Karel V. Habsburský - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:39:35Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-29T03:32:07Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - panovník
| jméno = Karel V.
| obrázek = Tizian 016.jpg
| popisek = Karel V. v sedle, portrét od [[Tizian]]a, 1548
| titul = Císař [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] Král [[Španělsko|španělský]], [[Neapolské království|neapolský]] a [[Sicilské království|sicilský]] Arcivévoda rakouský Vévoda burgundský
| období vlády = '''Císař Svaté říše římské:''' 1519–1556 '''Král španělský:''' 1516–1556 '''Vládce Nizozemí:''' 1506–1555
| korunovace = 23. října 1520, [[Cáchy]] (římský král) 24. února 1530, [[Bologna]] (císař)
| předchůdce = [[Maxmilián I. Habsburský]] (jako císař) [[Ferdinand II. Aragonský]] (jako král španělský)
| nástupce = [[Ferdinand I. Habsburský]] (jako císař) [[Filip II. Španělský]] (jako král španělský)
| manželka = [[Isabela Portugalská]]
| potomci = [[Filip II. Španělský]] [[Marie Španělská]] [[Jana Španělská]] [[Juan de Austria]] (nemanželský) [[Markéta Parmská]] (nemanželská)
| celé jméno = Karel Habsburský
| dynastie = [[Habsburkové]]
| otec = [[Filip I. Sličný]]
| matka = [[Jana I. Kastilská]]
| datum narození = [[24. únor]] [[1500]]
| místo narození = [[Gent]], [[Habsburské Nizozemí]]
| datum úmrtí = [[21. září]] [[1558]] (58 let)
| místo úmrtí = Klášter Yuste, [[Extremadura]], [[Španělsko]]
| místo pohřbení = Královský palác v El Escorialu, Španělsko
}}
'''Karel V. Habsburský''' (* [[24. únor|24. února]] [[1500]], [[Gent]] – [[21. září]] [[1558]], klášter Yuste) byl jedním z nejmocnějších panovníků v evropské historii. Jako dědic čtyř velkých evropských dynastií – [[Habsburkové|habsburské]], [[Burgundsko|burgundské]], [[Kastilie|kastilské]] a [[Aragonie|aragonské]] – vládl rozsáhlé říši, která zahrnovala [[Svatá říše římská|Svatou říši římskou]], [[Španělsko]] s jeho americkými koloniemi, [[Nizozemí]], jižní [[Itálie|Itálii]] a rakouské dědičné země. Jeho panování bylo poznamenáno neustálými válkami, především s [[Francie|Francií]] a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], a také hlubokou náboženskou krizí způsobenou [[protestantská reformace|protestantskou reformací]]. Jeho snem bylo vytvoření univerzální křesťanské monarchie, avšak politická a náboženská realita doby mu v tom zabránila.

== 👑 Původ a ohromné dědictví ==
Karel se narodil v [[Gent]]u v dnešní {{Vlajka|Belgie}} jako syn [[Filip I. Sličný|Filipa I. Sličného]], vévody burgundského, a [[Jana I. Kastilská|Jany I. Kastilské]], dědičky španělských království. Jeho původ byl klíčem k jeho budoucí moci:

* **Po otci Filipovi Sličném** (syn [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I. Habsburského]] a [[Marie Burgundská|Marie Burgundské]]) zdědil v roce [[1506]] bohaté a hospodářsky vyspělé [[Habsburské Nizozemí]] a [[Franche-Comté]].
* **Po dědečkovi z otcovy strany, Maxmiliánovi I.**, zdědil v roce [[1519]] rakouské dědičné země ([[Rakouské arcivévodství]], [[Štýrsko]], [[Korutany]], [[Kraňsko]]) a nárok na císařský trůn [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].
* **Po matce Janě Kastilské** (dcera [[Isabela I. Kastilská|Isabely Kastilské]] a [[Ferdinand II. Aragonský|Ferdinanda Aragonského]]) zdědil po smrti Ferdinanda v roce [[1516]] království [[Kastilská koruna|Kastilie]] a [[Aragonská koruna|Aragonie]], včetně jejich držav v [[Itálie|Itálii]] ([[Neapolské království|Neapolsko]], [[Sicílie]], [[Sardinie]]) a rychle se rozrůstajících kolonií v [[Amerika|Americe]].

Tato série dědictví vytvořila říši, "nad níž slunce nikdy nezapadalo". Karel se tak stal vládcem nesourodého souboru zemí s různými jazyky, kulturami a právními systémy, které spojovala pouze osoba panovníka.

== 📜 Vláda a hlavní události ==
Karlova vláda byla definována třemi hlavními konflikty, které vedl po celou dobu svého panování: bojem s [[Francie|Francií]] o hegemonii v Evropě, obranou křesťanstva proti [[Osmanská říše|Osmanské říši]] a snahou potlačit [[protestantská reformace|protestantskou reformaci]] v [[Německo|Německu]].

=== 🏛️ Císařská volba ===
Po smrti svého děda [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]] v roce [[1519]] se Karel ucházel o titul císaře [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Jeho hlavním soupeřem byl francouzský král [[František I. Francouzský]]. Volba byla nákladnou záležitostí, která vyžadovala obrovské úplatky pro sedm kurfiřtů. Karel si zajistil vítězství díky masivním půjčkám od bankéřského rodu [[Fuggerové|Fuggerů]]. [[23. říjen|23. října]] [[1520]] byl v [[Cáchy|Cáchách]] korunován římským králem a v roce [[1530]] jej papež [[Klement VII.]] v [[Bologna|Bologni]] korunoval císařem, což byla poslední císařská korunovace provedená papežem.

=== ⚔️ Války s Francií ===
Hlavním Karlovým rivalem po celou dobu jeho vlády byl francouzský král [[František I. Francouzský]] z rodu [[Valois]]. Jejich soupeření se soustředilo především na kontrolu nad bohatými územími v [[Itálie|Itálii]], zejména [[Milánské vévodství|Milánským vévodstvím]]. Série konfliktů, známých jako [[Italské války]], vyvrcholila několika klíčovými událostmi:
* **Bitva u Pavie (1525):** Císařská vojska drtivě porazila Francouze a samotného krále Františka I. zajala. František byl donucen podepsat [[Madridská smlouva (1526)|Madridskou smlouvu]], v níž se vzdal nároků na Itálii a Burgundsko. Po svém propuštění však smlouvu okamžitě porušil.
* **Sacco di Roma (1527):** Karlova neplacená a vzbouřená armáda, složená převážně z německých [[landsknecht]]ů, vyplenila [[Řím]]. Tato událost šokovala celou křesťanskou Evropu a vedla k dočasnému oslabení papežské moci.
Války s Francií pokračovaly s přestávkami až do konce Karlovy vlády a vyčerpávaly zdroje obou monarchií.

=== ☪️ Hrozba Osmanské říše ===
Na východě a ve [[Středozemní moře|Středomoří]] čelil Karel V. expanzi [[Osmanská říše|Osmanské říše]] pod vedením sultána [[Sulejman I.|Sulejmana I. Nádherného]].
* **Obléhání Vídně (1529):** Po porážce uherských vojsk v [[bitva u Moháče (1526)|bitvě u Moháče]] v roce [[1526]] osmanská armáda postoupila až k [[Vídeň|Vídni]]. Město se však za cenu obrovského úsilí podařilo ubránit, což zastavilo osmanský postup do střední Evropy.
* **Boje ve Středomoří:** Karel vedl několik námořních výprav proti osmanským spojencům, berberským pirátům v severní [[Afrika|Africe]]. V roce [[1535]] úspěšně dobyl [[Tunis]], ale jeho výprava proti [[Alžír]]u v roce [[1541]] skončila katastrofou.

=== ✝️ Reformace v Říši ===
Snad největší vnitřní výzvou pro Karla byla [[protestantská reformace|reformace]], kterou v roce [[1517]] zahájil [[Martin Luther]]. Karel, jakožto oddaný katolík a císař Svaté říše římské, vnímal reformaci nejen jako herezi, ale také jako hrozbu pro jednotu své říše.
* **Říšský sněm ve Wormsu (1521):** Karel předsedal sněmu, kde [[Martin Luther]] odmítl odvolat své učení. Císař následně vydal [[Wormský edikt]], kterým Luthera prohlásil za kacíře a psance.
* **Šmalkaldská válka (1546–1547):** Poté, co selhaly pokusy o smír, vedl Karel válku proti [[Šmalkaldský spolek|Šmalkaldskému spolku]], alianci protestantských knížat. V [[bitva u Mühlberka|bitvě u Mühlberka]] v roce [[1547]] dosáhl drtivého vítězství.
* **Augsburský mír (1555):** Navzdory vojenskému vítězství se Karlovi nepodařilo protestantismus v říši vymýtit. Unavený neustálými boji byl jeho bratr [[Ferdinand I. Habsburský]] nucen uzavřít [[Augsburský mír]], který uznal existenci luteránství na principu ''Cuius regio, eius religio'' ("Čí vláda, toho náboženství"). To znamenalo faktický konec snu o náboženské jednotě říše.

=== 🌎 Panování ve Španělsku a v Novém světě ===
Ve [[Španělsko|Španělsku]] nebyl Karel zpočátku přijat příliš vřele. Byl vnímán jako cizinec obklopený vlámskými rádci. To vedlo k [[Povstání komunerů]] ([[1520]]–[[1521]]), které však bylo potlačeno. Postupem času si získal loajalitu španělské šlechty. Právě za jeho vlády dosáhla španělská koloniální expanze vrcholu.
* **Dobytí Aztécké říše:** [[Hernán Cortés]] mezi lety [[1519]] a [[1521]] dobyl mocnou [[Aztécká říše|Aztéckou říši]] na území dnešního {{Vlajka|Mexiko}}.
* **Dobytí Incké říše:** [[Francisco Pizarro]] v 30. letech 16. století ovládl rozlehlou [[Incká říše|Inckou říši]] v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]].
Obrovské bohatství v podobě [[zlato|zlata]] a [[stříbro|stříbra]], které proudilo z amerických kolonií, financovalo Karlovy nákladné války v Evropě, ale zároveň přispělo k dlouhodobým ekonomickým problémům Španělska.

== 💔 Abdikace a smrt ==
Fyzicky i psychicky vyčerpaný neustálými válkami a zklamaný z neúspěchu při obnově náboženské jednoty se Karel V. v letech [[1555]]–[[1556]] rozhodl abdikovat a rozdělit svou obrovskou říši.
* **Svému synovi [[Filip II. Španělský|Filipovi II.]]** přenechal [[Španělsko]], [[Nizozemí]], italské državy a americké kolonie.
* **Svému bratrovi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]]**, který již spravoval rakouské země, přenechal císařský titul a vládu ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]].

Tímto aktem došlo k rozdělení [[Habsburkové|habsburského rodu]] na španělskou a rakouskou větev. Po abdikaci se Karel uchýlil do kláštera [[Yuste]] ve španělské [[Extremadura|Extremaduře]], kde [[21. září]] [[1558]] zemřel, pravděpodobně na následky [[malárie]].

== 🏛️ Odkaz a hodnocení ==
Karel V. byl posledním císařem, který se pokusil realizovat středověký ideál univerzální křesťanské monarchie. Jeho vláda představuje přechod mezi středověkem a novověkem. Přestože se mu nepodařilo dosáhnout všech svých cílů, jeho činy zásadně ovlivnily mapu Evropy na staletí dopředu. Jeho říše byla příliš rozlehlá a různorodá na to, aby ji mohl efektivně spravovat jeden muž, a čelila příliš mnoha hrozbám najednou. Jeho rozhodnutí rozdělit habsburské dědictví vytvořilo dva mocenské bloky, které hrály klíčovou roli v evropské politice až do 18. století.

== 🧐 Pro laiky ==
Představte si, že by jeden člověk byl zároveň prezidentem [[Spojené státy americké|USA]], králem [[Spojené království|Velké Británie]], kancléřem [[Německo|Německa]] a ještě k tomu vládl celé [[Jižní Amerika|Jižní Americe]]. Tak nějak vypadala moc Karla V. Nevládl jedné velké zemi, ale spoustě různých království a vévodství, z nichž každé mělo své vlastní zákony, jazyk a zvyky. Tomuto uspořádání se říká '''personální unie''' – jediné, co tyto země spojovalo, byla osoba panovníka. Karel musel neustále cestovat z jedné části své říše do druhé, aby řešil místní problémy. K tomu vedl války na několika frontách najednou: proti Francouzům v Itálii, proti Turkům u Vídně a ve Středomoří a proti protestantským knížatům v Německu. Bylo to, jako by hrál šachy na několika šachovnicích současně. Není divu, že ho to nakonec zcela vyčerpalo a rozhodl se své obrovské "zaměstnání" rozdělit mezi svého syna a bratra.

{{DEFAULTSORT:Karel V Habsbursky}}
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}
[[Kategorie:Habsburkové]]
[[Kategorie:Římští císaři]]
[[Kategorie:Španělští králové]]
[[Kategorie:Rakouští arcivévodové]]
[[Kategorie:Burgundští vévodové]]
[[Kategorie:Panovníci 16. století]]
[[Kategorie:Narození 1500]]
[[Kategorie:Úmrtí 1558]]
[[Kategorie:Narození v Gentu]]
[[Kategorie:Osobnosti italských válek]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:39
Řádek 26:		Řádek 26:
	Karel se narodil v [[Gent]]u v dnešní {{Vlajka\|Belgie}} jako syn [[Filip I. Sličný\|Filipa I. Sličného]], vévody burgundského, a [[Jana I. Kastilská\|Jany I. Kastilské]], dědičky španělských království. Jeho původ byl klíčem k jeho budoucí moci:		Karel se narodil v [[Gent]]u v dnešní {{Vlajka\|Belgie}} jako syn [[Filip I. Sličný\|Filipa I. Sličného]], vévody burgundského, a [[Jana I. Kastilská\|Jany I. Kastilské]], dědičky španělských království. Jeho původ byl klíčem k jeho budoucí moci:

	* Po otci Filipovi Sličném (syn [[Maxmilián I. Habsburský\|Maxmiliána I. Habsburského]] a [[Marie Burgundská\|Marie Burgundské]]) zdědil v roce [[1506]] bohaté a hospodářsky vyspělé [[Habsburské Nizozemí]] a [[Franche-Comté]].		* '''Po otci Filipovi Sličném''' (syn [[Maxmilián I. Habsburský\|Maxmiliána I. Habsburského]] a [[Marie Burgundská\|Marie Burgundské]]) zdědil v roce [[1506]] bohaté a hospodářsky vyspělé [[Habsburské Nizozemí]] a [[Franche-Comté]].
	* Po dědečkovi z otcovy strany, Maxmiliánovi I., zdědil v roce [[1519]] rakouské dědičné země ([[Rakouské arcivévodství]], [[Štýrsko]], [[Korutany]], [[Kraňsko]]) a nárok na císařský trůn [[Svatá říše římská\|Svaté říše římské]].		* '''Po dědečkovi z otcovy strany, Maxmiliánovi I.''', zdědil v roce [[1519]] rakouské dědičné země ([[Rakouské arcivévodství]], [[Štýrsko]], [[Korutany]], [[Kraňsko]]) a nárok na císařský trůn [[Svatá říše římská\|Svaté říše římské]].
	* Po matce Janě Kastilské (dcera [[Isabela I. Kastilská\|Isabely Kastilské]] a [[Ferdinand II. Aragonský\|Ferdinanda Aragonského]]) zdědil po smrti Ferdinanda v roce [[1516]] království [[Kastilská koruna\|Kastilie]] a [[Aragonská koruna\|Aragonie]], včetně jejich držav v [[Itálie\|Itálii]] ([[Neapolské království\|Neapolsko]], [[Sicílie]], [[Sardinie]]) a rychle se rozrůstajících kolonií v [[Amerika\|Americe]].		* '''Po matce Janě Kastilské''' (dcera [[Isabela I. Kastilská\|Isabely Kastilské]] a [[Ferdinand II. Aragonský\|Ferdinanda Aragonského]]) zdědil po smrti Ferdinanda v roce [[1516]] království [[Kastilská koruna\|Kastilie]] a [[Aragonská koruna\|Aragonie]], včetně jejich držav v [[Itálie\|Itálii]] ([[Neapolské království\|Neapolsko]], [[Sicílie]], [[Sardinie]]) a rychle se rozrůstajících kolonií v [[Amerika\|Americe]].

	Tato série dědictví vytvořila říši, "nad níž slunce nikdy nezapadalo". Karel se tak stal vládcem nesourodého souboru zemí s různými jazyky, kulturami a právními systémy, které spojovala pouze osoba panovníka.		Tato série dědictví vytvořila říši, "nad níž slunce nikdy nezapadalo". Karel se tak stal vládcem nesourodého souboru zemí s různými jazyky, kulturami a právními systémy, které spojovala pouze osoba panovníka.
Řádek 40:		Řádek 40:
	=== ⚔️ Války s Francií ===		=== ⚔️ Války s Francií ===
	Hlavním Karlovým rivalem po celou dobu jeho vlády byl francouzský král [[František I. Francouzský]] z rodu [[Valois]]. Jejich soupeření se soustředilo především na kontrolu nad bohatými územími v [[Itálie\|Itálii]], zejména [[Milánské vévodství\|Milánským vévodstvím]]. Série konfliktů, známých jako [[Italské války]], vyvrcholila několika klíčovými událostmi:		Hlavním Karlovým rivalem po celou dobu jeho vlády byl francouzský král [[František I. Francouzský]] z rodu [[Valois]]. Jejich soupeření se soustředilo především na kontrolu nad bohatými územími v [[Itálie\|Itálii]], zejména [[Milánské vévodství\|Milánským vévodstvím]]. Série konfliktů, známých jako [[Italské války]], vyvrcholila několika klíčovými událostmi:
	* Bitva u Pavie (1525): Císařská vojska drtivě porazila Francouze a samotného krále Františka I. zajala. František byl donucen podepsat [[Madridská smlouva (1526)\|Madridskou smlouvu]], v níž se vzdal nároků na Itálii a Burgundsko. Po svém propuštění však smlouvu okamžitě porušil.		* '''Bitva u Pavie (1525):''' Císařská vojska drtivě porazila Francouze a samotného krále Františka I. zajala. František byl donucen podepsat [[Madridská smlouva (1526)\|Madridskou smlouvu]], v níž se vzdal nároků na Itálii a Burgundsko. Po svém propuštění však smlouvu okamžitě porušil.
	* Sacco di Roma (1527): Karlova neplacená a vzbouřená armáda, složená převážně z německých [[landsknecht]]ů, vyplenila [[Řím]]. Tato událost šokovala celou křesťanskou Evropu a vedla k dočasnému oslabení papežské moci.		* '''Sacco di Roma (1527):''' Karlova neplacená a vzbouřená armáda, složená převážně z německých [[landsknecht]]ů, vyplenila [[Řím]]. Tato událost šokovala celou křesťanskou Evropu a vedla k dočasnému oslabení papežské moci.
	Války s Francií pokračovaly s přestávkami až do konce Karlovy vlády a vyčerpávaly zdroje obou monarchií.		Války s Francií pokračovaly s přestávkami až do konce Karlovy vlády a vyčerpávaly zdroje obou monarchií.

	=== ☪️ Hrozba Osmanské říše ===		=== ☪️ Hrozba Osmanské říše ===
	Na východě a ve [[Středozemní moře\|Středomoří]] čelil Karel V. expanzi [[Osmanská říše\|Osmanské říše]] pod vedením sultána [[Sulejman I.\|Sulejmana I. Nádherného]].		Na východě a ve [[Středozemní moře\|Středomoří]] čelil Karel V. expanzi [[Osmanská říše\|Osmanské říše]] pod vedením sultána [[Sulejman I.\|Sulejmana I. Nádherného]].
	* Obléhání Vídně (1529): Po porážce uherských vojsk v [[bitva u Moháče (1526)\|bitvě u Moháče]] v roce [[1526]] osmanská armáda postoupila až k [[Vídeň\|Vídni]]. Město se však za cenu obrovského úsilí podařilo ubránit, což zastavilo osmanský postup do střední Evropy.		* '''Obléhání Vídně (1529):''' Po porážce uherských vojsk v [[bitva u Moháče (1526)\|bitvě u Moháče]] v roce [[1526]] osmanská armáda postoupila až k [[Vídeň\|Vídni]]. Město se však za cenu obrovského úsilí podařilo ubránit, což zastavilo osmanský postup do střední Evropy.
	* Boje ve Středomoří: Karel vedl několik námořních výprav proti osmanským spojencům, berberským pirátům v severní [[Afrika\|Africe]]. V roce [[1535]] úspěšně dobyl [[Tunis]], ale jeho výprava proti [[Alžír]]u v roce [[1541]] skončila katastrofou.		* '''Boje ve Středomoří:''' Karel vedl několik námořních výprav proti osmanským spojencům, berberským pirátům v severní [[Afrika\|Africe]]. V roce [[1535]] úspěšně dobyl [[Tunis]], ale jeho výprava proti [[Alžír]]u v roce [[1541]] skončila katastrofou.

	=== ✝️ Reformace v Říši ===		=== ✝️ Reformace v Říši ===
	Snad největší vnitřní výzvou pro Karla byla [[protestantská reformace\|reformace]], kterou v roce [[1517]] zahájil [[Martin Luther]]. Karel, jakožto oddaný katolík a císař Svaté říše římské, vnímal reformaci nejen jako herezi, ale také jako hrozbu pro jednotu své říše.		Snad největší vnitřní výzvou pro Karla byla [[protestantská reformace\|reformace]], kterou v roce [[1517]] zahájil [[Martin Luther]]. Karel, jakožto oddaný katolík a císař Svaté říše římské, vnímal reformaci nejen jako herezi, ale také jako hrozbu pro jednotu své říše.
	* Říšský sněm ve Wormsu (1521): Karel předsedal sněmu, kde [[Martin Luther]] odmítl odvolat své učení. Císař následně vydal [[Wormský edikt]], kterým Luthera prohlásil za kacíře a psance.		* '''Říšský sněm ve Wormsu (1521):''' Karel předsedal sněmu, kde [[Martin Luther]] odmítl odvolat své učení. Císař následně vydal [[Wormský edikt]], kterým Luthera prohlásil za kacíře a psance.
	* Šmalkaldská válka (1546–1547): Poté, co selhaly pokusy o smír, vedl Karel válku proti [[Šmalkaldský spolek\|Šmalkaldskému spolku]], alianci protestantských knížat. V [[bitva u Mühlberka\|bitvě u Mühlberka]] v roce [[1547]] dosáhl drtivého vítězství.		* '''Šmalkaldská válka (1546–1547):''' Poté, co selhaly pokusy o smír, vedl Karel válku proti [[Šmalkaldský spolek\|Šmalkaldskému spolku]], alianci protestantských knížat. V [[bitva u Mühlberka\|bitvě u Mühlberka]] v roce [[1547]] dosáhl drtivého vítězství.
	* Augsburský mír (1555): Navzdory vojenskému vítězství se Karlovi nepodařilo protestantismus v říši vymýtit. Unavený neustálými boji byl jeho bratr [[Ferdinand I. Habsburský]] nucen uzavřít [[Augsburský mír]], který uznal existenci luteránství na principu ''Cuius regio, eius religio'' ("Čí vláda, toho náboženství"). To znamenalo faktický konec snu o náboženské jednotě říše.		* '''Augsburský mír (1555):''' Navzdory vojenskému vítězství se Karlovi nepodařilo protestantismus v říši vymýtit. Unavený neustálými boji byl jeho bratr [[Ferdinand I. Habsburský]] nucen uzavřít [[Augsburský mír]], který uznal existenci luteránství na principu ''Cuius regio, eius religio'' ("Čí vláda, toho náboženství"). To znamenalo faktický konec snu o náboženské jednotě říše.

	=== 🌎 Panování ve Španělsku a v Novém světě ===		=== 🌎 Panování ve Španělsku a v Novém světě ===
	Ve [[Španělsko\|Španělsku]] nebyl Karel zpočátku přijat příliš vřele. Byl vnímán jako cizinec obklopený vlámskými rádci. To vedlo k [[Povstání komunerů]] ([[1520]]–[[1521]]), které však bylo potlačeno. Postupem času si získal loajalitu španělské šlechty. Právě za jeho vlády dosáhla španělská koloniální expanze vrcholu.		Ve [[Španělsko\|Španělsku]] nebyl Karel zpočátku přijat příliš vřele. Byl vnímán jako cizinec obklopený vlámskými rádci. To vedlo k [[Povstání komunerů]] ([[1520]]–[[1521]]), které však bylo potlačeno. Postupem času si získal loajalitu španělské šlechty. Právě za jeho vlády dosáhla španělská koloniální expanze vrcholu.
	* Dobytí Aztécké říše: [[Hernán Cortés]] mezi lety [[1519]] a [[1521]] dobyl mocnou [[Aztécká říše\|Aztéckou říši]] na území dnešního {{Vlajka\|Mexiko}}.		* '''Dobytí Aztécké říše:''' [[Hernán Cortés]] mezi lety [[1519]] a [[1521]] dobyl mocnou [[Aztécká říše\|Aztéckou říši]] na území dnešního {{Vlajka\|Mexiko}}.
	* Dobytí Incké říše: [[Francisco Pizarro]] v 30. letech 16. století ovládl rozlehlou [[Incká říše\|Inckou říši]] v [[Jižní Amerika\|Jižní Americe]].		* '''Dobytí Incké říše:''' [[Francisco Pizarro]] v 30. letech 16. století ovládl rozlehlou [[Incká říše\|Inckou říši]] v [[Jižní Amerika\|Jižní Americe]].
	Obrovské bohatství v podobě [[zlato\|zlata]] a [[stříbro\|stříbra]], které proudilo z amerických kolonií, financovalo Karlovy nákladné války v Evropě, ale zároveň přispělo k dlouhodobým ekonomickým problémům Španělska.		Obrovské bohatství v podobě [[zlato\|zlata]] a [[stříbro\|stříbra]], které proudilo z amerických kolonií, financovalo Karlovy nákladné války v Evropě, ale zároveň přispělo k dlouhodobým ekonomickým problémům Španělska.

	== 💔 Abdikace a smrt ==		== 💔 Abdikace a smrt ==
	Fyzicky i psychicky vyčerpaný neustálými válkami a zklamaný z neúspěchu při obnově náboženské jednoty se Karel V. v letech [[1555]]–[[1556]] rozhodl abdikovat a rozdělit svou obrovskou říši.		Fyzicky i psychicky vyčerpaný neustálými válkami a zklamaný z neúspěchu při obnově náboženské jednoty se Karel V. v letech [[1555]]–[[1556]] rozhodl abdikovat a rozdělit svou obrovskou říši.
	* Svému synovi [[Filip II. Španělský\|Filipovi II.]] přenechal [[Španělsko]], [[Nizozemí]], italské državy a americké kolonie.		* '''Svému synovi [[Filip II. Španělský\|Filipovi II.]]''' přenechal [[Španělsko]], [[Nizozemí]], italské državy a americké kolonie.
	* Svému bratrovi [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinandovi I.]], který již spravoval rakouské země, přenechal císařský titul a vládu ve [[Svatá říše římská\|Svaté říši římské]].		* '''Svému bratrovi [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinandovi I.]]''', který již spravoval rakouské země, přenechal císařský titul a vládu ve [[Svatá říše římská\|Svaté říši římské]].

	Tímto aktem došlo k rozdělení [[Habsburkové\|habsburského rodu]] na španělskou a rakouskou větev. Po abdikaci se Karel uchýlil do kláštera [[Yuste]] ve španělské [[Extremadura\|Extremaduře]], kde [[21. září]] [[1558]] zemřel, pravděpodobně na následky [[malárie]].		Tímto aktem došlo k rozdělení [[Habsburkové\|habsburského rodu]] na španělskou a rakouskou větev. Po abdikaci se Karel uchýlil do kláštera [[Yuste]] ve španělské [[Extremadura\|Extremaduře]], kde [[21. září]] [[1558]] zemřel, pravděpodobně na následky [[malárie]].

Karel V. Habsburský - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“