https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Fridrich_I._BarbarossaFridrich I. Barbarossa - Historie editací2026-04-18T02:45:25ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.44.2https://infopedia.cz/index.php?title=Fridrich_I._Barbarossa&diff=18493&oldid=prevInfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)2025-12-25T04:17:08Z<p>Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{K rozšíření}}<br />
{{Infobox - panovník<br />
| jméno = Fridrich I. Barbarossa<br />
| obrázek = Friedrich I Barbarossa (Cappenberg).jpg<br />
| popisek = Cappenbergská hlava, idealizovaný portrét Fridricha Barbarossy (kolem 1160)<br />
| titul = [[Císař Svaté říše římské]]<br>[[Seznam německých králů|Německý král]]<br>[[Seznam italských králů|Italský král]]<br>[[Seznam burgundských králů|Burgundský král]]<br />
| období vlády = '''Císař:''' 1155–1190<br>'''Německý král:''' 1152–1190<br>'''Italský král:''' 1155–1190<br>'''Burgundský král:''' 1156–1190<br />
| korunovace = '''Německý král:''' 9. března 1152, [[Aachen|Cáchy]]<br>'''Italský král:''' 24. dubna 1155, [[Pavia]]<br>'''Císař:''' 18. června 1155, [[Řím]]<br />
| předchůdce = [[Konrád III. Štaufský]] (jako německý král)<br>[[Lothar III. ze Supplinburgu]] (jako císař)<br />
| nástupce = [[Jindřich VI. Štaufský]]<br />
| manželka = [[Adéla z Vohburgu]]<br>[[Beatrix Burgundská]]<br />
| potomci = [[Jindřich VI. Štaufský]]<br>[[Fridrich VI. Švábský]]<br>[[Konrád II. Švábský]]<br>[[Filip Švábský]]<br>Ota I. Burgundský<br>Beatrix Štaufská<br />
| dynastie = [[Štaufové]]<br />
| otec = [[Fridrich II. Švábský]]<br />
| matka = [[Judita Bavorská]]<br />
| narození = ~1122<br>pravděpodobně [[Hagenau]], [[Alsasko]]<br />
| úmrtí = [[10. červen|10. června]] [[1190]] (cca 68 let)<br />
| místo úmrtí = řeka [[Salef]] (dnes Göksu), [[Anatolie]]<br />
| místo pohřbení = [[Tarsus]] (tělo), [[Antiochie]] (vnitřnosti), [[Týros]] (kosti)<br />
}}<br />
'''Fridrich I. Barbarossa''' (* kolem [[1122]] – † [[10. červen|10. června]] [[1190]], řeka Salef) byl [[Seznam německých králů|německý král]] (od [[1152]]), [[Seznam italských králů|italský král]] (od [[1155]]) a [[císař]] [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] (od [[1155]]) z rodu [[Štaufové|Štaufů]]. Jeho přezdívka ''Barbarossa'' pochází z [[italština|italštiny]] a znamená „Rudovous“ podle jeho charakteristického zrzavého vousu.<br />
<br />
Byl jedním z nejvýznamnějších panovníků [[středověk|středověké]] [[Evropa|Evropy]]. Jeho vláda byla poznamenána snahou o obnovení císařské moci a autority (''Honor Imperii'') po vzoru antických římských císařů. Tento cíl ho přivedl do dlouholetých a vyčerpávajících konfliktů s bohatými severoitalskými městy, sdruženými v [[Lombardská liga|Lombardské lize]], a s [[papežství|papežstvím]], především s papežem [[Alexandr III.|Alexandrem III.]] Vedl celkem šest vojenských výprav do [[Itálie]]. Zemřel tragicky utonutím během [[třetí křížová výprava|třetí křížové výpravy]]. V [[Německo|Německu]] se stal legendární postavou, symbolem rytířského panovníka a národní jednoty.<br />
<br />
== 👑 Život a vláda ==<br />
=== 👶 Mládí a nástup na trůn ===<br />
Fridrich se narodil kolem roku 1122 jako syn švábského vévody [[Fridrich II. Švábský|Fridricha II. Švábského]] z rodu Štaufů a [[Judita Bavorská|Judity Bavorské]] z konkurenčního rodu [[Welfové|Welfů]]. Toto spojení dvou nejmocnějších rodů v říši mu dávalo ideální předpoklady pro budoucí politickou kariéru. Po smrti svého otce v roce [[1147]] se stal švábským vévodou jako Fridrich III.<br />
<br />
Po smrti svého strýce, německého krále [[Konrád III. Štaufský|Konráda III.]], v roce [[1152]] byl ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] jednomyslně zvolen jeho nástupcem. Kurfiřti dali přednost jemu, dospělému a energickému muži, před Konrádovým nezletilým synem. Již od počátku své vlády dával jasně najevo, že hodlá obnovit silnou centrální moc a ukončit období politické nestability. Jedním z jeho prvních kroků bylo usmíření s bratrancem [[Jindřich Lev|Jindřichem Lvem]] z rodu Welfů, kterému udělil [[Bavorské vévodství]].<br />
<br />
=== 🇮🇹 Italské kampaně a boj s papežstvím ===<br />
Fridrichovým hlavním cílem bylo podřízení severní [[Itálie]], která byla formálně součástí říše, ale fakticky se chovala nezávisle. Bohatá města jako [[Milán]], [[Cremona]] či [[Brescia]] odmítala platit daně a uznávat císařskou autoritu.<br />
<br />
==== První italská výprava a císařská korunovace (1154–1155) ====<br />
V roce [[1154]] se Fridrich vydal na svou první italskou výpravu. Na [[Roncaglijská pole|roncaglijských polích]] u [[Piacenza|Piacenzy]] přijal hold italských měst a šlechty. Poté táhl na [[Řím]], kde pomohl papeži [[Hadrián IV.|Hadriánovi IV.]] potlačit povstání [[Arnold z Brescie|Arnolda z Brescie]]. Za odměnu byl [[18. červen|18. června]] [[1155]] v [[Bazilika svatého Petra|bazilice sv. Petra]] korunován císařem.<br />
<br />
==== Druhá italská výprava a zničení Milána (1158–1162) ====<br />
Konflikt s městy a papežem se však brzy obnovil. V roce [[1158]] se Fridrich vrátil do Itálie v čele obrovské armády. Na říšském sněmu na Roncaglijských polích vyhlásil soubor císařských práv (tzv. ''regalia''), která mu měla zajistit kontrolu nad financemi a správou italských měst. To vyvolalo otevřený odpor v čele s Milánem. Po dlouhém obléhání byl Milán v roce [[1162]] donucen ke kapitulaci a na císařův příkaz byl srovnán se zemí jako odstrašující příklad.<br />
<br />
==== Vznik Lombardské ligy a bitva u Legnana ====<br />
Brutalita proti Milánu sjednotila severoitalská města. V roce [[1167]] založila [[Verona]], [[Padova]], [[Vicenza]] a [[Benátky]] tzv. [[Lombardská liga|Lombardskou ligu]], která se postavila na ozbrojený odpor proti císaři. Ligu podporoval i papež [[Alexandr III.]], se kterým vedl Fridrich spor o nadvládu nad církví a jmenoval proti němu několik [[vzdoropapež|vzdoropapežů]].<br />
<br />
Rozhodující střetnutí se odehrálo [[29. květen|29. května]] [[1176]] v [[Bitva u Legnana|bitvě u Legnana]]. Císařské rytířské vojsko utrpělo drtivou porážku od pěších milicí Lombardské ligy. Fridrich byl v bitvě sražen z koně a několik dní byl považován za mrtvého. Tato porážka ho donutila k jednání. V roce [[1177]] uzavřel v [[Benátky|Benátkách]] mír s papežem Alexandrem III. a v roce [[1183]] podepsal [[Kostnický mír]] s Lombardskou ligou. Města formálně uznala císařovu svrchovanost, ale zachovala si rozsáhlou autonomii a právo spravovat si své záležitosti.<br />
<br />
=== ⚔️ Vztah s Jindřichem Lvem ===<br />
[[Jindřich Lev]], vévoda saský a bavorský, byl Fridrichovým bratrancem a dlouhou dobu jeho nejmocnějším spojencem. Jejich vztahy se však zhoršily, když Jindřich odmítl poskytnout Fridrichovi vojenskou pomoc před bitvou u Legnana. Císař to považoval za zradu. Po svém návratu do Německa zahájil proti Jindřichovi soudní proces. V roce [[1180]] byl Jindřich Lev zbaven svých vévodství a poslán do vyhnanství. Jeho rozsáhlé državy byly rozděleny mezi jiné říšské knížata, což posílilo císařovu pozici v Německu.<br />
<br />
=== 🇨🇿 Vztah k českým zemím ===<br />
Fridrich Barbarossa významně zasáhl i do dějin [[České země|českých zemí]]. Český kníže [[Vladislav II.]] byl jeho věrným spojencem a opakovaně ho podpořil svými vojenskými sbory během italských tažení, zejména při obléhání Milána. Za tuto věrnost a vojenskou pomoc povýšil Fridrich [[11. leden|11. ledna]] [[1158]] na říšském sněmu v [[Řezno|Řezně]] [[České knížectví]] na [[České království]] a Vladislavovi II. udělil dědičný královský titul. Tím se výrazně zvýšila prestiž českého státu v rámci Svaté říše římské.<br />
<br />
== ✝️ Třetí křížová výprava a smrt ==<br />
Po pádu [[Jeruzalém]]a do rukou [[Saladin]]a v roce [[1187]] se stárnoucí císař rozhodl postavit do čela [[třetí křížová výprava|třetí křížové výpravy]]. Shromáždil největší a nejlépe organizovanou armádu, jaká se kdy na křížovou výpravu vydala, a zvolil pozemní cestu přes [[Balkán]] a [[Anatolie|Anatolii]].<br />
<br />
Po několika vítězných střetech s [[Seldžucká říše|seldžuckými Turky]], včetně dobytí jejich hlavního města [[Konya|Ikonionu]], se zdálo, že výpravu čeká úspěch. [[10. červen|10. června]] [[1190]] však při přechodu přes řeku Salef (dnešní Göksu v [[Turecko|Turecku]]) císař za nejasných okolností spadl z koně a utonul. Jeho náhlá smrt způsobila v křižáckém vojsku šok a paniku. Většina armády se rozpadla a vrátila domů. Do [[Svatá země|Svaté země]] dorazil jen malý zbytek.<br />
<br />
Jeho tělo bylo vařeno, aby se oddělilo maso od kostí. Vnitřnosti byly pohřbeny v [[Tarsus|Tarsu]], maso v [[Antiochie|Antiochii]] a kosti v katedrále v [[Týros|Týru]].<br />
<br />
== 🏛️ Odkaz a legendy ==<br />
Fridrich Barbarossa se stal již za svého života legendou. Byl vnímán jako ztělesnění ideálu středověkého rytířského panovníka – statečný, rozhodný a spravedlivý. Jeho snaha o obnovu říše a jeho tragický konec na křížové výpravě posílily jeho posmrtnou slávu.<br />
<br />
V [[Německo|Německu]] vznikla slavná [[Kyffhäuser|legenda o Kyffhäuseru]]. Podle ní císař nezemřel, ale spí v jeskyni uvnitř hory Kyffhäuser v [[Durynsko|Durynsku]]. Sedí u kamenného stolu, kterým mu prorůstá jeho rudý vous. Až vous třikrát obroste stůl, probudí se a vrátí se, aby obnovil slávu německé říše a sjednotil její lid. Tato legenda, původně spojovaná s jeho vnukem [[Fridrich II. Štaufský|Fridrichem II.]], se stala v 19. století mocným symbolem německého nacionalismu a touhy po sjednocení Německa.<br />
<br />
== 💡 Pro laiky ==<br />
* '''[[Svatá říše římská]]''': Nebyl to stát v dnešním slova smyslu, jako je třeba [[Německo]] nebo [[Francie]]. Šlo o volný svazek mnoha menších království, vévodství a měst na území dnešního Německa, [[Rakousko|Rakouska]], [[Švýcarsko|Švýcarska]], severní Itálie a také [[České země|Českých zemí]]. V čele stál císař, kterého volila nejmocnější knížata.<br />
* '''Boj o investituru (dozvuky)''': Dlouhodobý spor mezi císařem a papežem o to, kdo má větší moc. Hlavně šlo o to, kdo smí jmenovat [[biskup]]y a další církevní hodnostáře. Fridrich se snažil prosadit, že císař je nadřazen papeži, což vedlo k neustálým válkám.<br />
* '''[[Guelfové a ghibellini|Ghibellini a Guelfové]]''': Byly to dvě politické frakce v Itálii. Zjednodušeně řečeno, Ghibellini (název odvozen od štaufského hradu Waiblingen) podporovali císaře, zatímco Guelfové (název odvozen od rodu Welfů, rivalů Štaufů) stáli na straně papeže a nezávislosti měst.<br />
* '''Regálie''': Císařská práva. Fridrich tvrdil, že jen on má právo vybírat daně, cla, razit mince nebo jmenovat úředníky v italských městech. Města to ale dělala sama a nechtěla se těchto výnosných práv vzdát, což bylo jádrem jejich sporu.<br />
<br />
{{DEFAULTSORT:Fridrich I Barbarossa}}<br />
{{Aktualizováno|datum=25.12.2025}}<br />
[[Kategorie:Císaři Svaté říše římské]]<br />
[[Kategorie:Němečtí králové]]<br />
[[Kategorie:Italští králové]]<br />
[[Kategorie:Štaufové]]<br />
[[Kategorie:Účastníci křížových výprav]]<br />
[[Kategorie:Panovníci 12. století]]<br />
[[Kategorie:Narození 12. století]]<br />
[[Kategorie:Úmrtí 1190]]<br />
[[Kategorie:Utopení]]<br />
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]</div>InfopediaBot