Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“

2026-02-25T02:22:58Z

Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2026, 04:22
Řádek 87:		Řádek 87:
	== Ocenění ==		== Ocenění ==
	* V roce 1968 získal Řád republiky a Řád 25. února (obojí mu bylo po roce 1969 odebráno).		* V roce 1968 získal Řád republiky a Řád 25. února (obojí mu bylo po roce 1969 odebráno).
	* V roce 2015 mu prezident [[Miloš Zeman]] udělil in memoriam [[Řád Tomáše Garrigua Masaryka]] I. třídy.		* V roce 2015 mu prezident [[Miloš Zeman]] udělil in memoriam '''[[Řád Tomáše Garrigua Masaryka]] I. třídy'''.
	* V roce 1987 byla na jeho počest ve Stockholmu zřízena ''Cena Františka Kriegla'', kterou uděluje Nadace Charty 77 za občanskou statečnost.		* V roce 1987 byla na jeho počest ve Stockholmu zřízena ''Cena Františka Kriegla'', kterou uděluje Nadace Charty 77 za občanskou statečnost.

Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = František Kriegel | celé_jméno = František Kriegel | obrázek = | datum_narození = 10. dubna 1908 | místo_narození = Stanisławów, Rakousko-Uhersko (dnes Ivano-Frankivsk, Ukrajina) | datum_úmrtí = 3. prosince 1979 | místo_úmrtí = Praha, Československo | místo_pohřbení = Motolské krematorium (zpopelněn) | státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}} | národnost = židovs…“

2026-02-17T23:30:11Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = František Kriegel | celé_jméno = František Kriegel | obrázek = | datum_narození = 10. dubna 1908 | místo_narození = Stanisławów, Rakousko-Uhersko (dnes Ivano-Frankivsk, Ukrajina) | datum_úmrtí = 3. prosince 1979 | místo_úmrtí = Praha, Československo | místo_pohřbení = Motolské krematorium (zpopelněn) | státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}} | národnost = židovs…“

Nová stránka

{{Infobox Osobnost
| jméno = František Kriegel
| celé_jméno = František Kriegel
| obrázek =
| datum_narození = 10. dubna 1908
| místo_narození = [[Stanisławów]], [[Rakousko-Uhersko]] (dnes [[Ivano-Frankivsk]], [[Ukrajina]])
| datum_úmrtí = 3. prosince 1979
| místo_úmrtí = [[Praha]], [[Československo]]
| místo_pohřbení = Motolské krematorium (zpopelněn)
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Československo}}
| národnost = židovská
| politická_strana = [[Komunistická strana Československa|KSČ]] (1931–1969)
| povolání = lékař, voják, politik
| funkce = člen předsednictva ÚV KSČ<br />předseda Ústředního výboru [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]]<br />poslanec Národního shromáždění
| války = [[Španělská občanská válka]]<br />[[Druhá světová válka]] (Čína, Barma)
| vyznamenání = [[Řád Tomáše Garrigua Masaryka]] (I. třída, 2015, in memoriam)
| manželka = Riva Krieglová (roz. Lubecká)
| známý_jako = muž, který nepodepsal Moskevský protokol
}}

'''František Kriegel''' (10. dubna 1908 [[Ivano-Frankivsk|Stanisławów]] – 3. prosince 1979 [[Praha]]) byl československý lékař, politik židovského původu a jedna z nejvýraznějších osobností [[Pražské jaro|Pražského jara]] 1968. Do historie se nesmazatelně zapsal jako jediný člen československé delegace unesené do Moskvy po srpnové okupaci, který odmítl podepsat [[Moskevský protokol]]. Tento dokument legitimizoval pobyt sovětských vojsk v Československu a znamenal konec reformního procesu.

Kriegel byl složitou a rozporuplnou osobností. Byl přesvědčeným komunistou, interbrigadistou ve [[Španělská občanská válka|Španělsku]] a v roce 1948 se jako velitel Lidových milicí aktivně podílel na komunistickém převratu. Během 60. let se však stal reformátorem a po roce 1968 jedním z nejstatečnějších disidentů a signatářů [[Charta 77]].

Jeho životní příběh je příběhem fanatické víry v ideologii, která se proměnila v hluboké zklamání a následný morální vzdor proti totalitní moci, kterou sám pomáhal budovat.

== Mládí a studia ==
Narodil se ve městě [[Ivano-Frankivsk|Stanisławów]] v Haliči (tehdy součást Rakouska-Uherska, později Polska, dnes Ukrajina) do chudé židovské rodiny stavitele. Od mládí se setkával s antisemitismem, který byl v té době v Polsku silný.
* '''Cesta do Prahy:''' Kvůli ''numerus clausus'' (omezení počtu židovských studentů) na polských univerzitách odešel v roce 1926 studovat medicínu na [[Německá univerzita v Praze|Německou univerzitu v Praze]].
* '''Komunismus:''' Během studií se radikalizoval. Chudoba a sociální nespravedlnost ho přivedly do řad levice. V roce 1931 vstoupil do [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. Věřil, že komunismus je jedinou cestou, jak porazit fašismus a bídu.
* '''Lékař:''' Po promoci v roce 1934 pracoval na I. interní klinice v Praze.

== Španělská občanská válka (1936–1939) ==
V roce 1936 vypukla ve Španělsku občanská válka. Kriegel neváhal a v prosinci téhož roku odjel jako dobrovolník bojovat proti generálu Francovi.
* Působil jako lékař v Interbrigádách. Dosáhl hodnosti majora a stal se šéflékařem 45. divize.
* Získal pověst odvážného a neúnavného chirurga, který operoval přímo v polních podmínkách pod palbou. Zde si osvojil tvrdost a disciplínu, ale také organizační schopnosti.

== Druhá světová válka: Čína a Barma ==
Po porážce republikánů ve Španělsku v roce 1939 odešel přes Francii do Norska a následně do [[Čína|Číny]].
* Vstoupil do služeb Čínského červeného kříže.
* Působil jako smluvní lékař americké armády v [[Barma|Barmě]] a Indii. Zde se staral o čínské jednotky bojující proti Japonsku (po boku [[Kuomintang|Kuomintangu]] a Američanů, což mu bylo později komunisty vyčítáno jako „služba imperialismu“).
* Během války viděl obrovské utrpení a bídu, což jen utvrdilo jeho levicové přesvědčení.

== Vzestup v KSČ a Únor 1948 ==
Do osvobozeného Československa se vrátil až na podzim 1945. Ihned se zapojil do politického života a stoupal ve stranické hierarchii.
* '''Organizátor:''' Stal se tajemníkem krajského výboru KSČ v Praze.
* '''Únor 1948:''' Během komunistického převratu sehrál klíčovou a kontroverzní roli. Byl politickým komisařem a faktickým velitelem [[Lidové milice|Lidových milicí]] v Praze. Aktivně pomáhal nastolit totalitní režim, který o dvacet let později sám kritizoval.
* '''Náměstek:''' V letech 1949–1952 působil jako náměstek ministra zdravotnictví.

=== 50. léta a Kuba ===
V období politických procesů v 50. letech (např. s Rudolfem Slánským) byl Kriegel jako interbrigadista a Žid ohrožen. Byl odvolán z funkce náměstka a pracoval jako lékař v Tatře Smíchov a ve Výzkumném ústavu revmatických chorob. Procesům však unikl.
* '''Kuba:''' V letech 1960–1963 působil jako poradce [[Fidel Castro|Fidela Castra]] na Kubě, kde pomáhal organizovat tamní zdravotnictví.

== Pražské jaro 1968 ==
V 60. letech se Kriegel vrátil do vysoké politiky. Stal se členem předsednictva ÚV KSČ, předsedou zahraničního výboru Národního shromáždění a předsedou Ústředního výboru [[Národní fronta Čechů a Slováků|Národní fronty]].
* Patřil k reformnímu křídlu KSČ kolem [[Alexander Dubček|Alexandra Dubčeka]].
* Prosazoval rehabilitace politických vězňů z 50. let a demokratizaci společnosti. Pro sovětské vedení ([[Leonid Iljič Brežněv|Leonid Brežněv]]) se stal jedním z hlavních nepřátel – byl označován za „sionistu“ a „galicijského Žida“, který rozvrací socialismus.

== Srpen 1968 a únos do Moskvy ==
V noci na [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]] vtrhla vojska Varšavské smlouvy do Československa. Kriegel byl spolu s Dubčekem, Smrkovským, Černíkem a Špačkem zatčen sovětskými výsadkáři přímo v budově ÚV KSČ.
* Byli odvlečeni do letadla a transportováni nejprve do Polska a poté do Moskvy. Kriegel byl držen v izolaci a zacházelo se s ním nejhůře ze všech (byl urážen, nedostával léky).

=== "Ne" Moskevskému protokolu ===
V Kremlu probíhala nátlaková jednání. Sověti předložili československé delegaci (kterou doplnil prezident [[Ludvík Svoboda|Ludvík Svoboda]]) tzv. [[Moskevský protokol]]. Dokument znamenal kapitulaci: souhlas s „dočasným“ pobytem vojsk, obnovení cenzury a čistky ve straně.
* Všichni přítomní politici, včetně Dubčeka a Svobody, podlehli nátlaku a strachu a dokument podepsali.
* '''František Kriegel odmítl.'''
Vzdoroval Brežněvovi i tlaku vlastních kolegů. Řekl: ''„Co se mnou mohou udělat? Pošlou mě na Sibiř nebo mě dají zastřelit. S tím já počítám a kvůli tomu to nepodepíšu.“''
* Brežněv zuřil a chtěl Kriegla v Moskvě zadržet (prakticky ho nechat zmizet). Prezident Ludvík Svoboda a Alexander Dubček se však za něj postavili a odmítli odletět do Prahy bez něj (byť Svoboda Krieglovi později vyčítal, že hazardoval s osudem země). Kriegel se nakonec vrátil do Prahy spolu s ostatními, ale jako politická mrtvola.

== Pád a disident ==
Ihned po návratu byl zbaven všech funkcí.
* '''Hlasování o pobytu vojsk (1969):''' Dne 18. října 1968 jako jeden ze čtyř poslanců Národního shromáždění hlasoval proti smlouvě o dočasném pobytu sovětských vojsk (spolu s Gertrudou Sekaninovou-Čakrtovou, Boženou Fukovou a Františkem Vodsloněm).
* '''Vyloučení:''' V roce 1969 byl vyloučen z KSČ. Penzionován byl v roce 1970.
* '''Pronásledování:''' Stal se terčem neustálého dohledu StB (akce „Lékař“). Jeho byt byl odposloucháván, byl šikanován při výsleších. V roce 1976 byl napaden neznámými útočníky (pravděpodobně agenty StB) ve svém bytě.

=== Charta 77 ===
Kriegel se nenechal zlomit. Stal se jedním z prvních signatářů [[Charta 77|Charty 77]]. I ve stáří a nemoci se aktivně podílel na disidentském hnutí. Jeho podpis pod Chartou byl symbolickým uzavřením kruhu – od budovatele režimu k jeho kritikovi.

== Úmrtí a pohřeb ==
František Kriegel zemřel 3. prosince 1979 v Praze na infarkt myokardu.
Jeho pohřeb se stal demonstrací moci režimu. StB se obávala, že se pohřeb stane manifestací disentu.
* Termín pohřbu byl utajen.
* Obřad v motolském krematoriu byl pod plnou kontrolou policie. Přístup měli pouze nejbližší příbuzní s propustkou.
* Disidenti (včetně [[Václav Havel|Václava Havla]]) byli preventivně zadrženi nebo jim bylo znemožněno se pohřbu zúčastnit.
* Urna s jeho popelem byla uložena v kolumbáriu motolského krematoria.

== Ocenění ==
* V roce 1968 získal Řád republiky a Řád 25. února (obojí mu bylo po roce 1969 odebráno).
* V roce 2015 mu prezident [[Miloš Zeman]] udělil in memoriam **[[Řád Tomáše Garrigua Masaryka]] I. třídy**.
* V roce 1987 byla na jeho počest ve Stockholmu zřízena ''Cena Františka Kriegla'', kterou uděluje Nadace Charty 77 za občanskou statečnost.

== Pro laiky ==
Představte si film ''12 rozhněvaných mužů'', ale v Kremlu a s pistolí u hlavy. Sověti unesli celou československou vládu a řekli: "Podepište, že okupace je v pořádku, jinak si to vypijete." Všichni, i ti největší hrdinové jako Dubček, se zlomili a podepsali. Až na jednoho.
František Kriegel byl malý, starší doktor s brýlemi, o kterém si všichni mysleli, že je to jen další komunista. Ale on se postavil nejmocnějšímu muži východního bloku (Brežněvovi) a řekl: "Ne." Věděl, že ho můžou zabít nebo poslat na Sibiř, ale čest mu byla přednější. Je to paradoxní postava – v roce 1948 pomáhal komunistům k moci se zbraní v ruce, ale v roce 1968 se jako jediný zachoval jako chlap a odmítl zradit svůj národ.

== Zdroje ==
* [https://pametnaroda.cz Paměť národa - František Kriegel]
* [https://vhu.cz Vojenský historický ústav]
* [https://totalita.cz Totalita.cz]
* [https://ceskatelevize.cz Česká televize - Muž, který stál v cestě]
* Golis, Martin: ''František Kriegel: Muž, který nepodepsal.''

{{DEFAULTSORT:Kriegel, František}}
[[Kategorie:Lidé]]
[[Kategorie:Češi]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Narození 10. dubna]]
[[Kategorie:Narození 1908]]
[[Kategorie:Narození v Ivano-Frankivsku]]
[[Kategorie:Úmrtí 3. prosince]]
[[Kategorie:Úmrtí 1979]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Politici KSČ]]
[[Kategorie:Českoslovenští interbrigadisté]]
[[Kategorie:Lékaři]]
[[Kategorie:Signatáři Charty 77]]
[[Kategorie:Osobnosti Pražského jara]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu T. G. Masaryka]]
[[Kategorie:Češi židovského původu]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3.0 Pro]]

František Kriegel - Historie editací

Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“

Filmedy: Nahrazení textu „\\([^ ].?[^ ])\\*“ textem „'''$1'''“