https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=James_BuchananJames Buchanan - Historie editací2026-04-07T00:57:51ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=James_Buchanan&diff=1906&oldid=prevFilmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Osoba | jméno = James Buchanan | obrázek = James Buchanan by George Peter Alexander Healy, 1859.jpg | popisek = Portrét Jamese Buchanana od George Petera Alexandera Healyho, 1859 | datum narození = 23. dubna 1791 | místo narození = Cove Gap, Franklin County, Pensylvánie, USA | datum úmrtí = 1. června 1868 (ve věku 77 let) | místo úmrtí = Wheatland, Lancaster, Pensylvánie, U…“2025-05-24T21:54:48Z<p>založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Osoba | jméno = James Buchanan | obrázek = James Buchanan by George Peter Alexander Healy, 1859.jpg | popisek = Portrét Jamese Buchanana od George Petera Alexandera Healyho, 1859 | datum narození = 23. dubna 1791 | místo narození = Cove Gap, Franklin County, <a href="/index.php/Pensylv%C3%A1nie" title="Pensylvánie">Pensylvánie</a>, <a href="/index.php/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9" title="Spojené státy americké">USA</a> | datum úmrtí = 1. června 1868 (ve věku 77 let) | místo úmrtí = Wheatland, Lancaster, Pensylvánie, U…“</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br />
{{Infobox Osoba<br />
| jméno = James Buchanan<br />
| obrázek = James Buchanan by George Peter Alexander Healy, 1859.jpg<br />
| popisek = Portrét Jamese Buchanana od George Petera Alexandera Healyho, 1859<br />
| datum narození = 23. dubna 1791<br />
| místo narození = Cove Gap, Franklin County, [[Pensylvánie]], [[Spojené státy americké|USA]]<br />
| datum úmrtí = 1. června 1868 (ve věku 77 let)<br />
| místo úmrtí = Wheatland, Lancaster, Pensylvánie, USA<br />
| státní příslušnost = Americká<br />
| rodiče = James Buchanan Sr., Elizabeth Speer Buchanan<br />
| manželka = (nikdy se neoženil)<br />
| děti = (žádné)<br />
| povolání = Politik, Právník, Diplomat<br />
| politická strana = [[Federalistická strana]] (do 1820s), [[Demokratická strana (USA)|Demokratická strana]]<br />
| úřad = [[Prezident Spojených států amerických|15. prezident Spojených států amerických]]<br />
| období = 4. března 1857 – 4. března 1861<br />
| předchůdce = [[Franklin Pierce]]<br />
| nástupce = [[Abraham Lincoln]]<br />
| viceprezident = [[John C. Breckinridge]]<br />
| podpis = James Buchanan Signature.svg<br />
}}<br />
<br />
== James Buchanan ==<br />
<br />
[[Soubor:James Buchanan by George Peter Alexander Healy, 1859.jpg|thumb|Portrét Jamese Buchanana od George Petera Alexandera Healyho, 1859]]<br />
<br />
'''James Buchanan Jr.''' (* 23. dubna 1791, Cove Gap, Franklin County, [[Pensylvánie]], [[Spojené státy americké|USA]] – † 1. června 1868, Wheatland, Lancaster, Pensylvánie, USA) byl americký právník, politik a patnáctý [[Prezident Spojených států amerických|prezident Spojených států amerických]], který zastával úřad v letech 1857 až 1861. Jeho prezidentství je všeobecně považováno za jedno z nejhorších v americké historii, jelikož se během jeho vlády Spojené státy neúprosně řítily k [[Americká občanská válka|občanské válce]] a on sám nebyl schopen efektivně jednat, aby jí zabránil. Je jediným americkým prezidentem, který se nikdy neoženil.<br />
<br />
---<br />
<br />
=== Raný život a vzdělání ===<br />
<br />
James Buchanan se narodil 23. dubna 1791 v Cove Gap v Pensylvánii v početné rodině. Jeho otec byl úspěšný obchodník a farmář, irský přistěhovalec.<br />
<br />
Buchanan byl velmi nadaný student a absolvoval [[Dickinson College]] v roce 1809. Poté studoval právo v [[Lancaster (Pensylvánie)|Lancasteru]] a v roce 1812 byl přijat do advokátní komory. Rychle si vybudoval úspěšnou právnickou praxi.<br />
<br />
V roce 1819 se zasnoubil s Ann Caroline Coleman, ale krátce nato zemřela. Její smrt ho hluboce zasáhla a Buchanan se nikdy neoženil, což z něj činí jediného „starého mládence“ mezi americkými prezidenty. V Bílém domě mu po boku stála jeho neteř Harriet Lane.<br />
<br />
---<br />
<br />
=== Dlouhá politická a diplomatická kariéra před prezidenstvím ===<br />
<br />
James Buchanan měl mimořádně dlouhou a rozmanitou politickou kariéru, než se stal prezidentem.<br />
<br />
* '''Legislatura Pensylvánie (1814–1816):''' Poprvé byl zvolen do státní legislatury Pensylvánie.<br />
* '''Sněmovna reprezentantů USA (1821–1831):''' Sloužil pět funkčních období v [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovně reprezentantů]], zpočátku jako [[Federalistická strana|federalista]], ale později se připojil k [[Demokratická strana (USA)|Demokratické straně]] [[Andrew Jackson|Andrewa Jacksona]].<br />
* '''Velvyslanec v Rusku (1832–1834):''' Prezident Jackson ho jmenoval velvyslancem u [[Rusko|Ruského impéria]], kde vyjednal důležitou obchodní dohodu.<br />
* '''Senátor USA (1834–1845):''' Sloužil deset let v [[Senát Spojených států amerických|Senátu Spojených států]] za Pensylvánii. Byl silným zastáncem práv států a stoupencem jižanských postojů k otroctví, ačkoliv sám pocházel ze Severu.<br />
* '''Ministr zahraničí (1845–1849):''' Během prezidentství [[James K. Polk|Jamese K. Polka]] zastával úřad [[ministr zahraničí Spojených států amerických|ministra zahraničí]]. Hrál klíčovou roli při jednání o [[Oregonská smlouva|Oregonské smlouvě]] s Velkou Británií a při získávání území od Mexika po [[Mexicko-americká válka|Mexicko-americké válce]].<br />
* '''Velvyslanec ve Velké Británii (1853–1856):''' Prezident [[Franklin Pierce|Franklin Pierce]] ho jmenoval velvyslancem u [[Spojené království|Velké Británie]]. Zde se podílel na kontroverzním [[Ostende Manifesto|Ostende Manifestu]] (1854), který vyzýval k anexi [[Kuba|Kuby]] Španělsku, případně i silou. To ho drželo mimo zemi během největších domácích sporů o otroctví, což mu v prezidentské kampani 1856 pomohlo se jevit jako nezúčastněný kandidát.<br />
<br />
---<br />
<br />
=== Prezidentské volby 1856 ===<br />
<br />
V roce 1856 byl James Buchanan nominován [[Demokratická strana (USA)|Demokratickou stranou]] na prezidenta. Byl považován za „bezpečného“ kandidáta, protože byl mimo zemi během nedávných kontroverzí, jako byl [[Kansas-Nebraska Act|Kansas-Nebraska Act]] a „[[Krvácející Kansas|Krvácející Kansas]]“. To ho odlišovalo od úřadujícího prezidenta [[Franklin Pierce|Franklina Pierceho]] a [[Stephen A. Douglas|Stephena A. Douglase]], kteří byli s těmito spory spojováni.<br />
<br />
Porazil prvního kandidáta [[Republikánská strana (USA)|Republikánské strany]], [[John C. Frémont|Johna C. Frémonta]], a kandidáta [[Know Nothing]] [[Millard Fillmore|Millarda Fillmorea]]. Jeho vítězství bylo interpretováno jako poslední šance na kompromis mezi Severem a Jihem.<br />
<br />
---<br />
<br />
=== Prezidentství (1857–1861) ===<br />
<br />
James Buchanan nastoupil do úřadu 4. března 1857 s vírou, že dokáže urovnat napětí mezi Severem a Jihem. Místo toho se jeho prezidentství stalo prelidiem k [[Americká občanská válka|občanské válce]].<br />
<br />
* '''Dred Scott v. Sandford (1857):''' Pouhé dva dny po své inauguraci, [[Nejvyšší soud Spojených států|Nejvyšší soud]] vynesl kontroverzní rozsudek v případu [[Dred Scott v. Sandford|Dred Scott v. Sandford]]. Buchanan předem znal rozsudek (což je považováno za neetické) a v inauguračním projevu na něj odkázal, čímž naznačil, že soud problém otroctví vyřeší. Rozsudek rozhodl, že Afroameričané, ať už svobodní nebo zotročení, nejsou občany a nemohou žalovat u soudu; že [[Missourijský kompromis|Missourijský kompromis]] byl protiústavní (Kongres neměl právo zakazovat otroctví na územích); a že federální vláda nemůže omezit šíření otroctví na území. Tento rozsudek šokoval Sever a prohloubil rozdělení.<br />
* '''Lecomptonská ústava (1857):''' Buchanan se snažil přijmout [[Kansas|Kansas]] do Unie jako otrokářský stát pod tzv. Lecomptonskou ústavou, která byla zjevně zfalšovaná a odmítnutá většinou obyvatel Kansasu (kteří byli proti otroctví). Toto rozhodnutí rozhněvalo severní demokraty (včetně [[Stephen A. Douglas|Stephena A. Douglase]]) a [[Republikánská strana (USA)|republikány]] a dále posílilo radikální proti-otrokářské hnutí. Kongres Lecomptonskou ústavu odmítl.<br />
* '''Panika z roku 1857 (Panic of 1857):''' Během jeho funkčního období postihla zemi ekonomická krize, která sice nebyla tak závažná jako panika z roku 1837, ale přesto přinesla finanční nestabilitu.<br />
* '''Raid Johna Browna (1859):''' [[John Brown (abolicionista)|John Brownův]] útok na skladiště zbraní v [[Harpers Ferry (Západní Virginie)|Harpers Ferry]] s cílem vyvolat povstání otroků šokoval Jih a ještě více prohloubil vzájemnou nedůvěru. Buchanan na to reagoval vysláním federálních vojsk pod velením [[Robert E. Lee|Roberta E. Leeho]].<br />
* '''Secese jižních států (1860–1861):''' Po zvolení [[Abraham Lincoln|Abrahama Lincolna]] prezidentem v listopadu 1860, sedm jižních států (v čele s Jižní Karolínou) oznámilo svůj záměr se odtrhnout od Unie. Buchanan věřil, že secese je nezákonná, ale zároveň zastával názor, že federální vláda nemá ústavní pravomoc jí zabránit silou. Jeho váhavost a neschopnost jednat rozhodně vedla k patové situaci, kdy se jižní státy mohly připravovat na válku. Z tohoto důvodu je Buchanan často kritizován za to, že nedokázal zabránit eskalaci krize.<br />
<br />
'''Posloupnost Prezidentů Spojených států amerických:'''<br />
<br />
[[Franklin Pierce]] > '''James Buchanan''' > [[Abraham Lincoln]]<br />
<br />
---<br />
<br />
=== Post-prezidentský život a odkaz ===<br />
<br />
Po skončení jeho funkčního období 4. března 1861 Buchanan opustil Bílý dům a odešel do svého domu Wheatland v Lancasteru v Pensylvánii. Byl nahrazen [[Abraham Lincoln|Abrahamem Lincolnem]], který zdědil zemi na pokraji [[Americká občanská válka|občanské války]].<br />
<br />
Zbytek života strávil psaním memoárů, ve kterých se snažil obhájit svá prezidentská rozhodnutí a svou roli v krizi, která vedla k válce. Snažil se dokázat, že udělal vše, co bylo v jeho silách, aby se vyhnul konfliktu.<br />
<br />
James Buchanan zemřel 1. června 1868 ve svém domě Wheatland ve věku 77 let.<br />
<br />
Jeho odkaz je v americké historii téměř univerzálně hodnocen jako neúspěšný:<br />
* '''Nejhorší prezident?:''' Mnozí historici ho často řadí mezi nejhorší, ne-li vůbec nejhoršího amerického prezidenta, kvůli jeho neschopnosti zabránit [[Americká občanská válka|občanské válce]] nebo se s ní vypořádat.<br />
* '''Chybějící vedení:''' Je mu vyčítána jeho váhavost, neschopnost poskytnout silné vedení a jeho tendence spoléhat se na právní výklady ústavy, které mu bránily v rozhodné akci.<br />
* '''Rozsudek Dred Scott:''' Jeho role v rozsudku Dred Scott a podpora Lecomptonské ústavy ho učinily nepopulárním na Severu a prohloubily propast mezi regiony.<br />
* '''Jediný „starý mládenec“:''' Zůstává jediným prezidentem USA, který se nikdy neoženil.<br />
<br />
---<br />
<br />
=== Pro laiky ===<br />
<br />
Představte si Jamese Buchanana jako prezidenta, který byl u kormidla lodi, když se Amerika řítila do bouře, ale on nevěděl, co má dělat. Byl to patnáctý prezident USA a mnozí ho považují za jednoho z nejhorších.<br />
<br />
Buchanan měl za sebou dlouhou a úspěšnou kariéru jako právník, kongresman, senátor a dokonce i velvyslanec v Rusku a Británii. Ale přišel do Bílého domu v nejhorší možnou dobu – v době, kdy se Amerika rozpadala kvůli [[otroctví]].<br />
<br />
Hned na začátku jeho vlády přišel obrovský šok: [[Nejvyšší soud Spojených států|Nejvyšší soud]] rozhodl v případu [[Dred Scott v. Sandford|Dred Scott]], že černoši nikdy nemohou být občany a že Kongres nemůže zakázat otroctví na žádném území. Toto rozhodnutí rozzuřilo lidi na Severu a ještě víc rozdělilo zemi. Buchanan s tímto rozhodnutím souhlasil, což ho ještě více znepřátelilo se Severem.<br />
<br />
Pak se Buchanan snažil prosadit, aby se [[Kansas]] stal otrokářským státem, i když bylo jasné, že většina lidí v Kansasu otroctví nechce. To vedlo k násilným střetům, kterým se říkalo „[[Krvácející Kansas|Krvácející Kansas]]“.<br />
<br />
Když byl zvolen další prezident, [[Abraham Lincoln|Abraham Lincoln]], už sedm jižních států prohlásilo, že odchází z Unie (odtrhávají se). Buchanan věřil, že secese je špatná, ale taky si myslel, že nemá právo ji silou zastavit. Takže v podstatě nedělal nic, zatímco se země připravovala na válku. Z tohoto důvodu je kritizován, že jeho nerozhodnost přispěla k vypuknutí [[Americká občanská válka|občanské války]].<br />
<br />
Byl jediným prezidentem, který se nikdy neoženil. Jeho prezidentství bylo zkrátka katastrofou, a když odcházel, země se nacházela na pokraji obrovské války.<br />
<br />
---<br />
<br />
=== Odkazy a zdroje ===<br />
<br />
* [https://millercenter.org/president/james-buchanan James Buchanan: Miller Center, University of Virginia] (anglicky)<br />
* [https://www.whitehouse.gov/about-the-white-house/presidents/james-buchanan/ James Buchanan: The White House] (anglicky)<br />
* [https://www.britannica.com/biography/James-Buchanan James Buchanan: Britannica] (anglicky)<br />
* [https://www.history.com/topics/us-presidents/james-buchanan James Buchanan: History.com] (anglicky)<br />
* [https://www.wikipedia.org/wiki/James_Buchanan James Buchanan – Wikipedie] (anglicky)<br />
* [https://www.lancasterhistory.org/explore/james-buchanan/ Wheatland: The Home of James Buchanan] (anglicky)<br />
<br />
---<br />
<br />
=== Kategorie ===<br />
<br />
[[Kategorie:Prezidenti Spojených států amerických]]<br />
[[Kategorie:Ministři zahraničí Spojených států amerických]]<br />
[[Kategorie:Členové Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických]]<br />
[[Kategorie:Členové Senátu Spojených států amerických]]<br />
[[Kategorie:Velvyslanci Spojených států amerických]]<br />
[[Kategorie:Narození v roce 1791]]<br />
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1868]]<br />
[[Kategorie:Úmrtí v Pensylvánii]]<br />
[[Kategorie:Lidé z Pensylvánie]]<br />
[[Kategorie:Absolventi Dickinson College]]<br />
[[Kategorie:Federalistická strana]]<br />
[[Kategorie:Demokratická strana (USA)]]<br />
[[Kategorie:Politici 18. století]]<br />
[[Kategorie:Politici 19. století]]<br />
[[Kategorie:Právníci USA]]<br />
[[Kategorie:Pohřbení v Pensylvánii]]<br />
'''</div>Filmedy