<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kosmick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD</id>
	<title>Kosmické záření - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Kosmick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Kosmick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-27T15:20:04Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Kosmick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=12814&amp;oldid=prev</id>
		<title>BotOpravář: Bot: AI generace (Kosmické záření)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Kosmick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD&amp;diff=12814&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-04T20:17:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Kosmické záření)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - záření&lt;br /&gt;
| název = Kosmické záření&lt;br /&gt;
| obrázek = Cosmic_ray_shower.svg&lt;br /&gt;
| popisek = Schematické znázornění spršky sekundárních částic vznikající při interakci primárního kosmického záření s [[atmosféra Země|atmosférou Země]]&lt;br /&gt;
| typ = [[ionizující záření|Ionizující proud částic]]&lt;br /&gt;
| objevitel = [[Victor Franz Hess]]&lt;br /&gt;
| rok objevu = 1912&lt;br /&gt;
| původ = [[Slunce]], [[supernova|supernovy]], [[aktivní galaktické jádro|aktivní galaktická jádra]], extragalaktické zdroje&lt;br /&gt;
| složení = Převážně [[proton]]y (~88 %), jádra [[helium|helia]] (~10 %), [[elektron]]y, [[pozitron]]y a jádra těžších prvků (~2 %)&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kosmické záření&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je proud vysokoenergetických částic, které pocházejí z [[vesmír]]u a neustále bombardují [[Země|Zemi]]. Nejedná se o [[elektromagnetické záření]] v pravém slova smyslu, ale o korpuskulární záření tvořené převážně [[proton]]y (jádry vodíku), jádry [[helium|helia]] (částicemi alfa) a v menší míře i těžšími atomovými jádry, elektrony a dalšími elementárními částicemi. Tyto částice se pohybují rychlostmi blízkými [[rychlost světla|rychlosti světla]] a dosahují energií, které mnohonásobně převyšují možnosti současných pozemských [[urychlovač částic|urychlovačů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Při vstupu do [[atmosféra Země|zemské atmosféry]] se primární částice kosmického záření srážejí s atomy plynů a vytvářejí kaskády sekundárních částic, známé jako &amp;quot;spršky kosmického záření&amp;quot;. Na zemský povrch tak dopadá již toto sekundární záření. Před škodlivými účinky kosmického záření nás do značné míry chrání [[magnetické pole Země]] a atmosféra. Přesto představuje významné riziko pro [[astronaut]]y na misích mimo tuto ochranu, stejně jako pro elektroniku [[družice|družic]] a [[kosmická sonda|kosmických sond]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Původ kosmického záření není dosud zcela objasněn, zejména u částic s nejvyššími energiemi. Mezi známé zdroje patří [[Slunce]] (zejména při [[sluneční erupce|slunečních erupcích]]), výbuchy [[supernova|supernov]] v naší [[Galaxie|Galaxii]] a energetické procesy v [[aktivní galaktické jádro|aktivních galaktických jádrech]] a [[kvazar]]ech v dalekém vesmíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie objevů ==&lt;br /&gt;
Objev kosmického záření je spojen se snahou porozumět všudypřítomné [[ionizace]] vzduchu na počátku 20. století. Zpočátku se vědci domnívali, že zdrojem této ionizace je přirozená [[radioaktivita]] zemských hornin. Tento předpoklad však začal být zpochybňován experimenty, které ukazovaly, že ionizace s rostoucí výškou neklesá, jak by se očekávalo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Klíčový důkaz přinesl rakouský fyzik &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Victor Franz Hess]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; v roce 1912. Během série odvážných letů v [[balon (dopravní prostředek)|balónu]] do výšek přes 5 kilometrů zjistil, že intenzita ionizujícího záření s nadmořskou výškou zřetelně roste. Tím prokázal, že záření musí přicházet z kosmického prostoru. Za tento objev mu byla v roce 1936 udělena [[Nobelova cena za fyziku]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V následujících desetiletích výzkum pokračoval a odhalil částicovou podstatu tohoto záření. V roce 1938 francouzský fyzik [[Pierre Auger]] detekoval rozsáhlé spršky sekundárních částic v atmosféře, které vznikají po dopadu jediné primární částice s extrémně vysokou energií. Tyto objevy položily základy moderní [[částicová fyzika|částicové]] a [[astročásticová fyzika|astročásticové fyziky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Složení a typy ==&lt;br /&gt;
Kosmické záření se dělí na primární, které přilétá z vesmíru, a sekundární, jež vzniká v atmosféře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Primární kosmické záření&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; je tvořeno:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Proton]]y:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jádra [[vodík]]u, která tvoří největší část, přibližně 85–90 %.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Částice alfa:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jádra [[helium|helia]], představující asi 9–14 % částic.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Těžší jádra (HZE ionty):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zbytek (cca 1-2 %) tvoří plně ionizovaná jádra těžších prvků, jako je [[uhlík]], [[kyslík]] nebo [[železo]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Elektron]]y, [[pozitron]]y a další [[elementární částice|elementární částice]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tvoří jen nepatrný zlomek.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle původu se kosmické záření rozděluje na tři hlavní kategorie:&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Galaktické kosmické záření (GCR):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Proud částic přicházející ze zdrojů v naší [[Galaxie|Galaxii]] i mimo ni. Jde o neustálý tok částic, jehož intenzita je mírně ovlivňována [[sluneční cyklus|slunečním cyklem]] – během slunečního maxima je tok GCR o něco nižší a naopak.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sluneční energetické částice (SEP):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Částice vyvrhované ze [[Slunce]], především během [[sluneční erupce|slunečních erupcí]] a výronů koronální hmoty. Tyto události mohou krátkodobě dramaticky zvýšit tok záření v okolí [[Země|Země]].&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Částice ve [[Van Allenovy radiační pásy|Van Allenových pásech]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jde o oblasti v okolí [[Země|Země]], kde její [[magnetické pole Země|magnetické pole]] zachycuje nabité částice, převážně ze [[sluneční vítr|slunečního větru]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Sekundární kosmické záření&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; vzniká, když primární částice interagují s jádry atomů v horních vrstvách atmosféry. Při těchto srážkách vzniká kaskáda (&amp;quot;sprška&amp;quot;) nových, méně energetických částic, včetně [[pion]]ů, [[mion]]ů, [[neutrino|neutrin]], [[elektron]]ů, [[pozitron]]ů a [[foton]]ů gama. Právě tato směs částic dopadá až na zemský povrch.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌌 Původ a urychlování ==&lt;br /&gt;
Jednou z největších záhad moderní [[astrofyzika|astrofyziky]] je přesný mechanismus, jakým částice kosmického záření získávají své obrovské energie. Zatímco původ částic s nižšími energiemi je relativně dobře znám, zdroje těch nejenergetičtějších částic, jejichž energie přesahuje 10²⁰ eV (tzv. &amp;quot;Oh-My-God&amp;quot; částice), zůstávají předmětem intenzivního výzkumu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi hlavní kandidáty na kosmické urychlovače patří:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Supernova|Pozůstatky po supernovách]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Rázové vlny šířící se po výbuchu masivních hvězd jsou považovány za hlavní zdroj galaktického kosmického záření. Částice jsou opakovaně urychlovány při průchodu touto rázovou vlnou.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Aktivní galaktické jádro|Aktivní galaktická jádra (AGN)]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Obří [[černá díra|černé díry]] v centrech galaxií, které pohlcují okolní hmotu, mohou prostřednictvím svých [[relativistický výtrysk|výtrysků]] (jetů) urychlovat částice na extrémní energie.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Slunce]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Naše hvězda je zdrojem méně energetických částic, které jsou urychlovány při [[sluneční erupce|erupcích]] a výronech koronální hmoty.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Další exotické zdroje:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Uvažuje se také o [[neutronová hvězda|neutronových hvězdách]], [[pulsar]]ech nebo srážkách galaxií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Protože je většina částic kosmického záření elektricky nabitá, jejich dráhy jsou zakřivovány [[magnetické pole|magnetickými poli]] v [[Galaxie|Galaxii]] i v mezigalaktickém prostoru. To znemožňuje určit jejich původní směr letu a přímo identifikovat jejich zdroj. Výjimkou jsou [[neutrino|neutrina]] a [[foton]]y gama, které se šíří přímočaře a umožňují tak &amp;quot;vidět&amp;quot; zdroje vysokoenergetických procesů ve vesmíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Vliv a rizika ==&lt;br /&gt;
Kosmické záření má významný dopad na život a technologie, a to jak na [[Země|Zemi]], tak především ve vesmíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧑‍🚀 Vliv na člověka a živé organismy ===&lt;br /&gt;
Na zemském povrchu je dávka kosmického záření relativně nízká díky ochraně atmosféry a magnetického pole. S rostoucí nadmořskou výškou však intenzita záření stoupá. Například posádky letadel jsou vystaveny vyšším dávkám než lidé na zemi.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největší riziko představuje kosmické záření pro [[astronaut]]y při dlouhodobých misích mimo ochrannou magnetosféru, například při letech na [[Měsíc]] nebo na [[Mars]]. Vysokoenergetické částice mohou pronikat skafandry i plášti kosmických lodí a poškozovat lidskou [[DNA]], což zvyšuje riziko:&lt;br /&gt;
* [[Nádor (medicína)|Nádorových onemocnění]]&lt;br /&gt;
* [[Katarakta (medicína)|Šedého zákalu]]&lt;br /&gt;
* Poškození [[centrální nervová soustava|centrálního nervového systému]]&lt;br /&gt;
* [[Nemoc z ozáření|Akutní nemoci z ozáření]] v případě silné sluneční erupce&lt;br /&gt;
* Podle některých studií i kardiovaskulárních problémů a poruch erekce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🛰️ Vliv na technologie ===&lt;br /&gt;
Kosmické záření představuje vážnou hrozbu pro elektronické systémy. Jednotlivá vysokoenergetická částice může:&lt;br /&gt;
* Způsobit změnu stavu bitu v paměti ([[Single Event Upset]], SEU), což vede k chybám v softwaru.&lt;br /&gt;
* Vyvolat krátkodobý zkrat a restart zařízení ([[Single Event Latchup]], SEL).&lt;br /&gt;
* Trvale poškodit elektronické součástky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Těmto rizikům jsou vystaveny zejména [[družice]] na oběžné dráze [[Země|Země]], [[kosmická sonda|kosmické sondy]] a také letecká elektronika. Proto se pro vesmírné aplikace vyvíjí speciální, tzv. radiačně odolná elektronika.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🛡️ Ochrana a výzkum ==&lt;br /&gt;
Ochrana před kosmickým zářením je klíčovou výzvou pro budoucí pilotované kosmické lety. Intenzivně se zkoumají různé metody:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pasivní stínění:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Využití materiálů s vysokým obsahem vodíku (např. [[polyethylen]] nebo voda), které efektivně pohlcují energii částic. Uvažuje se i o využití zásob vody nebo paliva jako stínění.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Aktivní stínění:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Koncepty využívající silná [[magnetické pole|magnetická]] nebo [[elektrické pole|elektrická pole]] k odklonění nabitých částic od kosmické lodi. Tyto technologie jsou však zatím ve fázi výzkumu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Biomedicínská ochrana:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Vývoj léků, které by mohly pomoci tělu opravovat poškození způsobené radiací nebo zvyšovat jeho odolnost.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nové materiály:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zkoumají se inovativní materiály, jako jsou speciální hydrogely nebo dokonce houby z Černobylu, které se živí radiací a mohly by sloužit jako samoregenerační štít.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současný výzkum kosmického záření probíhá na Zemi i ve vesmíru. Mezi nejvýznamnější experimenty patří:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Observatoř Pierra Augera]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; v [[Argentina|Argentině]]: Největší detektor kosmického záření na světě, který studuje spršky sekundárních částic na ploše 3000 km².&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Alpha Magnetic Spectrometer|Alpha Magnetic Spectrometer (AMS-02)]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; na [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanici (ISS)]]: Přesně měří složení a energetické spektrum primárního kosmického záření.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[IceCube Neutrino Observatory|IceCube]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; na [[jižní pól|jižním pólu]]: Detekuje vysokoenergetická neutrina, která mohou odhalit původ kosmického záření.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Co je kosmické záření? ==&lt;br /&gt;
Představte si vesmír jako obrovský oceán, kterým neustále sviští neviditelné &amp;quot;kulky&amp;quot;. Tyto kulky nejsou ze železa, ale jsou to miniaturní částečky hmoty – hlavně jádra atomů – letící téměř rychlostí světla. Tomuto proudu částic říkáme &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;kosmické záření&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vystřelují je ty nejdivočejší a nejenergetičtější události ve vesmíru: vybuchující hvězdy ([[supernova|supernovy]]), obří černé díry v centrech galaxií a také naše vlastní [[Slunce]] při &amp;quot;záchvatech vzteku&amp;quot; ([[sluneční erupce|slunečních erupcích]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naše [[Země|Země]] má naštěstí dva skvělé ochranné štíty:&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Magnetické pole Země|Magnetické pole]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Funguje jako neviditelná silová bublina, která většinu těchto nabitých &amp;quot;kulek&amp;quot; odrazí pryč.&lt;br /&gt;
# &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Atmosféra Země|Atmosféra]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Je jako tlustá peřina. Když do ní nějaká kosmická částice narazí, roztříští se o molekuly vzduchu na spoustu menších a slabších úlomků. Na zem tak dopadne jen neškodný &amp;quot;deštík&amp;quot; těchto úlomků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Proč je to pro nás důležité?&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pro astronauty:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Když opustí ochrannou bublinu Země a letí třeba na Měsíc, jsou tomuto &amp;quot;ostřelování&amp;quot; vystaveni naplno. Je to jedno z největších nebezpečí pro jejich zdraví a vědci musí vymýšlet, jak je chránit.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pro naše technologie:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Tyto částice mohou zasáhnout citlivou elektroniku v satelitech nebo letadlech a způsobit chybu nebo poruchu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pro poznání vesmíru:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Studium těchto &amp;quot;kosmických poslů&amp;quot; nám prozrazuje, jaké dramatické děje se odehrávají v těch nejvzdálenějších koutech vesmíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Takže i když ho necítíme, kosmické záření je neustálou připomínkou toho, že žijeme v dynamickém a někdy i divokém vesmíru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[https://www.aldebaran.cz/glossary/print.php?id=377 Aldebaran Glossary]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Van_Allenovy_p%C3%A1sy Van Allenovy pásy - Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://www.kosmonautix.cz/2022/02/kosmicke-zareni-a-kosmicky-vyzkum/ Kosmické záření a kosmický výzkum – Kosmonautix.cz]&lt;br /&gt;
[http://www-ucjf.troja.mff.cuni.cz/dolejsi/f-je/cronin/cronin.htm Kosmické záření - James Cronin - Institute of Particle and Nuclear Physics]&lt;br /&gt;
[https://www.astro.cz/_data/files/2012/03/26/kosmicke-zareni.pdf Kosmické záření - astro.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.wikiskripta.eu/w/Kosmick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD,_m%C4%9B%C5%99en%C3%AD_pozad%C3%AD_detektoru Kosmické záření, měření pozadí detektoru - WikiSkripta]&lt;br /&gt;
[https://www.stoplusjednicka.cz/casticova-sprska-odkud-se-bere-az-ceho-se-sklada-kosmicke-zareni Částicová sprška: Odkud se bere a z čeho se skládá kosmické záření? - 100+1]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Kosmick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD Kosmické záření - Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://www.stoplusjednicka.cz/co-jsou-van-allenovy-pasy-jsou-pro-kosmonauty-nebezpecne Co jsou to van Allenovy pásy? - 100+1]&lt;br /&gt;
[https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/21-faktu-o-van-allenovych-radiacnich-pasech-obklopujicich-zemi.html 21 faktů o Van Allenových radiačních pásech - Hvězdárna Valašské Meziříčí]&lt;br /&gt;
[https://sciencereveal.cz/hydrogely-revolucni-ochrana-pred-kosmickym-zarenim/ Hydrogely: Revoluční ochrana před kosmickým zářením | ScienceReveal.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/pilotivanie-lety-i-ochrana-pered-kosmicheskim-izlucheniem.html Pilotované lety a ochrana před kosmickým zářením - Česká astronomická společnost]&lt;br /&gt;
[https://wave.rozhlas.cz/objev-z-cernobylu-otevira-cestu-k-ochrane-zivota-ve-vesmiru-9377402 Objev z Černobylu otevírá cestu k ochraně života ve vesmíru - Radio Wave]&lt;br /&gt;
[https://www.kosmonautix.cz/2021/06/jak-chranit-kosmonauty-pred-radiaci/ Jak chránit kosmonauty před radiací? – Kosmonautix.cz]&lt;br /&gt;
[https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2004/cislo-11/kosmicke-zareni.html Kosmické záření - Časopis Vesmír]&lt;br /&gt;
[https://www.asu.cas.cz/cz/slunecni-oddeleni/aktuality/na-cem-pracujeme-slunecni-energeticke-castice-v-numerickem-modelu Sluneční energetické částice v numerickém modelu - Astronomický ústav AV ČR]&lt;br /&gt;
[https://radiozurnal.rozhlas.cz/vedci-vyresili-otazku-kosmickeho-zareni-prichazi-z-jine-galaxie-6604616 Vědci objasňují původ kosmického záření - Český rozhlas Radiožurnál]&lt;br /&gt;
[https://www.osel.cz/5361-co-urychluje-galakticke-kosmicke-zareni.html Co urychluje galaktické kosmické záření - OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
[https://techfocus.cz/veda-vesmir/2916-vedci-prisli-s-novou-teorii-jake-je-slozeni-kosmickeho-zareni.html Nová teorie o složení kosmického záření - TechFocus.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.stoplusjednicka.cz/jak-ochranit-astronauty-nasa-simuluje-galakticke-kosmicke-zareni-na-zemi Jak ochránit astronauty? NASA simuluje galaktické kosmické záření - 100+1]&lt;br /&gt;
[https://www.osel.cz/13813-radiacni-obyvatelna-zona-tvrde-galakticke-zareni-muze-podporovat-zivot.html Radiační obyvatelná zóna - OSEL.CZ]&lt;br /&gt;
[https://www.youtube.com/watch?v=k-S21YtYwU8 Vladimír Wagner: Kosmické záření a ochrana před ním - YouTube]&lt;br /&gt;
[https://www.stream.cz/hlas-na-pousti/kosmicke-zareni-ma-vliv-na-ty-kteri-casto-letaji-ve-vesmiru-je-uz-pro-nas-smrtelne-64627118 Kosmické záření má vliv na ty, kteří často létají - Stream.cz]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Kosmicke zareni}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Astrofyzika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Částicová fyzika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Záření]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>BotOpravář</name></author>
	</entry>
</feed>