<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Karl%C5%A1tejn</id>
	<title>Karlštejn - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Karl%C5%A1tejn"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Karl%C5%A1tejn&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-23T18:13:04Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Karl%C5%A1tejn&amp;diff=15215&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Karl%C5%A1tejn&amp;diff=15215&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-15T10:35:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - hrad&lt;br /&gt;
| název = Karlštejn&lt;br /&gt;
| obrázek = &lt;br /&gt;
| popisek = &lt;br /&gt;
| typ = gotický hrad&lt;br /&gt;
| lokalita = [[Karlštejn (okres Beroun)|Karlštejn]]&lt;br /&gt;
| stát = {{Vlajka|Česko}} [[Česko]]&lt;br /&gt;
| souřadnice = 49°56′22″ s. š., 14°11′17″ v. d.&lt;br /&gt;
| nadmořská výška = 345 m n. m.&lt;br /&gt;
| zakladatel = [[Karel IV.]]&lt;br /&gt;
| založení = 1348&lt;br /&gt;
| architekt = [[Matyáš z Arrasu]], [[Petr Parléř]]&lt;br /&gt;
| sloh = [[gotika|gotický]]&lt;br /&gt;
| stav = zachovalý, rekonstruovaný&lt;br /&gt;
| přístupnost = ano&lt;br /&gt;
| památková ochrana = [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památka]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Karlštejn&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (německy &amp;#039;&amp;#039;Karlstein&amp;#039;&amp;#039;) je středověký [[hrad]] v [[Česko|Česku]], nacházející se v katastrálním území obce [[Karlštejn (okres Beroun)|Karlštejn]] v okrese [[okres Beroun|Beroun]], přibližně 30 km jihozápadně od [[Praha|Prahy]]. Založil jej v roce [[1348]] český král a římský císař [[Karel IV.]] jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých [[relikvie|relikvií]] a říšských [[korunovační klenoty|korunovačních klenotů]]. Karlštejn je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších hradů v zemi a je symbolem zlatého věku [[České království|českého království]]. V roce [[1962]] byl zařazen na seznam [[Národní kulturní památka České republiky|národních kulturních památek]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 👑 Založení a účel ===&lt;br /&gt;
Základní kámen hradu byl položen [[10. červen|10. června]] [[1348]] pražským arcibiskupem [[Arnošt z Pardubic|Arnoštem z Pardubic]]. Hrad byl budován pod osobním dohledem císaře [[Karel IV.|Karla IV.]] a stavba probíhala podle detailních a symbolicky propracovaných plánů. Hlavním motivem pro jeho výstavbu nebyla vojenská ani obytná funkce, ale vytvoření nedobytné pokladnice pro nejcennější předměty [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] a [[České království|Českého království]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karlštejn byl určen k uložení:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Říšských korunovačních klenotů&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (koruna, žezlo, jablko Svaté říše římské).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Českých korunovačních klenotů&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (především [[Svatováclavská koruna]]).&lt;br /&gt;
* Cenných sbírek svatých [[relikvie|relikvií]], které Karel IV. vášnivě sbíral po celé [[Evropa|Evropě]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stavební práce na hradě byly v hrubých rysech dokončeny v roce [[1357]], ale práce na vnitřní výzdobě, zejména v kaplích, pokračovaly až do roku [[1365]], kdy byla vysvěcena nejposvátnější část hradu, [[Kaple svatého Kříže]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏰 Výstavba a výzdoba ===&lt;br /&gt;
Na stavbě se podíleli přední stavitelé a umělci té doby. Prvním architektem byl pravděpodobně [[Matyáš z Arrasu]], po jeho smrti převzal vedení stavby [[Petr Parléř]]. Unikátní stupňovité uspořádání budov odráží symbolický význam jednotlivých částí hradu – od světských prostor v podhradí až po nebeskou sféru symbolizovanou [[Kaple svatého Kříže|Kaplí svatého Kříže]] na vrcholu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vnitřní výzdoba hradu je jedním z vrcholů evropského [[gotické umění|gotického umění]]. Na výzdobě se podíleli významní umělci, především [[Mistr Theodorik]], dvorní malíř Karla IV. Jeho 129 deskových obrazů svatých v [[Kaple svatého Kříže|Kapli svatého Kříže]] tvoří naprosto unikátní soubor, který nemá ve světě obdoby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚔️ Husitské války a pozdější osudy ===&lt;br /&gt;
Během [[husitské války|husitských válek]] se Karlštejn stal klíčovým opěrným bodem katolické strany. V roce [[1422]] byl hrad neúspěšně obléhán [[husité|husity]] pod vedením [[Zikmund Korybutovič|Zikmunda Korybutoviče]] a [[Prokop Holý|Prokopa Holého]]. Obléhání trvalo téměř pět měsíců, ale hrad díky své pevnosti a dobrému zásobování odolal.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po skončení husitských válek a nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] na český trůn začal význam Karlštejna upadat. České korunovační klenoty byly z hradu odvezeny na příkaz císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] již v roce [[1421]] a říšské klenoty byly odvezeny v roce [[1423]]. Hrad postupně ztratil svou funkci pokladnice a začal chátrat. V 16. století prošel renesanční přestavbou, ale jeho význam se již neobnovil. Císař [[Rudolf II.]] nechal hrad opravit, ale po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] byl hrad převeden do soukromých rukou a dále chátral.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🛠️ Puristická přestavba ===&lt;br /&gt;
V 19. století, v době romantismu a národního obrození, byl Karlštejn znovuobjeven jako symbol české státnosti. To vedlo k rozhodnutí o jeho celkové obnově. V letech [[1887]]–[[1899]] proběhla rozsáhlá a dodnes kontroverzní rekonstrukce v duchu [[purismus (architektura)|purismu]] pod vedením architekta [[Josef Mocker|Josefa Mockera]]. Mocker se snažil hradu vrátit jeho &amp;quot;ideální&amp;quot; gotickou podobu, přičemž odstranil mnoho pozdějších renesančních a barokních prvků a některé části dostavěl podle svých představ o středověké architektuře. Přestože tato přestavba zachránila hrad před rozpadem, je často kritizována za nerespektování historických vrstev stavby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 近代 Dvacáté století a současnost ===&lt;br /&gt;
Po vzniku [[Československo|Československa]] přešel hrad do vlastnictví státu. Dnes je spravován [[Národní památkový ústav|Národním památkovým ústavem]] a patří k nejnavštěvovanějším památkám v [[Česko|Česku]]. Je otevřen pro veřejnost a nabízí několik prohlídkových okruhů, které návštěvníky seznamují s jeho historií a uměleckým bohatstvím.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Architektura a dispozice ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Architektura Karlštejna je zcela podřízena jeho funkci a symbolice. Jednotlivé části hradu jsou uspořádány stupňovitě podle svého významu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🪜 Stupňovité uspořádání ===&lt;br /&gt;
1.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Předhradí a Studniční věž&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – provozní a obranná část.&lt;br /&gt;
2.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Purkrabství&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – sídlo purkrabího, správce hradu.&lt;br /&gt;
3.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Císařský palác&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – obytné prostory císaře a jeho dvora.&lt;br /&gt;
4.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mariánská věž&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – menší věž s kostelem Panny Marie a kaplí sv. Kateřiny.&lt;br /&gt;
5.  &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Velká věž&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – nejvyšší a nejlépe opevněná část hradu, v níž se nachází Kaple svatého Kříže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato hierarchie symbolizuje cestu poutníka od pozemského světa (podhradí) k nebeskému Jeruzalému ([[Kaple svatého Kříže]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🗼 Jednotlivé části hradu ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Studniční věž:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dominantní obranná věž s 78 metrů hlubokou [[studna|studnou]]. Voda do ní nebyla čerpána z podzemního pramene, ale přiváděna štolou z nedalekého potoka, což bylo vojenské tajemství.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Císařský palác:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dvoupatrová budova, která sloužila jako rezidence Karla IV. a jeho dvora. Nacházejí se zde reprezentační sály, jako je Audienční síň nebo Lucemburský sál.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Mariánská věž:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Obsahuje dva sakrální prostory. V prvním patře se nachází kostel Panny Marie s cennými gotickými nástěnnými malbami. V druhém patře je soukromá oratoř císaře, [[Kaple svaté Kateřiny]], jejíž stěny jsou rovněž obloženy drahými kameny.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Velká věž:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mohutná, samostatně opevněná věž o rozměrech 25x17 metrů a s tloušťkou zdí 4 až 6 metrů. Její druhé patro ukrývá nejcennější prostor celého hradu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ✨ Kaple svatého Kříže ===&lt;br /&gt;
[[Kaple svatého Kříže]] ve Velké věži je duchovním srdcem Karlštejna a jedním z nejvýznamnějších uměleckých skvostů evropské gotiky. Byla koncipována jako symbolické zobrazení Nebeského Jeruzaléma a sloužila k uložení říšských korunovačních klenotů a nejcennějších relikvií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Její výzdoba je ohromující:&lt;br /&gt;
*   Stěny jsou obloženy více než dvěma tisíci polodrahokamy zasazenými do zlacené omítky.&lt;br /&gt;
*   Klenba je pokryta zlatem a skleněnými čočkami, které symbolizují hvězdnou oblohu.&lt;br /&gt;
*   Nejcennější částí je soubor 129 deskových obrazů od [[Mistr Theodorik|Mistra Theodorika]] a jeho dílny, zobrazující &amp;quot;nebeské vojsko Kristovo&amp;quot; – světce, světice, papeže a biskupy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vstup do kaple byl přísně omezen a podléhal zvláštnímu řádu, který stanovil sám Karel IV.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎭 Kulturní význam a symbolika ==&lt;br /&gt;
Karlštejn je v českém národním povědomí pevně zakotven jako symbol moci a slávy lucemburské éry. Jeho význam byl posílen v 19. století, kdy se stal ikonou národního obrození.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velkou popularitu hradu zajistila veselohra [[Jaroslav Vrchlický|Jaroslava Vrchlického]] &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Noc na Karlštejně (divadelní hra)|Noc na Karlštejně]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; z roku [[1884]]. Hra, která humorně zpracovává legendu o zákazu vstupu žen na hrad, se stala nesmírně populární a v roce [[1973]] byla zfilmována režisérem [[Zdeněk Podskalský|Zdeňkem Podskalským]] jako úspěšný [[Noc na Karlštejně (film)|hudební film]]. Ačkoliv se jedná o historickou fikci, přispěla k masové popularizaci hradu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🚶 Turismus ==&lt;br /&gt;
Karlštejn patří mezi nejnavštěvovanější památky v [[Česko|Česku]], ročně jej navštíví statisíce turistů z celého světa. Hrad je snadno dostupný z [[Praha|Prahy]] a nachází se v malebné krajině [[Chráněná krajinná oblast Český kras|CHKO Český kras]]. Návštěvníkům jsou nabízeny různé prohlídkové okruhy, které představují jak reprezentační a soukromé prostory císaře Karla IV., tak i posvátné prostory včetně slavné Kaple svatého Kříže.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧐 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proč byl Karlštejn tak důležitý?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Představte si ho ne jako obyčejný hrad, ale jako obří, nedobytný trezor. Císař Karel IV. ho nechal postavit, aby v něm uschoval ty nejcennější věci, jaké si tehdy dokážete představit: koruny, žezla a jablka, kterými se korunovali císaři a králové, a také ostatky svatých, které byly ve středověku považovány za nesmírně cenné. Byla to vlastně státní pokladnice a duchovní centrum v jednom.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Co je to puristická přestavba?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
V 19. století byl hrad ve špatném stavu. Architekt Josef Mocker se ho rozhodl opravit tak, aby vypadal &amp;quot;co nejvíce goticky&amp;quot;. To znamenalo, že zboural všechny pozdější úpravy (např. z renesance) a některé části dostavěl tak, jak si myslel, že by v gotice měly vypadat. Je to trochu jako vzít starou fotku a digitálně ji &amp;quot;vylepšit&amp;quot; do podoby, která se nám líbí, i když už to není úplně originál. Díky tomu hrad nespadl, ale ztratil část své autentické historie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Opravdu na hrad nesměly ženy?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Toto je populární legenda, kterou proslavila divadelní hra a film &amp;#039;&amp;#039;Noc na Karlštejně&amp;#039;&amp;#039;. Ve skutečnosti se zákaz týkal pouze kaple svatého Kříže a Velké věže, kde byly uloženy klenoty. Do ostatních částí hradu ženy, včetně císařoven, běžně vstupovaly. Legenda tedy vznikla zveličením přísných bezpečnostních pravidel pro nejstřeženější část hradu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Karlstejn}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=15.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hrady v Česku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hrady ve Středočeském kraji]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Národní kulturní památky v Česku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Stavby Karla IV.]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Gotické stavby v Česku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Karlštejn (okres Beroun)]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>