<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Gallium</id>
	<title>Gallium - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Gallium"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Gallium&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-03T20:14:19Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Gallium&amp;diff=19607&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Gallium&amp;diff=19607&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-29T09:35:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - chemický prvek&lt;br /&gt;
| název = Gallium&lt;br /&gt;
| obrázek = Gallium_crystals.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Krystaly vysoce čistého gallia&lt;br /&gt;
| symbol = Ga&lt;br /&gt;
| protonové číslo = 31&lt;br /&gt;
| skupina = 13&lt;br /&gt;
| perioda = 4&lt;br /&gt;
| blok = p&lt;br /&gt;
| chemická řada = Kovy&lt;br /&gt;
| vzhled = stříbřitě bílý&lt;br /&gt;
| atomová hmotnost = 69,723&lt;br /&gt;
| elektronová konfigurace = [Ar] 3d&amp;lt;sup&amp;gt;10&amp;lt;/sup&amp;gt; 4s&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt; 4p&amp;lt;sup&amp;gt;1&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
| elektrony ve slupce = 2, 8, 18, 3&lt;br /&gt;
| oxidační čísla = +3 (nejčastější), +2, +1&lt;br /&gt;
| elektronegativita = 1,81&lt;br /&gt;
| ionizační energie = 578,8 kJ/mol&lt;br /&gt;
| atomový poloměr = 135 pm&lt;br /&gt;
| kovalentní poloměr = 122 pm&lt;br /&gt;
| van der Waalsův poloměr = 187 pm&lt;br /&gt;
| skupenství = pevné&lt;br /&gt;
| teplota tání = 302,91 K (29,76 °C)&lt;br /&gt;
| teplota varu = 2477 K (2204 °C)&lt;br /&gt;
| molární objem = 11,80 cm³/mol&lt;br /&gt;
| skupenské teplo tání = 5,59 kJ/mol&lt;br /&gt;
| skupenské teplo varu = 254 kJ/mol&lt;br /&gt;
| hustota = 5,91 g/cm³ (pevné)&lt;br /&gt;
| hustota kapaliny = 6,095 g/cm³ (při t.t.)&lt;br /&gt;
| krystalová struktura = ortorombická&lt;br /&gt;
| tepelná vodivost = 40,6 W/(m·K)&lt;br /&gt;
| elektrický odpor = 143 nΩ·m&lt;br /&gt;
| magnetismus = diamagnetický&lt;br /&gt;
| CAS registraní číslo = 7440-55-3&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Gallium&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (chemická značka &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Ga&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, latinsky &amp;#039;&amp;#039;Gallium&amp;#039;&amp;#039;) je chemický prvek s protonovým číslem 31. Nachází se ve 13. skupině a 4. periodě [[periodická tabulka|periodické tabulky]]. Jedná se o měkký, stříbřitě bílý kov, který je za standardních podmínek pevný, ale taje již při teplotě mírně nad pokojovou teplotou (29,76 °C). Díky této vlastnosti může roztát v lidské ruce. Gallium patří mezi kovy, ale jeho chemické vlastnosti vykazují podobnost s [[hliník|hliníkem]] a [[indium|indiem]]. Jeho hlavní využití je v oblasti polovodičů, zejména ve formě [[arsenid gallitý|arsenidu gallitého]] (GaAs) a [[nitrid gallitý|nitridu gallitého]] (GaN).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gallium se v přírodě nevyskytuje v čisté formě, ale pouze ve sloučeninách v malých koncentracích v [[bauxit|bauxitových]] a [[sfalerit|sfaleritových]] rudách. Jeho existence byla předpovězena [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Dmitrijem Mendělejevem]] v roce 1871 na základě jeho periodického zákona, který ho nazval &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;eka-hliník&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Objeveno bylo spektroskopicky francouzským chemikem [[Paul-Émile Lecoq de Boisbaudran|Paulem-Émilem Lecoqem de Boisbaudran]] v roce 1875.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie ==&lt;br /&gt;
=== 🏛️ Předpověď a objev ===&lt;br /&gt;
Existence gallia byla předpovězena v roce 1871 ruským chemikem [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Dmitrijem Mendělejevem]]. Na základě své [[periodická tabulka|periodické tabulky]] předpověděl existenci několika neznámých prvků, včetně jednoho, který měl vyplnit mezeru pod [[hliník|hliníkem]]. Nazval ho &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;eka-hliník&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (ze [[sanskrt|sanskrtu]], &amp;#039;&amp;#039;eka&amp;#039;&amp;#039; znamená &amp;quot;jeden&amp;quot;) a s pozoruhodnou přesností předpověděl jeho klíčové vlastnosti, jako je atomová hmotnost (cca 68), hustota (5,9 g/cm³), nízký bod tání a skutečnost, že bude objeven pomocí [[spektroskopie]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Tato předpověď byla potvrzena v roce 1875, kdy francouzský chemik [[Paul-Émile Lecoq de Boisbaudran]] zkoumal vzorek [[sfalerit|sfaleritu]] z [[Pyreneje|Pyrenejí]]. Pomocí spektroskopu detekoval dvě nové fialové spektrální čáry, které naznačovaly přítomnost nového prvku. Ještě téhož roku se mu podařilo izolovat několik miligramů čistého kovu pomocí [[elektrolýza|elektrolýzy]] jeho hydroxidu. Prvek pojmenoval &amp;#039;&amp;#039;gallium&amp;#039;&amp;#039; na počest své vlasti, [[Francie|Francie]] (latinsky &amp;#039;&amp;#039;Gallia&amp;#039;&amp;#039;).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavostí je, že první měření hustoty gallia, které de Boisbaudran provedl, udávalo hodnotu 4,7 g/cm³, což bylo v rozporu s Mendělejevovou předpovědí (5,9 g/cm³). Mendělejev napsal de Boisbaudranovi a navrhl mu, aby svá měření zopakoval, protože se domníval, že vzorek kovu nebyl čistý. De Boisbaudran, zpočátku skeptický, provedl další purifikaci a měření, která potvrdila Mendělejevovu předpověď. Tato událost byla jedním z nejvýznamnějších potvrzení platnosti periodického zákona a přinesla Mendělejevovi celosvětové uznání.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🏭 Moderní využití ===&lt;br /&gt;
Po dlouhou dobu nemělo gallium žádné významné komerční využití. Jeho unikátní vlastnosti, zejména obrovský rozsah teplot, ve kterém je v kapalném stavu, vedly k jeho použití ve vysokoteplotních [[teploměr|teploměrech]]. Zlom nastal ve druhé polovině 20. století s rozvojem [[polovodič|polovodičové]] technologie. Objev vlastností sloučeniny [[arsenid gallitý]] (GaAs) v 60. letech 20. století otevřel dveře k jeho masovému využití v [[mikrovlnná trouba|mikrovlnné]] technice a [[infračervené záření|infračervených]] aplikacích. Další revoluci přinesl vývoj [[nitrid gallitý|nitridu gallitého]] (GaN), který umožnil výrobu vysoce svítivých modrých a bílých [[LED]] diod a [[laser|laserových diod]], což vedlo k udělení [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]] v roce 2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Fyzikální a chemické vlastnosti ==&lt;br /&gt;
=== 🌡️ Fyzikální vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Gallium je stříbřitě bílý kov s modravým leskem. V pevném stavu je křehké a lasturnatě se láme. Je to jeden z mála kovů (spolu s [[rtuť|rtutí]], [[cesium|cesiem]] a [[francium|franciem]]), který může být za běžných teplot kapalný. Jeho bod tání je pouhých &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;29,76 °C&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, což znamená, že může roztát v lidské ruce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Naopak jeho bod varu je velmi vysoký, přibližně 2204 °C. To dává galliu jeden z největších teplotních rozsahů, ve kterém zůstává v kapalném stavu, ze všech známých prvků. Tato vlastnost ho předurčuje pro použití ve vysokoteplotních teploměrech a termostatech.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Další neobvyklou vlastností gallia je, že při tuhnutí &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;zvyšuje svůj objem&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (asi o 3,1 %), podobně jako [[voda]], [[křemík]], [[bismut]] nebo [[antimon]]. Z tohoto důvodu se nesmí skladovat v pevných skleněných nebo kovových nádobách, protože by je při ztuhnutí mohlo roztrhnout.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Kapalné gallium má tendenci k podchlazení; může zůstat v kapalném stavu i pod bodem tání. Krystalizaci lze snadno vyvolat přidáním malého krystalku pevného gallia (očkování). Kapalné gallium také smáčí [[sklo]] a [[porcelán]], což z něj činí obtížně manipulovatelnou látku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🧪 Chemické vlastnosti ===&lt;br /&gt;
Gallium se nachází ve 13. skupině, pod hliníkem. Jeho chemické chování je hliníku velmi podobné. Na vzduchu je relativně stálé, protože se na jeho povrchu vytváří tenká, pasivní vrstva [[oxid gallitý|oxidu gallitého]] (Ga₂O₃), která ho chrání před další [[oxidace|oxidací]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Reaguje s [[kyselina|kyselinami]] i [[zásada (chemie)|zásadami]], je tedy [[amfoterní prvek|amfoterní]].&lt;br /&gt;
* S kyselinami reaguje za vzniku gallitých solí a uvolnění [[vodík|vodíku]]:&lt;br /&gt;
: 2 Ga + 6 HCl → 2 GaCl₃ + 3 H₂&lt;br /&gt;
* S roztoky hydroxidů reaguje za vzniku gallitanů:&lt;br /&gt;
: 2 Ga + 2 NaOH + 6 H₂O → 2 Na[Ga(OH)₄] + 3 H₂&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Nejběžnější oxidační stav gallia je &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;+3&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;. Existují i sloučeniny s oxidačním číslem +1, ty jsou však méně stálé.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Gallium je známé svou schopností difundovat do krystalové mřížky jiných kovů, zejména [[hliník|hliníku]], [[zinek|zinku]] a [[ocel|oceli]]. Tento jev, známý jako [[zkřehnutí tekutým kovem]], způsobuje, že tyto kovy ztrácejí svou pevnost a stávají se extrémně křehkými. Například hliníková plechovka, jejíž povrch je narušen galliem, se dá roztrhnout holýma rukama.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌍 Výskyt a výroba ==&lt;br /&gt;
Gallium je relativně vzácný prvek, jeho obsah v [[zemská kůra|zemské kůře]] se odhaduje na 15–19 [[ppm]]. To je srovnatelné s obsahem [[olovo|olova]] nebo [[lithium|lithia]]. V přírodě se nevyskytuje v ryzí formě. Jeho hlavními zdroji jsou:&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Bauxit]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Ruda pro výrobu hliníku, která obsahuje gallium v koncentracích 0,001–0,1 %. Většina světové produkce gallia pochází právě jako vedlejší produkt při zpracování bauxitu [[Bayerův způsob|Bayerovým procesem]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Sfalerit]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Ruda [[zinek|zinku]], která může také obsahovat stopová množství gallia.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Výroba gallia je komplexní a energeticky náročná. Během Bayerova procesu se gallium koncentruje v alkalickém roztoku [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]]. Z tohoto roztoku se následně získává [[elektrolýza|elektrolýzou]]. Surové gallium se dále čistí několika metodami, jako je zonální tavení nebo krystalizace, aby se dosáhlo vysoké čistoty (až 99,9999 %), která je nezbytná pro polovodičové aplikace.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Největšími světovými producenty gallia jsou {{Vlajka|Čína}}, {{Vlajka|Německo}}, {{Vlajka|Kazachstán}} a {{Vlajka|Ukrajina}}. Vzhledem k jeho strategickému významu v elektronice a obranném průmyslu je gallium považováno za kritickou surovinu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Využití ==&lt;br /&gt;
Více než 95 % spotřeby gallia připadá na elektroniku, především ve formě polovodičových sloučenin.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 📡 Polovodiče ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Arsenid gallitý]] (GaAs)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Jedná se o nejdůležitější sloučeninu gallia. GaAs má vyšší pohyblivost elektronů než [[křemík]], což mu umožňuje pracovat na mnohem vyšších frekvencích. Používá se pro výrobu:&lt;br /&gt;
** Vysokofrekvenčních [[integrovaný obvod|integrovaných obvodů]] pro [[mobilní telefon|mobilní telefony]] (zesilovače výkonu).&lt;br /&gt;
** Mikrovlnných obvodů (např. pro [[radar|radary]] a satelitní komunikaci).&lt;br /&gt;
** [[Infračervené záření|Infračervených]] [[LED]] diod.&lt;br /&gt;
** Vysoce účinných [[solární článek|solárních článků]], zejména pro vesmírné aplikace ([[satelit|satelity]], [[kosmická sonda|kosmické sondy]]), kde je klíčová vysoká účinnost a odolnost vůči [[radiace|radiaci]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Nitrid gallitý]] (GaN)&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Sloučenina, která způsobila revoluci v osvětlovací technice a výkonové elektronice. GaN se používá pro:&lt;br /&gt;
** Vysoce svítivé modré, zelené a bílé [[LED]] diody. Objev modré LED na bázi GaN umožnil vznik bílých LED (kombinací modrého světla s fosforem) a plnobarevných LED displejů.&lt;br /&gt;
** Modré a fialové [[laserová dioda|laserové diody]] používané v [[Blu-ray]] přehrávačích.&lt;br /&gt;
** Výkonové [[tranzistor|tranzistory]] pro moderní napájecí zdroje (např. kompaktní a účinné nabíječky pro notebooky a telefony) a pro vysokofrekvenční zesilovače v základnových stanicích [[5G]] sítí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌡️ Slitiny a další využití ===&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Galinstan]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Eutektická [[slitina]] gallia, [[indium|india]] a [[cín|cínu]]. Je tekutá při pokojové teplotě a používá se jako netoxická náhrada [[rtuť|rtuti]] v lékařských a laboratorních teploměrech.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vysokoteplotní teploměry&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Díky velkému rozsahu kapalného stavu se gallium používá v teploměrech pro měření vysokých teplot.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Lékařství&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Radioaktivní izotopy gallia (&amp;lt;sup&amp;gt;67&amp;lt;/sup&amp;gt;Ga a &amp;lt;sup&amp;gt;68&amp;lt;/sup&amp;gt;Ga) se používají v [[nukleární medicína|nukleární medicíně]] pro diagnostiku zánětů, infekcí a nádorů (tzv. galliový sken).&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Fotovoltaika&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Sloučeniny jako CIGS (měď-indium-gallium-selenid) se používají pro výrobu tenkovrstvých solárních článků.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Jaderný průmysl&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;: Gallium se v malém množství přidává do [[plutonium|plutonia]] v jádrech [[jaderná zbraň|jaderných zbraní]], aby stabilizovalo jeho krystalovou strukturu (fázi δ) v širokém rozsahu teplot.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== ☣️ Biologický význam a bezpečnost ==&lt;br /&gt;
Gallium nemá žádný známý přirozený biologický význam pro živé organismy. V elementární formě je považováno za netoxické a při kontaktu s kůží nezpůsobuje vážné problémy, ačkoliv může zanechat šedou skvrnu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sloučeniny gallia, jako je [[chlorid gallitý]] (GaCl₃), mohou být dráždivé. Při manipulaci s galliem je třeba dbát opatrnosti kvůli jeho korozivnímu účinku na jiné kovy, zejména na hliník. Skladování gallia musí probíhat v plastových nebo speciálně potažených nádobách, aby se zabránilo jejich poškození při tuhnutí kovu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧑‍🏫 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si gallium jako kouzelný kov. Vypadá jako kousek stříbra, ale když ho vezmete do ruky, během chvilky se vám teplem dlaně rozpustí na stříbrnou kapičku, podobně jako [[led]]. Ale na rozdíl od ledu je to stále kov.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Proč je důležité?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Gallium je superhrdina moderní elektroniky. Bez něj by nebyly jasné a úsporné [[LED]] žárovky, které máme doma, ani barevné obrazovky našich [[chytrý telefon|chytrých telefonů]] a [[televize|televizí]]. Je také klíčovou součástí technologií, které umožňují rychlý mobilní internet, jako je [[5G]].&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Kde se bere?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Nenajdete ho jen tak ležet na zemi. Získává se jako vedlejší produkt při výrobě [[hliník|hliníku]] z rudy zvané [[bauxit]]. Je ho tam jen velmi málo, takže je poměrně vzácné a drahé.&lt;br /&gt;
* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Je nebezpečné?&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Samotný kov je pro člověka bezpečný. Jeho zvláštností ale je, že dokáže &amp;quot;nahlodat&amp;quot; jiné kovy. Když kápnete tekuté gallium na hliníkovou plechovku, hliník se stane tak křehkým, že ho můžete rozlomit rukama. Proto se musí skladovat v plastových lahvičkách, aby neroztrhlo skleněné nebo kovové nádoby, když zmrzne a zvětší svůj objem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Gallium}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=29.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chemické prvky]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Kovy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Post-přechodné kovy]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>