Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Evropská kosmická agentura''' (anglicky '''European Space Agency''', odtud zkratka '''ESA''') je mezinárodní organizace zaměřená na výzkum a dobývání vesmíru, kterou tvoří 22 členských států. Byla založena v roce 1975 s cílem sjednotit evropské zdroje a know-how pro mírové objevování a využívání vesmíru. Její sídlo je v Paříži ve Francii. ESA je zcela nezávislá na Evropské unii, ačkoliv o…“

2025-09-30T00:32:16Z

založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Evropská kosmická agentura''' (anglicky '''European Space Agency''', odtud zkratka '''ESA''') je mezinárodní organizace zaměřená na výzkum a dobývání vesmíru, kterou tvoří 22 členských států. Byla založena v roce 1975 s cílem sjednotit evropské zdroje a know-how pro mírové objevování a využívání vesmíru. Její sídlo je v Paříži ve Francii. ESA je zcela nezávislá na Evropské unii, ačkoliv o…“

Nová stránka

{{K rozšíření}}

'''Evropská kosmická agentura''' (anglicky '''European Space Agency''', odtud zkratka '''ESA''') je mezinárodní organizace zaměřená na výzkum a dobývání vesmíru, kterou tvoří 22 členských států. Byla založena v roce 1975 s cílem sjednotit evropské zdroje a know-how pro mírové objevování a využívání vesmíru. Její sídlo je v Paříži ve Francii.

ESA je zcela nezávislá na Evropské unii, ačkoliv obě organizace úzce spolupracují na řadě projektů, jako jsou navigační systém Galileo a program pro pozorování Země Copernicus. Agentura je zodpovědná za vývoj evropských nosných raket (rodina Ariane), vědeckých sond a satelitů a za účast Evropy na mezinárodních kosmických misích, včetně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Svůj vlastní kosmodrom provozuje ve Francouzské Guyaně.

{{Infobox Organizace
| název = Evropská kosmická agentura
| originální název = European Space Agency (anglicky)<br>Agence spatiale européenne (francouzsky)
| logo = ESA logo.svg
| obrázek = ESA Headquarters, Paris, France.jpg
| popisek = Sídlo ESA v Paříži
| zkratka = ESA
| založení = 30. května 1975<ref>https://www.esa.int/About_Us/Welcome_to_ESA/History_of_ESA</ref>
| typ = mezivládní organizace
| sídlo = [[Paříž]], [[Francie]]
| počet členů = 22 členských států<br>4 přidružení členové<br>1 spolupracující stát
| úřední jazyky = angličtina, francouzština, němčina
| generální ředitel = [[Josef Aschbacher]]
| rozpočet = 7,79 miliardy € (2024)<ref>https://www.esa.int/About_Us/Corporate_news/Funding</ref>
| web = www.esa.int
}}

== ⏳ Historie ==
Historie ESA je příběhem poválečné evropské integrace a odhodlání získat nezávislý přístup do vesmíru, aby kontinent nebyl závislý na dvou supervelmocích – USA a Sovětském svazu.

=== 🚀 Poválečné ambice a dva předchůdci ===
Vesmírné závody v 50. a 60. letech 20. století ukázaly, že jednotlivé evropské státy nemohou samostatně konkurovat gigantickým programům USA a SSSR. Zrodila se myšlenka spojit síly. Tento proces však nebyl jednoduchý a vedl ke vzniku dvou samostatných organizací s odlišnými cíli:
1. '''ELDO (European Launcher Development Organisation):''' Založena v roce 1964 s cílem vyvinout pro Evropu vlastní nosnou raketu, pojmenovanou Europa. Projekt byl od začátku sužován technickými problémy, politickými neshodami a překračováním rozpočtu. Všech jedenáct startů rakety Europa skončilo neúspěchem<ref>https://www.esa.int/About_Us/Welcome_to_ESA/History_of_ESA/ELDO_ESRO_Two_steps_on_a_long_road</ref>.
2. '''ESRO (European Space Research Organisation):''' Založena v roce 1964 se zaměřením na vývoj a provoz vědeckých satelitů. Na rozdíl od ELDO byla ESRO mimořádně úspěšná. Do roku 1972 vypustila sedm úspěšných vědeckých družic, které zkoumaly kosmické záření a sluneční vítr. Pro jejich vynesení však musela využívat americké rakety, což jen podtrhovalo evropskou závislost<ref>https://www.esa.int/About_Us/Welcome_to_ESA/History_of_ESA/ESRO_Europe_s_first_space_pioneers</ref>.

=== birth Vznik a konsolidace ESA (1975) ===
Neúspěch ELDO a úspěch ESRO ukázaly, že Evropa potřebuje jednotnou organizaci, která by propojila vývoj nosičů i vědeckých misí. V roce 1975 byly obě organizace sloučeny a vznikla '''Evropská kosmická agentura (ESA)'''.

Klíčovým a sjednocujícím projektem se stal vývoj nové, spolehlivé nosné rakety. Pod vedením Francie byl zahájen program '''Ariane'''. První úspěšný start rakety '''Ariane 1''' se uskutečnil na Štědrý den, 24. prosince 1979, z nově vybudovaného Guyanského kosmického centra v Kourou<ref>https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Ariane_1_and_Giotto</ref>. Tento úspěch byl pro Evropu přelomový – agentura získala nezávislý a spolehlivý přístup do vesmíru a brzy se stala dominantním hráčem na trhu komerčních satelitních startů.

V 80. letech ESA dále posílila své postavení. V roce 1983 se první astronaut ESA, Ulf Merbold ze Západního Německa, zúčastnil mise amerického raketoplánu v laboratoři Spacelab, postavené ESA<ref>https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Spacelab/Ulf_Merbold_The_first_ESA_astronaut_in_space</ref>. V roce 1986 vyslala agentura svou první meziplanetární sondu, '''Giotto''', která úspěšně proletěla v blízkosti Halleyovy komety.

== 🇪🇺 Členské státy a spolupráce ==
ESA je mezivládní organizace, což znamená, že jejími členy jsou státy, nikoli Evropská unie jako celek. Rozpočet je tvořen příspěvky členských států.

K červnu 2025 má ESA 22 plnoprávných členů. [[Česká republika]] se stala 18. členem v roce 2008<ref>https://www.czechspace.cz/cs/esa</ref>.

{| class="wikitable sortable"
|+ Členské státy Evropské kosmické agentury
|-
! Stát
! Rok vstupu
! Poznámka
|-
| [[Belgie]] || 1975 || Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO)
|-
| [[Dánsko]] || 1975 || Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO)
|-
| [[Francie]] || 1975 || Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO)
|-
| [[Německo]] || 1975 || Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO)
|-
| [[Itálie]] || 1975 || Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO)
|-
| [[Nizozemsko]] || 1975 || Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO)
|-
| [[Španělsko]] || 1975 || Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO)
|-
| [[Švédsko]] || 1975 || Zakládající člen (původně v ESRO)
|-
| [[Švýcarsko]] || 1975 || Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO)
|-
| [[Spojené království]] || 1975 || Zakládající člen (původně v ESRO/ELDO)
|-
| [[Irsko]] || 1975
|-
| [[Rakousko]] || 1987
|-
| [[Norsko]] || 1987
|-
| [[Finsko]] || 1995
|-
| [[Portugalsko]] || 2000
|-
| [[Řecko]] || 2005
|-
| [[Lucembursko]] || 2005
|-
| '''[[Česko]]''' || '''2008'''
|-
| [[Rumunsko]] || 2011
|-
| [[Polsko]] || 2012
|-
| [[Estonsko]] || 2015
|-
| [[Maďarsko]] || 2015
|}

Kromě toho má ESA '''přidružené členy''' (Slovinsko, Slovensko, Litva, Lotyšsko), kteří jsou v procesu přechodu na plné členství, a '''spolupracující stát''' ([[Kanada]]), který se podílí na některých programech na základě dlouhodobé dohody.

== 🚀 Klíčové programy I: Přístup do vesmíru a vědecké mise ==
Činnost ESA lze rozdělit do několika klíčových oblastí. Mezi ty nejviditelnější a nejprestižnější patří vývoj vlastních nosných raket a realizace ambiciózních vědeckých misí, které zkoumají Sluneční soustavu i vzdálený vesmír.

=== 🛰️ Nosné rakety: Evropská brána do kosmu ===
Zajištění nezávislého, spolehlivého a konkurenceschopného přístupu do vesmíru je základním posláním ESA. Všechny rakety ESA startují z '''Guyanského kosmického centra''' (''Centre Spatial Guyanais'') v Kourou ve Francouzské Guyaně. Jeho poloha blízko rovníku (pouze 5 stupňů severní šířky) je ideální pro starty, protože rychlost rotace Země zde dává raketám dodatečnou rychlost ("gravitační prak"), což šetří palivo a umožňuje vynášet těžší náklady<ref>https://www.esa.int/Enabling_Support/Space_Transportation/Europe_s_Spaceport</ref>.

==== Rodina raket Ariane ====
Program Ariane je vlajkovou lodí evropské kosmonautiky a symbolem jejího úspěchu.
* '''Ariane 1 až 4 (1979–2003):''' První generace raket etablovala Evropu jako dominantního hráče na trhu komerčních startů. Měla na svědomí vynesení většiny světových telekomunikačních družic v 80. a 90. letech.
* '''Ariane 5 (1996–2023):''' Tento těžký nosič byl po více než čtvrt století pracovním koněm ESA. S více než 100 úspěšnými starty v řadě se stal jedním z nejspolehlivějších nosičů v historii. Vynášel těžké telekomunikační satelity, zásobovací lodě ATV k ISS a klíčové vědecké mise, jako je sonda Rosetta nebo Vesmírný dalekohled Jamese Webba<ref>https://www.arianespace.com/vehicle/ariane-5/</ref>.
* '''Ariane 6:''' Nástupce Ariane 5, navržený tak, aby byl flexibilnější a levnější v provozu a mohl lépe konkurovat novým hráčům na trhu, jako je SpaceX. Jeho první start je plánován na rok 2024. Disponuje znovu-zapalovatelným horním stupněm, což mu umožňuje vynášet satelity na různé oběžné dráhy během jediné mise<ref>https://www.esa.int/Enabling_Support/Space_Transportation/Launch_vehicles/Ariane_6</ref>.

==== Raketa Vega ====
Pro menší náklady vyvinula ESA ve spolupráci s Italskou kosmickou agenturou (ASI) raketu '''Vega'''.
* '''Vega (od 2012):''' Je určena pro vynášení malých vědeckých a pozorovacích satelitů (do 2 500 kg) na nízké a polární oběžné dráhy.
* '''Vega-C (od 2022):''' Je vylepšenou a silnější verzí původní Vegy, schopnou vynášet těžší a objemnější náklady.

=== 🔭 Vědecké a robotické mise: Zkoumání vesmíru ===
Vědecký program ESA je celosvětově vysoce ceněný a podílí se na některých z nejdůležitějších objevů moderní astronomie a planetologie.

==== Průzkum Sluneční soustavy ====
* '''Giotto (1986):''' První evropská meziplanetární sonda, která úspěšně proletěla v těsné blízkosti jádra Halleyovy komety a pořídila první detailní snímky kometárního jádra<ref>https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Ariane_1_and_Giotto</ref>.
* '''Huygens (2005):''' Přistávací modul, který byl součástí mise Cassini (NASA), jako první a dosud jediný lidský výtvor úspěšně přistál na povrchu Saturnova měsíce Titanu. Odhalil svět s řekami a jezery tekutého metanu<ref>https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Cassini-Huygens/Huygens_A_technical_and_scientific_masterpiece</ref>.
* '''Rosetta (2014–2016):''' Jedna z nejambicióznějších misí v historii. Sonda Rosetta se stala první umělou družicí komety (67P/Čurjumov-Gerasimenko) a její modul Philae jako první uskutečnil měkké přistání na jejím povrchu. Mise zásadně změnila naše chápání komet jako "stavebních kamenů" Sluneční soustavy<ref>https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Rosetta/Rosetta_s_twelve-year_journey_in_space</ref>.
* '''BepiColombo (od 2018):''' Společná mise s Japonskou kosmickou agenturou (JAXA) k planetě Merkur.
* '''Solar Orbiter (od 2020):''' Sonda zkoumající Slunce z bezprostřední blízkosti, která poprvé v historii pořídila snímky slunečních pólů.
* '''JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer, od 2023):''' Vlajková loď vědeckého programu ESA, jejímž cílem je detailní průzkum Jupiteru a jeho tří ledových měsíců – Ganymedu, Kallisto a Europy, u kterých se předpokládá existence podpovrchových oceánů<ref>https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Juice</ref>.

==== Astronomie a astrofyzika (vesmírné dalekohledy) ====
ESA se podílí na provozu některých z nejdůležitějších vesmírných observatoří:
* '''Hubbleův vesmírný dalekohled (od 1990):''' Společný projekt s NASA. ESA poskytla solární panely a podílí se 15 % na provozu, což evropským astronomům zaručuje odpovídající podíl pozorovacího času.
* '''XMM-Newton (od 1999):''' Rentgenová observatoř, která studuje nejenergetičtější vesmírné jevy, jako jsou černé díry a neutronové hvězdy.
* '''Gaia (od 2013):''' Astrometrická observatoř, která vytváří nejpřesnější trojrozměrnou mapu naší galaxie, Mléčné dráhy. Změřila pozice, vzdálenosti a pohyby více než miliardy hvězd<ref>https://www.esa.int/Science_Exploration/Space_Science/Gaia/Gaia_s_Map_of_the_Milky_Way</ref>.
* '''Vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST, od 2021):''' Ačkoliv je veden NASA, ESA je klíčovým partnerem. Poskytla nosnou raketu Ariane 5 a dodala klíčové vědecké přístroje.
* '''Euclid (od 2023):''' Mise zaměřená na studium temné hmoty a temné energie mapováním tvarů a rudých posuvů miliard galaxií.

== 🌍 Klíčové programy II: Služby pro Zemi a lidská posádka ==
Kromě zkoumání vzdáleného vesmíru věnuje ESA obrovské úsilí a prostředky na vývoj a provoz satelitních systémů, které poskytují klíčová data a služby pro život na naší planetě.

=== 🛰️ Pozorování Země: Hlídání planety ===
Monitorování životního prostředí, klimatu a dopadů lidské činnosti je jednou z nejvyšších priorit ESA.
==== Program Copernicus ====
Copernicus je nejambicióznější a nejkomplexnější program pro pozorování Země na světě. Jedná se o společnou iniciativu ESA a Evropské unie<ref>https://www.copernicus.eu/en/about-copernicus</ref>. ESA je zodpovědná za vývoj a provoz vesmírné složky programu – flotily specializovaných satelitů zvaných '''Sentinely'''.
Každý Sentinel je navržen pro specifický úkol:
* '''Sentinel-1:''' Dvojice radarových satelitů, které vidí skrz mraky a v noci. Monitorují mořský led, ropné skvrny, posuny půdy (propady, sesuvy, zemětřesení) a pomáhají při mapování povodní<ref>https://www.esa.int/Applications/Observing_the_Earth/Copernicus/Sentinel-1</ref>.
* '''Sentinel-2:''' Dvojice optických satelitů s vysokým rozlišením, které pořizují snímky zemského povrchu. Používají se pro monitorování zemědělství (zdraví plodin), lesnictví (odlesňování, požáry) a změn ve využití půdy.
* '''Sentinel-3:''' Zaměřuje se na monitorování oceánů. Měří teplotu a výšku hladiny moře, barvu vody (indikátor fytoplanktonu) a sleduje rozsáhlé požáry.
* '''Sentinel-5P''' a další monitorují složení atmosféry, měří koncentrace skleníkových plynů (CO₂, metan) a znečišťujících látek (SO₂, NO₂).

Data z programu Copernicus jsou poskytována '''zdarma a otevřeně''' vládám, vědcům, firmám i veřejnosti, což má obrovský vědecký, ekonomický i společenský dopad.

==== Meteosat ====
Ve spolupráci s organizací EUMETSAT (Evropská organizace pro využívání meteorologických družic) vyvíjí a provozuje ESA geostacionární družice '''Meteosat'''. Tyto satelity, "zaparkované" 36 000 km nad rovníkem, poskytují nepřetržitý proud snímků Evropy a Afriky, které jsou základem pro předpověď počasí, jak ji známe z televize<ref>https://www.eumetsat.int/our-satellites/meteosat-series</ref>.

=== 🗺️ Satelitní navigace: Evropská odpověď na GPS ===
Aby se Evropa zbavila závislosti na americkém vojenském systému GPS, rozhodla se vybudovat vlastní, globální a civilně řízený satelitní navigační systém.
==== Program Galileo ====
Galileo je další vlajkovou lodí spolupráce mezi ESA a EU. ESA má na starosti návrh, vývoj a validaci systému, zatímco EU jej financuje a provozuje<ref>https://www.euspa.europa.eu/european-space/galileo/what-galileo</ref>. Systém se skládá z konstelace přibližně 30 satelitů na střední oběžné dráze a celosvětové sítě pozemních stanic.
Oproti GPS nabízí Galileo několik výhod:
* '''Vyšší přesnost:''' Pro veřejné použití nabízí přesnost na úrovni jednoho metru, což je lepší než standardní přesnost GPS.
* '''Civilní kontrola:''' Systém je pod civilní správou, což zaručuje, že jeho signál nebude v době krize degradován nebo vypnut pro civilní uživatele, jak se to teoreticky může stát u vojensky řízených systémů (GPS, GLONASS).
* '''Unikátní služby:''' Galileo poskytuje vylepšené služby pro pátrání a záchranu (SAR), které dokáží odeslat zpětnou zprávu, že nouzový signál byl přijat.

Galileo je plně interoperabilní s GPS, což znamená, že přijímače (např. v mobilních telefonech) mohou využívat signály z obou systémů současně, což zvyšuje přesnost a spolehlivost určení polohy, zejména v městských kaňonech nebo horách.

=== 🧑‍🚀 Lidská posádka ve vesmíru a ISS ===
Ačkoliv ESA nemá vlastní prostředky pro dopravu astronautů do vesmíru, je klíčovým partnerem v mezinárodních programech s lidskou posádkou.
==== Oddíl astronautů ESA ====
ESA má vlastní oddíl astronautů, pečlivě vybíraných z členských států. Tito astronauti procházejí náročným výcvikem v Evropském astronautickém centru (EAC) v německém Kolíně nad Rýnem, ale také v centrech NASA v USA a Roskosmosu v Rusku.

==== Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) ====
ESA je jedním z pěti partnerů projektu ISS (spolu s USA, Ruskem, Japonskem a Kanadou). Příspěvek ESA je značný:
* '''Laboratorní modul Columbus:''' Hlavní evropský vědecký modul, trvale připojený k ISS. Umožňuje provádět experimenty v beztížném stavu v oblasti biologie, fyziky a medicíny<ref>https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Columbus</ref>.
* '''Cupola:''' Pozorovací modul se sedmi okny, který poskytuje astronautům nejlepší panoramatický výhled na Zemi a slouží k řízení robotického ramene. Ačkoliv byl postaven v Evropě, byl součástí barterové dohody s NASA.
* '''ATV (Automated Transfer Vehicle):''' V letech 2008 až 2014 zásobovala ESA stanici pomocí ATV, nejtěžší a nejschopnější zásobovací lodi své doby. Po splnění mise byla loď naplněna odpadem a řízeně shořela v atmosféře. Technologie z ATV byly základem pro vývoj servisního modulu pro americkou loď '''Orion'''.
* '''Evropský servisní modul (ESM):''' ESA dodává klíčový servisní modul pro americkou kosmickou loď '''Orion''', která je součástí programu '''Artemis''' pro návrat člověka na Měsíc. ESM poskytuje lodi Orion pohon, elektrickou energii, vodu a kyslík. Díky tomuto příspěvku budou mít astronauti ESA zajištěná místa v budoucích misích na Měsíc<ref>https://www.esa.int/Science_Exploration/Human_and_Robotic_Exploration/Orion/European_Service_Module_powerhouse_of_the_Orion_spacecraft</ref>.

== 🏛️ Struktura, financování a hlavní střediska ==
ESA je komplexní organizace s decentralizovanou strukturou, kde každé středisko má svou jasně definovanou specializaci. Její fungování je založeno na unikátním modelu financování.

=== 💰 Rozpočet a princip "geografické návratnosti" ===
Rozpočet ESA pro rok 2024 činí přibližně 7,79 miliardy eur. Financování se skládá ze dvou hlavních pilířů:
1. '''Povinné programy:''' Zahrnují základní činnosti, jako je vědecký program a administrativní chod. Všechny členské státy přispívají do těchto programů částkou úměrnou jejich HDP.
2. '''Volitelné programy:''' Tvoří většinu rozpočtu (cca 80 %). Každý členský stát se svobodně rozhoduje, do kterých volitelných programů (např. vývoj Ariane 6, pozorování Země, lidské lety) a jakou částkou se zapojí.

ESA uplatňuje princip tzv. '''geografické návratnosti''' (''geo-return''). Cílem je, aby se většina finančních prostředků, které daná země do ESA vloží, vrátila zpět do této země ve formě kontraktů pro její průmyslové a vědecké instituce<ref>https://www.esa.int/About_Us/Business_with_ESA/Getting_to_know_ESA_s_procurement_rules_and_procedures/Geographical_return</ref>. Tento princip zajišťuje, že i menší státy mohou rozvíjet své technologické schopnosti a podílet se na špičkových projektech.

=== 🏢 Hlavní střediska ESA ===
ESA má svá střediska rozmístěná po celé Evropě, přičemž každé se specializuje na jinou oblast kosmických aktivit.
* '''[[Paříž]], [[Francie]] (ESA HQ):''' Hlavní sídlo, kde se přijímají klíčová politická a programová rozhodnutí.
* '''[[Noordwijk]], [[Nizozemsko]] (ESTEC - European Space Research and Technology Centre):''' Technické srdce a největší středisko ESA. Je zodpovědné za návrh a testování většiny kosmických lodí a technologií. Zde se nachází velká testovací centra, včetně obřích vakuových komor a vibračních stolů.
* '''[[Darmstadt]], [[Německo]] (ESOC - European Space Operations Centre):''' Řídicí středisko misí. Odtud se ovládají satelity a sondy ESA na oběžné dráze, od startu až po konec mise. Je to evropská brána do vesmíru.
* '''[[Frascati]], [[Itálie]] (ESRIN - ESA Centre for Earth Observation):''' Centrum pro pozorování Země. Zpracovává, archivuje a distribuuje obrovské množství dat z pozorovacích satelitů (např. z programu Copernicus) vědcům a uživatelům po celém světě.
* '''[[Kolín nad Rýnem]], [[Německo]] (EAC - European Astronaut Centre):''' Domovská základna evropského oddílu astronautů. Zajišťuje jejich výběr, výcvik a lékařskou podporu.
* '''[[Kourou]], [[Francouzská Guyana]] (CSG - Guiana Space Centre):''' Evropský kosmodrom. Ačkoliv leží v Jižní Americe, je to území Francie, a tedy i EU. Je provozován ESA, francouzskou agenturou CNES a společností Arianespace.
* '''Villafranca del Castillo, [[Španělsko]] (ESAC - European Space Astronomy Centre):''' Vědecké srdce ESA. Zde se nacházejí vědecké operační týmy a archivy dat z astronomických a planetárních misí ESA (např. z XMM-Newton, Gaia, BepiColombo).

== 🚀 Budoucnost a nové výzvy ==
ESA čelí v 21. století novým výzvám a příležitostem, které mění globální kosmickou scénu.
* '''Konkurence a "New Space":''' Nástup soukromých společností, jako je SpaceX, dramaticky změnil trh s nosnými raketami. ESA reaguje vývojem opakovaně použitelných nosičů (raketa Themis) a podporou startupů, aby si udržela konkurenceschopnost.
* '''Návrat na Měsíc (Program Artemis):''' Díky klíčovému podílu na lodi Orion má ESA zajištěnou účast na budoucích misích s posádkou na Měsíc a na plánované orbitální stanici Gateway. V plánu je i vývoj evropského lunárního nákladního landeru Argonaut.
* '''Udržitelnost ve vesmíru:''' Agentura se stala světovým lídrem v řešení problému kosmického smetí. V roce 2025 plánuje spustit misi '''ClearSpace-1''', která bude první misí na světě určenou k aktivnímu odstranění velkého kusu kosmické trosky z oběžné dráhy<ref>https://www.esa.int/Space_Safety/ClearSpace-1</ref>.
* '''Vesmírná bezpečnost (Space Safety):''' Nový program se zaměřuje na ochranu Země před hrozbami z vesmíru, jako jsou asteroidy (mise Hera) a nebezpečné sluneční erupce.
* '''Kvantová komunikace a umělá inteligence:''' ESA investuje do vývoje satelitů pro ultrabezpečnou kvantovou komunikaci a využití AI pro autonomní řízení misí a analýzu obrovských objemů dat.

== 🧐 Pro laiky ==
Představte si Evropskou kosmickou agenturu (ESA) jako vesmírnou "Ligu mistrů", kde nejlepší vědci, inženýři a astronauti z 22 evropských zemí spojí své síly, protože sami by na vesmírné lety neměli peníze ani technologie.

Co tedy ESA dělá?
1. '''Staví vlastní rakety (Ariane, Vega):''' Aby se nemusela ptát Američanů nebo Rusů, jestli jí něco vynesou do vesmíru, postavila si v Jižní Americe vlastní kosmodrom a vyvinula rakety, které jsou tak spolehlivé, že vynesly i slavný Webbův teleskop.
2. '''Posílá roboty zkoumat vesmír:''' ESA vyslala sondy, které přistály na Saturnově měsíci Titan, obíhaly kometu a nyní míří k Jupiteru. Její teleskopy mapují miliardy hvězd v naší galaxii a pátrají po tajemstvích temné hmoty.
3. '''Hlídá naši planetu:''' ESA má nad našimi hlavami flotilu satelitů "Sentinel", které fungují jako strážci Země. Sledují tání ledovců, znečištění ovzduší, požáry v pralesích a pomáhají zemědělcům starat se o úrodu. Data z nich jsou zdarma pro všechny.
4. '''Vytvořila evropskou GPS (Galileo):''' Aby se Evropa nespoléhala jen na americký systém, vybudovala si vlastní, ještě přesnější satelitní navigaci. Když dnes používáte mapy v mobilu, je velmi pravděpodobné, že využíváte i signál z Galilea.
5. '''Posílá lidi do vesmíru:''' ESA má vlastní oddíl astronautů, kteří létají na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). A co víc, staví klíčovou část pro novou americkou loď Orion, což znamená, že v blízké budoucnosti poletí evropští astronauti i na Měsíc.

Stručně řečeno, ESA zajišťuje, aby Evropa byla ve vesmíru velmocí, která nejen zkoumá vesmír, ale také využívá kosmické technologie ke zlepšení života tady na Zemi.

== Reference ==
<references />

{{DEFAULTSORT:Evropska kosmicka agentura}}
[[Kategorie:Evropská kosmická agentura]]
[[Kategorie:Mezinárodní vědecké organizace]]
[[Kategorie:Kosmické agentury]]
[[Kategorie:Organizace se sídlem v Paříži]]
[[Kategorie:Organizace založené v roce 1975]]

Evropská kosmická agentura - Historie editací