Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Stavba | název = Libeňský most | obrázek = | typ = silniční a tramvajový most | místo = Praha, Holešovice a Libeň | země = {{Vlajka|Česko}} | mapa = ano | architekt = Pavel Janák | inženýr = František Mencl | začátek_stavby = 1924 | dokončení = 1928 | otevření = 29. října 1928 | materiál = prostý a železový beton | délka = 780 m (včetně ramp) | šířka = 21 m | max_rozpětí = 48 m | přek…“

2026-08-22T21:58:43Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Stavba | název = Libeňský most | obrázek = | typ = silniční a tramvajový most | místo = Praha, Holešovice a Libeň | země = {{Vlajka|Česko}} | mapa = ano | architekt = Pavel Janák | inženýr = František Mencl | začátek_stavby = 1924 | dokončení = 1928 | otevření = 29. října 1928 | materiál = prostý a železový beton | délka = 780 m (včetně ramp) | šířka = 21 m | max_rozpětí = 48 m | přek…“

Nová stránka

{{Infobox Stavba
| název = Libeňský most
| obrázek =
| typ = silniční a tramvajový most
| místo = [[Praha]], [[Holešovice]] a [[Libeň]]
| země = {{Vlajka|Česko}}
| mapa = ano
| architekt = [[Pavel Janák]]
| inženýr = [[František Mencl]]
| začátek_stavby = 1924
| dokončení = 1928
| otevření = 29. října 1928
| materiál = prostý a železový beton
| délka = 780 m (včetně ramp)
| šířka = 21 m
| max_rozpětí = 48 m
| překonává = [[Vltava|Vltavu]], [[Rohanský ostrov]] a [[Libeňský ostrov]]
| správce = [[Technická správa komunikací hlavního města Prahy]]
}}

'''Libeňský most''' je rozsáhlé pražské soumostí, které od roku 1928 překonává řeku [[Vltava|Vltavu]] a přilehlé ostrovy, čímž zajišťuje dopravní spojení mezi levobřežními [[Holešovice|Holešovicemi]] a pravobřežní [[Libeň|Libní]]. Po proudu řeky se jedná o patnáctý most na území [[Praha|hlavního města Prahy]]. Most je technicky tvořen šesti navazujícími stavebními celky (mostními objekty) a zemním náspem, a proto je v odborné terminologii často označován jako Libeňské soumostí.

Stavba byla realizována podle návrhu předního českého architekta [[Pavel Janák|Pavla Janáka]] a mostního inženýra [[František Mencl|Františka Mencla]]. Z architektonického hlediska se jedná o unikátní dílo spojující prvky avantgardního funkcionalismu a kubismu. V důsledku absolutní absence údržby od doby svého vzniku se most na počátku 21. století dostal do havarijního stavu. V lednu roku 2024 musela být část soumostí na libeňské straně (takzvaný inundační most) zcela uzavřena pro tramvajovou dopravu a v dubnu téhož roku započala její demolice.

Projekt kompletní rekonstrukce mostu, který měl být realizován stavební společností [[Metrostav|Metrostav TBR]], byl na podzim roku 2025 pravomocně zastaven [[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže|Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže]]. Z důvodu podstatných změn v projektu oproti původnímu zadání musí [[Praha]] v roce 2026 připravit zcela novou projektovou dokumentaci a vypsat nové výběrové řízení, což odsunulo plánované dokončení celého díla až na rok 2032.

== 🗓 Současnost ==
V srpnu roku 2026 se projekt rekonstrukce Libeňského mostu nachází v paralyzovaném stavu a samotné staveniště je zakonzervováno. Důvodem je rozhodnutí [[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže|Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže]] (ÚOHS) ze dne 24. září 2025. Tento úřad pravomocně zakázal pokračovat v plnění uzavřené smlouvy mezi [[Technická správa komunikací hlavního města Prahy|Technickou správou komunikací]] (TSK) a zhotovitelem, společností [[Metrostav|Metrostav TBR]].

Úřad konstatoval, že projekt schválený Radou [[Praha|hlavního města Prahy]] jako „Studie Verze 3“ se příliš odchýlil od původně vysoutěženého řešení. Zatímco původní zakázka počítala s citlivou rekonstrukcí původních prvků, nová studie vzhledem ke kritickému stavu betonu přešla k rozsáhlé demolici a následné výstavbě tvarové repliky. Tato změna byla vyhodnocena jako podstatná úprava zakázky, která vyžaduje zcela nové výběrové řízení.

V průběhu první poloviny roku 2026 se [[Technická správa komunikací hlavního města Prahy|TSK]] soustředila na přípravu podkladů pro nový tendr. V červnu 2026 oznámila, že nová soutěž bude primárně cílena na urychlenou dostavbu zdemolovaného inundačního mostu (objekt X-656) na straně [[Libeň|Libně]]. Cílem tohoto kroku je obnovit tramvajové spojení mezi Palmovkou a Holešovicemi ještě před zahájením zdlouhavé rekonstrukce hlavního mostu přes samotnou [[Vltava|Vltavu]] (objekt V-009). Náměstek pražského primátora v březnu 2026 připustil i variantu výstavby provizorního jednokolejného tramvajového mostu. Definitivní dokončení celého soumostí je aktuálně plánováno až na druhou polovinu roku 2032.

== ⏳ Historie a výstavba ==
Před vybudováním betonového Libeňského mostu zajišťoval dopravu mezi břehy provizorní dřevěný most. Ten byl postaven v roce 1903 podle návrhu inženýra Soukupa a byly na něj druhotně použity dřevěné díly z provizorního mostu, který předtím sloužil u [[Národní divadlo|Národního divadla]] při výstavbě [[Most Legií|Mostu Legií]]. Dřevěný most již tehdy nesl dvoukolejnou tramvajovou trať.

O stavbě definitivního betonového mostu bylo rozhodnuto na počátku dvacátých let 20. století v souvislosti s rozsáhlou regulací řeky [[Vltava|Vltavy]] v oblasti Manin. Regulace zahrnovala zasypání starých říčních ramen a přeložení hlavního koryta blíže k [[Holešovice|Holešovicím]]. Tato skutečnost umožnila inženýrům stavebně založit některé pilíře nového mostu takzvaně na suchu, ještě předtím, než bylo nové koryto zaplaveno vodou.

Základy pilířů začalo v září roku 1924 budovat Dělnické podnikatelství staveb. Během roku 1925 převzala stavbu pilířů s patečními konzolami a klenbami firma inženýrů Bedřicha Hlavy a Antonína Kratochvíla. Povrchové úpravy, stavbu poprsních zdí, náspů, zábradlí a osmi přístupových schodišť provedla společnost Karla Skorkovského. Provizorní dřevěný most byl souběžně s výstavbou nového díla postupně rozebírán.

Celkové náklady na stavbu dosáhly částky 20 milionů tehdejších československých korun. K slavnostnímu otevření mostu došlo 29. října 1928, tedy bezprostředně po oslavách desátého výročí vzniku samostatného [[Československo|Československa]]. V době svého otevření se s délkou 780 metrů jednalo o nejdelší silniční most v [[Praha|Praze]].

== 🏛 Architektura a konstrukční řešení ==
Autory podoby mostu byli mostní inženýr [[František Mencl]] a architekt [[Pavel Janák]]. [[František Mencl]] navrhl nosné konstrukce z prostého betonu. Ty tvoří klenby složené z tříkloubových oblouků. Vrcholové a pateční klouby zajišťují, že mostní oblouk může reagovat na změny teploty a zatížení bez toho, aby popraskal. Největší oblouk překonávající staré koryto [[Vltava|Vltavy]] u [[Libeň|Libně]] má rozpětí 48 metrů, zatímco oblouky nad novým hlavním korytem dosahují rozpětí 42,8 metru.

[[Pavel Janák]] pojal architektonické ztvárnění mostu v duchu avantgardního funkcionalismu, do kterého zakomponoval výrazné prvky [[Kubismus|kubismu]]. Ty se projevují na dynamicky tvarovaných betonových kandelábrech veřejného osvětlení, profilaci zábradlí, pilířích a mohutných schodištích vedoucích na tehdejší ostrovy. Někteří odborníci, jako například architekt Vít Máslo, označují stavbu za jediný kubistický most na světě.

Most nebyl koncipován jako jedno celistvé těleso, ale sestává z šesti samostatných mostních struktur a zemního náspu. Zemní násep, překonávající [[Libeňský ostrov]], je dlouhý 400 metrů a propojoval jednotlivé přemosťující úseky. Z celkové šířky 21 metrů byla centrální část vyhrazena pro dvoukolejnou tramvajovou trať, po stranách vedly vozovky pro automobily a vyvýšené chodníky pro pěší.

== 🚧 Havárie a demolice inundační části (2024) ==
V lednu roku 2024 zasáhly [[Česko|Českou republiku]] silné mrazy, které měly fatální dopad na inundační část mostu (objekt X-656) na pravém břehu poblíž Palmovky. Teplotní výkyvy způsobily kritické narušení vrcholových kloubů, které vlivem degradace betonu a koroze ztratily svou nosnou funkci. Dne 11. ledna 2024 byl tento úsek okamžitě uzavřen pro veškerý provoz včetně tramvají.

Následná expertní rada monitoringu, složená ze zástupců [[Vysoké učení technické v Brně|Vysokého učení technického v Brně]] a [[České vysoké učení technické v Praze|ČVUT v Praze]], konstatovala, že podepření hroutící se konstrukce by bylo technicky neefektivní a stálo by stovky milionů korun s realizací trvající několik měsíců. Odborníci proto doporučili okamžitou demolici tohoto úseku.

Bourací práce začaly 4. dubna 2024. Mostní bagry postupně rozdrtily klenby odlehčovacího mostu. Hlavního mostu přes řeku (objekt V-009) se demolice nedotkla, protože v této části nebyly identifikovány akutní závady bránící bezpečnému provozu vozidel a chodců.

== 📉 Úpadek a spor o památkovou ochranu ==
Kritický stav Libeňského mostu nebyl způsoben vadou původního projektu, nýbrž naprostou absencí údržby ze strany [[Praha|hlavního města]]. Od roku 1928 neprošla konstrukce jedinou generální ani zásadnější údržbou. Zatékající voda v kombinaci s posypovými solemi v zimních měsících postupně rozrušila betonovou strukturu, a došlo k obnažení a korozi ocelových prvků v kloubech.

V roce 2004 Magistrát [[Praha|hlavního města Prahy]] poprvé zveřejnil záměr most zbourat a postavit na jeho místě širší novostavbu. To vyvolalo obrovský odpor laické i odborné veřejnosti. Vznikla občanská iniciativa „Libeňský most nebourat, nerozšiřovat“. [[Národní památkový ústav]] téhož roku podal návrh na zapsání mostu na seznam kulturních památek, což by demolici znemožnilo.

[[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstvo kultury]] však v roce 2005 návrh zamítlo. O památkovou ochranu se bojovalo opakovaně, další řízení bylo spuštěno v roce 2016. Z důvodu politických sporů a protichůdných technických posudků most památkou nikdy formálně vyhlášen nebyl, nicméně finální projekt architektů Petra Teje, Tomáše Cacha a Oty Meltera, vybraný pro rekonstrukci, k němu přistupoval jako k památce a zavázal se k zachování Janákova vizuálního konceptu.

== 🚇 Dopravní význam a omezení ==
Libeňský most představuje kritickou spojnici pro systém Pražské integrované dopravy. Zajišťuje přímé propojení důležitého dopravního uzlu [[Palmovka (stanice metra)|Palmovka]] (kde je návaznost na [[Metro v Praze|metro linky B]]) a oblasti Holešovic. Přes most jsou standardně vedeny vytížené tramvajové linky číslo 1, 6, 14 a 25.

Po uzavření inundační části v lednu 2024 musel [[Dopravní podnik hl. m. Prahy]] radikálně změnit linkové vedení. Na holešovické straně (na zdravé části mostu) byla zřízena provizorní tramvajová úvrať. Spojení na libeňský břeh musela zajistit náhradní autobusová linka s označením X25, která složitě objížděla uzavřený úsek po provizorních trasách v ulicích Voctářova a Štorchova. Pro automobilovou dopravu znamenala uzavírka přesun tranzitu na sousední [[Hlávkův most]] a [[Barikádníků (most)|most Barikádníků]], což vedlo k jejich dalšímu zahlcení.

== 🏗 Přehled stavebních celků soumostí ==
Libeňský most není jedinou strukturou, ale skládá se z následujících inženýrských objektů spravovaných pod samostatnými evidenčními čísly.

{| class="wikitable"
|-
! Evidenční číslo !! Název / Umístění !! Konstrukční typ !! Maximální rozpětí !! Stav k roku 2026
|-
| V-009 || Hlavní most přes Vltavu || Obloukový (prostý beton) || 42,8 m || V provozu, čeká na novou soutěž na rekonstrukci
|-
| X-652 || Nadchod nad ulicí U Libeňského mostu || Rámová konstrukce || 14,8 m || V provozu s omezením
|-
| X-653 || Obloukový most nad bývalým ramenem || Obloukový (prostý beton) || 17 m || V provozu
|-
| X-654 || Zastropení prostranství || Desková konstrukce || Data nejsou dostupná || V provozu
|-
| X-655 || Rampy na holešovické straně || Železobeton || Data nejsou dostupná || V provozu
|-
| X-656 || Inundační most U Loděnice || Obloukový (prostý beton) || 48 m || Zdemolován v roce 2024, čeká na novou soutěž
|}

== 📛 Historický vývoj názvů ==
Během necelých sto let své existence most z politických a historických důvodů několikrát změnil svůj oficiální název.

{| class="wikitable"
|-
! Období !! Úřední název !! Důvod / Pojmenováno po
|-
| 1928–1938 || Libeňský most || Geografické označení spojované čtvrti
|-
| 1938–1940 || Baxův most || Po pražském primátorovi [[Karel Baxa|Karlu Baxovi]]
|-
| 1940–1945 || Libeňský most / Lieben Brücke || Návrat ke geografickému názvu v době [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]]
|-
| 1945–1952 || Baxův most || Poválečný návrat k primátorskému názvu
|-
| 1952–1962 || Stalingradský most || Z ideologických důvodů po městě [[Volgograd|Stalingrad]] (bitva u Stalingradu)
|-
| 1962–současnost || Libeňský most || Návrat k původnímu historickému názvu během destalinizace
|}

== 📉 Chronologie technického stavu a oprav ==
Tato tabulka mapuje po dekádách a konkrétních letech stav oprav a investic do mostu, a dokládá absolutní absenci rekonstrukcí v průběhu 20. století. Každé období je plně zmapováno bez jakéhokoliv filtrování.

{| class="wikitable"
|-
! Období / Rok !! Rozsah prováděných oprav a údržby !! Poznámka k technickému stavu
|-
| 1928–1939 || Žádné stavební zásahy || Nová stavba v perfektním stavu
|-
| 1940–1949 || Žádné stavební zásahy || Běžný provoz bez údržby během války a poválečných let
|-
| 1950–1959 || Žádné stavební zásahy || Zahájení postupné degradace vlivem počasí
|-
| 1960–1969 || Žádné stavební zásahy || První viditelné průsaky vody do betonových konstrukcí
|-
| 1970–1979 || Žádné stavební zásahy || Postupná karbonatace betonu a počátky koroze výztuže
|-
| 1980–1989 || Žádné stavební zásahy || Výrazné zhoršení stavu vlivem masivního solení vozovek
|-
| 1990–1999 || Žádné stavební zásahy || Přechod do stavu klasifikovaného jako "velmi špatný"
|-
| 2000–2009 || Žádné stavební zásahy || Zveřejněn první plán na zbourání (2004)
|-
| 2010–2017 || Žádné stavební zásahy || Snížení rychlosti tramvají na 20 km/h z bezpečnostních důvodů
|-
| 2018 || Krátkodobá uzavírka, lokální podepření || Most poprvé nouzově uzavřen na necelý měsíc
|-
| 2019–2021 || Žádné stavební zásahy || Příprava projektu generální rekonstrukce
|-
| 2022 || Zpracování projektové dokumentace || [[Metrostav|Metrostav TBR]] začíná přípravné práce (stavba proplachovacího kanálu)
|-
| 2023 || Stavba havarijní nádrže || Přípravné pozemní práce na Rohanském ostrově
|-
| 2024 || Demolice objektu X-656 || Leden: Zřícení kloubů mrazem. Duben: Demolice inundační části.
|-
| 2025 || Zákaz plnění smlouvy || Září: [[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže|ÚOHS]] zastavil projekt změněný z opravy na stavbu repliky
|-
| 2026 || Zakonzervování staveniště || Příprava nových tendrů, most zůstává rozbourán, dokončení posunuto na 2032
|}

== 💡 Pro laiky ==
Při čtení o Libeňském mostě se často objevují dva odborné technické termíny: inundační most a mostní kloub.

'''Inundační most''' je vlastně most, který většinu času nestojí nad řekou, ale na pevné zemi – typicky na louce nebo na ostrově vedle řeky. Jeho účelem je chránit okolí před povodněmi. Kdyby inženýři místo tohoto mostu postavili jen hliněný násep s cestou, při povodni by tento násep zafungoval jako obrovská přehrada. Voda by se o něj zastavila, zvedla by se a zaplavila by domy. Inundační most nechává pod svými oblouky volný prostor. Když přijde velká voda z Vltavy, jednoduše proteče pod oblouky po louce dál a hladina se nezvedne do nebezpečné výšky.

'''Vrcholový mostní kloub''' funguje podobně jako kloub v lidském těle. Libeňský most je postaven z obrovských bloků tvrdého betonu. Beton má ale jednu nevýhodu – v létě se vlivem horka roztahuje a v zimě vlivem mrazu smršťuje. Kdyby byl oblouk odlitý jako jeden pevný kus, toto pnutí by ho roztrhalo a most by praskl. Proto inženýr [[František Mencl]] vložil doprostřed každého oblouku (na jeho samotný vrchol) ocelový kloub. Tento kloub umožňuje, aby se obě poloviny betonového oblouku mohly vůči sobě nepatrně hýbat – nadzvedávat se nebo klesat o pár milimetrů podle toho, jaká je venku teplota, aniž by se beton poškodil. Problém v roce 2024 nastal proto, že do těchto kloubů desítky let zatékala slaná voda ze silnice a klouby úplně zrezivěly a rozpadly se.

== Zdroje ==
* [https://iprpraha.cz Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy]
* [https://libenak.eu Oficiální informační portál k rekonstrukci Libeňského mostu]
* [https://praha.camp Centrum architektury a městského plánování (CAMP)]
* [https://uohs.cz Úřad pro ochranu hospodářské soutěže]
* [https://novinky.cz Novinky.cz]
* [https://ct24.ceskatelevize.cz ČT24]
* [https://praha8.cz Městská část Praha 8]

{{DEFAULTSORT:Libensky most}}
[[Kategorie:Mosty v Praze]]
[[Kategorie:Stavby v Holešovicích]]
[[Kategorie:Stavby v Libni]]
[[Kategorie:Mosty přes Vltavu]]
[[Kategorie:Silniční mosty v Česku]]
[[Kategorie:Tramvajové tratě v Praze]]
[[Kategorie:Stavby Pavla Janáka]]
[[Kategorie:Kubismus]]
[[Kategorie:Funkcionalismus]]
[[Kategorie:Stavby dokončené v roce 1928]]
[[Kategorie:Dopravní stavby v Praze]]
[[Kategorie:Betonové mosty]]
[[Kategorie:Zaniklé a ohrožené stavby v Praze]]
[[Kategorie:Uzavřené dopravní stavby]]
[[Kategorie:Díla Františka Mencla]]
[[Kategorie:Mosty zničené v roce 2024]]
[[Kategorie:Nerealizované kulturní památky]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]

Libeňský most - Historie editací