https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Kr%C4%8D 2026-06-30T11:00:27Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.44.2 https://infopedia.cz/index.php?title=Kr%C4%8D&diff=126812&oldid=prev 2026-06-29T18:48:09Z

<p>založena nová stránka s textem „{{Infobox Město | název = Krč | obrázek = | mapa = ano | stát = {{Vlajka|Česko}} | město = <a href="/index.php/Praha" title="Praha">Praha</a> | městská_část = <a href="/index.php/Praha_4" title="Praha 4">Praha 4</a> | správní_obvod = <a href="/index.php/Praha_4" title="Praha 4">Praha 4</a> | první_písemná_zmínka = 1222 | rozloha = 5,21 | nadmořská_výška = | populace = 27 344 | hustota_zalidnění = 5 248 | poštovní_směrovací_číslo = 140 00 }} &#039;&#039;&#039;Krč&#039;&#039;&#039; (v letech 1939 až 1945 německy označována jako &#039;&#039;Reuth&#039;&#039;, případně &#039;&#039;Krtsch&#039;&#039;) je rozlehlá…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Město<br /> | název = Krč<br /> | obrázek = <br /> | mapa = ano<br /> | stát = {{Vlajka|Česko}}<br /> | město = [[Praha]]<br /> | městská_část = [[Praha 4]]<br /> | správní_obvod = [[Praha 4]]<br /> | první_písemná_zmínka = 1222<br /> | rozloha = 5,21<br /> | nadmořská_výška = <br /> | populace = 27 344<br /> | hustota_zalidnění = 5 248<br /> | poštovní_směrovací_číslo = 140 00<br /> }}<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Krč&#039;&#039;&#039; (v letech 1939 až 1945 německy označována jako &#039;&#039;Reuth&#039;&#039;, případně &#039;&#039;Krtsch&#039;&#039;) je rozlehlá městská čtvrť a historické katastrální území nacházející se v jižní části hlavního města [[Praha|Prahy]]. Celé území spadá do administrativní působnosti městské části a správního obvodu [[Praha 4]]. S rozlohou přesahující pět kilometrů čtverečních a populací čítající více než dvacet sedm tisíc obyvatel představuje Krč jednu z nejvýznamnějších rezidenčních, dopravních a zdravotnických lokalit na pravém břehu řeky [[Vltava|Vltavy]]. <br /> <br /> Z urbanistického hlediska se čtvrť vyznačuje obrovským kontrastem. Na jedné straně ji tvoří hustě osídlená panelová sídliště z druhé poloviny dvacátého století (jako je sídliště Krč nebo sídliště Tempo) a masivní dopravní tepny v čele s Jižní spojkou. Na straně druhé nabízí rozsáhlé plochy zeleně, z nichž nejvýznamnější je [[Michelský les]] (známý spíše pod lidovým označením Krčák) a hluboké přírodní údolí Kunratického potoka. Z celostátního hlediska je Krč proslulá především svou koncentrací špičkových zdravotnických a vědeckých zařízení. Rozlehlý historický areál Fakultní Thomayerovy nemocnice a v její těsné blízkosti ležící [[Institut klinické a experimentální medicíny]] (IKEM) činí z této čtvrti jeden z největších lékařských komplexů ve střední [[Evropa|Evropě]]. V současné době prochází celá oblast historickou transformací díky probíhající výstavbě nové trasy [[Linka D (pražské metro)|pražského metra D]].<br /> <br /> == 🗓 Současnost a masivní rozvoj (2025–2026) ==<br /> V letech 2025 a 2026 prožívá Krč stavební a infrastrukturní boom nevídaných rozměrů. Zásadní událostí, která definuje současný rozvoj čtvrti, je oficiální zahájení druhé hlavní fáze výstavby trasy metra D. Po průtazích a odvoláních u antimonopolního úřadu začaly v červnu roku 2026 stavební konsorcia (vedená firmami Subterra a HOCHTIEF CZ) naplno razit úsek ze stanice Olbrachtova směrem na Nové Dvory. Kontrakt v hodnotě bezmála třiceti miliard [[Česká koruna|českých korun]] zajišťuje mimo jiné vybudování dvou zcela nových stanic přímo na území Krče, které navždy promění tvář této lokality. První část nové trasy by měla být podle aktuálních harmonogramů Dopravního podniku hl. m. Prahy zprovozněna v roce 2032.<br /> <br /> Zahájení těchto masivních podzemních prací předcházela v červnu 2026 historická majetková dohoda. Pražští radní, vedeni náměstkem pro územní rozvoj Petrem Hlaváčkem a radním Adamem Zábranským, schválili po třech volebních obdobích složitý komplex dvaadvaceti smluv se soukromými vlastníky pozemků a se státní Správou železnic. Tato dohoda odblokovala výstavbu v okolí stanice Nádraží Krč. V této lokalitě vznikne rozsáhlé administrativní centrum, nová výpravní budova pro dráhy i dopravní podnik a masivní záchytné parkoviště typu P+R s kapacitou pro šest set osobních automobilů, čímž se z Krče stane plnohodnotný dopravní terminál pro středočeské dojíždějící obyvatele.<br /> <br /> Nezahálí ani místní zdravotnický sektor. Koncem června roku 2026 navštívil Fakultní Thomayerovu nemocnici ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a oficiálně oznámil gigantickou investici. Stát vyčlenil dvě miliardy korun na výstavbu zbrusu nové budovy centrálního urgentního příjmu, která by měla být dokončena do poloviny roku 2029. Nový urgentní příjem, jenž krčskému areálu dosud citelně chyběl, bude těsně přiléhat k pediatrické a plicní klinice a jeho součástí se stane i nový parkovací dům a střešní heliport, který zkrátí transporty pacientů ze záchranných vrtulníků přímo na operační sály. Tato investice navazuje na dřívější úspěchy nemocnice, kdy byl v březnu 2026 z technického pavilonu F1 vytvořen nový onkologický pavilon a o dva roky dříve byla po generální rekonstrukci otevřena plicní klinika G1.<br /> <br /> == ⏳ Historie a vývoj čtvrti ==<br /> <br /> === Od první zmínky po dvacáté století ===<br /> První prokazatelná písemná zmínka o Krči pochází z roku 1222, kdy dobové kroniky zmiňují lokální osídlení, jež tehdy náleželo do správy vlivné Vyšehradské kapituly. Jméno obce bylo pravděpodobně odvozeno od latinského termínu &#039;&#039;Carrium&#039;&#039;, i když jazykovědci nevylučují ani staroslovanský původ slova spojený s pařezy a klučením lesa (krčisko). Během středověku a novověku se osídlení nevyvíjelo jako jednolitý celek, nýbrž bylo rozděleno na dvě oddělené venkovské struktury – Horní Krč a Dolní Krč. Obě tyto osady se táhly podél staré Budějovické a Vídeňské silnice. V Dolní Krči byl postupně vybudován hospodářský statek a následně novogotický zámek se systémem rybníků, zatímco Horní Krč se orientovala spíše na poskytování služeb pocestným v zájezdních hostincích.<br /> <br /> Výrazný přelom přišel s koncem devatenáctého století. V této době vznikla na okraji Horní Krče osada Jalový Dvůr a lokalita se začala pomalu měnit v oblíbenou příměstskou odpočinkovou zónu pro bohaté pražské měšťany. Vznikaly zde luxusní neorenesanční vily a výletní restaurace, jako byla slavná restaurace U Labutě na okraji Kunratického lesa. Obě samostatné vesnice ztratily svou územní autonomii v roce 1922, kdy byla vytvořena takzvaná Velká Praha. Krč byla tehdy společně s nedalekými [[Nusle|Nuslemi]] začleněna do nově zřízeného XIV. pražského obvodu.<br /> <br /> === Masarykovy domovy a druhá světová válka ===<br /> Nejdůležitějším milníkem meziválečné krčské historie byl rok 1928, kdy se tehdejší [[Československo|Československá republika]] připravovala na oslavy desátého výročí své existence. Jako dar národu nechal prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]] a pražský magistrát vybudovat na jižních svazích Krče gigantický sociální a zdravotnický komplex, který dostal název Masarykovy domovy. Tento architektonický i funkční unikát první republiky nesloužil primárně jako klasická nemocnice, nýbrž fungoval jako ústav pro sociálně slabé. Žily zde více než dva tisíce starých a opuštěných lidí, fungoval tu nalezinec pro sirotky a oddělení pro nevyléčitelně nemocné děti. <br /> <br /> Tento humánní účel komplexu však brutálně přerušila druhá světová válka. V roce 1941 byly Masarykovy domovy zkonfiskovány okupační německou armádou a proměněny ve vojenský lazaret pro zraněné vojáky Wehrmachtu stahované z východní fronty. Po válce se areál již nikdy nevrátil ke svému původnímu sociálnímu účelu a byl definitivně transformován do podoby velké státní nemocnice. Podobný osud potkal i krčský zámek v Dolní Krči, který byl po komunistickém puči v roce 1948 znárodněn a odebrán posledním majitelům z rodiny velkostatkáře Welze.<br /> <br /> === Poválečná výstavba a urbanistický rozmach ===<br /> Poválečná éra v šedesátých až osmdesátých letech dvacátého století vtiskla Krči její dnešní, převážně betonovou podobu. Na místě někdejších višňových sadů a polností vyrostla obrovská sídliště, která měla vyřešit bytovou krizi rozrůstající se metropole. Vzniklo tak rozlehlé Sídliště Krč a na jihu v blízkosti Lhotky Sídliště Tempo. Tato masivní výstavba vedla k exponenciálnímu nárůstu populace, ale zároveň čtvrť rozdělila na nesourodé zóny zasažené těžkou dopravou. V osmdesátých letech území definitivně prořízla několikaproudá dálniční stavba Jižní spojky, která oblast nenávratně rozdělila na dvě hlukem zasažené poloviny. <br /> <br /> == 🏥 Zdravotnická a výzkumná centra ==<br /> <br /> === Fakultní Thomayerova nemocnice ===<br /> Dominantou nejen samotné Krče, ale celého pražského zdravotnického systému, je Fakultní Thomayerova nemocnice (v minulosti nesoucí označení Thomayerova nemocnice s poliklinikou, lidově zvaná prostě Krčská nemocnice). Zařízení sídlí v historickém památkově chráněném areálu bývalých Masarykových domovů. Na rozdíl od moderních monoblokových nemocnic (jako je [[Fakultní nemocnice Motol|Motol]]) si Thomayerova nemocnice zachovala svou unikátní pavilónovou strukturu rozprostřenou na ploše 28,5 hektaru, což působí velmi klidným parkovým dojmem, avšak přináší komplikace v logistice pacientů mezi jednotlivými budovami.<br /> <br /> V roce 2026 nemocnice provozuje více než 1 000 akutních a následných lůžek a zaměstnává přes 2 800 zdravotníků a dalšího personálu. Specializuje se primárně na traumatologii, neurologii, pneumologii (léčbu plicních chorob) a dětskou chirurgii. Každoročně provede na třicet tři tisíc hospitalizací a jejími ambulancemi projde více než 629 tisíc pacientů. Obrovským skokem v kvalitě péče bylo otevření moderního robotického multioborového centra v roce 2024, které se zaměřuje na vysoce přesné asistované operace v oboru urologie a gynekologie a do konce roku 2025 zaznamenalo svůj tisící úspěšný chirurgický zákrok. Nemocnice je zároveň významným výzkumným a výukovým centrem pražských lékařských fakult.<br /> <br /> === IKEM a další ústavy ===<br /> V těsné geografické i funkční návaznosti na Thomayerovu nemocnici sídlí podél Vídeňské ulice [[Institut klinické a experimentální medicíny]] (IKEM). I když katastrální hranice jsou v těchto místech spletité, laická i odborná veřejnost IKEM vnímá jako součást krčského medicínského clusteru. Tento ústav představuje absolutní národní a středoevropskou špičku v oboru kardiologie, kardiovaskulární chirurgie a především v oblasti transplantací orgánů. Běžně provádí ty nejsložitější transplantace srdce, jater a ledvin. V okolí nemocnic navíc funguje několik přidružených výzkumných ústavů pod patronátem [[Akademie věd České republiky|Akademie věd ČR]], což do lokality přivádí tisíce vysoce kvalifikovaných vědeckých pracovníků z celého světa.<br /> <br /> == 🚇 Doprava a infrastruktura ==<br /> <br /> === Povrchová doprava a železnice ===<br /> Krč je jedním z nejvytíženějších dopravních uzlů na jihu Prahy. Její osou probíhá Jižní spojka (součást Městského okruhu), jež každý den absorbuje tranzitní dopravu desítek tisíc osobních a nákladních automobilů. Druhou klíčovou tepnou je Vídeňská ulice, která spojuje centrum Prahy s jižními předměstími a obcemi ve Středočeském kraji. Obslužnost městskou hromadnou dopravou (v rámci sítě [[Pražská integrovaná doprava|PID]]) dlouhá desetiletí závisela výhradně na masivní autobusové dopravě, která z hustě osídlených sídlišť plynule svážela cestující k nejbližší stanici metra C ([[Kačerov (stanice metra)|Kačerov]]).<br /> <br /> Významnou historickou i současnou roli hraje železniční doprava. Stanice Praha-Krč leží na vytížené trati směřující od hlavního nádraží na [[Vrané nad Vltavou]] a do Posázaví. Z dopravního hlediska je tato stanice technickým unikátem – je totiž jednokolejnou železniční vlečkou přímo propojena s depem pražského metra na Kačerově. Tato strmě stoupající spojovací kolej slouží k tomu, že se přes krčské nádraží do pražského podzemí fyzicky dovážejí nové nebo zmodernizované vozy metra vyrobené v jiných částech republiky. Stejně tak se kolej využívá pro noční testovací jízdy vlakových souprav.<br /> <br /> === Výstavba trasy metra D ===<br /> Koncepční izolace Krče od sítě kapacitní podzemní dráhy se definitivně mění v první polovině třicátých let jednadvacátého století. Výstavba metra D (označovaného modrou barvou) protíná celou čtvrť ve svém druhém budovaném úseku (I.D2). Vzhledem k náročnému geografickému profilu údolí a husté zástavbě vyžaduje každá z nových krčských stanic zcela odlišný technický a architektonický přístup.<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Stanice Nádraží Krč:&#039;&#039;&#039; Bude celosvětově velmi unikátní stavbou. Kvůli tomu, že trať musí v tomto bodě podeplout Jižní spojku a křížit existující železniční nádraží, nemohlo být metro zakopáno do země, protože by mu v cestě stála voda z Kunratického potoka. Stanice je proto navržena jako plně povrchová a nachází se částečně přímo na mostě překonávajícím jak potok, tak místní rybník. Její design od architekta Jiřího Pešaty je založen na splynutí s přírodou – obří prosklené plochy s výhledem na zámek Krč doplňují neutrální šedé betonové stěny a extenzivní zelené střechy. Nástupiště zde navíc nebudou středová, nýbrž boční.<br /> * &#039;&#039;&#039;Stanice Nemocnice Krč:&#039;&#039;&#039; Nachází se u křižovatky ulic Vídeňská a Zálesí. Tato stanice je naopak hloubená. Její nástupiště leží v hloubce úctyhodných sedmnácti metrů pod povrchem země a její dva plánované výstupy zlepší dostupnost nejen pro místní obyvatele sídliště, ale především pro pacienty a zaměstnance blízké Thomayerovy nemocnice. Samotná stanice je dlouhá přes dvě stě metrů.<br /> <br /> Po zprovoznění trasy (aktuálně cíleném na rok 2032) bude trasa na nové lince operovat zcela autonomně, bez přítomnosti strojvedoucího v kabině, což představuje další technologický skok pro městskou hromadnou dopravu v lokalitě.<br /> <br /> == 🌳 Geografie, příroda a památky ==<br /> <br /> === Krčský les a údolí Kunratického potoka ===<br /> Ačkoliv je Krč často vnímána skrze prizma panelových domů a dálnic, téměř třetinu jejího katastrálního území pokrývá hluboký lesní porost. [[Michelský les]] a na něj navazující Kunratický les (obecně Pražany souhrnně označované jako Krčák) tvoří gigantickou zelenou plíci jižní Prahy. Tento rozsáhlý přírodní park je protkán desítkami kilometrů asfaltových, štěrkových i nezpevněných cest, jež jsou celoročně masivně využívány k cyklistice, běhu a rodinným vycházkám. Středem tohoto údolí malebně protéká Kunratický potok.<br /> <br /> Unikátem zdejší přírody, který často překvapuje i dlouholeté rezidenty, je stabilní divoká populace muflonů. Toto statné zvíře s typickými zahnutými rohy do lesa uměle vypustili v šedesátých letech minulého století a od té doby se zde natolik adaptovalo, že není výjimkou, když stádo padesáti muflonů pokojně spásá trávu přímo mezi lavičkami a starými pavilony v areálu Thomayerovy nemocnice, čímž vytváří silně surreální scény.<br /> <br /> === Novogotický zámek a historické stavby ===<br /> V těsné blízkosti vlakového nádraží v Dolní Krči stojí na okraji lesa Novogotický zámek Krč (oficiálně známý jako Chateau St. Havel). Původní středověkou tvrz na tomto místě postupně přebudovávali různí majitelé, avšak svou dnešní romantickou, tudorovskou novogotickou podobu získal zámek po rozsáhlé přestavbě provedené před rokem 1860. Po roce 1989 prošel zámek vleklými restitučními soudy, díky nimž se navrátil dědicům rodiny Welzů. Zchátralá stavba byla nákladně zrekonstruována a v jednadvacátém století plní funkci vysoce luxusního čtyřhvězdičkového hotelu s restaurací, přičemž do anglického zámeckého parku s rybníky bylo citlivě zasazeno veřejné golfové cvičiště.<br /> <br /> Čtvrť je rovněž zajímavá svou literární historií. V době první republiky zde našlo klid pro svou tvorbu hned několik významných osobností – své vily a útočiště zde měli slavní čeští spisovatelé jako Antal Stašek nebo jeho syn, publicista a levicový literát Ivan Olbracht. K cenným dochovaným historickým budovám patří také nezbořená část bývalého krčského pivovaru viditelná z okruhu Jižní spojky nebo památná kaple svatého Václava, tvořící integrální duchovní součást nemocničního areálu.<br /> <br /> == 💡 Pro laiky ==<br /> Když se řekne jméno nějaké pražské čtvrti, lidé si většinou vybaví jednu konkrétní věc – Žižkov znamená staré činžáky a hospody, Prosek jsou paneláky. Ale Krč je naprosto unikátní svou &quot;rozdvojenou osobností&quot;. Lze ji totiž pomyslně přirovnat k obrovskému rušnému velkoměstu, do kterého ale někdo zničehonic zapíchl obrovský kus divoké přírody.<br /> <br /> Pokud stojíte v severní části Krče u hlavní silnice, vidíte kolem sebe hlučný betonový svět plný aut proudících po Jižní spojce a pohled vám zastíní gigantická zeď tvořená desítkami třináctipatrových paneláků, kde žijí tisíce lidí. Pokud se ovšem od těchto paneláků otočíte a půjdete pěšky deset minut dolů do kopce, betonový svět jako mávnutím proutku zmizí. Náhle se ocitnete v obrovském lese plném staletých dubů, kde zurčí čistý potok, děti tam krmí labutě a v křoví na vás zírá divoký muflon, který právě přeskočil plot z obřího areálu Thomayerovy nemocnice. Tento neuvěřitelný kontrast mezi těžkým městem, nejšpičkovějšími vědeckými nemocnicemi a tichým, hlubokým lesem je to, co dělá z Krče jednu z nejrozmanitějších čtvrtí k životu v celé republice.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://praha4.cz Oficiální stránky městské části Praha 4]<br /> * [https://dpp.cz Dopravní podnik hl. m. Prahy - Informace o stavbě a stanicích metra D]<br /> * [https://ftn.cz Fakultní Thomayerova nemocnice - Statistiky, aktuality a strategie do r. 2030]<br /> * [https://kudyznudy.cz Kudy z nudy - Turistické informace a historie Krče]<br /> * [https://prahaneznama.cz Praha Neznámá - Architektonický a historický průvodce]<br /> * [https://mapy.cz Mapy.cz - Geografická a katastrální data]<br /> * [https://ct24.ceskatelevize.cz ČT24 - Zpravodajství z výstavby dálnic a metra (2026)]<br /> * [https://novinky.cz Novinky.cz - Informace o majetkových dohodách kolem Nádraží Krč]<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Krc}}<br /> [[Kategorie:Místní části v Praze]]<br /> [[Kategorie:Katastrální území v Praze]]<br /> [[Kategorie:Praha 4]]<br /> [[Kategorie:Čtvrti v Praze]]<br /> [[Kategorie:Geografie Prahy]]<br /> [[Kategorie:Dějiny Prahy]]<br /> [[Kategorie:Doprava v Praze]]<br /> [[Kategorie:Výstavba pražského metra]]<br /> [[Kategorie:Stavby v Praze 4]]<br /> [[Kategorie:Nemocnice v Praze]]<br /> [[Kategorie:Zámky v Praze]]<br /> [[Kategorie:Příroda v Praze]]<br /> [[Kategorie:Lesy v Praze]]<br /> [[Kategorie:Sídliště v Praze]]<br /> [[Kategorie:Místa první písemné zmínky ve 13. století]]<br /> [[Kategorie:Urbanismus]]<br /> [[Kategorie:Zdravotnická zařízení]]<br /> [[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]</div>

Filmedy