<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Integrovan%C3%BD_obvod</id>
	<title>Integrovaný obvod - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Integrovan%C3%BD_obvod"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-27T01:05:27Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=12146&amp;oldid=prev</id>
		<title>BotOpravář: Bot: AI generace (Integrovaný obvod)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Integrovan%C3%BD_obvod&amp;diff=12146&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-11-28T19:11:35Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (Integrovaný obvod)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox elektronická součástka&lt;br /&gt;
| název = Integrovaný obvod&lt;br /&gt;
| obrázek = Integrated circuit - main.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Různé typy integrovaných obvodů&lt;br /&gt;
| symbol = [[Soubor:Icsymbol.svg|100px]]&lt;br /&gt;
| typ = Aktivní elektronická součástka&lt;br /&gt;
| vynálezce = [[Jack Kilby]] (první funkční IO)&amp;lt;br&amp;gt;[[Robert Noyce]] (první monolitický IO)&lt;br /&gt;
| datum vynálezu = 12. září 1958&lt;br /&gt;
| klasifikace = [[Polovodičová součástka]]&lt;br /&gt;
| pouzdro = DIP, SOIC, QFP, BGA a další&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Integrovaný obvod&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (zkratka &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;IO&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, anglicky &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;integrated circuit&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;IC&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;), často označovaný také jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;čip&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; nebo &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;mikročip&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, je miniaturizovaná elektronická součástka tvořená velkým množstvím [[tranzistor]]ů, [[rezistor]]ů, [[kondenzátor]]ů a dalších prvků na jediném malém kusu [[polovodič]]ového materiálu, nejčastěji [[křemík]]u. Tyto součástky jsou vzájemně propojeny a tvoří komplexní elektronický obvod, který vykonává specifickou funkci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vynález integrovaného obvodu na konci 50. let 20. století je považován za jeden z největších milníků v historii [[technologie]], který odstartoval [[mikroelektronika|mikroelektronickou]] revoluci. Díky integraci se elektronická zařízení mohla stát výrazně menšími, levnějšími, rychlejšími a spolehlivějšími. Dnes jsou integrované obvody základním stavebním kamenem prakticky veškeré moderní elektroniky, od [[počítač]]ů a [[chytrý telefon|chytrých telefonů]] přes [[automobil]]y až po [[satelit]]y. V českém prostředí se pro integrovaný obvod vžil hovorový termín „šváb“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⏳ Historie a vynález ==&lt;br /&gt;
Před příchodem integrovaných obvodů se elektronické obvody sestavovaly z jednotlivých (diskrétních) součástek, jako byly [[elektronka|elektronky]] a později [[tranzistor]]y, které se ručně propojovaly dráty. S rostoucí složitostí obvodů se tento přístup stával nepraktickým kvůli velikosti, ceně, spotřebě energie a nespolehlivosti spojů. Problém byl označován jako „tyranie čísel“.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásadní průlom přišel v roce 1958. [[Jack Kilby]], inženýr u společnosti [[Texas Instruments]], představil 12. září 1958 první funkční integrovaný obvod. Jeho obvod byl vyroben z kousku [[germanium|germania]] a obsahoval několik tranzistorů, kondenzátor a rezistor propojených tenkými zlatými drátky. Ačkoliv byl tento hybridní obvod funkční, jeho výroba byla složitá.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nezávisle na Kilbym, o několik měsíců později, na začátku roku 1959, vyvinul [[Robert Noyce]] ve společnosti [[Fairchild Semiconductor]] první monolitický integrovaný obvod. Noyceův návrh byl vytvořen na křemíkové destičce a využíval planární technologii, kde byly součástky propojeny napařenými hliníkovými spoji přímo na povrchu čipu. Tento přístup byl mnohem praktičtější pro masovou výrobu a stal se základem pro všechny budoucí integrované obvody.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jack Kilby obdržel za svůj podíl na vynálezu v roce 2000 [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]]. Kilby i Noyce jsou všeobecně považováni za spoluvynálezce integrovaného obvodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏭 Výroba ==&lt;br /&gt;
Výroba integrovaných obvodů je jedním z technologicky nejnáročnějších procesů na světě. Probíhá ve specializovaných továrnách zvaných [[polovodičový průmysl|foundries]] nebo &amp;quot;fabs&amp;quot; v extrémně čistém prostředí, aby se zabránilo kontaminaci mikroskopických struktur.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Základním materiálem je monokrystalický [[křemík]] ve formě tenkých kruhových desek zvaných [[wafer]]y. Samotný proces tvorby obvodů na waferu se skládá z opakujících se cyklů, především [[fotolitografie]], leptání, depozice tenkých vrstev a dopování.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Fotolitografie]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Klíčový proces, při kterém se vzor obvodu přenáší z masky na povrch waferu pokrytý fotocitlivou vrstvou (fotorezistem). Wafer je osvícen [[ultrafialové záření|ultrafialovým světlem]] (v nejmodernějších procesech extrémním ultrafialovým zářením, EUV) skrze masku. Osvícené části fotorezistu změní své chemické vlastnosti.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Leptání&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Po vyvolání fotorezistu, kde je část vrstvy odstraněna, se odhalí podkladový materiál. Ten je následně chemicky nebo fyzikálně odleptán v místech, která nejsou chráněna fotorezistem.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Depozice&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Na wafer se nanášejí tenké vrstvy různých materiálů (např. [[oxid křemičitý]] jako izolant nebo [[měď]] a [[hliník]] pro vodivé spoje).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Dopování&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Do specifických oblastí křemíku jsou vpraveny příměsi (dopanty) pomocí [[iontová implantace|iontové implantace]], čímž se mění jeho elektrické vlastnosti a vytvářejí se oblasti typu N a P, které tvoří základ tranzistorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tyto kroky se opakují mnohokrát, čímž vznikají desítky i stovky vrstev nad sebou, které tvoří komplexní trojrozměrnou strukturu obvodu. Po dokončení všech vrstev se wafer rozřeže na jednotlivé čipy. Každý čip je pak otestován a zapouzdřen do ochranného pouzdra s vývody pro připojení k [[deska plošných spojů|desce plošných spojů]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Typy a klasifikace ==&lt;br /&gt;
Integrované obvody lze dělit podle několika kritérií:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Podle zpracovávaného signálu:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Analogové (lineární) IO&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Zpracovávají spojité signály, jejichž hodnota se může plynule měnit v čase. Používají se například v [[zesilovač]]ích, [[rádio]]vých přijímačích, [[senzor]]ech a napájecích zdrojích.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Číslicové (digitální) IO&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Pracují s diskrétními signály, které nabývají pouze dvou logických stavů (typicky 0 a 1). Jsou základem [[počítač]]ů, [[paměť (informatika)|pamětí]] a [[mikroprocesor]]ů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Smíšené IO&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Kombinují na jednom čipu analogové i digitální obvody. Příkladem jsou [[analogově-digitální převodník|analogově-digitální]] a [[digitálně-analogový převodník|digitálně-analogové převodníky]] (ADC/DAC).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Podle stupně integrace:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
Stupeň integrace udává počet tranzistorů (nebo ekvivalentních součástek) na jednom čipu.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;SSI&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Small-Scale Integration): Desítky tranzistorů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;MSI&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Medium-Scale Integration): Stovky tranzistorů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;LSI&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Large-Scale Integration): Tisíce až desetitisíce tranzistorů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;VLSI&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Very-Large-Scale Integration): Statisíce až desítky milionů tranzistorů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;ULSI&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Ultra-Large-Scale Integration): Stovky milionů až miliardy tranzistorů.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;GSI&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Giga-Scale Integration): Více než miliarda tranzistorů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Podle funkce:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Mikroprocesor]]y (CPU)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Centrální výpočetní jednotky, které řídí chod počítačů a jiných zařízení.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Paměťové obvody&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Slouží k ukládání dat, např. [[DRAM]], [[flash paměť]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Logický člen|Logické obvody]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Realizují základní logické funkce (např. AND, OR, NOT).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[ASIC]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Application-Specific Integrated Circuit): Obvody navržené na míru pro jednu konkrétní aplikaci.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[FPGA]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (Field-Programmable Gate Array): Programovatelná hradlová pole, jejichž funkci může uživatel nakonfigurovat po výrobě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📈 Mooreův zákon a současné trendy ==&lt;br /&gt;
V roce 1965 formuloval [[Gordon Moore]], spoluzakladatel společnosti [[Intel]], pozorování známé jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Mooreův zákon]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Původně konstatoval, že počet součástek v integrovaných obvodech se každý rok zdvojnásobí. Později revidoval tuto periodu na přibližně dva roky. Tento empirický zákon platil s pozoruhodnou přesností více než 50 let a stal se hnacím motorem celého polovodičového průmyslu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Okolo roku 2025 se však platnost Mooreova zákona v jeho původní podobě dostává na své fyzikální a ekonomické limity. Miniaturizace tranzistorů se blíží velikosti atomů a náklady na vývoj a výstavbu továren pro nové výrobní procesy exponenciálně rostou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Současné trendy se proto zaměřují na jiné cesty zvyšování výkonu:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Pokročilá pouzdra a 3D integrace&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Spojování více čipů (tzv. chipletů) do jednoho pouzdra nebo jejich vrstvení na sebe.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Specializované architektury&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Vývoj čipů optimalizovaných pro specifické úlohy, jako jsou [[GPU]] pro grafiku a paralelní výpočty nebo [[Tensor Processing Unit|TPU]] pro [[umělá inteligence|umělou inteligenci]] (AI).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Nové materiály&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Výzkum alternativ ke křemíku, např. [[grafen]] nebo [[uhlíkové nanotrubice]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Kvantový počítač|Kvantové výpočty]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Zcela nový paradigma výpočtů, které není založeno na klasických tranzistorech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největšími světovými výrobci polovodičů jsou v současnosti společnosti jako {{Vlajka|Tchaj-wan}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[TSMC]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, {{Vlajka|Jižní Korea}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Samsung]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; a {{Vlajka|USA}} &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Intel]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky: Co je integrovaný obvod? ==&lt;br /&gt;
Představte si obrovské město. V tomto městě jsou miliony domů (to jsou tranzistory), které plní různé funkce – některé jsou obchody, jiné kanceláře, další obytné domy. Všechny tyto domy jsou propojeny hustou sítí silnic a dálnic (to jsou vodivé cesty), po kterých proudí doprava (elektrický proud). Celé toto obrovské, dokonale zorganizované město je postaveno na ploše menší než nehet vašeho malíčku. To je integrovaný obvod.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Před vynálezem čipu byste museli každý dům postavit zvlášť a pak ho pracně propojit s ostatními pomocí dlouhých kabelů. Celé &amp;quot;město&amp;quot; by tak zabíralo plochu několika fotbalových hřišť, bylo by neuvěřitelně drahé a neustále by se v něm něco kazilo. Integrovaný obvod dokázal celé toto město &amp;quot;vytisknout&amp;quot; najednou na jeden malý kousek křemíku. Díky tomu máme dnes malé, výkonné a levné telefony, počítače a všechnu ostatní elektroniku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://www.zdenekplspoje.cz/integrovany-obvod/ Integrovaný obvod :: www.zdenekplspoje.cz]&lt;br /&gt;
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Integrovan%C3%BD_obvod Integrovaný obvod - Wikipedie]&lt;br /&gt;
* [https://fyzika.jreichl.com/main.article/view/1010-integrovane-obvody Integrované obvody :: MEF - Encyklopedie fyziky]&lt;br /&gt;
* [https://www.britannica.com/technology/integrated-circuit Britannica: Integrated circuit]&lt;br /&gt;
* [https://www.computerhistory.org/siliconengine/the-integrated-circuit-is-invented/ Computer History Museum: The Integrated Circuit is Invented]&lt;br /&gt;
* [https://www.nobelprize.org/prizes/physics/2000/kilby/facts/ Nobel Prize: Jack Kilby Facts]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Integrovaný obvod}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Elektronické součástky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Polovodiče]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Mikroelektronika]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Americké vynálezy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>BotOpravář</name></author>
	</entry>
</feed>