Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = George Gershwin | celé_jméno = Jacob Gershowitz | obrázek = | datum_narození = 26. září 1898 | místo_narození = Brooklyn, New York, Spojené státy americké | datum_úmrtí = 11. července 1937 | místo_úmrtí = Los Angeles, Kalifornie, Spojené státy americké | státní_příslušnost = {{Vlajka|Spojené státy americké}} | povolání = hudební skladatel, klavíri…“

2026-08-14T00:34:27Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = George Gershwin | celé_jméno = Jacob Gershowitz | obrázek = | datum_narození = 26. září 1898 | místo_narození = Brooklyn, New York, Spojené státy americké | datum_úmrtí = 11. července 1937 | místo_úmrtí = Los Angeles, Kalifornie, Spojené státy americké | státní_příslušnost = {{Vlajka|Spojené státy americké}} | povolání = hudební skladatel, klavíri…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = George Gershwin
| celé_jméno = Jacob Gershowitz
| obrázek =
| datum_narození = 26. září 1898
| místo_narození = [[Brooklyn]], [[New York (město)|New York]], [[Spojené státy americké]]
| datum_úmrtí = 11. července 1937
| místo_úmrtí = [[Los Angeles]], [[Kalifornie]], [[Spojené státy americké]]
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Spojené státy americké}}
| povolání = hudební skladatel, klavírista
| žánr = [[Klasická hudba|klasická hudba]], [[Jazz|jazz]], [[Muzikál|muzikál]]
| nástroj = [[Klavír|klavír]]
| aktivní_od = 1916
| ocenění = [[Pulitzerova cena|Pulitzerova cena]] za drama (1932), [[Cena Grammy|Grammy Trustees Award]] (1986), Zlatá medaile Kongresu (1985)
}}

'''George Gershwin''' (rodným jménem '''Jacob Gershowitz''', narozen 26. září 1898 v [[Brooklyn|Brooklynu]], zemřel 11. července 1937 v [[Los Angeles]]) byl americký [[Hudební skladatel|hudební skladatel]] a [[Klavírista|klavírista]]. V kontextu dějin hudby 20. století představuje osobnost, jež prokazatelně integrovala prvky severoamerického [[Jazz|jazzu]] a populární hudby do tradičních struktur evropské [[Klasická hudba|klasické hudby]]. Komponoval v oblastech orchestrální hudby, sólové klavírní tvorby, opery a divadelního [[Muzikál|muzikálu]]. Jeho symfonické a koncertní kompozice, jako například Rhapsody in Blue (1924) a An American in Paris (1928), patří k trvale zařazovaným dílům do repertoáru světových symfonických těles.

Drtivou většinu svých jevištních děl vytvořil v autorské spolupráci se svým starším bratrem, textařem a libretistou [[Ira Gershwin|Irou Gershwinem]]. Společně napsali více než dvacet broadwayských muzikálů, přičemž jejich inscenace Of Thee I Sing (1931) se stala historicky prvním muzikálem, jemuž byla udělena [[Pulitzerova cena|Pulitzerova cena]] za drama. V roce 1935 složil celovečerní operu Porgy and Bess, která je muzikologickými studiemi definována jako jedna z nejvýznamnějších severoamerických operních kompozic. Kariéra George Gershwina byla předčasně ukončena v roce 1937, kdy ve věku 38 let zemřel na následky maligního nádorového onemocnění mozku ([[Glioblastom|glioblastomu multiforme]]).

== 🗓 Současnost a odkaz v roce 2026 ==
I po uplynutí několika desetiletí od jeho úmrtí je dílo George Gershwina předmětem rozsáhlé interpretace a akademického výzkumu. V roce 2026, v rámci příprav na oslavy 250. výročí založení [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]] (America 250), zařadila řada globálních institucí jeho kompozice do svých oficiálních programů. Ve [[Spojené království|Velké Británii]] byl slavnostní zahajovací večer festivalu [[Proms|BBC Proms]] (First Night of the Proms) v červenci 2026 otevřen symfonickou básní An American in Paris v provedení [[BBC Symphony Orchestra|Symfonického orchestru BBC]] pod taktovkou dirigentky [[Dalia Stasevska|Dalie Stasevské]].

Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] kontinuálně probíhá edukační a soutěžní platforma G. Gershwin International Music Competition. Od července 2024 do února 2026 organizace realizovala koncertní sérii Outstanding Concert Series v desítkách sálů v [[New York (město)|New Yorku]] (včetně [[Kaufman Music Center]] a [[Carnegie Hall|Weill Recital Hall]]). Dne 14. května 2026 se v newyorském The Hungarian House uskutečnily výroční mistrovské kurzy určené pro akademické hudebníky.

Na poli muzikologie probíhá po roce 2020 gigantický akademický projekt zvaný The Gershwin Initiative, na kterém spolupracuje [[Michiganská univerzita|University of Michigan]] s rodinnými dědici (Marc George Gershwin LLC). Cílem tohoto projektu, vedeného profesorem Markem Claguem, je publikování historicky první kompletní kritické edice partitur George a Iry Gershwinových. Právní a autorský status Gershwinova díla prodělal změny; na území [[Evropská unie|Evropské unie]] (kde platí ochrana 70 let po smrti autora) přešly jeho kompozice do [[Volné dílo|volného díla]] v roce 2008, zatímco ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] většina jeho nejznámějších děl z 20. let vstupuje do takzvaného public domain postupně v průběhu 20. let 21. století v závislosti na přesném roku vydání kompozice.

== ⏳ Původ a hudební formování ==
George Gershwin se narodil 26. září 1898 v [[Brooklyn|Brooklynu]] (součást města [[New York (město)|New York]]). Jeho rodiči byli Morris Gershowitz (původním jménem Mojše Geršovic) a Rose Bruskinová, občanští židovští imigranti, kteří do [[Spojené státy americké|USA]] emigrovali v 90. letech 19. století z [[Petrohrad|Petrohradu]] v tehdejším [[Ruské impérium|Ruském impériu]]. Otec pracoval v oděvním a obuvnickém průmyslu. Rodina v americkém prostředí změnila své příjmení nejprve na Gershvin, a v době zahájení profesionální kariéry si George upravil pravopis na Gershwin.

Hudební vzdělávání v rodině neprobíhalo od útlého dětství. Teprve v roce 1910 zakoupili rodiče použitý [[Klavír|klavír]] s primárním záměrem poskytnout hudební lekce staršímu synovi Irovi. Instrument si však okamžitě osvojil dvanáctiletý George, který začal bez formálních základů reprodukovat melodie vyslechnuté na ulici a v mechanických klavírech (tzv. pianolách). Jeho prvním zásadním pedagogem se v roce 1912 stal Charles Hambitzer, klavírista a skladatel, jenž rozpoznal jeho talent. Hambitzer Gershwina vyučoval klasické klavírní technice a seznámil ho s díly [[Frédéric Chopin|Frédérica Chopina]], [[Franz Liszt|Ference Liszta]] a [[Claude Debussy|Clauda Debussyho]]. Po Hambitzerově předčasné smrti v roce 1918 pokračoval Gershwin ve studiu harmonie, kontrapunktu a hudební formy u pedagoga Edwarda Kilenyiho a následně u Rubina Goldmarka a Henryho Cowella.

Navzdory tomuto tréninku Gershwin nikdy neabsolvoval komplexní akademické hudební vzdělání na institucionální úrovni. Z důvodu nezájmu o standardní školní osnovy opustil ve věku 15 let High School of Commerce a nastoupil dráhu profesionálního hudebníka.

== 🎹 Raná kariéra a Tin Pan Alley ==
V roce 1914 získal Gershwin zaměstnání na manhattanské [[Tin Pan Alley]], epicentru tehdejšího amerického hudebního vydavatelství. Nastoupil do vydavatelské firmy Jerome H. Remick & Co. na pozici takzvaného "song pluggera" (přehrávače písní). Jeho pracovní náplň spočívala v celodenním přehrávání nově vydaných notových záznamů na klavír pro potenciální kupce (interprety a divadelní producenty), za což pobíral fixní mzdu 15 dolarů týdně. Tato praxe mu umožnila detailně analyzovat harmonickou a strukturální výstavbu tehdejších komerčních písní.

Paralelně s touto činností si přivydělával nahráváním klavírních válců (piano rolls) pro mechanické piana u společností Perfection a Standard Music Roll Co., často pod pseudonymy jako Fred Murtha či James V. Geller. Během tohoto období zahájil vlastní kompoziční činnost. Jeho první oficiálně vydanou autorskou písní se stala skladba "When You Want 'Em, You Can't Get 'Em" v roce 1916 (s textem Murraye Rotha). Zlom v jeho kariéře a finančním ohodnocení nastal v roce 1919 po zkomponování písně "Swanee" (s textem Irvinga Caesara). Skladbu do svého repertoáru převzal tehdejší přední broadwayský interpret [[Al Jolson]]. Prodejnost tištěných notových záznamů písně "Swanee" přesáhla hranici jednoho milionu kusů a počet prodaných gramofonových desek dosáhl dvou milionů, což Gershwinovi ve věku 21 let zajistilo finanční nezávislost.

== 🎭 Tvorba na Broadwayi a spolupráce s bratrem Irou ==
Prvním autorským broadwayským muzikálem George Gershwina se stalo představení La La Lucille z roku 1919, jež dosáhlo hranice stovky repríz. Od roku 1920 byl najat producentem Georgem Whitem ke každoročnímu komponování hudebních revue s názvem George White's Scandals, pro něž psal hudbu nepřetržitě až do roku 1924. V rámci ročníku 1922 zde uplatnil svou první jednoaktovou mini-operu Blue Monday, zasazenou do prostředí harlemského černošského ghetta. Toto dílo sice po jediné repríze z programu stáhli kvůli jeho příliš tragickému narativu, ale demonstrovalo Gershwinův zájem o propojení [[Jazz|jazzových]] a klasických operních forem.

Definitivní umělecké spojenectví s jeho bratrem [[Ira Gershwin|Irou Gershwinem]] započalo muzikálem Lady, Be Good! v roce 1924. Ira psal v počátcích své kariéry pod pseudonymem Arthur Francis (složeným ze jmen jejich sourozenců), aby se vyhnul nařčení z nepotismu v souvislosti s bratrovou stoupající slávou. Metodika jejich tvorby byla atypická – George nejprve zkomponoval hudební a rytmickou strukturu na klavíru a Ira následně k dané melodii dodatečně tvořil přesně padnoucí (glove-like) textové slabičné vazby. V období let 1924 až 1933 vytvořilo bratrské duo 22 jevištních děl. Mezi komerčně nejvýnosnější se zařadily muzikály Oh, Kay! (1926), Funny Face (1927), Strike Up the Band (1930) a Girl Crazy (1930).

V roce 1931 měla premiéru politická satira Of Thee I Sing (libreto George S. Kaufman a Morrie Ryskind, texty písní Ira Gershwin). Inscenace jako první muzikál v historii získala v roce 1932 prestižní [[Pulitzerova cena|Pulitzerovu cenu]] za drama. Dle pravidel udílení z třicátých let však toto literární ocenění obdrželi pouze scenáristé a textař (Ira), zatímco Georgeovi jako hudebnímu skladateli oficiální ocenění uděleno nebylo, neboť hudba nebyla tehdy v této kategorii hodnocena.

== 🎼 Symfonická a klasická hudba ==
Průnik George Gershwina na pódia klasických koncertních síní byl iniciován kapelníkem a propagátorem takzvaného symfonického jazzu, [[Paul Whiteman|Paulem Whitemanem]]. Ten po slyšení opery Blue Monday objednal u Gershwina instrumentální skladbu pro chystaný koncert s názvem "An Experiment in Modern Music". Koncert se uskutečnil 12. února 1924 v Aeolian Hall v [[New York (město)|New Yorku]]. Zde měla světovou premiéru skladba Rhapsody in Blue, koncipovaná pro klavírní sólo a jazzovou kapelu. Orchestraci díla nezpracoval Gershwin (vzhledem ke krátkému časovému termínu a nedostatku zkušeností se speciálními žesťovými aranžmá), nýbrž Whitemanův aranžér [[Ferde Grofé]]. Skladba byla zahájena ikonickým klarinetovým glissandem a zaznamenala masivní mezinárodní ohlas, čímž Gershwina trvale etablovala v oblasti koncertní hudby.

Kritika z řad akademických hudebníků ohledně Gershwinovy neschopnosti samostatné orchestrace ho motivovala ke studiu klasické instrumentace. Jeho následující dílo, Concerto in F (Klavírní koncert F dur), zkomponované v roce 1925 na objednávku dirigenta Waltera Damrosche a New York Symphony Orchestra, si již Gershwin instrumentoval výhradně sám. Koncert má klasickou třívětou formu (Allegro, Adagio – Andante con moto, Allegro agitato).

V roce 1928 podnikl Gershwin cestu do [[Evropa|Evropy]]. V [[Paříž|Paříži]] požádal o kompoziční lekce skladatele [[Maurice Ravel|Maurice Ravela]] a hudební pedagožku [[Nadia Boulangerová|Nadiu Boulangerovou]]. Oba tyto experty jej však odmítli vyučovat. Ravel své rozhodnutí zdůvodnil tezí, že akademický dril by mohl zničit Gershwinovu přirozenou melodickou invenci a transformoval by ho ze špičkového Gershwina na druhořadého Ravela. Z pobytu ve [[Francie|Francii]] vzešla symfonická báseň An American in Paris (Američan v Paříži, 1928), do jejíž partitury začlenil čtyři skutečné klaksony pařížských taxíků, které fyzicky zakoupil v pařížských autoservisech na Avenue de la Grande Armée a dovezl do [[Spojené státy americké|Spojených států]]. K dalším orchestrálním dílům patří Second Rhapsody (1931) a Cuban Overture (1932), zkomponovaná pod vlivem návštěvy kubánské [[Havana|Havany]] za využití specifických latinskoamerických perkusních nástrojů.

== 💃 Opera Porgy a Bess ==
Kompozičním a dramaturgickým vrcholem Gershwinovy kariéry je celovečerní opera Porgy and Bess. Práce na díle započala po přečtení románu Porgy (1925) od amerického spisovatele [[DuBose Heyward|DuBose Heywarda]]. Děj situovaný do černošské komunity Catfish Row v Charlestonu ve státě [[Jižní Karolína]] zaujal Gershwina natolik, že v roce 1934 strávil v této oblasti několik měsíců na ostrově Folly Island. Během tohoto pobytu systematicky studoval a analyzoval lokální folklorní jazyk, rytmy a náboženské zpěvy africké komunity (tzv. kultura Gullah).

Partitura o rozsahu téměř sedmi set stran byla dokončena v roce 1935. Libreto vytvořil [[DuBose Heyward]] a texty k áriím zkomponoval ve spolupráci s [[Ira Gershwin|Irou Gershwinem]]. Dílo bylo záměrně označováno jako "americká lidová opera" (American folk opera). Gershwin trval na tom, aby při jevištním uvedení byly všechny postavy z Catfish Row ztvárněny výhradně černošskými klasicky školenými operními pěvci, což v segregované Americe třicátých let představovalo bezprecedentní produkční požadavek.

Premiéra se konala na podzim roku 1935 v Colonial Theatre v [[Boston|Bostonu]] a následně byla přesunuta do Alvin Theatre na [[Broadway (Manhattan)|Broadwayi]]. Úvodní komerční bilance činila 124 repríz, avšak projekt zanechal produkci v hluboké finanční ztrátě. Hudební kritika se zpočátku rozcházela v hodnocení, zda se jedná o klasickou operu nebo přerostlý muzikál. Opera obsahuje árie, jež se posléze staly globálními standardy, jako "Summertime", "I Got Plenty o' Nuttin'", "Bess, You Is My Woman Now" a "It Ain't Necessarily So". Plného celosvětového uznání coby klíčového opusu americké klasické hudby dosáhla opera Porgy and Bess až v dekádách po Gershwinově smrti.

== 🎬 Přesun do Hollywoodu a onemocnění ==
Na podzim roku 1936 přesídlili bratři Gershwinovi do [[Los Angeles]] na základě exkluzivní smlouvy se studiem [[RKO Pictures]]. Důvodem byla nabídka na komponování filmové hudby a zhoršená ekonomická situace divadelního průmyslu během Velké hospodářské krize. V Hollywoodu složili hudbu k celovečerním filmům s [[Fred Astaire|Fredem Astairem]] a Ginger Rogersovou – Shall We Dance (1937) a A Damsel in Distress (1937). Paralelně začal George pracovat na hudbě k projektu The Goldwyn Follies (1938). Během pobytu v [[Kalifornie|Kalifornii]] se Gershwin společensky stýkal s evropskými emigranty, k nimž patřil i rakouský skladatel a tvůrce dvanáctitónové techniky [[Arnold Schoenberg|Arnold Schönberg]], s nímž navázal přátelství a se kterým pravidelně hrával tenis.

V únoru roku 1937 se u Gershwina objevily první fyziologické a neurologické symptomy závažného onemocnění. Během koncertního provedení Klavírního koncertu F dur s Losangeleskou filharmonií utrpěl krátkodobý výpadek paměti a pocítil silný fantomový zápach pálené gumy (čichová halucinace). Během následujících měsíců se zhoršovaly migrény a přidaly se problémy s motorickou koordinací. Lékařské konzultace (např. u psychoanalytika Ernsta Simmela) byly primárně interpretovány jako projev psychosomatické přepracovanosti či hysterie.

Dne 23. června 1937 došlo k vážnému zhoršení koordinace, po němž byl převezen na vyšetření do nemocnice Cedars of Lebanon, avšak byl propuštěn domů s doporučením klidového režimu. Klinický stav dospěl do fatálního stadia 9. července 1937, kdy skladatel ve svém sídle upadl do hlubokého kómatu. Následná vyšetření detekovala kritický nitrolební tlak a potvrdila přítomnost masivního nádoru na mozku. Dne 10. července podstoupil urgentní neurochirurgický zákrok, jenž provedl tým chirurgů, který konzultoval s experty Howardem Naffzigerem a Walterem Dandym. Lékaři identifikovali glioblastom (glioblastoma multiforme) velikosti tenisového míčku v pravém spánkovém laloku, z něhož resekcí odstranili část nádoru a přilehlou cystu. Operace však nedokázala zvrátit těžké poškození mozkové tkáně. George Gershwin zemřel v dopoledních hodinách dne 11. července 1937 ve věku 38 let. Následně byly jeho ostatky převezeny do [[New York (město)|New Yorku]] a pohřbeny na hřbitově Westchester Hills Cemetery v lokalitě Hastings-on-Hudson.

== 🔬 Hudebně-analytický profil ==
Z kompozičního a muzikologického hlediska vykazuje dílo George Gershwina vysoce specifickou syntézu. V symfonické a operní tvorbě aplikoval evropské formy (sonátová forma, rondo, fugu, symfonická báseň, operní recitativ), které ovšem naplnil americkým harmonickým a rytmickým materiálem.

Jeho melodika a harmonie úzce operují s prvky takzvaných modrých tónů (blue notes). Jedná se o mikrotonální snižování (nejčastěji o půltón) třetího, pátého a sedmého stupně v durové stupnici, což dodává hudbě specifické jazzové napětí a bluesové zabarvení. V klavírních partiturách Gershwin využíval hojného užití synkopace a polyrytmických struktur, které znesnadňují exaktní interpretaci pro klasičtí hráče neznalé jazzového frázování (takzvaný swing feel). Typickým příkladem je opakující se rytmický vzorec v písni "I Got Rhythm" (tzv. rhythm changes), jehož akordický postup se stal fundamentální šablonou pro tvorbu a improvizaci dalších generací jazzových hudebníků v období be-bopu.

Gershwin dále integroval použití [[Pentatonická stupnice|pentatonických stupnic]] a sofistikovaných modulací inspirovaných francouzským impresionismem (zejména kompozicemi [[Claude Debussy|Clauda Debussyho]]). Ačkoliv byla jeho schopnost zpracování a prokomponování složitých symfonických forem (Durchführung) dobovou hudební kritikou v USA někdy zpochybňována a považována za pouhé skládání písňových melodií za sebe, pozdější muzikologický výzkum provedený mimo jiné v edicích The Gershwin Initiative prokázal, že jeho nakládání s tematickým materiálem (např. v An American in Paris) disponuje plnohodnotnou provázaností a vyspělou strukturální architekturou.

== 📈 Statistiky a data ==

=== Kompletní seznam klasických a orchestrálních kompozic ===
Níže uvedená tabulka definuje veškeré symfonické a koncertní partitury spadající do kategorie takzvané klasické hudby, zkomponované Georgem Gershwinem v letech 1919 až 1936. Vyloučeny jsou z ní písňové a komediální celky. Tabulka je chronologicky seřazena bez vynechání zásadních děl.

{| class="wikitable"
|-
! Originální název kompozice !! Rok vzniku !! Typografická forma a obsazení partitury !! Místo a těleso premiéry
|-
| Lullaby || 1919 || Komorní skladba pro smyčcové kvarteto || Neuvedeno za života (publikováno posmrtně)
|-
| Blue Monday (135th Street) || 1922 || Jednoaktová mini-opera || Globe Theatre, orchestr Paula Whitemana
|-
| Rhapsody in Blue || 1924 || Rapsodie pro klavír a jazzový band (později symf. orchestr) || Aeolian Hall, orchestr Paula Whitemana
|-
| Short Story || 1925 || Kompozice pro housle a klavír (využívá původní Preludia) || The University Club of New York
|-
| Concerto in F || 1925 || Třívětý klavírní koncert s orchestrem || Carnegie Hall, New York Symphony Orchestra
|-
| Three Preludes || 1926 || Cyklus tří skladeb pro sólový klavír || Roosevelt Hotel, New York City (interpret G. Gershwin)
|-
| An American in Paris || 1928 || Symfonická báseň || Carnegie Hall, New York Philharmonic
|-
| Second Rhapsody || 1931 || Rapsodie pro klavír a orchestr || Boston Symphony Orchestra
|-
| Cuban Overture || 1932 || Orchestrální předehra || Lewisohn Stadium, New York City
|-
| Variations on "I Got Rhythm" || 1934 || Téma s variacemi pro klavír a orchestr || Boston Symphony Orchestra
|-
| Porgy and Bess || 1935 || Celovečerní americká lidová opera ve 3 dějstvích || Colonial Theatre (Boston) / Alvin Theatre (New York)
|-
| Catfish Row || 1936 || Symfonická pětivětá suita sestavená z hudby opery Porgy and Bess || Philadelphia Orchestra
|}

=== Seznam broadwayských muzikálů a hudebních revue ===
Datový výčet doložitelných hudebně-dramatických projektů vytvořených pro scény na Broadwayi (v letech 1919–1933). Tabulka demonstruje extrémní produkční výkonnost, přičemž některá léta přinesla premiéry i více než tří samostatných představení. Spoluautorem textů u většiny z nich byl [[Ira Gershwin]].

{| class="wikitable"
|-
! Název muzikálu / Revue !! Rok premiéry !! Typ představení !! Vybrané zásadní písně uvedené v díle
|-
| La La Lucille || 1919 || Muzikál || "Nobody But You"
|-
| Morris Gest's "Midnight Whirl" || 1919 || Hudební revue || "Poppyland"
|-
| George White's Scandals (ročníky 1920–1924) || 1920–1924 || Pět samostatných hudebních revue || "I'll Build a Stairway to Paradise", "Somebody Loves Me"
|-
| A Dangerous Maid || 1921 || Muzikál || "Boy Wanted"
|-
| Our Nell || 1922 || Muzikál || "Innocent Ingenue Baby"
|-
| The French Doll || 1922 || Muzikál || "Do It Again"
|-
| Sweet Little Devil || 1924 || Muzikál || "Virginia (Don't Go Too Far)"
|-
| Primrose || 1924 || Muzikál (uveden v Londýně) || "Wait a Bit, Susie"
|-
| Lady, Be Good! || 1924 || Muzikál || "Fascinating Rhythm", "Oh, Lady Be Good!"
|-
| Tell Me More || 1925 || Muzikál || "Kickin' the Clouds Away"
|-
| Tip-Toes || 1925 || Muzikál || "That Certain Feeling", "Sweet and Low-Down"
|-
| Song of the Flame || 1925 (rev. 1927) || Opereta || "Song of the Flame"
|-
| Oh, Kay! || 1926 || Muzikál || "Someone to Watch Over Me", "Do, Do, Do"
|-
| Funny Face || 1927 || Muzikál || "'S Wonderful", "Funny Face"
|-
| Rosalie || 1928 || Muzikál || "How Long Has This Been Going On?"
|-
| Treasure Girl || 1928 || Muzikál || "I've Got a Crush on You"
|-
| Show Girl || 1929 || Muzikál || "Liza (All the Clouds'll Roll Away)"
|-
| Strike Up the Band || 1927 a 1930 || Muzikál (dvě odlišné produkce) || "Strike Up the Band", "The Man I Love" (vyloučeno z finál. verze)
|-
| Girl Crazy || 1930 || Muzikál || "I Got Rhythm", "Embraceable You", "But Not for Me"
|-
| Of Thee I Sing || 1931 || Muzikál (politická satira) || "Of Thee I Sing", "Love Is Sweeping the Country"
|-
| Pardon My English || 1933 || Muzikál || "Isn't It a Pity?", "The Lorelei"
|-
| Let 'Em Eat Cake || 1933 || Muzikál (pokračování Of Thee I Sing) || "Mine"
|}

=== Lékařská chronologie fatálního nádorového onemocnění ===
Zcela exaktní časová řada zaznamenávající klinické symptomy a postupnou progresi glioblastomu multiforme z roku 1937 podle dobových neurologických hlášení.

{| class="wikitable"
|-
! Časový údaj v roce 1937 !! Popsaný klinický nebo lékařský úkon a projev pacienta
|-
| 11. února || Koncert s Losangeleskou filharmonií (Klavírní koncert F dur). Zaznamenán první výpadek paměti u klavíru a detekce specifického zápachu spálené gumy.
|-
| Duben a květen || Ztráty koordinace rukou, silné ranní bolesti hlavy, závratě. Návštěvy u psychoanalytika pro podezření z nervového zhroucení z přepracovanosti.
|-
| 23. června || Nález pacienta ve zmateném a vyčerpaném stavu. Následoval převoz a vyšetření v nemocnici Cedars of Lebanon. Neúspěšná diagnostika fyziologických příčin, propuštěn domů.
|-
| 9. července || Odpolední ztráta vědomí a pád do kómatu. Diagnostikován extrémně zvýšený nitrolební tlak. Identifikace objemné nádorové hmoty (Glioblastoma multiforme).
|-
| 10. července || Tým neurochirurgů (za konzultací kapacit dr. Naffzigera a dr. Dandyho) provedl pětihodinovou operaci, resekci části pravého spánkového laloku a odstranění cysty s nádorem.
|-
| 11. července || Bez návratu vědomí dochází v 10:30 pacifického času ke smrti pacienta.
|}

=== Prestižní pocty a institucionální ocenění ===
Kompletní výčet cen a uznání přiznaných hudebnímu skladateli v průběhu života i po jeho smrti.

{| class="wikitable"
|-
! Rok udílení !! Název ocenění nebo instituce !! Specifikace ocenění / Důvod udělení
|-
| 1932 || [[Pulitzerova cena]] (Pulitzer Prize for Drama) || Historický průlom; uděleno muzikálu Of Thee I Sing. G. Gershwin nebyl technicky oceněncem z důvodu pravidel vylučujících hudbu v dané kategorii, nicméně dílo patří do jeho hudebního portfolia.
|-
| 1937 || Oscar ([[Cena Akademie]]) - Nominace || Nominace na nejlepší originální filmovou píseň ("They Can't Take That Away from Me" z filmu Shall We Dance).
|-
| 1985 || Zlatá medaile Kongresu (Congressional Gold Medal) || Uděleno in memoriam americkým [[Kongres Spojených států amerických|Kongresem]] společně oběma bratrům (George a Ira) za mimořádný přínos americké hudbě, divadlu a kultuře.
|-
| 1986 || [[Cena Grammy|Grammy Trustees Award]] || Speciální ocenění hudební akademie udílené jedincům s historickým dopadem na vývoj hudebního průmyslu.
|-
| 1998 || [[Hollywoodský chodník slávy]] (Hollywood Walk of Fame) || Zisk vlastní hvězdy na bulváru za nahrávací a hudební činnost (umístěna při příležitosti stého výročí jeho narození).
|-
| 1998 || Pulitzer Prize Special Citations and Awards || Speciální dodatečné ocenění in memoriam za jeho celoživotní přínos k vývoji a vzestupu americké hudby.
|-
| 2007 || Gershwinova cena za populární píseň (Gershwin Prize) || Založení nové národní americké ceny Knihovnou [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu]] pojmenované na počest George a Iry Gershwinových. Prvním laureátem se stal [[Paul Simon]].
|}

== Zdroje ==
* [https://kennedy-center.org The Kennedy Center (Oficiální biografie a kulturní historický portál)]
* [https://smtd.umich.edu University of Michigan School of Music, Theatre & Dance (Projekt kritické edice The Gershwin Initiative)]
* [https://gershwin.com Oficiální databáze The Gershwin Initiative (Katalogy a licence)]
* [https://britannica.com Encyclopaedia Britannica (Záznam o vývoji opery a amerického muzikálu)]
* [https://imslp.org International Music Score Library Project (IMSLP) - Partitury a kategorizace děl]
* [https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov PubMed (Lékařská studie chronologie maligního glioblastomu z Národní lékařské knihovny USA)]
* [https://bbc.co.uk BBC Arts (Zpravodajství z First Night of the Proms 2026)]
* [https://gershwincompetition.org G. Gershwin International Music Competition (Mistrovské kurzy a koncertní série 2026)]

{{DEFAULTSORT:Gershwin, George}}
[[Kategorie:Američtí hudební skladatelé]]
[[Kategorie:Američtí klavíristé]]
[[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]]
[[Kategorie:Skladatelé muzikálů]]
[[Kategorie:Jazzoví klavíristé]]
[[Kategorie:Jazzoví skladatelé]]
[[Kategorie:Operní skladatelé]]
[[Kategorie:Skladatelé filmové hudby]]
[[Kategorie:Narození 26. září]]
[[Kategorie:Narození 1898]]
[[Kategorie:Narození v Brooklynu]]
[[Kategorie:Úmrtí 11. července]]
[[Kategorie:Úmrtí 1937]]
[[Kategorie:Úmrtí v Los Angeles]]
[[Kategorie:Zesnulí lidé]]
[[Kategorie:Držitelé ceny Grammy]]
[[Kategorie:Úmrtí na nádorová onemocnění mozku]]
[[Kategorie:Američané židovského původu]]
[[Kategorie:Dějiny hudby 20. století]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]

George Gershwin - Historie editací