<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Krym%C5%A1t%C3%AD_Tata%C5%99i</id>
	<title>Krymští Tataři - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Krym%C5%A1t%C3%AD_Tata%C5%99i"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Krym%C5%A1t%C3%AD_Tata%C5%99i&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-21T22:37:41Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Krym%C5%A1t%C3%AD_Tata%C5%99i&amp;diff=23164&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Krym%C5%A1t%C3%AD_Tata%C5%99i&amp;diff=23164&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T01:37:45Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 03:37&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l56&quot;&gt;Řádek 56:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 56:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Jazyk ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Jazyk ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Krymská tatarština]] (&amp;#039;&amp;#039;Qırımtatar tili&amp;#039;&amp;#039;) je [[turkický jazyk|turkický jazyk]] patřící do [[kypčacké jazyky|kypčacko-kumánské]] podskupiny. Má tři hlavní dialekty:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Krymská tatarština]] (&amp;#039;&amp;#039;Qırımtatar tili&amp;#039;&amp;#039;) je [[turkický jazyk|turkický jazyk]] patřící do [[kypčacké jazyky|kypčacko-kumánské]] podskupiny. Má tři hlavní dialekty:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Severní (stepní)&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Blízký [[nogajština|nogajštině]] a [[karakalpačtina|karakalpačtině]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Severní (stepní)&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Blízký [[nogajština|nogajštině]] a [[karakalpačtina|karakalpačtině]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Střední (horský)&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Nejpoužívanější, základ moderního spisovného jazyka.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Střední (horský)&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Nejpoužívanější, základ moderního spisovného jazyka.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Jižní (pobřežní)&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Silně ovlivněn [[turečtina|turečtinou]] (oghuzskou větví).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Jižní (pobřežní)&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Silně ovlivněn [[turečtina|turečtinou]] (oghuzskou větví).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V průběhu historie používala krymská tatarština [[arabské písmo]], ve 20. letech 20. století byl zaveden [[latinka|latinský]] [[Janalyf|Janalyf]], který byl v roce [[1938]] nahrazen [[cyrilice|cyrilicí]]. Po roce 1991 se krymští Tataři postupně vracejí k latince, která je založena na tureckém vzoru.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V průběhu historie používala krymská tatarština [[arabské písmo]], ve 20. letech 20. století byl zaveden [[latinka|latinský]] [[Janalyf|Janalyf]], který byl v roce [[1938]] nahrazen [[cyrilice|cyrilicí]]. Po roce 1991 se krymští Tataři postupně vracejí k latince, která je založena na tureckém vzoru.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l73&quot;&gt;Řádek 73:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 73:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Symboly ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Symboly ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Vlajka (&#039;&#039;Kök Bayraq&#039;&#039;)&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Světle modré plátno se zlatým rodovým znakem dynastie Gerajů, tzv. &#039;&#039;tarak tamga&#039;&#039; (hřebenová tamga), v levém horním rohu. Modrá barva symbolizuje nebe a svobodu, tamga je symbolem moci a kontinuity.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Vlajka (&#039;&#039;Kök Bayraq&#039;&#039;)&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Světle modré plátno se zlatým rodovým znakem dynastie Gerajů, tzv. &#039;&#039;tarak tamga&#039;&#039; (hřebenová tamga), v levém horním rohu. Modrá barva symbolizuje nebe a svobodu, tamga je symbolem moci a kontinuity.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Hymna (&#039;&#039;Ant Etkenmen&#039;&#039;)&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: &quot;Přísahal jsem&quot;. Text napsal [[Noman Çelebicihan]], básník a první předseda vlády Krymské lidové republiky, který byl v roce 1918 popraven bolševiky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Hymna (&#039;&#039;Ant Etkenmen&#039;&#039;)&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: &quot;Přísahal jsem&quot;. Text napsal [[Noman Çelebicihan]], básník a první předseda vlády Krymské lidové republiky, který byl v roce 1918 popraven bolševiky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🏛️ Politická organizace ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🏛️ Politická organizace ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l82&quot;&gt;Řádek 82:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 82:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 💡 Pro laiky ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 💡 Pro laiky ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Etnogeneze:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Představte si to jako &quot;míchání&quot; různých národů po staletí na jednom místě. Krymští Tataři nevznikli z jedné skupiny, ale jsou výsledkem spojení mnoha starověkých i středověkých kmenů a národů, které na Krymu žily. Teprve pod vládou [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] se sjednotily jazykově a nábožensky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Etnogeneze:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Představte si to jako &quot;míchání&quot; různých národů po staletí na jednom místě. Krymští Tataři nevznikli z jedné skupiny, ale jsou výsledkem spojení mnoha starověkých i středověkých kmenů a národů, které na Krymu žily. Teprve pod vládou [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] se sjednotily jazykově a nábožensky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Krymský chanát:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Bylo to v podstatě království krymských Tatarů, které existovalo zhruba od doby objevení Ameriky až po americkou revoluci. Bylo velmi mocné, vedlo války, obchodovalo a mělo velký vliv na své sousedy, jako bylo [[Polsko-litevská unie|Polsko]] nebo [[Moskevské velkoknížectví|Moskevské knížectví]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Krymský chanát:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Bylo to v podstatě království krymských Tatarů, které existovalo zhruba od doby objevení Ameriky až po americkou revoluci. Bylo velmi mocné, vedlo války, obchodovalo a mělo velký vliv na své sousedy, jako bylo [[Polsko-litevská unie|Polsko]] nebo [[Moskevské velkoknížectví|Moskevské knížectví]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Sürgünlik (Deportace):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V roce 1944 sovětský diktátor [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] obvinil celý národ ze zrady a nechal všechny krymské Tatary – muže, ženy i děti – naložit do vlaků pro dobytek a odvézt tisíce kilometrů daleko do nehostinných oblastí Střední Asie. Byla to obrovská tragédie, při které zemřela téměř polovina národa.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Sürgünlik (Deportace):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V roce 1944 sovětský diktátor [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] obvinil celý národ ze zrady a nechal všechny krymské Tatary – muže, ženy i děti – naložit do vlaků pro dobytek a odvézt tisíce kilometrů daleko do nehostinných oblastí Střední Asie. Byla to obrovská tragédie, při které zemřela téměř polovina národa.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Medžlis (Mejlis):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Je to něco jako parlament nebo vláda pro krymské Tatary. Volí si své zástupce, kteří pak jednají jménem celého národa, brání jejich práva a snaží se řešit jejich problémy. V současnosti je na Krymu zakázaný ruskými úřady.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Medžlis (Mejlis):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Je to něco jako parlament nebo vláda pro krymské Tatary. Volí si své zástupce, kteří pak jednají jménem celého národa, brání jejich práva a snaží se řešit jejich problémy. V současnosti je na Krymu zakázaný ruskými úřady.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:Krymsti Tatari}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{DEFAULTSORT:Krymsti Tatari}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Krym%C5%A1t%C3%AD_Tata%C5%99i&amp;diff=17854&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Krym%C5%A1t%C3%AD_Tata%C5%99i&amp;diff=17854&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-23T14:34:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Etnikum&lt;br /&gt;
| název = Krymští Tataři&lt;br /&gt;
| obrázek = Crimean_Tatar_Flag.svg&lt;br /&gt;
| popisek = Vlajka krymských Tatarů (&amp;#039;&amp;#039;Kök Bayraq&amp;#039;&amp;#039;) se zlatou &amp;#039;&amp;#039;tamgou&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| početnost = přibližně 500 000 – 2 miliony (včetně diaspory)&lt;br /&gt;
| regiony = {{Vlajka|Ukrajina}} [[Krym]]&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Ukrajina}} [[Ukrajina]] (kontinentální část)&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Turecko}} [[Turecko]]&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Uzbekistán}} [[Uzbekistán]]&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Rumunsko}} [[Rumunsko]]&amp;lt;br&amp;gt;{{Vlajka|Bulharsko}} [[Bulharsko]]&lt;br /&gt;
| jazyk = [[Krymská tatarština]]&lt;br /&gt;
| náboženství = Převážně [[sunnitský islám]] ([[hanafíjský mazhab]])&lt;br /&gt;
| příbuzné etnické skupiny = [[Tataři]], [[Turci]], [[Nogajci]], další [[turkické národy]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Krymští Tataři&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (krymskotatarsky: &amp;#039;&amp;#039;Qırımtatarlar&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;Qırımlar&amp;#039;&amp;#039;; ukrajinsky: Кримські татари, &amp;#039;&amp;#039;Kryms&amp;#039;ki tatary&amp;#039;&amp;#039;; rusky: Крымские татары, &amp;#039;&amp;#039;Krymskije tatary&amp;#039;&amp;#039;) jsou [[turkický národ|turkické]] [[etnikum]], které je původní na [[Krymský poloostrov|Krymském poloostrově]]. Hovoří [[krymská tatarština|krymskou tatarštinou]], která patří do [[turkické jazyky|turkické jazykové rodiny]]. Drtivá většina se hlásí k [[sunnitský islám|sunnitskému islámu]]. Jejich historie je úzce spjata s Krymem, kde v 15. století založili mocný [[Krymský chanát]], který po staletí ovlivňoval dějiny východní [[Evropa|Evropy]]. Ve 20. století se stali obětí jedné z nejtragičtějších událostí svých dějin – masové [[Deportace krymských Tatarů|deportace]] nařízené [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinem]] v roce [[1944]]. Po pádu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] se začali masově vracet do své vlasti, ale po [[Anexe Krymu Ruskou federací|ruské anexi Krymu v roce 2014]] čelí novým formám útlaku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌍 Etnogeneze a Zlatá horda ===&lt;br /&gt;
Etnogeneze krymských Tatarů je složitý proces, který probíhal po mnoho staletí. Na formování národa se podílely různé etnické skupiny, které obývaly Krym v různých historických obdobích. Mezi jejich předky patří [[Tavrové]], [[Skythové]], [[Sarmati]], [[Alani]], [[Řekové]], [[Gótové]] a především turkické kmeny jako [[Hunové]], [[Chazaři]], [[Pečeněhové]] a [[Kumáni]] (známí také jako [[Kypčaci]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčovým momentem pro sjednocení těchto různorodých skupin byl vpád [[Mongolové|Mongolů]] ve 13. století a začlenění Krymu do [[Zlatá horda|Zlaté hordy]]. Během tohoto období se dominantním jazykem stala kypčacká turečtina a hlavním náboženstvím [[islám]], který byl přijat jako státní náboženství Zlaté hordy za vlády chána [[Özbeg|Öz-Bega]] ve 14. století. Právě v tomto období se začal formovat jednotný krymskotatarský etnos.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 👑 Krymský chanát (1441–1783) ===&lt;br /&gt;
Po rozpadu Zlaté hordy založil [[Hadži I. Geraj]] v roce [[1441]] nezávislý [[Krymský chanát]]. Jeho hlavním městem se stal [[Bachčisaraj]]. Chanát se brzy stal jedním z nejmocnějších států ve východní Evropě. V roce [[1475]] přijal chanát vazalství [[Osmanská říše|Osmanské říše]], což mu zajistilo ochranu a vojenskou podporu, ale zároveň omezilo jeho zahraniční politiku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krymský chanát byl známý svými vojenskými nájezdy na území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Rusko|Ruska]] a [[Polsko|Polska]]. Tyto nájezdy, známé jako &amp;#039;&amp;#039;čapuly&amp;#039;&amp;#039;, měly za cíl získat kořist a otroky (&amp;#039;&amp;#039;jasyr&amp;#039;&amp;#039;), kteří byli prodáváni na trzích v [[Kaffa|Kaffě]] (dnešní [[Feodosija]]). Tento obchod s otroky tvořil významnou část ekonomiky chanátu. Zároveň byl chanát centrem vyspělé kultury, architektury a poezie. Dynastie [[Gerajové|Gerajů]] vládla chanátu po celou dobu jeho existence.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🇷🇺 Pod Ruským impériem ===&lt;br /&gt;
Moc Krymského chanátu postupně slábla s rostoucí silou [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. Po sérii rusko-tureckých válek byl chanát v roce [[1774]] na základě [[Mír v Küçük Kaynarca|smlouvy z Küçük Kaynarca]] formálně osamostatněn od Osmanské říše, ale fakticky se dostal pod ruský vliv. V roce [[1783]] byl chanát anektován Ruskem za vlády [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny II. Veliké]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato událost znamenala pro krymské Tatary katastrofu. Ruská správa zabavovala jejich půdu, kterou přidělovala ruským a ukrajinským kolonistům. To spolu s náboženským a kulturním útlakem vedlo k několika vlnám masové emigrace (&amp;#039;&amp;#039;muhadžirstvo&amp;#039;&amp;#039;) do Osmanské říše, zejména po [[Krymská válka|Krymské válce]] (1853–1856). V důsledku toho se krymští Tataři stali na svém vlastním území menšinou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ☭ Sovětské období a deportace ===&lt;br /&gt;
Po [[Říjnová revoluce|Říjnové revoluci]] v roce [[1917]] vyhlásili krymskotatarští vůdci krátce existující [[Krymská lidová republika|Krymskou lidovou republiku]], která byla jednou z prvních sekulárních republik v muslimském světě. Byla však brzy zlikvidována [[bolševici|bolševiky]]. V roce [[1921]] byla na poloostrově zřízena [[Krymská autonomní sovětská socialistická republika]] v rámci [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejtemnější kapitolou v dějinách krymských Tatarů je [[Deportace krymských Tatarů|deportace]] (v krymské tatarštině &amp;#039;&amp;#039;Sürgünlik&amp;#039;&amp;#039;). Dne [[18. květen|18. května]] [[1944]] nařídil [[Josif Vissarionovič Stalin|Josif Stalin]] kolektivní deportaci celého národa z Krymu. Jako záminka posloužilo falešné obvinění z masové kolaborace s [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] během [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Během několika dní bylo více než 200 000 lidí, převážně žen, dětí a starců, nahnáno do dobytčích vagónů a odvezeno tisíce kilometrů daleko, především do [[Uzbekistán|Uzbecké SSR]] a dalších odlehlých oblastí [[Střední Asie|Střední Asie]] a [[Sibiř|Sibiře]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podmínky během transportu i v prvních letech vyhnanství byly nelidské. Odhaduje se, že téměř polovina deportovaných (kolem 46 %) zemřela na hlad, nemoci a vyčerpání. Po deportaci byla zničena většina krymskotatarských památek, knih a byly přejmenovány tisíce měst, vesnic a geografických míst, aby se vymazala jakákoli stopa po jejich přítomnosti na Krymu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🇺🇦 Návrat na Krym a ukrajinská éra ===&lt;br /&gt;
Navzdory zákazu se krymští Tataři nikdy nevzdali snu o návratu do vlasti. Od 60. let 20. století se rozvinulo silné nenásilné národní hnutí za právo na návrat, jehož vůdčími osobnostmi byli [[Mustafa Džemilev]] a [[Petro Hryhorenko]]. Teprve na konci 80. let, v období [[perestrojka|perestrojky]], sovětská vláda povolila jejich návrat.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Masový návrat probíhal zejména po vyhlášení nezávislosti [[Ukrajina|Ukrajiny]] v roce [[1991]]. Proces byl složitý a provázený mnoha problémy, jako byla nezaměstnanost, spory o půdu a obtížná integrace do společnosti, která se za téměř 50 let jejich nepřítomnosti zásadně změnila. V roce 1991 byl obnoven [[Medžlis krymskotatarského národa|Medžlis]] (národní shromáždění) jako nejvyšší zastupitelský orgán krymských Tatarů. Ukrajina uznala krymské Tatary jako původní obyvatelstvo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  сучасність Současná situace (po roce 2014) ===&lt;br /&gt;
Po [[Anexe Krymu Ruskou federací|anexi Krymu Ruskou federací]] v březnu [[2014]] se situace krymských Tatarů dramaticky zhoršila. Většina z nich anexi neuznala a bojkotovala referendum o připojení k Rusku. Ruské úřady zahájily systematickou kampaň zastrašování a perzekuce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčoví vůdci, jako [[Mustafa Džemilev]] a [[Refat Čubarov]], dostali zákaz vstupu na Krym. V roce [[2016]] byl [[Medžlis krymskotatarského národa|Medžlis]] ruskými úřady označen za &amp;quot;extremistickou organizaci&amp;quot; a jeho činnost byla zakázána. Dochází k politicky motivovaným zatýkáním, únosům, mučení a nuceným odvodům do ruské armády. Mnoho krymských Tatarů bylo nuceno opustit Krym a přesídlit na kontinentální Ukrajinu. Podle údajů k roku 2025 mezinárodní organizace pro lidská práva nadále dokumentují vážné porušování práv krymských Tatarů okupačními úřady.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Geografické rozšíření ==&lt;br /&gt;
Před anexí v roce 2014 žilo na Krymu přibližně 250 000 – 300 000 krymských Tatarů, což představovalo asi 12–15 % populace poloostrova. Po roce 2014 desítky tisíc z nich odešly na kontinentální Ukrajinu, především do [[Kyjev|Kyjeva]] a [[Cherson]]u.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší diaspora krymských Tatarů žije v [[Turecko|Turecku]]. Odhaduje se, že zde žije několik milionů lidí s krymskotatarskými kořeny, kteří jsou potomky emigrantů z 18. a 19. století. Většina z nich je však již asimilovaná. Významné komunity, které si udržují jazyk a kulturu, se nacházejí také v [[Rumunsko|Rumunsku]] (především v regionu [[Dobrudža]]), [[Bulharsko|Bulharsku]] a [[Uzbekistán|Uzbekistánu]], kde stále žijí potomci deportovaných rodin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🗣️ Jazyk a kultura ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Jazyk ===&lt;br /&gt;
[[Krymská tatarština]] (&amp;#039;&amp;#039;Qırımtatar tili&amp;#039;&amp;#039;) je [[turkický jazyk|turkický jazyk]] patřící do [[kypčacké jazyky|kypčacko-kumánské]] podskupiny. Má tři hlavní dialekty:&lt;br /&gt;
*   **Severní (stepní)**: Blízký [[nogajština|nogajštině]] a [[karakalpačtina|karakalpačtině]].&lt;br /&gt;
*   **Střední (horský)**: Nejpoužívanější, základ moderního spisovného jazyka.&lt;br /&gt;
*   **Jižní (pobřežní)**: Silně ovlivněn [[turečtina|turečtinou]] (oghuzskou větví).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V průběhu historie používala krymská tatarština [[arabské písmo]], ve 20. letech 20. století byl zaveden [[latinka|latinský]] [[Janalyf|Janalyf]], který byl v roce [[1938]] nahrazen [[cyrilice|cyrilicí]]. Po roce 1991 se krymští Tataři postupně vracejí k latince, která je založena na tureckém vzoru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Náboženství ===&lt;br /&gt;
Drtivá většina věřících jsou [[sunnitští muslimové]] [[hanafíjský mazhab|hanafíjské právní školy]]. [[Islám]] hraje klíčovou roli v jejich národní identitě, kultuře a společenském životě. Na Krymu se nachází mnoho historických [[mešita|mešit]], z nichž nejvýznamnější je [[Mešita chána Özbega]] ve Starém Krymu nebo Velká páteční mešita v [[Bachčisaraj|Bachčisaraji]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Tradice a zvyky ===&lt;br /&gt;
Krymskotatarská kultura je bohatá a rozmanitá. Mezi hlavní svátky patří [[Íd al-fitr|Oraza Bayramı]] (svátek přerušení půstu) a [[Íd al-adhá|Qurban Bayramı]] (svátek oběti). Důležitou roli hraje také svátek jara [[Nourúz|Navrez]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tradiční kuchyně je známá pokrmy jako &amp;#039;&amp;#039;[[čeburek]]&amp;#039;&amp;#039; (smažená kapsa plněná masem), &amp;#039;&amp;#039;jantyk&amp;#039;&amp;#039; (pečená verze čebureku), &amp;#039;&amp;#039;lagman&amp;#039;&amp;#039; (nudle s masem a zeleninou) nebo &amp;#039;&amp;#039;sarburma&amp;#039;&amp;#039; (závin s masem).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Hudba a tanec jsou nedílnou součástí kultury. Známý je zejména energický tanec &amp;#039;&amp;#039;Chajtarma&amp;#039;&amp;#039;. Tradičními řemesly jsou hrnčířství, vyšívání a výroba šperků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Symboly ===&lt;br /&gt;
*   **Vlajka (&amp;#039;&amp;#039;Kök Bayraq&amp;#039;&amp;#039;)**: Světle modré plátno se zlatým rodovým znakem dynastie Gerajů, tzv. &amp;#039;&amp;#039;tarak tamga&amp;#039;&amp;#039; (hřebenová tamga), v levém horním rohu. Modrá barva symbolizuje nebe a svobodu, tamga je symbolem moci a kontinuity.&lt;br /&gt;
*   **Hymna (&amp;#039;&amp;#039;Ant Etkenmen&amp;#039;&amp;#039;)**: &amp;quot;Přísahal jsem&amp;quot;. Text napsal [[Noman Çelebicihan]], básník a první předseda vlády Krymské lidové republiky, který byl v roce 1918 popraven bolševiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Politická organizace ==&lt;br /&gt;
Nejvyšším zastupitelským orgánem krymských Tatarů je [[Medžlis krymskotatarského národa|Medžlis]] (&amp;#039;&amp;#039;Qırımtatar Milliy Meclisi&amp;#039;&amp;#039;). Jedná se o výkonný orgán volený národním sjezdem, zvaným [[Kurultaj krymskotatarského národa|Kurultaj]]. Kurultaj se schází jednou za pět let a volí předsedu Medžlisu a jeho členy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Medžlis reprezentuje zájmy krymských Tatarů na národní i mezinárodní úrovni. Před rokem 2014 byl uznáván ukrajinskými úřady a spolupracoval s nimi na řešení problémů krymskotatarské komunity. Po ruské anexi byl v roce 2016 zakázán jako &amp;quot;extremistická organizace&amp;quot; a jeho vedení působí v exilu v [[Kyjev|Kyjevě]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
*   **Etnogeneze:** Představte si to jako &amp;quot;míchání&amp;quot; různých národů po staletí na jednom místě. Krymští Tataři nevznikli z jedné skupiny, ale jsou výsledkem spojení mnoha starověkých i středověkých kmenů a národů, které na Krymu žily. Teprve pod vládou [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] se sjednotily jazykově a nábožensky.&lt;br /&gt;
*   **Krymský chanát:** Bylo to v podstatě království krymských Tatarů, které existovalo zhruba od doby objevení Ameriky až po americkou revoluci. Bylo velmi mocné, vedlo války, obchodovalo a mělo velký vliv na své sousedy, jako bylo [[Polsko-litevská unie|Polsko]] nebo [[Moskevské velkoknížectví|Moskevské knížectví]].&lt;br /&gt;
*   **Sürgünlik (Deportace):** V roce 1944 sovětský diktátor [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] obvinil celý národ ze zrady a nechal všechny krymské Tatary – muže, ženy i děti – naložit do vlaků pro dobytek a odvézt tisíce kilometrů daleko do nehostinných oblastí Střední Asie. Byla to obrovská tragédie, při které zemřela téměř polovina národa.&lt;br /&gt;
*   **Medžlis (Mejlis):** Je to něco jako parlament nebo vláda pro krymské Tatary. Volí si své zástupce, kteří pak jednají jménem celého národa, brání jejich práva a snaží se řešit jejich problémy. V současnosti je na Krymu zakázaný ruskými úřady.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Krymsti Tatari}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=23.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Etnické skupiny na Ukrajině]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Turkické národy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Krym]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Oběti sovětských represí]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Muslimské komunity]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Původní obyvatelstvo]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>