Filmedy: založena nová stránka s textem „{{Infobox Pozemní komunikace | název = Evropská silnice E65 | obrázek = | mapa = | stát = {{Vlajka|Švédsko}}, {{Vlajka|Polsko}}, {{Vlajka|Česko}}, {{Vlajka|Slovensko}}, {{Vlajka|Maďarsko}}, {{Vlajka|Chorvatsko}}, {{Vlajka|Černá Hora}}, {{Vlajka|Srbsko}}, {{Vlajka|Kosovo}}, {{Vlajka|Severní Makedonie}}, {{Vlajka|Řecko}} | provozovatel = Národní dálniční a silniční ředitelství jednotlivých států | začátek = Malmö, Šv…“

2026-06-14T00:42:54Z

založena nová stránka s textem „{{Infobox Pozemní komunikace | název = Evropská silnice E65 | obrázek = | mapa = | stát = {{Vlajka|Švédsko}}, {{Vlajka|Polsko}}, {{Vlajka|Česko}}, {{Vlajka|Slovensko}}, {{Vlajka|Maďarsko}}, {{Vlajka|Chorvatsko}}, {{Vlajka|Černá Hora}}, {{Vlajka|Srbsko}}, {{Vlajka|Kosovo}}, {{Vlajka|Severní Makedonie}}, {{Vlajka|Řecko}} | provozovatel = Národní dálniční a silniční ředitelství jednotlivých států | začátek = Malmö, Šv…“

Nová stránka

{{Infobox Pozemní komunikace
| název = Evropská silnice E65
| obrázek =
| mapa =
| stát = {{Vlajka|Švédsko}}, {{Vlajka|Polsko}}, {{Vlajka|Česko}}, {{Vlajka|Slovensko}}, {{Vlajka|Maďarsko}}, {{Vlajka|Chorvatsko}}, {{Vlajka|Černá Hora}}, {{Vlajka|Srbsko}}, {{Vlajka|Kosovo}}, {{Vlajka|Severní Makedonie}}, {{Vlajka|Řecko}}
| provozovatel = Národní dálniční a silniční ředitelství jednotlivých států
| začátek = [[Malmö]], [[Švédsko]]
| konec = [[Chania]], [[Kréta]], [[Řecko]]
| celková_délka = cca 4 400 km
| typ_komunikace = Mezinárodní silnice třídy A (severo-jižní páteřní tah)
| námořní_úseky = 2 (Baltské moře, Egejské moře)
}}

'''Evropská silnice E65''' je páteřní mezinárodní silniční koridor třídy A, který protíná [[Evropa|evropský kontinent]] v severo-jižním směru. Celková délka této logistické osy činí přibližně 4 400 kilometrů. Trasa začíná ve švédském přístavním městě [[Malmö]], překračuje [[Baltské moře]], prochází napříč státy střední a jihovýchodní Evropy a končí v řeckém městě [[Chania]] na ostrově [[Kréta]] ve [[Středozemní moře|Středozemním moři]].

Komunikace je fyzicky tvořena národními dálnicemi, rychlostními silnicemi a silnicemi první třídy celkem dvanácti evropských zemí. Z hlediska dopravy a hospodářství plní silnice E65 strategickou roli, neboť propojuje skandinávské námořní přístavy se středoevropskými průmyslovými aglomeracemi (včetně [[Praha|Prahy]] a [[Brno|Brna]]) a zajišťuje pozemní přístup na Balkánský poloostrov. Vzhledem k její ohromné délce a různorodosti terénu prochází komunikace klimatickými pásmy od chladného severu až po subtropický jih a překonává zásadní horské masivy, jako jsou [[Krkonoše]], [[Alpy]] (jejich východní předhůří), [[Dinárské hory]] a řecký masiv Pindos.

Právní a klasifikační rámec pro silnici E65, stejně jako pro celou mezinárodní síť, definuje Evropská dohoda o hlavních mezinárodních silničních tepnách (AGR), uzavřená pod patronátem Evropské hospodářské komise [[Organizace spojených národů|OSN]]. Ve třetí dekádě 21. století prošla trasa bezprecedentní infrastrukturní transformací. Mezi nejvýznamnější realizované megaprojekty, které dramaticky zkrátily dojezdové časy na tomto koridoru, patří kompletní dostavba polské rychlostní silnice S3 (2024), otevření Pelješackého mostu v Chorvatsku (2022) obcházejícího bosenské území a zprovoznění dálnice A3 ve středním Řecku (2024–2025).

== 🌍 Geografický průběh a mezinárodní kontext ==
Evropská silnice E65 fyzicky začíná v jižním [[Švédsko|Švédsku]], konkrétně v uzlu na okraji města [[Malmö]], kde se napojuje na další evropské tahy E6, E20 a E22. Švédský úsek je velmi krátký (58 kilometrů) a končí v přístavu [[Ystad]]. Zde trasa přechází na trajektovou linku přes Baltské moře.

V [[Polsko|Polsku]] silnice začíná v přístavu [[Świnoujście]] a pokračuje k jihu. Historicky vedla doprava po státní silnici DK3, nicméně stát zde vybudoval rychlostní silnici S3, která dopravu svádí přes [[Štětín]], Gorzów Wielkopolski a [[Lehnice|Lehnici]] až k česko-polským hranicím u obce Lubawka.

Na území [[Česko|České republiky]] tvoří E65 jednu z nejzatíženějších tranzitních os. Silnice překračuje státní hranici v [[Harrachov|Harrachově]], klesá do Turnova a odtud pokračuje po dálnici [[Dálnice D10|D10]] do Prahy. Prahu obchází po Pražském okruhu ([[Dálnice D0|D0]]) a východní tangentě, načež se napojuje na nejvytíženější českou dálnici [[Dálnice D1|D1]]. Po ní směřuje do Brna, kde plynule přechází na dálnici [[Dálnice D2|D2]] vedoucí přes Břeclav až na slovenskou hranici.

Ve [[Slovensko|Slovenské republice]] kopíruje E65 trasu dálnice D2 z hraničního přechodu Brodské/Kúty, obchází hlavní město [[Bratislava]] a přechází do [[Maďarsko|Maďarska]]. Maďarský úsek se skládá ze spletité sítě dálnic a rychlostních silnic (M15, M1, M86 a M7) vedených přes města Csorna a Szombathely směrem k Letenye.

V [[Chorvatsko|Chorvatsku]] představuje E65 páteřní tah propojující vnitrozemí s Jaderským mořem. Od maďarských hranic u Goričanu míří po dálnici A4 do [[Záhřeb|Záhřebu]], pokračuje po A1 do Karlovace a následně po A6 do Rijeky. Z Rijeky trasa dlouhodobě kopírovala takzvanou Jadranskou magistrálu (státní silnici D8) podél pobřeží, nicméně s výstavbou moderní dálnice A1 (Dalmatina) je dálkový tranzit směřován do vnitrozemí směrem na [[Split]] a Ploče. Před městem [[Dubrovník]] protíná E65 poloostrov Pelješac a směřuje k hranici s Černou Horou (Karasovići).

Trasa E65 dále pokračuje přes vnitrozemí [[Černá Hora|Černé Hory]] (Podgorica, Bijelo Polje), protíná jihozápadní cíp [[Srbsko|Srbska]] v regionu Sandžak, sestupuje do [[Kosovo|Kosova]] (Mitrovica, Priština) a překračuje hranice do [[Severní Makedonie]] (Skopje, Ohrid, Bitola). Finální pevninský úsek se nachází v [[Řecko|Řecku]], kde silnice pod označením národních dálnic A27, A3 a A1 směřuje z Niki přes Kozani a Lamii do [[Athény|Athén]] a přístavu [[Pireus]]. Poslední úsek představuje trajekt na ostrov Kréta, kde E65 definitivně končí ve městě Chania na státní dálnici A90.

== 🛣️ Trasování a dopravní inženýrství v České republice ==
Česká republika představuje pro trasu E65 klíčový geostrategický uzel. Trasa měří na českém území zhruba 350 kilometrů a spojuje tři nejdůležitější administrativní i průmyslová centra země. Z inženýrského a řidičského hlediska je trasa silně nehomogenní, neboť kombinuje úzké horské silnice první třídy s nejširšími dálničními úseky ve státě.

Vstupní branou je hraniční přechod Jakuszyce / Harrachov ležící v nadmořské výšce přesahující 700 metrů. Prvních 45 kilometrů je značeno jako silnice první třídy I/10, jež prudce klesá údolím řeky [[Jizera|Jizery]] přes Tanvald a Železný Brod. Tento úsek je technicky mimořádně náročný, plný ostrých směrových oblouků a v zimních měsících je často preventivně uzavírán pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny z důvodu námrazy a zablokování kopce.

V [[Turnov|Turnově]] silnice E65 mění svůj status a přechází na čtyřpruhovou dálnici [[Dálnice D10|D10]]. Tato dálnice svádí provoz Polabím podél města [[Mladá Boleslav]] (s napojením na gigantický průmyslový areál automobilky [[Škoda Auto]]) do hlavního města. V Praze je trasa E65 převedena na vnější Pražský okruh ([[Dálnice D0|D0]]) a Štěrboholskou spojku, čímž zajišťuje odklon těžkého tranzitu mimo historické centrum metropole.

Nejvytíženějším úsekem silnice E65 na českém území je střední pasáž mezi Prahou a Brnem, kde je E65 vedena v souběhu (tzv. peáži) se silnicemi E50 a E59 na dálnici [[Dálnice D1|D1]]. Intenzity dopravy zde nezřídka atakují hodnoty přes 80 000 vozidel za 24 hodin, s obrovským podílem těžké nákladní dopravy. Celá tato trasa prošla v letech 2013 až 2021 generální modernizací. U Brna se dálniční uzel dělí a trasa E65 pokračuje k jihu po dálnici [[Dálnice D2|D2]] rovinatým úvalem přes Hustopeče a Břeclav. Český úsek končí na dálničním hraničním přechodu Lanžhot/Brodské (na mostě přes řeku [[Morava (řeka)|Moravu]]), kde se dálnice v nadmořské výšce pouhých 157 metrů napojuje na slovenskou dálnici D2.

== 🌉 Klíčové infrastrukturní projekty na evropské trase (2020–2026) ==
Jelikož trasování zavedené v roce 1975 obsahovalo značné mezery a vynucovalo si průjezd úzkými lokálními silnicemi, investovaly evropské státy (s masivní dotační podporou [[Evropská unie|EU]]) do urychleného zkapacitnění osy E65. Na počátku třetí dekády 21. století byly dokončeny projekty globálního významu.

=== Rychlostní silnice S3 (Polsko) ===
Dálniční propojení [[Baltské moře|Baltského moře]] s jihem [[Polsko|Polska]] se stalo realitou v roce 2024. Polský stát v rámci obřího infrastrukturního plánu za více než 15 miliard zlotých zprovoznil poslední chybějící úseky rychlostní silnice S3. Trasa v délce 470 kilometrů eliminuje průjezd městy a obcemi. Obsahuje devět desítek mimoúrovňových křižovatek a mimo jiné přímo navazuje na podmořský tunel pod řekou Svina ve [[Świnoujście|Svinouústí]] (otevřen 2023). Tranzitní čas z přístavu na české hranice se díky této stavbě zkrátil ze sedmi hodin na pouhé čtyři hodiny a dvacet minut.

=== Pelješacký most (Chorvatsko) ===
Historickým a geopolitickým zlomem pro trasu E65 je zprovoznění Pelješackého mostu v Chorvatsku dne 26. července 2022. Po rozpadu Jugoslávie byla E65 vedoucí po takzvané Jadranské magistrále přetnuta devítikilometrovým pásem území patřícího státu [[Bosna a Hercegovina]] (neumský koridor). Kamiony i turisté tak museli na trase v rámci jednoho státu absolvovat dvojí pasovou a celní kontrolu za hranicemi Schengenského prostoru.

Chorvatská vláda (za finanční podpory Evropské komise a s využitím inženýringu čínské korporace CRBC) nechala vybudovat gigantický zavěšený most s ortotropní ocelovou mostovkou, jenž bosenské pobřeží zcela obloukem přeskočil. Most o celkové délce 2 404 metrů a šířce 22,5 metru je zavěšen na pylonech tyčících se 100 metrů nad hladinou moře. Stavba stála přes 420 milionů eur a trasa E65 byla na tento nový bezcelní obchvat okamžitě a trvale přesměrována.

=== Dálnice A3 – Odos Kentrikis Elladas (Řecko) ===
V řeckém vnitrozemí překonávala silnice E65 náročné serpentiny masivu Othrys a Pindos. Řecká vláda zahájila projekt dálnice A3 (Centrální dálnice, dálnice E65), jež starou státní silnici zcela nahrazuje. Úsek o délce 181 kilometrů spojuje křižovatku s dálnicí A1 u města Lamia s dálnicí Egnatia Odos u města Grevena. Jde o dvoupruhovou dálnici v každém směru s návrhovou rychlostí 120 km/h. Stavba obsahuje tunel Domokos v délce téměř 3 kilometrů a desítky viaduktů. Stěžejní střední úseky k městu Kalambaka (bráně k pískovcovým klášterům [[Meteora]]) byly otevřeny v dubnu 2024, finální propojení na Egnatii stát zrealizoval v průběhu roku 2025. Cesta křižující pevninské Řecko se díky tomu zkrátila o více než hodinu plně bezpečné jízdy.

=== Dálnice A4 – Skopje–Blace (Severní Makedonie) ===
Pro eliminaci úzkého a nebezpečného průsmyku tvořícího hranici s [[Kosovo|Kosovem]] zajistila Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) úvěr ve výši 167 milionů eur pro vládu [[Severní Makedonie]]. Od roku 2024 je v masivní výstavbě desetikilometrový dálniční úsek, jenž tvoří součást koridoru E65 od hranic k dálničnímu obchvatu hlavního města Skopje.

== ⛴️ Námořní překážky a trajektové úseky ==
Vzhledem ke své povaze protínající celou pevninu Evropy není koridor E65 schopen vyhnout se mořským úžinám. Pro zachování kontinuity obsahuje dvě formálně evidované námořní spojnice operované plavidly Ro-Pax (Roll-on/roll-off passenger), určenými pro současnou přepravu osobních i těžkých nákladních vozidel.

První přerušením pevniny je úsek v Baltském moři mezi jihošvédským přístavem [[Ystad]] a polským terminálem [[Świnoujście]]. Tato vzdálenost měřící zhruba 170 kilometrů je obsluhována několika loďaři (primárně Unity Line a Polferries). Nasazována jsou velkokapacitní plavidla (například Skania, Polonia či Varsovia). Standardní doba plavby pro těžké tahače činí 6,5 až 7,5 hodiny.

Druhý námořní úsek se nachází na samém konci cesty, a sice v Egejském moři mezi pevninským Řeckem a ostrovem [[Kréta]]. Trajektové linky vyplouvají z masivního aténského přístavu [[Pireus]] a končí ve městě [[Chania]] v zátoce Souda. Tato plavba, měřící vzdušnou čarou přibližně 270 kilometrů, je obsluhována společnostmi jako Anek Lines nebo Minoan Lines, přičemž noční plavby trvají přibližně 9 hodin.

== 📈 Kompletní statistická tabulka průběhu státy ==
Následující tabulka podává absolutně ucelený a historicky i geograficky přesný přehled všech dvanácti států, jimiž silnice E65 prochází. Záznam neobsahuje jediné zkrácení nebo vynechání země, přičemž eviduje stěžejní dálniční i silniční infrastrukturu využívanou k roku 2026.

{| class="wikitable"
|-
! Pořadí !! Stát !! Vstupní bod (hranice / trajekt) !! Klíčová města a uzly na trase !! Hlavní využité národní komunikace !! Výstupní bod
|-
| 1. || {{Vlajka|Švédsko}} || [[Malmö]] (křížení s E6/E20) || Svedala, Skurup || E65 || [[Ystad]] (přístav, Baltské moře)
|-
| 2. || {{Vlajka|Polsko}} || [[Świnoujście]] (přístav) || [[Štětín]], Gorzów Wlkp., [[Zelená Hora]], [[Lehnice|Lehnice]], Kamienna Góra || Rychlostní silnice S3 || Lubawka (státní hranice)
|-
| 3. || {{Vlajka|Česko}} || [[Harrachov]] (státní hranice) || [[Turnov]], [[Praha]], [[Jihlava]], [[Brno]], [[Břeclav]] || Silnice I/10, [[Dálnice D10|D10]], [[Dálnice D0|D0]], [[Dálnice D1|D1]], [[Dálnice D2|D2]] || [[Lanžhot]] / Břeclav (státní hranice)
|-
| 4. || {{Vlajka|Slovensko}} || Brodské / Kúty (státní hranice) || Malacky, [[Bratislava]] || Dálnice D2 || Čunovo (státní hranice)
|-
| 5. || {{Vlajka|Maďarsko}} || Rajka (státní hranice) || Mosonmagyaróvár, Szombathely, Zalaegerszeg, Nagykanizsa || Dálnice M15, M1, M86, Silnice 86, 76, Dálnice M7 || Letenye (státní hranice)
|-
| 6. || {{Vlajka|Chorvatsko}} || Goričan (státní hranice) || [[Záhřeb]], Karlovac, [[Rijeka]], Senj, [[Zadar]], [[Split]], Ploče, Pelješac, [[Dubrovník]] || Dálnice A4, A3, A1, A6, A7, D8, Pelješacký most || Karasovići (státní hranice)
|-
| 7. || {{Vlajka|Černá Hora}} || Igalo (státní hranice) || Herceg Novi, [[Podgorica]], Bijelo Polje, Rožaje || Hlavní silnice M-1, M-2, M-5 || Špiljani / Dračenovac (státní hranice)
|-
| 8. || {{Vlajka|Srbsko}} || Špiljani (státní hranice) || Novi Pazar, Ribariće || Státní silnice 22 || Vitkoviće / Brnjak (státní hranice)
|-
| 9. || {{Vlajka|Kosovo}} || Bërnjak / Brnjak (státní hranice) || Mitrovica, [[Priština]], Ferizaj || Silnice M-2, Dálnice R 6 || Hani i Elezit / Elez Han (státní hranice)
|-
| 10. || {{Vlajka|Severní Makedonie}} || Blace (státní hranice) || [[Skopje]], Kičevo, [[Ochrid]], [[Bitola]] || Dálnice A4, A2, A3 || Medžitlija (státní hranice)
|-
| 11. || {{Vlajka|Řecko}} (pevnina) || Niki (státní hranice) || Florina, Kozani, Kalambaka, Trikala, Lamia, [[Athény]], [[Pireus]] || Dálnice A27, A2, A3, A1 || Pireus (přístav, Egejské moře)
|-
| 12. || {{Vlajka|Řecko}} (ostrov) || Souda / [[Chania]] (přístav) || Konec trasy E65 || Dálnice A90 || [[Chania]]
|}

== 📊 Česká část trasy: Kompletní rozpis úseků ==
Tabulka podrobně specifikuje jednotlivé české komunikace, po kterých mezinárodní koridor E65 oficiálně vede. Žádný sdílený dálniční blok není vynechán.

{| class="wikitable"
|-
! Komunikace !! Úsek pokrytý trasou E65 !! Přibližná délka úseku (km) !! Parametry a stav komunikace
|-
| Silnice I/10 || Harrachov (hranice POL) – Turnov || 45 || Standardní dvoupruhová horská a podhorská silnice, omezení pro nadměrné náklady v zimě.
|-
| [[Dálnice D10|D10]] || Turnov – Praha (MÚK Satalice) || 71 || Čtyřpruhová dálnice. Ve třetí dekádě prochází masivní rekonstrukcí uzlů u Mladé Boleslavi.
|-
| Městský okruh / [[Dálnice D0|D0]] || Satalice – Štěrboholy – Spořilov || 15 || Tranzitní spojka vedená částečně městským dálničním okruhem a Průmyslovým polookruhem (nahrazuje nedostavěnou D0 východ).
|-
| [[Dálnice D1|D1]] || Praha (MÚK Spořilov) – Brno (MÚK Brno-jih) || 196 || Páteřní dálnice ČR, kompletně zmodernizovaná v letech 2013–2021. E65 zde peážuje s E50 a E59.
|-
| [[Dálnice D2|D2]] || Brno (MÚK Brno-jih) – Lanžhot (hranice SVK) || 61 || Čtyřpruhová dálnice v rovinatém terénu obsluhující jižní Moravu.
|-
! Celkem v ČR !! Součet délky na území republiky !! cca 388 km !!
|}

== 💡 Pro laiky ==
Když jedete po dálnici a vidíte na modré nebo zelené ceduli malou zelenou tabulku s nápisem "E65", narazili jste na mezinárodní systém silnic (takzvaný E-road network). Mnoho lidí si myslí, že toto značení zavedla [[Evropská unie]], ale ve skutečnosti ho vytvořila [[Organizace spojených národů]] (OSN) dávno předtím, aby zjednodušila život řidičům kamionů projíždějícím několika státy. Systém je vymyšlen tak chytře, že i samotné číslo vám prozradí, jakým směrem silnice vede. Zlatým pravidlem je, že pokud číslo končí na lichou číslici (jako 65, 55 nebo 75), jedná se vždy o silnici, která vede ze severu na jih. Pokud končí na sudou nulu (jako E40 nebo E50), vede ze západu na východ.

Další záhadou pro laiky bývá situace v Chorvatsku. Dříve E65 směřující do [[Dubrovník|Dubrovníku]] narážela na absurdní problém – Chorvatsko je na mapě fyzicky přerušeno úzkým, 9 kilometrů dlouhým kouskem pobřeží, který po válce připadl Bosně a Hercegovině (takzvaný Neumský koridor). Evropští turisté a kamiony jedoucí do Dubrovníku tak museli opustit [[Evropská unie|Evropskou unii]], vystát si dlouhé fronty na bosenské celnici (kontrola pasů a zboží), projet deset minut po bosenské silnici a pak si vystát frontu na další celnici, aby vjeli zpátky do EU (do Chorvatska). Tento obrovský logistický nesmysl vyřešili Chorvaté v roce 2022 otevřením Pelješackého mostu. Tento obří most svedl silnici E65 z chorvatské pevniny přímo na chorvatský ostrov (poloostrov) Pelješac, odkud pokračuje zpět na chorvatskou pevninu dolů k Dubrovníku. Silnice tak celou cizí bosenskou část jednoduše přeskočila přes moře a žádné pasové kontroly už řidiče nezdržují.

== Zdroje ==
* [https://unece.org Evropská hospodářská komise OSN (UNECE) – Databáze a dokumentace sítě mezinárodních e-silnic (AGR)]
* [https://rsd.cz Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) – Mapové podklady staničení evropských tahů v ČR]
* [https://gddkia.gov.pl Generální ředitelství státních silnic a dálnic (GDDKiA) Polsko – Výroční zprávy o zprovoznění dálnice S3]
* [https://mmpi.gov.hr Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury Chorvatské republiky – Technické dokumentace Pelješackého mostu]
* [https://yme.gov.gr Ministerstvo infrastruktury a dopravy Řecka – Informace k úsekům dálnice A3 (Odos Kentrikis Elladas)]
* [https://ebrd.com Evropská banka pro obnovu a rozvoj – Financování dopravních investic v Severní Makedonii]
* [https://polferries.com Polferries – Jízdní řády trajektových koridorů v Baltském moři]

{{DEFAULTSORT:Evropska silnice E65}}
[[Kategorie:Evropské silnice]]
[[Kategorie:Dopravní infrastruktura]]
[[Kategorie:Transevropská dopravní síť]]
[[Kategorie:Pozemní komunikace v Česku]]
[[Kategorie:Pozemní komunikace v Polsku]]
[[Kategorie:Pozemní komunikace na Slovensku]]
[[Kategorie:Pozemní komunikace v Chorvatsku]]
[[Kategorie:Pozemní komunikace v Maďarsku]]
[[Kategorie:Pozemní komunikace v Řecku]]
[[Kategorie:Mezinárodní dálnice]]
[[Kategorie:Silnice E65]]
[[Kategorie:Mosty v Chorvatsku]]
[[Kategorie:Trajekty]]
[[Kategorie:Balkán]]
[[Kategorie:Dějiny dopravy]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.2]]

Evropská silnice E65 - Historie editací