<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kostn%C3%AD_d%C5%99e%C5%88</id>
	<title>Kostní dřeň - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kostn%C3%AD_d%C5%99e%C5%88"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Kostn%C3%AD_d%C5%99e%C5%88&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-22T15:27:49Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Kostn%C3%AD_d%C5%99e%C5%88&amp;diff=13271&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (Kostní dřeň)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Kostn%C3%AD_d%C5%99e%C5%88&amp;diff=13271&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-09T02:22:23Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Kostní dřeň)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Orgán&lt;br /&gt;
| název = Kostní dřeň&lt;br /&gt;
| latinský název = Medulla ossium&lt;br /&gt;
| obrázek = Bone marrow.svg&lt;br /&gt;
| popisek_obrázku = Schéma kostní dřeně a jejího umístění v kosti.&lt;br /&gt;
| systém = [[Krevní systém|Krevní]] a [[Lymfatický systém|lymfatický systém]]&lt;br /&gt;
| funkce = [[Krvetvorba]] (tvorba krevních buněk), skladování tuku&lt;br /&gt;
| typy = Červená kostní dřeň, Žlutá kostní dřeň, (Šedá kostní dřeň)&lt;br /&gt;
| hmotnost = přibližně 2,6 kg (u dospělého člověka)&lt;br /&gt;
| umístění = Uvnitř [[Kost|kostí]] (dřeňová dutina, prostory mezi trámci houbovité kosti)&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kostní dřeň&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (latinsky &amp;#039;&amp;#039;medulla ossium&amp;#039;&amp;#039;) je měkká, houbovitá tkáň vyplňující vnitřní prostory [[kost|kostí]] [[savci|savců]]. Je klíčovým [[orgán (biologie)|orgánem]] [[krvetvorba|krvetvorby]] (hematopoézy), procesu, při kterém se tvoří všechny typy [[krevní buňky|krevních buněk]]. U dospělého člověka tvoří přibližně 4 % celkové tělesné hmotnosti, což odpovídá asi 2,6 kg.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧬 Anatomie a funkce ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Blausen_0110_BoneMarrow.png|thumb|right|250px|Umístění kostní dřeně v dlouhé kosti.]]&lt;br /&gt;
Kostní dřeň se nachází v [[dřeňová dutina|dřeňové dutině]] [[dlouhé kosti|dlouhých kostí]] a v prostorech mezi [[houbovitá kostní tkáň|trámci houbovité kostní tkáně]] na koncích dlouhých kostí. Je tvořena především [[retikulární vazivo|retikulárním vazivem]], které poskytuje oporu pro [[kmenová buňka|kmenové buňky]] a další buňky podílející se na krvetvorbě. Kromě své primární role v produkci [[krev|krve]] slouží kostní dřeň také jako zásobárna [[tuk|tuku]] a hraje důležitou roli v [[imunitní systém|imunitním systému]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Typy kostní dřeně ==&lt;br /&gt;
Rozlišují se dva hlavní typy kostní dřeně, které se liší svou funkcí a složením:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Červená kostní dřeň&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;medulla ossium rubra&amp;#039;&amp;#039;) – Je primárním místem [[krvetvorba|krvetvorby]]. Produkuje [[červené krvinky|červené krvinky]] (erytrocyty), [[bílé krvinky|bílé krvinky]] (leukocyty) a [[krevní destičky|krevní destičky]] (trombocyty). Je bohatě prokrvena a obsahuje síť [[retikulární vazivo|retikulárního vaziva]], [[makrofágy|makrofágy]] a [[kmenová buňka|kmenové buňky]]. U dětí je většina kostní dřeně červená. V dospělosti se nachází především v [[ploché kosti|plochých kostech]], jako je [[hrudní kost]], [[pánevní kost|pánevní kosti]], [[žebra]], [[obratle]] a [[kosti lebky|kosti lebky]], a v hlavicích [[kosti pažní|pažních]] a [[stehenní kost|stehenních]] kostí. Spolu s [[játra|játry]] a [[slezina|slezinou]] se podílí také na odbourávání starých červených krvinek.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Žlutá kostní dřeň&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;medulla ossium flava&amp;#039;&amp;#039;) – Vzniká z červené kostní dřeně nahrazováním krvetvorného vaziva [[tukové vazivo|tukovým vazivem]]. Slouží především jako zásobárna [[tuk|tuku]]. Na krvetvorbě se za normálních okolností nepodílí. Přibližně od 20. roku věku se podíl červené a žluté kostní dřeně vyrovnává. Nachází se v prostředních částech [[dlouhé kosti|dlouhých kostí]]. Za určitých podmínek, například při velké [[ztráta krve|ztrátě krve]] nebo při [[horečka|horečce]], se může reaktivovat a přeměnit zpět na červenou kostní dřeň, čímž představuje rezervu pro tvorbu krvinek.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Šedá kostní dřeň&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;medulla ossium grisea&amp;#039;&amp;#039;) – Vzniká ze žluté dřeně v pozdním věku ztrátou [[tuk|tuku]]. Má průsvitnou, želatinovou konzistenci a na krvetvorbě se nepodílí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🩸 Krvetvorba ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Hematopoiesis_simple.svg|thumb|left|250px|Zjednodušené schéma krvetvorby.]]&lt;br /&gt;
[[Krvetvorba]] neboli [[hematopoéza]] je komplexní proces nepřetržité tvorby a obnovy [[krevní buňky|krevních buněk]]. Tento proces je nezbytný pro udržení stálých zásob [[červené krvinky|červených krvinek]], [[bílé krvinky|bílých krvinek]] a [[krevní destičky|krevních destiček]] v [[krev|krvi]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Všechny krevní buňky mají svůj původ v [[hematopoetické kmenové buňky|hematopoetických kmenových buňkách]] (HSC), které sídlí v kostní dřeni. Tyto buňky mají unikátní schopnost [[sebeobnova|sebeobnovy]] a [[diferenciace (biologie)|diferenciace]] do všech typů krevních elementů. Proces krvetvorby probíhá v několika fázích a zahrnuje [[proliferace|proliferaci]] (množení) a [[diferenciace (biologie)|diferenciaci]] pluripotentních buněk na unipotentní buňky, které jsou specializovány na specifické funkce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Z hematopoetických kmenových buněk vznikají dvě hlavní linie [[progenitorové buňky|progenitorových buněk]]:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Myeloidní progenitorové buňky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (CMP) – Dávají vznik [[červené krvinky|červeným krvinkám]] (erytrocyty), [[megakaryocyty|megakaryocytům]] (prekurzory [[krevní destičky|krevních destiček]]), [[monocyty|monocytům]] a [[granulocyty|granulocytům]] (neutrofily, eozinofily, bazofily).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lymfoidní progenitorové buňky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (CLP) – Dávají vznik [[lymfocyty|lymfocytům]] (T-lymfocyty a B-lymfocyty), které jsou klíčové pro [[adaptivní imunita|adaptivní imunitní odpověď]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V průběhu [[prenatální vývoj|prenatálního vývoje]] probíhá krvetvorba v různých místech:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mezoblastová perioda&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (3. týden až 3. měsíc) – probíhá ve [[žloutkový váček|žloutkovém váčku]] [[embryo|embrya]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hepatolienální perioda&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (2. až 8. měsíc) – probíhá v [[játra|játrech]] a [[slezina|slezině]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Medulární perioda&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (od 4. měsíce prenatálně až do porodu a dospělosti) – probíhá v kostní dřeni.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po narození je kostní dřeň jediným místem krvetvorby. Za normálních okolností produkuje kostní dřeň obrovské množství krvinek denně, například přibližně 200 bilionů [[erytrocyt|erytrocytů]], 100 bilionů [[trombocyt|trombocytů]] a 60 bilionů [[neutrofil|neutrofilů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏥 Klinický význam ==&lt;br /&gt;
[[Soubor:Myelodysplastic_syndromes_symptoms.png|thumb|right|250px|Příznaky myelodysplastických syndromů, které postihují kostní dřeň.]]&lt;br /&gt;
Kostní dřeň je zásadní pro udržení zdraví, a proto jsou [[nemoci kostní dřeně|onemocnění kostní dřeně]] často velmi vážná. Mohou vést k poruchám tvorby jedné nebo více krevních buněčných linií, což má za následek širokou škálu příznaků a komplikací.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejčastější onemocnění kostní dřeně patří:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Anémie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Nedostatek [[červené krvinky|červených krvinek]] nebo [[hemoglobin|hemoglobinu]], což vede k [[únava|únavě]] a [[slabost|slabosti]]. Může být způsobena nedostatečnou krvetvorbou v kostní dřeni.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Leukémie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – [[Nádorové onemocnění|Nádorové onemocnění]] [[krve]] a kostní dřeně, charakterizované produkcí abnormálních [[bílé krvinky|bílých krvinek]]. Tyto [[rakovinné buňky|rakovinné buňky]] mohou vytlačovat normální krvinky, což vede k [[anémie|anémii]], zvýšené [[krvácivost|krvácivosti]] a sklonu k [[infekce|infekcím]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Mnohočetný myelom]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Rakovina plazmatických buněk, která postihuje kostní dřeň a způsobuje nádory kostí.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Myelofibróza]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Nádorové onemocnění kostní dřeně, při kterém dochází k postupné [[vazivo|vazivové]] přestavbě (fibróze) kostní dřeně, což vede k omezené produkci krevních buněk.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Aplastická anémie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Stav, kdy kostní dřeň nevytváří dostatek [[červené krvinky|červených krvinek]], [[bílé krvinky|bílých krvinek]] a [[krevní destičky|krevních destiček]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Myelodysplastické syndromy]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Skupina onemocnění, při kterých kostní dřeň produkuje nedostatečné množství zdravých krevních buněk, nebo jsou produkované buňky defektní.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Metastázy jiných nádorů&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Do kostní dřeně se mohou rozšířit i jiné zhoubné nádory, například [[nádor plic|nádory plic]], [[rakovina prsu|prsu]] nebo [[lymfomy]], a ovlivnit tak krvetvorbu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
K [[diagnostika|diagnostice]] onemocnění kostní dřeně se používají různé [[lékařské vyšetření|vyšetřovací metody]], včetně:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Aspirace kostní dřeně]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Odběr vzorku tekuté části kostní dřeně tenkou jehlou, nejčastěji z [[hrudní kost|hrudní kosti]] (sternální punkce) nebo [[pánevní kost|pánevní kosti]].&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Biopsie kostní dřeně]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (trepanobiopsie) – Odběr vzorku pevné části kostní dřeně silnější jehlou, obvykle z [[pánevní kost|pánevní kosti]].&lt;br /&gt;
Tato vyšetření umožňují [[lékař|lékařům]] posoudit stav kostní dřeně, její schopnost produkce krevních buněk a diagnostikovat případná onemocnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Transplantace kostní dřeně ==&lt;br /&gt;
[[Transplantace kostní dřeně]] (neboli transplantace [[hematopoetické kmenové buňky|krvetvorných kmenových buněk]]) je účinná a často jediná léčebná metoda pro mnoho [[zhoubné nádory|zhoubných]] i [[nezhoubný nádor|nezhoubných]] onemocnění [[krvetvorba|krvetvorby]], včetně [[leukémie]], [[aplastická anémie|selhání kostní dřeně]], některých [[vrozené onemocnění|vrozených krevních onemocnění]], těžkých poruch [[imunita|imunity]] a [[dědičné poruchy metabolismu|dědičných poruch metabolismu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme dva hlavní typy transplantací:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Alogenní transplantace&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Příjemce dostává krvetvorné buňky od vhodného [[dárce]] (většinou [[HLA systém|HLA]] shodného, nejčastěji sourozence, případně nepříbuzného dárce z registru).&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Autologní transplantace&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Pacient dostává zpět své vlastní, dříve odebrané a upravené krvetvorné buňky, obvykle po [[vysokodávková chemoterapie|vysokodávkové chemoterapii]] k léčbě nádorového onemocnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Krvetvorné buňky pro transplantaci lze získat dvěma hlavními způsoby:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Odběr kostní dřeně&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Provádí se z [[pánevní kost|pánevních kostí]] dárce v [[anestezie|anestezii]]. Je to invazivnější zákrok, ale u některých diagnóz je preferovaný.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Odběr stimulovaných kmenových buněk z periferní krve&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Dárci se podávají stimulační přípravky (růstové faktory), které mobilizují krvetvorné kmenové buňky z kostní dřeně do [[periferní krev|periferní krve]], odkud jsou následně odebrány pomocí [[aferéza|aferézy]] (separátoru). Tento způsob je pro dárce méně zatěžující.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před transplantací podstupuje pacient tzv. [[přípravný režim]], který obvykle zahrnuje vysokodávkovou [[chemoterapie|chemoterapii]] a/nebo [[radioterapie|celotělové ozáření]], jehož cílem je zničit nemocnou kostní dřeň a nádorové buňky a potlačit imunitní systém příjemce, aby přijal dárcovské buňky. Samotná transplantace spočívá v nitrožilní infuzi krvetvorných buněk, které si následně najdou cestu do kostní dřeně, usadí se tam a začnou produkovat nové, zdravé krevní buňky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Úspěšnost transplantace závisí na mnoha faktorech, jako je [[věk]] pacienta, typ a fáze onemocnění a [[shoda tkání|shoda tkání]] mezi dárcem a příjemcem (tzv. [[HLA systém|HLA typizace]]). Česká republika má několik center pro transplantaci kostní dřeně, například v [[Praha|Praze]], [[Brno|Brně]] a [[Olomouc|Olomouci]]. Od roku 1991 funguje [[Český registr dárců krvetvorných buněk]], dříve známý jako Český registr dárců kostní dřeně, který eviduje a vyhledává potenciální dárce pro české i zahraniční pacienty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si [[kost|kosti]] jako takové domky, které mají uvnitř speciální měkkou výplň, jako je třeba houba. To je naše [[kostní dřeň]]. Tato houba není jen tak obyčejná, je to taková malá továrna na [[krev|krev]]!&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V téhle továrně se vyrábí všechny důležité [[krevní buňky|krevní buňky]]:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Červené krvinky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – to jsou takoví malí pošťáci, kteří roznášejí [[kyslík]] po celém [[tělo|těle]], aby měly všechny [[orgán (biologie)|orgány]] dost energie na práci.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bílé krvinky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – to jsou naši vojáci, kteří bojují proti všem zlým bacilům a nemocem, aby nás ochránili.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Krevní destičky&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – to jsou takoví opraváři, kteří, když se někde řízneme, rychle zalepí ranku, aby nám nevytekla všechna krev.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Když jsme malí [[dítě|děti]], tak skoro všechny naše kosti mají červenou kostní dřeň, která maká naplno a vyrábí spoustu krvinek. Ale jak rosteme a stárneme, v některých kostech se červená dřeň změní na žlutou, která je plná [[tuk|tuku]] a slouží spíš jako zásoba energie. Ale nebojte, i ta žlutá dřeň se může v případě potřeby (třeba když jsme hodně nemocní) zase probudit a začít vyrábět krvinky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Někdy se stane, že se v téhle továrně něco pokazí a nevyrábí dostatek správných krvinek. Pak můžeme být nemocní. Ale naštěstí existují [[lékař|lékaři]], kteří umí kostní dřeň vyšetřit (třeba odeberou malý vzoreček) a zjistit, co se děje. A když je to hodně vážné, můžou dokonce udělat [[transplantace kostní dřeně|transplantaci kostní dřeně]], kdy dostaneme zdravé buňky od jiného člověka, aby naše továrna zase správně fungovala. Proto je moc důležité, aby se lidé registrovali jako [[dárce|dárci]] kostní dřeně, protože tak můžou zachránit někomu život.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Kostní dřeň}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Anatomie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hematologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Imunitní systém]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Krvetvorba]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Orgány]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Flash]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>