InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-23T04:37:54Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Karel VI.
| obrázek = Charles VI, Holy Roman Emperor.jpg
| popisek = Portrét Karla VI. od Johanna Gottfrieda Auerbacha, kolem roku 1735
| titul = Císař Svaté říše římské Král český, uherský a chorvatský Arcivévoda rakouský Vévoda milánský a brabantský Hrabě tyrolský a flanderský
| období vlády = 1711–1740
| korunovace = 22. prosince 1711 (Frankfurt nad Mohanem) 22. května 1712 (Bratislava) 5. září 1723 (Praha)
| předchůdce = [[Josef I. (císař)|Josef I.]]
| nástupce = [[Marie Terezie]] (v habsburských zemích) [[Karel VII. Bavorský]] (císař Svaté říše římské)
| celé jméno = Karel František Josef Václav Baltazar Jan Antonín Ignác
| datum narození = 1. října 1685
| místo narození = [[Vídeň]], [[Rakouské arcivévodství]]
| datum úmrtí = 20. října 1740
| místo úmrtí = [[Vídeň]], [[Rakouské arcivévodství]]
| místo pohřbení = Císařská hrobka, Vídeň
| dynastie = [[Habsburkové]]
| otec = [[Leopold I.]]
| matka = [[Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská]]
| manželka = [[Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská]]
| děti = [[Leopold Jan Rakouský]] [[Marie Terezie]] [[Marie Anna Rakouská (1718–1744)|Marie Anna]] [[Marie Amálie Rakouská (1724–1730)|Marie Amálie]]
| náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
}}
'''Karel VI.''' (* [[1. říjen|1. října]] [[1685]] [[Vídeň]] – † [[20. říjen|20. října]] [[1740]] tamtéž) z rodu [[Habsburkové|Habsburků]] byl [[císař Svaté říše římské]], [[český král|český]] (jako Karel II.), [[uherský král|uherský]] (jako Karel III.) a [[chorvatský král|chorvatský]] král, [[rakouský arcivévoda]] a vládce dalších [[Habsburská monarchie|habsburských držav]]. Jeho panování je neodmyslitelně spjato s vydáním a prosazováním [[Pragmatická sankce|Pragmatické sankce]], která měla zajistit nástupnictví jeho dceři [[Marie Terezie|Marii Terezii]] a nedělitelnost habsburských zemí. Byl posledním mužským členem habsburské dynastie.

Jeho vláda představuje vrcholnou fázi [[baroko|baroka]] v [[střední Evropa|střední Evropě]], spojenou s velkolepou stavební činností a rozvojem umění, zejména hudby. Zároveň se však potýkal s řadou zahraničněpolitických výzev, které vyvrcholily po jeho smrti ve [[Války o rakouské dědictví]].

== 👑 Život a vláda ==
=== 👶 Dětství a výchova ===
Karel se narodil jako druhý syn císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] a jeho třetí manželky [[Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská|Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské]]. Jeho starším bratrem byl budoucí císař [[Josef I. (císař)|Josef I.]]. Jelikož se původně nepočítalo s tím, že by usedl na císařský trůn, byla jeho výchova zaměřena na převzetí španělské koruny po vymření španělské větve Habsburků. Vzdělával se v jazycích (plynně hovořil německy, latinsky, španělsky, italsky a francouzsky), teologii, historii a právu. Jeho hlavním vychovatelem byl kníže [[Anton Florian z Lichtenštejna]]. Od mládí projevoval hlubokou zbožnost, vážnost a smysl pro dvorský ceremoniál, což ho odlišovalo od jeho živějšího bratra Josefa.

=== 🇪🇸 Válka o španělské dědictví ===
Po smrti posledního španělského Habsburka [[Karel II. Španělský|Karla II.]] v roce [[1700]] vypukla [[Válka o španělské dědictví]]. Karel II. ve své závěti odkázal trůn [[Filip V. Španělský|Filipu z Anjou]], vnukovi francouzského krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]]. Habsburkové však tento nárok neuznali a jako svého kandidáta prosazovali právě arcivévodu Karla. V roce [[1703]] byl Karel ve [[Vídeň|Vídni]] prohlášen španělským králem jako Karel III. a odcestoval do [[Španělsko|Španělska]] přes [[Anglie|Anglii]] a [[Portugalsko]], aby zde vedl boj o trůn.

Na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] strávil několik let a s podporou [[Velká Británie|Velké Británie]], [[Nizozemsko|Nizozemí]] a dalších spojenců dosáhl dílčích úspěchů, například dobytí [[Barcelona|Barcelony]] a dočasného obsazení [[Madrid|Madridu]]. Nikdy se mu však nepodařilo získat kontrolu nad celým Španělskem, zejména nad [[Kastilie|Kastilií]], která zůstala věrná Filipovi V. Situace se dramaticky změnila v roce [[1711]], kdy nečekaně zemřel jeho bratr, císař Josef I., bez mužských potomků.

=== 🏛️ Nástup na trůn a Pragmatická sankce ===
Smrtí Josefa I. se Karel stal jediným mužským dědicem habsburských držav. To znepokojilo jeho spojence, zejména Velkou Británii, kteří se obávali obnovení obrovské říše [[Karel V. (císař)|Karla V.]] spojením císařské koruny a španělského trůnu. Spojenci proto postupně přestali Karla podporovat a uzavřeli s [[Francie|Francií]] [[Utrechtský mír]] ([[1713]]). Karel byl nucen opustit Španělsko a vrátit se do Vídně. V roce [[1711]] byl ve [[Frankfurt nad Mohanem]] zvolen a korunován císařem Svaté říše římské jako Karel VI. Válku s Francií ukončil až [[Rastattský mír]] v roce [[1714]], kterým získal bývalé [[Španělské Nizozemí]] (dnešní [[Belgie]]), [[Milánské vévodství]], [[Neapolské království]] a [[Sardinie|Sardinii]] (později vyměněnou za [[Sicílie|Sicílii]]).

Hlavním politickým cílem celého jeho panování se stalo zajištění nástupnictví pro své potomky. Poté, co jeho jediný syn [[Leopold Jan Rakouský]] v roce [[1716]] zemřel jako kojenec, bylo zřejmé, že dědičkou se pravděpodobně stane jeho nejstarší dcera Marie Terezie. Proto Karel [[19. duben|19. dubna]] [[1713]] vydal dokument známý jako '''[[Pragmatická sankce]]'''. Tento zákon stanovil:
# Nedělitelnost habsburských zemí.
# Nástupnictví v ženské linii v případě vymření mužské linie.
# Pořadí nástupnictví nejprve pro dcery Karla VI., poté pro dcery Josefa I. a nakonec pro dcery Leopolda I.

Celá Karlova diplomacie byla podřízena snaze o mezinárodní uznání tohoto dokumentu. Postupně si za cenu značných ústupků (například zrušení úspěšné [[Oostendská společnost|Oostendské obchodní společnosti]] na nátlak Británie a Nizozemí) zajistil souhlas téměř všech evropských mocností. Jak se však ukázalo po jeho smrti, tyto sliby byly velmi křehké.

=== ⚔️ Zahraniční politika a války ===
Kromě diplomatického boje za Pragmatickou sankci vedl Karel VI. i několik válek.
* '''Válka s Osmanskou říší (1716–1718):''' V této velmi úspěšné válce, vedené geniálním vojevůdcem princem [[Evžen Savojský|Evženem Savojským]], získali Habsburkové [[Požarevacký mír|mírem v Požarevaci]] severní [[Srbsko]] s [[Bělehrad|Bělehradem]], [[Banát]] a část [[Valašsko|Valašska]]. Jednalo se o největší územní expanzi monarchie na [[Balkán]].
* '''Válka o polské následnictví (1733–1735):''' V tomto konfliktu se Habsburská monarchie postavila na stranu saského kurfiřta [[August III. Polský|Augusta III.]], zatímco Francie podporovala [[Stanislav I. Leszczyński|Stanislava Leszczyńského]]. Válka pro Rakousko nedopadla dobře a ztratilo Neapolsko a Sicílii ve prospěch španělských Bourbonů.
* '''Rusko-turecká válka (1737–1739):''' Rakousko vstoupilo do války jako spojenec [[Ruské impérium|Ruska]], ale jeho armáda utrpěla sérii porážek. Následným [[Bělehradský mír|mírem v Bělehradě]] ztratilo téměř všechna území získaná v roce 1718, včetně Bělehradu. Tento neúspěch silně poškodil prestiž monarchie a odhalil slabost její armády po smrti Evžena Savojského.

=== ⚙️ Vnitřní politika a hospodářství ===
Karel VI. byl zastáncem [[merkantilismus|merkantilismu]]. Snažil se podporovat domácí výrobu a obchod. Založil již zmíněnou [[Oostendská společnost|Oostendskou společnost]] pro obchod s [[Indie|Indií]] a [[Čína|Čínou]], která byla zpočátku velmi úspěšná, ale musela být obětována na oltář mezinárodního uznání Pragmatické sankce. Nechal budovat nové silnice (tzv. komerční cesty), které spojovaly centra monarchie s přístavy jako [[Terst]] a [[Rijeka]]. V [[České království|Českých zemích]] podporoval textilní výrobu a zakládání [[manufaktura|manufaktur]].

Jeho vláda byla také ve znamení centralizace státní správy, i když ne tak důsledné jako později za Marie Terezie. Dvorská kancelář ve Vídni posilovala svůj vliv na úkor zemských úřadů.

=== 🎨 Kultura a umění za Karla VI. ===
Panování Karla VI. je považováno za zlatý věk [[baroko|barokního umění]] v habsburské monarchii. Císařský dvůr ve Vídni se stal jedním z nejnádhernějších v Evropě. Sám Karel byl velkým milovníkem a znalcem hudby, hrál na cembalo a dokonce i komponoval. Na jeho dvoře působili významní skladatelé jako [[Johann Joseph Fux]] a [[Antonio Caldara]].

Během jeho vlády vznikly ve Vídni a dalších částech říše velkolepé stavby, které dodnes utvářejí jejich podobu. Patří mezi ně:
* [[Karlskirche]] ve Vídni, postavený jako dík za odvrácení morové epidemie.
* Rozšíření paláce [[Hofburg]] (stavba Dvorní knihovny, dnes Rakouská národní knihovna, a Španělské jezdecké školy).
* Přestavba kláštera v [[Klosterneuburg|Klosterneuburgu]] po vzoru španělského [[El Escorial|Escorialu]] (projekt zůstal nedokončen).

V [[Čechy|Čechách]] proběhla jeho slavná korunovace v roce [[1723]], která byla jednou z nejokázalejších barokních slavností v českých dějinách. Při této příležitosti byla v [[Praha|Praze]] provedena korunovační opera ''[[Costanza e fortezza]]'' od J. J. Fuxe.

== 👨‍👩‍👧‍👦 Rodina a potomstvo ==
V roce [[1708]] se v [[Barcelona|Barceloně]] oženil s protestantskou princeznou [[Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská|Alžbětou Kristýnou Brunšvicko-Wolfenbüttelskou]], která kvůli sňatku konvertovala ke katolicismu. Byla považována za jednu z nejkrásnějších princezen své doby. Manželství bylo zpočátku bezdětné, což císaře velmi trápilo. Teprve po letech se jim narodily čtyři děti:
* [[Leopold Jan Rakouský]] (1716) – vytoužený následník, zemřel v sedmi měsících.
* '''[[Marie Terezie]]''' (1717–1780) – budoucí panovnice, manželka [[František I. Štěpán Lotrinský|Františka I. Štěpána Lotrinského]].
* [[Marie Anna Rakouská (1718–1744)|Marie Anna]] (1718–1744) – manželka [[Karel Alexandr Lotrinský|Karla Alexandra Lotrinského]], místodržící v Rakouském Nizozemí.
* [[Marie Amálie Rakouská (1724–1730)|Marie Amálie]] (1724–1730) – zemřela v dětství.

== 📜 Odkaz a hodnocení ==
Karel VI. zemřel nečekaně v říjnu [[1740]] ve vídeňském Hofburgu, údajně po požití jídla z hub. Jeho smrt okamžitě vyvolala krizi. Přestože si zajistil souhlas s Pragmatickou sankcí, řada panovníků (včetně [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Pruského]] a [[Karel VII. Bavorský|Karla Albrechta Bavorského]]) svůj slib porušila a vznesla nároky na části habsburského dědictví. To vedlo k vypuknutí [[Války o rakouské dědictví]], v nichž musela jeho dcera Marie Terezie své dědictví tvrdě obhájit.

Karel VI. je často vnímán jako panovník stojící ve stínu své slavnější dcery. Byl to typický barokní monarcha – vážný, zbožný, lpící na etiketě a přesvědčený o božském poslání svého rodu. Jeho největším politickým dílem byla Pragmatická sankce, která se ukázala být jak jeho největším úspěchem (udržela jednotu monarchie), tak i zdrojem budoucích konfliktů. Zanechal po sobě říši, která byla kulturně na vrcholu, ale vojensky a finančně vyčerpaná. Jeho panování tak uzavřelo jednu éru a připravilo půdu pro reformy osvícenského absolutismu za vlády Marie Terezie a [[Josef II.|Josefa II.]].

== 💡 Zajímavosti ==
* Karel VI. byl vášnivým lovcem. Traduje se, že během svého života skolil tisíce kusů zvěře.
* Jeho korunovace na českého krále v Praze roku 1723 byla poslední korunovací, které se zúčastnil panovník osobně na tak dlouhou dobu; další se konala až v roce 1791 (Leopold II.).
* Císař byl posledním mužským potomkem rodu Habsburků. Jeho dcera Marie Terezie a její manžel František Štěpán Lotrinský založili novou dynastii [[Habsbursko-lotrinská dynastie|habsbursko-lotrinskou]].
* Byl posledním císařem, který fakticky vládl v [[Rakouské Nizozemí|Rakouském Nizozemí]] (dnešní Belgii).

{{DEFAULTSORT:Karel VI. (cisar)}}
{{Aktualizováno|datum=23.12.2025}}
[[Kategorie:Císaři Svaté říše římské]]
[[Kategorie:Čeští králové]]
[[Kategorie:Uherští králové]]
[[Kategorie:Habsburkové]]
[[Kategorie:Rakouští arcivévodové]]
[[Kategorie:Narození 1685]]
[[Kategorie:Úmrtí 1740]]
[[Kategorie:Pohřbení v Císařské hrobce ve Vídni]]
[[Kategorie:Panovníci 18. století]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

Karel VI. (císař) - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)