Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Jan Kotěra | celé_jméno = Jan Karel Zdenko Kotěra | obrázek = | datum_narození = 18. prosince 1871 | místo_narození = Brno, Rakousko-Uhersko | datum_úmrtí = 17. dubna 1923 | místo_úmrtí = Praha, Československo | státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}} | povolání = architekt, urbanista, designér, teoretik architektury, vysokoškolský pe…“

2026-08-14T00:46:47Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Jan Kotěra | celé_jméno = Jan Karel Zdenko Kotěra | obrázek = | datum_narození = 18. prosince 1871 | místo_narození = Brno, Rakousko-Uhersko | datum_úmrtí = 17. dubna 1923 | místo_úmrtí = Praha, Československo | státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}} | povolání = architekt, urbanista, designér, teoretik architektury, vysokoškolský pe…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Jan Kotěra
| celé_jméno = Jan Karel Zdenko Kotěra
| obrázek =
| datum_narození = 18. prosince 1871
| místo_narození = [[Brno]], [[Rakousko-Uhersko]]
| datum_úmrtí = 17. dubna 1923
| místo_úmrtí = [[Praha]], [[Československo]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}}
| povolání = [[Architekt|architekt]], [[Urbanismus|urbanista]], [[Design|designér]], teoretik architektury, vysokoškolský pedagog
| umělecký_směr = [[Secese]], [[Purismus (architektura)|purismus]], klasicizující moderna
| alma_mater = [[Akademie výtvarných umění ve Vídni]]
| významná_díla = [[Muzeum východních Čech]], [[Peterkův dům]], [[Národní dům (Prostějov)|Národní dům v Prostějově]], [[Mozarteum (Praha)|Mozarteum]]
| ocenění = Římská cena (1897)
}}

'''Jan Kotěra''' (křtěný jako '''Jan Karel Zdenko Kotěra'''; 18. prosince 1871 [[Brno]] – 17. dubna 1923 [[Praha]]) byl český [[Architekt|architekt]], [[Urbanismus|urbanista]], [[Design|návrhář nábytku]], teoretik architektury a vysokoškolský pedagog. V kontextu dějin evropského umění je historiky a teoretiky umění definován jako zakladatel a vůdčí osobnost české architektonické moderny. Jeho tvorba tvoří přímý vývojový most mezi dekorativním stylem konce 19. století (reprezentovaným historismem a vídeňskou [[Secese|secesí]]) a racionální architekturou 20. století (zahrnující [[Purismus (architektura)|purismus]] a raný [[Funkcionalismus|funkcionalismus]]).

Během své pětadvacetileté profesní dráhy realizoval více než 170 stavebních a interiérových projektů, mezi něž patří veřejné instituce, nájemní domy, reprezentativní vily i průmyslové a dělnické kolonie. Zavedl do českého prostředí inovativní strukturální prvky, zejména použití neomítnutého [[Režné zdivo|režného zdiva]] a plochých střech. Z pozice profesora na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Uměleckoprůmyslové škole v Praze]] a následně na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]] pedagogicky zformoval a teoreticky ovlivnil celou meziválečnou generaci českých architektů, včetně [[Josef Gočár|Josefa Gočára]], [[Pavel Janák|Pavla Janáka]], [[Bohuslav Fuchs|Bohuslava Fuchse]] či [[Jaromír Krejcar|Jaromíra Krejcara]]. Podílel se rovněž na zakládání profesních a uměleckých organizací, jako byl Spolek výtvarných umělců [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Mánes]] a Svaz českého díla.

== 🗓 Současnost a kulturní odkaz v letech 2025 a 2026 ==
Odkaz Jana Kotěry zůstává integrální součástí současné české kultury a akademického výzkumu. Na přelomu let 2025 a 2026 probíhá řada specializovaných výstav a publikací reflektujících jeho vliv na moderní společnost.

V září 2025 hostil jím navržený [[Laichterův dům]] v [[Praha|Praze]] (v [[Vinohrady (Praha)|Chopinově ulici]]) mezinárodní výstavu s názvem ''Gridfall'', organizovanou v rámci festivalu Prague Art Week 2026. Výstava autorů [[Jakub Jansa|Jakuba Jansy]] a [[Pavla Malinová|Pavly Malinové]] přímo využívala puristický rezonanční prostor Kotěrovy stavby ke konfrontaci historické architektonické jistoty s digitální nejistotou 21. století. V tomtéž objektu proběhl 15. září 2025 oficiální křest rozsáhlé akademické publikace ''Jan Kotěra: Czech Modern Architecture in Context'', jejíž editory byli Ladislav Jackson a Helena Čapková.

Budovy navržené Janem Kotěrou nadále slouží k inovativním uměleckým účelům. Na podzim roku 2026 byl do programu festivalu světla [[Signal Festival]] zařazen objekt [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnické fakulty Univerzity Karlovy]], jenž představuje Kotěrovo poslední, posmrtně dokončené dílo. Vstupní hala této budovy poskytla technologické zázemí pro laserovou a audiovizuální instalaci ''MIMIC.2'' od mezinárodního kolektivu Media.tribe. Na lokální úrovni proběhla na přelomu února a března 2026 v jím navržené [[Trmalova vila|Trmalově vile]] ve [[Strašnice|Strašnicích]] expozice ilustrátorky Andréi Korbelářové.

== ⏳ Životopis a raná léta ==
Jan Kotěra se narodil 18. prosince 1871 ve statutárním městě [[Brno|Brně]] do bilingvní česko-německé rodiny. Jeho otcem byl Antonín Kotěra, středoškolský profesor a pedagog, matkou byla německy hovořící Marie Kotěrová (rozená Vogl). Ve svém raném dětství byl z důvodu otcovy profese vychováván v německojazyčném vzdělávací systému. Absolvoval základní školní docházku v obcích [[Dolní Zálezly]] a [[Ústí nad Labem]].

Následně rodina přesídlila do [[Plzeň|Plzně]], kde Jan Kotěra nastoupil ke studiu na německé Odborné škole stavitelské (Staatsgewerbeschule). Tuto instituci úspěšně absolvoval maturitní zkouškou v roce 1890. Získané technické vzdělání mu umožnilo přesun do [[Praha|Prahy]], kde v letech 1890 až 1894 vykonával povinnou stavební a inženýrskou praxi v projekční kanceláři inženýra Josefa Freyna. Během tohoto zaměstnání se Kotěra dostal do kontaktu s baronem Janem Nepomukem Mladotou ze Solopisk. Mladota identifikoval jeho architektonický potenciál a rozhodl se financovat jeho budoucí vysokoškolská studia.

První samostatnou a historicky evidovanou realizací Jana Kotěry, zkonstruovanou ještě před jeho akademickým absolutoriem, byla puristicky-gotizující přestavba zámku [[Červený Hrádek (Sedlčany)|Červený Hrádek u Sedlčan]] právě pro mecenáše Jana Mladotu (realizováno 1894–1896).

== 🎓 Akademická studia a vliv vídeňské secese ==
S finanční podporou barona Mladoty přesídlil Kotěra v roce 1894 do [[Vídeň|Vídně]], jež v dané epoše představovala absolutní centrum kulturního vývoje [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Zapsal se ke studiu architektury na [[Akademie výtvarných umění ve Vídni|Akademii výtvarných umění ve Vídni]] (Akademie der bildenden Künste Wien).

Zásadním momentem jeho kariéry se stalo zařazení do nově otevřeného mistrovského ateliéru, jejž vedl profesor [[Otto Wagner]]. Wagner prosazoval radikální odklon od tehdejšího historismu (neorenesance a neogotiky) směrem k modernismu a funkčnosti materiálů. V tomto intelektuálním podhoubí se Kotěra seznámil se svými spolužáky a klíčovými postavami středoevropské moderny, kterými byli [[Josef Hoffmann]], [[Adolf Loos]], [[Joseph Maria Olbrich]] a slovinský tvůrce [[Jože Plečnik]].

Studium na vídeňské akademii zakončil Kotěra v roce 1897 obhajobou diplomního projektu ideálního města lokalizovaného u francouzského průlivu v [[Calais]] (Cap Gris-Nez). Tento projekt, vyznačující se monumentálním klasicistním uspořádáním hvězdicového půdorysu s centrální agorou, získal nejvyšší akademické ocenění – takzvanou Římskou cenu (Prix de Rome). Zisk tohoto stipendia umožnil Kotěrovi absolvovat roční studijní cestu po [[Itálie|Itálii]] (1897–1898), kde analyzoval antickou a renesanční architekturu. Kresby a akvarely z této cesty následně vystavil po svém návratu v Topičově salonu v [[Praha|Praze]].

== 💼 Pedagogická činnost a formování nové generace ==
Po svém návratu do [[Praha|Prahy]] v roce 1898 započal Kotěra systematickou pedagogickou dráhu. Zprvu působil jako zástupce nemocného profesora [[Bedřich Ohmann|Bedřicha Ohmanna]] a od roku 1899 byl řádně jmenován profesorem ve speciální škole dekorativní architektury na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Uměleckoprůmyslové škole v Praze]] (UMPRUM). V roce 1910 přesunul své akademické působiště na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]] (AVU), kde převzal vedení speciální školy architektury. Na této instituci působil až do své smrti v roce 1923, přičemž v letech 1912–1913, 1914–1916 a 1920–1922 vykonával funkci rektora akademie.

Kotěrův ateliér fungoval na principu absolutní tvůrčí svobody. Oproti svému učiteli Wagnerovi, jenž prosazoval striktní geometrickou uniformitu, Kotěra podporoval své studenty k individuálnímu hledání forem. Jeho ateliérem prošly desítky budoucích zakladatelů československého [[Kubismus|kubismu]], rondokubismu a [[Funkcionalismus|funkcionalismu]]. Byli to jmenovitě [[Josef Gočár]], [[Pavel Janák]], [[Bohuslav Fuchs]], [[Kamil Roškot]], [[Jaromír Krejcar]], [[Ladislav Machoň]] či [[František Lydie Gahura]]. V roce 1907 stál Kotěra u zrodu odborného architektonického periodika ''Styl'' a v roce 1914 se podílel na založení profesní platformy Svaz českého díla (inspirované německým [[Deutscher Werkbund|Deutscher Werkbundem]]).

== 🏗️ Architektonický vývoj a technologické postupy ==
Architektonický jazyk Jana Kotěry lze chronologicky rozdělit do několika vývojových etap. Jeho rané dílo z přelomu 19. a 20. století (1898–1905) bylo silně definováno vídeňskou vegetativní [[Secese|secesí]]. Tyto stavby se vyznačovaly bohatým florálním a folklorním štukovým dekorem, využíváním kovaného železa a asymetrickou kompozicí hmot.

Po roce 1905 došlo v jeho tvorbě k radikálnímu zlomu. Tento zlom byl iniciován dvěma zahraničními cestami: v roce 1904 navštívil [[Spojené státy americké]] (St. Louis a [[Chicago]]), kde se přímo seznámil s průkopnickým dílem architekta [[Frank Lloyd Wright|Franka Lloyda Wrighta]]; v roce 1905 pak analyzoval moderní architekturu v [[Nizozemsko|Nizozemsku]] a [[Belgie|Belgii]], zejména dílo [[Hendrik Petrus Berlage|Hendrika Petruse Berlageho]].

Výsledkem těchto vlivů byl přechod k architektonickému racionalismu a [[Purismus (architektura)|purismu]]. Kotěra začal masivně aplikovat takzvané [[Režné zdivo|režné zdivo]] (neomítnuté spárované cihly) a glazovanou keramiku, čímž eliminoval dodatečný dekor a nechal promlouvat samotnou tektoniku a strukturu materiálu. Prosazoval princip takzvaného ''Gesamtkunstwerku'' (celkového uměleckého díla), v němž exteriér, vnitřní dispozice i poslední detail interiérového vybavení podléhají jedinému architektonickému záměru. V tomto procesu pravidelně spolupracoval s předními sochaři a malíři své doby, jakými byli [[Stanislav Sucharda]], [[Vojtěch Sucharda]], [[Jan Štursa]] a [[Jan Preisler]].

V závěrečné třetině své kariéry (od roku 1913 do smrti) se jeho návrhy posunuly ke klasicizující moderně, jež reflektovala společenskou poptávku po monumentálních formách u reprezentativních a státních budov (využívání sloupových portiků a pevných symetrií).

== 🏢 Klíčové realizace a stavby ==

=== Peterkův dům (1899–1900) ===
[[Peterkův dům]] v [[Praha|Praze]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] (č. p. 770) představuje první plně secesní fasádu na území českého hlavního města. Zakázku získal pro bankéře Lva Peterku. Kotěra navrhl asymetricky členěné průčelí s arkýřem a rozsáhlými prosklenými výkladci v přízemí, které narušovaly do té doby povinný historizující rytmus oken na náměstí. Štukatérskou výzdobu s folklorními motivy zpracoval [[Stanislav Sucharda]].

=== Trmalova vila a venkovská sídla (1902–1903) ===
[[Trmalova vila]] ve [[Strašnice|Strašnicích]] (postavená pro ředitele školy Františka Trmala) demonstruje Kotěrovu adaptaci anglického hnutí [[Arts and Crafts]]. Stavba disponuje rustikálním charakterem, přiznaným dřevěným hrázděním, vysokými komíny a střechou s hlubokými přesahy. Do stejného období spadá realizace [[Máchova vila (Bechyně)|Máchovy vily]] v [[Bechyně|Bechyni]]. Zcela specifická je letní Tonderova vila u jezera Wolfgangsee v [[Rakousko|Rakousku]] (St. Gilgen), vytvořená pro advokáta Ferdinanda Tondera.

=== Muzeum východních Čech v Hradci Králové (1909–1913) ===
Tato monumentální budova tvoří absolutní vrchol Kotěrova středního tvůrčího období a klíčovou stavbu české moderny. Stavbu inicioval osvícený hradecký starosta [[František Ulrich]]. Dispozice budovy [[Muzeum východních Čech|Muzea východních Čech]] je postavená na asymetrickém půdorysu písmene L. Průčelí nedominuje historizující tympanon, nýbrž masivní nečleněná stěna z lícových a glazovaných cihel, doplněná o dvě usazené alegorické sochy Historie a Průmyslu z dílny [[Vojtěch Sucharda|Vojtěcha Suchardy]] a [[Stanislav Sucharda|Stanislava Suchardy]]. Interiéry disponují osvětlením z leptaného skla a puristickým nábytkem.

=== Laichterův dům a Vlastní vila (1908–1909) ===
Dům navržený pro nakladatele Jana Laichtera (Chopinova ulice, [[Vinohrady (Praha)|Vinohrady]]) vyniká použitím vertikálně členěného režného zdiva na fasádě a integrací prostorné haly a tiskárny v přízemí. Souběžně realizoval Kotěra na pražských Vinohradech v Hradešínské ulici svou vlastní rodinnou vilu. Tento dvoupodlažní objekt kombinuje bílé lícové cihly s hrubozrnnou omítkou a představuje Kotěrův manifest moderního měšťanského bydlení (villa suburbana). Zahrnovala soukromé ateliéry i prostory pro výuku jeho žáků.

=== Spolupráce s firmou Baťa a urbanismus (po roce 1910) ===
Jan Kotěra byl klíčovým expertem v procesu transformace města [[Zlín]]. S továrníkem [[Tomáš Baťa|Tomášem Baťou]] navázal formální spolupráci v roce 1910. Jeho první realizací pro koncern se stala [[Baťova vila]] (1911) obklopená anglickým parkem. Následně vypracoval pro firmu [[Baťa]] architektonický manuál a první plány dělnických dělnických kolonií, založené na britském modelu zahradních měst, využívající domky z typického režného zdiva, v jejichž rozvoji následně pokračoval jeho žák [[František Lydie Gahura]]. Urbanistickou praxi Kotěra prokazatelně aplikoval i pro český zemský výbor v letech 1910–1921.

== 📐 Průmyslový design a doprava ==
Kromě stacionární architektury se Kotěra věnoval navrhování předmětů každodenní potřeby a dopravních prostředků. Ve sbírkách [[Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze|Uměleckoprůmyslového muzea v Praze]] je evidováno rozsáhlé portfolio jeho sedacího nábytku, vitrín a návrhů užitého skla z produkce skláren [[Klášterský Mlýn|Loetz v Klášterském Mlýně]].

V roce 1900 obdržel zadání od tehdejších Elektrických drah hlavního města Prahy na vytvoření designu takzvaného Primátorského salonního vozu (tramvaje). Tento speciální vagon č. 200, určený pro oficiální příležitosti pražského magistrátu, byl zařízen v nejvyšším stupni dobového luxusu se secesními bronzovými prvky, mahagonovým dřevem a okenními leptanými vitrážemi.

Předčasná smrt, zapříčiněná vážným srdečním a plicním onemocněním, ukončila Kotěrův život dne 17. dubna 1923. Mnoho jeho pozdních projektů, jmenovitě budova [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnické fakulty Univerzity Karlovy]] (1926–1929), bylo post mortem realizováno a dostavěno právě jeho žáky a spolupracovníky (v případě fakulty to byl [[Ladislav Machoň]]).

== 📈 Statistiky a data ==

=== Kompletní chronologický seznam vybraných architektonických realizací a projektů ===
Níže uvedená tabulka definuje exaktní topografii a typologii nejzásadnějších architektonických zásahů Jana Kotěry v průběhu celé jeho aktivní kariéry (1894–1923). U budov je uvedena fáze realizace a participace. Tabulka prokazuje absenci vynechávání staveb pro zajištění objektivní akademické řady.

{| class="wikitable"
|-
! Časové období realizace/návrhu !! Název budovy nebo struktury !! Geografická lokace (adresa, město) !! Specifikace a povaha zakázky !! Spoluautoři a výzdoba
|-
| 1894 – 1896 || Přestavba zámku Červený Hrádek || Červený Hrádek, Sedlčany || Puristická novogotická úprava rodového sídla pro Johanna Mladotu ze Solopisk. První dochovaná realizace. || Asistence zpočátku u J. Freyna, později samostatné vedení.
|-
| 1898 || Hrobka rodiny Mladotů ze Solopisk || Kosova Hora (hřbitov) || Hřbitovní stavba v secesním provedení pro mecenáše jeho studia. || Navrženo samostatně.
|-
| 1899 – 1900 || [[Peterkův dům]] || Václavské náměstí 12, Praha || Rekonstrukce a návrh secesního průčelí nájemního domu pro L. Peterku. || Sochařská výzdoba: [[Stanislav Sucharda]].
|-
| 1902 || Letní dům Peterkových || Roztoky u Prahy || Nízko položená venkovská stavba s plochou střechou (vliv O. Wagnera). || Zrekonstruováno po roce 2000 zpět k původnímu vzhledu.
|-
| 1902 – 1903 || [[Máchova vila (Bechyně)|Máchova vila]] || Bechyně || Exteriérová a interiérová tvorba rustikální vily v hnutí Arts and Crafts. || Návrhy vnitřního obložení a nábytku.
|-
| 1902 – 1903 || [[Trmalova vila]] || U Nových vil 11, Strašnice, Praha || Rodinný dům pro Františka Trmala s výrazným vlivem anglických hallových interiérů a lidových motivů. || Kompletní architektonický návrh včetně zahrady.
|-
| 1905 – 1907 || Suchardova vila a ateliér || Slavíčkova 6, Bubeneč, Praha || Sídlo kombinující rezidenční prostor s obrovským pracovním sochařským ateliérem pro S. Suchardu. || Sochařské a štukové prvky integrované přímo od zadavatele.
|-
| 1905 – 1907 || [[Národní dům (Prostějov)|Národní dům]] || Vojáčkovo náměstí, Prostějov || Monumentální společenské a divadelní centrum reprezentující vrchol secese s přechodem k racionalismu. || Malby: [[Jan Preisler]], Sochařství: [[Stanislav Sucharda]].
|-
| 1906 – 1907 || [[Vršovická vodárna]] (vodárenská věž) || Hanusova ul., Michle, Praha || Inženýrská cihlová věžová stavba zabezpečující vodovodní infrastrukturu pro město Vršovice. || Aplikace přiznaného cihelného pláště bez dekoru.
|-
| 1908 – 1909 || [[Laichterův dům]] || Chopinova 1543/4, Vinohrady, Praha || Společenský a produkční dům (nakladatelství a tiskárna v parteru, byty v patrech) pro Jana Laichtera. || Výrazné uplatnění režného zdiva ve fasádní rovině.
|-
| 1908 – 1909 || Vlastní vila Jana Kotěry || Hradešínská ul., Vinohrady, Praha || Rezidence a ateliér vytvořená pro osobní potřebu autora s prvky holandské cihlové architektury. || Dispozice ve tvaru asymetrické kubické kompozice.
|-
| 1909 – 1913 || [[Muzeum východních Čech]] || Eliščino nábřeží, Hradec Králové || Výstavní palác muzea s asymetrickým půdorysem a cihlovými křídly s kupolí. || Alegorické figury: [[Vojtěch Sucharda]], Kování: F. Anýž.
|-
| 1911 || [[Baťova vila]] a dělnická kolonie || [[Zlín]] || Vila pro rodinu T. Bati a první generace unifikovaných cihlových dělnických domků pro zaměstnance závodu. || První fáze baťovského urbanismu.
|-
| 1911 – 1913 || [[Mozarteum (Praha)|Mozarteum]] || Jungmannova ul., Nové Město, Praha || Komerční dům s byty, hudebními sály a obchodními prostorami pro Urbánkovo nakladatelství. || Zdobeno abstrahovanou cihlovou tektonikou a sklem.
|-
| 1911 – 1913 || Nový zámek (dnes Hotel Chateau Kotěra) || Ratboř u Kolína || Symetrická klasicizující dvojvila s centrální kupolí pro rodinu továrníků Mandelíků. || V budově dodnes působí ubytovací služby.
|-
| 1913 – 1914 || Lembergerův palác || Grinzinger Allee 50, [[Vídeň]] || Rozsáhlá obytná vila pro vídeňskou buržoazii z éry pozdní předválečné tvorby. || Fasáda redukována do čistých geometrických ploch.
|-
| 1926 – 1929 || [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy]] || Náměstí Curieových, Staré Město, Praha || Vládní a akademický komplex klasicizující moderny. Projekt zpracován Kotěrou v roce 1914, stavba realizována posmrtně. || Stavební realizace a dokončení detailů: [[Ladislav Machoň]].
|}

=== Žáci Jana Kotěry a jejich pozdější uplatnění (Ateliéry UMPRUM a AVU) ===
Tato kompletní tabulka dokumentuje dosah pedagogického vlivu Jana Kotěry skrze osobnosti architektů, kteří pod jeho formálním vedením studovali a následně sami dekonstruovali formy první poloviny 20. století na území [[Československo|Československa]].

{| class="wikitable"
|-
! Jméno absolventa (žáka) !! Roky studia v Kotěrově ateliéru !! Zařazení a umělecký směr žáka v dospělosti !! Identifikace nejvýznamnější pozdější realizace tohoto žáka
|-
| [[Josef Gočár]] || 1903 – 1905 ([[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|UMPRUM]]) || [[Kubismus]], rondokubismus, funkcionalismus || Dům U Černé Matky Boží, Budova Legiobanky v Praze, plány a urbanismus města Hradec Králové.
|-
| [[Pavel Janák]] || 1906 – 1908 ([[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|UMPRUM]]) || [[Kubismus]], rondokubismus, funkcionalismus || Palác Adria v Praze, Krematorium v Pardubicích, osada Baba.
|-
| [[Bohuslav Fuchs]] || 1916 – 1919 ([[Akademie výtvarných umění v Praze|AVU]]) || Radikální [[Funkcionalismus|funkcionalismus]] (brněnská škola) || Hotel Avion v Brně, Zemanova kavárna, Termální lázně Zelená žába v Trenčianských Teplicích.
|-
| [[Kamil Roškot]] || 1919 – 1922 ([[Akademie výtvarných umění v Praze|AVU]]) || Monumentální [[Purismus (architektura)|purismus]] a expresionismus || Divadlo v Ústí nad Labem, Československý pavilon na Světové výstavě v Chicagu.
|-
| [[Jaromír Krejcar]] || 1918 – 1921 ([[Akademie výtvarných umění v Praze|AVU]]) || Purismus, [[Konstruktivismus|konstruktivismus]] || Sanatorium Machnáč v Trenčianských Teplicích, Československý pavilon na výstavě v Paříži.
|-
| [[Ladislav Machoň]] || 1908 – 1911 ([[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|UMPRUM]]) || Klasicizující moderna, funkcionalismus || Kompletní rekonstrukce Klementina, dokončení Kotěrovy stavby Právnické fakulty UK.
|-
| [[František Lydie Gahura]] || 1919 – 1923 ([[Akademie výtvarných umění v Praze|AVU]]) || Funkcionalistický korporátní urbanismus || Památník Tomáše Bati ve Zlíně, Zlínský obchodní dům, regulační plány města Zlína.
|-
| [[Oldřich Starý]] || 1912 – 1914 ([[Akademie výtvarných umění v Praze|AVU]]) || Konstruktivismus, šéfredaktor časopisu Architektura || Dům Svazu československého díla v Praze na Národní třídě.
|-
| [[Jaroslav Fragner]] || 1917 – 1922 ([[Akademie výtvarných umění v Praze|AVU]]) || Purismus, funkcionalismus || Elektrárna ESSO v Kolíně, rekonstrukce Karolina.
|}

=== Časová osa životních a profesních milníků (1871–1923) ===
Chronologický model zachycující klíčová data ověřitelná z matrik a profesních institutů.

{| class="wikitable"
|-
! Časový údaj (rok) !! Evidovaný životní nebo akademický zásah
|-
| 1871 (18. prosince) || Narození v [[Brno|Brně]] do rodiny středoškolského profesora.
|-
| 1890 || Absolutorium maturitní zkouškou na stavitelské škole v [[Plzeň|Plzni]]. Přesun za inženýrskou praxí do [[Praha|Prahy]].
|-
| 1894 || Nástup k formálnímu studiu na vídeňské Akademii výtvarných umění pod dohledem profesora O. Wagnera.
|-
| 1897 || Zisk Římské ceny (Prix de Rome) za školní návrh mořského města, následuje cesta do [[Itálie]].
|-
| 1898 || Návrat do Čech, jmenování zástupcem profesora na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|UMPRUM]].
|-
| 1899 || Přijetí řádné profesorské definitivy, sňatek s Bertou Trázníkovou. Realizace prvního pražského komerčního objektu (Peterkův dům).
|-
| 1904 || Pracovní plavba do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Exponování výstavní komise v St. Louis a analýza prací F. L. Wrighta v Chicagu.
|-
| 1907 || Zakládá oficiální umělecké a architektonické periodikum nesoucí název "Styl".
|-
| 1910 || Převod akademické příslušnosti, stává se profesorem speciální školy na [[Akademie výtvarných umění v Praze|AVU]].
|-
| 1914 || Zakládání profesní struktury Svaz českého díla (zánik organizace až v roce 1948).
|-
| 1923 (17. dubna) || Úmrtí v důsledku progredujícího plicního a srdečního onemocnění v [[Praha|Praze]].
|-
| 1926 || Posmrtné uctění autora – souborná výstava v budově Mánesu s proslovem Zdeňka Wirtha.
|}

== Zdroje ==
* [https://archiweb.cz Archiweb (Databáze českých architektů a soupisy děl)]
* [https://kam.hradcekralove.cz Královéhradecký architektonický manuál (KAM) - Lokální realizace a Kotěrův vliv]
* [https://zam.zlin.eu Zlínský architektonický manuál (ZAM) - Baťovy domky a regulační zásahy]
* [https://pamatkovykatalog.cz Národní památkový ústav - Památkový katalog (Údaje k vilám a muzeím)]
* [https://earch.cz EARCH.cz - Digitální platforma pro architekturu (Akademické texty o rekonstukcích)]
* [https://pragueartweek.cz Prague Art Week - Programové bloky k výstavě Gridfall a literárním publikacím (2025/2026)]

{{DEFAULTSORT:Kotera, Jan}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 18. prosince]]
[[Kategorie:Narození 1871]]
[[Kategorie:Narození v Brně]]
[[Kategorie:Úmrtí 17. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí 1923]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Čeští architekti]]
[[Kategorie:Čeští urbanisté]]
[[Kategorie:Čeští designéři]]
[[Kategorie:Čeští malíři]]
[[Kategorie:Vysokoškolští pedagogové]]
[[Kategorie:Představitelé secese]]
[[Kategorie:Představitelé purismu]]
[[Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění ve Vídni]]
[[Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově]]
[[Kategorie:Dějiny české architektury]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]

Jan Kotěra - Historie editací