<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Eratosthen%C3%A9s_z_Kyr%C3%A9ny</id>
	<title>Eratosthenés z Kyrény - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Eratosthen%C3%A9s_z_Kyr%C3%A9ny"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Eratosthen%C3%A9s_z_Kyr%C3%A9ny&amp;action=history"/>
	<updated>2026-06-02T04:51:14Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Eratosthen%C3%A9s_z_Kyr%C3%A9ny&amp;diff=22555&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Eratosthen%C3%A9s_z_Kyr%C3%A9ny&amp;diff=22555&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-05T01:18:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2026, 03:18&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l65&quot;&gt;Řádek 65:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 65:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Představte si, že [[Země]] je obrovský pomeranč a vy chcete zjistit, jaký má obvod, aniž byste ho celý obešli. Eratosthenés to udělal chytře.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Představte si, že [[Země]] je obrovský pomeranč a vy chcete zjistit, jaký má obvod, aniž byste ho celý obešli. Eratosthenés to udělal chytře.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;1.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Dvě města:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Věděl o dvou městech v [[Egypt]]ě, která ležela zhruba na severojižní linii: [[Alexandrie]] a [[Syéné]] (dnešní [[Asuán]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;1.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Dvě města:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Věděl o dvou městech v [[Egypt]]ě, která ležela zhruba na severojižní linii: [[Alexandrie]] a [[Syéné]] (dnešní [[Asuán]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;2.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Zvláštní den:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Zjistil, že v Syéné v jeden konkrétní den v roce (v den letního slunovratu) v pravé poledne svítí [[Slunce]] lidem přímo nad hlavou. Když se podívali do hluboké studny, viděli sluneční odraz na dně – to znamenalo, že sluneční paprsky dopadaly přesně kolmo.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;2.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Zvláštní den:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Zjistil, že v Syéné v jeden konkrétní den v roce (v den letního slunovratu) v pravé poledne svítí [[Slunce]] lidem přímo nad hlavou. Když se podívali do hluboké studny, viděli sluneční odraz na dně – to znamenalo, že sluneční paprsky dopadaly přesně kolmo.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;3.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Měření stínu:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Ve stejný den a ve stejný čas nechal v Alexandrii změřit stín, který vrhal vysoký sloup. Zjistil, že stín tam je, což znamenalo, že sluneční paprsky nedopadaly kolmo, ale pod mírným úhlem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;3.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Měření stínu:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Ve stejný den a ve stejný čas nechal v Alexandrii změřit stín, který vrhal vysoký sloup. Zjistil, že stín tam je, což znamenalo, že sluneční paprsky nedopadaly kolmo, ale pod mírným úhlem.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;4.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Úhel a vzdálenost:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Tento úhel změřil a zjistil, že je to přibližně 7,2 stupně. To je asi padesátina celého kruhu (který má 360 stupňů). Znal také vzdálenost mezi oběma městy, která byla asi 800 kilometrů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;4.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Úhel a vzdálenost:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Tento úhel změřil a zjistil, že je to přibližně 7,2 stupně. To je asi padesátina celého kruhu (který má 360 stupňů). Znal také vzdálenost mezi oběma městy, která byla asi 800 kilometrů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;5.  &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Výpočet:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Řekl si: &quot;Pokud úhlovému rozdílu 7,2 stupně odpovídá vzdálenost 800 km, pak celému obvodu (360 stupňů) musí odpovídat padesátkrát větší vzdálenost.&quot; Vynásobil tedy 800 km padesáti a vyšlo mu 40 000 km.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;5.  &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Výpočet:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Řekl si: &quot;Pokud úhlovému rozdílu 7,2 stupně odpovídá vzdálenost 800 km, pak celému obvodu (360 stupňů) musí odpovídat padesátkrát větší vzdálenost.&quot; Vynásobil tedy 800 km padesáti a vyšlo mu 40 000 km.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;A to je téměř přesně skutečný obvod Země. Udělal to před více než 2200 lety, jen s pomocí stínu, znalosti geometrie a bystrého úsudku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;A to je téměř přesně skutečný obvod Země. Udělal to před více než 2200 lety, jen s pomocí stínu, znalosti geometrie a bystrého úsudku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Eratosthen%C3%A9s_z_Kyr%C3%A9ny&amp;diff=18337&amp;oldid=prev</id>
		<title>InfopediaBot: Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Eratosthen%C3%A9s_z_Kyr%C3%A9ny&amp;diff=18337&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2025-12-24T14:17:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache)&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
{{Infobox - vědec&lt;br /&gt;
| jméno = Eratosthenés z Kyrény&lt;br /&gt;
| obrázek = Eratosthenes.jpg&lt;br /&gt;
| popisek = Bernardo Strozzi: Eratosthenés vyučuje v Alexandrii (cca 1635)&lt;br /&gt;
| narození = cca [[276 př. n. l.]]&lt;br /&gt;
| místo narození = [[Kyréna]], (dnešní [[Libye]])&lt;br /&gt;
| úmrtí = cca [[194 př. n. l.]] (věk ~82 let)&lt;br /&gt;
| místo úmrtí = [[Alexandrie]], [[Ptolemaiovský Egypt]]&lt;br /&gt;
| národnost = [[Starověké Řecko|řecká]]&lt;br /&gt;
| obor = [[Geografie]], [[matematika]], [[astronomie]], [[historie]], [[filologie]], [[poezie]]&lt;br /&gt;
| alma_mater = [[Platónská akademie|Athénská škola]]&lt;br /&gt;
| působiště = [[Alexandrijská knihovna]]&lt;br /&gt;
| známý pro = [[Měření obvodu Země]], [[Eratosthenovo síto]], zavedení pojmu &amp;quot;geografie&amp;quot;, měření sklonu zemské osy&lt;br /&gt;
| vliv na = [[Klaudios Ptolemaios]], [[Strabón]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Eratosthenés z Kyrény&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (řecky &amp;#039;&amp;#039;Ἐρατοσθένης ὁ Κυρηναῖος&amp;#039;&amp;#039;; cca [[276 př. n. l.]], [[Kyréna]] – cca [[194 př. n. l.]], [[Alexandrie]]) byl všestranný [[Starověké Řecko|řecký]] učenec, [[matematik]], [[geograf]], [[astronom]], [[historik]], [[filolog]] a básník. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem [[helénismus|helénistického]] období a působil jako třetí hlavní správce proslulé [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijské knihovny]]. Do dějin vědy se nesmazatelně zapsal především svým pozoruhodně přesným výpočtem [[obvod]]u [[Země]], zavedením pojmu [[geografie]] a vytvořením [[Eratosthenovo síto|metody pro vyhledávání prvočísel]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Byl přezdíván &amp;#039;&amp;#039;Beta&amp;#039;&amp;#039; (druhé písmeno řecké abecedy), což mohlo znamenat, že byl považován za druhého nejlepšího ve všech oborech, kterým se věnoval, hned po největších specialistech. Jiná přezdívka, &amp;#039;&amp;#039;Pentathlos&amp;#039;&amp;#039; (pětibojař), odkazovala na jeho mimořádnou všestrannost a schopnost dosahovat vynikajících výsledků v mnoha různých disciplínách, podobně jako [[atlet]] v [[pětiboj]]i.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Život ==&lt;br /&gt;
Eratosthenés se narodil ve městě [[Kyréna]], významné řecké kolonii na pobřeží dnešní [[Libye]]. Základní vzdělání získal v místním gymnáziu, ale brzy odešel za dalším studiem do [[Athény|Athén]], tehdejšího centra filozofie a vědy. Zde studoval u předních myslitelů své doby, včetně stoického filozofa [[Zenón z Kitia|Zenóna z Kitia]], peripatetika [[Ariston z Chiu]] a [[Arkesiláos z Pitané|Arkesiláa]], představeného [[Platónská akademie|Platónské akademie]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho pověst všestranného a brilantního učence se donesla až do [[Alexandrie]] k ptolemaiovskému dvoru. Kolem roku [[245 př. n. l.]] ho faraon [[Ptolemaios III. Euergetés]] pozval do [[Egypt]]a, aby se stal vychovatelem jeho syna a následníka trůnu, budoucího Ptolemaia IV. Filopatora. Přibližně v roce [[236 př. n. l.]] byl Eratosthenés jmenován hlavním knihovníkem a správcem proslulé [[Alexandrijská knihovna|Alexandrijské knihovny]], kde nahradil [[Apollónios z Rhodu|Apollónia z Rhodu]]. V této prestižní funkci měl přístup k největší sbírce vědomostí tehdejšího světa a mohl plně rozvinout svůj vědecký talent.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V Alexandrii strávil zbytek svého života. Ve stáří údajně oslepl a podle některých zdrojů spáchal sebevraždu dobrovolným vyhladověním, protože již nemohl číst a pokračovat ve své práci. Zemřel ve vysokém věku přibližně 82 let.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🔬 Vědecká práce ==&lt;br /&gt;
Eratosthenovo dílo bylo mimořádně rozsáhlé a zasahovalo do mnoha oborů. Bohužel se většina jeho spisů nedochovala v originále a známe je pouze z citací a odkazů pozdějších autorů, jako byli [[Strabón]], [[Plinius starší]] nebo [[Klaudios Ptolemaios]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🌍 Geografie a měření obvodu Země ===&lt;br /&gt;
Eratosthenés je považován za &amp;quot;otce geografie&amp;quot;. Jako první použil tento termín (řecky &amp;#039;&amp;#039;geographika&amp;#039;&amp;#039;) a snažil se tento obor postavit na vědecký základ. Jeho nejvýznamnějším dílem v této oblasti byla třísvazková &amp;#039;&amp;#039;Geographika&amp;#039;&amp;#039;, která obsahovala systematický popis tehdy známého světa. Vytvořil také jednu z prvních map světa, která využívala souřadnicový systém založený na rovnoběžkách a polednících, byť ještě nebyly pravidelně rozmístěny.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jeho nejslavnějším úspěchem je bezesporu první vědecké změření [[obvod]]u [[Země]]. K tomuto výpočtu ho inspiroval poznatek, že ve městě [[Syéné]] (dnešní [[Asuán]]) v den [[letní slunovrat|letního slunovratu]] v poledne [[Slunce]] osvětluje dno i těch nejhlubších studní, což znamená, že se nachází přímo v [[zenit]]u. Věděl, že ve stejný den a čas v [[Alexandrie|Alexandrii]], která ležela přibližně na stejném poledníku, vrhají svislé předměty (například [[obelisk]]) stín.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Eratosthenés správně předpokládal, že tento rozdíl je způsoben zakřivením zemského povrchu. Změřil úhel, který svíraly sluneční paprsky se svislým sloupem v Alexandrii, a zjistil, že činí 1/50 plného kruhu (tedy 7,2 [[úhlový stupeň|stupně]]). Vzdálenost mezi Alexandrií a Syéné znal z údajů královských měřičů, kteří ji stanovili na 5 000 [[stadion (délková míra)|stadií]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Na základě těchto údajů provedl jednoduchý výpočet:&lt;br /&gt;
*   Pokud úhlovému rozdílu 7,2° odpovídá vzdálenost 5 000 stadií, pak celému kruhu (360°) odpovídá vzdálenost:&lt;br /&gt;
    (360° / 7,2°) × 5 000 stadií = 50 × 5 000 stadií = 250 000 stadií.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Přesnost jeho výsledku závisí na tom, jakou délku měl [[stadion (délková míra)|stadion]], který použil. Pokud se jednalo o attický stadion (cca 185 metrů), jeho výsledek by byl přibližně 46 250 km, což je asi o 15 % více než skutečná hodnota (cca 40 075 km). Pokud však použil egyptský stadion (cca 157,5 metru), jeho výsledek by byl 39 375 km, což je neuvěřitelně přesné s odchylkou menší než 2 %.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔢 Matematika ===&lt;br /&gt;
V oblasti [[matematika|matematiky]] je Eratosthenés znám především díky svému algoritmu pro nalezení všech [[prvočíslo|prvočísel]] menších než zadané číslo. Tato metoda, známá jako &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;[[Eratosthenovo síto]]&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;, funguje na principu postupného vyškrtávání násobků prvočísel. Je to jednoduchý a efektivní postup, který se v modifikované podobě používá v [[teorie čísel|teorii čísel]] dodnes.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zabýval se také tzv. [[Délský problém|délským problémem]], což byla jedna ze tří slavných antických matematických úloh – konkrétně úkol zkonstruovat hranu [[krychle]] o dvojnásobném objemu, než měla krychle původní, a to pouze pomocí [[pravítko|pravítka]] a [[kružítko|kružítka]]. Eratosthenés sestrojil mechanické zařízení zvané &amp;#039;&amp;#039;mesolabos&amp;#039;&amp;#039;, které problém řešilo, i když ne čistě geometrickou konstrukcí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 🔭 Astronomie a chronologie ===&lt;br /&gt;
Eratosthenés se věnoval i [[astronomie|astronomii]]. Sestavil hvězdný katalog obsahující 675 hvězd a jejich poloh. Také se pokusil změřit vzdálenost [[Země]] od [[Slunce]] a [[Měsíc]]e, i když s menší přesností než v případě obvodu Země. Velmi přesně však změřil sklon zemské osy vůči rovině [[ekliptika|ekliptiky]], přičemž dospěl k hodnotě 23° 51&amp;#039; 15&amp;quot;, což se jen nepatrně liší od dnešní hodnoty (cca 23,4°).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako historik a filolog se snažil zavést do [[chronologie]] vědecký systém. Ve svém díle &amp;#039;&amp;#039;Chronographiai&amp;#039;&amp;#039; se pokusil stanovit data významných událostí řeckých dějin, počínaje [[Trojská válka|dobytím Tróje]], které datoval do roku [[1183 př. n. l.]]. Jeho chronologický systém se stal základem pro pozdější historiky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📖 Dílo ==&lt;br /&gt;
Většina Eratosthenových spisů se ztratila. Mezi jeho nejdůležitější, dnes již nedochovaná díla, patřila:&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Geographika&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Γεωγραφικά&amp;#039;&amp;#039;) – Rozsáhlé dílo o třech knihách, které položilo základy vědecké geografie.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Katasterismoi&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Καταστερισμοί&amp;#039;&amp;#039;) – Pojednání o [[souhvězdí|souhvězdích]], jejich původu a mytologii.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Chronographiai&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Χρονογραφίαι&amp;#039;&amp;#039;) – První vědecký pokus o systematickou chronologii řeckých dějin.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;O měření Země&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (&amp;#039;&amp;#039;Περὶ τῆς ἀναμετρήσεως τῆς γῆς&amp;#039;&amp;#039;) – Spis popisující jeho metodu výpočtu obvodu Země.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Platonikos&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Matematicko-filozofické dílo zabývající se matematikou v [[Platón]]ově filozofii.&lt;br /&gt;
*   &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Hermes&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; – Báseň popisující základy astronomie.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 💡 Pro laiky ==&lt;br /&gt;
Představte si, že [[Země]] je obrovský pomeranč a vy chcete zjistit, jaký má obvod, aniž byste ho celý obešli. Eratosthenés to udělal chytře.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
1.  **Dvě města:** Věděl o dvou městech v [[Egypt]]ě, která ležela zhruba na severojižní linii: [[Alexandrie]] a [[Syéné]] (dnešní [[Asuán]]).&lt;br /&gt;
2.  **Zvláštní den:** Zjistil, že v Syéné v jeden konkrétní den v roce (v den letního slunovratu) v pravé poledne svítí [[Slunce]] lidem přímo nad hlavou. Když se podívali do hluboké studny, viděli sluneční odraz na dně – to znamenalo, že sluneční paprsky dopadaly přesně kolmo.&lt;br /&gt;
3.  **Měření stínu:** Ve stejný den a ve stejný čas nechal v Alexandrii změřit stín, který vrhal vysoký sloup. Zjistil, že stín tam je, což znamenalo, že sluneční paprsky nedopadaly kolmo, ale pod mírným úhlem.&lt;br /&gt;
4.  **Úhel a vzdálenost:** Tento úhel změřil a zjistil, že je to přibližně 7,2 stupně. To je asi padesátina celého kruhu (který má 360 stupňů). Znal také vzdálenost mezi oběma městy, která byla asi 800 kilometrů.&lt;br /&gt;
5.  **Výpočet:** Řekl si: &amp;quot;Pokud úhlovému rozdílu 7,2 stupně odpovídá vzdálenost 800 km, pak celému obvodu (360 stupňů) musí odpovídat padesátkrát větší vzdálenost.&amp;quot; Vynásobil tedy 800 km padesáti a vyšlo mu 40 000 km.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
A to je téměř přesně skutečný obvod Země. Udělal to před více než 2200 lety, jen s pomocí stínu, znalosti geometrie a bystrého úsudku.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Eratosthenes z Kyreny}}&lt;br /&gt;
{{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Řečtí matematici]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Řečtí astronomové]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Řečtí geografové]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Řečtí historikové]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Řečtí filozofové]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Starověcí spisovatelé]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Osobnosti helénismu]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Narození ve 3. století př. n. l.]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Úmrtí ve 2. století př. n. l.]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Lidé z Kyrény]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>InfopediaBot</name></author>
	</entry>
</feed>