicí]]<br /> |-<br /> | Tismenický potok || Pravostranný || 17,2 || 48,0 || 38,9 || [[Tábor]]<br /> |-<br /> | Smutná || Levostranný || 47,8 || 247,0 || 11,2 || [[Bechyně]]<br /> |-<br /> | Židova strouha || Levostranný || 20,5 || 74,0 || 4,5 || [[Nuzice]]<br /> |}<br /> <br /> === Tabulka 2: Hydrologické měřicí stanice a povodňové stavy ===<br /> Klíčové limnigrafické profily spravované organizací [[Český hydrometeorologický ústav|ČHMÚ]]. Data definují kóty vodních stavů pro vyhlašování Stupňů povodňové aktivity (SPA).<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Stanice !! Říční kilometr !! Průměrný průtok (Qa) !! 1. SPA (Bdělost) !! 2. SPA (Pohotovost) !! 3. SPA (Ohrožení) !! Průtok stoleté vody (Q100)<br /> |-<br /> | Pilař (Majdalena) || 116,9 || 4,51 m³/s || 120 cm || 150 cm || 200 cm || 117,0 m³/s<br /> |-<br /> | Frahelž || 96,1 || 4,68 m³/s || 230 cm || 250 cm || 260 cm || 100,0 m³/s<br /> |-<br /> | Klenovice || 64,8 || 15,20 m³/s || 220 cm || 250 cm || 280 cm || 368,0 m³/s<br /> |-<br /> | Bechyně || 11,2 || 22,20 m³/s || 250 cm || 300 cm || 350 cm || 527,0 m³/s<br /> |}<br /> <br /> === Tabulka 3: Nebezpečné jezové stupně ===<br /> Výběr jezů na českém území, které představují extrémní nebezpečí pro lodní plavbu. Údaje o výškách a typech spadají do vodácké klasifikace.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Název jezu !! Říční kilometr !! Výška překážky !! Typ konstrukce !! Navigační upozornění<br /> |-<br /> | Jez Pilař || 116,8 || 2,8 metru || Kolmý betonový stupeň || Tvorba smrtícího válce, nesjízdné za jakéhokoliv stavu.<br /> |-<br /> | Jez Dráchov || 69,5 || 1,6 metru || Šikmý stupeň, parabolický || Silný vývar pod hranou, propust zaslepena dřevem, nesjízdné.<br /> |-<br /> | Jez Čejnov || 53,7 || 1,5 metru || Kamenný zalomený jez || Nebezpečná koza uprostřed, za vyšší vody tvoří válec, nutno přenést.<br /> |-<br /> | Jez Soukeník || 44,7 || 2,0 metru || Kolmý stupeň s lávkou || Extrémně silné vývařiště podél celé délky tělesa, nesjízdné.<br /> |}<br /> <br /> === Tabulka 4: Významné mostní stavby ===<br /> Seznam ikonických infrastrukturních objektů, které překlenují hluboké koryto řeky (převážně na dolním toku).<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Název objektu !! Lokalita !! Typ mostu !! Rok otevření / rekonstrukce !! Délka nosné konstrukce<br /> |-<br /> | Železniční most v Táboře || [[Tábor]] || Příhradový, ocelové oblouky na kamenných pilířích || 1903 (zcela vyměněn v roce 2025) || 173,77 metru<br /> |-<br /> | Stádlecký most || [[Stádlec]] || Empírový řetězový most || 1848 (přesunut na Lužnici v roce 1974) || 157,0 metru<br /> |-<br /> | Bechyňský most (Duha) || [[Bechyně]] || Železobetonový obloukový most pro silniční i železniční dopravu || 1928 (částečně rekonstruován 2025/2026) || 190,5 metru<br /> |}<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://chmi.cz Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) - Databáze průtoků, povodňové stavy 2024 a hydrologické limity]<br /> * [https://pvl.cz Povodí Vltavy, s.p. - Vodohospodářské ročenky a manipulační řád vodního díla Rožmberk]<br /> * [https://raft.cz Raft.cz - Interaktivní kilometráž, upozornění na nebezpečné jezy a aktuální vodní stavy pro vodáky]<br /> * [https://stavebniserver.com Stavebniserver.com - Odborný technický žurnál o rekonstrukci železničních mostů (číslo publikace k roku 2025/2026)]<br /> * [https://dopravacek.eu Dopraváček - Zpravodajství z železniční a silniční infrastruktury, zprávy o Správě železnic]<br /> * [https://nature.cz Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) - Informace o ochraně území NATURA 2000 a CHKO Třeboňsko]<br /> * [https://trebonsko.cz Třeboňsko.cz - Regionální průvodce o událostech a vodácké sezoně 2026]<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Luznice}}<br /> [[Kategorie:Řeky]]<br /> [[Kategorie:Řeky v Česku]]<br /> [[Kategorie:Řeky v Rakousku]]<br /> [[Kategorie:Vodní toky]]<br /> [[Kategorie:Povodí Vltavy]]<br /> [[Kategorie:Povodí Labe]]<br /> [[Kategorie:Jihočeský kraj]]<br /> [[Kategorie:Středočeský kraj]]<br /> [[Kategorie:Geografie Jihočeského kraje]]<br /> [[Kategorie:Dolní Rakousy]]<br /> [[Kategorie:Třeboňská pánev]]<br /> [[Kategorie:Zásobování vodou]]<br /> [[Kategorie:Povodně v Česku]]<br /> [[Kategorie:Tábor]]<br /> [[Kategorie:Vodní sporty]]<br /> [[Kategorie:Životní prostředí v Česku]]<br /> [[Kategorie:Vytvořeno GPT-4o]]</div>

Filmedy