<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1912</id>
	<title>Letní olympijské hry 1912 - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1912"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1912&amp;action=history"/>
	<updated>2026-06-06T16:36:17Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1912&amp;diff=26382&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1912&amp;diff=26382&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-12T04:41:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 12. 1. 2026, 06:41&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l72&quot;&gt;Řádek 72:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 72:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Další sporty ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Další sporty ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Cyklistika:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Konala se na nově postavené dráze ve Stockholmu. Poprvé se na trati objevilo závodění na tandemových kolech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Cyklistika:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Konala se na nově postavené dráze ve Stockholmu. Poprvé se na trati objevilo závodění na tandemových kolech.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Fotbal:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Turnaj byl ovládán týmem [[Velká Británie|Velké Británie]], který ve finále porazil Dánsko 4:2. Byla to jedna z prvních velkých mezinárodních fotbalových akcí, která prokázala rostoucí popularitu tohoto sportu v Evropě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Fotbal:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Turnaj byl ovládán týmem [[Velká Británie|Velké Británie]], který ve finále porazil Dánsko 4:2. Byla to jedna z prvních velkých mezinárodních fotbalových akcí, která prokázala rostoucí popularitu tohoto sportu v Evropě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Sportovní gymnastika:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Soutěže se konaly podle systému „švédské školy“, která zdůrazňovala volné cvičení na nářadí na rozdíl od tehdy dominujícího německého systému zaměřeného na posilování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Sportovní gymnastika:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Soutěže se konaly podle systému „švédské školy“, která zdůrazňovala volné cvičení na nářadí na rozdíl od tehdy dominujícího německého systému zaměřeného na posilování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Moderní pětiboj:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Tento sport, inspirovaný vojenskou výpravou na koni, byl navržen zakladatelem moderního olympiády [[Pierre de Coubertin|Pierrem de Coubertainem]] a ve Stockholmu debutoval. Zahrnoval šerm, pistolskou střelbu, plavání, jezdectví a běh. První vítězem se stal Švéd [[Gösta Lilliehöök]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Moderní pětiboj:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Tento sport, inspirovaný vojenskou výpravou na koni, byl navržen zakladatelem moderního olympiády [[Pierre de Coubertin|Pierrem de Coubertainem]] a ve Stockholmu debutoval. Zahrnoval šerm, pistolskou střelbu, plavání, jezdectví a běh. První vítězem se stal Švéd [[Gösta Lilliehöök]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ✨ Významné momenty a osobnosti ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== ✨ Významné momenty a osobnosti ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l91&quot;&gt;Řádek 91:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 91:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Další hvězdy ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Další hvězdy ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Duke Kahanamoku]] (USA):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Vítěz v plavání na 100 m, který se později stal globálním ambasadorem surfování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Duke Kahanamoku]] (USA):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Vítěz v plavání na 100 m, který se později stal globálním ambasadorem surfování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Alfred Swahn]] (Švédsko):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Střelec, který vyhrál zlatou medaili v týmové střelbě z pušky běžnou na 300 m. Jeho syn [[Oscar Swahn]] se stal ve věku 64 let nejstarším olympijským vítězem v historii (tím, že byl členem týmu, který vyhrál střelbu dravců).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Alfred Swahn]] (Švédsko):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Střelec, který vyhrál zlatou medaili v týmové střelbě z pušky běžnou na 300 m. Jeho syn [[Oscar Swahn]] se stal ve věku 64 let nejstarším olympijským vítězem v historii (tím, že byl členem týmu, který vyhrál střelbu dravců).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 📊 Medailové pořadí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 📊 Medailové pořadí ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1912&amp;diff=25932&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy v 11. 1. 2026, 02:06</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1912&amp;diff=25932&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-11T02:06:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 11. 1. 2026, 04:06&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l21&quot;&gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Letní olympijské hry 1912&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, oficiálně známé jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hry V. olympiády&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, byly pátým ročníkem moderních olympijských her. Konaly se ve švédském hlavním městě [[Stockholm]]u od 5. května do 27. července [[1912]]. Byly to první hry, které hostila [[Švédsko|Švédsko]], a zároveň první hry, na kterých startovali sportovci z všech pěti tehdy obydlených světadílů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Letní olympijské hry 1912&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, oficiálně známé jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hry V. olympiády&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, byly pátým ročníkem moderních olympijských her. Konaly se ve švédském hlavním městě [[Stockholm]]u od 5. května do 27. července [[1912]]. Byly to první hry, které hostila [[Švédsko|Švédsko]], a zároveň první hry, na kterých startovali sportovci z všech pěti tehdy obydlených světadílů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hry ve Stockholmu se zapsaly do historie jako přelomové z hlediska organizace a technologie. Poprvé byl použit elektronický časomíra a fotočítač v atletice, poprvé se sportovci ubytovali v moderním konceptu „olympijské vesnice“ (bydleli v kasárnách), a poprvé byly her vydány oficiální kulisy (umělecké soutěže). Hry také proslavily legendárního sportovce [[Jim Thorpe|Jima Thorpea]], který získal zlaté medaile v desetiboji a pětiboji, a uvedly do programu disciplínu [[&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;pětikroj (sport)&lt;/del&gt;|&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;pětikroje&lt;/del&gt;]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Hry ve Stockholmu se zapsaly do historie jako přelomové z hlediska organizace a technologie. Poprvé byl použit elektronický časomíra a fotočítač v atletice, poprvé se sportovci ubytovali v moderním konceptu „olympijské vesnice“ (bydleli v kasárnách), a poprvé byly her vydány oficiální kulisy (umělecké soutěže). Hry také proslavily legendárního sportovce [[Jim Thorpe|Jima Thorpea]], který získal zlaté medaile v desetiboji a pětiboji, a uvedly do programu disciplínu [[&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Moderní pětiboj&lt;/ins&gt;|&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;pětiboje&lt;/ins&gt;]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🗓 Současnost ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🗓 Současnost ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1912&amp;diff=25931&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}}  {{Infobox Letní olympijské hry | název = Letní olympijské hry 1912 | obrázek = 1912 olympic poster.jpg | velikost obrázku = 250px | popisek = Plakát k Letním olympijským hrám 1912 | hostitelské město = Stockholm | hostitelská země = {{Vlajka|Švédsko}} Švédsko | motto = „Křesťanské a sportovní idealisty“ (neoficiálně) | otevřel = Gustav V. (švédský král) | účastníků = 2 407 (2 359 m…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1912&amp;diff=25931&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-11T02:01:32Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}}  {{Infobox Letní olympijské hry | název = Letní olympijské hry 1912 | obrázek = 1912 olympic poster.jpg | velikost obrázku = 250px | popisek = Plakát k Letním olympijským hrám 1912 | hostitelské město = &lt;a href=&quot;/index.php/Stockholm&quot; title=&quot;Stockholm&quot;&gt;Stockholm&lt;/a&gt; | hostitelská země = {{Vlajka|Švédsko}} &lt;a href=&quot;/index.php/%C5%A0v%C3%A9dsko&quot; title=&quot;Švédsko&quot;&gt;Švédsko&lt;/a&gt; | motto = „Křesťanské a sportovní idealisty“ (neoficiálně) | otevřel = &lt;a href=&quot;/index.php?title=Gustav_V.&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Gustav V. (stránka neexistuje)&quot;&gt;Gustav V.&lt;/a&gt; (švédský král) | účastníků = 2 407 (2 359 m…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox Letní olympijské hry&lt;br /&gt;
| název = Letní olympijské hry 1912&lt;br /&gt;
| obrázek = 1912 olympic poster.jpg&lt;br /&gt;
| velikost obrázku = 250px&lt;br /&gt;
| popisek = Plakát k Letním olympijským hrám 1912&lt;br /&gt;
| hostitelské město = [[Stockholm]]&lt;br /&gt;
| hostitelská země = {{Vlajka|Švédsko}} [[Švédsko]]&lt;br /&gt;
| motto = „Křesťanské a sportovní idealisty“ (neoficiálně)&lt;br /&gt;
| otevřel = [[Gustav V.]] (švédský král)&lt;br /&gt;
| účastníků = 2 407 (2 359 mužů, 48 žen)&lt;br /&gt;
| zemí = 28&lt;br /&gt;
| disciplín = 102 ve 14 sportech&lt;br /&gt;
| otevření = 5. května 1912&lt;br /&gt;
| ukončení = 22. července 1912&lt;br /&gt;
| předchozí = [[Letní olympijské hry 1908|Londýn 1908]]&lt;br /&gt;
| následující = [[Letní olympijské hry 1916|Berlín 1916]] (zrušeno)&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Letní olympijské hry 1912&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, oficiálně známé jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hry V. olympiády&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, byly pátým ročníkem moderních olympijských her. Konaly se ve švédském hlavním městě [[Stockholm]]u od 5. května do 27. července [[1912]]. Byly to první hry, které hostila [[Švédsko|Švédsko]], a zároveň první hry, na kterých startovali sportovci z všech pěti tehdy obydlených světadílů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hry ve Stockholmu se zapsaly do historie jako přelomové z hlediska organizace a technologie. Poprvé byl použit elektronický časomíra a fotočítač v atletice, poprvé se sportovci ubytovali v moderním konceptu „olympijské vesnice“ (bydleli v kasárnách), a poprvé byly her vydány oficiální kulisy (umělecké soutěže). Hry také proslavily legendárního sportovce [[Jim Thorpe|Jima Thorpea]], který získal zlaté medaile v desetiboji a pětiboji, a uvedly do programu disciplínu [[pětikroj (sport)|pětikroje]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗓 Současnost ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ačkoliv od konání her v roce 1912 uplynulo více než sto let, jejich odkaz ve Stockholmu stále žije. Hlavní stadion, [[Stockholms Olympiastadion|Stockholms Olympiastadion]], zůstává jedním z nejvýznamnějších sportovních a kulturních stánků ve Švédsku a je stále využíván pro fotbalové zápasy a atletická mistrovství. Byl to první stadion na severu od [[Alpy|Alp]], který hostil olympijské hry.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dědictví her je každoročně připomínáno v rámci švédské národní hrdosti, zejména kvůli organizační dokonalosti, která byla v té době bezprecedentní. V současnosti (leden 2026) slouží hry 1912 jako studijní případ pro organizátory velkých akcí, jak efektivně integrovat sportovní soutěže s městskou infrastrukturou a veřejnou dopravou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rovněž se na hry 1912 odkazuje v debatách o profesionalismu v amatérském sportu vzhledem k aféře kolem Jima Thorpea, který byl diskvalifikován za to, že předtí hrál profesionálně [[baseball]], ačkoliv mu byly medaile až posmrtně (v roce [[1983]]) navráceny a uznány.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Kandidatura a příprava ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
O pořádání pátých olympijských her se ucházelo několik měst. Hlavními soupeři Stockholmu bylo německé [[Berlín]] (které se později stalo pořadatelem zrušených her v roce [[1916]]) a dva kandidáti z [[Spojené státy americké|USA]] ([[Cleveland]] a [[Buffalo]]). Na kongresu Mezinárodního olympijského výboru (MOV) v [[Berlín]]ě v roce [[1909]] zvítězil Stockholm, čímž se staly prvními hrymi konanými ve skandinávské zemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Švédsko si dalo za cíl vytvořit hry, které budou nejen sportovní, ale i esteticky a morálně čisté. Organizační výbor vedl [[Viktor Balck]], švédský generál a jeden ze zakladatelů MOV. Byl to on, kdo prosadil myšlenku, aby hry byly ukázkou švédské organizace a „severské efektivity“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hlavním místem her se stal nově postavený Stockholms Olympiastadion, jehož stavba začala v roce [[1910]] a dokončena byla v květnu [[1912]]. Měl kapacitu přibližně 20 000 diváků a byl to v té době největší stadion ve Skandinávii. Dalšími důležitými místy byly vodní stadion v Djurgårdsbrunnsvikenem pro plavecké a skokanské soutěže, a sportovní hoviště v Råsunda pro fotbal a střelbu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Průběh her a organizace ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hry byly slavnostně zahájeny 6. července [[1912]] (soutěže začaly už 5. května) za účasti švédského krále [[Gustav V. (Švédsko)|Gustava V.]] a královny Viktorie. Byly to první hry, kde se poprvé objevil přímý rozhlasový přenos – ačkoliv ne rádiový, ale prostřednictvím telefonního spojení (mimo území stadionu se mohli lidé dozvědět výsledky telefonicky). Byly to také první hry, kde byly vydány denní tiskové zprávy (oficiální bulletin).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Organizace her byla chválena pro svou efektivitu. Poprvé byl použit systém „check-inu“ (kontroly) pro sportovce na startu a poprvé byla zavedena pravidla pro reklamu na stadionech (zakázány reklamy alkoholu a tabáku). Celá akce se konala bez větších incidentů a byla považována za příkladnou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poprvé se na hrách také objevilo úsilí o uměleckou stránku sportu. MOV vydal vítězná díla v architektuře, sochařství, malířství, hudbě a literatuře v rámci „Uměleckých soutěží“, které se staly součástí olympiády až do roku [[1948]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏟 Sportovní disciplíny ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Program her ve Stockholmu zahrnoval 102 disciplín ve 14 sportech. Hry se nesly v duchu technologických inovací a rozšiřování obzorů olympijského hnutí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Atletika ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Atletika byla srdcem her a poprvé v historii byly závody na stadionu doprovázeny plně elektronickým měřením času (s přesností na desetiny sekundy) a využitím fotočítače pro vyhodnocení těsných cílů. To ukončilo éru sporů o vítěze, která trápila předešlé ročníky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší novinkou byl vstup do soutěže vícebojů. Na programu poprvé debutoval &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;desetiboj&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, který se stal zkouškou „nej všestrannějšího atleta“. Současně se uskutečnil i &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;pětiboj&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Obě disciplíny opanoval Američan [[Jim Thorpe]], který se tak stal jedním z největších hrdinů her. Do programu bylo také zařazeno odhod ženským týmem (tzv. oštěp dvojic, což byl jediný smíšený atletický závod na těchto hrách).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další významnou událostí byl maraton, který se zapsal do dějin tragikomickým příběhem japonského běžce [[Kanakuri Shizō|Kanakuri Shizóa]]. Běžec během závodu omráčen horkem zmizel z trati a vrátil se domů do Japonska, aniž by organizátorům nahlásil, že vzdává. Švédští pořadatelé ho považovali za ztraceného a desítky let ho oficiálně vedli jako „nezvěstného v akci“. Až v roce [[1966]] se dozvěděli, že žije, a „dopustili“ ho závodu v roce [[1967]] na slavnostním závěru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Plavání ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Plavecké soutěže se konaly v otevřené vodě v zálivu Djurgårdsbrunnsviken, kde byla vybudována dočasná plavecká tribuna. Velkým milníkem byl start žen v plavání, ačkoliv v omezeném počtu disciplín. Závody žen se konaly poprvé v historii olympijských her.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší hvězdou plavání se stal havajský rodák [[Duke Kahanamoku]], který vyhrál závod na 100 metrů volným stylem. Kahanamoku, známý jako „otec moderního surfování“, přinesl do plavání novou techniku stylu „crawl“ (kraul) a později se zasloužil o popularizaci surfování po celém světě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dalšími populárními disciplínami byl skok do vody z 10metrové věže a vodní pólo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další sporty ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   **Cyklistika:** Konala se na nově postavené dráze ve Stockholmu. Poprvé se na trati objevilo závodění na tandemových kolech.&lt;br /&gt;
*   **Fotbal:** Turnaj byl ovládán týmem [[Velká Británie|Velké Británie]], který ve finále porazil Dánsko 4:2. Byla to jedna z prvních velkých mezinárodních fotbalových akcí, která prokázala rostoucí popularitu tohoto sportu v Evropě.&lt;br /&gt;
*   **Sportovní gymnastika:** Soutěže se konaly podle systému „švédské školy“, která zdůrazňovala volné cvičení na nářadí na rozdíl od tehdy dominujícího německého systému zaměřeného na posilování.&lt;br /&gt;
*   **Moderní pětiboj:** Tento sport, inspirovaný vojenskou výpravou na koni, byl navržen zakladatelem moderního olympiády [[Pierre de Coubertin|Pierrem de Coubertainem]] a ve Stockholmu debutoval. Zahrnoval šerm, pistolskou střelbu, plavání, jezdectví a běh. První vítězem se stal Švéd [[Gösta Lilliehöök]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ✨ Významné momenty a osobnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jim Thorpe: Zlatý a ztracený hrdina ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Příběh [[Jim Thorpe|Jima Thorpea]] je jedním z nejslavnějších v olympijské historii. Tento Američan původem z kmene [[Sauk (kmen)|Sáků a Foů]] (Sac and Fox) ve Stockholmu dominoval desetiboji i pětiboji s takovým náskokem, že ho švédský král [[Gustav V. (Švédsko)|Gustav V.]] při předávání medailí prý pozdravil slovy: „Pane, jste největším atletem na světě.“&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pouze rok po hrách však vyšlo najevo, že Thorpe hrál v letech [[1909]]–[[1910]] [[baseball]] v nižší profesionální lize za malý plat. Tehdy platila přísná pravidla amatérismu a MOV ho diskvalifikoval, odebral mu medaile a vymazal jeho jméno z rekordů. Až v roce [[1983]], 30 let po jeho smrti, MOV pod tlakem veřejného mínění Thorpovi medaile posmrtně vrátil a uznal ho jako vítěze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hannes Kolehmainen: Letící Fin ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Finský běžec [[Hannes Kolehmainen]] se stal symbolem „finského zázraku“ v atletice. Přestože Finsko bylo v té době autonomní velkovévodství pod [[Ruské impérium|Ruským impériem]], finské týmy startovaly samostatně. Kolehmainen vyhrál tři zlaté medaile (5 000 m, 10 000 m, cross country) a stříbro na týmové trati. Jeho úsilí a bojovný styl vzbuzovaly obrovské emoce u finských diváků a posílily finskou národní identitu těsně před získáním nezávislosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Další hvězdy ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   **[[Duke Kahanamoku]] (USA):** Vítěz v plavání na 100 m, který se později stal globálním ambasadorem surfování.&lt;br /&gt;
*   **[[Alfred Swahn]] (Švédsko):** Střelec, který vyhrál zlatou medaili v týmové střelbě z pušky běžnou na 300 m. Jeho syn [[Oscar Swahn]] se stal ve věku 64 let nejstarším olympijským vítězem v historii (tím, že byl členem týmu, který vyhrál střelbu dravců).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📊 Medailové pořadí ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Oficiální medailové pořadí Letních olympijských her 1912:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
! align=&amp;quot;center&amp;quot; | Příčka&lt;br /&gt;
! align=&amp;quot;center&amp;quot; | Země&lt;br /&gt;
! align=&amp;quot;center&amp;quot; | 🥇 Zlato&lt;br /&gt;
! align=&amp;quot;center&amp;quot; | 🥈 Stříbro&lt;br /&gt;
! align=&amp;quot;center&amp;quot; | 🥉 Bronz&lt;br /&gt;
! align=&amp;quot;center&amp;quot; | Celkem&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 1. || align=&amp;quot;left&amp;quot; | {{Vlajka|Spojené státy}} || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 25 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 19 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 19 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 63&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 2. || align=&amp;quot;left&amp;quot; | {{Vlajka|Švédsko}} || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 24 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 24 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 17 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 65&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 3. || align=&amp;quot;left&amp;quot; | {{Vlajka|Velká Británie}} || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 10 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 15 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 16 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 41&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 4. || align=&amp;quot;left&amp;quot; | {{Vlajka|Finsko}} || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 9 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 8 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 9 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 26&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| 5. || align=&amp;quot;left&amp;quot; | {{Vlajka|Německo}} || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 5 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 13 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 7 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 25&lt;br /&gt;
|-&lt;br /&gt;
| . || align=&amp;quot;left&amp;quot; | ... ostatní || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 49 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 48 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 63 || align=&amp;quot;center&amp;quot; | 160&lt;br /&gt;
|}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Poznámka: Švédsko sice vyhrálo celkově více medailí než USA, ale USA získaly více zlatých.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👶 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Představte si Letní olympijské hry 1912 jako moment, kdy se sport „zprofesionalizoval“ a stal se moderním. Do té doby bylo měření času často nepřesné – rozhodčí stáli s ručičkovými stopkami u cíle a hádali se, kdo dopadl dřív. Ve Stockholmu to poprvé dělaly stroje, přesně jako na dráze formule 1 dnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hry 1912 byly také velkým setkáním celého světa v jednom městě, byť v době bez internetu nebo televize. Pro Švédsko to byla obrovská reklama, ukázka, že malá severská země může uspořádat perfektní světovou událost. A pro sportovce to byla éra velkých hrdinů, jako byl Jim Thorpe, který dokázal všechno, ale byl kvůli malichernému pravidlu (že si někdy vyděnal dolar hraním baseballu) své medaile na desítky let ztratil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tehdejší svět byl ale ještě relativně mírový. Hry se konaly pouhé dva roky před vypuknutím [[První světová válka|první světové války]], takže se na stadionu setkávali lidé z zemí, které se za dva roky staly krutými nepřáteli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://olympics.com/en/olympic-games/stockholm-1912 Oficiální stránky MOV - Stockholm 1912]&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Letn%C3%AD_olympijsk%C3%A9_hry_1912 Česká Wikipedie - LOH 1912]&lt;br /&gt;
* [https://www.britannica.com/event/Stockholm-Olympic-Games-1912 Encyclopaedia Britannica - Stockholm 1912]&lt;br /&gt;
* [https://www.olympedia.org/events/summer/1912/ Olympedia - Statistiky a výsledky LOH 1912]&lt;br /&gt;
* [https://www.la84.org/digital-collections/ LA84 Foundation - Oficiální zpráva LOH 1912]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Letni olympijske hry 1912}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Letní olympijské hry 1912]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Letní olympijské hry]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sport ve Stockholmu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Sport v roce 1912]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Olympijské hry ve Švédsku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno GLM]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
</feed>