Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Leonardo da Vinci''', celým jménem '''Leonardo di ser Piero da Vinci''' (15. dubna 1452, Anchiano u Vinci – 2. května 1519, Amboise), byl italský malíř, sochař, architekt, hudebník, vědec, vynálezce, anatom, botanik a spisovatel. Je považován za archetypálního '''renesančního člověka''' a univerzálního génia, jehož zvídavost a tvořivost obsáhly prakticky veškeré tehdejší vědění. Ačkoli se pros…“

2025-10-09T01:49:02Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Leonardo da Vinci''', celým jménem '''Leonardo di ser Piero da Vinci''' (15. dubna 1452, Anchiano u Vinci – 2. května 1519, Amboise), byl italský malíř, sochař, architekt, hudebník, vědec, vynálezce, anatom, botanik a spisovatel. Je považován za archetypálního '''renesančního člověka''' a univerzálního génia, jehož zvídavost a tvořivost obsáhly prakticky veškeré tehdejší vědění. Ačkoli se pros…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}

'''Leonardo da Vinci''', celým jménem '''Leonardo di ser Piero da Vinci''' (15. dubna 1452, Anchiano u Vinci – 2. května 1519, Amboise), byl italský malíř, sochař, architekt, hudebník, vědec, vynálezce, anatom, botanik a spisovatel. Je považován za archetypálního '''renesančního člověka''' a univerzálního génia, jehož zvídavost a tvořivost obsáhly prakticky veškeré tehdejší vědění. Ačkoli se proslavil především jako malíř a autor nejslavnějšího obrazu všech dob, '''[[Mona Lisa]]''', jeho odkaz zahrnuje tisíce stran poznámek a kreseb, které předznamenaly mnoho pozdějších vědeckých objevů a technických vynálezů.

{{Infobox Osobnost
| název = Leonardo da Vinci
| obrázek = Francesco Melzi - Portrait of Leonardo.png
| popisek = Portrét Leonarda da Vinciho, připisovaný Francescu Melzimu (cca 1515–1518)
| jméno = Leonardo di ser Piero da Vinci
| narození = 15. dubna 1452
| místo narození = Anchiano, [[Florentská republika]]
| úmrtí = 2. května 1519 (67 let)
| místo úmrtí = Zámek Clos Lucé, Amboise, [[Francouzské království]]
| příčina úmrtí = Krvácení do mozku
| povolání = Malíř, sochař, architekt, vynálezce, vědec
| období = [[Italská renesance|Vrcholná renesance]]
| známá díla = ''[[Mona Lisa]]'', ''[[Poslední večeře]]'', ''[[Vitruviánský muž]]''
| podpis = Leonardo da vinci signature.svg
}}

== ⏳ Život ==

=== Dětství a učení (1452–1472) ===
Leonardo se narodil jako nemanželský syn notáře Piera da Vinci a venkovanky jménem Caterina. Narodil se ve vesnici Anchiano poblíž města Vinci v Toskánsku, od něhož je odvozeno jeho přízvisko "da Vinci" (z Vinci). Ačkoli se jeho rodiče nikdy nevzali, otec ho uznal za vlastního a zajistil mu základní vzdělání ve čtení, psaní a matematice.

Jeho mimořádný umělecký talent se projevil již v dětství. Kolem roku 1466, ve věku 14 let, ho otec poslal do [[Florencie]] do učení do jedné z nejlepších uměleckých dílen té doby, kterou vedl '''[[Andrea del Verrocchio]]'''. Verrocchio byl všestranný umělec – sochař, malíř i zlatník – a Leonardo u něj získal komplexní průpravu v kresbě, malbě, sochařství i v technických dovednostech, jako byla metalurgie.

Jedna z nejznámějších anekdot z tohoto období se váže k obrazu '''''[[Křest Krista]]''''' (kolem 1475). Leonardo, jakožto Verrocchiův žák, byl pověřen namalováním jednoho z andělů v levé části scény. Podle životopisce [[Giorgio Vasari|Giorgia Vasariho]] byla Leonardova malba anděla a krajiny v pozadí tak dokonalá a technicky převyšovala práci jeho mistra, že Verrocchio se údajně rozhodl již nikdy více nemalovat.

=== První florentské období (1472–1482) ===
V roce 1472 byl Leonardo přijat do florentského cechu malířů svatého Lukáše, čímž se formálně stal samostatným mistrem. Přesto ještě několik let spolupracoval s Verrocchiem. Z tohoto období pochází jeho první datovaná práce, perokresba ''Krajina údolí Arna'' (1473).

Mezi jeho raná samostatná díla patří obrazy jako '''''[[Zvěstování (Leonardo)|Zvěstování]]''''' (kolem 1472) a portrét '''''[[Ginevra de' Benci]]'''''. V těchto pracích již začíná uplatňovat své inovativní techniky, zejména psychologické prokreslení postav a využití techniky '''[[šerosvit|šerosvitu]]''' (''chiaroscuro'') a '''[[sfumato|sfumata]]''' (technika jemných přechodů světla a stínu, která potlačuje ostré linie a vytváří dojem mlžného oparu).

V roce 1476 byl Leonardo spolu s několika dalšími mladými muži anonymně obviněn ze [[sodomie]]. Ačkoli bylo obvinění pro nedostatek důkazů staženo, tato zkušenost ho hluboce zasáhla a mohla přispět k jeho pozdější uzavřenosti a rozhodnutí opustit Florencii.

V roce 1481 obdržel prestižní zakázku na oltářní obraz '''''[[Klanění tří králů]]''''' pro klášter San Donato a Scopeto. Toto dílo však zanechal nedokončené, protože následujícího roku přijal nabídku od milánského vévody Ludovica Sforzy a opustil Florencii. Rozpracovaný obraz je přesto považován za revoluční dílo pro svou dynamickou kompozici a emotivní zobrazení postav.

=== První milánské období (1482–1499) ===
Kolem roku 1482 Leonardo opustil Florencii a vstoupil do služeb '''[[Ludovico Sforza|Ludovica Sforzy]]''' (známého jako Il Moro), vévody milánského. V dopise, kterým se vévodovi představil, vyzdvihl především své schopnosti vojenského inženýra, konstruktéra mostů, děl a obléhacích strojů. Teprve na konci dlouhého seznamu svých technických dovedností skromně dodal, že "v malířství dokáže vše, co je možné". Toto sedmnáctileté období v Miláně bylo jedním z nejplodnějších v jeho životě.

Jako dvorní umělec a inženýr se věnoval širokému spektru úkolů – od navrhování dvorních slavností a divadelních strojů po architektonické studie. Jedním z jeho nejambicióznějších projektů byla gigantická bronzová jezdecká socha Francesca Sforzy, Ludovicova otce, známá jako '''''Gran Cavallo'''''. Leonardo strávil léta studiem anatomie koní a vytvořil monumentální hliněný model, který byl připraven k odlití. Projekt se však nikdy neuskutečnil, protože bronz určený pro sochu byl v roce 1494 použit na výrobu děl pro válku s Francií. Hliněný model byl později zničen francouzskými vojáky.

Během tohoto období Leonardo namaloval dvě ze svých nejvýznamnějších děl:
* '''''[[Madona ve skalách]]''''' (první verze, kolem 1483–1486): Obraz proslulý svou mystickou atmosférou, dokonalou kompozicí a mistrovským použitím techniky sfumato.
* '''''[[Dáma s hranostajem]]''''' (kolem 1489–1490): Revoluční portrét Cecilie Gallerani, milenky Ludovica Sforzy. Leonardo zde porušil tradici strnulých profilových portrétů a zobrazil postavu v dynamické, poloviční otočce, čímž vytvořil dojem živosti a psychologické hloubky.

Vrcholem jeho milánského působení je monumentální nástěnná malba '''''[[Poslední večeře]]''''' (1495–1498), kterou vytvořil pro refektář kláštera Santa Maria delle Grazie. Místo tradiční freskové techniky (malba na mokrou omítku) Leonardo experimentoval s vlastní technikou tempery na suchý sádrový podklad. To mu sice umožnilo pracovat pomaleji a dosáhnout detailnějších přechodů světla a stínu, ale technika se ukázala jako nestálá a malba začala chátrat již za Leonardova života. Navzdory svému špatnému stavu je dílo považováno za milník v dějinách umění pro svou dramatickou kompozici, která zachycuje okamžik, kdy Ježíš oznamuje, že jeden z apoštolů ho zradí, a pro mistrné zobrazení individuálních psychologických reakcí jednotlivých postav.

=== Druhé florentské období (1500–1508) ===
V roce 1499 obsadila Milán francouzská vojska, Ludovico Sforza byl svržen a Leonardo z města uprchl. Po krátkých zastávkách v Mantově a Benátkách se v roce 1500 vrátil do Florencie.

Toto období je spojeno se vznikem jeho nejslavnějšího díla, portrétu '''''[[Mona Lisa]]''''' (také známá jako ''La Gioconda'', cca 1503–1506). Portrét pravděpodobně zobrazuje Lisu Gherardini, manželku florentského obchodníka Francesca del Giocondo. Obraz se stal ikonou západního umění díky svému tajemnému úsměvu, neobyčejně živému pohledu a dokonalému zvládnutí techniky sfumato, která vytváří dojem, že postava vystupuje z mlžného oparu. Leonardo si obraz oblíbil natolik, že se s ním nikdy nerozloučil a vozil ho s sebou až do své smrti.

V roce 1503 dostal Leonardo zakázku na vytvoření velkolepé fresky '''''[[Bitva u Anghiari]]''''' pro zasedací síň Palazzo Vecchio. Na protější stěně měl pracovat jeho mladší rival '''[[Michelangelo Buonarroti|Michelangelo]]''' na fresce ''Bitva u Casciny''. Tento "souboj titánů" však nikdy nebyl dokončen. Leonardo opět experimentoval s technikou (tentokrát se pokusil o techniku enkaustiky popsanou Pliniem Starším), která selhala a barvy se začaly roztékat. Dílo bylo později zničeno, ale jeho dynamická a divoká kompozice je známa z kreseb a kopií, například od Petera Paula Rubense.

Během tohoto období Leonardo krátce pracoval jako vojenský architekt a kartograf pro nechvalně proslulého '''[[Cesare Borgia|Cesareho Borgiu]]''', pro kterého vytvořil řadu mimořádně přesných map, jež kombinovaly vědeckou přesnost s uměleckým cítěním.

=== Druhé milánské období a Řím (1508–1516) ===
V roce 1508 se Leonardo vrátil do Milána, které bylo nyní pod francouzskou nadvládou. Zde se věnoval především svým vědeckým studiím, zejména anatomii. Prováděl pitvy lidských těl v nemocnicích a vytvořil stovky detailních anatomických kreseb, které jsou pro svou přesnost a názornost ceněny dodnes.

V letech 1513 až 1516 pobýval v Římě na pozvání Giuliana de' Medici, bratra papeže Lva X. Zatímco jeho rivalové Michelangelo a Raffael Santi pracovali na nejprestižnějších zakázkách ve Vatikánu, Leonardo se cítil poněkud opomíjený. Věnoval se zde především vědeckým experimentům, studiím optiky, hydrauliky a matematiky. Z tohoto pozdního období pochází jeho obraz '''''[[Svatý Jan Křtitel]]''''', charakteristický dramatickým šerosvitem a nejednoznačným, tajuplným výrazem světce.

=== Závěr života ve Francii (1516–1519) ===
V roce 1516 přijal Leonardo pozvání od mladého francouzského krále '''[[František I. Francouzský|Františka I.]]''', který byl velkým obdivovatelem italského umění. Král mu udělil titul "Prvního malíře, inženýra a architekta krále" a poskytl mu k užívání zámek '''Clos Lucé''' poblíž královské rezidence v Amboise. S sebou do Francie si Leonardo přivezl několik svých oblíbených obrazů, včetně ''Mony Lisy'', ''Svatého Jana Křtitele'' a ''Svaté Anny Samotřetí'', spolu se svými rozsáhlými zápisníky.

Ve Francii se již malbě příliš nevěnoval, pravděpodobně i kvůli paralýze pravé ruky. Působil především jako králův poradce v oblasti architektury a urbanismu; podílel se například na plánech pro ideální město Romorantin a je mu připisován i vliv na návrh slavného dvojitého schodiště na zámku [[Château de Chambord|Chambord]].

Leonardo da Vinci zemřel 2. května 1519 na zámku Clos Lucé ve věku 67 let. Podle legendy, kterou zpopularizoval Giorgio Vasari, zemřel v náručí krále Františka I., ačkoli historici se dnes shodují, že král v den Leonardovy smrti pravděpodobně nebyl přítomen. Byl pohřben v kapli sv. Huberta na zámku Amboise.

== 🔬 Vědecká a vynálezecká činnost ==
Ačkoli je Leonardo znám především jako umělec, sám sebe často považoval spíše za vědce a inženýra. Jeho vědecká práce byla stejně geniální a průkopnická jako jeho umělecká tvorba, ale zůstala po staletí prakticky neznámá, protože svá zjištění nikdy nepublikoval.

=== Zápisníky (kodexy) ===
Leonardův odkaz se dochoval především díky tisícům stran jeho zápisníků a deníků, známých jako kodexy (např. ''Kodex Atlanticus'', ''Kodex Leicester''). Jsou plné kreseb, diagramů, vědeckých pozorování a poznámek k nejrůznějším tématům. Charakteristickým rysem je jeho slavné '''zrcadlové písmo''' – psal zprava doleva, což pravděpodobně činil proto, aby si jako levák nerozmazával inkoust.

=== Anatomie ===
Leonardo byl fascinován lidským tělem. Aby pochopil jeho fungování, provedl více než 30 pitev lidských těl, což byla v té době kontroverzní a nebezpečná praxe. Vytvořil stovky mimořádně přesných a detailních anatomických kreseb svalů, kostí, nervového systému a vnitřních orgánů. Byl jedním z prvních, kdo správně popsal funkci srdečních chlopní, a vytvořil první známé vědecké zobrazení plodu v děloze. Jeho anatomické studie byly o staletí napřed před svou dobou.

=== Inženýrství a vynálezy ===
Leonardova mysl byla neustále v pohybu a navrhovala stroje a zařízení, která dalece přesahovala technické možnosti jeho doby. Většina z nich nebyla nikdy postavena, ale jeho nákresy odhalují jeho geniální vhled:
* '''Létající stroje:''' Byl posedlý myšlenkou létání. Na základě studia letu ptáků navrhl několik létajících strojů, včetně '''ornitoptéry''' (stroje mávajícího křídly) a zařízení připomínajícího vrtulník a padák.
* '''Vojenská technika:''' Navrhl obrněné vozidlo (předchůdce tanku), obří kuši, kulomet s více hlavněmi a různé obléhací stroje.
* '''Hydraulika a stavebnictví:''' Studoval pohyb vody, navrhoval kanály, zdymadla, jezy a vodní čerpadla.
* '''Další vynálezy:''' Mezi jeho další koncepty patří skafandr, ozubená kola a převody, kuličkové ložisko nebo počítací stroj.

=== ''[[Vitruviánský muž]]'' ===
Jednou z jeho nejslavnějších kreseb je ''Vitruviánský muž'' (kolem roku 1490). Znázorňuje postavu muže ve dvou polohách, vepsanou současně do kruhu a čtverce. Kresba je studií proporcí lidského těla podle starořímského architekta Vitruvia a je dokonalou ukázkou Leonardova spojení umění a vědy, snahy nalézt matematické a geometrické principy v přírodě a v člověku.

== ✨ Odkaz a vliv ==
Leonardo da Vinci zanechal nesmazatelnou stopu v dějinách lidské tvořivosti. Ačkoli se dochovalo jen asi 15 jeho dokončených obrazů, každé z těchto děl je považováno za mistrovský kus. Jeho inovativní techniky, zejména '''sfumato''' a '''šerosvit''', a důraz na psychologickou hloubku postav definovaly vrcholnou renesanci a ovlivnily generace umělců.

Jeho největší odkaz však spočívá v jeho přístupu ke světu. Leonardo nerozlišoval mezi uměním a vědou; obojí pro něj bylo nástrojem k poznání a pochopení světa. Jeho neukojitelná zvídavost, schopnost pozorování a touha zaznamenat vše, co viděl, z něj činí symbol neomezeného lidského potenciálu. Je ztělesněním myšlenky, že jediný člověk může obsáhnout a posunout hranice poznání v mnoha různých oblastech najednou.

== 👶 Pro laiky ==
Představte si někoho, kdo byl geniální malíř, sochař, architekt, hudebník, vědec a vynálezce zároveň – to vše v jedné osobě. To byl Leonardo da Vinci. Většina lidí ho zná jako malíře, který namaloval nejslavnější a nejtajemnější portrét na světě, ''Monu Lisu'', a dramatický výjev ''Poslední večeře''.

Jeho genialita ale sahala mnohem dál. Byl neuvěřitelně zvědavý a chtěl vědět, jak všechno funguje. Proto tajně pitval lidská těla, aby pochopil, jak fungují svaly a orgány. Studoval let ptáků a na základě toho navrhoval létající stroje, které vypadaly jako z jiného světa. Vymýšlel stroje, které připomínaly dnešní tanky, padáky nebo potápěčské obleky. Všechny své nápady, pozorování a vynálezy si kreslil a zapisoval do tisíců stránek poznámek – a to často pozpátku, aby je nikdo nemohl snadno přečíst.

Leonardo byl zkrátka muž, který předběhl svou dobu o několik století. Je dokonalým příkladem "renesančního člověka" – génia, jehož talent a zájmy neznaly hranic.

== Reference ==
<references />

{{DEFAULTSORT:Vinci, Leonardo da}}
[[Kategorie:Italští malíři]]
[[Kategorie:Renesanční umělci]]
[[Kategorie:Italští vynálezci]]
[[Kategorie:Italští vědci]]
[[Kategorie:Italští sochaři]]
[[Kategorie:Lidé narození ve Vinci]]
[[Kategorie:Narození 1452]]
[[Kategorie:Úmrtí 1519]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]

Leonardo da Vinci - Historie editací