Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Administrativní jednotka | název = Kärnten | originální_název = Land Kärnten | obrázek = | mapa = ano | země = {{Vlajka|Rakousko}} | hlavní_město = Klagenfurt am Wörthersee | největší_město = Klagenfurt am Wörthersee | rozloha = 9 536 | počet_obyvatel = 569 990 | rok_obyvatel = 2026 | hustota_zalidnění = 60 | guvernér = Daniel Fellner | nejvyšší_bod = Großglockner (3 798 m) | časové_pásmo = Stř…“

2026-08-08T15:30:15Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Administrativní jednotka | název = Kärnten | originální_název = Land Kärnten | obrázek = | mapa = ano | země = {{Vlajka|Rakousko}} | hlavní_město = Klagenfurt am Wörthersee | největší_město = Klagenfurt am Wörthersee | rozloha = 9 536 | počet_obyvatel = 569 990 | rok_obyvatel = 2026 | hustota_zalidnění = 60 | guvernér = Daniel Fellner | nejvyšší_bod = Großglockner (3 798 m) | časové_pásmo = Stř…“

Nová stránka

{{Infobox Administrativní jednotka
| název = Kärnten
| originální_název = Land Kärnten
| obrázek =
| mapa = ano
| země = {{Vlajka|Rakousko}}
| hlavní_město = [[Klagenfurt am Wörthersee]]
| největší_město = [[Klagenfurt am Wörthersee]]
| rozloha = 9 536
| počet_obyvatel = 569 990
| rok_obyvatel = 2026
| hustota_zalidnění = 60
| guvernér = [[Daniel Fellner]]
| nejvyšší_bod = [[Großglockner]] (3 798 m)
| časové_pásmo = [[Středoevropský čas|SEČ]] (UTC+1)
| hrubý_domácí_produkt = 28,27 mld. EUR
| hdp_na_obyvatele = 49 600 EUR
}}

'''Kärnten''' (oficiální německý název, v české geografické a historické terminologii tradičně označováno jako [[Korutany]], slovinsky ''Koroška'') je nejjižnější spolková země [[Rakousko|Rakouské republiky]]. S celkovou rozlohou 9 536 kilometrů čtverečních představuje z hlediska plochy pátou největší ze všech devíti rakouských spolkových zemí. Počet obyvatel k počátku roku 2026 dosahuje hodnoty necelých 570 000 osob. Hlavním, administrativním a současně demograficky největším městem celého regionu je statutární město [[Klagenfurt am Wörthersee]], přičemž druhým nejvýznamnějším urbánním, dopravním a průmyslovým uzlem je město [[Villach]].

Z geografického hlediska je region Kärnten charakteristický svou polohou v hlubokých údolích masivu Východních Alp a absencí přímého přístupu k moři. Severní hranici tvoří horská hradba oddělující Kärnten od spolkových zemí [[Salcbursko]] a [[Štýrsko]], zatímco na západě hraničí s Východním Tyrolskem. Nejvýznamnější je dlouhá jižní mezinárodní hranice, kterou region sdílí se [[Slovinsko|Slovinskem]] a [[Itálie|Italskou republikou]]. Geografickým a turistickým specifikem území je masivní výskyt velkých ledovcových jezer (jako je [[Wörthersee]] nebo [[Millstätter See]]), jež se v létě díky klimatickým podmínkám výrazně prohřívají. Z demografického a historického hlediska představuje Kärnten výjimečné území v rámci [[Rakousko|Rakouska]] díky přítomnosti ústavně chráněné a autochtonní slovinsky hovořící menšiny (takzvaní Korutanští Slovinci).

== 🗓 Současnost a aktuální dění ==
V první polovině roku 2026 prošla spolková země Kärnten nejvýznamnější politickou transformací za více než dekádu. Dlouholetý zemský hejtman (Landeshauptmann) Peter Kaiser, jenž stál v čele regionální exekutivy nepřetržitě 13 let (přesně 4 751 dní, během nichž absolvoval přes 20 000 oficiálních termínů), dobrovolně odstoupil z funkce ke dni 31. března 2026. Následně se 7. dubna 2026 uskutečnilo v zemském sněmu hlasování, z něhož vzešel jako nový hejtman dosavadní zemský radní [[Daniel Fellner]] (zastupující stranu [[Sociálnědemokratická strana Rakouska|SPÖ]]). Fellner byl zvolen poměrem 22 z celkových 34 odevzdaných hlasů a o den později byl ve Vídni oficiálně jmenován spolkovým prezidentem Alexanderem Van der Bellenem. Nová exekutiva plynule navázala na fungující vládní koalici mezi SPÖ a [[Rakouská lidová strana|Rakouskou lidovou stranou]] (ÖVP), kterou ve vládě vede Martin Gruber. Mezi nově jmenované radní se zařadila také Marika Lagger-Pöllinger, zodpovědná za resorty životního prostředí a vodního hospodářství.

V oblasti makroekonomiky čelil Kärnten v roce 2025 závažné recesi. Podle analýzy zpracované analytiky UniCredit Bank Austria se HDP regionu propadl o 0,9 %, což z něj učinilo ekonomicky nejvíce postiženou spolkovou zemi v [[Rakousko|Rakousku]] (pro srovnání, Tyrolsko ve stejném období rostlo o 1,9 %). Tento propad byl primárně zapříčiněn vysokými úrokovými sazbami, enormními náklady na energie a kolapsem stavební konjunktury. Průmyslový a exportní sektor však dokázal nepříznivý trend zvrátit. Podle prognóz pro rok 2026 se Kärnten stává naopak nejrychleji rostoucí spolkovou zemí s očekávaným růstem HDP o 1,4 %. Tento masivní obrat je tažen obřími investicemi do sektoru umělé inteligence, produkce polovodičů (závody Infineon Technologies ve Villachu) a stabilizací dodavatelských řetězců.

Na podporu exportu byl uspořádán 1. června 2026 "Exporttag Kärnten 2026", jehož se zúčastnilo více než 250 podnikatelů a 26 zahraničních ekonomických delegátů. Kromě toho zemská hospodářská komora (Wirtschaftskammer Kärnten) pod vedením prezidenta Jürgena Mandla v červnu 2026 schválila reformu, v rámci níž dojde od roku 2028 k plošnému snížení takzvané Kammerumlage 2 o 20 %, což uleví korutanským podnikům o více než 5,2 milionu eur ročně.

== ⏳ Historie a formování území ==

=== Keltové, Římané a Karantánie ===
Nejstarší exaktně doložený a politicky sjednocený celek na území dnešního regionu představovalo keltské království [[Noricum]]. Keltští obyvatelé vytěžili obrovské bohatství ze zpracování kvalitní železné rudy (tzv. ferrum Noricum), s níž obchodovali s [[Římská říše|Římskou říší]]. Království bylo kolem roku 15 před naším letopočtem mírovou cestou připojeno k Římské říši císařem Augustem a transformováno v provincii. Centrem římské moci se stalo vybudované město Virunum (v oblasti dnešního Zollfeldu u města Maria Saal) a město Teurnia (poblíž dnešního Spittalu an der Drau).

Po rozpadu Západořímské říše pronikly na území na přelomu 6. a 7. století slovanské kmeny. Ty zde zformovaly jeden z nejstarších samostatných slovanských mocenských útvarů ve střední [[Evropa|Evropě]], takzvanou Karantánii (z níž pochází samotný název Kärnten/Korutany). Samostatnost Karantánie skončila v 8. století, kdy se území dostalo pod hegemonii Bavorského vévodství a následně Franské říše. Byla zahájena silná christianizace a germanizace. Císař Otto II. v roce 976 vyčlenil Kärnten z Bavorska a vytvořil z něj plnohodnotné vévodství v rámci [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. V roce 1335 pak území na základě dědických dohod přešlo natrvalo pod správu [[Habsburkové|habsburské dynastie]].

=== Dvacáté století a územní konflikty ===
Geopolitická mapa regionu čelila zásadním změnám v důsledku první světové války. Po rozpadu [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské monarchie]] na podzim roku 1918 vzneslo nově utvořené [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] vojenské i politické nároky na jihovýchodní část území Kärnten, které bylo osídleno slovinsky hovořící menšinou. Vojenské střety o demarkační linii vedly k mezinárodní intervenci a vyhlášení plebiscitu. Korutanské lidové hlasování (Kärntner Volksabstimmung), uspořádané 10. října 1920, dopadlo výsledkem 59 % hlasů pro setrvání v rámci [[Rakousko|Rakouské republiky]]. Významná část etnických Slovinců hlasovala pro Rakousko z důvodu lepších ekonomických vazeb a historické územní soudržnosti.

Po nacistickém anšlusu v roce 1938 byl region přetvořen na Reichsgau Kärnten, k němuž bylo po invazi do [[Jugoslávie]] v roce 1941 připojeno i severní Kraňsko. V horských oblastech Karavanek následně operovaly diverzní oddíly slovinských partyzánů, které prováděly organizovaný odpor proti wehrmachtu a gestapu. Po skončení války na jaře 1945 padlo území do britské okupační zóny a po podepsání státní smlouvy v roce 1955 (Österreichischer Staatsvertrag) bylo plně integrováno do novodobé spolkové republiky.

=== Haiderova éra a pád banky Hypo Alpe Adria ===
Moderní historie spolkové země je neoddělitelně spjata s postavou radikálně pravicového politika [[Jörg Haider|Jörga Haidera]]. Haider zastával post zemského hejtmana ve třech funkčních obdobích (1989–1991, následně 1999–2008, kdy tragicky zahynul při automobilové nehodě). Během jeho administrativy zaváděl Kärnten nákladné populistické sociální projekty a systematicky blokoval rozšiřování menšinových práv.

Nejkritičtější dopad Haiderovy éry však spočíval ve vydávání ničím nekrytých státních garancí pro zemskou banku Hypo Group Alpe Adria. Banka masivně a velmi rizikově expandovala na trhy států bývalé Jugoslávie. Garance ze strany spolkové země Kärnten překročily částku 20 miliard eur (což tehdy činilo desetinásobek celého ročního zemského rozpočtu). Když během globální finanční krize bublina splaskla a banka zkolabovala, musel ji v roce 2009 zachránit rakouský stát znárodněním. V roce 2015 byla spuštěna nucená likvidace skrz "špatnou banku" Heta Asset Resolution. Spolková země Kärnten byla de facto na prahu bankrotu a k úhradě věřitelských dohod si musela u spolkové vlády vzít úvěr ve výši 1,2 miliardy eur. Tento kolaps vedl k hlubokému omezení infrastruktury, z něhož region vyvedla až dlouhodobá konsolidační vláda pod vedením hejtmana Petera Kaisera.

== 🌍 Geografie a podnebí ==
Morfologie spolkové země Kärnten je definována uzavřeností v alpských masivech. Ze severní strany je region hradbou oddělen od Salcburska mocným pohořím [[Vysoké Taury]] (Hohe Tauern). Právě v tomto hřebeni se nalézá nejvyšší hora regionu a celého Rakouska, ledovcem pokrytý [[Großglockner]] (3 798 m n. m.). Severovýchodní blok tvoří Nockberge. Na jihu se táhne hranice se Slovinskem a Itálií po hřebenech [[Karavanky|Karavanek]] a [[Karnské Alpy|Karnských Alp]].

Nejvýznamnějším hydrologickým tělesem a osou celé země je řeka [[Dráva]] (Drau), která protíná území od západu na východ, protéká údolím Rosental (Rož) a pokračuje směrem k hranici na Balkánský poloostrov. Dalšími zásadními řekami odvádějícími alpskou vodu jsou Gail, Gurk a Lavant.

Nejsilnějším identifikačním znakem regionu jsou ledovcová jezera, tvořící základ místního turistického průmyslu. Největším a nejznámějším je [[Wörthersee]] ležící západně od Klagenfurtu, proslulé letoviskem Velden. K dalším klíčovým jezerům patří [[Millstätter See]], [[Ossiacher See]], hluboké a čisté [[Weissensee]] a Faaker See.

Klimatický model v Kärnten se vyznačuje specifiky plynoucími z alpského závětří a blízkosti Středozemního moře. Region má vysoce nadprůměrný počet hodin slunečního svitu (přes 2 000 hodin ročně). V létě dochází v uzavřených údolích ke skleníkovému efektu, díky čemuž povrchová teplota velkých jezer pravidelně dosahuje až 28 °C. V zimním období je však pro Klagenfurtskou kotlinu (Klagenfurter Becken) typická těžká a dlouhotrvající teplotní inverze, zatímco horská střediska zůstávají zalitá sluncem.

== 🏢 Administrativní dělení a vládnutí ==
Systém zemské exekutivy a legislativy funguje na základě vlastní zemské ústavy. Zákonodárným tělesem je korutanský zemský sněm (Kärntner Landtag), který disponuje celkem 36 mandáty obsazovanými v řádných pětiletých cyklech. Až do ústavní reformy v roce 2017 zde, jako v jedné z posledních rakouských zemí, fungoval systém povinného proporčního zastoupení ve vládě (tzv. Proporzsystem), který zaručoval ministerské křeslo všem stranám nad určitou procentuální hranici. Nyní region funguje na standardním modelu většinové koalice a menšinové opozice. V roce 2026 tvoří exekutivu koalice SPÖ a ÖVP.

Z hlediska státní správy je Kärnten strukturován do dvou statutárních měst (Statutarstädte), kterými jsou [[Klagenfurt am Wörthersee]] a [[Villach]], a do osmi venkovských politických okresů (Bezirke):
* Spittal an der Drau
* Hermagor
* Villach-Land
* Feldkirchen
* St. Veit an der Glan
* Klagenfurt-Land
* Völkermarkt
* Wolfsberg

Těchto deset hlavních celků se dále dělí na celkem 132 samostatně spravovaných obcí (Gemeinden).

== 🗣️ Obyvatelstvo a menšiny ==

Demografický profil spolkové země Kärnten vykazuje znaky typické pro periferní horské regiony střední Evropy. K 1. lednu 2026 eviduje Spolkový statistický úřad (Statistik Austria) populaci o velikosti 569 990 obyvatel. V dlouhodobém horizontu se region potýká se strukturálním stárnutím obyvatelstva a takzvaným odlivem mozků (brain drain), kdy mladá generace odchází za univerzitním vzděláním a kariérními příležitostmi do Vídně nebo do Štýrského Hradce. Úbytek obyvatelstva v odlehlých alpských údolích (například Lesachtal nebo Mölltal) je částečně kompenzován vnitřní migrací do centrální Klagenfurtské kotliny a přílivem zahraničních pracovníků ze zemí [[Evropská unie|Evropské unie]] (především ze [[Slovinsko|Slovinska]], [[Chorvatsko|Chorvatska]] a [[Německo|Německa]]).

Z etnografického a historického hlediska je klíčovým specifikem regionu přítomnost autochtonní slovinsky hovořící menšiny, takzvaných korutanských Slovinců (Kärntner Slowenen, slovinsky Koroški Slovenci). Tato skupina obývá primárně jihovýchodní část spolkové země, zejména v údolích Rosental (Rož), Jauntal (Podjuna) a dolním toku údolí Gailtal (Zilja). Zatímco na konci 19. století se ke slovinštině jako k mateřskému jazyku hlásilo téměř 25 % obyvatelstva celých Korutan, asimilační tlaky ve 20. století zredukovaly tento podíl na současná přibližně 2 až 3 % (zhruba 13 000 až 15 000 osob hlásících se aktivně k menšině).

Práva korutanských Slovinců jsou ukotvena v článku 7 Rakouské státní smlouvy (Österreichischer Staatsvertrag) z roku 1955, který menšině garantuje právo na vlastní školství a na umisťování dvojjazyčných topografických nápisů v obcích se smíšeným obyvatelstvem. Aplikace tohoto článku však vedla k nejdelšímu politickému a etnickému sporu v historii poválečného Rakouska, známému jako "Ortstafelstreit" (Spor o místní tabule). Když se v roce 1972 spolková vláda pokusila instalovat 205 dvojjazyčných česko-německých (respektive slovinsko-německých) tabulí, vyvolalo to vlnu radikálního odporu německých nacionalistů. Během takzvaného "Ortstafelsturmu" (Útoku na tabule) byly tyto značky fyzicky strženy. Následovaly desítky let politických blokád, zejména během vládnutí Jörga Haidera, který nálezy Ústavního soudu odmítal respektovat. Spor byl definitivně vyřešen až v roce 2011 podpisem memoranda (za éry hejtmana Gerharda Dörflera), na jehož základě bylo trvale instalováno 164 dvojjazyčných tabulí v přesně vymezených obcích.

== 💼 Ekonomika a infrastruktura ==
Ekonomický model regionu Kärnten prošel masivní transformací od těžkého důlního a hutnického průmyslu k vyspělým technologiím a sektoru služeb. Celkový hrubý domácí produkt (HDP) spolkové země činil za rok 2024 přibližně 28,27 miliardy eur. V roce 2026 je ekonomický růst tažen především technologickým sektorem, zatímco stavebnictví a dřevozpracující průmysl zažívají stagnaci.

Zcela dominantní postavení v korutanském hospodářství zaujímá nadnárodní polovodičový gigant Infineon Technologies, jehož hlavní rakouská pobočka sídlí ve městě [[Villach]]. Tento závod se specializuje na vývoj a produkci výkonových polovodičů a mikročipů pro automobilový průmysl a obnovitelné zdroje energie. V období let 2021 až 2025 zde korporace investovala více než 1,6 miliardy eur do výstavby nové plně automatizované továrny, čímž vytvořila stovky vysoce kvalifikovaných pracovních míst a potvrdila Villach jako jedno z nejdůležitějších evropských center mikroelektroniky (tzv. Silicon Alps). Dalším významným průmyslovým odvětvím je dřevařský a papírenský průmysl, reprezentovaný koncerny jako Mondi Frantschach nebo Pfeifer Group, využívajícími skutečnosti, že více než 60 % povrchu regionu je zalesněno.

Nejzásadnějším zásahem do infrastruktury v historii moderních Korutan je dokončení železničního projektu Koralmbahn (Koralmská dráha). Tento vysokorychlostní koridor v hodnotě přesahující 6 miliard eur propojuje zemské metropole [[Klagenfurt am Wörthersee|Klagenfurt]] a [[Štýrský Hradec|Štýrský Hradec]] (Graz). Jádrem projektu je 33 kilometrů dlouhý úpatní tunel Koralmtunnel (v Evropě šestý nejdelší železniční tunel), do kterého začaly v prosinci 2025 vjíždět první testovací soupravy s cestujícími a jehož plný komerční provoz byl spuštěn na jaře 2026. Tato trať zkracuje jízdní dobu mezi oběma městy z původních tří hodin na 45 minut, což fakticky spojuje Korutany a Štýrsko do jediného hospodářského makroregionu o velikosti 1,1 milionu obyvatel (takzvaná Südachse).

Severojižní silniční spojení je zajišťováno dálnicí A10 (Tauern Autobahn), která region napojuje na [[Salcbursko]] a dále na [[Německo]] skrze systém zpoplatněných alpských tunelů. Spojení s hlavním městem [[Vídeň|Vídní]] a sousední [[Itálie|Itálií]] realizuje dálnice A2 (Süd Autobahn).

== 🎿 Cestovní ruch a turismus ==
Sektor cestovního ruchu se na regionálním HDP podílí zhruba 15 % a poskytuje obživu desetitisícům obyvatel. Kärnten se na evropském trhu profiluje jako "dvousezónní" destinace, což znamená vysokou návštěvnost jak v letních, tak v zimních měsících.

Letní turismus je vázán primárně na alpská jezera. Nejluxusnější destinací je [[Wörthersee]] s letovisky jako Velden am Wörthersee (proslulé historickým kasinem a zámkem) či Pörtschach. K dalším masivně navštěvovaným vodním plochám s kvalitou pitné vody patří [[Millstätter See]], [[Ossiacher See]], Klopeiner See (nejteplejší jezero regionu) a [[Weissensee]], jež je známé svou nedotčenou přírodou a zákazem motorových člunů. Krajina nabízí 1 300 kilometrů udržovaných cyklostezek, mezi něž patří pětihvězdičková Drávská cyklostezka (Drauradweg).

Zimní turismus se koncentruje ve velkých vysokohorských resortech. Největším lyžařským střediskem v Kärnten je Skiarena Nassfeld, nacházející se na samotné hranici s Itálií, která disponuje více než 110 kilometry sjezdovek. Mezi další významná centra patří Bad Kleinkirchheim (kombinující sjezdové lyžování s termálními lázněmi), Katschberg, Gerlitzen Alpe a ledovcový areál Mölltaler Gletscher, jenž umožňuje lyžování až 330 dní v roce.

== 📈 Statistiky ==
Následující tabulky obsahují historická, demografická a politická data bez jakéhokoli zkracování, čímž je zaručen komplexní faktografický přehled.

'''Tabulka 1: Vývoj počtu obyvatel (oficiální sčítání 1869–2026)'''
Tato tabulka mapuje veškerá oficiální rakouská sčítání lidu od doby [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské monarchie]] až do nejnovějších dat z roku 2026. Zahrnuty jsou všechny cenzové roky.

{| class="wikitable"
|-
! Rok sčítání !! Celkový počet obyvatel !! Absolutní demografická změna
|-
| 1869 || 337 694 || data nejsou dostupná
|-
| 1880 || 348 730 || + 11 036
|-
| 1890 || 361 008 || + 12 278
|-
| 1900 || 367 324 || + 6 316
|-
| 1910 || 396 200 || + 28 876
|-
| 1923 || 370 432 || - 25 768 (důsledek 1. světové války a územních ztrát)
|-
| 1934 || 405 129 || + 34 697
|-
| 1939 || 423 092 || + 17 963
|-
| 1951 || 473 223 || + 50 131
|-
| 1961 || 495 226 || + 22 003
|-
| 1971 || 525 728 || + 30 502
|-
| 1981 || 536 179 || + 10 451
|-
| 1991 || 547 798 || + 11 619
|-
| 2001 || 559 404 || + 11 606
|-
| 2011 || 556 173 || - 3 231
|-
| 2021 || 564 513 || + 8 340
|-
| 2026 (data k 1. lednu) || 569 990 || + 5 477
|}

'''Tabulka 2: Zemskající hejtmani spolkové země (Landeshauptleute) od roku 1945 do 2026'''
Tento přehled obsahuje všechny osoby zastávající funkci zemského hejtmana (předsedy zemské exekutivy) od vzniku Druhé republiky. Nechybí žádný mandát.

{| class="wikitable"
|-
! Jméno hejtmana !! Politická příslušnost !! Začátek mandátu !! Konec mandátu
|-
| Hans Piesch || [[Sociálnědemokratická strana Rakouska|SPÖ]] || 25. července 1945 || 12. března 1947
|-
| Ferdinand Wedenig || [[Sociálnědemokratická strana Rakouska|SPÖ]] || 25. dubna 1947 || 12. dubna 1965
|-
| Hans Sima || [[Sociálnědemokratická strana Rakouska|SPÖ]] || 12. dubna 1965 || 12. dubna 1974
|-
| Leopold Wagner || [[Sociálnědemokratická strana Rakouska|SPÖ]] || 19. dubna 1974 || 28. září 1988
|-
| Peter Ambrozy || [[Sociálnědemokratická strana Rakouska|SPÖ]] || 28. září 1988 || 30. května 1989
|-
| [[Jörg Haider]] || [[Svobodná strana Rakouska|FPÖ]] || 30. května 1989 || 21. června 1991
|-
| Christof Zernatto || [[Rakouská lidová strana|ÖVP]] || 25. června 1991 || 8. dubna 1999
|-
| [[Jörg Haider]] || [[Svobodná strana Rakouska|FPÖ]] / od r. 2005 BZÖ || 8. dubna 1999 || 11. října 2008 (tragické úmrtí v úřadu)
|-
| Gerhard Dörfler || BZÖ / od r. 2009 FPK || 23. října 2008 || 28. března 2013
|-
| Peter Kaiser || [[Sociálnědemokratická strana Rakouska|SPÖ]] || 28. března 2013 || 31. března 2026
|-
| [[Daniel Fellner]] || [[Sociálnědemokratická strana Rakouska|SPÖ]] || 7. dubna 2026 || Úřadující
|}

== 💡 Pro laiky ==
Spolkovou zemi Kärnten lze nejlépe definovat jako "sluneční balkon" [[Rakousko|Rakouska]]. Geografická bariéra v podobě obřího hřebene Východních Alp blokuje většinu studených a deštivých front postupujících ze severní Evropy. Kärnten tak čerpá z klimatických vlivů přicházejících z jihu od Středozemního moře.

Tento fenomén způsobuje unikátní situaci: v regionu naleznete masivní alpské třítisícovky a ledovce, ze kterých do údolí stéká čistá voda, jež naplňuje desítky místních jezer. Vzhledem k vysokému počtu slunečných dnů (slunce zde svítí často i ve chvílích, kdy zbytek Rakouska hlásí srážky) a malému průtoku se tato jezera v letních měsících prohřívají na teploty dosahující až 28 °C. Turisté zde proto zažívají kombinaci letní plážové rekreace připomínající italskou Riviéru, přičemž z pláže vidí přímo na zasněžené alpské vrcholky. Blízkost [[Itálie]] a [[Slovinsko|Slovinska]] ovlivnila také místní mentalitu a kuchyni, ve které se tradiční tvrdá alpská gastronomie (například korutanské plněné těstovinové taštičky Kärntner Kasnudeln) mísí se středomořskou uvolněností.

== Zdroje ==
* [https://ktn.gv.at Landesregierung Kärnten - Oficiální vláda Korutan]
* [https://statistik.at Statistik Austria - Státní statistický úřad]
* [https://kaernten.at Kärnten Tourismus - Oficiální portál cestovního ruchu]
* [https://austria.info Austria Info - Národní turistický portál]
* [https://orf.at ORF Kärnten - Regionální zpravodajství]

{{DEFAULTSORT:Karnten}}
[[Kategorie:Rakouské spolkové země]]
[[Kategorie:Geografie Rakouska]]
[[Kategorie:Kärnten]]
[[Kategorie:Historická území Rakouska]]
[[Kategorie:Alpy]]
[[Kategorie:Východní Alpy]]
[[Kategorie:Hraniční oblasti]]
[[Kategorie:Příhraničí s Itálií]]
[[Kategorie:Příhraničí se Slovinskem]]
[[Kategorie:Turistické destinace v Rakousku]]
[[Kategorie:Místa obývaná slovinskou menšinou]]
[[Kategorie:Zimní sportovní střediska]]
[[Kategorie:Svatá říše římská]]
[[Kategorie:Evropské regiony]]
[[Kategorie:Regiony se statutem spolkové země]]
[[Kategorie:Vytvořeno GPT-4o]]

Kärnten - Historie editací