<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Jana_z_Arku</id>
	<title>Jana z Arku - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Jana_z_Arku"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Jana_z_Arku&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-20T02:42:54Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Jana_z_Arku&amp;diff=17364&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Jana_z_Arku&amp;diff=17364&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-22T08:12:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - osoba&lt;br /&gt;
| jméno = Jana z Arku&lt;br /&gt;
| popisek = Francouzská národní hrdinka, vojenská velitelka a katolická světice&lt;br /&gt;
| datum narození = kolem [[6. leden|6. ledna]] [[1412]]&lt;br /&gt;
| místo narození = [[Domrémy-la-Pucelle]], [[Francouzské království]]&lt;br /&gt;
| datum úmrtí = [[30. květen|30. května]] [[1431]]&lt;br /&gt;
| místo úmrtí = [[Rouen]], [[Normandie]], [[Francouzské království]]&lt;br /&gt;
| příčina úmrtí = [[upálení]] na hranici za [[hereze|kacířství]]&lt;br /&gt;
| národnost = [[Francouzi|francouzská]]&lt;br /&gt;
| známá pro = Vedení francouzských vojsk během [[stoletá válka|stoleté války]]&lt;br /&gt;
| rodiče = Jacques d&amp;#039;Arc a Isabelle Romée&lt;br /&gt;
| svatořečení = [[16. květen|16. května]] [[1920]] [[papež]]em [[Benedikt XV.|Benediktem XV.]]&lt;br /&gt;
| svátek = [[30. květen|30. května]]&lt;br /&gt;
| patronka = {{Vlajka|Francie}} [[Francie]], [[voják|vojáci]], [[mučedník|mučedníci]], [[zajatec|zajatci]], [[Orléans]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jana z Arku&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (francouzsky &amp;#039;&amp;#039;Jeanne d&amp;#039;Arc&amp;#039;&amp;#039;), známá také jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Panna orleánská&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (francouzsky &amp;#039;&amp;#039;la Pucelle d&amp;#039;Orléans&amp;#039;&amp;#039;), (narozena kolem roku [[1412]] v [[Domrémy-la-Pucelle]], zemřela [[30. květen|30. května]] [[1431]] v [[Rouen]]) byla francouzská hrdinka, vojenská velitelka a [[světice]] [[katolická církev|katolické církve]]. Pocházela z prosté rolnické rodiny a sehrála klíčovou roli v pozdní fázi [[stoletá válka|stoleté války]] mezi [[Francouzské království|Francií]] a [[Anglické království|Anglií]]. Tvrdila, že slyší hlasy svatých, kteří jí nařídili, aby pomohla francouzskému [[dauphin|dauphinovi]] [[Karel VII. Francouzský|Karlovi VII.]] získat zpět francouzský trůn. Její vojenské úspěchy, zejména prolomení obléhání [[Orléans]]u, vedly ke korunovaci Karla VII. a zásadnímu obratu ve válce. Byla však zajata, odsouzena v politicky motivovaném procesu a upálena jako kacířka. O 25 let později byla rehabilitována a v roce [[1920]] svatořečena. Dnes je považována za jeden z nejdůležitějších symbolů [[Francie]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historický kontext ==&lt;br /&gt;
Jana z Arku se narodila do Francie zpustošené [[stoletá válka|stoletou válkou]], dlouhotrvajícím konfliktem s [[Anglie|Anglií]] o nadvládu nad francouzským územím a o následnictví na francouzském trůnu. V době jejího narození byla situace pro Francii kritická. Po drtivé porážce v [[bitva u Azincourtu|bitvě u Azincourtu]] ([[1415]]) a uzavření [[Smlouva z Troyes (1420)|smlouvy z Troyes]] ([[1420]]) byl francouzský dauphin [[Karel VII. Francouzský|Karel]] vyděděn ve prospěch anglického krále [[Jindřich V. Plantagenet|Jindřicha V.]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Francie byla politicky rozdělena na tři části:&lt;br /&gt;
* Severní a západní část, včetně [[Paříž]]e, byla pod kontrolou Angličanů a jejich spojenců.&lt;br /&gt;
* Východní část ovládalo mocné [[Burgundské vévodství]], které bylo spojencem Anglie.&lt;br /&gt;
* Území na jih od řeky [[Loiry]] zůstávalo věrné dauphinu Karlovi, jehož dvůr sídlil v [[Chinon]]u.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Karlova pozice byla velmi nejistá, chyběly mu finance, armáda i morální autorita, protože jeho legitimita byla zpochybněna a korunovace v tradičním korunovačním městě [[Remeš]] (které bylo v rukou nepřátel) se zdála nemožná. Francouzský lid trpěl pod tíhou války, plenění a politického chaosu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 😇 Mládí a božská zjevení ==&lt;br /&gt;
Jana se narodila v malé vesnici [[Domrémy-la-Pucelle]] v [[Lotrinsko|Lotrinsku]] v rolnické rodině Jacquese d&amp;#039;Arc a Isabelle Romée. Nebyla vzdělaná, neuměla číst ani psát, ale byla vychována v hluboké [[křesťanství|křesťanské]] víře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Podle svých vlastních slov začala přibližně ve třinácti letech slýchat hlasy a mít vidění. Identifikovala je jako hlasy [[Archanděl Michael|archanděla Michaela]], [[svatá Kateřina Alexandrijská|svaté Kateřiny Alexandrijské]] a [[svatá Markéta Antiochijská|svaté Markéty Antiochijské]]. Tyto hlasy jí zpočátku radily, aby byla zbožná a chodila do kostela. Později se jejich poselství stalo konkrétnějším a naléhavějším: měla za úkol vyhnat Angličany z Francie a dovést dauphina Karla k jeho korunovaci v [[Remeš]]i.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚔️ Vojenská kariéra ==&lt;br /&gt;
=== Cesta k dauphinovi ===&lt;br /&gt;
V roce [[1428]], ve věku přibližně 16 let, se Jana vydala do nedalekého města [[Vaucouleurs]], kde požádala velitele posádky, Roberta de Baudricourt, o doprovod k dauphinovi. Byla dvakrát odmítnuta, ale její naléhání a přesné předpovězení francouzské porážky v [[bitva u Rouvray|bitvě u Rouvray]] nakonec velitele přesvědčily. V únoru [[1429]] jí poskytl malý doprovod. Jana si ostříhala vlasy a oblékla se do mužského oděvu, aby byla na nebezpečné cestě přes nepřátelské území lépe chráněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po jedenáctidenní cestě dorazila na dauphinův dvůr v [[Chinon]]u. Karel VII. byl skeptický a rozhodl se ji podrobit zkoušce. Podle legendy se převlékl za dvořana a ukryl se v davu, ale Jana ho bez zaváhání poznala. Po soukromém rozhovoru, jehož obsah zůstal tajemstvím, a po přezkoumání teology v [[Poitiers]], kteří neshledali na jejím poslání nic kacířského, jí Karel svěřil velení nad malou armádou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Osvobození Orléansu ===&lt;br /&gt;
Klíčovým strategickým bodem bylo město [[Orléans]], které bylo od října [[1428]] obléháno Angličany. Jeho pád by otevřel Angličanům cestu k dobytí zbytku Francie. Jana dorazila k [[Orléans]]u [[29. duben|29. dubna]] [[1429]] s posilami a zásobami. Její přítomnost dramaticky pozvedla morálku demoralizovaných francouzských obránců.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ačkoliv zkušení velitelé byli zpočátku opatrní, Jana se aktivně účastnila plánování útoků a sama vedla vojáky do boje s korouhví v ruce. Během jednoho z útoků byla zraněna šípem, ale po krátkém ošetření se vrátila do boje, což dále posílilo víru vojáků v její božské poslání. Dne [[8. květen|8. května]] [[1429]] Angličané po sérii drtivých porážek obléhání ukončili. Toto vítězství bylo zlomovým bodem války a Janě vyneslo přezdívku &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Panna orleánská&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Korunovace v Remeši ===&lt;br /&gt;
Po osvobození [[Orléans]]u Jana naléhala na dauphina, aby okamžitě táhl na [[Remeš]]. Cesta vedla přes území kontrolované nepřítelem. Francouzská armáda pod Janiným vedením dosáhla řady rychlých vítězství v tzv. [[Loira (řeka)|loárské kampani]], včetně dobytí měst [[Jargeau]], [[Meung-sur-Loire]] a [[Beaugency]]. V [[bitva u Patay|bitvě u Patay]] Francouzi drtivě porazili anglickou armádu a zničili jádro jejich obávaných lučištníků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato vítězství otevřela cestu k [[Remeš]]i, která se vzdala bez boje. Dne [[17. červenec|17. července]] [[1429]] byl dauphin Karel v [[Katedrála Notre-Dame v Remeši|remešské katedrále]] korunován na krále [[Karel VII. Francouzský|Karla VII.]]. Jana stála po jeho boku se svou korouhví. Tím byla jeho legitimita nezpochybnitelně potvrzena a francouzská morálka dosáhla vrcholu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Neúspěch u Paříže a zajetí ===&lt;br /&gt;
Po korunovaci se Janin vliv u dvora začal zmenšovat. Královi rádci, zejména Georges de la Trémoille, upřednostňovali diplomatická jednání s [[Burgundsko|Burgunďany]] před dalším bojem. Útok na [[Paříž]] v září [[1429]] byl špatně připraven a skončil neúspěchem, při kterém byla Jana opět zraněna.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na jaře [[1430]] se vydala na pomoc městu [[Compiègne]], které obléhaly burgundské jednotky. Dne [[23. květen|23. května]] [[1430]] byla během výpadu z města zajata. Král Karel VII. se nepokusil ji vykoupit ani osvobodit. [[Burgundsko|Burgunďané]] ji za vysokou částku 10 000 livrů prodali svým anglickým spojencům.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚖️ Proces a upálení ==&lt;br /&gt;
Angličané chtěli Janu zdiskreditovat a tím zpochybnit i legitimitu Karlovy korunovace. Předali ji církevnímu soudu v [[Rouen]], který byl plně pod jejich kontrolou. Proces vedl biskup [[Pierre Cauchon]], oddaný stoupenec Angličanů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Soud byl zahájen v únoru [[1431]]. Jana byla obviněna z přibližně 70 zločinů, které byly později zredukovány na 12, včetně [[hereze]], [[čarodějnictví]] a nošení mužského oděvu. Přestože jí byl odepřen právní zástupce, negramotná dívka čelila zkušeným teologům s pozoruhodnou odvahou, inteligencí a vtipem. Její odpovědi zaznamenané v protokolech dodnes udivují historiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po měsících výslechů a psychického nátlaku byla pod hrozbou okamžitého upálení donucena podepsat odvolání, kterým se zřekla svých vidění. Byla odsouzena k doživotnímu vězení. O několik dní později však v cele znovu oblékla mužský oděv (pravděpodobně z donucení stráží) a prohlásila, že své vidění odvolala ze strachu ze smrti. Tím byla prohlášena za nenapravitelnou kacířku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dne [[30. květen|30. května]] [[1431]] byla devatenáctiletá Jana z Arku na náměstí v [[Rouen]] veřejně upálena na hranici. Její popel byl vhozen do řeky [[Seina|Seiny]], aby se zabránilo vzniku kultu jejích ostatků.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ✨ Odkaz a rehabilitace ==&lt;br /&gt;
=== Rehabilitační proces ===&lt;br /&gt;
Po skončení [[stoletá válka|stoleté války]], kdy Karel VII. ovládl téměř celou Francii včetně [[Rouen]]u, inicioval v roce [[1450]] vyšetřování Janina procesu. V roce [[1455]] [[papež]] [[Kalixtus III.]] nařídil formální rehabilitační proces. Po přezkoumání důkazů a výpovědí svědků byl [[7. červenec|7. července]] [[1456]] původní rozsudek prohlášen za neplatný, zrušený pro procesní chyby a podjatost. Jana byla oficiálně prohlášena za [[mučedník|mučednici]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Svatá a patronka ===&lt;br /&gt;
Janina pověst svatosti postupně sílila. Během [[Francouzská revoluce|Francouzské revoluce]] byla oslavována jako vlastenecký symbol. V roce [[1909]] byla [[papež]]em [[Pius X.|Piem X.]] blahořečena a [[16. květen|16. května]] [[1920]] ji [[papež]] [[Benedikt XV.]] kanonizoval. Stala se jednou z hlavních patronek [[Francie]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Symbol Francie ===&lt;br /&gt;
Jana z Arku se stala trvalým a mocným symbolem francouzského nacionalismu a jednoty. Její příběh inspiroval nespočet umělců, spisovatelů a politiků. Během staletí si její odkaz přivlastňovaly různé politické skupiny – od monarchistů přes liberály až po [[Francouzský odboj|francouzský odboj]] za [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Její postava ztělesňuje odvahu, víru a odhodlání bojovat za svobodu a spravedlnost proti zdánlivě nepřekonatelné přesile.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Stoletá válka:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nebyla to jedna nepřetržitá válka trvající sto let. Šlo o sérii konfliktů mezi [[Anglie|Anglií]] a [[Francie|Francií]] v letech 1337 až 1453. Hlavním důvodem byl spor o to, kdo má právo vládnout Francii.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dauphin:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Oficiální titul pro nejstaršího syna francouzského krále a dědice trůnu. V Janině příběhu to byl [[Karel VII. Francouzský|Karel]], který ještě nebyl korunován.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hereze (kacířství):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ve [[středověk]]u to byl velmi vážný zločin. Znamenalo to mít náboženské názory, které byly v rozporu s oficiálním učením [[katolická církev|katolické církve]]. Trestem mohla být i smrt upálením.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kanonizace (svatořečení):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Oficiální proces, kterým [[katolická církev|katolická církev]] prohlašuje zesnulou osobu za [[světice|svatou]]. Znamená to, že daná osoba je prokazatelně v nebi a může se za ni konat veřejná úcta.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎭 Jana z Arku v kultuře ==&lt;br /&gt;
Příběh Jany z Arku inspiroval obrovské množství uměleckých děl napříč žánry a staletími.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Literatura:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zpracovali jej autoři jako [[William Shakespeare]] (&amp;#039;&amp;#039;Jindřich VI.&amp;#039;&amp;#039;), [[Voltaire]] (satirická báseň &amp;#039;&amp;#039;Panna&amp;#039;&amp;#039;), [[Friedrich Schiller]] (romantická tragédie &amp;#039;&amp;#039;Panna Orleánská&amp;#039;&amp;#039;), [[Mark Twain]] (román &amp;#039;&amp;#039;Osobní vzpomínky na Janu z Arku&amp;#039;&amp;#039;) nebo [[George Bernard Shaw]] (divadelní hra &amp;#039;&amp;#039;Svatá Jana&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Film:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Její život byl zfilmován mnohokrát. Mezi nejznámější patří němý film &amp;#039;&amp;#039;Utrpení Panny orleánské&amp;#039;&amp;#039; ([[1928]]) od [[Carl Theodor Dreyer|Carla Theodora Dreyera]], &amp;#039;&amp;#039;Jana z Arku&amp;#039;&amp;#039; ([[1999]]) od [[Luc Besson|Luca Bessona]] s [[Milla Jovovich|Millou Jovovich]] v hlavní roli.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hudba:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Inspirovala skladatele jako [[Giuseppe Verdi]] (opera &amp;#039;&amp;#039;Giovanna d&amp;#039;Arco&amp;#039;&amp;#039;), [[Petr Iljič Čajkovskij]] (opera &amp;#039;&amp;#039;Panna Orleánská&amp;#039;&amp;#039;) nebo [[Arthur Honegger]] (oratorium &amp;#039;&amp;#039;Jana z Arku na hranici&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Videohry:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Objevuje se jako postava v mnoha hrách, například v sérii &amp;#039;&amp;#039;[[Age of Empires]]&amp;#039;&amp;#039; nebo &amp;#039;&amp;#039;[[Jeanne d&amp;#039;Arc (videohra)|Jeanne d&amp;#039;Arc]]&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Z Arku, Jana}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Francouzské osobnosti]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vojenští velitelé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Svatí]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti stoleté války]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Upálení]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození 1412]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úmrtí 1431]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ženy ve válce]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Národní hrdinové]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Francouzští svatí]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>