<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Haile_Selassie_I.</id>
	<title>Haile Selassie I. - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Haile_Selassie_I."/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Haile_Selassie_I.&amp;action=history"/>
	<updated>2026-06-22T04:27:08Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Haile_Selassie_I.&amp;diff=18195&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Haile_Selassie_I.&amp;diff=18195&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-24T10:04:18Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - panovník&lt;br /&gt;
| jméno = Haile Selassie I.&lt;br /&gt;
| titul = Císař Etiopie&lt;br /&gt;
| obrázek = Haile Selassie I of Ethiopia.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Haile Selassie I. v roce 1930&lt;br /&gt;
| vláda = 2. dubna 1930 – 12. září 1974&lt;br /&gt;
| korunovace = 2. listopadu 1930&lt;br /&gt;
| předchůdce = Zauditu I.&lt;br /&gt;
| nástupce = Amha Selassie I. (titulární)&amp;lt;br&amp;gt;Derg (de facto)&lt;br /&gt;
| celé jméno = Haile Selassie I.&lt;br /&gt;
| rodné jméno = Tafari Makonnen Woldemikael&lt;br /&gt;
| datum narození = 23. července 1892&lt;br /&gt;
| místo narození = Ejersa Goro, Hararge, [[Etiopské císařství]]&lt;br /&gt;
| datum úmrtí = 27. srpna 1975 (83 let)&lt;br /&gt;
| místo úmrtí = [[Addis Abeba]], [[Etiopie]]&lt;br /&gt;
| dynastie = Šalomounovci&lt;br /&gt;
| otec = Ras Makonnen Woldemikael&lt;br /&gt;
| matka = Weyziro Yeshimebet Ali Abajifar&lt;br /&gt;
| manželka = Menen Asfaw&lt;br /&gt;
| děti = Princezna Tenagnework&amp;lt;br&amp;gt;Korunní princ Asfaw Wossen&amp;lt;br&amp;gt;Princezna Tsehai&amp;lt;br&amp;gt;Princezna Zenebework&amp;lt;br&amp;gt;Princ Makonnen&amp;lt;br&amp;gt;Princ Sahle Selassie&lt;br /&gt;
| náboženství = [[Etiopská ortodoxní církev]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Haile Selassie I.&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (amharsky ቀዳማዊ ኃይለ ሥላሴ, přepis: &amp;#039;&amp;#039;Qädamawi Haylä Śəllasé&amp;#039;&amp;#039;, v překladu „Moc Trojice“), rodným jménem &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lidž Tafari Makonnen Woldemikael&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (* [[23. červenec|23. července]] [[1892]], Ejersa Goro – [[27. srpen|27. srpna]] [[1975]], [[Addis Abeba]]), byl etiopský regent v letech 1916 až 1930 a poslední císař [[Etiopské císařství|Etiopského císařství]] od roku 1930 do roku 1974. Byl klíčovou postavou moderních etiopských a afrických dějin a pro stoupence hnutí [[Rastafariánství|Rastafari]] je považován za vtělení [[Bůh|Boha]] (Jah) a mesiáše.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako člen šlechtické rodiny, která se odvolávala na přímý původ od krále [[Šalomoun]]a a královny ze [[Sába|Sáby]], se Tafari Makonnen stal v roce 1916 regentem a korunním princem císařovny [[Zauditu I.]] Po její smrti byl v roce 1930 korunován císařem. Během své vlády usiloval o modernizaci [[Etiopie|Etiopie]] a její zapojení do mezinárodního společenství, například vstupem do [[Společnost národů|Společnosti národů]]. Jeho vláda byla přerušena [[Druhá italsko-etiopská válka|italskou invazí]] v roce 1935, po níž strávil pět let v exilu ve [[Spojené království|Spojeném království]]. Jeho projev ve Společnosti národů, v němž žádal o pomoc proti agresi [[Fašistická Itálie|fašistické Itálie]], z něj učinil celosvětově známou osobnost.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po osvobození Etiopie v roce 1941 se vrátil na trůn a pokračoval v reformách. Hrál ústřední roli v procesu [[dekolonizace]] [[Afrika|Afriky]] a byl jedním ze zakladatelů [[Organizace africké jednoty]] (OAU), jejíž sídlo bylo umístěno v [[Addis Abeba|Addis Abebě]]. Jeho autoritářský styl vlády a pomalé tempo reforem v pozdějších letech však vedly k nárůstu nespokojenosti, která vyvrcholila v roce 1974, kdy byl svržen vojenským pučem vedeným marxistickým výborem [[Derg]]. Zemřel následujícího roku za nevyjasněných okolností.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Život před nástupem na trůn ==&lt;br /&gt;
=== 👑 Původ a mládí ===&lt;br /&gt;
Narodil se jako Lidž Tafari Makonnen ve vesnici Ejersa Goro v provincii Hararge. Jeho otec, Ras Makonnen Woldemikael, byl guvernérem Hararge a klíčovým generálem císaře [[Menelik II.|Menelika II.]], který se proslavil v [[Bitva u Adwy|bitvě u Adwy]]. Jeho matka, Weyziro Yeshimebet Ali Abajifar, zemřela, když mu byly dva roky. Tafari se odvolával na svůj původ v [[Šalomounovci|šalomounské dynastii]], která podle legend sahá až k synovi krále [[Šalomoun]]a a královny ze [[Sába|Sáby]], Menelikovi I.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky postavení svého otce získal Tafari tradiční etiopské vzdělání doplněné o výuku francouzštiny od evropských misionářů. Již v mládí projevoval mimořádnou inteligenci a politický talent. Po smrti svého otce v roce 1906 ho císař Menelik II. povolal ke dvoru v [[Addis Abeba|Addis Abebě]], kde pokračoval ve svém vzdělání a byl připravován na budoucí politickou kariéru. V roce 1911 se oženil s Menen Asfaw, praneteří císařovny Taytu Betul, manželky Menelika II.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏛️ Cesta k moci ===&lt;br /&gt;
Po smrti Menelika II. v roce 1913 nastoupil na trůn jeho vnuk [[Ijasu V.]] Ijasuova vláda však byla poznamenána nestabilitou a jeho údajnou konverzí k [[islám]]u, což vyvolalo odpor konzervativní křesťanské šlechty. V roce 1916 byl Ijasu V. svržen a na trůn byla dosazena Menelikova dcera [[Zauditu I.]] Tafari Makonnen byl jmenován jejím regentem a dědicem trůnu s titulem &amp;#039;&amp;#039;Ras&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako regent se Ras Tafari stal de facto vládcem země. Prosazoval politiku centralizace a modernizace, což ho často stavělo do konfliktu s konzervativní císařovnou Zauditu a jejími stoupenci. Jeho největším úspěchem v tomto období bylo přijetí Etiopie do [[Společnost národů|Společnosti národů]] v roce 1923, čímž posílil mezinárodní postavení země. Cestoval po [[Evropa|Evropě]] a [[Blízký východ|Blízkém východě]], kde sbíral inspiraci pro své reformní plány. Postupně omezoval moc regionálních pánů a budoval moderní armádu a administrativu. Po potlačení několika pokusů o puč a smrti císařovny Zauditu v dubnu 1930 se stal nezpochybnitelným vládcem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 👑 Vláda a reformy ==&lt;br /&gt;
=== ⚙️ Korunovace a modernizace ===&lt;br /&gt;
Dne [[2. listopad|2. listopadu]] [[1930]] byl Ras Tafari Makonnen korunován císařem pod jménem Haile Selassie I. (Moc Trojice). Jeho další tituly zněly „Král králů, Pán pánů, Vítězný lev z kmene Judova, Vyvolenec Boží“. Korunovace v [[Addis Abeba|Addis Abebě]] byla velkolepou událostí, které se zúčastnili zástupci z celého světa.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako císař pokračoval v modernizačním úsilí. V roce 1931 vyhlásil první psanou [[ústava|ústavu]] v dějinách Etiopie, která sice zachovávala absolutní moc panovníka, ale zavedla dvoukomorový parlament a formalizovala vládní strukturu. Podporoval vzdělávání, zakládal školy (včetně první školy pro dívky) a posílal mladé Etiopany studovat do zahraničí. Zavedl reformy v soudnictví, zdravotnictví a infrastruktuře. Oficiálně zakázal [[otroctví]], i když jeho vymýcení v praxi bylo pomalé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌍 Italská invaze a exil ===&lt;br /&gt;
Modernizační snahy byly brutálně přerušeny v roce 1935, kdy [[Fašistická Itálie|fašistická Itálie]] pod vedením [[Benito Mussolini|Benita Mussoliniho]] napadla Etiopii. Etiopská armáda, přestože statečně bojovala, nemohla odolat moderní italské vojenské technice, včetně použití [[chemické zbraně|chemických zbraní]]. V květnu 1936 Italové obsadili [[Addis Abeba|Addis Abebu]] a Haile Selassie byl nucen odejít do exilu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dne [[30. červen|30. června]] [[1936]] přednesl Haile Selassie svůj slavný projev na půdě [[Společnost národů|Společnosti národů]] v [[Ženeva|Ženevě]]. V něm ostře odsoudil italskou agresi, varoval před nečinností mezinárodního společenství a prorocky prohlásil: „Dnes jsme to my. Zítra to budete vy.“ Jeho projev mu získal celosvětové sympatie, ale Společnost národů nedokázala Itálii účinně zastavit. Císař strávil pět let v exilu ve městě [[Bath]] ve [[Spojené království|Spojeném království]], odkud podporoval etiopský odboj.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🕊️ Návrat a poválečná éra ===&lt;br /&gt;
Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se Etiopie stala jedním z bojišť. S pomocí britských a spojeneckých vojsk byla země v roce 1941 osvobozena. Haile Selassie se triumfálně vrátil do [[Addis Abeba|Addis Abeby]] [[5. květen|5. května]] 1941, přesně pět let po svém odchodu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po válce pokračoval v centralizaci moci a modernizaci země. V roce 1955 zavedl revidovanou ústavu, která formálně rozšířila pravomoci parlamentu, ale v praxi si císař udržel absolutní kontrolu. Na mezinárodní scéně se stal respektovaným státníkem a ikonou afrického nacionalismu. Hrál klíčovou roli při zakládání [[Organizace africké jednoty]] (OAU) v roce 1963 a [[Addis Abeba]] se stala jejím sídlem. Podařilo se mu také připojit bývalou italskou kolonii [[Eritrea]] k Etiopii formou federace, kterou později v roce 1962 plně anektoval, což vedlo k dlouhé [[Válka za nezávislost Eritreje|válce za nezávislost]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📉 Pád a smrt ==&lt;br /&gt;
V 60. a 70. letech začala císařova moc slábnout. Jeho vláda byla stále více vnímána jako autokratická a odtržená od reality. Ekonomické problémy, korupce a nespokojenost mezi studenty a intelektuály narůstaly. V roce 1960 čelil neúspěšnému pokusu o státní převrat, který vedli členové jeho vlastní císařské gardy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Posledním hřebíčkem do rakve jeho režimu byl katastrofální hladomor v provincii Wollo v letech 1972–1974, který vláda zpočátku ignorovala a snažila se utajit. Odhalení rozsahu tragédie, při níž zemřely statisíce lidí, vyvolalo masové protesty a nepokoje. V únoru 1974 se vzbouřila armáda. Moc postupně přebíral koordinační výbor ozbrojených sil, známý jako [[Derg]]. Dne [[12. září]] [[1974]] byl Haile Selassie I. sesazen a uvězněn v císařském paláci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dne [[27. srpen|27. srpna]] [[1975]] státní média oznámila, že císař zemřel na komplikace po operaci prostaty. Jeho smrt je však dodnes obestřena tajemstvím a všeobecně se věří, že byl na příkaz Dergu zavražděn, pravděpodobně udušen polštářem. Jeho ostatky byly pohřbeny pod latrínou v paláci a objeveny až v roce 1992 po pádu režimu Dergu. V roce 2000 byl slavnostně pohřben v Katedrále Nejsvětější Trojice v [[Addis Abeba|Addis Abebě]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ✝️ Rastafariánství ==&lt;br /&gt;
Haile Selassie I. má zcela jedinečné postavení v nábožensko-kulturním hnutí [[Rastafariánství|Rastafari]], které vzniklo ve 30. letech 20. století na [[Jamajka|Jamajce]]. Stoupenci tohoto hnutí, rastafariáni, ho uctívají jako vtělení [[Bůh|Boha]] (Jah), mesiáše a naplnění biblických proroctví.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato víra vychází z interpretací jamajského černošského nacionalistického vůdce [[Marcus Garvey|Marcuse Garveyho]], který ve 20. letech údajně pronesl proroctví: „Pohleďte do Afriky, kde bude korunován černý král, neboť den vysvobození je blízko.“ Když byl v roce 1930 korunován Ras Tafari Makonnen jako Haile Selassie I. s tituly jako „Král králů“ a „Vítězný lev z kmene Judova“, mnozí Jamajčané to považovali za naplnění tohoto proroctví. Jeho rodné jméno (Ras Tafari) dalo hnutí název.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sám Haile Selassie byl oddaným křesťanem [[Etiopská ortodoxní církev|Etiopské ortodoxní církve]] a nikdy se k božství nehlásil. Během své návštěvy Jamajky v roce 1966 se setkal s rastafariánskými vůdci a údajně jim řekl, aby neuctívali jeho, ale Všemohoucího Boha. Přesto pro rastafariány zůstává ústřední postavou jejich víry, symbolem černošské hrdosti, africké jednoty a božské moci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🤔 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Šalomounovci (Solomonic Dynasty):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Jedná se o císařskou dynastii, která vládla v Etiopii po mnoho staletí. Podle národní legendy byla založena Menelikem I., synem biblického krále [[Šalomoun]]a a královny ze [[Sába|Sáby]]. Haile Selassie byl považován za 225. panovníka této linie. Tento původ dodával etiopským císařům obrovskou prestiž a legitimitu.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Derg:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Název pro vojenskou juntu (výbor), která v roce 1974 svrhla císaře Haile Selassieho a vládla v Etiopii až do roku 1991. Původně šlo o koordinační výbor armády, policie a letectva. Režim Dergu, vedený [[Mengistu Haile Mariam|Mengistem Haile Mariamem]], byl brutální marxisticko-leninskou diktaturou zodpovědnou za tzv. [[Rudý teror (Etiopie)|Rudý teror]], během něhož byly zabity desítky tisíc lidí.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Rastafariánství:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Náboženské a sociální hnutí, které vzniklo na [[Jamajka|Jamajce]] ve 30. letech 20. století. Jeho stoupenci (rastafariáni) věří, že Haile Selassie I. je vtělením Boha (Jah) a mesiášem, který vyvede lidi afrického původu z útlaku zpět do Afriky (symbolického Sionu). Hnutí je známé také svými kulturními projevy, jako je [[reggae]] hudba (popularizovaná [[Bob Marley|Bobem Marleym]]), dredy a specifický životní styl.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Selassie, Haile I.}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Etiopští císaři]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození 1892]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úmrtí 1975]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Rytíři Řádu podvazku]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti meziválečného období]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Postavy rastafariánství]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Šalomounovci]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále Nejsvětější Trojice v Addis Abebě]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>