https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Hustope%C4%8De_nad_Be%C4%8Dvou 2026-06-07T17:21:43Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.44.2 https://infopedia.cz/index.php?title=Hustope%C4%8De_nad_Be%C4%8Dvou&diff=126161&oldid=prev 2026-06-07T00:18:03Z

<p>založena nová stránka s textem „{{Infobox Sídlo | název = Hustopeče nad Bečvou | obrázek = | typ = městys | země = {{Vlajka|Česko}} | kraj = <a href="/index.php/Olomouck%C3%BD_kraj" title="Olomoucký kraj">Olomoucký kraj</a> | okres = <a href="/index.php?title=Okres_P%C5%99erov&amp;action=edit&amp;redlink=1" class="new" title="Okres Přerov (stránka neexistuje)">Přerov</a> | historická_země = <a href="/index.php/Morava" title="Morava">Morava</a> | starosta = Ing. Júlia Vozáková | počet_obyvatel = 1 751 | rozloha = 23,91 km² | nadmořská_výška = 272 | první_písemná_zmínka = 1201 | psč = 753 66 | web = [https://www.ihustopece.cz/ Oficiální web městyse] }} &#039;&#039;&#039;Hustopeče nad B…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Sídlo<br /> | název = Hustopeče nad Bečvou<br /> | obrázek = <br /> | typ = městys<br /> | země = {{Vlajka|Česko}}<br /> | kraj = [[Olomoucký kraj]]<br /> | okres = [[Okres Přerov|Přerov]]<br /> | historická_země = [[Morava]]<br /> | starosta = Ing. Júlia Vozáková<br /> | počet_obyvatel = 1 751<br /> | rozloha = 23,91 km²<br /> | nadmořská_výška = 272<br /> | první_písemná_zmínka = 1201<br /> | psč = 753 66<br /> | web = [https://www.ihustopece.cz/ Oficiální web městyse]<br /> }}<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Hustopeče nad Bečvou&#039;&#039;&#039; jsou městys nacházející se v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]] na samém východním okraji [[Okres Přerov|okresu Přerov]] v [[Česko|České republice]]. Obec leží v širokém údolí řeky [[Bečva (řeka)|Bečvy]], strategicky situována na hlavní dopravní tepně zhruba na půli cesty mezi městy [[Hranice (okres Přerov)|Hranice]] a [[Valašské Meziříčí]]. Celé katastrální území městyse se rozkládá na ploše téměř 24 kilometrů čtverečních a k roku 2026 zde žije přibližně 1 750 obyvatel. Městys se skládá ze čtyř administrativních částí: samotných Hustopečí nad Bečvou a připojených obcí [[Poruba (Hustopeče nad Bečvou)|Poruba]], [[Vysoká (Hustopeče nad Bečvou)|Vysoká]] a [[Hranické Loučky]].<br /> <br /> Z historického a turistického hlediska jsou Hustopeče nad Bečvou významné především díky svému monumentálnímu renesančnímu zámku s unikátním arkádovým nádvořím, který nechal na konci šestnáctého století vybudovat moravský šlechtický rod [[Žerotínové|pánů ze Žerotína]]. Zámek tvoří architektonickou dominantu obce společně s přilehlým farním kostelem Povýšení svatého Kříže. Obec má bohatou historii utvářenou soužitím české, německé a v minulosti i početné židovské komunity.<br /> <br /> V moderních dějinách se městys dostal do širokého povědomí české veřejnosti v souvislosti s bezprecedentní ekologickou havárií z konce února roku 2025, kdy na zdejším hlavním železničním koridoru došlo k masivnímu vykolejení vlakových cisteren a úniku nebezpečného benzenu do okolní krajiny. Následné gigantické sanační práce a obnova narušeného ekosystému formují každodenní život městyse po celou druhou polovinu dvacátých let jedenadvacátého století.<br /> <br /> == 🗓 Současnost ==<br /> V letech 2025 a 2026 čelí samospráva městyse Hustopeče nad Bečvou pod vedením dlouholeté starostky [[Júlia Vozáková|Ing. Júlie Vozákové]] jedné z nejtěžších zkoušek ve své moderní historii. Život v obci je silně ovlivněn odstraňováním následků rozsáhlé ekologické havárie, ke které došlo 28. února 2025. Toho dne poblíž železniční stanice Hustopeče nad Bečvou na mezinárodní trati č. 280 ([[Hranice na Moravě]] – Púchov) vážně havaroval nákladní vlak, přičemž z proražených cisteren uniklo obrovské množství toxického benzenu přímo do podloží v těsné blízkosti řeky [[Bečva (řeka)|Bečvy]] a místních štěrkopískových jezer.<br /> <br /> Tato bezprecedentní událost vyvolala okamžitou reakci složek integrovaného záchranného systému a následně i [[Česká inspekce životního prostředí|České inspekce životního prostředí]] (ČIŽP) a krizového štábu Ministerstva životního prostředí. Během roku 2025 a 2026 probíhají v okolí městyse enormní sanační práce. K zamezení šíření kontaminace do řeky a do takzvané Vodní nádrže č. 6 byla do země zaražena masivní ocelová těsnící stěna (takzvaná larsenová stěna). Kontaminovaná podzemní voda je nepřetržitě čerpána a čištěna prostřednictvím speciálních filtrů s aktivním uhlím, a to i v náročných zimních měsících, kdy musela být celá sanační technologie nákladně zateplena. Pravidelná měření naštěstí v roce 2026 potvrdila, že bezprostřední zdravotní rizika obyvatelům Hustopečí nehrozí, ačkoliv se jedná o mimořádný zásah do života městyse a okolní přírody.<br /> <br /> Kromě řešení ekologické krize pokračuje v městysi běžný rozvoj infrastruktury. Obcí prochází frekventovaná silnice první třídy I/35, na níž probíhají dílčí rekonstrukce, například úpravy semaforů a křižovatek. Olomoucký kraj zde investuje do dopravy, zatímco obec úspěšně čerpá prostředky z fondů [[Evropská unie|Evropské unie]] (Fond soudržnosti) na protipovodňová opatření, rekonstrukce bytových jednotek a modernizaci lesnické techniky pro správu obecních lesů. Dočasným omezením pro turistický ruch se stalo uzavření části populární [[Cyklostezka Bečva|Cyklostezky Bečva]], jejíž provoz musel být kvůli stavebním a sanačním pracím částečně přerušen až do konce roku 2027.<br /> <br /> == ⏳ Historie ==<br /> Oblast dnešních Hustopečí nad Bečvou patří k velmi starým sídelním lokalitám. V širším regionu údolí [[Bečva (řeka)|Bečvy]] a [[Moravská brána|Moravské brány]] jsou archeologicky doložena pravěká osídlení z období neolitu, avšak samotné počátky městyse jsou spojeny až s vrcholným středověkem. <br /> <br /> První historicky spolehlivě doložená písemná zmínka pochází z roku 1201, kdy je v listinách zmiňován &quot;statek hustopečský&quot;. O necelá dvě století později, v roce 1349, prameny uvádějí, že osadu přenechal Milota z Bránic svému bratrovi Benešovi, který ji obratem prodal mocnému rodu pánů z Kravař. Význam osady rychle rostl a již v roce 1397 byly Hustopeče povýšeny na město (později na městys), čímž získaly cenná tržní práva. Do konce 15. století panství střídalo majitele z řad nižší i vyšší moravské šlechty, přičemž se předpokládá, že v této době v obci ještě nestálo žádné stálé panské sídlo v podobě hradu či tvrze.<br /> <br /> Zásadní architektonický a hospodářský rozkvět přišel v průběhu 16. století. Tehdy panství získala starojičínská větev vlivného protestantského rodu [[Žerotínové|pánů ze Žerotína]]. Karel (starší) ze Žerotína zde zahájil výstavbu reprezentativní renesanční rezidence – dnešního zámku. Po jeho smrti v díle pokračoval jeho syn Viktorín ze Žerotína, který stavební práce na zámku dokončil a v letech 1597 až 1611 inicioval také výstavbu místního farního kostela. V té době byla většina obyvatelstva utrakvistického nebo protestantského vyznání. Změna přišla po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]]. Panství převzala katolická šlechta a pod tvrdým nátlakem biskupa a nového majitele [[Karel I. z Lichtenštejna|Karla z Lichtenštejna]] byla obec do roku 1628 násilně rekatolizována. V roce 1671 pak byla zdejší fara dokonce povýšena na děkanát.<br /> <br /> V 17. a 18. století začal význam městyse uvadat, neboť zámek sloužil spíše jako úřední a správní budova a šlechta zde trvale nesídlila. Obrat nastal v roce 1799, kdy panství zakoupil původně lotrinský hraběcí rod de Baillou. V polovině 19. století zřídil hrabě Josef z Baillou v Hustopečích vzorné, na svou dobu velmi moderní a inovativní zemědělské hospodářství. Rod Baillou vlastnil zámek a zdejší statky nepřetržitě až do roku 1945, kdy jim byl majetek na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] zkonfiskován státem.<br /> <br /> === Národnostní a náboženské složení v historii ===<br /> Významnou stopu zanechalo v Hustopečích židovské osídlení. Židé se zde usazovali již od 14. století, ale silnou a organizovanou komunitu vytvořili až počátkem 17. století díky podpoře Lichtenštejnů. Přestože byli v roce 1651 z městyse dočasně vypovězeni, později se vrátili a sehráli důležitou roli v místním obchodu. Roku 1886 byl v obci upraven židovský hřbitov, o čtyři roky později vyrostla nová synagoga a v roce 1892 získala komunita oficiální status židovské náboženské obce. Statistiky z přelomu 19. a 20. století ukazují, že vedle drtivé katolické většiny (kolem 90 %) a malé evangelické menšiny tvořili Židé asi 7 % obyvatelstva.<br /> <br /> Po národnostní stránce byly Hustopeče nad Bečvou dlouho na etnickém rozhraní. V dobách [[Rakousko-Uhersko|rakouské monarchie]] zde žilo převážně německy mluvící obyvatelstvo. Po vzniku [[První Československá republika|první Československé republiky]] se však poměr začal rychle vyrovnávat. Při sčítání lidu v roce 1930 se z 3 719 obyvatel (včetně připojených osad) hlásilo 1 862 osob k německé národnosti (50 %) a 1 715 k československé národnosti (46 %). Po druhé světové válce a vysídlení sudetských Němců se stal městys téměř výlučně českým.<br /> <br /> == 🏰 Památky a zajímavosti ==<br /> <br /> === Zámek Hustopeče nad Bečvou ===<br /> Největším klenotem městyse je &#039;&#039;&#039;Zámek Hustopeče nad Bečvou&#039;&#039;&#039;, považovaný znalci za stavbu s jedním z nejkrásnějších renesančních arkádových nádvoří na celé Moravě. Zámek byl budován v letech 1584 až 1596 (s finálními interiérovými úpravami do druhého desetiletí 17. století). <br /> <br /> Dispozičně jde o mohutnou čtyřkřídlou budovu obklopující pravoúhlé vnitřní nádvoří. Výstavbu arkád, které se tyčí ve dvou podlažích nad sebou, prováděli přizvaní italští kameničtí mistři, což dodává stavbě typický jižanský, lehký charakter. Arkády nesou bohatou reliéfní výzdobu a na průčelích se dodnes fragmentárně dochovalo cenné [[Sgrafito|sgrafito]]. Během 18. století za vlastnictví rodu Podstatských z Prusinovic bylo přistavěno nižší severní křídlo. Z interiérové výzdoby stojí za zmínku především bohaté hřebínkové renesanční klenby v přízemí a dochované zbytky jemných rokokových nástěnných maleb v několika panských komnatách. Ve vestibulu zámku je umístěn historicky cenný náhrobek samotného Viktorína ze Žerotína (zemřel 1611).<br /> <br /> V poválečné historii čekal zámek trpký osud. Poté, co byl rodině Baillou znárodněn, byl využíván jen utilitárně, chátral a byl dlouho uzavřen veřejnosti. Působil zde mimo jiné Okresní národní výbor Vsetín a následně sloužil zámek desítky let jako gigantický depozitář pro nedaleké Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V roce 2001 se po dlouhém politickém boji podařilo městysi získat zámek do vlastnictví zdarma. Od roku 2005 probíhá jeho postupná obnova. <br /> <br /> Dnes je zámek oživenou kulturní institucí. V ojedinělém zámeckém sklepení bylo vybudováno obsáhlé lapidárium, které chrání vzácné, erozí ohrožené pískovcové prvky z původních arkád. Velkým turistickým lákadlem je v prostorách zámku také specializované &#039;&#039;&#039;Řeznické muzeum&#039;&#039;&#039;, které mapuje staletou tradici zpracování masa na Moravě a historii proslulé rodinné uzenářské firmy Váhala a spol., jež byla v Hustopečích založena již v roce 1933. K dispozici je také menší hudební a filmové muzeum.<br /> <br /> === Kostel a další památky ===<br /> Na zámek bezprostředně navazuje farní &#039;&#039;&#039;Kostel Povýšení sv. Kříže&#039;&#039;&#039;. Původně starší svatostánek byl koncem 16. století Žerotíny kompletně přestavěn v renesančním duchu. Po ničivém požáru v roce 1711 prošel barokními úpravami. Soubor kostela a zámku představuje vynikající ukázku šlechtického urbanismu na pomezí střední Moravy a Valašska. V obci lze narazit také na terénní pozůstatky dřívější vodní tvrze (drobný pahorek v poli), která zámku předcházela.<br /> <br /> == 🌲 Geografie a příroda ==<br /> Geomorfologicky leží území městyse v provincii [[Západní Karpaty]], konkrétně na pomezí Podbeskydské a Kelčské pahorkatiny v úvalu řeky [[Bečva (řeka)|Bečvy]]. Krajina zde tvoří přirozený přechod mezi rovinatou Hanou a kopcovitým Valašskem. Zcela unikátním geografickým faktem je, že skrze severozápadní část katastru (zejména přes místní část Hranické Loučky) probíhá &#039;&#039;&#039;hlavní evropská rozvodnice&#039;&#039;&#039; oddělující úmoří Baltského moře (řeka [[Odra]]) a Černého moře (povodí Moravy a Dunaje, kam spadá řeka Bečva).<br /> <br /> Na jihu katastru, bezprostředně u řeky Bečvy, se rozkládá rozlehlá soustava vodních ploch nazývaná &#039;&#039;&#039;Štěrkopísková jezera Hustopeče nad Bečvou&#039;&#039;&#039;. Tato jezera (označovaná často jen čísly) nevznikla přirozeně, ale jsou zatopenými pozůstatky masivní těžby říčního štěrkopísku ve 20. století. Dnes představují nesmírně cenný krajinný prvek. Slouží ke sportovnímu rybolovu, letní rekreaci (neoficiálnímu koupání) a především představují útočiště pro mnoho druhů vodního ptactva a obojživelníků. Právě do těsné blízkosti těchto zranitelných jezer pronikl benzen během vlakové havárie v roce 2025. Okolo jezer vede trasa oblíbené cyklistické tepny, [[Cyklostezka Bečva|Cyklostezky Bečva]], známé jako &quot;cyklodálnice východní Moravy&quot;.<br /> <br /> == 📈 Statistiky a data ==<br /> Pro pochopení demografického vývoje a struktury obce jsou klíčová historická sčítání lidu. Následující tabulka obsahuje ucelená a nezkrácená data ze všech celostátních cenzů za uplynulých více než 150 let, doplněná o aktuální data k roku 2025. Tato čísla dokumentují demografické otřesy spojené s první světovou válkou i následnými odsuny obyvatelstva po roce 1945.<br /> <br /> === Vývoj počtu obyvatel a domů v Hustopečích nad Bečvou (1869–2025) ===<br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 !! 2025<br /> |-<br /> ! Počet obyvatel<br /> | 1 672 || 1 780 || 1 902 || 1 817 || 1 816 || 1 680 || 1 850 || 1 684 || 1 777 || 1 606 || 1 751 || 1 749 || 1 750 || 1 721 || 1 695 || 1 751<br /> |-<br /> ! Počet domů<br /> | 306 || 294 || 302 || 298 || 300 || 297 || 319 || 364 || 372 || 370 || 377 || 415 || 435 || 460 || 485 || -<br /> |}<br /> &#039;&#039;(Poznámka k tabulce: Údaje zahrnují celé současné území městyse včetně všech jeho přidružených místních částí. Zjevný pokles obyvatel po roce 1930 souvisí s odsunem německého obyvatelstva, ačkoli byl z velké části kompenzován dosídlením. Stabilizace na úrovni cca 1750 obyvatel probíhá nepřetržitě od 80. let dvacátého století).&#039;&#039;<br /> <br /> === Místní části městyse ===<br /> Administrativně se městys rozpadá na čtyři historicky samostatná sídla (katastrální území), která dnes tvoří jeden ucelený správní celek.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Název části !! Popis a charakteristika !! Geografická poloha v rámci městyse<br /> |-<br /> | &#039;&#039;&#039;Hustopeče nad Bečvou&#039;&#039;&#039; || Jádro městyse. Nachází se zde historické náměstí, renesanční zámek, farní kostel, budova úřadu městyse, základní škola a největší koncentrace obyvatel a služeb. || Rozkládá se v centrální jižní části přímo v údolí řeky Bečvy u hlavních tahů.<br /> |-<br /> | &#039;&#039;&#039;Vysoká&#039;&#039;&#039; || Zemědělská a rezidenční místní část s typickou zástavbou venkovského charakteru. Za obcí se terén zvedá k vrchům Podbeskydské pahorkatiny. || Leží bezprostředně severně od centra městyse na mírném svahu.<br /> |-<br /> | &#039;&#039;&#039;Poruba&#039;&#039;&#039; || Menší obecní část protnutá místními komunikacemi, která si dodnes zachovává svůj velmi klidný, spíše agrární a chalupářský ráz. || Nachází se severovýchodním směrem od vlastních Hustopečí.<br /> |-<br /> | &#039;&#039;&#039;Hranické Loučky&#039;&#039;&#039; || Geograficky nejpozoruhodnější část, kterou fyzicky prochází kontinentální rozvodí mezi Baltem a Černým mořem. Odsud odvádí srážky potok Luha už do povodí Odry. || Nejvzdálenější část, položená severozápadním směrem u hranic katastru.<br /> |}<br /> <br /> == 💡 Pro laiky ==<br /> Možná vás při čtení zaujal titul &#039;&#039;&#039;„městys“&#039;&#039;&#039;, který Hustopeče nad Bečvou používají. Co to vlastně znamená? Historicky šlo o typ sídla, které bylo něčím mezi obyčejnou vesnicí a velkým městem. Vesnice se věnovaly převážně zemědělství, zatímco města měla hradby a soudy. Městys (neboli trhová ves) získal od krále či vrchnosti právo pořádat dobytčí nebo řemeslné trhy. Tím pádem se v něm koncentrovali řemeslníci (jako třeba slavní hustopečští uzenáři) a ševci, a městys bohatl více než okolní vesnice. Tento historický titul se v Česku po desetiletích komunistického zapomnění opět úředně vracel po roce 2006.<br /> <br /> Zajímavé je i technické řešení odstraňování ekologické havárie z roku 2025. Když se bavíme o úniku toxického benzenu, nepředstavujte si to jako louži na asfaltu, kterou lze jednoduše setřít. Říční podloží u řeky Bečvy funguje jako gigantická písková houba nasáklá vodou. Benzen se vsákl hluboko do této houby. Aby záchranáři zabránili tomu, že tato podzemní jedovatá řeka doteče až do čistých jezer a řeky, zatloukli do země takzvanou &#039;&#039;&#039;Larsenovu stěnu&#039;&#039;&#039;. Představte si ji jako obrovský ocelový plot z dlouhých vlnitých plátů, který se mohutnými buchary zatluče mnoho metrů hluboko pod zem, až do nepropustné skály. Vznikne tak absolutně nepropustná podzemní hráz. Otrávená voda pak před touto hrází stoupá, záchranáři ji hadicemi odčerpávají na povrch, proženou ji přes speciální uhelné filtry (podobné těm, jaké máte v domácí konvici na vodu, jen mnohem větší) a do přírody už vrací vodu čistou.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://ihustopece.cz Městys Hustopeče nad Bečvou – Oficiální stránky]<br /> * [https://csu.gov.cz Český statistický úřad – Historický lexikon obcí]<br /> * [https://cizp.gov.cz Česká inspekce životního prostředí]<br /> * [https://kudyznudy.cz Kudy z nudy – Zámek Hustopeče nad Bečvou]<br /> * [https://ok-tourism.cz Turistický informační portál Olomouckého kraje]<br /> * [https://crs-hustopece-nb.cz Český rybářský svaz, z.s. – Aktuality]<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Hustopece nad Becvou}}<br /> [[Kategorie:Sídla v okrese Přerov]]<br /> [[Kategorie:Městyse v Česku]]<br /> [[Kategorie:Olomoucký kraj]]<br /> [[Kategorie:Geografie Olomouckého kraje]]<br /> [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]<br /> [[Kategorie:Založeno ve 13. století]]<br /> [[Kategorie:Historie Moravy]]<br /> [[Kategorie:Zámky v Olomouckém kraji]]<br /> [[Kategorie:Renesanční architektura v Česku]]<br /> [[Kategorie:Sídla na Bečvě]]<br /> [[Kategorie:Žerotínové]]<br /> [[Kategorie:Památky v okrese Přerov]]<br /> [[Kategorie:Turistika v Česku]]<br /> [[Kategorie:Doprava v okrese Přerov]]<br /> [[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]</div>

Filmedy