<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Igor_Fjodorovi%C4%8D_Stravinskij</id>
	<title>Igor Fjodorovič Stravinskij - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Igor_Fjodorovi%C4%8D_Stravinskij"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Igor_Fjodorovi%C4%8D_Stravinskij&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-25T11:20:07Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Igor_Fjodorovi%C4%8D_Stravinskij&amp;diff=17354&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Igor_Fjodorovi%C4%8D_Stravinskij&amp;diff=17354&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-22T07:52:28Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - hudební skladatel&lt;br /&gt;
| jméno = Igor Fjodorovič Stravinskij&lt;br /&gt;
| obrázek = &lt;br /&gt;
| popisek = &lt;br /&gt;
| datum_narození = 17. června 1882&lt;br /&gt;
| místo_narození = Oranienbaum, [[Ruské impérium]]&lt;br /&gt;
| datum_úmrtí = 6. dubna 1971&lt;br /&gt;
| místo_úmrtí = [[New York]], [[USA]]&lt;br /&gt;
| národnost = ruská, francouzská, americká&lt;br /&gt;
| období = [[Hudba 20. století]]&lt;br /&gt;
| žánr = [[Neoklasicismus]], [[Serialismus]], [[Moderní klasická hudba]]&lt;br /&gt;
| povolání = [[Skladatel]], [[klavírista]], [[dirigent]]&lt;br /&gt;
| významná díla = [[Svěcení jara]], [[Petruška]], [[Pták Ohnivák]], [[Život prostopášníka]], [[Žalmová symfonie]]&lt;br /&gt;
| manželka = Jekatěrina Nosenková (1906–1939)&amp;lt;br&amp;gt;Věra de Bosset (1940–1971)&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Igor Fjodorovič Stravinskij&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (rusky &amp;#039;&amp;#039;Игорь Фёдорович Стравинский&amp;#039;&amp;#039;; [[17. červen|17. června]] [[1882]], [[Oranienbaum]] – [[6. duben|6. dubna]] [[1971]], [[New York]]) byl [[Rusko|ruský]], později [[Francie|francouzský]] a nakonec [[Spojené státy americké|americký]] [[hudební skladatel]], [[klavírista]] a [[dirigent]]. Je všeobecně považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších skladatelů [[Hudba 20. století|20. století]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho tvůrčí dráha je pozoruhodná svou stylistickou rozmanitostí. Proslulost si získal třemi balety, které složil pro soubor [[Ballets Russes]] (Ruský balet) impresária [[Sergej Pavlovič Ďagilev|Sergeje Ďagileva]]: &amp;#039;&amp;#039;[[Pták Ohnivák]]&amp;#039;&amp;#039; (1910), &amp;#039;&amp;#039;[[Petruška]]&amp;#039;&amp;#039; (1911) a &amp;#039;&amp;#039;[[Svěcení jara]]&amp;#039;&amp;#039; (1913). Poslední z nich, &amp;#039;&amp;#039;Svěcení jara&amp;#039;&amp;#039;, svou skandální pařížskou premiérou proměnilo způsob, jakým následující generace skladatelů uvažovaly o rytmické struktuře, a je považováno za milník moderní hudby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Stravinského tvorbu lze rozdělit do tří hlavních období: ruského, neoklasického a seriálního. Každé z těchto období se vyznačuje jedinečným přístupem k melodii, harmonii a instrumentaci, přičemž společným jmenovatelem zůstává jeho geniální práce s rytmem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Život a kariéra ==&lt;br /&gt;
=== 🇷🇺 Ruské období (1882–1914) ===&lt;br /&gt;
Igor Stravinskij se narodil v Oranienbaumu (dnes [[Lomonosov]]) nedaleko [[Petrohrad|Petrohradu]]. Jeho otec, Fjodor Stravinskij, byl významným basovým pěvcem v Mariinském divadle, a mladý Igor tak vyrůstal v hudebně a kulturně podnětném prostředí. Navzdory svému talentu na přání rodičů studoval práva na Petrohradské univerzitě.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zásadním zlomem v jeho životě bylo setkání se skladatelem [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov|Nikolajem Rimským-Korsakovem]] v roce [[1902]]. Rimskij-Korsakov rozpoznal jeho mimořádný talent a stal se jeho soukromým učitelem. Pod jeho vedením Stravinskij složil svá první díla, jako je &amp;#039;&amp;#039;Symfonie Es dur&amp;#039;&amp;#039; a orchestrální fantazie &amp;#039;&amp;#039;Ohňostroj&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Právě &amp;#039;&amp;#039;Ohňostroj&amp;#039;&amp;#039; zaujal vlivného impresária [[Sergej Pavlovič Ďagilev|Sergeje Ďagileva]], který hledal mladé talenty pro svůj pařížský baletní soubor [[Ballets Russes]]. Pověřil Stravinského složením hudby k baletu na motivy ruské pohádky, a tak vznikl &amp;#039;&amp;#039;[[Pták Ohnivák]]&amp;#039;&amp;#039; (1910). Balet měl obrovský úspěch a ze Stravinského se přes noc stala mezinárodní hvězda. Následovaly další dva úspěšné balety: &amp;#039;&amp;#039;[[Petruška]]&amp;#039;&amp;#039; (1911), který brilantně využívá techniku [[bitonalita|bitonality]], a revoluční &amp;#039;&amp;#039;[[Svěcení jara]]&amp;#039;&amp;#039; (1913). Premiéra &amp;#039;&amp;#039;Svěcení jara&amp;#039;&amp;#039; v [[Paříž]]i vyvolala jeden z největších divadelních skandálů v historii. Publikum, šokované barbarskou, pulzující hudbou a nekonvenční choreografií [[Vaclav Fomič Nižinskij|Vaclava Nižinského]], se rozdělilo na dva tábory a v sále propukla rvačka. Přesto se dílo stalo jedním z pilířů moderní hudby.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🇨🇭 Švýcarské a francouzské období (1914–1939) ===&lt;br /&gt;
Vypuknutí [[první světová válka|první světové války]] a následná [[Říjnová revoluce]] v [[Rusko|Rusku]] Stravinského odřízly od vlasti. Usadil se v neutrálním {{Vlajka|Švýcarsko}} [[Švýcarsko|Švýcarsku]], kde se musel vyrovnat s omezenými finančními i uměleckými prostředky. To ho vedlo k tvorbě komornějších děl, jako je divadelní kus &amp;#039;&amp;#039;[[Příběh vojáka]]&amp;#039;&amp;#039; (L&amp;#039;Histoire du soldat, 1918), který je psán pro malý soubor a vypravěče.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po válce se přestěhoval do {{Vlajka|Francie}} [[Francie|Francie]], kde se stal ústřední postavou hudební avantgardy. V této době se jeho styl radikálně proměnil. Odvrátil se od ruského folklorismu a přiklonil se k [[neoklasicismus|neoklasicismu]]. Inspiroval se hudbou 18. století, zejména [[Johann Sebastian Bach|Bachem]] a [[Georg Friedrich Händel|Händelem]], a aplikoval na ni moderní harmonické a rytmické postupy. Klíčovým dílem tohoto období je balet &amp;#039;&amp;#039;[[Pulcinella]]&amp;#039;&amp;#039; (1920), založený na hudbě [[Giovanni Battista Pergolesi|Giovanniho Battisty Pergolesiho]]. Mezi další významná díla patří opera-oratorium &amp;#039;&amp;#039;[[Oedipus Rex]]&amp;#039;&amp;#039; (1927) a majestátní &amp;#039;&amp;#039;[[Žalmová symfonie]]&amp;#039;&amp;#039; (Symphonie de Psaumes, 1930).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Konec 30. let byl pro Stravinského obdobím osobních tragédií. V krátkém sledu zemřela jeho dcera Ludmila, manželka Jekatěrina (sestřenice, se kterou se oženil v roce 1906) a jeho matka. Sám onemocněl [[tuberkulóza|tuberkulózou]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🇺🇸 Americké období (1939–1971) ===&lt;br /&gt;
S blížící se [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] přijal Stravinskij pozvání přednášet na [[Harvardova univerzita|Harvardově univerzitě]] a emigroval do {{Vlajka|USA}} [[Spojené státy americké|Spojených států]]. Usadil se v [[Hollywood]]u v [[Kalifornie|Kalifornii]]. V roce [[1940]] se oženil se svou dlouholetou milenkou, herečkou a malířkou Věrou de Bosset, a v roce [[1945]] získal americké občanství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V [[USA]] pokračoval v neoklasickém stylu, jehož vrcholem je jeho jediná celovečerní opera v angličtině, &amp;#039;&amp;#039;[[Život prostopášníka]]&amp;#039;&amp;#039; (The Rake&amp;#039;s Progress, 1951), s libretem [[Wystan Hugh Auden|W. H. Audena]] a Chestera Kallmana.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po smrti svého rivala, tvůrce [[dodekafonie]] [[Arnold Schönberg|Arnolda Schönberga]] v roce [[1951]], začal Stravinskij pod vlivem svého asistenta, dirigenta [[Robert Craft|Roberta Crafta]], experimentovat se [[serialismus|seriálními]] technikami. Tento pozdní obrat mnohé překvapil, ale Stravinskij si dvanáctitónovou metodu přizpůsobil svému vlastnímu stylu. K vrcholům jeho seriálního období patří balet &amp;#039;&amp;#039;Agon&amp;#039;&amp;#039; (1957) a duchovní díla jako &amp;#039;&amp;#039;Canticum Sacrum&amp;#039;&amp;#039; (1955) a &amp;#039;&amp;#039;Threni&amp;#039;&amp;#039; (1958).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce [[1962]], na pozvání [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikity Chruščova]], se po téměř padesáti letech nakrátko vrátil do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], kde byl triumfálně přijat. Poslední léta života strávil v [[New York]]u. Zemřel 6. dubna 1971 a na své přání byl pohřben v [[Benátky|Benátkách]] na ostrovním hřbitově San Michele, nedaleko hrobu Sergeje Ďagileva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎶 Hudební styl a inovace ==&lt;br /&gt;
Stravinského dílo je definováno neustálou proměnou a hledáním nových výrazových prostředků. Jeho kariéru lze rozdělit do tří odlišných, avšak vzájemně propojených fází.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ruské období (cca 1907–1919):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Charakteristické čerpáním z ruského folkloru, pohádek a lidových nápěvů. Hudba je plná barevné, opulentní instrumentace (ovlivněné Rimským-Korsakovem), ostře disonantních harmonií, [[bitonalita|bitonality]] a především komplexních, nepravidelných a motorických rytmů. Vrcholem je &amp;#039;&amp;#039;Svěcení jara&amp;#039;&amp;#039;, které svou rytmickou energií a brutalitou předznamenalo velkou část hudby 20. století.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Neoklasické období (cca 1920–1954):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jako reakce na pozdně romantickou subjektivitu a expresionismus se Stravinskij obrátil k formální čistotě, objektivitě a řádu hudby [[baroko|baroka]] a [[klasicismus|klasicismu]]. Používal formy jako [[concerto grosso]], [[fuga]] nebo [[symfonie]]. Orchestr zmenšil, hudba se stala průzračnější, úspornější a lineárnější. Rytmická složka však zůstala stále stejně důležitá a inovativní.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Seriální období (cca 1954–1968):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; V pozdní fázi své tvorby adoptoval dvanáctitónovou techniku [[Druhá vídeňská škola|Druhé vídeňské školy]] ([[Arnold Schönberg]], [[Alban Berg]], [[Anton Webern]]). I v tomto přísně strukturovaném systému si však zachoval svůj osobitý rukopis, zejména v oblasti rytmu, instrumentace a religiózní tematiky. Jeho seriální hudba je často úsporná, asketická a duchovně hluboká.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🎼 Významná díla ==&lt;br /&gt;
=== Balety ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;[[Pták Ohnivák]]&amp;#039;&amp;#039; (L&amp;#039;Oiseau de feu, 1910)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;[[Petruška]]&amp;#039;&amp;#039; (Pétrouchka, 1911)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;[[Svěcení jara]]&amp;#039;&amp;#039; (Le Sacre du printemps, 1913)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;[[Pulcinella]]&amp;#039;&amp;#039; (1920)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Svatba&amp;#039;&amp;#039; (Les Noces, 1923)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Apollon musagète&amp;#039;&amp;#039; (1928)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Polibek víly&amp;#039;&amp;#039; (Le Baiser de la fée, 1928)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Hra v karty&amp;#039;&amp;#039; (Jeu de cartes, 1936)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Orpheus&amp;#039;&amp;#039; (1947)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Agon&amp;#039;&amp;#039; (1957)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Opery a divadelní díla ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Slavík&amp;#039;&amp;#039; (Le Rossignol, 1914)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;[[Příběh vojáka]]&amp;#039;&amp;#039; (L&amp;#039;Histoire du soldat, 1918)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Mavra&amp;#039;&amp;#039; (1922)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;[[Oedipus Rex]]&amp;#039;&amp;#039; (opera-oratorium, 1927)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Persefona&amp;#039;&amp;#039; (melodram, 1934)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;[[Život prostopášníka]]&amp;#039;&amp;#039; (The Rake&amp;#039;s Progress, 1951)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Orchestrální díla ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Symfonie Es dur&amp;#039;&amp;#039; (1907)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Ohňostroj&amp;#039;&amp;#039; (Feu d&amp;#039;artifice, 1908)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Symfonie pro dechové nástroje&amp;#039;&amp;#039; (1920)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Koncert pro klavír a dechové nástroje&amp;#039;&amp;#039; (1924)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Houslový koncert D dur&amp;#039;&amp;#039; (1931)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Koncert pro dva klavíry&amp;#039;&amp;#039; (1935)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Dumbarton Oaks Concerto&amp;#039;&amp;#039; (1938)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Symfonie C dur&amp;#039;&amp;#039; (1940)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Symfonie o třech větách&amp;#039;&amp;#039; (1945)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Vokální a sborová díla ===&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;[[Žalmová symfonie]]&amp;#039;&amp;#039; (Symphonie de Psaumes, 1930)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Mše&amp;#039;&amp;#039; (Mass, 1948)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Cantata&amp;#039;&amp;#039; (1952)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Canticum Sacrum&amp;#039;&amp;#039; (1955)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Threni&amp;#039;&amp;#039; (1958)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;A Sermon, a Narrative and a Prayer&amp;#039;&amp;#039; (1961)&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;Requiem Canticles&amp;#039;&amp;#039; (1966)&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏛️ Odkaz a vliv ==&lt;br /&gt;
Igor Stravinskij je jednou z dominantních postav hudby 20. století. Jeho schopnost neustále se vyvíjet a absorbovat nové vlivy, aniž by ztratil svou jedinečnou identitu, je v dějinách hudby téměř bezprecedentní. Jeho největší přínos spočívá v osvobození rytmu, který se v jeho díle stal rovnocennou, ne-li dominantní složkou hudební řeči.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ovlivnil nespočet skladatelů po celém světě, včetně členů [[Pařížská šestka|Pařížské šestky]] (např. [[Darius Milhaud]], [[Francis Poulenc]]), amerických skladatelů jako [[Aaron Copland]] a [[Elliott Carter]], i minimalistů jako [[Philip Glass]] a [[Steve Reich]]. Jeho hudba je pevnou součástí repertoáru symfonických orchestrů a baletních souborů a často se používá ve filmu – například části &amp;#039;&amp;#039;Svěcení jara&amp;#039;&amp;#039; byly použity ve filmu &amp;#039;&amp;#039;[[Fantazie]]&amp;#039;&amp;#039; od [[Walt Disney|Walta Disneyho]]. Stravinskij dokázal, že tradice a revoluce se v umění nemusí vylučovat, ale mohou tvořit silnou a inspirativní syntézu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧑‍🏫 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Neoklasicismus:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Zjednodušeně řečeno &amp;quot;návrat ke klasice&amp;quot;. Stravinskij se v tomto období inspiroval hudbou z 18. století (jako byl [[Johann Sebastian Bach|Bach]] nebo [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozart]]), ale použil moderní, často &amp;quot;kousavé&amp;quot; rytmy a harmonie. Je to jako postavit moderní dům ze starých, klasických cihel – tvar je nový a překvapivý, ale materiál je povědomý.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Bitonalita:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Použití dvou různých tónin (sad tónů) současně. Představte si, že jedna ruka hraje na klavír veselou melodii v C dur a druhá ruka hraje jinou, třeba smutnou melodii v F# dur. Výsledný zvuk je napjatý a disonantní, což Stravinskij mistrně využíval k vytvoření pocitu chaosu nebo střetu dvou světů, jako například v baletu &amp;#039;&amp;#039;Petruška&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Serialismus (Dodekafonie):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Dá se popsat jako &amp;quot;hudba podle pravítka&amp;quot;. Skladatel si vytvoří řadu všech 12 tónů chromatické stupnice a v celé skladbě ji musí používat v daném pořadí (a jejích matematických variacích – pozpátku, vzhůru nohama atd.). Žádný tón se nesmí opakovat, dokud nezazní všechny ostatní z řady. Je to velmi strukturovaný a intelektuální způsob skládání, který si Stravinskij osvojil v pozdním věku.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ballets Russes:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Legendární ruský baletní soubor, který na začátku 20. století působil hlavně v [[Paříž]]i. Nebyl to jen balet, ale multimediální projekt spojující avantgardní hudbu, tanec, výtvarné umění (kostýmy a scény navrhovali umělci jako [[Pablo Picasso]]). Vedl ho geniální organizátor [[Sergej Pavlovič Ďagilev|Sergej Ďagilev]] a právě pro něj Stravinskij napsal svá nejslavnější raná díla, která mu zajistila světovou slávu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Stravinskij, Igor}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=22.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ruští hudební skladatelé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Francouzští hudební skladatelé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Američtí hudební skladatelé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Skladatelé klasické hudby 20. století]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Neoklasicističtí skladatelé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Skladatelé dodekafonie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ruští klavíristé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Ruští dirigenti]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození 1882]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úmrtí 1971]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Pohřbení v Benátkách]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>