Habsburské Nizozemí - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:53:01Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

2026-01-04T00:10:50Z

Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 02:10
Řádek 43:		Řádek 43:
	=== 🔥 Nizozemská revoluce a rozdělení (1556–1581) ===		=== 🔥 Nizozemská revoluce a rozdělení (1556–1581) ===
	Po abdikaci Karla V. v roce 1555 přešlo Nizozemí na jeho syna, [[Filip II. Španělský\|Filipa II.]]. Na rozdíl od svého otce byl Filip vychován ve [[Španělsko\|Španělsku]], Nizozemí vnímal jako cizí zemi a vládl mu s mnohem tvrdší rukou. Jeho politika měla tři hlavní problematické body:		Po abdikaci Karla V. v roce 1555 přešlo Nizozemí na jeho syna, [[Filip II. Španělský\|Filipa II.]]. Na rozdíl od svého otce byl Filip vychován ve [[Španělsko\|Španělsku]], Nizozemí vnímal jako cizí zemi a vládl mu s mnohem tvrdší rukou. Jeho politika měla tři hlavní problematické body:
	= '''Centralizace:''' Snažil se omezit tradiční privilegia a autonomii provincií a měst. =		# '''Centralizace:''' Snažil se omezit tradiční privilegia a autonomii provincií a měst.
	= '''Daně:''' Vysoké daně na financování španělských válek vyvolávaly velkou nevoli. =		# '''Daně:''' Vysoké daně na financování španělských válek vyvolávaly velkou nevoli.
	= '''Náboženství:''' Jako fanatický katolík tvrdě potlačoval šířící se [[protestantismus]], zejména [[kalvinismus]], pomocí [[inkvizice]]. =		# '''Náboženství:''' Jako fanatický katolík tvrdě potlačoval šířící se [[protestantismus]], zejména [[kalvinismus]], pomocí [[inkvizice]].

	Tato politika vyvolala široký odpor napříč společenskými vrstvami. V roce 1566 vypuklo [[Obrazoborectví (Nizozemí)\|obrazoborecké povstání]] (''Beeldenstorm''), během kterého protestanti ničili katolické kostely. Filip II. odpověděl vysláním armády pod velením vévody z Alby, jehož brutální represe a zřízení "krvavé rady" jen přilily olej do ohně.		Tato politika vyvolala široký odpor napříč společenskými vrstvami. V roce 1566 vypuklo [[Obrazoborectví (Nizozemí)\|obrazoborecké povstání]] (''Beeldenstorm''), během kterého protestanti ničili katolické kostely. Filip II. odpověděl vysláním armády pod velením vévody z Alby, jehož brutální represe a zřízení "krvavé rady" jen přilily olej do ohně.

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

2026-01-03T22:43:30Z

Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2026, 00:43
Řádek 43:		Řádek 43:
	=== 🔥 Nizozemská revoluce a rozdělení (1556–1581) ===		=== 🔥 Nizozemská revoluce a rozdělení (1556–1581) ===
	Po abdikaci Karla V. v roce 1555 přešlo Nizozemí na jeho syna, [[Filip II. Španělský\|Filipa II.]]. Na rozdíl od svého otce byl Filip vychován ve [[Španělsko\|Španělsku]], Nizozemí vnímal jako cizí zemi a vládl mu s mnohem tvrdší rukou. Jeho politika měla tři hlavní problematické body:		Po abdikaci Karla V. v roce 1555 přešlo Nizozemí na jeho syna, [[Filip II. Španělský\|Filipa II.]]. Na rozdíl od svého otce byl Filip vychován ve [[Španělsko\|Španělsku]], Nizozemí vnímal jako cizí zemi a vládl mu s mnohem tvrdší rukou. Jeho politika měla tři hlavní problematické body:
	# '''Centralizace:''' Snažil se omezit tradiční privilegia a autonomii provincií a měst.		= '''Centralizace:''' Snažil se omezit tradiční privilegia a autonomii provincií a měst. =
	# '''Daně:''' Vysoké daně na financování španělských válek vyvolávaly velkou nevoli.		= '''Daně:''' Vysoké daně na financování španělských válek vyvolávaly velkou nevoli. =
	# '''Náboženství:''' Jako fanatický katolík tvrdě potlačoval šířící se [[protestantismus]], zejména [[kalvinismus]], pomocí [[inkvizice]].		= '''Náboženství:''' Jako fanatický katolík tvrdě potlačoval šířící se [[protestantismus]], zejména [[kalvinismus]], pomocí [[inkvizice]]. =

	Tato politika vyvolala široký odpor napříč společenskými vrstvami. V roce 1566 vypuklo [[Obrazoborectví (Nizozemí)\|obrazoborecké povstání]] (''Beeldenstorm''), během kterého protestanti ničili katolické kostely. Filip II. odpověděl vysláním armády pod velením vévody z Alby, jehož brutální represe a zřízení "krvavé rady" jen přilily olej do ohně.		Tato politika vyvolala široký odpor napříč společenskými vrstvami. V roce 1566 vypuklo [[Obrazoborectví (Nizozemí)\|obrazoborecké povstání]] (''Beeldenstorm''), během kterého protestanti ničili katolické kostely. Filip II. odpověděl vysláním armády pod velením vévody z Alby, jehož brutální represe a zřízení "krvavé rady" jen přilily olej do ohně.

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-29T03:20:29Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox - historický stát
| název = Habsburské Nizozemí
| originální název = ''Habsburgse Nederlanden'' (nizozemsky) ''Pays-Bas des Habsbourg'' (francouzsky) ''Habsburgische Niederlande'' (německy)
| vlajka = Flag of the Holy Roman Empire (1400-1806).svg
| znak = Wapen van de Zeventien Provinciën.svg
| mapa = Seventeen Provinces of the Netherlands.svg
| popisek mapy = Sedmnáct provincií tvořících Habsburské Nizozemí kolem roku 1555
| existence = 1482–1581 (jako celek) 1581–1795 (jižní část)
| hlavní město = [[Mechelen]] (do 1530) [[Brusel]] (od 1530)
| jazyky = [[Nizozemština]], [[Francouzština]], [[Němčina]], [[Latina]] (administrativní)
| náboženství = [[Římskokatolická církev|Římské katolictví]] (státní), významné menšiny [[kalvinismus|kalvinistů]], [[luteránství|luteránů]] a [[anabaptismus|anabaptistů]]
| státní zřízení = Personální unie provincií v rámci [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]
| hlava státu = Vévoda, hrabě, pán
| panovník1 = [[Filip I. Sličný]] (1482–1506)
| panovník2 = [[Karel V. (císař)|Karel V.]] (1506–1555)
| panovník3 = [[Filip II. Španělský]] (1555–1581/1598)
| panovník4 = [[Marie Terezie]] (1740–1780, v Rakouském Nizozemí)
| panovník5 = [[František II. (císař)|František II.]] (1792–1795, v Rakouském Nizozemí)
| vznik = Dědictví po [[Marie Burgundská|Marii Burgundské]]
| zánik = Rozdělení během [[Nizozemská revoluce|Nizozemské revoluce]] (1581), anexe [[První Francouzská republika|Francouzskou republikou]] (1795)
| předchůdce = [[Burgundské Nizozemí]]
| nástupce = [[Republika spojených nizozemských provincií]] [[Španělské Nizozemí]]
}}

'''Habsburské Nizozemí''' je historické označení pro soubor států a lén v oblasti [[Nizozemí]] (přibližně dnešní [[Nizozemsko]], [[Belgie]], [[Lucembursko]] a části severní [[Francie]] a západního [[Německo|Německa]]), které byly v letech 1482 až 1795 pod vládou rodu [[Habsburkové|Habsburků]]. Tento politický útvar vznikl po smrti [[Marie Burgundská|Marie Burgundské]] v roce 1482, kdy její rozsáhlé dědictví přešlo na jejího syna [[Filip I. Sličný|Filipa I. Sličného]] a tím i na habsburskou dynastii.

Habsburské Nizozemí bylo jedním z nejbohatších a nejurbanizovanějších regionů [[Evropa|Evropy]], centrem obchodu, financí a umění. Za vlády císaře [[Karel V. (císař)|Karla V.]], který se zde narodil, bylo formálně sjednoceno do celku známého jako [[Sedmnáct provincií]]. Náboženské a politické napětí za vlády jeho syna [[Filip II. Španělský|Filipa II.]] však vedlo k [[Nizozemská revoluce|Nizozemské revoluci]] (osmdesátileté válce), která vyústila v rozdělení území. Severní provincie vyhlásily nezávislost jako [[Republika spojených nizozemských provincií]], zatímco jižní provincie zůstaly pod habsburskou vládou a staly se známými jako [[Španělské Nizozemí]] a později [[Rakouské Nizozemí]].

== 📜 Historie ==
Historie Habsburského Nizozemí je příběhem o přechodu od středověkého uspořádání k raně novověkému státu, poznamenaném ekonomickým rozkvětem, kulturní renesancí a ničivým náboženským konfliktem.

=== 👑 Burgundské dědictví (1482–1519) ===
Základy pro vznik Habsburského Nizozemí položili [[Burgundští vévodové]] z rodu [[Valois]], kteří v průběhu 14. a 15. století postupně sjednotili většinu nízkozemních lén pod svou vládu. Vrcholem tohoto úsilí byla vláda [[Karel Smělý|Karla Smělého]]. Jeho nečekaná smrt v [[bitva u Nancy|bitvě u Nancy]] v roce 1477 zanechala jako jedinou dědičku jeho dceru [[Marie Burgundská|Marii]]. Aby ochránila své země před nároky francouzského krále [[Ludvík XI.|Ludvíka XI.]], provdala se za [[Maxmilián I. Habsburský|Maxmiliána I. Habsburského]], syna císaře [[Fridrich III. Habsburský|Fridricha III.]]

Když Marie v roce 1482 zemřela po pádu z koně, její burgundské dědictví, včetně Nizozemí, přešlo na jejího a Maxmiliánova syna, [[Filip I. Sličný|Filipa I. Sličného]]. Tím se Nizozemí stalo součástí habsburských držav. Maxmiliánovo regentství za nezletilého Filipa bylo poznamenáno vzpourami flanderských měst, která se bránila centralizační politice.

=== 🌍 Zlatý věk za Karla V. (1519–1556) ===
Největšího rozkvětu dosáhlo Habsburské Nizozemí za vlády Filipova syna, císaře [[Karel V. (císař)|Karla V.]], který se narodil v [[Gent|Gentu]]. Pro Karla bylo Nizozemí jeho domovinou a jedním z nejcennějších klenotů jeho obrovské říše, která sahala od [[Španělsko|Španělska]] a jeho amerických kolonií až po [[Rakousko]] a [[Svatá říše římská|Svatou říši římskou]].

Karel V. pokračoval v centralizaci správy a v roce 1549 vydal tzv. '''[[Pragmatická sankce (1549)|Pragmatickou sankci]]'''. Tímto dokumentem formálně sjednotil [[Sedmnáct provincií]] (mezi které patřilo například [[Flandry|Flanderské hrabství]], [[Brabantské vévodství]], [[Holandské hrabství]] a [[Lucemburské vévodství]]) do jednoho nedělitelného politického celku. Tento celek byl sice stále součástí Svaté říše římské, ale získal značnou autonomii. Města jako [[Antverpy]], [[Bruggy]] a [[Brusel]] se stala centry světového obchodu a financí.

=== 🔥 Nizozemská revoluce a rozdělení (1556–1581) ===
Po abdikaci Karla V. v roce 1555 přešlo Nizozemí na jeho syna, [[Filip II. Španělský|Filipa II.]]. Na rozdíl od svého otce byl Filip vychován ve [[Španělsko|Španělsku]], Nizozemí vnímal jako cizí zemi a vládl mu s mnohem tvrdší rukou. Jeho politika měla tři hlavní problematické body:
# '''Centralizace:''' Snažil se omezit tradiční privilegia a autonomii provincií a měst.
# '''Daně:''' Vysoké daně na financování španělských válek vyvolávaly velkou nevoli.
# '''Náboženství:''' Jako fanatický katolík tvrdě potlačoval šířící se [[protestantismus]], zejména [[kalvinismus]], pomocí [[inkvizice]].

Tato politika vyvolala široký odpor napříč společenskými vrstvami. V roce 1566 vypuklo [[Obrazoborectví (Nizozemí)|obrazoborecké povstání]] (''Beeldenstorm''), během kterého protestanti ničili katolické kostely. Filip II. odpověděl vysláním armády pod velením vévody z Alby, jehož brutální represe a zřízení "krvavé rady" jen přilily olej do ohně.

V čelo odporu se postavil [[Vilém I. Oranžský]]. V roce 1568 začala [[Nizozemská revoluce|osmdesátiletá válka za nezávislost]]. Konflikt vedl k postupnému rozdělení země. Jižní, převážně katolické provincie, se v roce 1579 spojily v [[Arraská unie|Arraské unii]] a zůstaly věrné Španělsku. Severní, převážně protestantské provincie, odpověděly vytvořením [[Utrechtská unie|Utrechtské unie]] a v roce 1581 aktem ''[[Plakkaat van Verlatinghe]]'' formálně sesadily Filipa II. z trůnu, čímž položily základ nezávislé [[Republika spojených nizozemských provincií|Republiky spojených nizozemských provincií]].

=== 🇪🇸 Španělské a Rakouské Nizozemí (1581–1795) ===
Po roce 1581 se termín "Habsburské Nizozemí" vztahoval již jen na jižní provincie, které zůstaly pod vládou španělské větve Habsburků a staly se známými jako [[Španělské Nizozemí]]. Brusel zůstal jejich hlavním městem. Toto území sloužilo jako nárazníkový stát proti [[Francie|Francii]] a bylo dějištěm mnoha válek.

Po vymření španělských Habsburků a [[Válka o španělské dědictví|válce o španělské dědictví]] přešlo toto území na základě [[Utrechtský mír|Utrechtského míru]] z roku 1714 na rakouskou větev Habsburků. Od té doby se nazývalo [[Rakouské Nizozemí]]. Pod vládou císařovny [[Marie Terezie]] zažilo období míru a prosperity. Její syn, reformátor [[Josef II.]], se však svými centralizačními a protiklerikálními reformami dostal do sporu s místními stavy, což vedlo k tzv. [[Brabantská revoluce|Brabantské revoluci]] v roce 1789.

Konec habsburské vlády přišel s [[Francouzské revoluční války|válkami revoluční Francie]]. V roce 1795 bylo Rakouské Nizozemí anektováno [[První Francouzská republika|Francouzskou republikou]].

== 🌍 Geografie a územní rozsah ==
Habsburské Nizozemí v době svého největšího rozmachu za Karla V. zahrnovalo [[Sedmnáct provincií]]. Nejednalo se o jednotný stát, ale o personální unii různých feudálních útvarů, z nichž každý měl vlastní zákony a tradice. Císař Karel V. jim vládl pod různými tituly (vévoda brabantský, hrabě flanderský, hrabě holandský atd.).

Mezi hlavní provincie patřily:
* [[Flanderské hrabství]]
* [[Brabantské vévodství]]
* [[Holandské hrabství]]
* [[Zeelandské hrabství]]
* [[Hainautské hrabství]]
* [[Namurské hrabství]]
* [[Lucemburské vévodství]]
* [[Artoiské hrabství]]
* [[Geldernské vévodství]]
* [[Utrechtské panství]]
* [[Fríské panství]]
* [[Groningenské panství]]
* [[Panství Overijssel]]

Geograficky se jednalo o nízko položenou oblast s hustou sítí řek ([[Rýn]], [[Máza]], [[Šelda]]) a kanálů, což podporovalo obchod a dopravu.

== 🏛️ Politický systém a správa ==
V čele Habsburského Nizozemí stál panovník z rodu Habsburků. Jelikož často sídlil mimo zemi (ve [[Španělsko|Španělsku]] nebo ve [[Vídeň|Vídni]]), jeho přímým zástupcem byl generální guvernér nebo regent (''landvoogd''), často příbuzný panovníka (např. [[Markéta Rakouská (1480–1530)|Markéta Rakouská]] nebo [[Marie Habsburská (1505–1558)|Marie Uherská]]).

Guvernérovi radily tři rady zřízené v [[Brusel|Bruselu]]:
1. **Státní rada:** Zabývala se vysokou politikou a zahraničními věcmi.
2. **Tajná rada:** Měla na starosti vnitřní správu a spravedlnost.
3. **Finanční rada:** Spravovala státní pokladnu a daně.

Na celostátní úrovni existovaly [[Generální stavy Nizozemí|Generální stavy]], shromáždění zástupců jednotlivých provincií. Jejich hlavní pravomocí bylo schvalování daní. Každá provincie si však zachovala své vlastní provinční stavy a vysokou míru autonomie, což bylo neustálým zdrojem napětí mezi centralizačními snahami panovníka a partikularismem provincií.

== 💰 Ekonomika a obchod ==
V 15. a 16. století bylo Habsburské Nizozemí ekonomickým srdcem severní Evropy.
* **Obchodní centra:** [[Antverpy]] se v první polovině 16. století staly nejdůležitějším přístavem a finančním centrem světa, kde se obchodovalo s kořením z [[Portugalsko|Portugalska]], vlnou z [[Anglie]] a stříbrem ze španělských kolonií.
* **Textilní průmysl:** Města jako [[Gent]], [[Bruggy]] a [[Ypry]] byla proslulá výrobou luxusních suken.
* **Zemědělství:** Díky inovativním technikám, jako je odvodňování půdy (poldery), bylo zemědělství vysoce produktivní.
* **Finančnictví:** V Antverpách vznikla první moderní burza a působily zde významné bankéřské rody jako [[Fuggerové]].

Po rozdělení Nizozemí a zejména po pádu Antverp do španělských rukou v roce 1585 se ekonomické centrum přesunulo na sever do [[Amsterdam|Amsterdamu]], což odstartovalo [[Nizozemský zlatý věk|zlatý věk]] nezávislé republiky. Jižní provincie zažily ekonomický úpadek, ze kterého se zotavovaly jen pomalu.

== 🎨 Kultura a umění ==
Habsburské Nizozemí bylo kolébkou [[Severská renesance|severské renesance]].
* **Malířství:** Na tradici [[Flemští primitivové|flanderských primitivů]] (např. [[Jan van Eyck]], [[Rogier van der Weyden]]) navázali mistři 16. století. Nejvýznamnějším umělcem tohoto období byl [[Pieter Brueghel starší]], známý svými detailními žánrovými scénami a krajinomalbami. V Antverpách působila významná malířská škola.
* **Humanismus:** Největším humanistickým učencem té doby byl [[Erasmus Rotterdamský]], jehož kritické myšlení ovlivnilo celou Evropu. Významným kartografem byl [[Gerardus Mercator]].
* **Architektura:** V architektuře se mísily prvky pozdní gotiky (tzv. brabantská gotika) s novými renesančními vlivy z [[Itálie]]. Příkladem jsou radnice v [[Antverpy|Antverpách]] a [[Gent|Gentu]].
* **Hudba:** Nizozemští polyfonici, jako [[Orlandus Lassus]], patřili k nejžádanějším skladatelům v celé Evropě.

== 💡 Pro laiky ==
Představte si, že dnešní [[Belgie]], [[Nizozemsko]] a [[Lucembursko]] byly kdysi jedním velkým a neuvěřitelně bohatým celkem, kterému vládla jedna z nejmocnějších rodin v historii – [[Habsburkové]]. Bylo to jako ekonomická velmoc své doby, plná rušných přístavů, bankéřů a skvělých umělců. Problém nastal, když se část obyvatelstva začala přiklánět k novému náboženskému směru, [[protestantismus|protestantství]]. Přísně katolický španělský král z rodu Habsburků se to snažil potlačit silou. To vedlo k obrovské válce za nezávislost, která trvala 80 let. Výsledkem bylo, že se tento celek roztrhl na dvě části. Severní, protestantská část (dnešní Nizozemsko) si vybojovala svobodu a stala se republikou. Jižní, katolická část (dnešní Belgie a Lucembursko) zůstala pod vládou Habsburků ještě dalších 200 let.

{{DEFAULTSORT:Habsburske Nizozemi}}
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}
[[Kategorie:Habsburské Nizozemí]]
[[Kategorie:Zaniklé státy v Evropě]]
[[Kategorie:Dějiny Nizozemska]]
[[Kategorie:Dějiny Belgie]]
[[Kategorie:Dějiny Lucemburska]]
[[Kategorie:Habsburská monarchie]]
[[Kategorie:Svatá říše římská]]
[[Kategorie:Státy a území založené roku 1482]]
[[Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1795]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:53
Řádek 82:		Řádek 82:

	Guvernérovi radily tři rady zřízené v [[Brusel\|Bruselu]]:		Guvernérovi radily tři rady zřízené v [[Brusel\|Bruselu]]:
	1. Státní rada: Zabývala se vysokou politikou a zahraničními věcmi.		1. '''Státní rada:''' Zabývala se vysokou politikou a zahraničními věcmi.
	2. Tajná rada: Měla na starosti vnitřní správu a spravedlnost.		2. '''Tajná rada:''' Měla na starosti vnitřní správu a spravedlnost.
	3. Finanční rada: Spravovala státní pokladnu a daně.		3. '''Finanční rada:''' Spravovala státní pokladnu a daně.

	Na celostátní úrovni existovaly [[Generální stavy Nizozemí\|Generální stavy]], shromáždění zástupců jednotlivých provincií. Jejich hlavní pravomocí bylo schvalování daní. Každá provincie si však zachovala své vlastní provinční stavy a vysokou míru autonomie, což bylo neustálým zdrojem napětí mezi centralizačními snahami panovníka a partikularismem provincií.		Na celostátní úrovni existovaly [[Generální stavy Nizozemí\|Generální stavy]], shromáždění zástupců jednotlivých provincií. Jejich hlavní pravomocí bylo schvalování daní. Každá provincie si však zachovala své vlastní provinční stavy a vysokou míru autonomie, což bylo neustálým zdrojem napětí mezi centralizačními snahami panovníka a partikularismem provincií.
Řádek 90:		Řádek 90:
	== 💰 Ekonomika a obchod ==		== 💰 Ekonomika a obchod ==
	V 15. a 16. století bylo Habsburské Nizozemí ekonomickým srdcem severní Evropy.		V 15. a 16. století bylo Habsburské Nizozemí ekonomickým srdcem severní Evropy.
	* Obchodní centra: [[Antverpy]] se v první polovině 16. století staly nejdůležitějším přístavem a finančním centrem světa, kde se obchodovalo s kořením z [[Portugalsko\|Portugalska]], vlnou z [[Anglie]] a stříbrem ze španělských kolonií.		* '''Obchodní centra:''' [[Antverpy]] se v první polovině 16. století staly nejdůležitějším přístavem a finančním centrem světa, kde se obchodovalo s kořením z [[Portugalsko\|Portugalska]], vlnou z [[Anglie]] a stříbrem ze španělských kolonií.
	* Textilní průmysl: Města jako [[Gent]], [[Bruggy]] a [[Ypry]] byla proslulá výrobou luxusních suken.		* '''Textilní průmysl:''' Města jako [[Gent]], [[Bruggy]] a [[Ypry]] byla proslulá výrobou luxusních suken.
	* Zemědělství: Díky inovativním technikám, jako je odvodňování půdy (poldery), bylo zemědělství vysoce produktivní.		* '''Zemědělství:''' Díky inovativním technikám, jako je odvodňování půdy (poldery), bylo zemědělství vysoce produktivní.
	* Finančnictví: V Antverpách vznikla první moderní burza a působily zde významné bankéřské rody jako [[Fuggerové]].		* '''Finančnictví:''' V Antverpách vznikla první moderní burza a působily zde významné bankéřské rody jako [[Fuggerové]].

	Po rozdělení Nizozemí a zejména po pádu Antverp do španělských rukou v roce 1585 se ekonomické centrum přesunulo na sever do [[Amsterdam\|Amsterdamu]], což odstartovalo [[Nizozemský zlatý věk\|zlatý věk]] nezávislé republiky. Jižní provincie zažily ekonomický úpadek, ze kterého se zotavovaly jen pomalu.		Po rozdělení Nizozemí a zejména po pádu Antverp do španělských rukou v roce 1585 se ekonomické centrum přesunulo na sever do [[Amsterdam\|Amsterdamu]], což odstartovalo [[Nizozemský zlatý věk\|zlatý věk]] nezávislé republiky. Jižní provincie zažily ekonomický úpadek, ze kterého se zotavovaly jen pomalu.
Řádek 99:		Řádek 99:
	== 🎨 Kultura a umění ==		== 🎨 Kultura a umění ==
	Habsburské Nizozemí bylo kolébkou [[Severská renesance\|severské renesance]].		Habsburské Nizozemí bylo kolébkou [[Severská renesance\|severské renesance]].
	* Malířství: Na tradici [[Flemští primitivové\|flanderských primitivů]] (např. [[Jan van Eyck]], [[Rogier van der Weyden]]) navázali mistři 16. století. Nejvýznamnějším umělcem tohoto období byl [[Pieter Brueghel starší]], známý svými detailními žánrovými scénami a krajinomalbami. V Antverpách působila významná malířská škola.		* '''Malířství:''' Na tradici [[Flemští primitivové\|flanderských primitivů]] (např. [[Jan van Eyck]], [[Rogier van der Weyden]]) navázali mistři 16. století. Nejvýznamnějším umělcem tohoto období byl [[Pieter Brueghel starší]], známý svými detailními žánrovými scénami a krajinomalbami. V Antverpách působila významná malířská škola.
	* Humanismus: Největším humanistickým učencem té doby byl [[Erasmus Rotterdamský]], jehož kritické myšlení ovlivnilo celou Evropu. Významným kartografem byl [[Gerardus Mercator]].		* '''Humanismus:''' Největším humanistickým učencem té doby byl [[Erasmus Rotterdamský]], jehož kritické myšlení ovlivnilo celou Evropu. Významným kartografem byl [[Gerardus Mercator]].
	* Architektura: V architektuře se mísily prvky pozdní gotiky (tzv. brabantská gotika) s novými renesančními vlivy z [[Itálie]]. Příkladem jsou radnice v [[Antverpy\|Antverpách]] a [[Gent\|Gentu]].		* '''Architektura:''' V architektuře se mísily prvky pozdní gotiky (tzv. brabantská gotika) s novými renesančními vlivy z [[Itálie]]. Příkladem jsou radnice v [[Antverpy\|Antverpách]] a [[Gent\|Gentu]].
	* Hudba: Nizozemští polyfonici, jako [[Orlandus Lassus]], patřili k nejžádanějším skladatelům v celé Evropě.		* '''Hudba:''' Nizozemští polyfonici, jako [[Orlandus Lassus]], patřili k nejžádanějším skladatelům v celé Evropě.

	== 💡 Pro laiky ==		== 💡 Pro laiky ==

Habsburské Nizozemí - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedybot: Bot: Vrácení chybných změn (= text = → # text)

Filmedybot: Bot: Převod Markdown nadpisů na MediaWiki syntaxi

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“