https://infopedia.cz/index.php?action=history&feed=atom&title=Expo_2025 2026-06-30T20:06:09Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.44.2 https://infopedia.cz/index.php?title=Expo_2025&diff=126773&oldid=prev 2026-06-29T17:10:36Z

<p>založena nová stránka s textem „{{Infobox Událost | název = Expo 2025 | obrázek = | mapa = ano | datum_zahájení = 13. dubna 2025 | datum_ukončení = 13. října 2025 | místo = <a href="/index.php/%C3%93saka" title="Ósaka">Ósaka</a>, <a href="/index.php/Japonsko" title="Japonsko">Japonsko</a> | téma = Navrhujeme společnost budoucnosti pro naše životy | pořadatel = <a href="/index.php/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_%C3%BA%C5%99ad_pro_v%C3%BDstavnictv%C3%AD" title="Mezinárodní úřad pro výstavnictví">BIE</a> | počet_návštěvníků = přibližně 30 000 000 | rozpočet = 235 miliard JPY }} &#039;&#039;&#039;Expo 2025&#039;&#039;&#039; (oficiálně anglicky &#039;&#039;&#039;Expo 2025 Osaka, Kansai,…“</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Událost<br /> | název = Expo 2025<br /> | obrázek = <br /> | mapa = ano<br /> | datum_zahájení = 13. dubna 2025<br /> | datum_ukončení = 13. října 2025<br /> | místo = [[Ósaka]], [[Japonsko]]<br /> | téma = Navrhujeme společnost budoucnosti pro naše životy<br /> | pořadatel = [[Mezinárodní úřad pro výstavnictví|BIE]]<br /> | počet_návštěvníků = přibližně 30 000 000<br /> | rozpočet = 235 miliard JPY<br /> }}<br /> <br /> &#039;&#039;&#039;Expo 2025&#039;&#039;&#039; (oficiálně anglicky &#039;&#039;&#039;Expo 2025 Osaka, Kansai, Japan&#039;&#039;&#039;, japonsky 2025年日本国際博覧会) byla mezinárodní světová výstava, která se konala od 13. dubna do 13. října roku 2025 v japonském městě [[Ósaka]]. Ústředním dějištěm šestiměsíční události se stal uměle vybudovaný ostrov [[Jumešima]] v Ósackém zálivu. Pořádáním události byla pověřena organizace [[Mezinárodní úřad pro výstavnictví|BIE]] (Bureau International des Expositions).<br /> <br /> Hlavním tématem výstavy se stalo heslo „Navrhujeme společnost budoucnosti pro naše životy“ (anglicky &#039;&#039;Designing Future Society for Our Lives&#039;&#039;). Akce se zaměřila na udržitelný rozvoj, globální zdravotní výzvy, propojování světových kultur a integraci pokročilých technologií do každodenního lidského života. [[Japonsko]] hostilo všeobecnou světovou výstavu již podruhé, poprvé se tak stalo v roce 1970 rovněž v [[Ósaka|Ósace]]. Události se zúčastnilo přes 150 nezávislých států a desítky mezinárodních organizací. <br /> <br /> == 🗓 Současnost a dozvuky výstavy ==<br /> Po formálním uzavření bran výstaviště v polovině října roku 2025 započala rozsáhlá fáze dekonstrukce a revitalizace celého areálu. Podle původního harmonogramu měly zúčastněné státy povinnost odstranit své národní pavilony v přesně stanoveném časovém okně. V průběhu první poloviny roku 2026 se však ukázalo, že proces likvidace doprovází řada logistických a finančních komplikací, které zasáhly i [[Česko|Českou republiku]].<br /> <br /> V červnu roku 2026 informovala česká média o závažných problémech týkajících se českého pavilonu. Podle vyjádření politiků a zástupců opozice, včetně [[Karel Havlíček|Karla Havlíčka]] a [[Petr Macinka|Petra Macinky]], nebyla dřevěná stavba z [[Jumešima|Jumešimy]] včas odstraněna, což vedlo k narůstajícím finančním sankcím a diplomatickému napětí. Architektonicky ceněná budova sice během konání výstavy splnila svůj prezentační účel a přilákala stovky tisíc návštěvníků, avšak její následná likvidace odhalila hluboké nedostatky v účetní kontrole a projektovém řízení. <br /> <br /> V reakci na tyto události byl jmenován nový generální komisař pro budoucí účasti, [[Kryštof Šafer]], který zavedl přísnější kontrolní mechanismy. Pro nadcházející specializovanou výstavu v roce 2027 byl stanoven pevný rozpočet 120 milionů [[Česká koruna|korun]] s tím, že stát ustoupí od budování samostatných vnějších pavilonů a zaměří se výhradně na pronájem vnitřních výstavních ploch s využitím zapůjčeného mobiliáře. Japonská strana současně zahájila proces transformace ostrova na budoucí komerční a rezidenční zónu.<br /> <br /> == ⏳ Historie a volba pořadatele ==<br /> Rozhodovací proces o hostitelském městě byl oficiálně zahájen v roce 2017 pod dohledem [[Mezinárodní úřad pro výstavnictví|Mezinárodního úřadu pro výstavnictví]]. Své kandidatury do termínu uzávěrky podaly tři státy: [[Japonsko]] (s městem [[Ósaka]]), [[Rusko]] (s městem [[Jekatěrinburg]]) a [[Ázerbájdžán]] (s hlavním městem [[Baku]]). <br /> <br /> Japonská delegace postavila svou kampaň na silné historické zkušenosti s pořádáním velkých akcí a na strategickém plánu využití umělého ostrova, který měl demonstrovat technologický pokrok v oblasti recyklace a znovuzískávání půdy. Ruská kandidatura sázela na masivní investice do uralského regionu, zatímco Ázerbájdžán akcentoval roli křižovatky mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Asie|Asií]].<br /> <br /> K samotnému hlasování došlo 23. listopadu 2018 na 164. valném shromáždění [[Mezinárodní úřad pro výstavnictví|BIE]] v [[Paříž|Paříži]]. Volba probíhala v systému tajného hlasování delegátů členských států. V prvním kole získala Ósaka 85 hlasů, Jekatěrinburg 48 hlasů a Baku 23 hlasů. Vzhledem k tomu, že žádný kandidát nezískal potřebnou dvoutřetinovou většinu, ázerbájdžánská metropole z volby vypadla. V rozhodujícím druhém kole porazila Ósaka Jekatěrinburg poměrem 92 ku 61 hlasům a získala oficiální status pořadatele.<br /> <br /> == 🏗 Lokalita a infrastruktura ==<br /> Dějištěm události byl vybrán ostrov [[Jumešima]] (v překladu „Ostrov snů“), což je umělý pevninský útvar v Ósackém zálivu o celkové rozloze 390 hektarů. Území vzniklo v minulých desetiletích primárně navážením stavebního a komunálního odpadu, což před samotnou výstavbou pavilonů vyžadovalo rozsáhlou sanaci podloží a stabilizaci terénu. <br /> <br /> Přípravy areálu se potýkaly se značným nárůstem nákladů. Zatímco původní odhady počítaly s rozpočtem ve výši 125 miliard [[Japonský jen|japonských jenů]], v důsledku celosvětové inflace, nedostatku stavebních materiálů a komplikovaných geologických podmínek se celkové náklady vyšplhaly na 235 miliard jenů. To vyvolalo na domácí politické scéně ostrou kritiku a srovnávání s podobným finančním prodražením během letních [[Letní olympijské hry 2020|olympijských her v Tokiu]].<br /> <br /> Pro zajištění dopravy odhadovaných třiceti milionů návštěvníků byla vybudována masivní dopravní infrastruktura. Klíčovým projektem se stalo prodloužení ósackého metra linky Čúó (Chuo Line), která nově propojila centrum města přímo se stanicí na ostrově Jumešima. Paralelně byla posílena trajektová přeprava a zavedeny speciální kyvadlové autobusové linky z hlavních železničních uzlů v regionu [[Kansai]].<br /> <br /> == 🎨 Architektonický koncept a Velký prstenec ==<br /> Generálním designérem výstaviště byl jmenován přední japonský architekt [[Sou Fudžimoto]]. Jeho urbanistický plán rozdělil ostrov do tří hlavních zón: Pavilonový svět, Zelený svět a Vodní svět. <br /> <br /> Nejvýraznějším architektonickým prvkem celé výstavy se stala struktura zvaná &#039;&#039;&#039;Velký prstenec&#039;&#039;&#039; (anglicky &#039;&#039;Grand Ring&#039;&#039;). Tato obří kruhová promenáda o obvodu dvou kilometrů, šířce třiceti metrů a výšce dosahující v některých úsecích až dvaceti metrů, propojovala všechny mezinárodní pavilony. Prstenec byl postaven z tradičních dřevěných trámů bez použití nadměrného množství kovových spojovacích prvků, čímž se stal největší dřevostavbou na světě. Konstrukce plnila dvojí účel: v přízemí chránila návštěvníky před deštěm a sluncem, zatímco na střeše poskytovala vyhlídkovou terasu s panoramatickým výhledem na Ósacký záliv a přilehlé pohoří.<br /> <br /> == 🧠 Témata a koncepce ==<br /> Základní filozofie výstavy vycházela z myšlenky udržitelnosti formulované v cílech [[Organizace spojených národů|OSN]]. Hlavní téma „Navrhujeme společnost budoucnosti pro naše životy“ bylo rozděleno do tří specifických podkategorií, podle kterých se orientovaly expozice jednotlivých států:<br /> <br /> * &#039;&#039;&#039;Záchrana životů (Saving Lives):&#039;&#039;&#039; Ochrana lidského zdraví, boj proti infekčním chorobám, čistá voda, prevence přírodních katastrof.<br /> * &#039;&#039;&#039;Posílení životů (Empowering Lives):&#039;&#039;&#039; Vzdělávání, umělá inteligence, robotika, využití lidského potenciálu.<br /> * &#039;&#039;&#039;Propojování životů (Connecting Lives):&#039;&#039;&#039; Mezikulturní dialog, globální partnerství, mír a kybernetická bezpečnost.<br /> <br /> Kromě národních pavilonů tvořilo jádro koncepce osm takzvaných &#039;&#039;&#039;Signature Pavilions&#039;&#039;&#039; (Tematických pavilonů). Každý z nich byl kurátorsky veden významnou japonskou osobností z oblasti vědy, umění či technologie. Tyto expozice nabízely hluboce pohlcující instalace zabývající se fenomény, jako je začleňování přírody do měst, objevování hlubin oceánů nebo fúze biologických a digitálních entit.<br /> <br /> == 🇨🇿 Účast České republiky a architektonický návrh ==<br /> Přípravy na českou účast začaly vyhlášením otevřené architektonické soutěže na konci roku 2022. Odborná porota pod hlavičkou České komory architektů vybrala z desítek návrhů projekt studia &#039;&#039;&#039;Apropos Architects&#039;&#039;&#039; (autoři Michal Gabaš, Tomáš Beránek, Nikoleta Slováková, ve spolupráci s Terezou Šváchovou a vizuálním studiem Lunchmeat). Česká expozice nesla podtitul „Talent a kreativita pro život“.<br /> <br /> Český pavilon představoval unikátní dynamickou spirálu směřující vzhůru, což mělo symbolizovat neustálý rozvoj a vzestup lidského poznání. Z technického hlediska šlo o mimořádně náročný počin. Konstrukce byla kompletně vytvořena z křížem lepeného dřeva (CLT panely), které nahradilo klasické kovové nosné systémy. Tato technika byla pro daný rozsah na japonských ostrovech aplikována vůbec poprvé. Fasáda pavilonu kombinovala přírodní dřevěné lamely s masivními prosklenými bloky, čímž architekti vzdali hold tradičnímu českému sklářství.<br /> <br /> Interiér pavilonu plynule stoupal po spirálovité rampě. Výstava uvnitř reflektovala dílo malíře [[Alfons Mucha|Alfonse Muchy]], jehož filozofie propojovala estetiku a harmonii se společenským posláním. Prezentovalo se zde špičkové české sklo, moderní design, inovativní start-upy a technologie. Součástí zážitku pro návštěvníky byla i funkční česká pivnice nabízející plzeňské pivo a tradiční národní pokrmy s asijským nádechem. Oficiálním maskotem české účasti byla figurka jménem René. Původní rozpočet projektu se pohyboval v řádech stovek milionů korun, avšak kvůli nezvládnuté fázi dekonstrukce v roce 2026 čelil stát dalším dodatečným sankcím.<br /> <br /> == 🌍 Vybrané mezinárodní a tematické pavilony ==<br /> Prostor na Jumešimě hostil přes 150 národních celků, z nichž mnohé zvolily architektonicky radikální přístupy.<br /> <br /> === Asie a Blízký východ ===<br /> Země hostitelského regionu dominovaly z hlediska technologických inovací. Pavilon [[Singapur|Singapuru]], označovaný jako „Sféra snů“ (Dream Sphere), využíval interaktivní plochy mapující návštěvnická data v reálném čase. Expozicí provázel digitální maskot Merly. Pavilon [[Kuvajt|Kuvajtu]], navržený ateliérem LAVA, získal podobu futuristického majáku zářícího do Ósackého zálivu. Samotné [[Japonsko]] představilo obrovskou cyklickou stavbu věnovanou biologickým rytmům a recyklaci vody. Značné popularitě se těšil komerční pavilon &#039;&#039;&#039;Gundam Next Future&#039;&#039;&#039;, který prezentoval mecha roboty v životní velikosti a vyžadoval striktní systém předběžných rezervací.<br /> <br /> === Evropa a Amerika ===<br /> [[Nizozemsko]] vzbudilo pozornost implementací masivní zářící sféry, jež fungovala jako pohlcovač oxidu uhličitého a demonstrátor udržitelných energetických řešení. [[Kolumbie]] vystavěla strukturu tvořenou průsvitnými modulárními kostkami navozujícími iluzi vznášení se nad vodní hladinou. Výrazný otisk zanechal pavilon [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], který kladl důraz na vesmírný výzkum a spolupráci agentury NASA s mezinárodními subjekty, a [[Portugalsko]], jehož otevřená architektura bez nutnosti rezervací byla hojně vyhledávána pro svůj přístupný koncept.<br /> <br /> == 📊 Statistiky a data ==<br /> <br /> === Výsledky hlasování o pořadatelství ===<br /> Níže je uveden přesný rozpad hlasování delegátů [[Mezinárodní úřad pro výstavnictví|BIE]] z 23. listopadu 2018 v Paříži.<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Kandidátské město !! Stát !! Hlasy (1. kolo) !! Hlasy (2. kolo)<br /> |-<br /> | [[Ósaka]] || {{Vlajka|Japonsko}} || 85 || 92<br /> |-<br /> | [[Jekatěrinburg]] || {{Vlajka|Rusko}} || 48 || 61<br /> |-<br /> | [[Baku]] || {{Vlajka|Ázerbájdžán}} || 23 || — (vyřazeno)<br /> |}<br /> <br /> === Základní parametry události ===<br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Ukazatel !! Hodnota<br /> |-<br /> | Doba trvání || 13. dubna 2025 – 13. října 2025 (184 dní)<br /> |-<br /> | Celková rozloha areálu || 390 hektarů (z toho výstavní plocha 155 hektarů)<br /> |-<br /> | Počet zúčastněných zemí || Přes 150 nezávislých států<br /> |-<br /> | Odhadovaný počet návštěvníků || 28 200 000 (finální odhady kolem 30 milionů)<br /> |-<br /> | Konečný rozpočet na infrastrukturu || 235 miliard JPY<br /> |}<br /> <br /> === Chronologie světových výstav ve 21. století ===<br /> Přehled všeobecných světových výstav (nezahrnuje menší specializovaná mezinárodní expa).<br /> <br /> {| class=&quot;wikitable&quot;<br /> |-<br /> ! Rok !! Hostitelské město !! Stát !! Hlavní téma výstavy<br /> |-<br /> | 2000 || [[Hannover]] || {{Vlajka|Německo}} || Člověk, příroda, technologie<br /> |-<br /> | 2005 || [[Aiči]] || {{Vlajka|Japonsko}} || Moudrost přírody<br /> |-<br /> | 2010 || [[Šanghaj]] || {{Vlajka|Čína}} || Lepší město, lepší život<br /> |-<br /> | 2015 || [[Milán]] || {{Vlajka|Itálie}} || Potraviny pro planetu, energie pro život<br /> |-<br /> | 2020 || [[Dubaj]] || {{Vlajka|Spojené arabské emiráty}} || Spojování myslí, vytváření budoucnosti<br /> |-<br /> | 2025 || [[Ósaka]] || {{Vlajka|Japonsko}} || Navrhujeme společnost budoucnosti pro naše životy<br /> |-<br /> | 2030 || [[Rijád]] || {{Vlajka|Saúdská Arábie}} || Éra změn: Společně k prozíravému zítřku<br /> |}<br /> <br /> == 💡 Pro laiky ==<br /> Světová výstava, známá zkráceně jako Expo, je gigantická mezinárodní akce, kterou si lze představit jako olympiádu v oblasti inovací, kultury a architektury. Zúčastněné státy z celého světa se sjedou na jedno místo (v tomto případě na umělý ostrov v Japonsku), kde si každý národ postaví vlastní budovu – pavilon. V těchto pavilonech pak státy prostřednictvím vizuálních show, moderních technologií a kulinářských zážitků prezentují to nejlepší, co mohou světu nabídnout, a navrhují řešení pro globální problémy, jakými jsou nemoci, znečištění nebo stárnutí populace. Celá akce trvá půl roku a po jejím skončení se městečko obvykle rozebere, přičemž některé ikonické stavby z historie (například Eiffelova věž v Paříži) mohou zůstat zachovány.<br /> <br /> == Zdroje ==<br /> * [https://expo2025.or.jp Expo 2025 Osaka Official]<br /> * [https://bie-paris.org Bureau International des Expositions]<br /> * [https://cka.cz Česká komora architektů]<br /> * [https://dezeen.com Dezeen Architecture Magazine]<br /> * [https://aljazeera.com Al Jazeera News]<br /> * [https://youtube.com YouTube - Vloggers Coverage of Expo 2025]<br /> <br /> {{DEFAULTSORT:Expo 2025}}<br /> [[Kategorie:Světové výstavy]]<br /> [[Kategorie:Události v Japonsku]]<br /> [[Kategorie:Události v Ósace]]<br /> [[Kategorie:Kultura v Japonsku]]<br /> [[Kategorie:Kultura v Ósace]]<br /> [[Kategorie:Výstavy v roce 2025]]<br /> [[Kategorie:Architektura 21. století]]<br /> [[Kategorie:Česko na světových výstavách]]<br /> [[Kategorie:Japonsko v roce 2025]]<br /> [[Kategorie:Kansai]]<br /> [[Kategorie:Udržitelný rozvoj]]<br /> [[Kategorie:Mezinárodní vztahy v roce 2025]]<br /> [[Kategorie:Diplomacie]]<br /> [[Kategorie:Zaniklé stavby]]<br /> [[Kategorie:Stavby v Japonsku]]<br /> [[Kategorie:Dřevostavby]]<br /> [[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]</div>

Filmedy