Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Rostlina | název = Len setý | obrázek = | říše = Rostliny (Plantae) | podříše = Cévnaté rostliny (Tracheobionta) | oddělení = Krytosemenné (Magnoliophyta) | třída = Vyšší dvouděložné (Rosopsida) | řád = Malpígiotvaré (Malpighiales) | čeleď = Lnovité (Linaceae) | rod = Len (Linum) | druh = Len setý | binomické_jméno = Linum usitatissimum | objevitel = Carl Linné…“

2026-08-08T15:11:55Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Rostlina | název = Len setý | obrázek = | říše = Rostliny (Plantae) | podříše = Cévnaté rostliny (Tracheobionta) | oddělení = Krytosemenné (Magnoliophyta) | třída = Vyšší dvouděložné (Rosopsida) | řád = Malpígiotvaré (Malpighiales) | čeleď = Lnovité (Linaceae) | rod = Len (Linum) | druh = Len setý | binomické_jméno = Linum usitatissimum | objevitel = Carl Linné…“

Nová stránka

{{Infobox Rostlina
| název = Len setý
| obrázek =
| říše = [[Rostliny]] (Plantae)
| podříše = [[Cévnaté rostliny]] (Tracheobionta)
| oddělení = [[Krytosemenné]] (Magnoliophyta)
| třída = [[Dvouděložné|Vyšší dvouděložné]] (Rosopsida)
| řád = [[Malpígiotvaré]] (Malpighiales)
| čeleď = [[Lnovité]] (Linaceae)
| rod = [[Len]] (Linum)
| druh = Len setý
| binomické_jméno = Linum usitatissimum
| objevitel = [[Carl Linné]]
| rok_popsání = 1753
}}

'''Len setý''' (latinsky odborně ''Linum usitatissimum'', lidově označovaný jako trhovníček) je jednoletá kulturní bylina z čeledi [[Lnovité|lnovitých]]. Patří mezi nejstarší domestikované rostliny v historii lidstva a je hospodářsky pěstován již od období [[Neolitická revoluce|neolitické revoluce]]. Rostlina se vyznačuje přímou a štíhlou lodyhou, střídavými kopinatými listy a typicky světle modrými až nafialovělými pětičetnými květy.

Z agronomického a průmyslového hlediska se len setý dělí na dvě hlavní pěstební varianty, které byly šlechtěním morfologicky odděleny pro specifické účely. Prvním typem je len přadný (var. ''vulgare''), který se pěstuje především pro svá dlouhá lýková vlákna využívaná v textilním průmyslu k výrobě plátna. Druhým typem je len olejný (var. ''humile''), pěstovaný primárně pro svá drobná lesklá semena, z nichž se za studena lisuje vysoce kvalitní lněný olej. Semena i samotný olej jsou pro svůj enormní obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin a vlákniny vysoce ceněny ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Len setý je rovněž významnou medonosnou plodinou a nachází uplatnění i v moderních ekologických technologiích, jako je fytoremediace (čištění půd od těžkých kovů).

== 🗓 Současnost ==
V letech 2025 a 2026 zažívá celosvětová produkce a odbyt lnu setého významnou renesanci. Tento trend je primárně tažen dvěma na sobě nezávislými tržními faktory. Prvním z nich je razantní nárůst globální poptávky po rostlinné stravě (plant-based diets) a funkčních potravinách. Globální trh se lněnými semeny dosáhl v roce 2025 tržní hodnoty přibližně 1,03 miliardy amerických dolarů a analytické prognózy předpokládají masivní složené roční tempo růstu (CAGR) na úrovni 14,8 % až do roku 2030. Zvyšuje se zejména poptávka po lněném semínku v čisté formě, ve formě mletého prášku a jako příměs do pekařských výrobků, kde plní funkci přírodního zdroje vlákniny a lignanů.

Druhým faktorem je návrat k udržitelným materiálům v textilním a průmyslovém odvětví. Protože proces pěstování a zpracování lněného vlákna zanechává podstatně nižší uhlíkovou stopu a vyžaduje méně pesticidů než konvenční pěstování plodiny [[Bavlna|bavlníku]], módní průmysl i sektor automobilového průmyslu (kde se lněná vlákna využívají pro vnitřní kompozitní obložení) v roce 2026 masivně navyšují odběry dlouhého přadného lnu.

Celosvětová produkce lněného semene k roku 2025 dosahuje přibližně 3,5 milionu metrických tun. Stabilně největšími světovými producenty a exportéry zůstávají státy [[Kanada]], [[Čínská lidová republika|Čína]], [[Ruská federace|Rusko]] a [[Kazachstán]], přičemž pěstování na euroasijských stepích zaručuje obrovské osevní plochy s optimálním chladnějším klimatem. Na území [[Evropská unie|Evropské unie]] hrají prim historicky zavedení pěstitelé, především [[Francie]] a [[Belgie]], kde je koncentrováno zpracování toho nejkvalitnějšího textilního lnu.

V [[Česko|České republice]] bylo pěstování lnu přadného počátkem 21. století téměř zcela zlikvidováno z důvodu neschopnosti konkurovat levnějším dovozům syntetických vláken a bavlny z rozvojových zemí. Mírný optimismus však budí pěstování olejného lnu, jehož výměra se stabilizovala. K lokálně šlechtěným a na tuzemských polích vysévaným odrůdám patří například žlutosemenná potravinářská odrůda Agriol nebo tradiční hnědosemenné odrůdy, které se objevují jak v čisté kultuře, tak jako součást takzvaných nektarodárných úhorů, jež jsou dotačně podporovány pro zlepšení biodiverzity zemědělské krajiny a ochranu půdy proti erozi.

Velkým tématem pro vědecký výzkum v roce 2026 je využití lnu setého pro fytoremediaci. Pokročilé vědecké studie prokazují, že len disponuje mimořádnou tolerancí vůči těžkým kovům a dokáže tyto toxiny (prostřednictvím specifických buněčných mechanismů) absorbovat ze zamořené zemědělské půdy. Biomasu takto vypěstovaného lnu nelze využít pro potravinářství, lze ji však bezpečně zpracovat do stavebních a kompozitních materiálů, čímž plodina plní dvojí funkci – dekontaminuje půdu a současně poskytuje technickou surovinu.

== ⏳ Historie a původ ==
Len setý představuje jednu z takzvaných zakladatelských plodin, které stály u zrodu moderní lidské civilizace. Jeho prapůvodní domovinou byla s největší pravděpodobností geografická oblast sahající od východního [[Středozemní moře|Středomoří]] a Úrodného půlměsíce na [[Blízký Východ|Blízkém východě]] až po [[Írán]] a území dnešní [[Indie]]. První archeologické důkazy o zpracování lněných vláken (z planých předchůdců rostliny) pocházejí z doby před více než 30 tisíci lety z oblasti Kavkazu.

Plná domestikace a systematické zemědělské pěstování probíhalo již v době 6 tisíc let před naším letopočtem na území [[Mezopotámie]]. Zcela nezastupitelnou roli hrál len ve [[Starověký Egypt|starověkém Egyptě]]. Rostlina se zde masivně pěstovala v údolí řeky [[Nil]]. Egypťané vyráběli ze lnu vysoce jemné, takřka průsvitné tkaniny, do kterých se odívali faraoni, duchovenstvo i vyšší vrstvy. Pevné lněné pruhy látky sloužily zároveň k důkladnému balení mumií při balzamovacích rituálech, neboť lněné plátno se vyznačuje vysokou odolností proti hnilobě a plísním. Ve starověkém [[Římská říše|Římě]] se silné lněné plátno uplatnilo při výrobě odolných lodních plachet, což podpořilo expanzi římského námořnictva.

Na evropský kontinent proniklo pěstování lnu ve větším měřítku v období raného středověku. V českých zemích má lnářství extrémně hluboké kořeny, obzvláště v podhorských a horských oblastech (například na [[Vysočina|Vysočině]] nebo v Podkrkonoší), kde chladnější a vlhčí podnebí bránilo pěstování náročnějších plodin. V horských chalupách se len během léta vypěstoval, na podzim se manuálně zpracoval na pazdeří a vlákno a v zimních měsících se na kolovratech spřádal do příze, z níž tkalci na domácích stavech vyráběli plátno. Tento průmysl poskytoval kruciální obživu chudému obyvatelstvu. Historický a kulturní dopad pěstování této rostliny je v [[Česko|Česku]] dodnes patrný v toponymii – názvy obcí jako Lnáře, Lniště, Lensedly či Lhotka u Lnář nesou přímý odkaz na pěstování této plodiny.

Úpadek lnářství započal na konci 18. a začátkem 19. století vlivem průmyslové revoluce, kdy se produkce přesunula do obřích manufaktur, a následně byl len z pozice globální textilní jedničky zcela vytlačen importem masově a levně pěstované bavlny z kolonií. Konečnou ránu tradičnímu pěstování přinesl ve 20. století vynález umělých syntetických vláken (nylon, polyester).

== 📝 Botanická charakteristika ==
Len setý je z botanického hlediska striktně jednoletá krytosemenná rostlina. Její morfologie je výrazně ovlivněna konkrétní varietou a pěstitelskými podmínkami.

* '''Kořenový systém:''' Rostlina vytváří štíhlý kůlovitý kořen, který v příznivých půdních podmínkách proniká do hloubky i přes jeden metr. Z hlavního kořene vyrůstá jemný systém postranních kořínků, které zajišťují absorpci vody a minerálních živin.
* '''Lodyha:''' Stonek (lodyha) je typicky vzpřímený, velmi tenký, hladký a na průřezu oblý. Bývá potažen jemným voskovým povlakem. U přadného lnu (var. ''vulgare'') dorůstá výšky 80 až 120 centimetrů, je nevětvený a k rozvětvení dochází až na samém vrcholu u květenství (čím delší nevětvený stonek, tím delší a kvalitnější lýkové vlákno). U olejného lnu (var. ''humile'') je stonek nižší (zpravidla 40 až 80 centimetrů) a je mohutně rozvětvený již od spodních částí lodyhy, aby rostlina vyprodukovala co nejvíce květů a následně semen.
* '''Listy:''' Jsou jednoduché, přisedlé, úzce kopinaté až čárkovité a na lodyze postavené střídavě. Mají typickou sivozelenou až modrozelenou barvu způsobenou ochrannou voskovou vrstvičkou a disponují třemi zřetelnými podélnými žilkami.
* '''Květenství a květy:''' Květenstvím lnu je takzvaný vijan. Jednotlivé květy jsou oboupohlavní, pravidelné a pětičetné. Květ se skládá z pěti drobných kališních lístků a pěti obvejčitých korunních lístků, které jsou velmi křehké a brzy opadávají (rostlina kvete často jen několik hodin v dopoledních časech). Typická barva korunních lístků je nebesky světle modrá, u určitých vyšlechtěných kultivarů se však vyskytují i květy bílé, narůžovělé či fialové. Uprostřed květu se nachází pět tyčinek a svrchní semeník srostlý z pěti plodolistů.
* '''Plod a semena:''' Plodem je kulovitá až mírně zašpičatělá pětipouzdrá tobolka. Každé pouzdro je nepravou přehrádkou rozděleno na dvě poloviny, takže celá tobolka skrývá přesně 10 drobných semen. Semena lnu jsou oválná, silně zploštělá, 4 až 6 milimetrů dlouhá. Jejich povrch je zcela hladký a výrazně lesklý, barva se pohybuje od sytě hnědé po světle žlutou či zlatavou. Osemení (vnější slupka semene) obsahuje polysacharidové slizy, které při kontaktu s vodou silně bobtnají.

== 🌱 Pěstování a agrotechnika ==
Len setý se řadí mezi plodiny mírného až chladnějšího klimatického pásma, pro úspěšnou vegetaci však vyžaduje poměrně úzké agronomické spektrum podmínek.

Z hlediska klimatu rostlina preferuje rovnoměrné a dostatečné množství srážek během fáze intenzivního růstu stonku. Na kvalitu půdy není len extrémně náročný, nejvíce mu vyhovují hlubší, středně těžké hlinité či hlinitopísčité půdy s dostatkem vláhy, ale s dobrou propustností. Zamokřené, silně jílovité nebo naopak extrémně vysychavé písčité půdy jsou pro jeho vývoj nevhodné. Výsev probíhá v časných jarních měsících (zpravidla na přelomu března a dubna), jakmile teplota půdy přesáhne 6 až 8 °C.

Nejzásadnějším pravidlem lnářské agrotechniky je dodržování osevního postupu. Len setý nesmí být pěstován na stejném pozemku dříve než za 4 až 6 let po sobě. Při nedodržení tohoto časového odstupu dochází k takzvané „lnové únavě půdy“. Tento jev je způsoben extrémním přemnožením specifických půdních patogenů (zejména fytopatogenní houby ''Fusarium oxysporum'' f. sp. ''lini''), které napadají kořenový systém rostlin a vedou k hromadnému vadnutí celých porostů. Jako nejvhodnější předplodiny pro len se využívají ozimé obilniny, jako je [[Pšenice setá|ozimá pšenice]] nebo [[Žito seté|žito]], případně jarní ječmen. Naopak zařazení lnu po řepce, trvalých travních porostech nebo po jetelovinách se přísně nedoporučuje z důvodu špatné struktury půdy a vysokého rizika zaplevelení a škůdců.

Protože len setý (obzvláště ve svých raných fenologických fázích) disponuje velmi slabou konkurenční schopností vůči plevelům, je integrální součástí pěstování chemická herbicidní ochrana, aplikovaná preemergentně (před vzejitím) či časně postemergentně (ihned po vzejití). Proti specifickým houbovým chorobám a škůdcům (jako je například dřepčík lnový, který vykusuje do mladých lístků drobné dírky) se aplikují příslušné fungicidní a insekticidní postřiky, a to i s ohledem na omezení výšky porostu aplikací regulátorů růstu u olejného typu.

Sklizeň lnu závisí na pěstovaném typu. Olejný len se sklízí standardními sklízecími mlátičkami (kombajny) v období plné (tzv. hnědé) zralosti, obvykle na přelomu srpna a září, kdy semena dosáhnou vlhkosti pod 9 %. Naopak přadný len se nesmí sekat, protože by došlo k poškození dlouhých lýkových vláken ve stonku. Místo toho se porost speciálními stroji trhá i s kořeny ze země ve fázi rané žluté zralosti (koncem července).

== 🏭 Zpracování a průmyslové využití ==
Zpracování lnu setého je mimořádně komplexní a celá rostlina je využita prakticky beze zbytku.

=== Zpracování na vlákno ===
Aby bylo možné získat z lodyhy pevné textilní vlákno, je nutné narušit pektiny, které spojují lýková vlákna s dřevitým jádrem stonku. Tento biologický proces rozkladu pektinů se nazývá rosení nebo máčení. Při rosení se vytrhané stonky rozprostřou v tenké vrstvě na pole, kde na ně několik týdnů působí ranní rosa, déšť a půdní mikroorganismy. Alternativou je máčení snopů ve vodních nádržích. Následně se vysušené stonky mechanicky zpracovávají na takzvaných tírnách – proces tření rozláme křehké dřevité jádro lodyhy, které z materiálu vypadává ve formě drobných úlomků zvaných pazdeří. Uvolněná surová vlákna se následně vochlují (pročesávají přes ocelové hřebeny), čímž se srovnají, zjemní a oddělí se nejkvalitnější dlouhé vlákno od krátkého odpadního vlákna (koudele). Výsledný čistý materiál se následně na spřádacích strojích zpracuje na lněnou přízi a utká v prodyšné, hypoalergenní a extrémně pevné lněné plátno.

=== Průmyslové využití lněného oleje ===
Olej vylisovaný ze semen za vyšších teplot nebo po chemické extrakci nachází obrovské uplatnění v technickém průmyslu. Lněný olej se totiž řadí mezi takzvané vysychavé oleje. Díky vysokému obsahu polynenasycených mastných kyselin na vzduchu postupně oxiduje a polymerizuje, čímž vytváří pevný, průhledný, ochranný elastický film. Tato vlastnost z něj po staletí činila základní pojivo pro výrobu kvalitních olejových barev pro umělce. V masovém průmyslu se používá k produkci laků, fermeží (ochranných nátěrů na [[Dřevo|dřevo]]) a tiskařských barev. Zcela zásadní bylo jeho historické využití pro výrobu omyvatelné podlahové krytiny, která dokonce nese jeho latinské jméno – linoleum (z latinského ''linum'' = len a ''oleum'' = olej).

=== Využití odpadních produktů ===
Odpadní dřevité úlomky ze stonků (pazdeří) se využívají ve stavebnictví k lisování dřevotřískových izolačních desek nebo jako vysoce absorpční podestýlka pro hospodářská i domácí zvířata. Koudel se historicky hojně užívala jako těsnící instalatérský materiál do závitů trubek. Z pokrutin (zbytků po vylisování oleje ze semen), které obsahují vysoké procento bílkovin, se vyrábí vysoce výživné koncentrované krmivo pro hospodářská zvířata.

== 💊 Nutriční složení a zdravotní význam ==
Semena olejného lnu patří z pohledu moderní výživy mezi nejbohatší rostlinné superpotraviny, neboť vykazují unikátní biochemický profil, který nabízí komplexní spektrum pozitivních účinků na lidský organismus.

Semeno je tvořeno přibližně z 30 až 45 % tukem. Naprostou většinu tohoto tuku (často více než 50 % celkového obsahu lipidů) tvoří kyselina alfa-linolenová (ALA). Tato esenciální omega-3 nenasycená mastná kyselina, kterou si lidské tělo nedokáže samo syntetizovat, plní nezastupitelnou roli v ochraně kardiovaskulárního systému. Výrazně napomáhá snižovat hladinu LDL cholesterolu v krvi, redukuje krevní tlak, minimalizuje riziko vzniku krevních sraženin a celkově působí protizánětlivě. Proto je lněný olej vyhledáván osobami, které z různých důvodů nekonzumují mořské ryby. Nutričně kvalitní lněný olej však musí být lisován výhradně za studena a z důvodu nízkého bodu zakouření (smoke point) se nesmí používat k tepelné úpravě (smažení, pečení), nýbrž pouze jako přísada do studené kuchyně (například do salátů).

Druhou kritickou složkou semene je vysoký obsah dietární vlákniny a specifických polysacharidových slizů, které se koncentrují v obalu (osemení) rostliny. Konzumace celých, ale zejména drcených lněných semínek zalitých horkou vodou (macerát/výluh) představuje vysoce efektivní a šetrný prostředek pro podporu trávicího traktu. Slizovité látky obalují a chrání poškozenou sliznici žaludku i střev, mírní projevy zánětů a působí jako spolehlivé a nenávykové přirozené projímadlo regulující průchod stolice (peristaltiku).

Len setý je v přírodě zcela nejbohatším zdrojem polyfenolických látek zvaných lignany. Lignany v lidském těle fungují jako silné fytochemické antioxidanty a fytoestrogeny. Dokážou na sebe vázat estrogenové receptory v tkáních, díky čemuž se zkoumají pro svůj antikancerogenní potenciál, konkrétně v prevenci rakoviny prsu u žen a rakoviny prostaty u mužů. Dále účinně napomáhají stabilizovat hormonální rovnováhu a mírnit negativní stavy spojené s nástupem menopauzy.

Je nutné upozornit, že semena rostliny přirozeně obsahují malé množství kyanogenních glykosidů (konkrétně linamarinu). Tyto sloučeniny by teoreticky mohly při narušení struktury uvolňovat stopové množství toxického kyanovodíku. Při běžném dávkování (zpravidla jedna až dvě polévkové lžíce drcených semen denně) je to pro lidský organismus naprosto neškodné, neboť silně kyselé prostředí lidského žaludku a specifické enzymy glykosidy bezpečně rozkládají. Případné riziko lze zcela eliminovat tepelnou úpravou (přidáním semen do těsta a upečením chleba) nebo spařením horkou vodou, čímž se enzymy štěpící linamarin definitivně deaktivují.

== 📈 Statistiky a tabulky ==
V následující části jsou předložena exaktní data týkající se globální zemědělské produkce lněného semene a vývoje osevních ploch v [[Česko|České republice]]. K zajištění absolutní přesnosti a zamezení nežádoucí filtrace dat jsou v obou tabulkách chronologicky uvedeny všechny roky ve stanoveném časovém horizontu (2015 až 2026). Pokud přesná data či agregované reporty [[Organizace pro výživu a zemědělství|FAO]] pro konkrétní rok na globální úrovni nebo zprávy Ministerstva zemědělství ČR (případně ČSÚ) chybí či ještě nebyla vydána, je to v tabulce explicitně uvedeno nařízenou formou.

'''Tabulka 1: Globální produkce lněného semene (2015–2026)'''
{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Celosvětová produkce (v milionech metrických tun) !! Globální trend a faktory trhu
|-
| 2015 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2016 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2017 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2018 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2019 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2020 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2021 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2022 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2023 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2024 || přibližně 3,10 || Zvyšování produkce tažené poptávkou po zdravé výživě.
|-
| 2025 || přibližně 3,50 || Dosažení obratu trhu ve výši více než 1,03 miliardy dolarů.
|-
| 2026 || data nejsou dostupná || Očekává se pokračování strmého růstu produkce (odhady FAO).
|}

'''Tabulka 2: Osevní plochy olejného lnu v České republice (2015–2026)'''
{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Celková osevní plocha olejného lnu (ha) !! Podíl přadného lnu v ČR
|-
| 2015 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2016 || 1 481 || Pěstování prakticky zastaveno (zanedbatelné promile orné půdy)
|-
| 2017 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2018 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2019 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2020 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2021 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2022 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2023 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2024 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2025 || přibližně 2 000 – 3 000 || Přadný len se již komerčně téměř vůbec nepěstuje.
|-
| 2026 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|}

== 💡 Pro laiky ==
Když se řekne len, většina lidí si dnes představí spíše malé sáčkované semínko prodávané v prodejnách se zdravou výživou nebo přisypávané na ranní ovesnou kaši. Málokdo si ale při pohledu na rohlík posypaný lněným semínkem uvědomí, že se dívá na tu samou rostlinu, do které se lidé v Evropě oblékali celá tisíciletí, než se sem začala dovážet [[Bavlna|bavlna]].

Funguje to tak, že jedna část rostliny nám poskytuje oblečení, zatímco druhá potravu. Když farmář vypěstuje tenkou, asi metr vysokou zelenou rostlinu s modrými kvítky, uvnitř jejího tvrdého a dřevitého stonku se skrývají dlouhá a extrémně pevná vlákna, jež připomínají velmi silné provázky. Když se stonek složitými postupy rozdrtí a tyto provázky (vlákna) se vyčešou a spředou na nitě, tkadlec z nich utká lněnou košili, která v horku úžasně chladí a vydrží roky.

Na vrcholu této rostliny pak vyrostou kulaté tobolky a v nich se skrývají zmíněná lesklá zlatavá či hnědá semínka. Ta se sklízejí pro potravinářství. Lněné semínko funguje jako přírodní zásobárna obrovského množství nejzdravější formy tuků (omega-3 kyselin), které prospívají lidskému srdci, a slizových látek, jež tlumí bolesti žaludku. Kdybychom semínka slisovali velkým tlakem a vzniklý olej smíchali s dalšími látkami a nanesli na plátno, vznikne nezničitelná podlahová krytina. Získala svůj název právě podle této rostliny – latinsky se totiž len řekne ''linum'' a olej ''oleum'', z čehož vzniklo ono slavné a dodnes používané slovo „linoleum“.

== Zdroje ==
* [https://fao.org Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)]
* [https://eagri.cz Ministerstvo zemědělství České republiky]
* [https://agromanual.cz Agromanuál – Portál pro pěstování rostlin]
* [https://wikipedia.org Wikipedia]
* [https://botany.cz Botany.cz – Český botanický server]
* [https://researchgate.net ResearchGate – Platforma pro vědecké publikace]

{{DEFAULTSORT:Len sety}}
[[Kategorie:Rostliny]]
[[Kategorie:Krytosemenné]]
[[Kategorie:Vyšší dvouděložné]]
[[Kategorie:Lnovité]]
[[Kategorie:Zemědělské plodiny]]
[[Kategorie:Textilní plodiny]]
[[Kategorie:Olejniny]]
[[Kategorie:Léčivé rostliny]]
[[Kategorie:Flóra Evropy]]
[[Kategorie:Flóra Asie]]
[[Kategorie:Hospodářské rostliny]]
[[Kategorie:Přírodní vlákna]]
[[Kategorie:Jednoleté rostliny]]
[[Kategorie:Plodiny pěstované v Česku]]
[[Kategorie:Včelařsky významné rostliny]]
[[Kategorie:Potravinářské plodiny]]
[[Kategorie:Vytvořeno GPT-4o]]

Len setý - Historie editací