InfopediaBot: Bot: AI generace (George Berkeley)

2025-12-10T04:02:38Z

Bot: AI generace (George Berkeley)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox Filozof
| jméno = George Berkeley
| obrázek = George Berkeley by John Smibert.jpg
| popisek_obrázku = Portrét George Berkeleho od Johna Smiberta (kolem 1732)
| datum_narození = 12. března 1685
| místo_narození = Dysert, Hrabství Kilkenny, [[Irsko]]
| datum_úmrtí = 14. ledna 1753
| místo_úmrtí = Cloyne, Hrabství Cork, [[Irsko]]
| národnost = [[Irsko|Irská]]
| éra = [[Novověká filozofie]]
| region = [[Západní filozofie]]
| škola = [[Empirismus]], [[Idealismus]] (subjektivní idealismus / immaterialismus)
| hlavní_zájmy = [[Metafyzika]], [[Epistemologie]], [[Teologie]], [[Filozofie jazyka]], [[Filozofie vědy]]
| významné_myšlenky = Immaterialismus (Esse est percipi), kritika abstraktních idejí, role Boha v udržování existence
| ovlivněn = [[John Locke]], [[René Descartes]], [[Nicolas Malebranche]]
| ovlivnil = [[David Hume]], [[Immanuel Kant]], [[Arthur Schopenhauer]], [[Idealismus]]
| povolání = Filozof, [[Anglikánská církev|Anglikánský]] biskup
| instituce = [[Trinity College Dublin]]
| díla = ''Pojednání o principech lidského poznání'', ''Tři dialogy mezi Hylasem a Filonúem'', ''Alciphron'', ''Siris''
}}

'''George Berkeley''' (12. března 1685 – 14. ledna 1753) byl irský filozof, biskup z Cloyne v [[Anglikánská církev|Anglikánské církvi]] a jeden z nejvýznamnějších představitelů [[empirismus|empirismu]]. Je známý především svou teorií [[immaterialismus|immaterialismu]], často shrnovanou do latinské fráze ''Esse est percipi'' (Být znamená být vnímán), která tvrdí, že fyzické objekty existují pouze jako ideje v myslích a nemají žádnou nezávislou existenci mimo vnímání. Jeho práce významně ovlivnila vývoj [[novověká filozofie|novověké filozofie]], zejména [[idealismus|idealismu]] a [[skepticismus|skepticismu]].

== ⏳ Život a kariéra ==
George Berkeley se narodil 12. března 1685 v Dysertu v [[Hrabství Kilkenny]] v [[Irsko|Irsku]]. V patnácti letech, v roce 1700, nastoupil na [[Trinity College Dublin]], kde studoval [[klasická filologie|klasické jazyky]], [[matematika|matematiku]] a [[filozofie|filozofii]]. Zde získal titul bakaláře umění v roce 1704 a magisterský titul v roce 1707. Po dokončení studií zůstal na [[Trinity College Dublin]] jako lektor a později se stal členem koleje.

Během svého působení na univerzitě publikoval svá nejvýznamnější filozofická díla. V roce 1709 vydal ''Esej k nové teorii vidění'' (An Essay Towards a New Theory of Vision), ve kterém zkoumal povahu zrakového vnímání a jeho vztah k doteku. Následovaly ''Pojednání o principech lidského poznání'' (A Treatise Concerning the Principles of Human Knowledge) v roce 1710, kde představil svou teorii immaterialismu, a ''Tři dialogy mezi Hylasem a Filonúem'' (Three Dialogues between Hylas and Philonous) v roce 1713, které byly psány pro širší publikum a měly popularizovat jeho filozofické myšlenky.

V letech 1713 až 1720 cestoval po [[Evropa|Evropě]], navštívil [[Anglie|Anglii]], [[Francie|Francii]] a [[Itálie|Itálii]], kde se setkal s významnými intelektuály své doby. Po návratu do [[Irsko|Irska]] byl vysvěcen na kněze [[Anglikánská církev|Anglikánské církve]] a v roce 1724 se stal děkanem v Derry.

Berkeley měl ambici založit misijní školu na Bermudách pro vzdělávání domorodých Američanů a synů kolonistů. S podporou britského parlamentu a soukromých dárců se v roce 1728 vydal do [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], kde strávil téměř tři roky na [[Rhode Island|Rhode Islandu]]. Projekt se však nezdařil kvůli nedostatečné finanční podpoře ze strany britské vlády, a tak se v roce 1732 vrátil do [[Velká Británie|Velké Británie]].

V roce 1734 byl jmenován biskupem v Cloyne v [[Irsko|Irsku]], kde působil až do své smrti. V tomto období napsal další důležitá díla, jako je ''Alciphron, neboli drobný filozof'' (Alciphron, or the Minute Philosopher) z roku 1732, obhajující křesťanství proti ateismu a deismu, a ''Siris: Řetěz filozofických úvah a dotazů týkajících se dobrodiní dehtové vody'' (Siris: A Chain of Philosophical Reflexions and Inquiries Concerning the Virtues of Tar-Water) z roku 1744, které se zabývalo medicínou a filozofií. George Berkeley zemřel 14. ledna 1753 v [[Cloyne]].

== 🧠 Filozofie a hlavní myšlenky ==
Berkeleyho filozofie je především reakcí na materialistické a dualistické tendence v tehdejší filozofii, zejména na myšlenky [[John Locke|Johna Locka]] a [[René Descartes|Reného Descarta]]. Jeho ústřední doktrínou je [[immaterialismus]], někdy nazývaný subjektivní idealismus.

=== Esse est percipi (Být znamená být vnímán) ===
Jádrem Berkeleyho filozofie je teze ''Esse est percipi'' (Být znamená být vnímán) pro materiální objekty. Berkeley argumentoval, že takzvané "materiální" věci, jako jsou stoly, židle nebo stromy, nemají žádnou existenci nezávislou na mysli, která je vnímá. Neexistuje žádná "hmota" (substance), která by byla nositelem vlastností, jež vnímáme (barvu, tvar, tvrdost atd.). Namísto toho jsou tyto vlastnosti samy o sobě idejemi v mysli vnímatele.

Berkeley odmítl Lockovu teorii primárních a sekundárních kvalit, podle níž primární kvality (jako je rozprostraněnost, tvar, pohyb) existují objektivně v externích objektech, zatímco sekundární kvality (jako je barva, chuť, zvuk) jsou subjektivní a existují pouze v mysli. Berkeley tvrdil, že všechny kvality, primární i sekundární, jsou stejně závislé na vnímající mysli. Nemůžeme si představit objekt bez jeho smyslových vlastností, a proto nemůžeme myslet na existenci objektu bez jeho vnímání.

=== Kritika abstraktních idejí ===
Jedním z klíčových předpokladů Berkeleyho immaterialismu je jeho kritika abstraktních idejí, kterou rozvinul v úvodu k ''Pojednání o principech lidského poznání''. Podle Berkeleyho nemůžeme tvořit abstraktní ideje, jako je "člověk" bez specifických vlastností (výšky, barvy vlasů atd.), nebo "trojúhelník" bez konkrétního tvaru a velikosti. Všechny naše ideje jsou konkrétní a partikulární. Pokud tedy nemůžeme abstrahovat ideu hmoty od jejích vnímatelných vlastností, pak idea samotné hmoty jako něčeho nezávisle existujícího je nesmyslná.

=== Role Boha ===
Protože objekty existují pouze jako ideje v myslích, vyvstává otázka, co se s nimi stane, když je nikdo nevnímá. Berkeley řeší tento problém zavedením [[Bůh|Boha]] jako univerzálního vnímatele. Bůh neustále vnímá všechny věci, a tak zajišťuje jejich trvalou existenci a stálost. Fyzické zákony a pravidelnosti, které pozorujeme ve světě, jsou pro Berkeleyho projevem Boží vůle a řádu, ne nezávislé materiální reality. Tímto způsobem Berkeley spojuje svou metafyziku s [[teologie|teologií]].

== 📚 Dílo ==
Berkeleyho dílo je rozsáhlé a zahrnuje řadu textů z oblasti filozofie, teologie a dokonce i medicíny. Mezi jeho nejdůležitější spisy patří:

* '''An Essay Towards a New Theory of Vision''' (Esej k nové teorii vidění, 1709): První významné dílo, kde se Berkeley zabývá povahou zrakového vnímání a argumentuje, že rozprostraněnost a vzdálenost nejsou vnímány přímo, ale jsou odvozeny z dotykových vjemů.
* '''A Treatise Concerning the Principles of Human Knowledge''' (Pojednání o principech lidského poznání, 1710): Hlavní dílo, kde systematicky představuje svůj immaterialismus a odmítá existenci materiální substance.
* '''Three Dialogues between Hylas and Philonous''' (Tři dialogy mezi Hylasem a Filonúem, 1713): Popularizace jeho filozofie formou dialogu mezi materialistou Hylasem a immaterialistou Filonúem (reprezentujícím Berkeleyho samotného).
* '''Alciphron, or the Minute Philosopher''' (Alciphron, neboli drobný filozof, 1732): Teologické dílo, které obhajuje křesťanskou víru proti kritikům, jako jsou ateisté a deisté.
* '''Siris: A Chain of Philosophical Reflexions and Inquiries Concerning the Virtues of Tar-Water''' (Siris: Řetěz filozofických úvah a dotazů týkajících se dobrodiní dehtové vody, 1744): Pozdní dílo, které začíná úvahou o léčivých vlastnostech dehtové vody a postupně přechází k metafyzickým a teologickým úvahám, propojujícím vědu a filozofii.

== 💡 Vliv a odkaz ==
George Berkeley měl značný vliv na pozdější filozofii, i když jeho immaterialismus nebyl široce přijat v původní podobě.
* '''David Hume''': Hume byl hluboce ovlivněn Berkeleyho kritikou abstraktních idejí a jeho empiristickým přístupem. Humeho [[skepticismus]] šel ještě dál než Berkeleyho, když zpochybnil i existenci duchovní substance (já) a kauzality.
* '''Immanuel Kant''': Kant se nechal inspirovat Berkeleyho myšlenkami o roli mysli při utváření reality, ačkoli se snažil najít cestu mezi materialismem a čistým idealismem. Kantova transcendentální filozofie uznává, že smyslové zkušenosti jsou uspořádány myslí, ale zároveň postuluje existenci "věcí o sobě" nezávislých na vnímání.
* '''Idealismus''': Berkeley je považován za jednoho z otců moderního idealismu. Jeho práce položila základy pro další idealistické systémy, včetně německého idealismu 19. století.
* '''Filozofie vědy''': Jeho kritika materiální substance přispěla k debatám o povaze vědeckých teorií a realitě teoretických entit.
* '''Filozofie jazyka''': Berkeleyho důraz na konkrétní ideje a jeho kritika abstraktních pojmů mají relevanci i pro filozofii jazyka a významu.

Berkeleyho filozofie zůstává dodnes předmětem intenzivních studií a diskusí v [[epistemologie|epistemologii]], [[metafyzika|metafyzice]] a [[filozofie mysli|filozofii mysli]].

== 🤔 Pro laiky ==
Představte si, že máte jablko. Vidíte jeho barvu, cítíte jeho váhu, cítíte jeho vůni, slyšíte křupnutí, když se do něj zakousnete, a cítíte jeho chuť. George Berkeley by řekl, že to jablko není nic víc než soubor těchto vjemů. Neexistuje žádné "jablko samo o sobě" někde venku, nezávisle na tom, že ho vnímáte. To, co nazýváme jablkem, je prostě naše zkušenost s barvou, tvarem, chutí a tak dále.

Když jablko položíte a odejdete z místnosti, přestane existovat? Podle Berkeleyho by přestalo existovat pro ''vás'', protože ho už nevnímáte. Ale protože by to bylo dost nepraktické a chaotické, Berkeley přichází s řešením: [[Bůh]]. Bůh je jako velký, vždy vnímající pozorovatel, který neustále vnímá všechna jablka, stromy, domy a celou [[planeta Země|Zemi]], i když my je zrovna nevidíme. Díky tomu si svět udržuje svou stálost a řád.

Takže pro Berkeleyho je celý svět jako obrovský sen nebo film, který je promítán v myslích, a hlavním promítačem je Bůh. Neexistuje žádná "hmota" pod tím vším; existují jen ideje v myslích. To je jeho slavné "Být znamená být vnímán".

{{DEFAULTSORT:Berkeley, George}}
[[Kategorie:Irští filozofové]]
[[Kategorie:Biskupové Anglikánské církve]]
[[Kategorie:Empirici]]
[[Kategorie:Idealisté]]
[[Kategorie:Narození 1685]]
[[Kategorie:Úmrtí 1753]]
[[Kategorie:Lidé 18. století]]
[[Kategorie:Filozofové 18. století]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Flash]]

George Berkeley - Historie editací

InfopediaBot: Bot: AI generace (George Berkeley)