Galileo (sonda) - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“

2026-01-05T01:23:46Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

2025-12-25T10:59:06Z

Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Nová stránka

{{K rozšíření}}
{{Infobox Kosmická sonda
| název = Galileo
| obrázek = Galileo spacecraft 1.jpg
| popisek = Umělecké ztvárnění sondy Galileo u Jupiteru
| operátor = [[NASA]] / [[Jet Propulsion Laboratory]]
| cíl mise = Orbiter a atmosférická sonda [[Jupiter]]u
| nosná raketa = [[Raketoplán Atlantis]] (let [[STS-34]]) + [[Inertial Upper Stage]]
| datum startu = [[18. říjen|18. října]] [[1989]]
| místo startu = [[Kennedyho vesmírné středisko]], LC-39B
| konec mise = [[21. září]] [[2003]] (řízený zánik v atmosféře Jupiteru)
| hmotnost = 2 564 kg (celkem) <br> 2 223 kg (orbiter) <br> 339 kg (atmosférická sonda)
| web =
}}
'''Galileo''' byla americká bezpilotní [[kosmická sonda]], kterou provozovala [[NASA]] za účelem studia planety [[Jupiter]] a jejích měsíců. Byla pojmenována po italském astronomovi [[Galileo Galilei|Galileovi Galileim]], který objevil čtyři největší Jupiterovy měsíce. Sonda se skládala ze dvou hlavních částí: orbiteru, který obíhal kolem planety, a atmosférické sondy, která sestoupila do Jupiterovy atmosféry.

Galileo odstartovala [[18. října]] [[1989]] na palubě [[raketoplán]]u [[Atlantis]] (mise [[STS-34]]). K Jupiteru dorazila po více než šesti letech, [[7. prosince]] [[1995]], přičemž po cestě využila gravitačních manévrů u [[Venuše]] a [[Země]]. Během své mise sonda provedla první přímé měření Jupiterovy atmosféry a detailně prozkoumala [[Galileanovy měsíce]]. Mezi její nejvýznamnější objevy patří důkazy o existenci podpovrchového oceánu na měsíci [[Europa (měsíc)|Europa]], objev vlastního magnetického pole u měsíce [[Ganymed (měsíc)|Ganymed]] a potvrzení rozsáhlého vulkanismu na měsíci [[Io (měsíc)|Io]].

Mise byla sužována technickými problémy, zejména selháním rozvinutí hlavní parabolické antény, což dramaticky snížilo rychlost přenosu dat. Navzdory tomu se jednalo o mimořádně úspěšnou misi, která zásadně změnila naše chápání Jupiterova systému. Mise byla úmyslně ukončena [[21. září]] [[2003]] navedením sondy do atmosféry Jupiteru, aby se předešlo jakékoli možné kontaminaci měsíce Europa pozemskými mikroorganismy.

== 🚀 Cíle mise ==
Primární vědecké cíle mise Galileo byly komplexní a zaměřené na detailní průzkum celého Jupiterova systému:

* **Studium atmosféry Jupiteru:** Změřit chemické složení, strukturu, teplotu, tlak a dynamiku [[atmosféra Jupiteru|Jupiterovy atmosféry]] pomocí atmosférické sondy.
* **Charakterizace magnetosféry:** Zmapovat strukturu a dynamiku rozsáhlé [[magnetosféra Jupiteru|Jupiterovy magnetosféry]] a její interakci se slunečním větrem a měsíci.
* **Průzkum Galileanových měsíců:** Detailně prozkoumat geologii, složení povrchu a vnitřní strukturu měsíců [[Io (měsíc)|Io]], [[Europa (měsíc)|Europa]], [[Ganymed (měsíc)|Ganymed]] a [[Callisto (měsíc)|Callisto]].
* **Hledání podpovrchových oceánů:** Získat data, která by mohla potvrdit nebo vyvrátit hypotézy o existenci oceánů kapalné vody pod ledovým povrchem Europy, Ganymedu a Callista.
* **Průlety kolem asteroidů:** Během cesty k Jupiteru provést první blízké průlety kolem [[asteroid]]ů a získat jejich detailní snímky a data.

== 📜 Historie a vývoj ==
=== 🛰️ Plánování a konstrukce ===
Projekt Galileo byl schválen v roce [[1977]] a původně se počítalo s jeho startem v roce [[1982]] z paluby raketoplánu. Jako horní stupeň, který měl sondu urychlit z oběžné dráhy Země k Jupiteru, měl být použit výkonný kryogenní stupeň [[Centaur (raketový stupeň)|Centaur-G]]. Vývoj raketoplánu i sondy však nabral zpoždění, což vedlo k několika odkladům startu. Sonda byla navržena a postavena v [[Jet Propulsion Laboratory]] (JPL) v [[Kalifornie|Kalifornii]].

=== 💥 Tragédie Challengeru a změna plánu ===
Plánovaný start v květnu [[1986]] byl zrušen po [[havárie raketoplánu Challenger|tragédii raketoplánu Challenger]] v lednu téhož roku. Po havárii NASA přehodnotila bezpečnostní protokoly a zakázala používání vysoce explozivního stupně Centaur na palubě raketoplánů. Pro sondu Galileo to znamenalo zásadní změnu. Místo Centauru byl vybrán mnohem slabší horní stupeň na tuhá paliva, [[Inertial Upper Stage]] (IUS).

Tento stupeň nebyl schopen udělit sondě dostatečnou rychlost pro přímý let k Jupiteru. Inženýři proto museli navrhnout zcela novou, mnohem delší a složitější trajektorii, známou jako VEEGA.

=== 🌌 Start a Venušina-Země-Země gravitační asistence (VEEGA) ===
Sonda Galileo konečně odstartovala [[18. října]] [[1989]] z nákladového prostoru raketoplánu [[Atlantis]]. Po vynesení na nízkou oběžnou dráhu Země byl zažehnut stupeň IUS, který sondu poslal na meziplanetární dráhu.

Trajektorie VEEGA (Venus-Earth-Earth Gravity Assist) byla geniálním řešením nedostatku výkonu. Sonda nejprve zamířila do vnitřní [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]]:
* **Průlet kolem Venuše:** [[10. únor]]a [[1990]] sonda proletěla kolem [[Venuše]] ve výšce 16 000 km a její gravitace ji "katapultovala" zpět k Zemi.
* **První průlet kolem Země:** [[8. prosince]] [[1990]] sonda proletěla kolem [[Země]] ve výšce pouhých 960 km.
* **Druhý průlet kolem Země:** [[8. prosince]] [[1992]] se sonda vrátila k Zemi pro finální gravitační "nakopnutí", které jí konečně udělilo dostatečnou rychlost k dosažení Jupiteru.

Během této dlouhé cesty sonda provedla první detailní pozorování asteroidů [[951 Gaspra]] ([[1991]]) a [[243 Ida]] ([[1993]]), u které objevila její malý měsíc [[Dactyl (měsíc)|Dactyl]] – první potvrzený měsíc asteroidu.

== ⚙️ Technické problémy ==
=== 📡 Problém s hlavní anténou ===
Nejzávažnějším problémem mise bylo selhání hlavní parabolické antény (High-Gain Antenna, HGA). V dubnu [[1991]] byl vydán povel k jejímu rozvinutí, ale anténa se zasekla a neotevřela se úplně. Vyšetřování ukázalo, že příčinou bylo pravděpodobně zaseknutí několika (pravděpodobně tří z osmnácti) žeber antény. Důvodem byla ztráta maziva během dlouhého skladování na Zemi v důsledku odkladů startu a následných teplotních cyklů během letu blízko Slunce při průletu kolem Venuše.

Tato porucha znamenala, že sonda nemohla komunikovat se Zemí plánovanou vysokou rychlostí. Místo toho musela mise spoléhat na malou všesměrovou anténu (Low-Gain Antenna, LGA), jejíž přenosová rychlost byla více než 1000krát nižší (přibližně 160 bitů za sekundu místo 134 kilobitů za sekundu). Tým v JPL musel vyvinout nové techniky komprese dat a přeprogramovat software sondy, aby bylo možné splnit alespoň část původních cílů. I přes toto omezení se podařilo odeslat obrovské množství cenných vědeckých dat.

=== 💾 Potíže s páskovým záznamníkem ===
Další komplikací byly problémy s palubním páskovým záznamníkem, který byl klíčový pro ukládání dat před jejich pomalým odesíláním na Zemi. Páska se několikrát zasekla, což omezilo jeho spolehlivost a donutilo operátory mise pečlivě plánovat, která data budou zaznamenána a odeslána.

== 🔭 Průběh mise u Jupiteru ==
=== 🌡️ Vstup atmosférické sondy ===
V červenci [[1995]] se od orbiteru oddělila atmosférická sonda o hmotnosti 339 kg. [[7. prosince]] [[1995]] vstoupila do atmosféry Jupiteru rychlostí přibližně 47 km/s. Během sestupu na padáku po dobu 57,6 minuty sbírala data o teplotě, tlaku, rychlosti větru, chemickém složení a výskytu blesků. Sonda pronikla do hloubky asi 156 km pod vrcholky mraků, než byla zničena extrémním tlakem (23 atmosfér) a teplotou (153 °C). Data, která odeslala, odhalila, že atmosféra je sušší, než se očekávalo, a že větry dosahují mnohem vyšších rychlostí, než se předpokládalo.

=== orbits Jupiteru ===
Ve stejný den, kdy sonda vstoupila do atmosféry, provedl orbiter Galileo zážeh hlavního motoru, který ho navedl na oběžnou dráhu kolem Jupiteru. Tím začala jeho primární dvouletá mise, během které provedl 11 oběhů planety a uskutečnil řadu blízkých průletů kolem Galileanových měsíců.

Mise byla natolik úspěšná, že byla dvakrát prodloužena:
* **Galileo Europa Mission (GEM):** Zaměřena na detailní průzkum měsíce Europa a hledání důkazů o podpovrchovém oceánu.
* **Galileo Millennium Mission (GMM):** Zahrnovala společná pozorování s misí [[Cassini-Huygens|Cassini]] během jejího průletu kolem Jupiteru a další průlety kolem Io a dalších měsíců.

== 🔬 Vědecké objevy ==
Mise Galileo přinesla řadu přelomových objevů:

* **Jupiter:** Atmosférická sonda zjistila mnohem méně vody, než se očekávalo, a potvrdila existenci extrémně silných větrů a intenzivních blesků. Orbiter odhalil, že Jupiterovy prstence jsou tvořeny prachem vyvrženým z vnitřních měsíců při dopadech mikrometeoroidů.
* **Io:** Potvrdila, že [[Io (měsíc)|Io]] je geologicky nejaktivnějším tělesem ve Sluneční soustavě, s více než 100 aktivními sopkami chrlícími síru a silikátovou lávu.
* **Europa:** Magnetometrická měření poskytla silné důkazy pro existenci globálního oceánu slané tekuté vody pod ledovou kůrou měsíce. Tento objev udělal z [[Europa (měsíc)|Europy]] jedno z nejnadějnějších míst pro hledání [[mimozemský život|mimozemského života]].
* **Ganymed:** Galileo objevil, že [[Ganymed (měsíc)|Ganymed]] má vlastní vnitřní magnetické pole, což z něj činí jediný známý měsíc s vlastní magnetosférou.
* **Callisto:** Data naznačují, že i pod povrchem [[Callisto (měsíc)|Callista]] by se mohl nacházet oceán slané vody.
* **Asteroidy:** Sonda pořídila první detailní snímky asteroidů [[951 Gaspra]] a [[243 Ida]] a objevila první měsíc asteroidu, [[Dactyl (měsíc)|Dactyl]], obíhající Idu.

== 🔚 Konec mise ==
Po téměř 14 letech ve vesmíru a 8 letech u Jupiteru docházelo sondě palivo potřebné pro udržení orientace. Vědci se obávali, že by se neovladatelná sonda mohla v budoucnu srazit s měsícem Europa a kontaminovat jeho potenciální oceán pozemskými mikroby. Aby se tomuto riziku předešlo, bylo rozhodnuto o řízeném zániku sondy.

[[21. září]] [[2003]] byla sonda Galileo navedena do atmosféry Jupiteru, kde shořela. Tímto aktem byla mise definitivně a bezpečně ukončena, přičemž ochránila jedno z nejcennějších prostředí pro [[astrobiologie|astrobiologický]] výzkum ve Sluneční soustavě.

== 💡 Pro laiky ==
* **Gravitační manévr (prak):** Představte si, že hodíte míček na jedoucí kolotoč. Míček se od kolotoče odrazí a poletí rychleji. Sonda Galileo udělala něco podobného s planetami Venuše a Země. Proletěla blízko nich a jejich obrovská gravitace ji "vystřelila" dál a rychleji, aniž by musela spotřebovat mnoho paliva.
* **Atmosférická sonda:** Byla to malá "ponorka" do atmosféry. Místo vody se ale ponořila do hustých mraků Jupiteru. Než ji obrovský tlak a teplota zničily, stihla poslat na Zemi zprávu o tom, jaké je uvnitř "počasí" a z čeho se atmosféra skládá.
* **Magnetosféra:** Je to neviditelný ochranný štít kolem planety, který vytváří její magnetické pole. Chrání planetu před škodlivým zářením ze Slunce. Jupiter má obrovskou a velmi silnou magnetosféru.
* **Podpovrchový oceán:** Na měsíci Europa je na povrchu tlustá vrstva ledu. Sonda Galileo našla silné důkazy, že pod tímto ledem se skrývá obrovský oceán slané tekuté vody, možná větší než všechny oceány na Zemi dohromady.

{{DEFAULTSORT:Galileo (sonda)}}
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}
[[Kategorie:Kosmické sondy NASA]]
[[Kategorie:Mise k Jupiteru]]
[[Kategorie:Zaniklé kosmické sondy]]
[[Kategorie:Kosmonautika v roce 1989]]
[[Kategorie:Kosmonautika v roce 2003]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]

← Starší verze		Verze z 5. 1. 2026, 03:23
Řádek 22:		Řádek 22:
	Primární vědecké cíle mise Galileo byly komplexní a zaměřené na detailní průzkum celého Jupiterova systému:		Primární vědecké cíle mise Galileo byly komplexní a zaměřené na detailní průzkum celého Jupiterova systému:

	* Studium atmosféry Jupiteru: Změřit chemické složení, strukturu, teplotu, tlak a dynamiku [[atmosféra Jupiteru\|Jupiterovy atmosféry]] pomocí atmosférické sondy.		* '''Studium atmosféry Jupiteru:''' Změřit chemické složení, strukturu, teplotu, tlak a dynamiku [[atmosféra Jupiteru\|Jupiterovy atmosféry]] pomocí atmosférické sondy.
	* Charakterizace magnetosféry: Zmapovat strukturu a dynamiku rozsáhlé [[magnetosféra Jupiteru\|Jupiterovy magnetosféry]] a její interakci se slunečním větrem a měsíci.		* '''Charakterizace magnetosféry:''' Zmapovat strukturu a dynamiku rozsáhlé [[magnetosféra Jupiteru\|Jupiterovy magnetosféry]] a její interakci se slunečním větrem a měsíci.
	* Průzkum Galileanových měsíců: Detailně prozkoumat geologii, složení povrchu a vnitřní strukturu měsíců [[Io (měsíc)\|Io]], [[Europa (měsíc)\|Europa]], [[Ganymed (měsíc)\|Ganymed]] a [[Callisto (měsíc)\|Callisto]].		* '''Průzkum Galileanových měsíců:''' Detailně prozkoumat geologii, složení povrchu a vnitřní strukturu měsíců [[Io (měsíc)\|Io]], [[Europa (měsíc)\|Europa]], [[Ganymed (měsíc)\|Ganymed]] a [[Callisto (měsíc)\|Callisto]].
	* Hledání podpovrchových oceánů: Získat data, která by mohla potvrdit nebo vyvrátit hypotézy o existenci oceánů kapalné vody pod ledovým povrchem Europy, Ganymedu a Callista.		* '''Hledání podpovrchových oceánů:''' Získat data, která by mohla potvrdit nebo vyvrátit hypotézy o existenci oceánů kapalné vody pod ledovým povrchem Europy, Ganymedu a Callista.
	* Průlety kolem asteroidů: Během cesty k Jupiteru provést první blízké průlety kolem [[asteroid]]ů a získat jejich detailní snímky a data.		* '''Průlety kolem asteroidů:''' Během cesty k Jupiteru provést první blízké průlety kolem [[asteroid]]ů a získat jejich detailní snímky a data.

	== 📜 Historie a vývoj ==		== 📜 Historie a vývoj ==
Řádek 41:		Řádek 41:

	Trajektorie VEEGA (Venus-Earth-Earth Gravity Assist) byla geniálním řešením nedostatku výkonu. Sonda nejprve zamířila do vnitřní [[Sluneční soustava\|Sluneční soustavy]]:		Trajektorie VEEGA (Venus-Earth-Earth Gravity Assist) byla geniálním řešením nedostatku výkonu. Sonda nejprve zamířila do vnitřní [[Sluneční soustava\|Sluneční soustavy]]:
	* Průlet kolem Venuše: [[10. únor]]a [[1990]] sonda proletěla kolem [[Venuše]] ve výšce 16 000 km a její gravitace ji "katapultovala" zpět k Zemi.		* '''Průlet kolem Venuše:''' [[10. únor]]a [[1990]] sonda proletěla kolem [[Venuše]] ve výšce 16 000 km a její gravitace ji "katapultovala" zpět k Zemi.
	* První průlet kolem Země: [[8. prosince]] [[1990]] sonda proletěla kolem [[Země]] ve výšce pouhých 960 km.		* '''První průlet kolem Země:''' [[8. prosince]] [[1990]] sonda proletěla kolem [[Země]] ve výšce pouhých 960 km.
	* Druhý průlet kolem Země: [[8. prosince]] [[1992]] se sonda vrátila k Zemi pro finální gravitační "nakopnutí", které jí konečně udělilo dostatečnou rychlost k dosažení Jupiteru.		* '''Druhý průlet kolem Země:''' [[8. prosince]] [[1992]] se sonda vrátila k Zemi pro finální gravitační "nakopnutí", které jí konečně udělilo dostatečnou rychlost k dosažení Jupiteru.

	Během této dlouhé cesty sonda provedla první detailní pozorování asteroidů [[951 Gaspra]] ([[1991]]) a [[243 Ida]] ([[1993]]), u které objevila její malý měsíc [[Dactyl (měsíc)\|Dactyl]] – první potvrzený měsíc asteroidu.		Během této dlouhé cesty sonda provedla první detailní pozorování asteroidů [[951 Gaspra]] ([[1991]]) a [[243 Ida]] ([[1993]]), u které objevila její malý měsíc [[Dactyl (měsíc)\|Dactyl]] – první potvrzený měsíc asteroidu.
Řádek 64:		Řádek 64:

	Mise byla natolik úspěšná, že byla dvakrát prodloužena:		Mise byla natolik úspěšná, že byla dvakrát prodloužena:
	* Galileo Europa Mission (GEM): Zaměřena na detailní průzkum měsíce Europa a hledání důkazů o podpovrchovém oceánu.		* '''Galileo Europa Mission (GEM):''' Zaměřena na detailní průzkum měsíce Europa a hledání důkazů o podpovrchovém oceánu.
	* Galileo Millennium Mission (GMM): Zahrnovala společná pozorování s misí [[Cassini-Huygens\|Cassini]] během jejího průletu kolem Jupiteru a další průlety kolem Io a dalších měsíců.		* '''Galileo Millennium Mission (GMM):''' Zahrnovala společná pozorování s misí [[Cassini-Huygens\|Cassini]] během jejího průletu kolem Jupiteru a další průlety kolem Io a dalších měsíců.

	== 🔬 Vědecké objevy ==		== 🔬 Vědecké objevy ==
	Mise Galileo přinesla řadu přelomových objevů:		Mise Galileo přinesla řadu přelomových objevů:

	* Jupiter: Atmosférická sonda zjistila mnohem méně vody, než se očekávalo, a potvrdila existenci extrémně silných větrů a intenzivních blesků. Orbiter odhalil, že Jupiterovy prstence jsou tvořeny prachem vyvrženým z vnitřních měsíců při dopadech mikrometeoroidů.		* '''Jupiter:''' Atmosférická sonda zjistila mnohem méně vody, než se očekávalo, a potvrdila existenci extrémně silných větrů a intenzivních blesků. Orbiter odhalil, že Jupiterovy prstence jsou tvořeny prachem vyvrženým z vnitřních měsíců při dopadech mikrometeoroidů.
	* Io: Potvrdila, že [[Io (měsíc)\|Io]] je geologicky nejaktivnějším tělesem ve Sluneční soustavě, s více než 100 aktivními sopkami chrlícími síru a silikátovou lávu.		* '''Io:''' Potvrdila, že [[Io (měsíc)\|Io]] je geologicky nejaktivnějším tělesem ve Sluneční soustavě, s více než 100 aktivními sopkami chrlícími síru a silikátovou lávu.
	* Europa: Magnetometrická měření poskytla silné důkazy pro existenci globálního oceánu slané tekuté vody pod ledovou kůrou měsíce. Tento objev udělal z [[Europa (měsíc)\|Europy]] jedno z nejnadějnějších míst pro hledání [[mimozemský život\|mimozemského života]].		* '''Europa:''' Magnetometrická měření poskytla silné důkazy pro existenci globálního oceánu slané tekuté vody pod ledovou kůrou měsíce. Tento objev udělal z [[Europa (měsíc)\|Europy]] jedno z nejnadějnějších míst pro hledání [[mimozemský život\|mimozemského života]].
	* Ganymed: Galileo objevil, že [[Ganymed (měsíc)\|Ganymed]] má vlastní vnitřní magnetické pole, což z něj činí jediný známý měsíc s vlastní magnetosférou.		* '''Ganymed:''' Galileo objevil, že [[Ganymed (měsíc)\|Ganymed]] má vlastní vnitřní magnetické pole, což z něj činí jediný známý měsíc s vlastní magnetosférou.
	* Callisto: Data naznačují, že i pod povrchem [[Callisto (měsíc)\|Callista]] by se mohl nacházet oceán slané vody.		* '''Callisto:''' Data naznačují, že i pod povrchem [[Callisto (měsíc)\|Callista]] by se mohl nacházet oceán slané vody.
	* Asteroidy: Sonda pořídila první detailní snímky asteroidů [[951 Gaspra]] a [[243 Ida]] a objevila první měsíc asteroidu, [[Dactyl (měsíc)\|Dactyl]], obíhající Idu.		* '''Asteroidy:''' Sonda pořídila první detailní snímky asteroidů [[951 Gaspra]] a [[243 Ida]] a objevila první měsíc asteroidu, [[Dactyl (měsíc)\|Dactyl]], obíhající Idu.

	== 🔚 Konec mise ==		== 🔚 Konec mise ==
Řádek 83:		Řádek 83:

	== 💡 Pro laiky ==		== 💡 Pro laiky ==
	* Gravitační manévr (prak): Představte si, že hodíte míček na jedoucí kolotoč. Míček se od kolotoče odrazí a poletí rychleji. Sonda Galileo udělala něco podobného s planetami Venuše a Země. Proletěla blízko nich a jejich obrovská gravitace ji "vystřelila" dál a rychleji, aniž by musela spotřebovat mnoho paliva.		* '''Gravitační manévr (prak):''' Představte si, že hodíte míček na jedoucí kolotoč. Míček se od kolotoče odrazí a poletí rychleji. Sonda Galileo udělala něco podobného s planetami Venuše a Země. Proletěla blízko nich a jejich obrovská gravitace ji "vystřelila" dál a rychleji, aniž by musela spotřebovat mnoho paliva.
	* Atmosférická sonda: Byla to malá "ponorka" do atmosféry. Místo vody se ale ponořila do hustých mraků Jupiteru. Než ji obrovský tlak a teplota zničily, stihla poslat na Zemi zprávu o tom, jaké je uvnitř "počasí" a z čeho se atmosféra skládá.		* '''Atmosférická sonda:''' Byla to malá "ponorka" do atmosféry. Místo vody se ale ponořila do hustých mraků Jupiteru. Než ji obrovský tlak a teplota zničily, stihla poslat na Zemi zprávu o tom, jaké je uvnitř "počasí" a z čeho se atmosféra skládá.
	* Magnetosféra: Je to neviditelný ochranný štít kolem planety, který vytváří její magnetické pole. Chrání planetu před škodlivým zářením ze Slunce. Jupiter má obrovskou a velmi silnou magnetosféru.		* '''Magnetosféra:''' Je to neviditelný ochranný štít kolem planety, který vytváří její magnetické pole. Chrání planetu před škodlivým zářením ze Slunce. Jupiter má obrovskou a velmi silnou magnetosféru.
	* Podpovrchový oceán: Na měsíci Europa je na povrchu tlustá vrstva ledu. Sonda Galileo našla silné důkazy, že pod tímto ledem se skrývá obrovský oceán slané tekuté vody, možná větší než všechny oceány na Zemi dohromady.		* '''Podpovrchový oceán:''' Na měsíci Europa je na povrchu tlustá vrstva ledu. Sonda Galileo našla silné důkazy, že pod tímto ledem se skrývá obrovský oceán slané tekuté vody, možná větší než všechny oceány na Zemi dohromady.

	{{DEFAULTSORT:Galileo (sonda)}}		{{DEFAULTSORT:Galileo (sonda)}}

Galileo (sonda) - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“

InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ][^])\\“ textem „'''$1'''“