Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Jan Hřebejk | celé_jméno = Jan Hřebejk | obrázek = | datum_narození = 27. června 1967 | místo_narození = Praha, Československo | státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}} | povolání = filmový režisér, televizní režisér, divadelní režisér, herec, básník | aktivní_od = 1988 }} '''Jan Hřebejk''' (* 27. června 1967, Praha) je český filmový, televizní a divadelní režisér, řadíc…“

2026-06-08T03:36:21Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Jan Hřebejk | celé_jméno = Jan Hřebejk | obrázek = | datum_narození = 27. června 1967 | místo_narození = Praha, Československo | státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}} | povolání = filmový režisér, televizní režisér, divadelní režisér, herec, básník | aktivní_od = 1988 }} '''Jan Hřebejk''' (* 27. června 1967, Praha) je český filmový, televizní a divadelní režisér, řadíc…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Jan Hřebejk
| celé_jméno = Jan Hřebejk
| obrázek =
| datum_narození = 27. června 1967
| místo_narození = [[Praha]], [[Československo]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}}
| povolání = filmový režisér, televizní režisér, divadelní režisér, herec, básník
| aktivní_od = 1988
}}

'''Jan Hřebejk''' (* 27. června 1967, [[Praha]]) je český filmový, televizní a divadelní režisér, řadící se mezi komerčně nejúspěšnější a tvůrčí nejplodnější osobnosti české kinematografie od počátku 90. let do současnosti. Je držitelem tří cen [[Český lev|Český lev za nejlepší režii]] – za filmy [[Šakalí léta (film)|Šakalí léta]] (1993), [[Musíme si pomáhat]] (2000) a [[Horem pádem]] (2004). Film [[Musíme si pomáhat]] byl nominován na [[Oscara za nejlepší cizojazyčný film]], čímž se Hřebejk zařadil mezi hrstku českých tvůrců, jejichž dílo dosáhlo na prestižní americké ocenění.

Hřebejkovy snímky jsou charakteristické zaměřením na českou historii, rodinný život a morální dilemata každodenních lidí zasazená do konfliktů 20. století. Opakující se motivy zahrnují normalizaci, nacistickou okupaci, život v komunistickém Československu i problémy současné české společnosti. Svou nejtrvalejší tvůrčí spolupráci udržuje se scenáristou [[Petr Jarchovský|Petrem Jarchovským]], s nímž sdílí přátelství od dob střední školy. Výsledkem jejich společné práce jsou snímky, jež pravidelně dobývají přední příčky návštěvnosti českých kin a některé z nich – jako [[Pelíšky]] nebo právě Šakalí léta – se staly součástí české kulturní identity.

Vedle filmové tvorby se Hřebejk věnuje divadelní režii, především ve spolupráci s [[Divadlo Na Jezerce|Divadlem Na Jezerce]], a v posledních letech stále aktivněji pracuje pro televizní platformy a streamovací služby. Je rovněž autorem básnické sbírky a spolumajitelem pražské vinárny [[Bokovka]]. Svými veřejnými prohlášeními a aktivitou na sociálních sítích patří k výrazným hlasům české kulturní a společenské diskuze.

== 👤 Životopis ==

Jan Hřebejk pochází z úřednické rodiny a vyrůstal v [[Praha|Praze]]. Zájem o film v něm probudila středoškolská léta strávená na [[Akademické gymnázium Praha|Akademickém gymnáziu ve Štěpánské ulici]], kde se skupinou spolužáků – mezi nimiž byl i pozdější scenárista [[Petr Jarchovský]] a budoucí režisérka [[Andrea Sedláčková]] – pravidelně navštěvoval filmový klub. Tento kroužek cinemafilů se stal zárodkem tvůrčích přátelství, která měla rozhodující vliv na celou kariéru.

Po úspěšném ukončení gymnázia v roce 1986 se Hřebejk pokusil dostat na [[Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění|FAMU]], avšak u přijímacích zkoušek neuspěl. Na přijetí si musel rok počkat – v mezidobí pracoval ve školní družině. Napodruhé byl přijat na katedru scenáristiky a dramaturgie FAMU, kde studoval v letech 1987 až 1991. Přestože vystudoval obor scénáristiky, záhy se ukázalo, že jeho pravým posláním je režie.

Na FAMU navázal kontakty, které se ukázaly jako klíčové pro celý jeho tvůrčí život. Vedle Jarchovského se zde potkal s [[Petr Zelenka (režisér)|Petrem Zelenkou]], podle jehož scénářů natočil dva studentské krátké filmy: ''Co všechno chcete vědět o sexu a bojíte se to prožít'' (1988) a ''L. P. 1948'' (1989). Oba snímky vzbudily na interních festivalech pozitivní ohlas, přičemž za ''L. P. 1948'' získal ocenění na festivalu FAMU Praha 1991.

=== 🎓 Vzdělání a literární tvorba ===

Ačkoli Hřebejk nastoupil na FAMU jako budoucí scenárista, jeho zájem brzy přešel výhradně na režii. Nicméně literární zájem nikdy zcela neopustil: v roce 1990 vydal nakladatelství [[Mladá fronta]] jeho básnickou sbírku ''Patosání''. Pro divadelní spolek Kašpar [[Jakub Špalek|Jakuba Špalka]] napsal čtyři jednoaktovky pod souhrnným názvem ''Takové běžné láásky''. V roce 2025 vyšel jeho první životopis, napsaný ve spolupráci s novinářkou Veronikou Bednářovou.

== ⏳ Rané profesní začátky (1991–1997) ==

Bezprostředně po absolvování FAMU se Hřebejk začal prosazovat v televizní produkci. V roce 1992 natočil dramatizaci románu [[Egon Hostovský|Egona Hostovského]] ''Dobročinný večírek'' jako televizní inscenaci a brzy po ní se podílel na kultovním televizním pořadu [[Česká soda]], jenž byl vysílán v letech 1993 až 1996 a který se stal jednou z nejvýraznějších satirických relací polistopadové éry. Pracoval rovněž na televizních kulturních magazínech jako ''Dnes vás baví'' (1992) nebo ''60'' (1996–1998).

Souběžně začal spolupracovat s Petrem Jarchovským. Jejich první společný projekt – rodinný film ''Pějme píseň dohola'' (1990) pod režijní taktovkou [[Ondřej Trojan|Ondřeje Trojana]] – spočíval pouze v autorské práci na scénáři, avšak byl předzvěstí hlubšího partnerství. Výsledkem byl debut do kinodistribuce: muzikálová komedie [[Šakalí léta (film)|Šakalí léta]], která vstoupila do kin v roce 1993 a okamžitě se stala nejnavštěvovanějším českým filmem sezóny.

Na [[Český lev|prvním ročníku cen Český lev]] Šakalí léta triumfovala – Hřebejk získal ocenění za nejlepší film i nejlepší režii. Úspěch debutu byl o to překvapivější, že šlo o snímek zasazený do 50. let s muzikálovými prvky, tedy žánrově odvážný a nekonvenční. Film vyprávěl o nástupu rokenrolové vlny v Praze, přesněji v prostředí dejvického [[Hotel International Praha|Hotelu International]], a nabídl generaci vyrůstající v socialismu autentický pohled na kulturu, která tehdy proudila za železnou oponu.

V letech 1993 až 1998 Hřebejk natočil série krátkých komedií pro populární televizní cyklus [[Bakaláři]] – konkrétně epizody ''Dobrá zpráva'', ''Okno'', ''Past'' a ''Poslední koncert'' (všechny 1997). Věnoval se také dokumentárním portrétům v rámci cyklu [[GENUS]]: natočil portréty hokejového brankáře [[Dominik Hašek|Dominika Haška]] (1996) a hudebníka [[Vladimír Mišík|Vladimíra Mišíka]] (1996). Tyto práce prohlubovaly jeho všestrannost a ukazovaly, že jej nezajímá jen velký filmový formát, ale i drobnější, osobnější forma vyprávění.

V roce 1997 vstoupil Hřebejk do divadelního prostředí, kde si postupně vybudoval druhou tvůrčí základnu.

== 💼 Vrcholná filmová éra (1999–2009) ==

Přelom tisíciletí přinesl Hřebejkovi sérii snímků, jež ho zařadily mezi nejvýznamnější české filmové tvůrce polistopadové generace. Základem tohoto období byl spolehlivý tvůrčí tandem s Petrem Jarchovským, jenž psal scénáře na motivy textů prozaika [[Petr Šabach|Petra Šabacha]].

=== Pelíšky (1999) ===

Snímek [[Pelíšky]] (1999), hořká rodinná komedie zachycující osudy dvou sousedních rodin na pozadí roku 1968, se stal jedním z nejcitovanějších děl české polistopadové kinematografie. Vyprávění o rodinách Šebkových a Krausových, proplétající každodenní absurditu komunistické normalizace s osobními tragédiemi a komediemi, zasáhlo českou veřejnost neobyčejně silně. Film obdržel na [[Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary|Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech]] Cenu FIPRESCI a zvláštní uznání poroty.

Pelíšky se postupem let staly kulturní ikonou – jejich hlášky vstoupily do každodenního jazyka a česká televize je dodnes každoročně vysílá na [[Štědrý večer|Štědrý den]], kde si udržují mimořádnou sledovanost. Film zůstává jedním z nejlépe hodnocených děl české kinematografie vůbec.

=== Musíme si pomáhat (2000) ===

Hořce komická tragikomedie [[Musíme si pomáhat]] zasazená do období nacistické okupace přinesla Hřebejkovi jeho druhého [[Český lev|Českého lva za nejlepší režii]] a především nominaci na [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film]]. Snímek, opět napsaný Jarchovským, vyprávěl o pražské rodině skrývající za druhé světové války v bytě dočasného nájemníka – Žida na útěku. Film byl oceněn na řadě mezinárodních festivalů a stal se nejúspěšnějším vývozním artiklem české kinematografie přelomu tisíciletí. V anglicky mluvícím světě byl distribuován pod názvem ''Divided We Fall''.

=== Pupendo (2003) a Horem pádem (2004) ===

Normalizační tragikomedie [[Pupendo]] (2003), opět zasazená do 80. let, si podmanila diváky svým autentickým zachycením šedivé každodennosti. Záhy na ni navázal soudobý snímek [[Horem pádem]] (2004), mozaikovitý příběh propojující osudy různorodých postav v současné Praze, volně inspirovaný americkým filmem [[Magnolia (film)|Magnolia]] Paula Thomase Andersona. ''Horem pádem'' Hřebejkovi přinesl třetího Českého lva za nejlepší režii a potvrdil jeho schopnost pohybovat se mimo zavedené retro klišé.

Následovaly projekty různorodých žánrů: milostný příběh [[Kráska v nesnázích]] (2006), generační tragikomedie [[Medvídek (film)|Medvídek]] (2007), komedie ''U mě dobrý'' (2008) a psychologické drama [[Kawasakiho růže]] (2009), oceněné Zvláštní cenou poroty na [[Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary|MFF v Karlových Varech]]. ''Kawasakiho růže'' mapovala téma kolaborace s komunistickými službami a jejích dopadů na mezilidské vztahy, čímž navázala na společensko-morální tematiku předchozích Hřebejkových děl.

== 🎭 Divadelní tvorba ==

Souběžně s filmovou kariérou rozvíjel Hřebejk od roku 1997 divadelní režii. Svou nejintenzivnější spolupráci navázal s [[Divadlo Na Jezerce|Divadlem Na Jezerce]] v Praze, kde realizoval řadu inscenací. Mezi jeho nejznámější divadelní projekty patří dramatizace vlastního filmu ''Musíme si pomáhat'', dvouhercové drama ''Manželské vraždění'' a komedie ''After Life'' inspirovaná britským seriálem [[Ricky Gervais|Ricka Gervaise]]. Příležitostně spolupracoval i s [[Divadlo Pod Palmovkou|Divadlem Pod Palmovkou]]. Divadlu se věnoval jako prostoru pro experimentování a intenzivnější práci s herci – na rozdíl od velkofilmových produkcí zde mohl pracovat v komornějším měřítku.

Hřebejkova divadelní aktivita dokládá jeho pojetí umělecké práce jako práce průběžné a polytematické: nikdy nebyl typ režiséra, jenž by čekal roky mezi projekty, ale naopak přechází plynule mezi formáty, médii a žánry.

== 📺 Televizní a seriálová tvorba ==

V druhé dekádě 21. století se Hřebejkova tvorba stále výrazněji přesouvala do televizního a seriálového prostoru. Tato tendence korespondovala s globálním trendem, kdy renomovaní filmoví tvůrci začali pracovat pro streamovací platformy a prémiové televizní stanice.

Pro [[HBO]] natočil romantickou komedii [[Až po uši (seriál)|Až po uši]] (2014), která se stala první původní českou produkcí stanice HBO. Seriál zaznamenal příznivý ohlas a potvrdil Hřebejkovu schopnost pracovat v seriálovém formátu. Českou televizi zásobil kriminálními sériemi – podílel se na detektivní sérii [[Místo zločinu (seriál)|Místo zločinu]] a natočil minisérii [[Rédl (minisérie)|Rédl]] (2018), čtyřdílný příběh vojenského prokurátora vyšetřujícího případ posledního šéfa [[Státní bezpečnost|StB]] na počátku 90. let. ''Rédl'' s [[Ondřej Sokol|Ondřejem Sokolem]] v hlavní roli byl kriticky přijat jako jeden z nejzdařilejších Hřebejkových počinů posledního desetiletí.

Pro [[SkyShowtime]] připravil politickou komedii [[Vítěz (seriál)|Vítěz]] (2023), zasazenou do světa volební politiky. Na [[Slovensko|Slovensku]] natočil minisérii [[Iveta (seriál)|Iveta]] (2022), životopisný příběh populární slovenské zpěvačky [[Iveta Bartošová|Ivety Bartošové]], která se stala na Slovensku divácky mimořádně úspěšnou. V roce 2022 vzbudila diskuzi detektivka ze školního prostředí [[Pozadí událostí]] (2022), tematizující sexuální obtěžování na akademické půdě.

== 🎬 Pozdější filmová tvorba a trilogie Zahradnictví ==

Po obdobích soustředěném na televizní projekty se Hřebejk opakovaně vracel k celovečerním filmům, i když s proměnlivým ohlasem.

=== Zahradnictví (2017) ===

Nejambicióznějším a zároveň nejproblematičtějším projektem tohoto období byla rozsáhlá filmová trilogie [[Zahradnictví (filmová trilogie)|Zahradnictví]] (2017), jejíž tři části – ''Rodinný přítel'', ''Dezertér'' a ''Nápadník'' – vyšly během jediného roku. Trilogie vznikla opět ve spolupráci s Jarchovským a vycházela ze skutečných příběhů jeho rodiny, chronologicky navazujíce na film Pelíšky: zatímco Pelíšky zachycovaly generaci děda Krause, Zahradnictví se vracelo o dvacet let dříve ke generaci jeho prarodičů.

Projekt byl původně zamýšlen jako televizní seriál, ale po nezájmu televizí byl přeformátován do kinodistribuce. Celková produkce stála přes 120 milionů korun a šlo o jeden z nejdražších českých filmových projektů. Navzdory ambicím film nedosáhl divácké ani kritické odezvy srovnatelné s Pelíšky – sám Hřebejk přiznal, že výsledek zřejmě nesplnil očekávání. Na televizní obrazovky byl nakonec upraven do šestidílného seriálu, v němž byl materiál přeřazen do nového dramaturgického celku.

=== Učitelka (2016) a další díla ===

Mezinárodně nejúspěšnějším snímkem tohoto období bylo slovensko-české drama [[Učitelka (film)|Učitelka]] (2016), které Hřebejk natočil na Slovensku a které bylo vytvořeno na základě scénáře Petra Jarchovského. Film mapoval morální pokřivenost normalizační školy prostřednictvím příběhu učitelky komunistky zneužívající svou pozici. ''Učitelka'' zaznamenala mimořádně silný mezinárodní zájem – promítala se na festivalech po celém světě a stala se exportním hitem. K dalším filmům tohoto období patří surové drama [[Nevinnost (film)|Nevinnost]] (2011) věnující se tématu znásilnění, experimentální [[Odpad město smrt (film)|Odpad město smrt]] (2012) vycházející z nerealizovaného scénáře německého filmového tvůrce [[Rainer Werner Fassbinder|Reinera Wernera Fassbindera]], partnerská komedie [[Svatá čtveřice]] (2012) nebo psychologické manželské drama [[Líbánky (film)|Líbánky]] (2013), za nějž obdržel Cenu za nejlepší režii na [[Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary|MFF v Karlových Varech]].

== 🗓 Současnost ==

V roce 2024 vstoupil Hřebejk do kin s komedií [[Výjimečný stav (film)|Výjimečný stav]], jež vychází ze stejnojmenné divadelní hry novináře Milana Tesaře a jejíž premiéra v říjnu 2024 přilákala přes 108 tisíc diváků. Film – v jehož hlavní roli se představil [[Ondřej Vetchý]] po boku [[Tatiana Dyková|Tatiany Dykové]] – pojednává o rozhlasovém zpravodaji falšujícím reportáže z blízkovýchodní revoluce přímo ze svého pražského bytu. Kritici snímek přijali smíšeně, zejména poukazovali na nedotažené vyznění dezinformační satiry. V únoru 2025 byl film zařazen do katalogu [[Netflix|Netflixu]], kde se jeho dosah rozšířil na mezinárodní publikum.

V roce 2025 vyšel Hřebejkův první životopis, napsaný ve spolupráci s novinářkou Veronikou Bednářovou a vydaný nakladatelstvím [[Vyšehrad (nakladatelství)|Vyšehrad]]. Kniha zachycuje průřez jeho kariérou a myšlením a je prvním uceleným dokumentem o životě jednoho z nejdůležitějších žijících českých filmových tvůrců.

Hřebejk je rovněž aktivní na sociálních sítích – zejména na platformě [[X (sociální síť)|X (Twitter)]], kde se vyjadřuje k politickým a společenským tématům. Získal si pověst komentátora s jasně profilovanými liberálními postoji, přičemž jeho veřejné výroky opakovaně vyvolávají diskuzi. Například po prezidentských volbách v roce 2013 komentoval výsledky ostrými slovy namířenými vůči voličům [[Miloš Zeman|Miloše Zemana]].

== 🏆 Ocenění a uznání ==

Jan Hřebejk je držitelem řady domácích i mezinárodních ocenění, jež potvrzují jeho výjimečnou pozici v české kinematografii.

Třikrát získal [[Český lev|Českého lva za nejlepší režii]] – za filmové debutové Šakalí léta (1993), za válečnou tragikomedii Musíme si pomáhat (2000) a za mozaikový příběh Horem pádem (2004). Snímek Musíme si pomáhat byl navíc nominován na [[Oscar za nejlepší cizojazyčný film]], čímž se zařadil do úzké skupiny českých filmů oceněných na prestižním americkém ceremoniálu. Film Kráska v nesnázích (2006) obdržel tři České lvy a Zvláštní cenu poroty na [[Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary|MFF v Karlových Varech]]. Líbánky (2013) byly oceněny cenou za nejlepší režii rovněž na karlovarském festivalu.

Na domácí scéně získal Hřebejk rovněž Zlatý ledňáček na festivalu [[Finále Plzeň]], Novoměstský hrnec smíchu (Nové Město nad Metují, 1999, za Pelíšky) a Cenu Kristián na [[Febiofest|Febiofestu]]. Pelíšky obdržely na MFF v Karlových Varech v roce 1999 Cenu FIPRESCI a zvláštní uznání poroty.

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Ocenění !! Film / projekt
|-
| 1993 || Český lev – nejlepší film a nejlepší režie || [[Šakalí léta (film)|Šakalí léta]]
|-
| 1999 || Cena FIPRESCI a zvl. uznání MFF Karlovy Vary || [[Pelíšky]]
|-
| 2000 || Český lev – nejlepší režie || [[Musíme si pomáhat]]
|-
| 2000 || Nominace na Oscar za nejlepší cizojazyčný film || [[Musíme si pomáhat]]
|-
| 2004 || Český lev – nejlepší režie a nejlepší film || [[Horem pádem]]
|-
| 2006 || Tři České lvy; Zvl. cena poroty MFF KV || [[Kráska v nesnázích]]
|-
| 2013 || Cena za nejlepší režii MFF Karlovy Vary || [[Líbánky (film)|Líbánky]]
|}

== 📽 Filmografie (výběr) ==

Přehled klíčových filmových a seriálových prací Jana Hřebejka:

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Název !! Typ !! Scenárista !! Poznámka
|-
| 1988 || Co všechno chcete vědět o sexu a bojíte se to prožít || krátký film || [[Petr Zelenka (režisér)|Petr Zelenka]] || studentský snímek
|-
| 1989 || L. P. 1948 || krátký film || [[Petr Zelenka (režisér)|Petr Zelenka]] || studentský snímek, cena na festivalu FAMU 1991
|-
| 1992 || Dobročinný večírek || TV inscenace || dle [[Egon Hostovský|E. Hostovského]] ||
|-
| 1993 || [[Šakalí léta (film)|Šakalí léta]] || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] || 2× Český lev (film + režie)
|-
| 1998 || [[Česká soda]] || TV pořad || kolektiv || spoluúčast na střihovém celku
|-
| 1999 || [[Pelíšky]] || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] || Cena FIPRESCI MFF KV
|-
| 2000 || [[Musíme si pomáhat]] || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] || Český lev za režii; nominace na Oscar
|-
| 2003 || [[Pupendo]] || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] ||
|-
| 2004 || [[Horem pádem]] || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] || Český lev za nejlepší film + režii
|-
| 2006 || [[Kráska v nesnázích]] || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] || 3 České lvy; cena MFF KV
|-
| 2007 || [[Medvídek (film)|Medvídek]] || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] ||
|-
| 2008 || U mě dobrý || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] ||
|-
| 2009 || [[Kawasakiho růže]] || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] || Zvl. cena poroty MFF KV
|-
| 2011 || [[Nevinnost (film)|Nevinnost]] || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] ||
|-
| 2012 || [[Odpad město smrt (film)|Odpad město smrt]] || celovečerní film || dle R. W. Fassbindera ||
|-
| 2012 || [[Svatá čtveřice]] || celovečerní film || [[Petr Kolečko]] ||
|-
| 2013 || [[Líbánky (film)|Líbánky]] || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] || Cena za režii MFF KV
|-
| 2014 || [[Zakázané uvolnění]] || celovečerní film || [[Petr Kolečko]] ||
|-
| 2014 || [[Až po uši (seriál)|Až po uši]] || seriál HBO || || první česká orig. produkce HBO
|-
| 2016 || [[Učitelka (film)|Učitelka]] || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] || slovensko-česká koprodukce
|-
| 2017 || [[Zahradnictví (filmová trilogie)|Zahradnictví: Rodinný přítel]] || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] || 1. díl trilogie
|-
| 2017 || Zahradnictví: Dezertér || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] || 2. díl trilogie
|-
| 2017 || Zahradnictví: Nápadník || celovečerní film || [[Petr Jarchovský]] || 3. díl trilogie
|-
| 2018 || [[Rédl (minisérie)|Rédl]] || minisérie ČT || Miro Šifra || 4 díly; s [[Ondřej Sokol|Ondřejem Sokolem]]
|-
| 2021 || Boží mlýny || komediální detektivka || || TV
|-
| 2022 || [[Iveta (seriál)|Iveta]] || minisérie || || slovenská produkce
|-
| 2022 || Pozadí událostí || TV detektivka || ||
|-
| 2023 || [[Vítěz (seriál)|Vítěz]] || seriál SkyShowtime || || politická komedie
|-
| 2024 || [[Výjimečný stav (film)|Výjimečný stav]] || celovečerní film || Milan Tesař || 108 tisíc diváků v kinech; Netflix 2025
|}

== 🌍 Hřebejk a česká filmová tradice ==

Hřebejkova tvorba je zakořeněna v tradici české filmové komedie, jejíž kořeny sahají k [[Nová vlna (film)|české nové vlně]] 60. let. Podobně jako autoři jako [[Miloš Forman]], [[Jiří Menzel]] nebo [[Ivan Passer]] pracoval s tématy každodennosti a malého člověka v soukolí dějin, avšak vycházel z postmoderní ironie a kombinace hořkosti s nostalgií, které jsou příznačné spíše pro polistopadový pohled na minulost.

Klíčovým rysem jeho přístupu je záměrné zaměření na tzv. malé dějiny – příběhy rodin a jednotlivců, kteří nejsou historickými aktéry, ale jejich životy jsou formovány tím, co se děje kolem nich. Normalizační éra, nacistická okupace, komunistický únor, srpen 1968 – to vše se v Hřebejkových filmech odráží nikoli v přímém politickém vyprávění, ale prostřednictvím rodinných konfliktů, milostných zápletek a každodenních absurdit. Toto pojetí dějin skrze osobní zkušenost dělá jeho filmy přístupnými širokému publiku a zároveň schopnými vyvolávat emocionální odezvy u generací, které dané historické epochy neprožily.

Trvalou součástí Hřebejkovy estetiky je spolupráce s konzistentní skupinou hereckých osobností. V jeho filmech se opakovaně objevují [[Aňa Geislerová]], [[Ondřej Sokol]], [[Jiří Macháček]], [[Bolek Polívka]] nebo [[Pavel Kříž]]. Tento „herecký stálý soubor" je jedním z rozpoznatelných znaků jeho filmů a přispívá k pocitu sourodosti a důvěrnosti, který jeho snímky vyzařují.

== ✨ Kritická reflexe a kontroverze ==

Ačkoli Hřebejk patří k nejoblíbenějším českým filmovým tvůrcům u širokého diváctva, jeho vztah s filmovými kritiky byl vždy komplexnější. Část kritické obce opakovaně zpochybňovala hloubku jeho zobrazení složitých historických témat, poukazujíc na tendenci ke komerčnímu zjednodušení a sentimentalizaci. Tuto linii kritiky zastupoval například přijímání trilogie Zahradnictví, jíž recenzenti vytýkali přílišnou statičnost a přemíru postav na úkor dramatické sevřenosti.

Film Výjimečný stav (2024) byl terčem ostré kritiky za stereotypní zobrazení postav a nedotaženou satiru na dezinformace. Recenzenti poukazovali na to, že zamýšlená společenská výpověď selhala, protože tvůrci zůstali příliš na povrchu zvolených témat. Naopak kritikou mimořádně přijata byla Učitelka (2016) nebo minisérie Rédl (2018), kde Hřebejk projevil větší odvahu opustit komfortní zónu nostalgické komedie.

Hřebejk je rovněž znám svými veřejnými politickými postoji. Po prezidentských volbách 2013 se vyjádřil velmi ostře o voličích Miloše Zemana a tato vyjádření mu přinesla výraznou veřejnou kritiku ze strany části publika. Na [[X (sociální síť)|Twitteru]] pravidelně komentuje politické dění v [[Česko|Česku]] i ve světě, přičemž dlouhodobě vyjadřuje znepokojení nad vzestupem populismu a dezinformací – tedy témat, jež se pokusil zpracovat i ve Výjimečném stavu.

== Zdroje ==
* [https://www.csfd.cz Česká filmová databáze (CSFD)]
* [https://www.filmovyprehled.cz Filmový přehled]
* [https://www.kinobox.cz Kinobox.cz]
* [https://www.fdb.cz FDb.cz]
* [https://www.dafilms.cz DAFilms.cz]
* [https://en.wikipedia.org Wikipedia (anglická verze)]
* [https://www.irozhlas.cz Český rozhlas – iROZHLAS]
* [https://www.reflex.cz Reflex.cz]

{{DEFAULTSORT:Hřebejk, Jan}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]
[[Kategorie:Filmový režisér]]
[[Kategorie:Čeští filmoví režiséři]]
[[Kategorie:Čeští divadelní režiséři]]
[[Kategorie:Čeští televizní režiséři]]
[[Kategorie:Čeští herci]]
[[Kategorie:Čeští básníci]]
[[Kategorie:Absolventi Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění]]
[[Kategorie:Držitelé Českého lva]]
[[Kategorie:Držitelé Českého lva za nejlepší režii]]
[[Kategorie:Tvůrci nominovaní na Oscara]]
[[Kategorie:Laureáti ceny na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary]]
[[Kategorie:Čeští tvůrci komedií]]
[[Kategorie:Čeští dokumentaristé]]
[[Kategorie:Narození 27. června]]
[[Kategorie:Narození 1967]]
[[Kategorie:Narození v Praze]]
[[Kategorie:Raci]]
[[Kategorie:Vytvořeno Claude Sonnet 4.6]]

Jan Hřebejk - Historie editací