<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=HMS_Beagle</id>
	<title>HMS Beagle - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=HMS_Beagle"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=HMS_Beagle&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-08T05:58:34Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=HMS_Beagle&amp;diff=22737&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=HMS_Beagle&amp;diff=22737&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T01:25:47Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 03:25&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l44&quot;&gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Trasa plavby vedla přes [[Atlantský oceán]] k pobřeží [[Brazílie]], [[Uruguay]]e a [[Argentina|Argentiny]]. Darwin trávil mnoho času na souši, kde sbíral vzorky rostlin, živočichů, fosilií a hornin, zatímco &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; pod FitzRoyovým vedením pečlivě mapovala pobřeží. Klíčové momenty pro Darwina zahrnovaly:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Trasa plavby vedla přes [[Atlantský oceán]] k pobřeží [[Brazílie]], [[Uruguay]]e a [[Argentina|Argentiny]]. Darwin trávil mnoho času na souši, kde sbíral vzorky rostlin, živočichů, fosilií a hornin, zatímco &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; pod FitzRoyovým vedením pečlivě mapovala pobřeží. Klíčové momenty pro Darwina zahrnovaly:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Nález fosilií obřích vyhynulých savců v Patagonii&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;, které se podobaly menším, žijícím druhům v téže oblasti (např. [[pásovec|pásovcům]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Nález fosilií obřích vyhynulých savců v Patagonii&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;, které se podobaly menším, žijícím druhům v téže oblasti (např. [[pásovec|pásovcům]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Pozorování geologických procesů&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;, jako bylo zemětřesení v [[Chile]], které zvedlo pobřeží o několik stop, což potvrdilo teorii [[Charles Lyell|Charlese Lyella]] o postupných změnách zemského povrchu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Pozorování geologických procesů&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;, jako bylo zemětřesení v [[Chile]], které zvedlo pobřeží o několik stop, což potvrdilo teorii [[Charles Lyell|Charlese Lyella]] o postupných změnách zemského povrchu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Návštěva [[Galapágy|Galapágských ostrovů]] v roce [[1835]]&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;. Zde si Darwin všiml, že na různých ostrovech žijí odlišné, ale blízce příbuzné druhy [[pěnkava|pěnkav]], [[želva|želv]] a dalších živočichů. Tyto rozdíly ho přivedly k úvahám o tom, jak se druhy přizpůsobují svému prostředí a jak mohly vzniknout z jednoho společného předka.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Návštěva [[Galapágy|Galapágských ostrovů]] v roce [[1835]]&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;. Zde si Darwin všiml, že na různých ostrovech žijí odlišné, ale blízce příbuzné druhy [[pěnkava|pěnkav]], [[želva|želv]] a dalších živočichů. Tyto rozdíly ho přivedly k úvahám o tom, jak se druhy přizpůsobují svému prostředí a jak mohly vzniknout z jednoho společného předka.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po obeplutí Jižní Ameriky pokračovala &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; přes [[Tichý oceán]] na [[Tahiti]], [[Nový Zéland]], do [[Austrálie]], kolem [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]] a zpět do Anglie, kam dorazila [[2. říjen|2. října]] [[1836]]. Darwinovy deníky a sbírky se staly senzací a položily základ pro jeho budoucí práci, která vyvrcholila v roce [[1859]] vydáním knihy &amp;#039;&amp;#039;[[O původu druhů]]&amp;#039;&amp;#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Po obeplutí Jižní Ameriky pokračovala &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; přes [[Tichý oceán]] na [[Tahiti]], [[Nový Zéland]], do [[Austrálie]], kolem [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]] a zpět do Anglie, kam dorazila [[2. říjen|2. října]] [[1836]]. Darwinovy deníky a sbírky se staly senzací a položily základ pro jeho budoucí práci, která vyvrcholila v roce [[1859]] vydáním knihy &amp;#039;&amp;#039;[[O původu druhů]]&amp;#039;&amp;#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l62&quot;&gt;Řádek 62:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 62:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pro druhou, Darwinovu výpravu nechal kapitán FitzRoy loď rozsáhle přestavět na vlastní náklady. Nejvýznamnější změny zahrnovaly:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pro druhou, Darwinovu výpravu nechal kapitán FitzRoy loď rozsáhle přestavět na vlastní náklady. Nejvýznamnější změny zahrnovaly:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Přidání třetího, zadního stěžně (mizzen-mast)&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;, čímž se z dvoustěžňové brigy stal třístěžňový [[bark]]. To zlepšilo stabilitu a ovladatelnost lodi, zejména v bouřlivých vodách jižního Atlantiku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Přidání třetího, zadního stěžně (mizzen-mast)&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;, čímž se z dvoustěžňové brigy stal třístěžňový [[bark]]. To zlepšilo stabilitu a ovladatelnost lodi, zejména v bouřlivých vodách jižního Atlantiku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Zvýšení hlavní paluby o 20–30 cm&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;, což poskytlo více prostoru v podpalubí a zlepšilo odolnost lodi vůči vysokým vlnám.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Zvýšení hlavní paluby o 20–30 cm&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;, což poskytlo více prostoru v podpalubí a zlepšilo odolnost lodi vůči vysokým vlnám.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Instalace nejmodernějších navigačních přístrojů&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;, včetně 22 [[chronometr]]ů pro přesné určování zeměpisné délky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Instalace nejmodernějších navigačních přístrojů&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;, včetně 22 [[chronometr]]ů pro přesné určování zeměpisné délky.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Úprava kajut&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;, aby se na palubu vešel přírodovědec a jeho vybavení. Darwin sdílel malou kajutu s dalšími dvěma důstojníky a jako pracovní prostor využíval stůl v mapovací místnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Úprava kajut&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;, aby se na palubu vešel přírodovědec a jeho vybavení. Darwin sdílel malou kajutu s dalšími dvěma důstojníky a jako pracovní prostor využíval stůl v mapovací místnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Díky těmto úpravám se z &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; stala jedna z nejlépe vybavených výzkumných lodí své doby, i když prostor na palubě byl pro 74člennou posádku a pasažéry extrémně stísněný.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Díky těmto úpravám se z &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; stala jedna z nejlépe vybavených výzkumných lodí své doby, i když prostor na palubě byl pro 74člennou posádku a pasažéry extrémně stísněný.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l73&quot;&gt;Řádek 73:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 73:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kromě biologie přinesla plavba i další významné výsledky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Kromě biologie přinesla plavba i další významné výsledky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Kartografie&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: FitzRoy a jeho důstojníci vytvořili mimořádně přesné mapy pobřeží Jižní Ameriky, které se používaly ještě desítky let.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Kartografie&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: FitzRoy a jeho důstojníci vytvořili mimořádně přesné mapy pobřeží Jižní Ameriky, které se používaly ještě desítky let.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Meteorologie&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Robert FitzRoy byl průkopníkem v oblasti předpovědi počasí. Systematicky zaznamenával meteorologická data a později založil instituci, která se stala předchůdcem dnešní britské meteorologické služby (Met Office).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Meteorologie&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Robert FitzRoy byl průkopníkem v oblasti předpovědi počasí. Systematicky zaznamenával meteorologická data a později založil instituci, která se stala předchůdcem dnešní britské meteorologické služby (Met Office).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Kulturní dopad&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;: Deník, který si Darwin během plavby vedl, byl vydán pod názvem &#039;&#039;The Voyage of the Beagle&#039;&#039; (Cesta přírodozpytcova kolem světa) a stal se populárním cestopisem, který přiblížil exotické kraje široké veřejnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*   &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Kulturní dopad&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;: Deník, který si Darwin během plavby vedl, byl vydán pod názvem &#039;&#039;The Voyage of the Beagle&#039;&#039; (Cesta přírodozpytcova kolem světa) a stal se populárním cestopisem, který přiblížil exotické kraje široké veřejnosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jméno &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; se stalo synonymem pro vědecký objev. Byly po ní pojmenovány geografické útvary (např. [[Beagle Channel]] v Ohňové zemi), další lodě a dokonce i neúspěšný britský přistávací modul [[Beagle 2]], který měl v roce [[2003]] pátrat po životě na [[Mars (planeta)|Marsu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jméno &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; se stalo synonymem pro vědecký objev. Byly po ní pojmenovány geografické útvary (např. [[Beagle Channel]] v Ohňové zemi), další lodě a dokonce i neúspěšný britský přistávací modul [[Beagle 2]], který měl v roce [[2003]] pátrat po životě na [[Mars (planeta)|Marsu]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=HMS_Beagle&amp;diff=16442&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=HMS_Beagle&amp;diff=16442&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-20T04:55:19Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - loď&lt;br /&gt;
| jméno = HMS &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| obrázek = HMS Beagle in the Straits of Magellan (Conrad Martens).jpg&lt;br /&gt;
| popisek = HMS &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; v [[Magalhãesův průliv|Magalhãesově průlivu]], malba od Conrada Martense, umělce na druhé výpravě&lt;br /&gt;
| typ = [[Briga|Brig]]-sloop třídy &amp;#039;&amp;#039;Cherokee&amp;#039;&amp;#039;&lt;br /&gt;
| třída = [[Třída Cherokee (1808)|Třída &amp;#039;&amp;#039;Cherokee&amp;#039;&amp;#039;]]&lt;br /&gt;
| stát = {{Vlajka|Spojené království}}&lt;br /&gt;
| námořnictvo = [[Royal Navy]]&lt;br /&gt;
| loděnice = Woolwich Dockyard, [[Londýn]]&lt;br /&gt;
| spuštění na vodu = 11. května 1820&lt;br /&gt;
| vyřazení = 1845 (převedena ke službě u pobřežní stráže)&lt;br /&gt;
| osud = Rozebrána kolem roku 1870&lt;br /&gt;
| délka = 27,5 m&lt;br /&gt;
| šířka = 7,5 m&lt;br /&gt;
| ponor = 3,8 m&lt;br /&gt;
| výtlak = 235 tun&lt;br /&gt;
| pohon = [[Plachta|Plachty]] (původně briga, později bark)&lt;br /&gt;
| posádka = cca 75 (během druhé výpravy)&lt;br /&gt;
| výzbroj = Původně 10 děl&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;HMS &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; byla desetidělová [[briga|brig]]-sloop [[Royal Navy]] třídy &amp;#039;&amp;#039;Cherokee&amp;#039;&amp;#039;. Byla spuštěna na vodu [[11. květen|11. května]] [[1820]] z loděnice Woolwich na řece [[Temže]]. Ačkoliv byla postavena jako válečná loď, proslavila se především svými hydrografickými a výzkumnými plavbami. Nejslavnější z nich byla druhá expedice, které se v letech 1831–1836 zúčastnil mladý přírodovědec [[Charles Darwin]]. Pozorování a sbírky, které během této plavby shromáždil, se staly klíčovým základem pro jeho revoluční teorii [[evoluce]] přirozeným výběrem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Loď podstoupila celkem tři velké výzkumné plavby. Po skončení aktivní služby byla v roce [[1845]] převedena k pobřežní stráži jako stacionární hlídková loď pro boj s [[pašeráctví|pašeráctvím]] v [[Essex]]u. Nakonec byla kolem roku [[1870]] prodána k rozebrání. Její odkaz však dalece přesahuje její fyzickou existenci a je nesmazatelně spjat s jedním z největších vědeckých objevů v dějinách lidstva.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie a služba ==&lt;br /&gt;
Historie HMS &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; je úzce spjata s érou velkých objevů a mapování světa v 19. století, kterou provádělo britské námořnictvo.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏗️ Stavba a první roky ===&lt;br /&gt;
HMS &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; byla postavena jako jedna z více než 100 lodí třídy &amp;#039;&amp;#039;Cherokee&amp;#039;&amp;#039;. Tyto lodě byly známé jako &amp;quot;lodě-rakve&amp;quot; (coffin brigs) kvůli své špatné ovladatelnosti a tendenci potápět se v bouřích, ačkoliv &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; se ukázala být mimořádně odolnou a spolehlivou lodí. Její stavba stála 7 803 [[libra šterlinků|liber]]. Po spuštění na vodu v květnu [[1820]] se zúčastnila slavnostní přehlídky na Temži u příležitosti korunovace krále [[Jiří IV.|Jiřího IV.]], kde jako první loď proplula pod novým [[London Bridge|mostem London Bridge]]. Poté byla na pět let odstavena do rezervy v loděnici Woolwich.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌎 První hydrografická výprava (1826–1830) ===&lt;br /&gt;
V roce [[1825]] byla &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; upravena pro hydrografickou službu. Byla vybavena novým oplachtěním (z brigy se stal [[bark]]) pro lepší manévrovatelnost a její výzbroj byla zredukována. Jejím prvním úkolem bylo doprovázet větší loď [[HMS Adventure (1809)|HMS &amp;#039;&amp;#039;Adventure&amp;#039;&amp;#039;]] na průzkumné plavbě do [[Patagonie]] a [[Ohňová země|Ohňové země]] s cílem zmapovat pobřeží [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Velitelem expedice byl kapitán Phillip Parker King, zatímco &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; velel Pringle Stokes. Podmínky v drsných vodách kolem [[mys Horn|mysu Horn]] byly extrémně náročné. Kapitán Stokes upadl do hluboké [[deprese]], na 11 dní se zavřel ve své kajutě a následně se zastřelil. Velení po něm dočasně převzal poručík W.G. Skyring a později byl jako nový kapitán jmenován mladý aristokrat, poručík [[Robert FitzRoy]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FitzRoy se ukázal jako vynikající velitel a kartograf. Během této výpravy došlo k incidentu, kdy skupina domorodých Fuegianů (z kmene Yaghan) ukradla jeden z lodních člunů. FitzRoy vzal několik z nich jako rukojmí a nakonec se rozhodl čtyři z nich (tři muže a jednu dívku) odvézt do [[Anglie]], aby byli &amp;quot;civilizováni&amp;quot; a naučili se anglicky a zásadám [[křesťanství]]. Byli pojmenováni York Minster, Boat Memory, Jemmy Button a Fuegia Basket. Tato událost měla přímý dopad na plánování druhé výpravy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔬 Druhá, nejslavnější výprava (1831–1836) ===&lt;br /&gt;
Po návratu do Anglie začal kapitán FitzRoy plánovat druhou expedici, jejímž hlavním cílem bylo dokončit mapování pobřeží Jižní Ameriky a vrátit Fuegiany do jejich domoviny. FitzRoy, hluboce věřící muž, byl také znepokojen tím, jaký dopad bude mít na posádku dlouhá izolace na moři, a rozhodl se na palubu vzít společníka – geologa a přírodovědce, který by mohl zkoumat navštívené země.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po několika odmítnutích byla pozice nabídnuta 22letému absolventovi [[University of Cambridge|Cambridge]], [[Charles Darwin|Charlesi Darwinovi]]. Plavba, která měla původně trvat dva roky, se nakonec protáhla na téměř pět let. &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; vyplula z [[Plymouth]]u [[27. prosinec|27. prosince]] [[1831]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Trasa plavby vedla přes [[Atlantský oceán]] k pobřeží [[Brazílie]], [[Uruguay]]e a [[Argentina|Argentiny]]. Darwin trávil mnoho času na souši, kde sbíral vzorky rostlin, živočichů, fosilií a hornin, zatímco &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; pod FitzRoyovým vedením pečlivě mapovala pobřeží. Klíčové momenty pro Darwina zahrnovaly:&lt;br /&gt;
*   **Nález fosilií obřích vyhynulých savců v Patagonii**, které se podobaly menším, žijícím druhům v téže oblasti (např. [[pásovec|pásovcům]]).&lt;br /&gt;
*   **Pozorování geologických procesů**, jako bylo zemětřesení v [[Chile]], které zvedlo pobřeží o několik stop, což potvrdilo teorii [[Charles Lyell|Charlese Lyella]] o postupných změnách zemského povrchu.&lt;br /&gt;
*   **Návštěva [[Galapágy|Galapágských ostrovů]] v roce [[1835]]**. Zde si Darwin všiml, že na různých ostrovech žijí odlišné, ale blízce příbuzné druhy [[pěnkava|pěnkav]], [[želva|želv]] a dalších živočichů. Tyto rozdíly ho přivedly k úvahám o tom, jak se druhy přizpůsobují svému prostředí a jak mohly vzniknout z jednoho společného předka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Po obeplutí Jižní Ameriky pokračovala &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; přes [[Tichý oceán]] na [[Tahiti]], [[Nový Zéland]], do [[Austrálie]], kolem [[mys Dobré naděje|mysu Dobré naděje]] a zpět do Anglie, kam dorazila [[2. říjen|2. října]] [[1836]]. Darwinovy deníky a sbírky se staly senzací a položily základ pro jeho budoucí práci, která vyvrcholila v roce [[1859]] vydáním knihy &amp;#039;&amp;#039;[[O původu druhů]]&amp;#039;&amp;#039;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🗺️ Třetí výprava a pozdější služba (1837–1843) ===&lt;br /&gt;
Třetí a poslední výzkumná plavba HMS &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; proběhla v letech 1837 až 1843. Jejím cílem bylo zmapování pobřeží [[Austrálie]]. Velení převzal kapitán John Clements Wickham, který se účastnil již druhé plavby. Během této expedice byly prozkoumány rozsáhlé úseky západního, severozápadního a severního pobřeží Austrálie. Byly objeveny a pojmenovány mnohé geografické útvary, včetně zálivu [[Port Darwin]] (pojmenovaného na počest Charlese Darwina) a řeky Fitzroy. V roce [[1841]] Wickham ze zdravotních důvodů odstoupil a velení převzal poručík John Lort Stokes, který expedici dokončil.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== ⚓ Poslední léta a osud ===&lt;br /&gt;
Po návratu z Austrálie byla loď v roce [[1845]] vyřazena z aktivní námořní služby. Byla předána celní a daňové správě (HM Customs and Excise) a sloužila jako stacionární hlídková loď (Watch Vessel 7) na řece Roach v [[Essex]]u, kde pomáhala v boji proti pašerákům. V roce [[1851]] byla zbavena stěžňů a její trup byl ukotven natrvalo. Záznamy z roku [[1870]] uvádějí, že byla prodána místnímu obchodníkovi se starým železem za 525 liber a pravděpodobně rozebrána.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V roce [[2000]] a později proběhl archeologický průzkum v oblasti, kde loď kotvila. Byly nalezeny pozůstatky lodního dřeva a další artefakty, které s vysokou pravděpodobností pocházejí z HMS &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039;. Místo je nyní chráněnou památkou.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ⚙️ Technický popis a přestavby ==&lt;br /&gt;
Jako standardní brig-sloop třídy &amp;#039;&amp;#039;Cherokee&amp;#039;&amp;#039; byla &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; relativně malá loď, navržená spíše pro rychlost a obratnost než pro dlouhé oceánské plavby. Její původní výtlak byl 235 tun a délka na palubě činila 27,5 metru.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pro druhou, Darwinovu výpravu nechal kapitán FitzRoy loď rozsáhle přestavět na vlastní náklady. Nejvýznamnější změny zahrnovaly:&lt;br /&gt;
*   **Přidání třetího, zadního stěžně (mizzen-mast)**, čímž se z dvoustěžňové brigy stal třístěžňový [[bark]]. To zlepšilo stabilitu a ovladatelnost lodi, zejména v bouřlivých vodách jižního Atlantiku.&lt;br /&gt;
*   **Zvýšení hlavní paluby o 20–30 cm**, což poskytlo více prostoru v podpalubí a zlepšilo odolnost lodi vůči vysokým vlnám.&lt;br /&gt;
*   **Instalace nejmodernějších navigačních přístrojů**, včetně 22 [[chronometr]]ů pro přesné určování zeměpisné délky.&lt;br /&gt;
*   **Úprava kajut**, aby se na palubu vešel přírodovědec a jeho vybavení. Darwin sdílel malou kajutu s dalšími dvěma důstojníky a jako pracovní prostor využíval stůl v mapovací místnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Díky těmto úpravám se z &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; stala jedna z nejlépe vybavených výzkumných lodí své doby, i když prostor na palubě byl pro 74člennou posádku a pasažéry extrémně stísněný.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Vědecký a kulturní odkaz ==&lt;br /&gt;
Odkaz HMS &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; je neoddělitelně spjat s Charlesem Darwinem a zrodem evoluční biologie. Plavba poskytla Darwinovi jedinečnou příležitost pozorovat obrovskou rozmanitost života a geologických formací po celém světě. Bez zkušeností a důkazů shromážděných na palubě &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; by teorie přirozeného výběru pravděpodobně nevznikla, nebo by byla formulována mnohem později.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kromě biologie přinesla plavba i další významné výsledky:&lt;br /&gt;
*   **Kartografie**: FitzRoy a jeho důstojníci vytvořili mimořádně přesné mapy pobřeží Jižní Ameriky, které se používaly ještě desítky let.&lt;br /&gt;
*   **Meteorologie**: Robert FitzRoy byl průkopníkem v oblasti předpovědi počasí. Systematicky zaznamenával meteorologická data a později založil instituci, která se stala předchůdcem dnešní britské meteorologické služby (Met Office).&lt;br /&gt;
*   **Kulturní dopad**: Deník, který si Darwin během plavby vedl, byl vydán pod názvem &amp;#039;&amp;#039;The Voyage of the Beagle&amp;#039;&amp;#039; (Cesta přírodozpytcova kolem světa) a stal se populárním cestopisem, který přiblížil exotické kraje široké veřejnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jméno &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; se stalo synonymem pro vědecký objev. Byly po ní pojmenovány geografické útvary (např. [[Beagle Channel]] v Ohňové zemi), další lodě a dokonce i neúspěšný britský přistávací modul [[Beagle 2]], který měl v roce [[2003]] pátrat po životě na [[Mars (planeta)|Marsu]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📖 Pro laiky: Co je to brig-sloop a proč byla plavba tak důležitá? ==&lt;br /&gt;
Představte si HMS &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; jako malou, ale velmi odolnou dřevěnou plachetnici, která byla původně postavena pro vojenské účely – něco jako hlídkový člun své doby. Měla dva vysoké stěžně a byla navržena tak, aby byla rychlá a obratná. Pro svou slavnou cestu byla ještě vylepšena, aby lépe odolávala bouřím a měla více prostoru pro vědeckou práci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Druhá plavba této lodi je považována za jednu z nejdůležitějších v historii, protože na její palubě byl mladý vědec Charles Darwin. Během pětileté cesty kolem světa si všímal drobných rozdílů mezi zvířaty na různých místech. Například na Galapágských ostrovech zjistil, že každý ostrov má svůj vlastní druh pěnkav, které se lišily tvarem zobáku podle toho, jakou potravu jedly. Tato a tisíce dalších pozorování ho přivedly k revoluční myšlence: živé organismy se v průběhu milionů let pomalu mění (vyvíjejí), aby se co nejlépe přizpůsobily svému prostředí. Tento proces nazval &amp;quot;přirozený výběr&amp;quot;. Jeho teorie navždy změnila naše chápání života na Zemi a vysvětlila, jak mohla z jednoduchých forem života vzniknout tak obrovská rozmanitost, jakou vidíme dnes. Plavba HMS &amp;#039;&amp;#039;Beagle&amp;#039;&amp;#039; tak doslova odstartovala revoluci v biologii.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Beagle, HMS}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=20.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Britské válečné lodě]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Plachetnice]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Výzkumné lodě]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Lodě 19. století]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Charles Darwin]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Dějiny biologie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>