Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Jaroslav Ježek | obrázek = | datum_narození = 25. září 1906 | místo_narození = Praha-Žižkov | datum_úmrtí = 1. ledna 1942 | místo_úmrtí = New York | státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}} | povolání = hudební skladatel, klavírista, dirigent, dramaturg | aktivní_od = 1927 | manželka = Frances Bečáková (sňatek 1941) }} '''Jaroslav Ježek''' byl český hudební skladate…“

2026-06-12T01:58:16Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Jaroslav Ježek | obrázek = | datum_narození = 25. září 1906 | místo_narození = Praha-Žižkov | datum_úmrtí = 1. ledna 1942 | místo_úmrtí = New York | státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}} | povolání = hudební skladatel, klavírista, dirigent, dramaturg | aktivní_od = 1927 | manželka = Frances Bečáková (sňatek 1941) }} '''Jaroslav Ježek''' byl český hudební skladate…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Jaroslav Ježek
| obrázek =
| datum_narození = 25. září 1906
| místo_narození = [[Praha|Praha-Žižkov]]
| datum_úmrtí = 1. ledna 1942
| místo_úmrtí = [[New York]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}}
| povolání = hudební skladatel, klavírista, dirigent, dramaturg
| aktivní_od = 1927
| manželka = Frances Bečáková (sňatek 1941)
}}

'''Jaroslav Ježek''' byl český hudební skladatel, klavírista a dirigent. Je považován za hlavního průkopníka jazzové hudby v tehdejším Československu. Nejvíce se zapsal do povědomí veřejnosti jako třetí člen tvůrčího týmu [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]], kde skládal hudbu k divadelním hrám a filmům pro autorskou dvojici [[Jiří Voskovec]] a [[Jan Werich]]. Kromě populární, jazzové a taneční hudby po sobě zanechal i významné, byť veřejnosti méně známé, dílo v oblasti vážné (komorní a symfonické) hudby, které nese prvky moderny, neoklasicismu a meziválečné avantgardy.

== Dětství a zdravotní potíže ==
Jaroslav Ježek se narodil 25. září 1906 v pražské čtvrti [[Žižkov]] (v tehdejší Kaplířově, dnes Ježkově ulici) v rodině krejčího Adolfa Ježka a jeho manželky Františky. Jeho život byl od raného věku zásadně formován těžkými zdravotními indispozicemi. Od narození trpěl šedým zákalem a na jedno oko byl téměř slepý, přičemž i na druhém oku měl zachován jen velmi nepatrný zbytek zraku (rozeznával pouze obrysy a barvy).

V roce 1909 prodělal těžkou spálu. Následkem této nemoci téměř ohluchl a prodělal zánět středního ucha. Kvůli svému zrakovému postižení byl v roce 1914 zapsán do Ústavu pro slepce a slabozraké na pražských Hradčanech (dnešní Deylův ústav). Zde získal základní vzdělání a především zde byly objeveny a rozvíjeny jeho výjimečné hudební vlohy. Učil se hrát na klavír, violoncello, klarinet a další nástroje. V ústavu se naučil číst a psát v Braillově písmu, což mu později umožnilo studovat složité hudební partitury.

== Hudební vzdělání ==
V roce 1924, po opuštění slepeckého ústavu, nastoupil na [[Pražská konzervatoř|Pražskou konzervatoř]]. Studoval kompozici u profesora Karla Boleslava Jiráka a hru na klavír u profesora Albína Šímy. Vzhledem ke svému zrakovému handicapu vyžadovalo jeho studium speciální přístup – noty musel luštit z těsné blízkosti, nebo mu je kolegové museli předčítat a on si je zapisoval do slepeckého písma. Výhodou mu byl absolutní hudební sluch a vynikající paměť.

Během studia se zajímal o moderní hudební trendy. Zásadní vliv na něj měl stipendijní pobyt v [[Paříž|Paříži]] v roce 1927, kam odjel na Jirákovo doporučení. V Paříži se osobně setkal s hudbou pařížské avantgardy (tzv. [[Pařížská šestka]]), s tvorbou Igora Stravinského a poprvé zde naživo slyšel pravý americký jazz, konkrétně provedení děl [[George Gershwin|George Gershwina]]. Tento zážitek určil jeho další hudební směřování.

Po absolutoriu základního stupně konzervatoře pokračoval v letech 1927–1929 ve studiu na mistrovské škole pražské konzervatoře. Jeho pedagogem se zde stal významný český skladatel [[Josef Suk (skladatel)|Josef Suk]]. Ježkovým absolventským dílem pod Sukovým vedením byl Koncert pro klavír a orchestr, v němž již tehdy kombinoval prvky vážné hudby a jazzové synkopy.

== Éra Osvobozeného divadla ==
Na podzim roku 1928 došlo k setkání, které definovalo Ježkovu další kariéru. Jiří Voskovec a Jan Werich, kteří v té době zaznamenali obrovský úspěch s hrou Vest pocket revue, hledali hudebníka pro své další projekty v Osvobozeném divadle. Ježka jim doporučil režisér [[Jindřich Honzl]]. Spolupráce začala hrou ''Premiéra Skafandr'' a trvala celou následující dekádu.

Ježek se stal hudebním ředitelem, skladatelem, kapelníkem a dramaturgem Osvobozeného divadla. Vybudoval zde špičkový jazzový orchestr, který snese srovnání s tehdejšími evropskými i americkými tělesy. Komponoval hudbu k písňovým textům Voskovce a Wericha, čímž vznikly desítky skladeb. Mezi nejznámější patří ''Tmavomodrý svět'', ''Život je jen náhoda'', ''Ezop a brabenec'', ''Klobouk ve křoví'', ''Babička Mary'' a politicky angažovaná skladba ''Proti větru''.

Speciální kategorii tvoří Ježkovy instrumentální skladby. Nejproslulejší je klavírní kompozice ''Bugatti step'', kterou napsal jako předehru ke hře ''Don Juan a comp.'' (1931). Skladba, inspirovaná rytmem motoru závodního vozu Bugatti, představuje virtuózní ukázku dobového hudebního stylu a patří k technicky nejnáročnějším klavírním kusům české jazzové literatury. Od počátku třicátých let se Ježek podílel i na filmové tvorbě dvojice V+W a složil hudbu k filmům ''Pudr a benzin'' (1931), ''Peníze nebo život'' (1932), ''Hej rup!'' (1934) a ''Svět patří nám'' (1937).

== Tvorba v oblasti vážné hudby ==
Ačkoliv je u široké veřejnosti spojen primárně s populární hudbou, zanechal Jaroslav Ježek rozsáhlé a vysoce hodnocené dílo v oblasti vážné (artificiální) hudby. Tato část jeho tvorby byla dlouho nedoceněna a stála ve stínu divadelních šlágrů.

Ježkova vážná hudba vycházela z neoklasicismu, inspirovala se Stravinským, Hindemithem, ale i moderní vídeňskou školou (Arnold Schönberg). Experimentoval s atonalitou a čtvrttónovými systémy. K jeho nejvýznamnějším opusům patří Houslová sonáta (1932), Symfonická báseň (1936), Klavírní sonáta (1941) a Smyčcový kvartet č. 1 (1932). Své vážné skladby psal především ve volném čase, často v letních měsících během divadelních prázdnin. Dnes jsou tato díla běžnou součástí repertoáru komorních a symfonických těles.

== Exil ve Spojených státech ==
Po uzavření Mnichovské dohody v roce 1938 a rostoucím tlaku nacistického Německa bylo jasné, že činnost ostře protifašistického Osvobozeného divadla musí skončit. Jaroslav Ježek sdílel s Voskovcem a Werichem politické názory, a navíc mu hrozilo perzekvování kvůli jeho moderní (z pohledu nacistů "zvrhlé") hudbě. Dne 9. ledna 1939 odjeli všichni tři společně přes Paříž do Spojených států amerických.

Život v exilu byl pro Ježka složitý. Zpočátku bydleli společně, později se Ježek usadil v New Yorku. Na rozdíl od V+W nemohl vystupovat na divadelních prknech a musel se živit převážně výukou hry na klavír. Komponoval hudbu pro české krajanské spolky a významnou aktivitou se stalo založení a řízení Pěveckého sboru Čechoslováků v New Yorku. I v exilu pokračoval v komponování vážné hudby. Na podzim roku 1941 se oženil s Frances Bečákovou, americkou Češkou, která o něj v závěru života pečovala.

Zdravotní stav Jaroslava Ježka se v USA prudce zhoršoval. Celoživotně trpěl chronickým onemocněním ledvin, které se v americkém exilu vystupňovalo. Dne 28. prosince 1941 byl po těžkém záchvatu uremie hospitalizován v Cornellově nemocnici v New Yorku. Zde na Nový rok, 1. ledna 1942, ve věku 35 let zemřel. V roce 1947 byla urna s jeho popelem převezena do Prahy a uložena do rodinné hrobky na Olšanských hřbitovech.

== Památka ==
V Praze, v Kaprově ulici č. 10 (v domě nedaleko Staroměstského náměstí), se nachází Ježkův "Tmavomodrý pokoj". Jde o památník a muzeum, které bylo zachováno v původním stavu tak, jak jej skladatel opustil před emigrací v roce 1939. Pokoj se vyznačuje speciální sytě modrou barvou stěn – právě tuto barvu byl Ježek se zbytky svého zraku schopen vnímat.

V roce 1990 byla v Praze založena Konzervatoř Jaroslava Ježka, která se jako jediná v České republice specializuje na výuku jazzu, populární hudby a muzikálu, čímž naplňuje odkaz svého jmenovce.

== Kompletní seznam skladeb pro Osvobozené divadlo (výběr) ==
Následující tabulka obsahuje ucelený přehled klíčových písní a instrumentálních skladeb, které Jaroslav Ježek vytvořil primárně s texty Jiřího Voskovce a Jana Wericha v období 1928–1938.

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Název skladby !! Hra / Film !! Typ
|-
| 1928 || Tři strážníci || Premiéra Skafandr || píseň
|-
| 1929 || Zasu || Fata Morgana || píseň
|-
| 1930 || Tmavomodrý svět || Ostrov Dynamit || píseň
|-
| 1931 || Klobouk ve křoví || Don Juan a comp. || píseň
|-
| 1931 || Bugatti step || Don Juan a comp. || instrumentální skladba (klavír)
|-
| 1931 || Pochod stoprocentních mužů || Don Juan a comp. || píseň
|-
| 1931 || Chodidla || Pudr a benzin (film) || píseň
|-
| 1932 || Život je jen náhoda || Peníze nebo život (film) || píseň
|-
| 1932 || Babička Mary || Peníze nebo život (film) || píseň
|-
| 1932 || Osel a stín || Osel a stín || hudební doprovod
|-
| 1933 || Minulost rezaví || Osel a stín || píseň
|-
| 1933 || Nebe na zemi || Nebe na zemi || píseň
|-
| 1934 || Hej rup! || Hej rup! (film) || píseň
|-
| 1934 || Šaty dělaj člověka || Kat a blázen || píseň
|-
| 1935 || Potopa || Panoptikum || píseň
|-
| 1935 || Svítá || Balada z hadrů || píseň
|-
| 1935 || Tři deka, deset deka || Balada z hadrů || píseň
|-
| 1936 || Ezop a brabenec || Nebe na zemi || píseň
|-
| 1936 || Na shledanou v lepších časech || Rub a líc || píseň
|-
| 1937 || David a Goliáš || Těžká Barbora || píseň
|-
| 1937 || Proti větru || Svět patří nám (film) || píseň
|-
| 1938 || Bůh suď || Pěst na oko || píseň
|-
| 1938 || Svět naruby || Pěst na oko || píseň
|}

== Seznam vážné hudby ==
Výběr z Ježkovy kompoziční tvorby v oblasti artificiální hudby, zahrnující orchestrální a komorní díla z let 1927–1941.

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Název díla !! Typ a obsazení
|-
| 1927 || Koncert pro klavír a orchestr || orchestrální dílo (absolventská práce)
|-
| 1928 || Suita pro čtvrttónový klavír || komorní dílo
|-
| 1930 || Fantazie pro klavír a orchestr || orchestrální dílo
|-
| 1931 || Dechový kvintet || komorní dílo
|-
| 1932 || Smyčcový kvartet č. 1 || komorní dílo
|-
| 1933 || Sonáta pro housle a klavír || komorní dílo
|-
| 1936 || Symfonická báseň || orchestrální dílo
|-
| 1941 || Sonáta pro klavír || komorní dílo (složeno v americkém exilu)
|-
| 1941 || Smyčcový kvartet č. 2 || komorní dílo (složeno v americkém exilu)
|}

== Zdroje ==
* [https://hudba.rozhlas.cz Český rozhlas - Klasika]
* [https://nm.cz Národní muzeum (Tmavomodrý pokoj)]
* [https://kjj.cz Konzervatoř Jaroslava Ježka]
* [https://ceskahudba.cz Český hudební slovník]
* [https://pametnaroda.cz Paměť národa]
* [https://wikipedia.org Wikipedia]
* HOLZKNECHT, Václav. ''Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo''. Praha: SNKLHU, 1957.

{{DEFAULTSORT:Ježek, Jaroslav}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 25. září]]
[[Kategorie:Narození 1906]]
[[Kategorie:Narození v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí 1. ledna]]
[[Kategorie:Úmrtí 1942]]
[[Kategorie:Úmrtí v New Yorku]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Čeští hudební skladatelé]]
[[Kategorie:Klavíristé]]
[[Kategorie:Dirigenti]]
[[Kategorie:Jazzoví hudebníci]]
[[Kategorie:Osobnosti Osvobozeného divadla]]
[[Kategorie:Absolventi Pražské konzervatoře]]
[[Kategorie:Nevidomí lidé]]
[[Kategorie:Emigranti z Československa do USA]]
[[Kategorie:Pohřbení na Olšanských hřbitovech]]
[[Kategorie:Váhy]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]

Jaroslav Ježek - Historie editací