<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Letadlov%C3%A1_lo%C4%8F</id>
	<title>Letadlová loď - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Letadlov%C3%A1_lo%C4%8F"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Letadlov%C3%A1_lo%C4%8F&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-01T15:42:40Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Letadlov%C3%A1_lo%C4%8F&amp;diff=11212&amp;oldid=prev</id>
		<title>BotOpravář: Bot: AI generace (Letadlová loď)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Letadlov%C3%A1_lo%C4%8F&amp;diff=11212&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-23T20:41:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Letadlová loď)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - loď&lt;br /&gt;
| jméno = Letadlová loď&lt;br /&gt;
| obrázek = USS_Gerald_R._Ford_(CVN-78)_after_departing_Naval_Station_Norfolk,_Virginia_in_October_2022.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Největší letadlová loď světa, [[USA|americká]] [[USS Gerald R. Ford (CVN-78)|USS Gerald R. Ford (CVN-78)]]&lt;br /&gt;
| typ = [[Válečná loď]]&lt;br /&gt;
| třída = Různé&lt;br /&gt;
| IMO =&lt;br /&gt;
| MMSI =&lt;br /&gt;
| volací znak =&lt;br /&gt;
| stavitel = Různé loděnice po celém světě&lt;br /&gt;
| cena = Přes 13 miliard [[Americký dolar|USD]] za nejmodernější třídy&lt;br /&gt;
| objednáno =&lt;br /&gt;
| založení kýlu =&lt;br /&gt;
| spuštění na vodu =&lt;br /&gt;
| uvedení do služby = První lodě po [[první světová válka|první světové válce]]&lt;br /&gt;
| status = V aktivní službě v několika [[námořnictvo|námořnictvech]]&lt;br /&gt;
| domovský přístav =&lt;br /&gt;
| výtlak = Přes 100 000 tun u supernosičů&lt;br /&gt;
| délka = Až 337 metrů&lt;br /&gt;
| šířka = Až 78 metrů (letová paluba)&lt;br /&gt;
| ponor = Kolem 12 metrů&lt;br /&gt;
| pohon = [[Jaderný pohon|Jaderný]] nebo konvenční&lt;br /&gt;
| rychlost = Přes 30 [[uzel (jednotka)|uzlů]] (56 km/h)&lt;br /&gt;
| dosah = Téměř neomezený u lodí s jaderným pohonem&lt;br /&gt;
| posádka = Až přes 5 000 osob (včetně leteckého personálu)&lt;br /&gt;
| senzory = Pokročilé radarové a sonarové systémy&lt;br /&gt;
| výzbroj = [[Systém blízké obrany]], [[řízená střela|řízené střely]] země-vzduch, kulomety&lt;br /&gt;
| letadla = Až 90+ letounů a vrtulníků&lt;br /&gt;
| zařízení pro letadla = [[Letecký katapult|Katapulty]], záchytná lana, hangáry, výtahy&lt;br /&gt;
| motto =&lt;br /&gt;
| poznámky =&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Letadlová loď&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je typ válečné lodě, která slouží jako plovoucí letecká základna, vybavená letovou palubou a zařízením pro vzlet, přistání, uskladnění a údržbu [[letadlo|letadel]]. Díky své mobilitě a schopnosti projekce síly na velké vzdálenosti představují letadlové lodě klíčový prvek moderních námořních sil a symbol strategické vojenské moci. Od svého vzniku po [[první světová válka|první světové válce]] prošly dramatickým vývojem a během [[druhá světová válka|druhé světové války]] definitivně převzaly od [[bitevní loď|bitevních lodí]] roli dominantní síly na moři.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současnosti (k roku 2025) jsou největšími a nejvyspělejšími letadlovými loděmi tzv. supernosiče, jejichž výtlak přesahuje 100 000 tun. Příkladem je nejnovější třída [[Gerald R. Ford (třída letadlových lodí)|Gerald R. Ford]] [[Námořnictvo Spojených států amerických|amerického námořnictva]], jejíž vedoucí loď, [[USS Gerald R. Ford (CVN-78)|USS Gerald R. Ford]], je považována za největší válečnou loď na světě. Tyto moderní lodě využívají [[jaderný pohon]], který jim poskytuje téměř neomezený dosah, a jsou vybaveny pokročilými technologiemi, jako jsou [[elektromagnetický katapult letadel|elektromagnetické katapulty (EMALS)]] pro start letadel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📖 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si letadlovou loď jako obrovské, plovoucí město, které je zároveň letištěm. Je to tak velká loď, že na její střeše, které se říká &amp;quot;letová paluba&amp;quot;, mohou startovat a přistávat stíhačky, přesně jako na letišti na souši. Protože je paluba mnohem kratší než normální ranvej, letadla potřebují pomoc, aby se mohla rychle rozjet. K tomu slouží zařízení zvané [[letecký katapult|katapult]], které letadlo doslova &amp;quot;vystřelí&amp;quot; do vzduchu během několika sekund.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Když letadlo přistává, musí naopak velmi rychle zabrzdit. Pilot se snaží hákem na ocase letadla zachytit za jedno z několika ocelových lan natažených přes palubu. Uvnitř lodi jsou obrovské garáže (hangáry), kde se letadla parkují, opravují a doplňuje se jim palivo. Celá loď je poháněna buď klasickými motory, nebo malou jadernou elektrárnou, díky které může plout po moři mnoho let bez nutnosti tankování. Na palubě žijí a pracují tisíce lidí – piloti, mechanici, kuchaři, lékaři – kteří se starají o chod tohoto plovoucího letiště. Díky letadlovým lodím může armáda použít svá letadla kdekoliv na světě, i tisíce kilometrů od domovské země.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie ==&lt;br /&gt;
Koncept nasazení letadel z lodí se začal rodit na počátku 20. století. První úspěšný vzlet letadla z paluby lodi uskutečnil [[Eugene Burton Ely]] v roce 1910 z amerického křižníku [[USS Birmingham (CL-2)|USS Birmingham]]. Během [[první světová válka|první světové války]] začaly námořní mocnosti experimentovat s přestavbami různých typů lodí na nosiče letadel. Prvním útokem vedeným z letadlové lodi byl nálet sedmi letounů [[Sopwith Camel]] z britské [[HMS Furious (47)|HMS Furious]] na německou základnu vzducholodí v Tondernu v červenci 1918.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V meziválečném období došlo k významnému rozvoji, kdy byly stavěny první lodě od počátku navržené jako letadlové, například britská [[HMS Hermes (95)|HMS Hermes]] a japonská [[Hóšó]]. [[Washingtonská námořní konference]] omezila stavbu velkých válečných lodí, což vedlo k přestavbám rozestavěných bitevních křižníků na letadlové lodě, jako byly americké lodě třídy [[Lexington (třída letadlových lodí)|Lexington]] nebo japonská [[Akagi]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Druhá světová válka]] se stala zlatým věkem letadlových lodí. Definitivně prokázaly svou převahu nad bitevními loděmi, což se ukázalo například při [[útok na Pearl Harbor|útoku na Pearl Harbor]], v [[bitva v Korálovém moři|bitvě v Korálovém moři]] nebo v [[bitva u Midway|bitvě u Midway]]. Staly se hlavní údernou silou námořnictev, zejména v rozlehlých oblastech [[Tichomoří]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po válce pokračoval jejich vývoj zavedením několika klíčových inovací britského původu:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Úhlová letová paluba:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Přistávací dráha je vyosená oproti startovací dráze, což umožňuje současné provádění vzletů i přistání a zvyšuje bezpečnost.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Parní katapult:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Umožnil start těžších a rychlejších proudových letadel.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Optický přistávací systém:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pomáhá pilotům udržet správný sestupový úhel při přistání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V období [[studená válka|studené války]] se objevily supernosiče s jaderným pohonem. První z nich byla [[USA|americká]] [[USS Enterprise (CVN-65)|USS Enterprise]], uvedená do služby v roce 1961. Jaderný pohon poskytl těmto lodím prakticky neomezený operační dosah.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏗️ Konstrukce a typy ==&lt;br /&gt;
Letadlové lodě se dělí podle několika kritérií, včetně velikosti, pohonu a způsobu provozu letadel.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy podle vzletu a přistání ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;CATOBAR&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Catapult Assisted Take-Off But Arrested Recovery): Letadla startují pomocí katapultu a přistávají pomocí záchytných lan. Tento systém umožňuje provoz těžkých letadel s velkým nákladem zbraní a paliva. Využívají ho americké a francouzská letadlová loď. Nejnovější americké lodě třídy [[Gerald R. Ford (třída letadlových lodí)|Gerald R. Ford]] používají moderní [[elektromagnetický katapult letadel|elektromagnetický katapult (EMALS)]] namísto parního.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;STOBAR&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Short Take-Off But Arrested Recovery): Letadla startují z krátké dráhy pomocí &amp;quot;skokanského můstku&amp;quot; (rampy na přídi) a přistávají pomocí záchytných lan. Tento systém je konstrukčně jednodušší než CATOBAR, ale omezuje maximální vzletovou hmotnost letadel. Používá se na ruských, indických a starších čínských letadlových lodích.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;STOVL&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Short Take-Off and Vertical Landing): Lodě jsou vybaveny skokanským můstkem pro start letadel s krátkým vzletem a vertikálním přistáním, jako je [[F-35 Lightning II|F-35B]]. Tento systém využívají menší letadlové lodě, například britské třídy [[Queen Elizabeth (třída letadlových lodí)|Queen Elizabeth]] nebo italská [[Cavour (C 550)|Cavour]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Typy podle velikosti a určení ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Supernosiče:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Největší letadlové lodě s výtlakem přes 75 000 tun, typicky s jaderným pohonem. Provozují je pouze [[Spojené státy americké]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Střední letadlové lodě:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Výtlak se pohybuje mezi 40 000 a 75 000 tunami. Příkladem jsou francouzská [[Charles de Gaulle (R91)|Charles de Gaulle]] nebo britská třída [[Queen Elizabeth (třída letadlových lodí)|Queen Elizabeth]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lehké letadlové lodě:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Menší plavidla s výtlakem do 30 000 tun, často určené pro provoz letadel STOVL nebo vrtulníků.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vrtulníkové výsadkové lodě:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ačkoliv primárně slouží k transportu a výsadku námořní pěchoty, mohou nést i značné množství vrtulníků a letadel STOVL, čímž se jejich schopnosti blíží lehkým letadlovým lodím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Pohon ==&lt;br /&gt;
Pohon letadlových lodí je klíčovým faktorem určujícím jejich operační schopnosti.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Konvenční pohon:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využívá plynové turbíny, dieselové motory nebo parní turbíny poháněné kotli na fosilní paliva. Lodě s tímto pohonem mají omezený dosah a musí být pravidelně doplňovány palivem, což vyžaduje logistickou podporu tankerů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jaderný pohon:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využívá [[jaderný reaktor|jaderné reaktory]], které vyrábějí páru pro pohon turbín. Tyto lodě mají téměř neomezený dosah a mohou plout maximální rychlostí po velmi dlouhou dobu. Palivo v reaktorech se mění jednou za zhruba 25 let. V současnosti provozují letadlové lodě s jaderným pohonem pouze [[Spojené státy americké]] (všechny své supernosiče) a [[Francie]]. [[Čína]] staví svou první letadlovou loď s jaderným pohonem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Letadlové lodě ve světě (2025) ==&lt;br /&gt;
K roku 2025 provozuje letadlové lodě nebo lodě s podobnými schopnostmi několik zemí.&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|USA}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Spojené státy americké]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Jsou globálním lídrem s 11 supernosiči s jaderným pohonem v aktivní službě (třídy [[Nimitz (třída letadlových lodí)|Nimitz]] a [[Gerald R. Ford (třída letadlových lodí)|Gerald R. Ford]]). Dále provozují několik vrtulníkových výsadkových lodí.&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Čína}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Čína]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Rychle modernizuje své námořnictvo. Provozuje tři letadlové lodě: &amp;#039;&amp;#039;[[Liao-ning (16)|Liao-ning]]&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;[[Šan-tung (17)|Šan-tung]]&amp;#039;&amp;#039; a nejnovější &amp;#039;&amp;#039;[[Fu-ťien (18)|Fu-ťien]]&amp;#039;&amp;#039;, která jako první čínská loď disponuje katapulty. Ve výstavbě je čtvrtá loď, první s jaderným pohonem.&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Spojené království}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Spojené království]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Provozuje dvě moderní letadlové lodě třídy [[Queen Elizabeth (třída letadlových lodí)|Queen Elizabeth]]: [[HMS Queen Elizabeth (R08)|HMS Queen Elizabeth]] a [[HMS Prince of Wales (R09)|HMS Prince of Wales]].&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Francie}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Francie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Provozuje jednu letadlovou loď s jaderným pohonem, [[Charles de Gaulle (R91)|Charles de Gaulle]]. Plánuje stavbu nového plavidla, která má začít koncem roku 2025.&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Rusko}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Rusko]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Disponuje jednou letadlovou lodí, &amp;#039;&amp;#039;[[Admirál Kuzněcov]]&amp;#039;&amp;#039;, která je však dlouhodobě v opravě a její operační stav je nejistý.&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Indie}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Indie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Provozuje dvě letadlové lodě: &amp;#039;&amp;#039;[[INS Vikramaditya]]&amp;#039;&amp;#039; a novější, v Indii postavenou &amp;#039;&amp;#039;[[INS Vikrant (R11)|INS Vikrant]]&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Itálie}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Itálie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Má ve výzbroji dvě lehké letadlové lodě: &amp;#039;&amp;#039;[[Giuseppe Garibaldi (C 551)|Giuseppe Garibaldi]]&amp;#039;&amp;#039; a &amp;#039;&amp;#039;[[Cavour (C 550)|Cavour]]&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Španělsko}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Španělsko]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Provozuje víceúčelovou výsadkovou loď &amp;#039;&amp;#039;[[Juan Carlos I (L-61)|Juan Carlos I]]&amp;#039;&amp;#039;, která může fungovat jako lehká letadlová loď.&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Turecko}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Turecko]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Provozuje výsadkovou loď &amp;#039;&amp;#039;[[TCG Anadolu]]&amp;#039;&amp;#039;, schopnou nést drony a vrtulníky.&lt;br /&gt;
* {{Vlajka|Thajsko}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Thajsko]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vlastní lehkou letadlovou loď &amp;#039;&amp;#039;[[HTMS Chakri Naruebet]]&amp;#039;&amp;#039;, její operační schopnosti jsou však omezené.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📈 Budoucnost ==&lt;br /&gt;
Budoucnost letadlových lodí je předmětem diskusí. Na jedné straně zůstávají bezkonkurenčním nástrojem projekce síly. Nové technologie, jako jsou [[elektromagnetický katapult letadel|elektromagnetické katapulty]], bezpilotní palubní letouny a lasery, dále zvyšují jejich bojové schopnosti. Země jako [[Čína]] a [[Spojené království]] masivně investují do nových programů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na druhé straně čelí rostoucím hrozbám v podobě pokročilých protilodních a [[hypersonická zbraň|hypersonických]] střel, které jsou stále rychlejší a obtížněji zneškodnitelné. Vysoké náklady na pořízení a provoz (jedna loď třídy Ford stojí přes 13 miliard dolarů bez letadel a doprovodu) vedou k debatám o jejich zranitelnosti a efektivitě. Některé koncepce, jako americká &amp;#039;&amp;#039;Battle Force 2045&amp;#039;&amp;#039;, proto počítají s doplněním velkých supernosičů o větší počet menších a levnějších lehkých letadlových lodí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-nejvetsi-letadlova-lod-sveta-americka-uss-gerald-r-ford-dorazila-do-karibskeho-more-miri-k-venezuele-40494548 Novinky.cz]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/USS_Gerald_R._Ford_(CVN-78) Wikipedia]&lt;br /&gt;
[https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/americke-namornictvo-letadlova-lod-chorvatsko-split-gerald-r-ford.A251023_101141_zahranicni_herp iDNES.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.cshistory.cz/archiv/letadlove-lode-2/ CS History]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Letadlov%C3%A1_lo%C4%8F Wikipedia]&lt;br /&gt;
[http://www.stryckuvblog.cz/clanky/letadlova-lod.-obdobi-prvni-az-druhe-svetove-valky Strýčkův blog]&lt;br /&gt;
[https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-nejvetsi-valecna-lod-sveta-dorazila-do-karibiku-264628 Seznam Zprávy]&lt;br /&gt;
[https://meta-defense.fr/cs/2020/03/10/americk%C3%A9-n%C3%A1mo%C5%99nictvo-zahajuje-orienta%C4%8Dn%C3%AD-studii-pro-budoucnost-super-letadlov%C3%BDch-lod%C3%AD/ Meta-defense.fr]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Leteck%C3%BD_katapult Wikipedia]&lt;br /&gt;
[https://www.seznamzpravy.cz/clanek/foto-nejvetsi-letadlova-lod-na-svete-pluje-do-karibiku-takhle-vypada-sila-usa-262795 Seznam Zprávy]&lt;br /&gt;
[https://en.wikipedia.org/wiki/USS_Gerald_R._Ford Wikipedia]&lt;br /&gt;
[https://www.quark.sk/elektromagneticky-katapult-lietadiel/ Quark.sk]&lt;br /&gt;
[https://www.military.cz/usa/navy/future/cvnx/cvnx.htm Military.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/v-latinskoamericke-oblasti-uz-je-nejvetsi-letadlova-lod-sveta-uss-gerald-r-ford_566774.html Týden.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.albatrosmedia.cz/tituly/84824040/letadlove-lode/ Albatrosmedia.cz]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_americk%C3%BDch_letadlov%C3%BDch_lod%C3%AD Wikipedia]&lt;br /&gt;
[https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/venezuela-rozmistila-tisice-raket-ruske-zbrane-ale-na-usa-nestaci-354326 Česká televize]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Lehk%C3%A1_letadlov%C3%A1_lo%C4%8F Wikipedia]&lt;br /&gt;
[https://www.albatrosmedia.cz/tituly/84824040/letadlove-lode Albatrosmedia.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.trekkies.cz/view.php?cisloclanku=2013060007 Trekkies.cz]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%BD_pohon Wikipedia]&lt;br /&gt;
[https://www.lodninoviny.cz/2022/01/10/nejvetsi-a-nejdrazsi-letadlova-lod-za-285-miliard-muze-konecne-do-akce/ Lodní noviny]&lt;br /&gt;
[https://plus.rozhlas.cz/elektromagneticky-katapult-pro-letadlove-lode-6539207 Český rozhlas]&lt;br /&gt;
[https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/prichazi-era-superletadlovych-lodi-tyto-tri-zeme-budou-vladnout-morim/ Techsvět.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.armadninoviny.cz/battle-force-2045-lehke-letadlove-lode-pro-us-navy.html Armádní noviny]&lt;br /&gt;
[https://www.youtube.com/watch?v=0h9V6l3R1uE YouTube]&lt;br /&gt;
[https://www.abicko.cz/clanek/technika/4214/plovouci-velitelstvi.html Ábíčko.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.hrot24.cz/clanek/cina-stavi-novou-letadlovou-lod-na-jaderny-pohon-flotila-ma-konkurovat-usa-a-francii Hrot24.cz]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_letadlov%C3%BDch_lod%C3%AD_ve_slu%C5%BEb%C4%9B Wikipedia]&lt;br /&gt;
[https://www.epochtimes.cz/2025/11/20/proc-cina-neoslavuje-svou-novou-letadlovou-lod/ Epoch Times]&lt;br /&gt;
[https://armadnizpravodaj.cz/svet/trump-neni-nadseny-cinske-namornictvo-uvedlo-do-provozu-noveho-obra-letadlovou-lod-fujian/ Armádní zpravodaj]&lt;br /&gt;
[https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3238685-francie-chysta-novou-letadlovou-lod-na-jaderny-pohon Česká televize]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Electromagnetic_Aircraft_Launch_System Wikipedia]&lt;br /&gt;
[https://www.czdefence.cz/clanek/letadlove-lode-symbol-dominance-na-mori-i-nocni-mura-pro-rozpocet-ministerstva-obrany CZDEFENCE.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-usa-do-karibiku-presouvaji-nejvetsi-letadlovou-lod-sveta-262705 Seznam Zprávy]&lt;br /&gt;
[https://plus.cz/lifestyle-nejdrazsi-valecna-lod-v-historii-je-dokoncena-stavbu-uss-gerald-r-ford-provazela-rada-problemu/ Plus.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.armadninoviny.cz/emals-elektromagneticky-katapult-pro-letadlove-lode.html Armádní noviny]&lt;br /&gt;
[https://www.euro.cz/byznys/snadny-terc-za-300-miliard-americane-testuji-nejmodernejsi-letadlovou-lod-1360565 Euro.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.securitymagazin.cz/defence/ctvrta-cinska-letadlova-lod-uz-bude-mit-jaderny-pohon-na-ceste-je-i-paty-nosic-1704192667.html Security magazín]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Letadlová loď}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Letadlové lodě]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Typy válečných lodí]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>BotOpravář</name></author>
	</entry>
</feed>