<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kyselina_dusi%C4%8Dn%C3%A1</id>
	<title>Kyselina dusičná - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kyselina_dusi%C4%8Dn%C3%A1"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Kyselina_dusi%C4%8Dn%C3%A1&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-12T18:18:28Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Kyselina_dusi%C4%8Dn%C3%A1&amp;diff=11044&amp;oldid=prev</id>
		<title>TvůrčíBot: Bot: AI generace (Kyselina dusičná)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Kyselina_dusi%C4%8Dn%C3%A1&amp;diff=11044&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-22T04:41:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Kyselina dusičná)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox - chemická sloučenina&lt;br /&gt;
| název = Kyselina dusičná&lt;br /&gt;
| obrázek = Nitric acid.svg&lt;br /&gt;
| popisek = Strukturní vzorec kyseliny dusičné&lt;br /&gt;
| obrázek2 = Nitric-acid-3D-vdW.png&lt;br /&gt;
| popisek2 = Kalotový model molekuly kyseliny dusičné&lt;br /&gt;
| systematický název = Kyselina dusičná&lt;br /&gt;
| triviální název = lučavka, aqua fortis&lt;br /&gt;
| sumární vzorec = HNO{{sub|3}}&lt;br /&gt;
| molární hmotnost = 63,01 g/mol&lt;br /&gt;
| vzhled = bezbarvá, na světle žloutnoucí kapalina&lt;br /&gt;
| hustota = 1,51 g/cm³ (bezvodá)&lt;br /&gt;
| teplota tání = −42 °C&lt;br /&gt;
| teplota varu = 83 °C&lt;br /&gt;
| rozpustnost ve vodě = neomezeně mísitelná&lt;br /&gt;
| pKa = −1,4&lt;br /&gt;
| UN kód = 2031&lt;br /&gt;
| NFPA 704 = 0-4-0-OX&lt;br /&gt;
| R-věty = {{R-věty|8|35}}&lt;br /&gt;
| S-věty = {{(S1/2) S23 S26 S36 S45}}&lt;br /&gt;
| H-věty = {{P-věty|272|314}}&lt;br /&gt;
| GHS = {{GHS03}}{{GHS05}}&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kyselina dusičná&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (chemický vzorec &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;HNO{{sub|3}}&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;) je silná anorganická [[kyselina]] a jedno z nejvýznamnějších oxidačních činidel. Po [[kyselina sírová|kyselině sírové]] je druhou nejvýznamnější průmyslově vyráběnou kyselinou. Její soli se nazývají [[dusičnany]] (nitráty).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Čistá bezvodá kyselina dusičná je bezbarvá, vysoce korozivní kapalina. Na vzduchu a světle se rozkládá za vzniku [[oxid dusičitý|oxidu dusičitého]] (NO{{sub|2}}), což způsobuje její žluté až hnědé zbarvení. Roztok obsahující více než 86 % HNO{{sub|3}} se označuje jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;dýmavá kyselina dusičná&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Má široké uplatnění především při výrobě [[dusíkatá hnojiva|dusíkatých hnojiv]], [[výbušniny|výbušnin]], [[barvivo|barviv]] a v [[raketová technika|raketové technice]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
První zmínky o kyselině dusičné, kterou alchymisté nazývali &amp;#039;&amp;#039;aqua fortis&amp;#039;&amp;#039; (silná voda), pocházejí z Evropy ze 14. století. Je možné, že byla objevena již kolem roku 800 arabským alchymistou Džábirem ibn Hajjánem. Alchymisté ji používali především k dělení (rafinaci) [[zlato|zlata]] a [[stříbro|stříbra]], protože rozpouští stříbro, ale ne zlato. Směs kyseliny dusičné a [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] v poměru 1:3, známá jako [[lučavka královská]] (&amp;#039;&amp;#039;aqua regia&amp;#039;&amp;#039;), dokáže rozpustit i zlato a [[platina|platinu]]. Tato vlastnost sehrála významnou roli v historii, například když chemik [[George de Hevesy]] rozpustil zlaté Nobelovy medaile, aby je uchránil před nacisty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dlouhou dobu se připravovala zahříváním [[dusičnan draselný|dusičnanu draselného]] (sanytru) s koncentrovanou kyselinou sírovou. Průmyslová výroba ve velkém měřítku začala až s využitím [[ledek|čilského ledku]]. V roce 1902 patentoval [[Wilhelm Ostwald]] proces výroby kyseliny dusičné oxidací [[amoniak]]u, který je dodnes základem její průmyslové výroby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Fyzikální a chemické vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Čistá, 100% kyselina dusičná je bezbarvá kapalina s hustotou 1,513 g/cm³, která při teplotě −42 °C tuhne na bílé krystaly a vře při 83 °C. Je nestálá a již za pokojové teploty se na světle a vzduchu rozkládá:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:4 HNO{{sub|3}} → 4 NO{{sub|2}} + O{{sub|2}} + 2 H{{sub|2}}O&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vznikající oxid dusičitý se rozpouští ve zbývající kyselině a zbarvuje ji do žluta až červenohněda. Z tohoto důvodu se uchovává v tmavých lahvích. S vodou tvoří azeotropickou směs o koncentraci 68,4 % a teplotě varu 120,7 °C.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Acidobazické vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Kyselina dusičná je silná [[kyselina]], ve vodném roztoku je prakticky úplně [[disociace (chemie)|disociována]] na [[oxonium|oxoniový]] kationt (H{{sub|3}}O{{sup|+}}) a dusičnanový aniont (NO{{sub|3}}{{sup|−}}):&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
:HNO{{sub|3}} + H{{sub|2}}O → H{{sub|3}}O{{sup|+}} + NO{{sub|3}}{{sup|−}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako typická kyselina reaguje s [[hydroxid]]y, zásadotvornými [[oxid (chemie)|oxidy]] a solemi slabších kyselin za vzniku solí – dusičnanů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Oxidační vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Kyselina dusičná je velmi silné [[oxidační činidlo]]. Její oxidační schopnosti závisí na koncentraci a teplotě. Na rozdíl od většiny ostatních kyselin při reakci s [[kov]]y neuvolňuje [[vodík]], ale redukuje se na některý z oxidů dusíku (NO{{sub|2}}, NO), případně až na [[dusík]] (N{{sub|2}}) nebo [[amoniak|amoniak]] (NH{{sub|3}}).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reakce s kovy ====&lt;br /&gt;
Kyselina dusičná reaguje s většinou kovů, s výjimkou nejméně reaktivních, jako jsou zlato a platina.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Koncentrovaná kyselina dusičná&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; reaguje s kovy za vzniku oxidu dusičitého (NO{{sub|2}}). Například reakce s [[měď]]í:&lt;br /&gt;
::Cu + 4 HNO{{sub|3}} (konc.) → Cu(NO{{sub|3}}){{sub|2}} + 2 NO{{sub|2}} + 2 H{{sub|2}}O&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zředěná kyselina dusičná&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; reaguje s kovy za vzniku [[oxid dusnatý|oxidu dusnatého]] (NO):&lt;br /&gt;
::3 Cu + 8 HNO{{sub|3}} (zřed.) → 3 Cu(NO{{sub|3}}){{sub|2}} + 2 NO + 4 H{{sub|2}}O&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Některé kovy, jako [[železo]], [[hliník]] a [[chrom]], jsou koncentrovanou kyselinou dusičnou [[pasivace|pasivovány]]. Na jejich povrchu se vytvoří tenká, nereaktivní vrstva oxidu, která brání další reakci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
==== Reakce s nekovy ====&lt;br /&gt;
Koncentrovaná kyselina dusičná oxiduje i mnohé [[nekov]]y, jako je [[síra]], [[fosfor]] nebo [[uhlík]], na jejich nejvyšší [[oxidační stav|oxidační stavy]] za vzniku příslušných kyselin a oxidu dusičitého.&lt;br /&gt;
:C + 4 HNO{{sub|3}} → CO{{sub|2}} + 4 NO{{sub|2}} + 2 H{{sub|2}}O&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reakce s organickými látkami ===&lt;br /&gt;
Reakcí s organickými látkami dochází k jejich [[nitrace|nitraci]]. Tato reakce je klíčová při výrobě výbušnin, jako je [[nitroglycerin]] nebo [[trinitrotoluen]] (TNT). Při kontaktu s [[kůže|kůží]] reaguje s [[bílkoviny|bílkovinami]] za vzniku žlutě zbarvených sloučenin, což se nazývá [[xantoproteinová reakce]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výroba ==&lt;br /&gt;
=== Průmyslová výroba ===&lt;br /&gt;
V současnosti se kyselina dusičná vyrábí téměř výhradně &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ostwaldovým procesem&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, který má tři hlavní kroky:&lt;br /&gt;
#   Katalytická oxidace amoniaku vzdušným [[kyslík]]em na platinovo-rhodiovém [[katalyzátor]]u při teplotě kolem 800–950 °C.&lt;br /&gt;
#::4 NH{{sub|3}} + 5 O{{sub|2}} → 4 NO + 6 H{{sub|2}}O&lt;br /&gt;
#   Oxidace vzniklého oxidu dusnatého na oxid dusičitý.&lt;br /&gt;
#::2 NO + O{{sub|2}} → 2 NO{{sub|2}}&lt;br /&gt;
#   Absorpce oxidu dusičitého ve vodě za vzniku kyseliny dusičné.&lt;br /&gt;
#::3 NO{{sub|2}} + H{{sub|2}}O → 2 HNO{{sub|3}} + NO&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tímto postupem se získává zředěná kyselina dusičná o koncentraci 50–68 %. Koncentrovanější kyselina se připravuje destilací s dehydratačními činidly, jako je kyselina sírová.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Laboratorní příprava ===&lt;br /&gt;
V laboratoři se kyselina dusičná připravuje reakcí dusičnanu (např. [[dusičnan sodný|dusičnanu sodného]] nebo draselného) s koncentrovanou kyselinou sírovou za tepla a následnou destilací.&lt;br /&gt;
:NaNO{{sub|3}} + H{{sub|2}}SO{{sub|4}} → HNO{{sub|3}} + NaHSO{{sub|4}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Kyselina dusičná je jednou z nejdůležitějších průmyslových chemikálií.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výroba hnojiv:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Přibližně 70-80 % světové produkce se spotřebuje na výrobu dusíkatých hnojiv, především [[dusičnan amonný|dusičnanu amonného]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Výroba výbušnin:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je klíčovou surovinou pro výrobu mnoha výbušnin, jako jsou [[trinitrotoluen|TNT]], nitroglycerin a [[nitrocelulóza]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Organická syntéza:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Používá se k výrobě [[polyamid|polyamidů]] (např. [[nylon]]) a [[polyuretan]]ů.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Raketové palivo:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dýmavá kyselina dusičná se používá jako [[okysličovadlo]] v motorech kapalinových [[raketa|raket]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Zpracování kovů:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využívá se k [[leptání]], [[moření]] a čištění kovových povrchů. Je součástí lučavky královské pro rozpouštění a čištění zlata.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Analytická chemie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Používá se jako laboratorní činidlo, například při mineralizaci vzorků pro stanovení stopových prvků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Bezpečnost ==&lt;br /&gt;
Kyselina dusičná je vysoce žíravá a toxická látka. Způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí. Rány se hojí velmi pomalu. Vdechnutí jejích par může způsobit podráždění dýchacích cest, [[plicní edém]] a poleptání dýchacích cest. Při práci s kyselinou dusičnou je nutné používat osobní ochranné prostředky, jako jsou ochranné brýle nebo obličejový štít, kyselinovzdorné rukavice a ochranný oděv. Práce by měla probíhat v dobře větraných prostorách nebo v [[digestoř]]i. Jako silné oxidační činidlo může při styku s hořlavými materiály (např. dřevo, papír) způsobit požár.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== První pomoc ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Při zasažení kůže:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Okamžitě svléknout kontaminovaný oděv a zasažené místo oplachovat velkým množstvím vody po dobu nejméně 15 minut.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Při zasažení očí:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Okamžitě vyplachovat oči velkým množstvím vody po dobu 15–20 minut a vyhledat lékařskou pomoc.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Při požití:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vypláchnout ústa vodou a vypít velké množství vody. &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nevyvolávat zvracení&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; kvůli riziku perforace jícnu a žaludku. Okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Související články ===&lt;br /&gt;
* [[Dusičnany]]&lt;br /&gt;
* [[Lučavka královská]]&lt;br /&gt;
* [[Wilhelm Ostwald]]&lt;br /&gt;
* [[Dusík]]&lt;br /&gt;
* [[Kyselina]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Externí odkazy ===&lt;br /&gt;
* {{Commonscat|Nitric acid}}&lt;br /&gt;
* [https://toxnet.nlm.nih.gov/cgi-bin/sis/search/a?dbs+hsdb:@term+@DOCNO+167 Mezinárodní karta chemické bezpečnosti]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kyseliny dusíku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Anorganické kyseliny]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Oxidační činidla]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Žíraviny]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>TvůrčíBot</name></author>
	</entry>
</feed>