Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Igor Romiševskij | celé_jméno = Igor Anatoljevič Romiševskij | obrázek = | datum_narození = 25. března 1940 | místo_narození = Žukovskij, RSFSR | datum_úmrtí = 28. září 2013 | místo_úmrtí = Moskva, Rusko | státní_příslušnost = {{Vlajka|Sovětský svaz}} | povolání = hokejista, trenér, akademik | pozice = obránce | aktivní…“

2026-08-04T13:10:00Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Igor Romiševskij | celé_jméno = Igor Anatoljevič Romiševskij | obrázek = | datum_narození = 25. března 1940 | místo_narození = Žukovskij, RSFSR | datum_úmrtí = 28. září 2013 | místo_úmrtí = Moskva, Rusko | státní_příslušnost = {{Vlajka|Sovětský svaz}} | povolání = hokejista, trenér, akademik | pozice = obránce | aktivní…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = Igor Romiševskij
| celé_jméno = Igor Anatoljevič Romiševskij
| obrázek =
| datum_narození = 25. března 1940
| místo_narození = [[Žukovskij]], [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]
| datum_úmrtí = 28. září 2013
| místo_úmrtí = [[Moskva]], [[Rusko]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Sovětský svaz}}
| povolání = hokejista, trenér, akademik
| pozice = obránce
| aktivní_od = 1960
| aktivní_do = 1972
}}

'''Igor Anatoljevič Romiševskij''' (rusky '''Игорь Анатольевич Ромишевский''') byl sovětský a ruský reprezentant v [[lední hokej|ledním hokeji]], který nastupoval na pozici defenzivního obránce. V prostředí československého sportovního tisku a literatury byl v průběhu sedmdesátých let 20. století v důsledku transkripčních a redakčních chyb často nesprávně označován jménem '''Ilja Romiševskij''', přičemž tento omyl pronikl i do oficiálních statistik některých dobových turnajů.

Jeho profesionální sportovní kariéra je úzce spjata s armádním klubem [[CSKA Moskva (lední hokej)|CSKA Moskva]], se kterým v letech 1961 až 1972 získal devět titulů mistra [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Na mezinárodní scéně reprezentoval [[Sovětská hokejová reprezentace|Svaz sovětských socialistických republik (SSSR)]] v období jeho největší historické dominance. Je dvojnásobným olympijským vítězem ze [[Zimní olympijské hry 1968|Zimních olympijských her v Grenoblu (1968)]] a ze [[Zimní olympijské hry 1972|Zimních olympijských her v Sapporu (1972)]]. Dále je držitelem čtyř zlatých medailí z turnajů o mistrovství světa.

Zcela specifickým rysem jeho kariéry byl jeho akademický přesah. V prostředí sovětského takzvaného státního amatérismu, kde hokejisté formálně figurovali jako armádní důstojníci, ale reálně se věnovali výhradně sportovní přípravě, Romiševskij paralelně s vrcholovým hokejem vystudoval technickou univerzitu a získal titul kandidáta technických věd (ekvivalent Ph.D.). Po ukončení aktivní kariéry působil jako vysokoškolský pedagog, výzkumný pracovník v oblasti biomechaniky a v závěru života zastával funkci prezidenta masové mládežnické organizace Zlatý puk (Zolotaja šajba).

== 👤 Životopis a akademické vzdělání ==
Igor Romiševskij se narodil 25. března 1940 ve městě [[Žukovskij]] v [[Moskevská oblast|Moskevské oblasti]], které v tehdejší době sloužilo jako centrum sovětského leteckého výzkumu. Jeho rodinné zázemí bylo orientováno na technické obory a inženýrství, což formovalo jeho postoj ke vzdělání během celé sportovní kariéry.

S organizovaným hokejem začínal poměrně pozdě v porovnání se svými vrstevníky z elitních moskevských škol. Souběžně s tréninkovým procesem nastoupil v roce 1957 ke studiu na Moskevském lesotechnickém institutu (MLTI), obor výpočetní technika a aplikovaná mechanika. Vysokoškolská studia řádně dokončil v roce 1968, tedy v období, kdy již naplno působil v prvním obranném páru armádního celku CSKA a připravoval se na svůj první olympijský turnaj. Následně pokračoval v postgraduálním studiu a v roce 1974 úspěšně obhájil disertační práci, čímž získal vědeckou hodnost kandidáta technických věd.

Získání inženýrského a vědeckého titulu během aktivní sportovní kariéry představovalo v sovětském hokejovém systému [[Anatolij Tarasov|Anatolije Tarasova]] absolutní anomálii. Systém centrální přípravy CSKA vyžadoval od hráčů jedenáct měsíců v roce pobyt na uzavřené armádní základně Archangelskoje u Moskvy. Romiševskij využíval volný čas mezi vícefázovými tréninky k dálkovému studiu a výzkumné činnosti, což mu u hlavního trenéra Tarasova zajišťovalo specifický respekt, ačkoliv Tarasov obecně preferoval u svých svěřenců absolutní koncentraci výhradně na hokej.

== 💼 Klubová kariéra v sovětské lize ==
Prvním prvoligovým působištěm Igora Romiševského byl klub SKA Kujbyšev (dnešní [[Samara (Rusko)|Samara]]), kam byl odvelen v rámci základní vojenské služby. V nejvyšší soutěži (Vysšaja liga) debutoval v sezóně 1960/1961. Jeho výkony v provinčním armádním klubu neunikly pozornosti centrálního velení v [[Moskva|Moskvě]].

Před začátkem sezóny 1961/1962 byl na přímý příkaz generálního štábu převelen do centrálního armádního klubu [[CSKA Moskva (lední hokej)|CSKA Moskva]]. V tomto týmu strávil zbytek své jedenáctileté hráčské kariéry (až do roku 1972). Tým CSKA pod vedením Anatolije Tarasova v této éře naprosto dominoval sovětskému klubovému hokeji. Romiševskij se musel adaptovat na extrémní fyzickou zátěž a taktickou disciplínu.

Romiševskij se vyprofiloval jako defenzivní specialista. V systému CSKA, který byl založen na neustálé rotaci, rychlých protiútocích a ofenzivní podpoře obránců (systém 2-2-1), plnil roli takzvaného "hlídacího psa". Zatímco jeho častí partneři v obranné dvojici, jako [[Vladimir Lutčenko]] nebo [[Alexandr Ragulin]], pravidelně podporovali útok, Romiševskij zajišťoval defenzivní stabilitu na obranné modré čáře.

Za dvanáct sezón v sovětské nejvyšší soutěži odehrál celkem 437 zápasů a vstřelil 50 branek. Získal devět titulů mistra [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] (v letech 1963, 1964, 1965, 1966, 1968, 1970, 1971 a 1972). Dále se podílel na čtyřech triumfech v Sovětském poháru (1966, 1967, 1968, 1969) a opakovaně s týmem vítězil v tehdejším Poháru evropských mistrů. Svou klubovou kariéru ukončil v roce 1972 ve věku dvaatřiceti let, přičemž hlavním motivem bylo rozhodnutí věnovat se na plný úvazek dokončení vědecké disertace.

== 🌍 Reprezentační kariéra ==
Na mezinárodní scéně reprezentoval [[Sovětská hokejová reprezentace|SSSR]] v celkem 129 oficiálních mezistátních utkáních, ve kterých zaznamenal 15 branek. Vrcholnou formu prokazoval na přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

=== Olympijské hry a mistrovství světa (1968–1970) ===
Do finální nominace pro velký mezinárodní turnaj se poprvé probojoval v roce 1968. Na [[Zimní olympijské hry 1968|Zimních olympijských hrách v Grenoblu]], které byly organizací [[Mezinárodní federace ledního hokeje|IIHF]] souběžně uznány jako mistrovství světa, odehrál 7 zápasů bez bodového zisku. Turnaj byl poznamenán porážkou sovětského týmu od [[Československá hokejová reprezentace|Československa]] (4:5), nicméně díky dalším výsledkům v tabulce hrané systémem každý s každým (zejména díky výhře nad [[Kanadská hokejová reprezentace|Kanadou]]) Sověti získali zlaté medaile.

V roce 1969 se zúčastnil [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1969|Mistrovství světa ve Stockholmu]]. Tento turnaj nesl obrovský politický náboj v důsledku okupace Československa vojsky [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v srpnu předchozího roku. Sovětský svaz na turnaji dvakrát podlehl československému výběru (0:2 a 3:4). Romiševskij v těchto vypjatých utkáních nastupoval v defenzivních formacích s úkolem eliminovat elitní československé střelce. Přes dvě porážky Sovětský svaz nakonec obhájil titul mistrů světa na úkor [[Švédská hokejová reprezentace|Švédska]] a ČSSR díky lepšímu celkovému skóre. Romiševskij zaznamenal na turnaji 1 vstřelenou branku.

Na [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1970|Mistrovství světa 1970]], které se konalo opět ve švédském [[Stockholm|Stockholmu]], uplatnil sovětský tým absolutní dominanci a turnaj vyhrál se ztrátou pouhých dvou bodů. Romiševskij zasáhl do 9 utkání a zaznamenal 3 asistence.

=== Vrchol kariéry: Mistrovství světa 1971 ===
Nejvýraznějšího individuálního ocenění dosáhl na [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1971|Mistrovství světa v roce 1971]] ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]] (turnaj hostila města [[Bern]] a [[Ženeva]]). Sovětský svaz zde potvrdil devátý titul mistrů světa v řadě. Romiševskij podal na turnaji bezchybný defenzivní výkon, který neunikl pozornosti organizátorů.

Ředitelství turnaje [[Mezinárodní federace ledního hokeje|IIHF]] (Directorate Awards) jej na závěr šampionátu vyhlásilo nejlepším obráncem celého mistrovství světa. Tuto cenu sdílel s československým obráncem [[Jan Suchý|Janem Suchým]]. Romiševskij byl rovněž akreditovanými novináři zařazen do All-Star týmu turnaje po bok Suchého, brankáře [[Jiří Holeček|Jiřího Holečka]] a sovětských útočníků [[Anatolij Firsov|Anatolije Firsova]], Vladimira Vikulova a [[Alexandr Malcev|Alexandra Malceva]]. (Poznámka: Právě v historických záznamech z tohoto turnaje je v českých archivech často veden pod nesprávným jménem Ilja Romiševskij).

=== Konec reprezentační dráhy ===
S reprezentačním dresem se rozloučil na [[Zimní olympijské hry 1972|Zimních olympijských hrách 1972]] v japonském [[Sapporo|Sapporu]]. Sovětský výběr zde suverénně získal zlaté medaile. Romiševskij nastoupil v pěti utkáních. Po zisku svého druhého olympijského zlata oznámil konec sportovní kariéry, čímž se dobrovolně připravil o účast v legendární Sérii století (Summit Series) na podzim roku 1972 proti kanadským profesionálům z [[National Hockey League|NHL]].

== 🏒 Herní styl a průkopnictví ==
Romiševského taktický profil byl v rámci sovětského hokeje unikátní. Sovětská škola kladla důraz na techniku, kombinaci a plynulý ofenzivní přechod. Romiševskij byl naopak prvním sovětským obráncem, který do své hry systematicky aplikoval prvek blokování střel vlastním tělem.

Trenér [[Anatolij Tarasov]] ve svých pamětech uváděl, že do příchodu Romiševského považovali sovětští hráči padání do střel za zbytečné a neefektivní riziko. Romiševskij, využívající své znalosti fyziky a biomechaniky, dokázal analyzovat úhly střelby a začal systematicky lehat do dráhy puku, čímž zásadně omezil počet střel propadajících na sovětské brankáře (nejčastěji [[Viktor Konovalenko|Viktora Konovalenka]] a později [[Vladislav Treťjak|Vladislava Treťjaka]]). Tento prvek obětavosti se posléze stal standardní součástí tréninkového procesu defenzivních řad CSKA.

== 🎓 Trenérská, manažerská a akademická činnost ==
Po ukončení hráčské kariéry v roce 1972 se Romiševskij naplno vrátil do akademického prostředí. Mezi lety 1974 a 1979 působil jako vedoucí katedry tělesné výchovy na Moskevském fyzikálně-technickém institutu (MFTI), jedné z nejprestižnějších technických univerzit v tehdejším [[Sovětský svaz|SSSR]]. Jeho výzkum se zaměřoval na biomechaniku sportovního pohybu a optimalizaci tréninkových zátěží na základě fyziologických dat.

V roce 1979 přijal nabídku na návrat k vrcholovému hokeji z pozice hlavního trenéra. Ujal se vedení prvoligového celku [[SKA Petrohrad|SKA Leningrad]] (dnes SKA Petrohrad). Jeho trenérské angažmá však nebylo úspěšné. Tým se pod jeho vedením nedokázal vymanit ze spodních pater ligové tabulky a po dvou sezónách (v roce 1981) byl Romiševskij z funkce odvolán. K profesionálnímu trénování dospělých se již nikdy nevrátil.

Od osmdesátých let se zaměřil na rozvoj mládežnického hokeje. Klíčovou aktivitou se stalo jeho zapojení do organizace Zlatý puk (Zolotaja šajba). Tento celosvazový turnaj, založený v roce 1964 Anatolijem Tarasovem, organizoval hokejové soutěže pro miliony neregistrovaných dětí a amatérských pouličních týmů napříč celým Sovětským svazem (a později [[Rusko|Ruskem]]). Igor Romiševskij převzal vedení této organizace v roce 2006 jako její prezident a řídil ji až do své smrti. Podařilo se mu transformovat strukturu turnaje pro podmínky moderního Ruska a zajistit mu stabilní státní financování.

Zemřel 28. září 2013 ve věku 73 let v [[Moskva|Moskvě]]. Pochován je na elitním Trojekurovském hřbitově (Trojekurovskoje kladbišče) v západní části ruské metropole.

== 📈 Statistiky ==
=== Klubové statistiky ===
Kompletní a nevyfiltrovaná statistika všech sezón v klubové kariéře Igora Romiševského v rámci nejvyšší sovětské ligové soutěže (Vysšaja liga). V souladu s historickou dostupností dat v sovětských archivech pro defenzivní obránce z první poloviny šedesátých let nejsou asistence a trestné minuty zaneseny, neboť tyto metriky nebyly tehdejším svazem systematicky a unifikovaně evidovány pro všechny kluby.

{| class="wikitable"
|-
! Sezóna !! Tým !! Liga !! Zápasy !! Góly !! Asistence !! Body !! Trestné minuty
|-
| 1960/61 || SKA Kujbyšev || Vysšaja liga || 30 || 7 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1961/62 || [[CSKA Moskva (lední hokej)|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 28 || 2 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1962/63 || [[CSKA Moskva (lední hokej)|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 35 || 5 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1963/64 || [[CSKA Moskva (lední hokej)|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 29 || 2 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1964/65 || [[CSKA Moskva (lední hokej)|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 31 || 7 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1965/66 || [[CSKA Moskva (lední hokej)|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 32 || 4 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1966/67 || [[CSKA Moskva (lední hokej)|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 38 || 4 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1967/68 || [[CSKA Moskva (lední hokej)|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 43 || 4 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1968/69 || [[CSKA Moskva (lední hokej)|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 38 || 1 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1969/70 || [[CSKA Moskva (lední hokej)|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 41 || 3 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1970/71 || [[CSKA Moskva (lední hokej)|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 39 || 5 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1971/72 || [[CSKA Moskva (lední hokej)|CSKA Moskva]] || Vysšaja liga || 23 || 6 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|}

=== Reprezentační statistiky ===
Kompletní přehled všech mezinárodních turnajů v reprezentační kariéře Igora Romiševského (turnaje olympijských her v letech 1968 a 1972 byly souběžně započítávány jako mistrovství světa).

{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Tým !! Událost !! Zápasy !! Góly !! Asistence !! Body !! Trestné minuty !! Umístění
|-
| 1968 || [[Sovětská hokejová reprezentace|SSSR]] || [[Zimní olympijské hry 1968|ZOH 1968]] (a MS) || 7 || 0 || 0 || 0 || 4 || 1. místo (Zlato)
|-
| 1969 || [[Sovětská hokejová reprezentace|SSSR]] || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1969|MS 1969]] || 10 || 1 || 2 || 3 || 6 || 1. místo (Zlato)
|-
| 1970 || [[Sovětská hokejová reprezentace|SSSR]] || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1970|MS 1970]] || 9 || 0 || 3 || 3 || 4 || 1. místo (Zlato)
|-
| 1971 || [[Sovětská hokejová reprezentace|SSSR]] || [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1971|MS 1971]] || 8 || 1 || 2 || 3 || 4 || 1. místo (Zlato)
|-
| 1972 || [[Sovětská hokejová reprezentace|SSSR]] || [[Zimní olympijské hry 1972|ZOH 1972]] (a MS) || 4 || 0 || 0 || 0 || 0 || 1. místo (Zlato)
|}

== Zdroje ==
* [https://eliteprospects.com Elite Prospects Hockey Database]
* [https://fhr.ru Federace ledního hokeje Ruska]
* [https://cska-hockey.ru Oficiální historický archiv CSKA Moskva]
* [https://iihf.com International Ice Hockey Federation Official Archives]
* [https://olympics.com International Olympic Committee Official Archives]

{{DEFAULTSORT:Romisevskij, Igor}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Rusové]]
[[Kategorie:Sověti]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 25. března]]
[[Kategorie:Narození 1940]]
[[Kategorie:Narození v Žukovském]]
[[Kategorie:Úmrtí 28. září]]
[[Kategorie:Úmrtí 2013]]
[[Kategorie:Úmrtí v Moskvě]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Sportovci]]
[[Kategorie:Hokejisté]]
[[Kategorie:Hokejoví obránci]]
[[Kategorie:Hráči CSKA Moskva]]
[[Kategorie:Sovětští hokejoví reprezentanti]]
[[Kategorie:Mistři světa v ledním hokeji]]
[[Kategorie:Olympijští vítězové v ledním hokeji]]
[[Kategorie:Zlatí olympijští medailisté]]
[[Kategorie:Sovětští zlatí olympijští medailisté]]
[[Kategorie:Sovětští olympionici]]
[[Kategorie:Účastníci Zimních olympijských her 1968]]
[[Kategorie:Účastníci Zimních olympijských her 1972]]
[[Kategorie:Hokejoví trenéři]]
[[Kategorie:Trenéři SKA Petrohrad]]
[[Kategorie:Vysokoškolští pedagogové]]
[[Kategorie:Sportovní funkcionáři]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini (FilmedyBot 3.2)]]

Ilja Romiševskij - Historie editací