Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Jan Werich | celé_jméno = Jan Křtitel František Serafínský Werich | obrázek = | datum_narození = 6. února 1905 | místo_narození = Praha | datum_úmrtí = 31. října 1980 | místo_úmrtí = Praha | státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}} | povolání = herec, dramatik, spisovatel, scenárista | aktivní_od = 1927 }} '''Jan Werich''' byl jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších t…“

2026-06-12T01:45:19Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Jan Werich | celé_jméno = Jan Křtitel František Serafínský Werich | obrázek = | datum_narození = 6. února 1905 | místo_narození = Praha | datum_úmrtí = 31. října 1980 | místo_úmrtí = Praha | státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}} | povolání = herec, dramatik, spisovatel, scenárista | aktivní_od = 1927 }} '''Jan Werich''' byl jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších t…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Jan Werich
| celé_jméno = Jan Křtitel František Serafínský Werich
| obrázek =
| datum_narození = 6. února 1905
| místo_narození = [[Praha]]
| datum_úmrtí = 31. října 1980
| místo_úmrtí = [[Praha]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}}
| povolání = herec, dramatik, spisovatel, scenárista
| aktivní_od = 1927
}}

'''Jan Werich''' byl jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších tvůrců československé kultury dvacátého století. Proslavil se jako divadelní a filmový herec, dramatik, spisovatel, scenárista a divadelní ředitel. Spolu se svým celoživotním přítelem a uměleckým partnerem [[Jiří Voskovec|Jiřím Voskovcem]] vytvořil legendární klaunskou dvojici V+W, která v meziválečném období formovala tvář českého avantgardního a satirického divadla na prknech [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]]. Jejich spolupráce, hudebně podpořená skladatelem [[Jaroslav Ježek|Jaroslavem Ježkem]], představuje naprostý vrchol předválečné autorské tvorby s výrazným protifašistickým a demokratickým apelem.

Po vynucené emigraci do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] během druhé světové války a následném rozpadu dua V+W vlivem poúnorového politického vývoje se Werich musel adaptovat na nové podmínky v [[Československo|Československu]]. Působil jako ředitel [[Divadlo ABC|Divadla ABC]], kde našel nového hereckého partnera v [[Miroslav Horníček|Miroslavu Horníčkovi]]. Na stříbrném plátně ztvárnil řadu ikonických rolí, z nichž nejznámější je historická dvojrole ve filmu [[Císařův pekař a pekařův císař|Císařův pekař – Pekařův císař]]. Nezanedbatelný je rovněž jeho literární odkaz, zejména jeho kongeniální přístup k českému jazyku v autorských pohádkách, které shrnul do kultovní sbírky [[Fimfárum]].

== 👶 Dětství, rodina a raná léta ==
Jan Křtitel František Serafínský Werich se narodil 6. února 1905 v [[Praha|Praze]] na [[Smíchov|Smíchově]]. Jeho rodinné zázemí bylo poměrně složité a neklidné. Otec Vratislav Werich pracoval jako úředník v pojišťovně a měl velkou vášeň pro divadlo a umění, matka Gabriela, rozená Choděrová, pocházela ze zámožnější rodiny vlastníků pražských hostinců. Manželství Werichových rodičů však nebylo šťastné a brzy skončilo rozvodem. Jan byl následně soudně svěřen do péče otce, ačkoli významný vliv na jeho výchovu měla především rodina z matčiny strany, s níž však otec omezoval kontakty.

Zásadní zlom v jeho životě a budoucím směřování nastal v době středoškolských studií. Jan Werich navštěvoval reálné gymnázium v Křemencově ulici v Praze. Právě na této škole se seznámil s [[Jiří Voskovec|Jiřím Voskovcem]], který se stal jeho nejbližším přítelem a celoživotním tvůrčím partnerem. Oba mladíky spojoval specifický smysl pro humor, obdiv k americkým filmovým groteskám ([[Charlie Chaplin]], [[Buster Keaton]]), láska k jazzové hudbě a recesi. Po úspěšném složení maturitní zkoušky nastoupil Werich v roce 1924 na [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnickou fakultu Univerzity Karlovy]]. Studium práv však pro něj představovalo spíše nutnost a rodinnou tradici než skutečný zájem. K absolvování studia a získání titulu nakonec nikdy nedošlo, protože akademické povinnosti brzy ustoupily naplno rozjeté divadelní kariéře.

== 🎭 Éra Osvobozeného divadla (1927–1938) ==
Období první československé republiky představovalo pro Jana Wericha dobu největšího uměleckého vzepětí. Vše začalo téměř jako studentská recese.

=== Zrod fenoménu V+W ===
V dubnu roku 1927 uspořádali Werich s Voskovcem ve svém volném čase amatérské studentské představení s názvem ''Vest pocket revue'' (Revue do kapsy u vesty). Představení se konalo v pražské Umělecké besedě a původně mělo mít pouze jedno jediné uvedení pro přátele. Nečekaný obrovský ohlas u publika i u kritiky však vedl k tomu, že se hra dočkala více než dvou set repríz. Tento úspěch přivedl dvojici do řad [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]], které v té době působilo jako avantgardní sekce uměleckého svazu [[Devětsil (spolek)|Devětsil]] a bylo řízeno divadelním teoretikem a režisérem [[Jindřich Honzl|Jindřichem Honzlem]].

Na jevišti vytvořili Voskovec s Werichem klaunskou dvojici, která pracovala s kontrastem jejich fyzického vzhledu i intelektuálního projevu. Zatímco Voskovec představoval racionálnějšího, intelektuálnějšího a cyničtějšího z obou, Werich (často maskován bílým obličejem s výraznými rty) působil živelněji, lidověji a emotivněji. Klíčovým formálním prvkem jejich divadla se stala takzvaná „forbína“ (z německého Vorbühne – předscéna). Během přestaveb scény před oponou oběma herci vedli improvizované dialogy reagující na aktuální politické a společenské dění, které se postupem času staly nejslavnější a nejočekávanější částí jejich her.

=== Politická satira a spojení s Jaroslavem Ježkem ===
Zpočátku se jejich tvorba nesla v duchu dadaismu, poetismu a absurdního humoru (hry jako ''Smoking revue'' nebo ''Ostrov Dynamit''). Od počátku třicátých let však v reakci na světovou hospodářskou krizi a nastupující fašismus v sousedním [[Německo|Německu]] začaly jejich hry získávat silně politický a sociální podtext. K zásadním hrám z tohoto období patří ''Osel a stín'' (1933), ''Kat a blázen'' (1934), ''Balada z hadrů'' (1935) a ''Těžká Barbora'' (1937). V těchto dílech ostře kritizovali totalitní ideologie, byrokracii a maloměšťáctví, čímž si vysloužili ostrou nenávist ze strany tuzemských sympatizantů fašismu a německého velvyslanectví.

Nedílnou a naprosto klíčovou součástí Osvobozeného divadla byl hudební skladatel a klavírista [[Jaroslav Ježek]]. Ježek dokázal geniálně propojit moderní americký jazz s melodikou, která byla blízká českému publiku. Písně s texty Voskovce a Wericha (například ''Tmavomodrý svět'', ''Život je jen náhoda'', ''Klobouk ve křoví'', ''David a Goliáš'') se staly okamžitě šlágry a zlidověly. Spolupráce trojice, kterou sami označovali iniciálami V+W+J, patří k nejvýznamnějším kapitolám české hudební a divadelní historie.

Po podpisu [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] v září 1938 bylo zjevné, že existence divadla je dále neudržitelná. Úřady činnost Osvobozeného divadla zakázaly z obav před provokováním nacistického Německa.

== 🎬 První filmové úspěchy ==
Paralelně s divadelní tvorbou zkoušeli Voskovec s Werichem přenést svůj humor i na filmové plátno. Již na počátku třicátých let natočili komedii ''Pudr a benzin'' (1931) a o rok později ''Peníze nebo život'' (1932). Ačkoli tyto rané snímky obsahovaly výborné skeče a slavné hudební vložky, po stránce filmového vyprávění ještě zaostávaly.

Zlom přišel s filmem ''[[Hej rup!]]'' (1934), který režíroval [[Martin Frič]]. Tato sociální utopie a satira na vykořisťovatelský kapitalismus ukázala dvojici v naprosto profesionálním filmovém tvaru. Vrcholem jejich předválečné kinematografické tvorby je pak snímek ''[[Svět patří nám]]'' (1937), opět v režii Martina Friče. Film je otevřeně antifašistický a vyzývá k vytváření [[Lidová fronta|Lidových front]] proti diktaturám. Obě tyto Fričovy komedie se řadí k nejlepším filmům československé první republiky.

== 🌍 Exil ve Spojených státech amerických (1939–1945) ==
S ohledem na jejich otevřeně antifašistické postoje, satiru namířenou proti [[Adolf Hitler|Adolfu Hitlerovi]] a židovský původ Jiřího Voskovce bylo setrvání v Československu po podzimu 1938 životně nebezpečné. V lednu 1939 proto Werich, Voskovec a Ježek emigrovali. Cesta je vedla přes [[Paříž]] do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]].

Období amerického exilu bylo pro všechny tři umělce nesmírně psychicky, pracovně i existenčně náročné. Jejich humor, který byl založen na geniální hře s českým jazykem, nebylo možné jednoduše přeložit do angličtiny. V Americe se snažili uchytit v divadle a v [[Hollywood|Hollywoodu]], ale jejich divadelní představení zaznamenávala ohlas především u české krajanské menšiny (hráli například v [[Cleveland|Clevelandu]] či [[Chicago|Chicagu]]).

Snažili se působit také v americkém filmovém průmyslu. Jan Werich byl obsazován většinou jen do menších a nepříliš významných rolí v amerických válečných nebo béčkových filmech. Zcela zásadní význam však měla jejich činnost v rámci amerického vládního Úřadu pro válečné informace (Office of War Information - OWI) a vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky a [[BBC]]. Prostřednictvím rozhlasových vln promlouvali k okupovanému Československu, psali povzbuzující protinacistické skeče a udržovali tak naději v domácím odboji. V lednu 1942 zasáhla exilovou skupinu tvrdá rána, když v [[New York|New Yorku]] zemřel těžce nemocný Jaroslav Ježek.

== ⏳ Poválečné období a rozchod s Voskovcem ==
Na podzim roku 1945 se Jan Werich a Jiří Voskovec vrátili do osvobozeného Československa s velkými plány na obnovu Osvobozeného divadla. Společenská a politická atmosféra v zemi však byla diametrálně odlišná od třicátých let. Společnost byla traumatizována válkou, radikalizovala se a silně se orientovala na [[Sovětský svaz|Sovětský svaz]].

Jejich prvním velkým společným projektem po návratu byla adaptace amerického muzikálu Finian's Rainbow, který převedli do českého prostředí pod názvem ''[[Divotvorný hrnec]]'' (1947). Toto dílo se zapsalo do historie jako historicky první americký muzikál uvedený v Evropě.

Komunistický převrat v únoru 1948 však definitivně ukončil naděje na svobodnou uměleckou tvorbu. Jiří Voskovec, který pochopil, že v totalitním režimu nemůže umělecky ani lidsky dýchat, odešel v roce 1948 do [[Francie]] s funkcí delegáta UNESCO. Po krátkém pokusu o návrat a definitivním odchodu v roce 1950 nakonec trvale přesídlil zpět do USA. Jan Werich stál před fatálním rozhodnutím. Přes veškerá úskalí diktatury se rozhodl v Československu zůstat. Jeho rozhodnutí bylo motivováno především obrovskou fixací na český jazyk, v němž spatřoval svůj jediný plnohodnotný pracovní nástroj, a láskou k české krajině a publiku. Rozdělením dua V+W skončila jedna z nejslavnějších epoch českého divadla.

== 🎭 Divadlo ABC a éra s Miroslavem Horníčkem ==
V padesátých letech musel Jan Werich složitě navigovat v realitě stalinistického režimu. Na jedné straně byl oslavován jako významný protifašistický umělec, na straně druhé byl pro komunistický aparát permanentně podezřelý svou "západní" exilovou minulostí, intelektualismem a odporem k primitivnímu socialistickému realismu.

V roce 1955 se ujal vedení [[Divadlo ABC|Divadla ABC]]. Pro Wericha představovalo toto divadlo prostor, kde se mohl vrátit k odkazu předválečné tvorby. Podařilo se mu zde najít nového divadelního partnera – [[Miroslav Horníček|Miroslava Horníčka]]. Horníček se moudře nesnažil Voskovce kopírovat, ale přinesl do dvojice svůj vlastní, jemnější a filozofičtější humor. Společně s ohromným úspěchem obnovili staré hry Osvobozeného divadla, jako byly ''Těžká Barbora'', ''Balada z hadrů'' nebo ''Caesar''.

Jako ředitel Divadla ABC dal Werich šanci nastupující generaci mladých tvůrců, mimo jiné režisérům [[Ján Roháč|Jánu Roháčovi]] a Vladimíru Svitáčkovi, a hercům jako [[Miloš Kopecký]], [[Jiří Sovák]] nebo [[Lubomír Lipský]]. V roce 1959 však musel z politických i zdravotních důvodů (především kvůli vyčerpání) vedení divadla opustit.

== 🎥 Poválečný film a ikonické role ==
Odchodem z divadla se uvolnil Werichův potenciál pro kinematografii a nastupující televizi, kde vytvořil role, které patří do zlatého fondu národní kultury.

Naprostým vrcholem jeho poválečné herecké kariéry je ztvárnění historické dvojrole stárnoucího císaře Rudolfa II. a prostého pražského pekaře Matěje v dvoudílné historické veselohře ''[[Císařův pekař a pekařův císař|Císařův pekař – Pekařův císař]]'' (1951) v režii Martina Friče. Film se přes určité ústupky tehdejší třídní ideologii stal naprostým fenoménem díky výpravným kulisám, Golemovi a především Werichovu mistrovství v odlišení dvou typově zcela rozdílných postav.

S obrovským úspěchem účinkoval také v klasické české filmové pohádce ''[[Byl jednou jeden král...]]'' (1954), kterou režíroval [[Bořivoj Zeman]] na motivy příběhu Sůl nad zlato. Výjimečnost tohoto filmu podtrhlo setkání Wericha s dalším velikánem české komiky [[Vlasta Burian|Vlastou Burianem]]. K dalším výrazným rolím patří kastelán v poetickém podobenství [[Vojtěch Jasný|Vojtěcha Jasného]] ''[[Až přijde kocour]]'' (1963) nebo televizní komediální miniatury ''Uspořená libra'' (1963) a ''Slzy, které svět nevidí'' (1962). V sedmdesátých letech se ještě nezapomenutelně zapsal do dětských srdcí jako laskavý pan Viola v populárním seriálu ''[[Pan Tau]]''.

== 📚 Literární tvorba a nezaměnitelný hlas ==
Kromě divadla a filmu spočívá Werichova genialita v jeho literární činnosti a práci s jazykem. Jeho vrcholným prozaickým dílem je kniha autorských pohádek ''[[Fimfárum]]'' (1960). Werich v ní prokázal naprosté mistrovství v zacházení s českou slovní zásobou, frazeologií, příslovími a novotvary. Příběhy, ač formálně pohádkové, obsahují hluboká mravní poučení, kousavou satiru na lidskou hloupost, chamtivost a závist, a jsou určeny spíše dospělým a dospívajícím čtenářům.

Významnou součástí jeho odkazu je cestopisná kniha ''Italské prázdniny'' (1960), v níž osobitým, moudrým a vtipným způsobem glosuje své cesty po poválečné Itálii. Nezaměnitelný, basově zabarvený a mírně drsný hlas Jana Wericha je navždy spojen s audionahrávkami. Jeho autorské čtení Haškova románu ''[[Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války|Dobrý voják Švejk]]'' je dodnes považováno za nepřekonanou interpretaci tohoto literárního díla.

== ⛓️ Období normalizace, Anticharta a závěr života ==
Po invazi vojsk [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v srpnu 1968 a následném nástupu kruté politické normalizace se Jan Werich ocitl na černé listině. Ztratil možnost pravidelně vystupovat v televizi, byl odstřihnut od rozhlasu i filmu. Režim se obával jeho obrovské autority v národě a jeho neschopnosti ohýbat hřbet. Stáhl se proto do vnitřního exilu ve své vile na [[Kampa|Kampě]], kde ho navštěvovali intelektuálové a přátelé jako [[Jaroslav Seifert]], [[Jiří Trnka]] nebo Eduard Kohout.

V lednu 1977 se odehrála jedna z nejsmutnějších kapitol jeho závěru života, spojená s takzvanou [[Anticharta|Antichartou]]. Těžce nemocný Jan Werich byl komunistickým režimem vylákán do Národního divadla na shromáždění umělců odsuzujících Prohlášení Charty 77. Werich podepsal prezenční listinu, o které se později domníval (a stěžoval si přátelům), že sloužila pouze jako doklad o účasti, avšak komunistická propaganda jeho podpis následně zneužila k tvrzení, že se připojil k odsouzení Charty. Tato manipulace jej psychicky hluboce zdrtila a mezi opoziční inteligencí vyvolala rozpaky.

V posledních letech života Jan Werich těžce trpěl rakovinou hrtanu, kvůli níž mu musely být voperovány dýchací trubice a ztratil svůj legendární hlas. Dorozumíval se pouze písemně. Zemřel 31. října 1980 ve věku sedmdesáti pěti let v Praze. Jeho pohřeb na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]] se i přes nepřízeň úřadů stal tichou, ale masovou manifestací úcty a vzdoru.

== 🏡 Osobní život a rodina ==
Jan Werich se v roce 1929 oženil se Zdenkou Kovářovou (1906–1980). Manželství tvořilo pevnou, i když mnohdy těžce zkoušenou oporu jeho života (Zdenka měla vážné psychické problémy). V roce 1935 se jim narodila jejich jediná dcera Jana Werichová (1935–1981).

Osud Werichovy dcery byl mimořádně tragický. Sama se stala herečkou a vynikající překladatelkou, úzce s otcem spolupracovala a byla jeho velkou oporou, nicméně celoživotně trpěla tím, že stála v obrovském stínu svého geniálního otce. Osobní problémy řešila těžkým alkoholismem. Manželka Zdenka zemřela na jaře 1980, Jan Werich ji následoval na podzim téhož roku a dcera Jana podlehla závažné nemoci o několik měsíců později, v květnu 1981. Rodinnou linii tak zachovala pouze Werichova vnučka Zdena, zvaná Fanča.

Rodina Werichových po desetiletí obývala takzvanou Werichovu vilu na pražské Kampě, která se stala jedním z epicenter pražského kulturního dění a dnes funguje jako muzeum věnované jeho odkazu a životu.

== 📝 Kompletní divadelní tvorba (s Jiřím Voskovcem) ==
Následující tabulka obsahuje kompletní seznam divadelních her, které Jan Werich autorsky napsal a interpretoval s Jiřím Voskovcem v Osvobozeném divadle. Žádná z jejich premiér není vynechána.

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Název divadelní hry !! Autor hudby !! Místo premiéry
|-
| 1927 || Vest pocket revue || autoři různí || Umělecká beseda
|-
| 1928 || Smoking revue || autoři různí || Osvobozené divadlo
|-
| 1928 || ...si pořádně zařádit || autoři různí || Osvobozené divadlo
|-
| 1928 || Gorila ex machina čili Leon Clifton... || autoři různí || Osvobozené divadlo
|-
| 1929 || Kostky jsou vrženy || autoři různí || Osvobozené divadlo
|-
| 1929 || Premiéra Skafandr || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1929 || Líčení se odročuje || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1929 || Fata morgana || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1930 || Ostrov Dynamit || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1930 || Sever proti Jihu || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1931 || Don Juan a comp. || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1931 || Golem || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1932 || Caesar || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1932 || Robin Zbojník || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1933 || Svět za mřížemi || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1933 || Osel a stín || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1934 || Slaměný klobouk || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1934 || Kat a blázen || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1935 || Vždy s úsměvem || [[Jaroslav Ježek]] || Spoutané divadlo
|-
| 1935 || Panoptikum || [[Jaroslav Ježek]] || Spoutané divadlo
|-
| 1935 || Balada z hadrů || [[Jaroslav Ježek]] || Spoutané divadlo
|-
| 1936 || Nebe na zemi || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1936 || Rub a líc || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1937 || Těžká Barbora || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1938 || Pěst na oko aneb Caesarovo finále || [[Jaroslav Ježek]] || Osvobozené divadlo
|-
| 1947 || Divotvorný hrnec (adaptace muzikálu) || B. Lane || Divadlo V+W
|}

== 📈 Kompletní filmografie ==
Tato tabulka detailně mapuje všechny herecké účasti Jana Wericha v celovečerních, televizních a krátkometrážních filmech.

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Název filmu !! Role !! Poznámka
|-
| 1931 || Pudr a benzin || policista / hasič || hlavní role, spoluscénář
|-
| 1932 || Peníze nebo život || Pepík || hlavní role, spoluscénář
|-
| 1933 || U nás v Kocourkově || trestanec || epizodní role
|-
| 1934 || [[Hej rup!]] || nezaměstnaný Filip || hlavní role, spoluscénář
|-
| 1937 || [[Svět patří nám]] || kamelot || hlavní role, spoluscénář
|-
| 1939 || Tajemství krve || doktor || krátký reklamní film
|-
| 1943 || Pád Berlína (Fall of Berlin) || komisař || americký film
|-
| 1951 || [[Císařův pekař a pekařův císař]] || císař Rudolf II. / pekař Matěj || hlavní dvojrole, spoluscénář
|-
| 1953 || Tajemství krve || profesor psychiatrie ||
|-
| 1954 || [[Byl jednou jeden král...]] || král Já I. || hlavní role, spoluscénář
|-
| 1954 || Psohlavci || hrabě ze Šternberka ||
|-
| 1955 || Hudba z Marsu || poslanec ||
|-
| 1955 || [[Strakonický dudák (film)|Strakonický dudák]] || pan Kačaba ||
|-
| 1956 || Pověst o lásce || role neuvedena (hlas) ||
|-
| 1957 || Vlčí jáma || doktor Manda ||
|-
| 1957 || [[Dobrý voják Švejk (film, 1956)|Dobrý voják Švejk]] || vypravěč || hlasová role
|-
| 1958 || Vynález zkázy || vypravěč || hlasová role
|-
| 1961 || Baron Prášil || kapitán lodi ||
|-
| 1962 || Slzy, které svět nevidí || bankovní úředník || televizní film
|-
| 1962 || Kočár nejsvětější svátosti || guvernér z Peru || televizní film
|-
| 1963 || Uspořená libra || pošťák || televizní film
|-
| 1963 || [[Až přijde kocour]] || kastelán Oliva / kouzelník || hlavní dvojrole
|-
| 1964 || Šest otázek pro Jana Wericha || hraje sám sebe || televizní dokument
|-
| 1967 || 25. hodina (La Vingt-cinquième Heure) || seržant Constantin || mezinárodní film
|-
| 1970 || [[Pan Tau]] (1. řada) || pan Viola || televizní seriál
|-
| 1972 || Hledá se pan Tau || pan Viola || sestřih seriálu do filmu
|}

== Zdroje ==
* [https://csfd.cz Česko-Slovenská filmová databáze]
* [https://wikipedia.org Wikipedia]
* [https://pametnaroda.cz Paměť národa]
* [https://ndk.cz Národní digitální knihovna]
* [https://rozhlas.cz Český rozhlas]
* [https://iliteratura.cz iLiteratura]
* [https://werichovavila.cz Werichova vila]

{{DEFAULTSORT:Werich, Jan}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 6. února]]
[[Kategorie:Narození 1905]]
[[Kategorie:Narození v Praze]]
[[Kategorie:Úmrtí 31. října]]
[[Kategorie:Úmrtí 1980]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Čeští herci]]
[[Kategorie:Čeští dramatici]]
[[Kategorie:Čeští spisovatelé]]
[[Kategorie:Čeští scenáristé]]
[[Kategorie:Osobnosti Osvobozeného divadla]]
[[Kategorie:Signatáři Anticharty]]
[[Kategorie:Emigranti z Československa do USA]]
[[Kategorie:Národní umělci]]
[[Kategorie:Ředitelé pražských divadel]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu republiky]]
[[Kategorie:Pohřbení na Olšanských hřbitovech]]
[[Kategorie:Osobnosti spjaté s Kampou]]
[[Kategorie:Vodnáři]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]

Jan Werich - Historie editací