Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Louny | obrázek = | mapa = ano | země = {{Vlajka|Česko}} | kraj = Ústecký kraj | okres = Okres Louny | starosta = Milan Rychtařík | rozloha = 24,14 | nadmořská_výška = 212 | populace = 18 053 | hustota_zalidnění = 748 | první_písemná_zmínka = 1115 }} '''Louny''' jsou město v Ústeckém kraji v České republice. Z administrativního hlediska plní funkci centra […“

2026-08-15T13:52:41Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Louny | obrázek = | mapa = ano | země = {{Vlajka|Česko}} | kraj = Ústecký kraj | okres = Okres Louny | starosta = Milan Rychtařík | rozloha = 24,14 | nadmořská_výška = 212 | populace = 18 053 | hustota_zalidnění = 748 | první_písemná_zmínka = 1115 }} '''Louny''' jsou město v Ústeckém kraji v České republice. Z administrativního hlediska plní funkci centra […“

Nová stránka

{{Infobox Město
| název = Louny
| obrázek =
| mapa = ano
| země = {{Vlajka|Česko}}
| kraj = [[Ústecký kraj]]
| okres = [[Okres Louny]]
| starosta = [[Milan Rychtařík]]
| rozloha = 24,14
| nadmořská_výška = 212
| populace = 18 053
| hustota_zalidnění = 748
| první_písemná_zmínka = 1115
}}

'''Louny''' jsou město v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] v [[Česko|České republice]]. Z administrativního hlediska plní funkci centra [[Okres Louny|okresu Louny]] a zároveň jsou obcí s rozšířenou působností (ORP). Město leží na řece [[Ohře]] v nadmořské výšce 212 metrů. Díky své poloze na rozhraní rovinatého terénu a sopečných vrchů jsou Louny historicky i geograficky označovány jako takzvaná „Jižní brána [[České středohoří|Českého středohoří]]“. K počátku roku 2026 zde žije přes 18 000 obyvatel, což z Loun činí třetí největší město okresu (po [[Žatec|Žatci]] a [[Podbořany|Podbořanech]]).

Historicky se jedná o bývalé královské město, jehož privilegia potvrdil ve 13. století král [[Přemysl Otakar II.]] Město hrálo strategickou roli během husitských válek, kdy společně se sousedním Žatcem tvořilo silný vojenský a politický svaz. Středověké centrum města bylo v roce 1992 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Nejvýznamnější architektonickou památkou je pozdně gotický [[Chrám svatého Mikuláše (Louny)|chrám svatého Mikuláše]], jehož přestavbu řídil architekt [[Benedikt Rejt]]. V průběhu 19. a 20. století prošly Louny masivní industrializací, která byla navázána především na budování železniční sítě a vznik rozsáhlých železničních opraven.

== 🗓 Současnost ==
V roce 2026 se město nachází v závěru čtyřletého volebního období místního zastupitelstva, které vzešlo z komunálních voleb konaných na podzim roku 2022. Funkci starosty zastává [[Milan Rychtařík]] z politického hnutí [[ANO 2011|ANO 2011]]. Městskou koalici po volbách utvořilo vítězné hnutí ANO společně s koalicí Spolu pro Louny (tvořenou stranami [[Občanská demokratická strana|ODS]], [[TOP 09]] a [[KDU-ČSL]]) a místním uskupením Louny Spolu. Nové komunální volby jsou plánovány na podzim roku 2026.

Z hlediska infrastruktury je klíčovým faktorem současnosti města úplné dokončení dálničního obchvatu a přestavba silnice první třídy na plnohodnotnou [[Dálnice D7|dálnici D7]]. Zprovoznění plného profilu dálnice v úseku obchvatu Loun a navazujících úseků směrem ku [[Praha|Praze]] a [[Chomutov|Chomutovu]] zásadně zkrátilo dojezdovou vzdálenost do hlavního města na méně než 50 minut. Tento dopravní posun vedl ve dvacátých letech 21. století k nárůstu zájmu o rezidenční bydlení v Lounech ze strany obyvatel dojíždějících za prací do středních Čech a k rozvoji místních průmyslových zón.

Město se v roce 2026 nadále potýká s ekonomickou transformací svého největšího průmyslového areálu, bývalých železničních opraven (historicky známých jako ŽOS Louny či Legios). Areál prošel v předchozí dekádě složitým insolvenčním řízením a následnou fragmentací výroby mezi několik menších strojírenských a logistických subjektů.

== 🌍 Geografie a podnebí ==
Louny se rozkládají v [[Severozápadní Čechy|severozápadních Čechách]] na ploše 24,14 kilometrů čtverečních. Město je situováno v geomorfologickém celku [[Dolnooharská tabule]], konkrétně v jejím podcelku Hazmburská tabule. Severně od města se terén prudce zvedá do sopečného pohoří [[České středohoří]]. V bezprostřední blízkosti města dominují krajině výrazné izolované vrcholy vulkanického původu – čedičový [[Oblík (České středohoří)|Oblík]] (509 metrů nad mořem) a třívrcholová [[Raná (České středohoří)|Raná]] (457 metrů nad mořem), která je historicky významným centrem českého bezmotorového létání a paraglidingu.

Páteřním vodním tokem je řeka [[Ohře]], která městem protéká od západu k východu a dělí ho na dvě nevyvážené části – historické a průmyslové jádro na pravém (jižním) břehu a rovinatá předměstí a lužní lesy na břehu levém. Řeka má v oblasti Loun meandrující charakter a její niva je chráněna proti povodním systémem valů, vybudovaným po katastrofálních záplavách v letech 1890 a 1920.

Z klimatického hlediska leží Louny v jedné z nejsušších oblastí celé [[Česko|České republiky]]. Tento jev je způsoben takzvaným srážkovým stínem, který vrhá pohoří [[Krušné hory]]. Masiv Krušných hor zachytává vlhké vzdušné proudy přicházející od [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]] (převážně ze severozápadu). Průměrný roční úhrn srážek v Lounech se dlouhodobě pohybuje pouze v rozmezí 450 až 500 milimetrů. Průměrná roční teplota dosahuje 9 °C. Tyto klimatické podmínky v kombinaci s kvalitními půdami (černozemě a hnědozemě) činí z Lounska vysoce produktivní zemědělskou oblast.

== ⏳ Historie ==

=== Středověk a vznik města ===
První písemná zmínka o osadě ležící na území dnešních Loun pochází z roku 1115. Osada nesla název Luna a nacházela se na křižovatce obchodních cest spojujících české vnitrozemí s [[Sasko|Saskem]]. Původní sídliště se rozkládalo na břehu Ohře v místech dnešního kostela svatého Petra (na západním okraji současného historického jádra).

Kolem roku 1260 se český král [[Přemysl Otakar II.]] rozhodl povýšit osadu na královské město. Nechal přesunout těžiště osídlení o necelý kilometr na východ na mírné návrší, které bylo z obranného hlediska výhodnější. Město bylo ohraničeno hradbami, byl vytyčen pravidelný půdorys s centrálním náměstím (dnešní Mírové náměstí) a postaven farní kostel. Přítomnost dvou dominikánských klášterů a udělení městských privilegií (mílové právo, právo vařit pivo) podpořily rychlý ekonomický růst založený na obchodu s obilím a solí.

=== Husitské války a raný novověk ===
V první polovině 15. století se Louny staly jedním z nejradikálnějších center husitského hnutí v [[Čechy|Čechách]]. Společně se sousedním městem [[Žatec]] vytvořily takzvaný lounsko-žatecký svaz, silné vojensko-politické bratrstvo stojící na straně [[Husitství|husitů]]. Město se úspěšně ubránilo několika útokům křižáckých vojsk a z husitských válek vyšlo ekonomicky i politicky posíleno.

Dne 25. března 1517 postihl Louny katastrofální požár, který zničil téměř celou vnitřní zástavbu včetně původního gotického kostela a radnice. Následná obnova města vtiskla Lounům renesanční ráz. Na znovuvybudování hlavního městského chrámu byl povolán královský architekt [[Benedikt Rejt]] (který je ve městě i pohřben).

Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] (1618–1648) město utrpělo drtivé škody. Louny byly několikrát dobyty, vydrancovány a vypáleny saskými i švédskými vojsky. Následné epidemie moru zdecimovaly populaci města natolik, že v polovině 17. století zde žilo jen zhruba 400 obyvatel a velká část domů byla v ruinách. Hospodářská obnova trvala více než sto let a Louny na dlouhou dobu klesly na úroveň malého lokálního střediska.

=== Průmyslová revoluce a 20. století ===
Zásadní zlom v demografickém a hospodářském vývoji přineslo 19. století, konkrétně rok 1872, kdy byla zprovozněna železniční trať společnosti [[Pražsko-duchcovská dráha]]. Louny se staly klíčovým železničním uzlem křižujícím tratě z Prahy, Mostu a Chomutova. V roce 1873 byly v Lounech založeny hlavní železniční dílny (pozdější ŽOS Louny), které se staly největším zaměstnavatelem v regionu. Ruku v ruce se železnicí rostl i další průmysl – vznikl cukrovar, pivovar, jatka a porcelánka.

Po podepsání [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] na podzim roku 1938 se stala pro Louny specifická geopolitická situace. Nová hranice mezi [[Nacistické Německo|Německou říší]] (anektovanými Sudety) a okleštěným zbytkem Československa vedla jen několik kilometrů severně a západně od hranic města. Louny tak zůstaly na českém území a později se staly součástí [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]], fungovaly však jako hraniční město.

Po druhé světové válce následoval další populační růst. Pro potřeby zaměstnanců rozrůstajícího se průmyslu byla vybudována nová sídliště z prefabrikovaných panelů, především rozsáhlá rezidenční oblast Louny-Západ. Zároveň však v tomto období došlo k necitlivým demolicím historické zástavby v předměstích (Zatecké předměstí, Benátky).

== 🏛 Architektura a památky ==
Historické jádro města Louny je chráněno státem jako městská památková zóna. Vyznačuje se nepravidelným oválným půdorysem obklopeným zachovalým pásem hradeb a centrálním obdélníkovým náměstím.

Nejcennější památkou je [[Chrám svatého Mikuláše (Louny)|chrám svatého Mikuláše]], stojící v těsné blízkosti Mírového náměstí. Původní gotický kostel zcela vyhořel v roce 1517. V letech 1520 až 1538 proběhla radikální přestavba pod vedením architekta [[Benedikt Rejt|Benedikta Rejta]]. Chrám je postaven v pozdně gotickém slohu a jeho charakteristickým prvkem je hluboce klesající trojdílná stanová střecha (tzv. jehlancová), která dominuje celému panoramatu města. V interiéru se nachází unikátní síťová kroužená klenba (připomínající Rejtovu klenbu ve Vladislavském sále na Pražském hradě) a vyřezávaný hlavní oltář z počátku 18. století. Věž chrámu dosahuje výšky 60 metrů.

Systém městského opevnění pochází z 15. století a jeho podstatná část se zachovala dodnes, včetně několika bašt a půlkruhových věží. Do města se vstupovalo dvěma hlavními branami. Pražská brána byla zbořena v roce 1861, nicméně [[Žatecká brána (Louny)|Žatecká brána]] z roku 1500 se zachovala v plném rozsahu. Jedná se o masivní dvoupatrovou čtvercovou věž s průjezdem, jež tvoří západní vstup do historického jádra.

Mezi další významné památky patří:
* '''Dům Sokolů z Mor''' (čp. 43 na Mírovém náměstí): Významný renesanční dům s arkýřem, v němž sídlí [[Oblastní muzeum v Lounech]].
* '''Kostel svatého Petra''': Nejstarší stavba ve městě (pocházející z původní osady ze 12. století, přestavěn v 15. století).
* '''Jiráskovy mlýny''': Rozsáhlý komplex budov na břehu řeky Ohře.
* '''Kostel Církve československé husitské''': Významná konstruktivistická a funkcionalistická stavba z roku 1932, kterou vyprojektoval architekt [[Pavel Janák]].

V Lounech se rovněž nachází výjimečná instituce moderního umění, [[Galerie Benedikta Rejta]]. Ta sídlí v historické budově městského pivovaru, jejíž vnitřní prostory byly v 90. letech 20. století radikálně, ale citlivě přestavěny podle návrhu architekta [[Emil Přikryl|Emila Přikryla]].

== 🏢 Ekonomika a průmysl ==
Základním pilířem lounské ekonomiky bylo po téměř sto padesát let železniční opravárenství a strojírenství. Železniční opravárny a strojírny (ŽOS Louny) zaměstnávaly v dobách své největší slávy tisíce pracovníků a specializovaly se na opravy a později i výrobu železničních nákladních vagonů. Po privatizaci v 90. letech společnost vystřídala několik vlastníků a názvů (např. Legios, Heavy Machinery Services). V důsledku vyvádění majetku, obrovských dluhů a právních sporů skončil podnik ve vleklém konkurzu. Do roku 2026 se rozlehlý areál rozpadl na menší celky, které využívají různé firmy k omezené kovovýrobě či jako logistické sklady, čímž éra monstrózního strojírenství v Lounech skončila.

Dalším historickým podnikem byl Elektroporcelán Louny (EPL), založený na počátku 20. století, který se stal celoevropsky významným výrobcem vysokonapěťových izolátorů z technického porcelánu. Tato výroba ve městě ve zredukované podobě přetrvala.

Moderní průmyslová zóna města se nachází na jihovýchodním okraji podél výpadovky na Prahu. Významnými zaměstnavateli zde jsou mezinárodní společnosti působící v sektoru automotive (výroba komponentů pro automobilový průmysl). Mezi nejdůležitější firmy patří japonský dodavatel automobilových dílů Aisan Industry. Další velkou oblastí je potravinářství, zastoupené lokálními i regionálními pekárnami. Nezanedbatelnou část příjmů obyvatel tvoří dojížďka za prací, zprostředkovaná dálnicí D7, díky níž Louny fungují i jako satelitní zázemí pro průmyslové areály u Žatce (zóna Triangle) a Prahy.

== 🚇 Doprava ==
Dopravní síť v Lounech se opírá o pozemní a železniční infrastrukturu. Zcela stěžejní komunikací je [[Dálnice D7|dálnice D7]], která propojuje Prahu s Chomutovem a následně se státní hranicí se [[Spolková republika Německo|Spolkovou republikou Německo]]. Dálnice tvoří obchvat města po jeho severním a východním okraji, čímž vyvádí tranzitní dopravu z centra. Dalšími důležitými silnicemi jsou silnice I/28, spojující Louny s nedalekým Mostem, a síť silnic druhé třídy (např. II/229 do Rakovníka a II/246 do Libochovic).

Louny zůstávají významným železničním uzlem regionálního významu. Na území města se nacházejí tři železniční stanice: hlavní nádraží Louny, stanice Louny město a zastávka Louny střed. Uzlem procházejí neelektrizované tratě číslo 114 ([[Lovosice]] – Louny – [[Postoloprty]]) a 126 ([[Most (město)|Most]] – Louny – [[Rakovník]]). Zejména spojení do Mostu a Rakovníka zajišťuje klíčovou přepravu do škol a zaměstnání.

Městskou hromadnou dopravu (MHD) v Lounech tvoří síť autobusových linek, které zabezpečují spojení mezi nádražím, centrem, sídlišti (Louny-Západ) a průmyslovými zónami. Provoz městské dopravy je začleněn do integrovaného dopravního systému [[Doprava Ústeckého kraje]] (DÚK).

== 🎨 Kultura a sport ==
Kulturní centrum města představuje [[Vrchlického divadlo]], které funguje jako stagiona (nemá stálý soubor, ale hostí divadelní, hudební a baletní představení z celé republiky). Ve městě působí také Městská knihovna Louny a Oblastní muzeum se sídlem v historickém domě na náměstí. Tradiční městskou událostí je Letní lounské vábení, srpnový městský festival, který kombinuje hudební vystoupení, závody dračích lodí na řece Ohři a trhy.

Sportovní infrastruktura města zahrnuje Městskou sportovní halu, plavecký bazén, letní koupaliště a zimní stadion s kapacitou přes 2 000 diváků. Na zimním stadionu působí místní hokejový klub HC Slovan Louny. Fotbalový klub FK Louny hraje svá utkání na Městském fotbalovém stadionu. Blízkost vrchu Raná činí z Loun důležité logistické zázemí pro celorepublikové srazy i mezinárodní soutěže v plachtění a paraglidingu.

== 📊 Demografie a statistiky ==
Demografický vývoj města přesně kopíruje jeho historické epochy – od menšího lokálního centra před industrializací, přes masivní nárůst počtu obyvatel během rozšiřování železnice a výstavby panelových sídlišť, až po mírnou stagnaci a demografický úbytek na přelomu 20. a 21. století.

Následující tabulka prezentuje kompletní přehled populačního vývoje na základě oficiálních výsledků Sčítání lidu, domů a bytů prováděných Českým statistickým úřadem (ČSÚ) od roku 1869 do posledního sčítání v roce 2021, doplněné o odhady z aktuálních let. Veškerá data jsou uvedena bez jakéhokoliv filtrování a zahrnují všechny evidované roky sčítání.

{| class="wikitable"
|-
! Rok sčítání !! Počet obyvatel !! Počet domů !! Poznámka k vývoji
|-
| 1869 || 3 286 || 451 || Stav před výstavbou železničního uzlu
|-
| 1880 || 4 224 || 499 || Počátek industrializace města
|-
| 1890 || 5 953 || 588 || Příchod pracovníků železničních dílen
|-
| 1900 || 10 698 || 964 || Zlomový demografický skok, zdvojnásobení populace
|-
| 1910 || 11 484 || 1 155 || Stabilizace před první světovou válkou
|-
| 1921 || 11 875 || 1 329 || Výsledky sčítání v novém Československu
|-
| 1930 || 11 896 || 1 899 || Období první republiky, rozmach vilové zástavby
|-
| 1950 || 11 484 || 2 092 || Poválečný stav po druhé světové válce
|-
| 1961 || 12 258 || 2 120 || Začátek masivní bytové výstavby (sídliště)
|-
| 1970 || 13 452 || 2 144 || Pokračující výstavba sídliště Louny-Západ
|-
| 1980 || 17 543 || 2 315 || Druhý demografický skok (vrchol urbanizace v ČSSR)
|-
| 1991 || 20 812 || 2 633 || Historické demografické maximum populace města
|-
| 2001 || 19 639 || 2 675 || První dekáda po Sametové revoluci (pokles plynoucí ze suburbanizace)
|-
| 2011 || 18 121 || 2 839 || Trvalý pokles populace v důsledku stárnutí obyvatelstva
|-
| 2021 || 17 563 || 3 044 || Sčítání ovlivněné pandemií COVID-19
|-
| 2024 (odhad) || 18 053 || data nejsou dostupná || Korekce po integraci ukrajinských uprchlíků a vliv dálnice D7
|}
''(Poznámka: Počty obyvatel odrážejí správní hranice města platné v daném roce.)''

== 💡 Pro laiky ==
Pojem „srážkový stín“, do kterého město Louny spadá, si můžeme představit jako hradbu chránící před deštěm. Krušné hory ležící na severozápadě fungují jako obrovská stěna. Když mraky plné vody cestují po obloze od Atlantského oceánu přes [[Spolková republika Německo|Německo]] do Česka, narazí na tuto horskou hradbu. Aby mraky hory přelezly, musí vystoupat do výšky, kde se ochladí, a většina vody z nich spadne ve formě deště nebo sněhu ještě na návětrné straně (v Německu nebo přímo na vrcholcích Krušných hor). Když tyto mraky překonají hřeben a sestupují nad Louny a Žatec, jsou už lidově řečeno „vyždímané“. Proto na Lounsku prší mnohem méně než ve zbytku republiky a oblast je velmi suchá.

Označení „královské město“ ve středověku neznamenalo jen prestižní titul. Středověká města se dělila na královská a poddanská. Pokud bylo město poddanské (patřilo šlechtici nebo klášteru), veškeré zisky, daně a soudní moc měl v rukou tento majitel. Když král [[Přemysl Otakar II.]] povýšil Louny na královské město, znamenalo to, že město patřilo přímo panovníkovi. Panovník obyvatelům udělil obrovské výhody (privilegia), například právo vařit pivo, postavit si kamenné hradby, mít vlastní soud nebo právo mílové (v okruhu jedné míle od Loun nesměl nikdo cizí provozovat stejné řemeslo). Měšťané sice odváděli daně přímo králi, ale byli svobodní a mohli volně obchodovat, což vedlo k obrovskému zbohatnutí Loun v období středověku.

== Zdroje ==
* [https://czso.cz Český statistický úřad]
* [https://mumlouny.cz Městský úřad Louny]
* [https://muzeumlouny.cz Oblastní muzeum v Lounech]
* [https://rsd.cz Ředitelství silnic a dálnic ČR]
* [https://npu.cz Národní památkový ústav]
* [https://volby.cz Český statistický úřad - Volby]

{{DEFAULTSORT:Louny}}
[[Kategorie:Města]]
[[Kategorie:Města v Česku]]
[[Kategorie:Města v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností v Ústeckém kraji]]
[[Kategorie:Okres Louny]]
[[Kategorie:Královská města]]
[[Kategorie:Sídla na Ohři]]
[[Kategorie:Dolnooharská tabule]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Sídla založená ve 12. století]]
[[Kategorie:Historická města v Česku]]
[[Kategorie:Husitská města]]
[[Kategorie:Železniční uzly v Česku]]
[[Kategorie:Ústecký kraj]]
[[Kategorie:Severozápadní Čechy]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]

Louny - Historie editací