Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Geografický objekt | název = Hormuzský průliv | obrázek = Strait of Hormuz satellite.jpg | popisek = Satelitní snímek Hormuzského průlivu | typ = Průliv | zeměpisná_poloha = Mezi Perským zálivem a Ománským zálivem | země = Írán, Omán (poloostrov Musandam) | délka = 150 km | šířka = 54 km (v nejužším místě), plavební koridor 3 km | maximální_h…“

2025-06-23T21:50:53Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Geografický objekt | název = Hormuzský průliv | obrázek = Strait of Hormuz satellite.jpg | popisek = Satelitní snímek Hormuzského průlivu | typ = Průliv | zeměpisná_poloha = Mezi Perským zálivem a Ománským zálivem | země = Írán, Omán (poloostrov Musandam) | délka = 150 km | šířka = 54 km (v nejužším místě), plavební koridor 3 km | maximální_h…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox Geografický objekt
| název = Hormuzský průliv
| obrázek = Strait of Hormuz satellite.jpg
| popisek = Satelitní snímek Hormuzského průlivu
| typ = Průliv
| zeměpisná_poloha = Mezi [[Perský záliv|Perským zálivem]] a [[Ománský záliv|Ománským zálivem]]
| země = [[Írán]], [[Omán]] (poloostrov Musandam)
| délka = 150 km
| šířka = 54 km (v nejužším místě), plavební koridor 3 km
| maximální_hloubka = 220 m
| ostrovy = [[Hormuz (ostrov)|Hormuz]], [[Kešm]], [[Larek]]
| nadřazený_celek = [[Arabské moře]], [[Indický oceán]]
| sousední_celky = Perský záliv, Ománský záliv
}}
'''Hormuzský průliv''' je strategicky klíčová vodní cesta, která spojuje [[Perský záliv]] na severu s [[Ománský záliv|Ománským zálivem]] a dále s [[Arabské moře|Arabským mořem]] a [[Indický oceán|Indickým oceánem]]. Nachází se mezi pobřežím [[Írán]]u na severu a ománským poloostrovem Musandam na jihu. Je považován za jedno z nejdůležitějších a nejcitlivějších strategických míst na světě, zejména kvůli transportu [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]].

== 📝 Popis ==
Hormuzský průliv je dlouhý přibližně 150 km. V nejužším bodě mezi íránským přístavem Bandar Abbas a ománským městem Khasab je široký pouhých 54 km, přičemž samotný plavební koridor pro lodě je široký jen asi 3 km v každém směru, oddělený nárazníkovou zónou. Hloubka průlivu se pohybuje od 10 do 220 metrů. V průlivu se nacházejí strategicky významné ostrovy, jako jsou [[Hormuz (ostrov)|Hormuz]], [[Kešm]] a [[Larek]].

== ✨ Strategický a ekonomický význam ==
Hormuzský průliv je životně důležitou tepnou pro globální energetickou bezpečnost.
* '''Přeprava ropy a plynu:''' Průlivem se denně přepravuje přibližně 20 % veškeré světové produkce ropy a zhruba 35 % ropy transportované po moři (údaje k roku 2024). Jedná se o hlavní exportní cestu pro ropu a kondenzát z Íránu, [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]], [[Irák|Iráku]], [[Spojené arabské emiráty|Spojených arabských emirátů]], [[Kuvajt|Kuvajtu]] a [[Katar|Kataru]]. Většina těchto dodávek směřuje na asijské trhy, především do [[Čína|Číny]], [[Japonsko|Japonska]], [[Indie|Indie]] a [[Jižní Korea|Jižní Koreje]].
* '''Dopad na Evropu:''' Po [[ruská invaze na Ukrajinu (od 2022)|válce na Ukrajině]] a západních sankcích vůči [[Rusko|Rusku]] se průliv stal důležitým i pro dovoz ropy do [[Evropa|Evropy]]. Odhaduje se, že přibližně 5 % toku ropy procházejícího Hormuzským průlivem nyní směřuje do Evropy, což odpovídá zhruba 900 000 barelům denně.
* '''Další suroviny:''' Kromě ropy hraje průliv klíčovou roli také při přepravě propanu (přibližně 31 % světového obchodu) a zemního plynu (20 % světového obchodu).
* '''Globální ekonomika:''' Jakékoli narušení dopravy v Hormuzském průlivu by mělo okamžitý a drastický dopad na globální ceny ropy a plynu, což by vyvolalo značné ekonomické otřesy a zvýšilo [[inflace|inflaci]] po celém světě.

== ⚔️ Geopolitické napětí a hrozby ==
Hormuzský průliv je oblastí s neustále vysokým geopolitickým napětím, zejména kvůli sporům mezi Íránem a západními mocnostmi, především [[Spojené státy americké|USA]] a [[Izrael|Izraelem]].
* '''Íránské hrozby:''' Írán opakovaně hrozil uzavřením průlivu v reakci na sankce nebo vojenské akce proti své zemi. I když k úplnému uzavření nikdy nedošlo (kromě krátkodobých blokád během [[Íránsko-irácká válka|íránsko-irácké války]] v 80. letech), riziko zůstává. Jakékoli takové pokusy by byly považovány za akt agrese a pravděpodobně by vyprovokovaly mezinárodní vojenskou reakci.
* '''Vojenská přítomnost:''' V oblasti neustále působí [[Vojenské námořnictvo Spojených států|americké vojenské námořnictvo]] a námořnictva dalších zemí, které zde udržují hlídky, aby zajistily svobodu plavby a odstrašily potenciální narušitele.
* '''Mezinárodní právo:''' Podle mezinárodního práva má Hormuzský průliv status mezinárodní úžiny, což zaručuje právo na volný průjezd (transit passage) pro všechny lodě a letadla. Případná blokáda by byla považována za porušení tohoto práva.

Dne [[22. června]] [[2025]] hlasoval íránský parlament pro uzavření Hormuzského průlivu v reakci na nedávné americké útoky na íránská jaderná zařízení během probíhající [[Izraelsko-íránská válka|izraelsko-íránské války]]. Rozhodnutí parlamentu čeká na schválení Nejvyšší radou národní bezpečnosti Islámské republiky. Spojené státy varovaly, že jakékoli narušení volné plavby v průlivu nebude tolerováno, a vyzvaly [[Čína|Čínu]], aby využila svého vlivu k odvrácení tohoto kroku. Ceny ropy okamžitě reagovaly výrazným nárůstem.

== ⏳ Historie ==
Hormuzský průliv hrál strategickou roli již v dávné historii, sloužil jako důležitá obchodní cesta.
* '''Portugalská kontrola:''' V letech [[1507]] až [[1622]] průliv ovládali [[Portugalsko|Portugalci]], kteří na ostrově Hormuz vybudovali pevnost.
* '''Moderní doba:''' V moderní historii se jeho význam dramaticky zvýšil s objevem a těžbou ropy v zemích Perského zálivu. Během [[Íránsko-irácká válka|íránsko-irácké války]] (1980–1988) byl průliv dějištěm tzv. "války tankerů", kdy obě strany napadaly ropné tankery s cílem narušit obchod svého nepřítele.

== Pro laiky ==
Představte si Hormuzský průliv jako velmi úzkou bránu, kudy musí proplout téměř všechna ropa z Blízkého východu do celého světa. Je to jako jediný východ z obrovského ropného skladiště. Kdyby se tato brána zavřela (například kvůli nějakému konfliktu), svět by najednou neměl dostatek ropy, což by vedlo k prudkému zdražení benzinu, nafty a prakticky všeho, protože doprava by se stala extrémně drahou. Proto je toto místo neustále pod dohledem a velmocím záleží na tom, aby zůstalo otevřené pro volný obchod.

== Externí odkazy ==
* [https://www.britannica.com/place/Strait-of-Hormuz Hormuzský průliv na Britannica.com (anglicky)]
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Hormuzsk%C3%BD_pr%C5%AFliv Hormuzský průliv na české Wikipedii]
* [https://www.xtb.com/cz/trzni-analyzy/zpravy-z-trhu/hormuzsky-pruliv-a-jeho-role-v-cenach-ropy Analýza Hormuzského průlivu a cen ropy (česky)]

{{DEFAULTSORT:Hormuzsky pruliv}}
[[Kategorie:Průlivy]]
[[Kategorie:Geografie Íránu]]
[[Kategorie:Geografie Ománu]]
[[Kategorie:Perský záliv]]
[[Kategorie:Arabské moře]]
[[Kategorie:Mezinárodní námořní právo]]
[[Kategorie:Energetická bezpečnost]]

Hormuzský průliv - Historie editací