<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Iont</id>
	<title>Iont - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Iont"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Iont&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-28T17:41:14Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Iont&amp;diff=11696&amp;oldid=prev</id>
		<title>SportovníBot: Bot: AI generace (Iont)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Iont&amp;diff=11696&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-25T15:28:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Iont)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - chemický pojem&lt;br /&gt;
| název = Iont&lt;br /&gt;
| obrázek = Kation.svg&lt;br /&gt;
| popisek = Schematické znázornění vzniku kationtu (kladného iontu) odebráním elektronu z atomu.&lt;br /&gt;
| typ částice = atom nebo molekula s el. nábojem&lt;br /&gt;
| symbol = X⁺, X⁻, X²⁺, atd.&lt;br /&gt;
| složení = [[proton]]y, [[neutron]]y, [[elektron]]y&lt;br /&gt;
| statistika = dle typu (fermion/bozon)&lt;br /&gt;
| náboj = nenulový (kladný nebo záporný)&lt;br /&gt;
| objevitel = [[Michael Faraday]] (koncept), [[Svante Arrhenius]] (teorie)&lt;br /&gt;
| rok objevu = 19. století&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Iont&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (z [[řečtina|řeckého]] &amp;#039;&amp;#039;ión&amp;#039;&amp;#039;, v překladu &amp;quot;poutník&amp;quot;) je elektricky nabitá částice, která vzniká z elektricky neutrálního [[atom]]u nebo [[molekula|molekuly]] přijetím nebo ztrátou jednoho či více [[elektron]]ů. Tento proces se nazývá [[ionizace]]. Protože se počet [[proton]]ů v [[atomové jádro|atomovém jádře]] nemění, získá iont kladný nebo záporný [[elektrický náboj]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ionty hrají klíčovou roli v chemii, fyzice i biologii. Jsou základem mnoha chemických reakcí, včetně [[iontová vazba|iontových vazeb]], a jsou nezbytné pro vedení [[elektřina|elektrického proudu]] v [[elektrolyt]]ech. V živých organismech jsou ionty (často nazývané elektrolyty) zásadní pro přenos nervových vzruchů, svalovou kontrakci a udržování rovnováhy tekutin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚛️ Definice a základní vlastnosti ==&lt;br /&gt;
Iont je definován jako atom nebo molekula, kde se celkový počet elektronů liší od celkového počtu protonů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kation]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Kladně nabitý iont, který vzniká, když neutrální atom nebo molekula &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ztratí&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; jeden nebo více elektronů. Má tedy více protonů než elektronů. Příklady jsou kation sodný (Na⁺), vápenatý (Ca²⁺) nebo amonný (NH₄⁺).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Anion]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Záporně nabitý iont, který vzniká, když neutrální atom nebo molekula &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;přijme&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; jeden nebo více elektronů. Má tedy více elektronů než protonů. Příklady jsou anion chloridový (Cl⁻), oxidový (O²⁻) nebo uhličitanový (CO₃²⁻).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Náboj iontu se zapisuje jako horní index za chemickým vzorcem částice (např. Mg²⁺, F⁻).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ionty mohou být tvořeny jedním atomem (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;jednoatomové ionty&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, např. K⁺, S²⁻) nebo více atomy vázanými [[kovalentní vazba|kovalentními vazbami]] (&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;víceatomové ionty&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; nebo také molekulové ionty, např. dusičnanový NO₃⁻ nebo hydroxidový OH⁻).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie objevu ==&lt;br /&gt;
Ačkoliv s jevy souvisejícími s ionty experimentovali vědci již dříve, koncept a název &amp;quot;iont&amp;quot; zavedl anglický vědec [[Michael Faraday]] kolem roku 1834. Při studiu [[elektrolýza|elektrolýzy]] (rozkladu látek elektrickým proudem) si všiml, že některé látky vedou elektřinu, když jsou rozpuštěny ve [[voda|vodě]], a že se hmota pohybuje směrem k elektrodám. Tyto putující částice nazval &amp;quot;ionty&amp;quot; (poutníci).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Teoretický základ pro vysvětlení existence iontů položil až švédský chemik [[Svante Arrhenius]] v roce 1884 svou teorií elektrolytické disociace. Navrhl, že některé sloučeniny (kyseliny, zásady a soli) se při rozpouštění ve vodě spontánně štěpí na volně se pohybující nabité ionty. Za tuto revoluční myšlenku, která byla zpočátku přijímána s nedůvěrou, obdržel v roce 1903 [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]]. Další významné objevy, jako byl objev elektronu [[Joseph John Thomson|J. J. Thomsonem]] v roce 1897, pomohly plně pochopit fyzikální podstatu vzniku iontů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔥 Vznik iontů (ionizace) ==&lt;br /&gt;
Proces vzniku iontu z neutrální částice se nazývá [[ionizace]]. Opačný děj, při kterém iont přijme či odevzdá elektron a stane se opět neutrální částicí, se označuje jako [[rekombinace (chemie)|rekombinace]]. K ionizaci může dojít několika způsoby:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Srážková ionizace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Atom nebo molekula získá energii srážkou s jinou rychle se pohybující částicí (např. elektronem, fotonem, jiným iontem). Pokud je předaná energie dostatečně vysoká, může dojít k vyražení elektronu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Fotoionizace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; K ionizaci dochází pohlcením [[foton]]u [[elektromagnetické záření|elektromagnetického záření]] (např. [[ultrafialové záření|ultrafialového]], [[rentgenové záření|rentgenového]] nebo [[záření gama]]). Energie fotonu musí být vyšší než [[ionizační energie]] atomu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Termická ionizace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Při velmi vysokých teplotách (tisíce [[Kelvin|kelvinů]]) mají částice tak vysokou [[kinetická energie|kinetickou energii]], že při vzájemných srážkách dochází k odtržení elektronů. Tímto způsobem vzniká [[plazma]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chemická ionizace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; K přenosu elektronů dochází během [[chemická reakce|chemické reakce]], například při rozpouštění [[sůl|solí]] ve vodě, kdy polární molekuly vody rozruší iontovou mřížku krystalu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Energie potřebná k odtržení elektronu z neutrálního atomu v plynném stavu se nazývá [[ionizační energie]] (nebo ionizační potenciál). Naopak energie uvolněná při přijetí elektronu neutrálním atomem se nazývá [[elektronová afinita]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧪 Význam v chemii ==&lt;br /&gt;
Ionty jsou fundamentální pro mnoho oblastí chemie:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Iontová vazba]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jedná se o typ chemické vazby založené na elektrostatické přitažlivosti mezi kationty a anionty. Je typická pro sloučeniny vznikající reakcí [[kov]]ů (nízká ionizační energie) a [[nekov]]ů (vysoká elektronová afinita), jako je například [[chlorid sodný]] (NaCl).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Elektrolyt]]y:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Roztoky nebo taveniny obsahující volně pohyblivé ionty, které jsou schopny vést elektrický proud. Tato vlastnost je základem [[elektrochemie]], včetně [[galvanický článek|galvanických článků]] (baterií) a elektrolýzy.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kyseliny]] a [[zásady (chemie)|zásady]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Podle Arrheniovy teorie jsou kyseliny látky, které ve vodném roztoku uvolňují vodíkové kationty (H⁺), a zásady látky uvolňující hydroxidové anionty (OH⁻).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Plazma]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Čtvrté skupenství hmoty, které je tvořeno vysoce ionizovaným plynem složeným z iontů a volných elektronů. Tvoří až 99 % pozorované hmoty ve vesmíru, včetně [[hvězda|hvězd]] a [[mlhovina|mlhovin]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧬 Význam v biologii ==&lt;br /&gt;
V biologických systémech jsou ionty, často označované jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[elektrolyt]]y&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, nezbytné pro životní funkce. Udržování přesné koncentrace iontů uvnitř i vně [[buňka|buněk]] (tzv. [[iontová rovnováha]]) je klíčové.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nervový systém:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Přenos nervových vzruchů ([[akční potenciál]]) je založen na rychlém pohybu iontů Na⁺ a K⁺ přes [[buněčná membrána|membránu]] [[neuron]]ů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Svalová činnost:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Svalová kontrakce|Svalové stahy]] jsou spouštěny uvolněním vápenatých iontů (Ca²⁺) uvnitř svalových buněk.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Regulace tekutin a pH:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ionty jako Na⁺, K⁺ a Cl⁻ hrají zásadní roli v regulaci [[osmóza|osmotického tlaku]] a udržování [[acidobazická rovnováha|acidobazické rovnováhy]] v těle.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Buněčné procesy:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Mnoho [[enzym]]ů vyžaduje pro svou aktivitu přítomnost specifických iontů (např. Mg²⁺, Zn²⁺) jako [[kofaktor (biochemie)|kofaktorů]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Transport látek:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Ionty pomáhají přenášet živiny do buněk a odvádět odpadní látky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Mezi nejdůležitější ionty v lidském těle patří sodný (Na⁺), draselný (K⁺), vápenatý (Ca²⁺), hořečnatý (Mg²⁺), chloridový (Cl⁻), hydrogenuhličitanový (HCO₃⁻) a fosforečnanový (PO₄³⁻).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Využití v praxi ==&lt;br /&gt;
Vlastnosti iontů se využívají v široké škále technologií a průmyslových odvětví:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Baterie]] a [[akumulátor]]y:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Všechny typy baterií, od klasických tužkových až po moderní [[lithium-iontový akumulátor|lithium-iontové]], fungují na principu řízeného pohybu iontů mezi elektrodami.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Hmotnostní spektrometrie]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Analytická technika, která ionizuje chemické látky a následně měří poměr jejich hmotnosti k náboji, což umožňuje přesnou identifikaci a kvantifikaci látek.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Čištění vody]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Technologie jako [[iontová výměna]] se používají ke změkčování vody (odstranění Ca²⁺ a Mg²⁺ iontů) nebo k odstraňování těžkých kovů a dalších nečistot.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Polovodič]]ový průmysl:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; [[Iontová implantace]] je klíčový proces při výrobě [[mikroprocesor]]ů a dalších elektronických součástek, kde jsou ionty &amp;quot;vstřelovány&amp;quot; do materiálu pro změnu jeho vodivosti.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Osvětlení:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V [[zářivka|zářivkách]] a [[neonka|neonech]] prochází elektrický proud plynem, ionizuje ho a vytváří [[plazma]], které emituje světlo.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Naprašování]]:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Technologie pro nanášení tenkých vrstev materiálu, kde jsou ionty plynu (např. [[argon]]u) urychlovány na materiál (target), ze kterého vyrážejí atomy, jež následně pokrývají požadovaný předmět.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👶 Pro laiky: Iont jako fotbalový fanoušek ==&lt;br /&gt;
Představte si atom jako fotbalový stadion, který je dokonale neutrální a v klidu. Na tribunách (elektronových obalech) sedí přesně tolik domácích fanoušků (elektronů), kolik je pořadatelů (protonů) v centru hřiště (v jádře). Vše je v rovnováze.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vznik kationtu (ztráta fanouška):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Najednou jeden z fanoušků (elektron) dostane skvělý nápad a rozhodne se přeběhnout na jiný, atraktivnější stadion (k jinému atomu). Náš stadion teď má o jednoho fanouška méně, než je pořadatelů. Vzniká tak mírný přebytek &amp;quot;pozitivní&amp;quot; pořadatelské síly. Stadion se stal &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;kationtem&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – je kladně nabitý a trochu &amp;quot;smutný&amp;quot;, protože mu někdo chybí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vznik aniontu (příchod fanouška navíc):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Naopak na sousední stadion, který měl volné místo, právě dorazil onen fanoušek (elektron). Tento stadion má teď o jednoho fanouška více, než je pořadatelů. Převládá &amp;quot;negativní&amp;quot; energie jásajícího davu. Stadion se stal &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;aniontem&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – je záporně nabitý a má &amp;quot;radost&amp;quot; z nového přírůstku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto nabité stadiony (ionty) se pak k sobě chovají jako magnety. Kladně nabitý stadion (kation) bude přitahovat ten záporně nabitý (anion), protože si chtějí navzájem vypomoct a obnovit rovnováhu. A právě tato přitažlivá síla je základem iontové vazby, která drží pohromadě třeba krystalky kuchyňské soli.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌌 Zajímavosti ==&lt;br /&gt;
* Slovo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;zwitterion&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; označuje molekulu (typicky [[aminokyselina|aminokyselinu]]), která na různých místech nese jak kladný, tak záporný náboj, ale celkově je elektricky neutrální.&lt;br /&gt;
* Většina hmoty ve vesmíru existuje ve formě plazmatu, tedy ve stavu ionizovaných částic.&lt;br /&gt;
* &amp;quot;Negativní ionty&amp;quot; (anionty) ve vzduchu, které vznikají například u vodopádů nebo po bouřce, jsou někdy spojovány s pocitem svěžesti a pozitivními účinky na zdraví, ačkoliv vědecké důkazy jsou stále předmětem diskuzí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
[https://www.nanotechnologie.cz/co-je-to-iont/ Co je to Iont? - Nano Technologie NT1]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Ion Ion - Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://www.nazvoslovi.cz/navody/ionty-a-atomove-skupiny/ Ionty a atomové skupiny - Procvič si názvosloví]&lt;br /&gt;
[https://www.vmd-drogerie.cz/vmd-drog/ion-c-1329/ Ion - VMD drogerie a parfumerie]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Ionizace Ionizace - Wikipedie]&lt;br /&gt;
[http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/525-plazma Plazma :: MEF - Encyklopedie fyziky]&lt;br /&gt;
[https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/1210 ion | NZIP - Národní zdravotnický informační portál]&lt;br /&gt;
[http://www.salon-online.cz/vlasova-kosmetika/bio-ionic/co-jsou-ionty/ CO JSOU IONTY? - Salon Online]&lt;br /&gt;
[https://www.wikiskripta.eu/w/Ionizace Ionizace - WikiSkripta]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Plazma_(skupenstv%C3%AD) Plazma - Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://techmania.cz/edutorium/fyzika/skupenstvi-latek/plazma Plazma | Eduportál Techmania]&lt;br /&gt;
[https://is.muni.cz/el/med/podzim2019/BVCP0121p/um/ionizacni_techniky_pro_mediky.pdf Ionizační techniky]&lt;br /&gt;
[http://www.extremelab.cz/plasma-ctvrte-skupenstvi-hmoty/ PLASMA - ČTVRTÉ SKUPENSTVÍ HMOTY - Extreme Lab]&lt;br /&gt;
[https://www.youtube.com/watch?v=F2o5Vd2Yg8s Ionty - kationt a aniont, Základní stavba látek, Fyzika ZŠ - YouTube]&lt;br /&gt;
[https://www.odpovedi.cz/otazky/jaky-je-naboj-aniontu-a-kationtu Jaký je náboj aniontu a kationtu? - Odpovědi.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.odmaturuj.cz/fyzika/plazma-ctvrte-skupenstvi-hmoty/ Plazma – čtvrté skupenství hmoty - Fyzika - Referáty - Odmaturuj.cz]&lt;br /&gt;
[https://www.edisko.cz/vypisky/nazvoslovi-iontu Názvosloví iontů | Výpisky z chemie na Edisco.cz]&lt;br /&gt;
[https://cs.khanacademy.org/science/chemie/atoms-compounds-ions/compounds-and-ions-ch/a/polyatomic-ions Molekulové ionty (článek) - Khan Academy]&lt;br /&gt;
[https://ulb.upol.cz/wp-content/uploads/2017/09/stanoveni_iontu.pdf STANOVENÍ IONTŮ]&lt;br /&gt;
[https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/farm/js18/nomenklatura/web/pages/2.4.1-nazvy-kationtu.html 2.4.1 Názvy kationtů - IS MUNI - Masarykova univerzita]&lt;br /&gt;
[https://www.poradte.cz/skola/390-kationt-a-aniont.html Kationt a Aniont - Poradte.cz]&lt;br /&gt;
[https://maestrovirtuale.com/anion-tvorba-vlastnosti-a-typy/ Anion: tvorba, vlastnosti a typy - Maestrovirtuale.com]&lt;br /&gt;
[https://doučuji.eu/prirucka/clanky/atomy-a-ionty-odhaleni-rozdilu-mezi-nima Atomy a ionty: Odhalení rozdílů mezi nima - Doučuji.eu]&lt;br /&gt;
[https://www.efia.cz/blog/elektrolyty-ionty-a-jejich-dulezitost-pro-lidske-zdravi/ Elektrolyty (ionty) a jejich důležitost pro lidské zdraví - Blog | eFIA.cz]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Joseph_John_Thomson Joseph John Thomson - Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://www.odpovedi.cz/otazky/kdo-a-kdy-objevil-ze-existuji-ionty-kationty-a-anionty Kdo a kdy objevil, že existují ionty, kationty a anionty? | Odpovědi.cz]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/10._skupina 10. skupina - Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://www.wikiskripta.eu/w/Ionty_v_pitn%C3%A9_vod%C4%9B Ionty v pitné vodě - WikiSkripta]&lt;br /&gt;
[https://www.vut.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=221596 Text práce 1.21 MB - VUT]&lt;br /&gt;
[https://vedavyzkum.cz/z-domova/z-domova/revoluce-v-cisteni-vody-membrana-odstrani-nebezpecne-bakterie-i-tezke-kovy Revoluce v čištění vody: Membrána odstraní nebezpečné bakterie i těžké kovy]&lt;br /&gt;
[https://www.auto.cz/baterie-s-polopevnym-elektrolytem-se-stavaji-realitou-prinasi-cetne-vyhody-152203 Baterie s polopevným elektrolytem se stávají realitou. Přináší četné výhody - Auto.cz]&lt;br /&gt;
[https://cs.wikipedia.org/wiki/Napra%C5%A1ov%C3%A1n%C3%AD Naprašování - Wikipedie]&lt;br /&gt;
[https://www.lipowertech.com/cs/why-solid-state-start-stop-batteries-are-safe-long-lasting-and-leak-proof Proč jsou pevné start-stop baterie bezpečné, dlouhotrvající a bezúnikové - Lipower]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Iont}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chemie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Fyzika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Částice]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>SportovníBot</name></author>
	</entry>
</feed>