<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Endorfiny</id>
	<title>Endorfiny - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://infopedia.cz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Endorfiny"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Endorfiny&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-18T07:23:53Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.44.2</generator>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Endorfiny&amp;diff=38402&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Endorfiny&amp;diff=38402&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-15T01:25:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 15. 1. 2026, 03:25&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l31&quot;&gt;Řádek 31:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 31:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Objev receptoru (1973):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Američtí vědci [[Candace Pert]] a [[Solomon Snyder]] objevili v mozku &amp;quot;zámky&amp;quot; ([[opioidní receptory]]), do kterých morfin zapadá.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Objev receptoru (1973):&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Američtí vědci [[Candace Pert]] a [[Solomon Snyder]] objevili v mozku &amp;quot;zámky&amp;quot; ([[opioidní receptory]]), do kterých morfin zapadá.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Logický skok:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pokud má mozek zámky, musí mít i vlastní klíče! Přece nemáme zámky v hlavě jen pro případ, že bychom našli rostlinu máku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Logický skok:&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; Pokud má mozek zámky, musí mít i vlastní klíče! Přece nemáme zámky v hlavě jen pro případ, že bychom našli rostlinu máku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &#039;&#039;&#039;Izolace (1975):** Skotští biologové [[John Hughes]] a [[Hans Kosterlitz]] analyzovali tisíce prasečích mozků, až izolovali první dvě látky, které fungovaly jako přirozené opiáty. Nazvali je &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;enkefaliny&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;(z řeckého &quot;v hlavě&quot;). Později byly objeveny delší řetězce – **endorfiny&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &#039;&#039;&#039;Izolace (1975):** Skotští biologové [[John Hughes]] a [[Hans Kosterlitz]] analyzovali tisíce prasečích mozků, až izolovali první dvě látky, které fungovaly jako přirozené opiáty. Nazvali je &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;enkefaliny&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;(z řeckého &quot;v hlavě&quot;). Později byly objeveny delší řetězce – **endorfiny&#039;&#039;&#039;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🧬 Typy a Biochemie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🧬 Typy a Biochemie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key infopedia_wiki:diff:1.41:old-34834:rev-38402:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Endorfiny&amp;diff=34834&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&#039;&#039;&#039;$1&#039;&#039;&#039;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Endorfiny&amp;diff=34834&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-14T08:01:44Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;$1&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: #fff; color: #202122;&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #202122; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 14. 1. 2026, 10:01&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🍬 Endorfiny pro laiky: Vnitřní lékárna ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🍬 Endorfiny pro laiky: Vnitřní lékárna ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Představte si, že vaše tělo vlastní ilegální varnu drog, kterou ale provozuje zcela legálně a pro vaše dobro.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Představte si, že vaše tělo vlastní ilegální varnu drog, kterou ale provozuje zcela legálně a pro vaše dobro.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Proč je máme?&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Kdyby vás v pravěku kousl [[šavlozubý tygr]] a vy byste okamžitě padli na zem v agónii, sežral by vás. Díky endorfinům (a [[adrenalin|adrenalinu]]) bolest prvních pár minut necítíte. Máte &quot;super-sílu&quot; utéct do bezpečí. Bolest &quot;přijde k sobě&quot; až ve chvíli, kdy jste v jeskyni.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Proč je máme?&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Kdyby vás v pravěku kousl [[šavlozubý tygr]] a vy byste okamžitě padli na zem v agónii, sežral by vás. Díky endorfinům (a [[adrenalin|adrenalinu]]) bolest prvních pár minut necítíte. Máte &quot;super-sílu&quot; utéct do bezpečí. Bolest &quot;přijde k sobě&quot; až ve chvíli, kdy jste v jeskyni.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Přírodní Morfin:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Název &quot;endorfin&quot; doslova znamená &quot;vnitřní morfin&quot;. Molekula endorfinu zapadne do zámku v mozku (receptoru) úplně stejně jako molekula heroinu z injekční stříkačky. Rozdíl je v tom, že endorfin je dávkován přesně, bezpečně a tělo ho umí rychle odbourat (takže &quot;dojezd&quot; není tak drastický).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Přírodní Morfin:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Název &quot;endorfin&quot; doslova znamená &quot;vnitřní morfin&quot;. Molekula endorfinu zapadne do zámku v mozku (receptoru) úplně stejně jako molekula heroinu z injekční stříkačky. Rozdíl je v tom, že endorfin je dávkován přesně, bezpečně a tělo ho umí rychle odbourat (takže &quot;dojezd&quot; není tak drastický).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Měna štěstí:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Mozek používá endorfiny jako platidlo. &quot;Udělal jsi něco těžkého? (Cvičení). Udělal jsi něco pro rod? (Sex). Tady máš odměnu.&quot;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Měna štěstí:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Mozek používá endorfiny jako platidlo. &quot;Udělal jsi něco těžkého? (Cvičení). Udělal jsi něco pro rod? (Sex). Tady máš odměnu.&quot;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 📜 Historie objevu: Hledání zámku a klíče ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 📜 Historie objevu: Hledání zámku a klíče ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Objev endorfinů je jedním z velkých detektivních příběhů [[neurověda|neurovědy]] 70. let 20. století.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Objev endorfinů je jedním z velkých detektivních příběhů [[neurověda|neurovědy]] 70. let 20. století.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Záhada:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Vědci věděli, že [[opium]] a [[morfin]] fungují (tiší bolest). Ale nevěděli proč. Bylo nepravděpodobné, že by [[evoluce]] vyvinula v lidském mozku speciální receptor jen pro šťávu z [[mák setý|máku setého]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Záhada:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Vědci věděli, že [[opium]] a [[morfin]] fungují (tiší bolest). Ale nevěděli proč. Bylo nepravděpodobné, že by [[evoluce]] vyvinula v lidském mozku speciální receptor jen pro šťávu z [[mák setý|máku setého]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Objev receptoru (1973):&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Američtí vědci [[Candace Pert]] a [[Solomon Snyder]] objevili v mozku &quot;zámky&quot; ([[opioidní receptory]]), do kterých morfin zapadá.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Objev receptoru (1973):&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Američtí vědci [[Candace Pert]] a [[Solomon Snyder]] objevili v mozku &quot;zámky&quot; ([[opioidní receptory]]), do kterých morfin zapadá.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Logický skok:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Pokud má mozek zámky, musí mít i vlastní klíče! Přece nemáme zámky v hlavě jen pro případ, že bychom našli rostlinu máku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Logický skok:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Pokud má mozek zámky, musí mít i vlastní klíče! Přece nemáme zámky v hlavě jen pro případ, že bychom našli rostlinu máku.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Izolace (1975):** Skotští biologové [[John Hughes]] a [[Hans Kosterlitz]] analyzovali tisíce prasečích mozků, až izolovali první dvě látky, které fungovaly jako přirozené opiáty. Nazvali je **enkefaliny** (z řeckého &quot;v hlavě&quot;). Později byly objeveny delší řetězce – **endorfiny&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Izolace (1975):** Skotští biologové [[John Hughes]] a [[Hans Kosterlitz]] analyzovali tisíce prasečích mozků, až izolovali první dvě látky, které fungovaly jako přirozené opiáty. Nazvali je **enkefaliny** (z řeckého &quot;v hlavě&quot;). Později byly objeveny delší řetězce – **endorfiny&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🧬 Typy a Biochemie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🧬 Typy a Biochemie ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Existují tři hlavní typy endorfinů, které vznikají štěpením většího prekurzoru zvaného [[POMC]] (proopiomelanokortin) – stejné molekuly, ze které vzniká i stresový hormon [[ACTH]] (viz [[Osa HPA]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Existují tři hlavní typy endorfinů, které vznikají štěpením většího prekurzoru zvaného [[POMC]] (proopiomelanokortin) – stejné molekuly, ze které vzniká i stresový hormon [[ACTH]] (viz [[Osa HPA]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Alfa-endorfin]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Má kratší řetězec, méně prozkoumaný.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Alfa-endorfin]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Má kratší řetězec, méně prozkoumaný.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Beta-endorfin]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;&quot;Superstar&quot; mezi endorfiny. Je 18–33× silnější než morfin. Působí hlavně v [[hypotalamus|hypotalamu]] a [[limbický systém|limbickém systému]]. Je zodpovědný za většinu analgetických a euforických stavů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Beta-endorfin]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;&quot;Superstar&quot; mezi endorfiny. Je 18–33× silnější než morfin. Působí hlavně v [[hypotalamus|hypotalamu]] a [[limbický systém|limbickém systému]]. Je zodpovědný za většinu analgetických a euforických stavů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;[[Gama-endorfin]]:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Má spíše regulační účinky na [[krevní tlak]] a chování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;# &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;[[Gama-endorfin]]:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Má spíše regulační účinky na [[krevní tlak]] a chování.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Mechanismus účinku ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Mechanismus účinku ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Endorfiny se vážou primárně na &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;$\mu$-opioidní receptory&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;(mu-receptory) na presynaptické membráně neuronů, které vedou signál bolesti ([[nociceptory]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Endorfiny se vážou primárně na &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;$\mu$-opioidní receptory&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;(mu-receptory) na presynaptické membráně neuronů, které vedou signál bolesti ([[nociceptory]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Inhibice:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;Vazba endorfinu zabrání uvolnění neurotransmiteru [[Substance P]] (který &quot;křičí&quot; bolest).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Inhibice:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;Vazba endorfinu zabrání uvolnění neurotransmiteru [[Substance P]] (který &quot;křičí&quot; bolest).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Odměna:&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;V oblasti [[VTA]] (ventrální tegmentální oblast) endorfiny tlumí neurony, které normálně brzdí uvolňování dopaminu (tzv. disinhibice). Výsledkem je záplava [[dopamin|dopaminu]] v [[nucleus accumbens]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Odměna:&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;V oblasti [[VTA]] (ventrální tegmentální oblast) endorfiny tlumí neurony, které normálně brzdí uvolňování dopaminu (tzv. disinhibice). Výsledkem je záplava [[dopamin|dopaminu]] v [[nucleus accumbens]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🏃 Spouštěče: Jak se &amp;quot;sjet&amp;quot; legálně ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== 🏃 Spouštěče: Jak se &amp;quot;sjet&amp;quot; legálně ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l50&quot;&gt;Řádek 50:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 50:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 1. Fyzická aktivita (Runner&amp;#039;s High) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 1. Fyzická aktivita (Runner&amp;#039;s High) ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dlouhotrvající aerobní aktivita ([[běh]], [[plavání]], [[cyklistika]]) vede k stavu známému jako [[běžecké opojení]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dlouhotrvající aerobní aktivita ([[běh]], [[plavání]], [[cyklistika]]) vede k stavu známému jako [[běžecké opojení]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;−&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;**&lt;/del&gt;Korektiv moderní vědy:** Dlouho se věřilo, že za tento stav mohou výhradně endorfiny. Nové studie (od roku 2015) však ukazují, že molekuly endorfinů jsou příliš velké na to, aby snadno procházely [[hematoencefalická bariéra|hematoencefalickou bariérou]]. Hlavním hráčem &quot;runnes&#039;s high&quot; jsou pravděpodobně **[[endokanabinoidy]]&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;** &lt;/del&gt;(např. [[anandamid]]), což je tělu vlastní verze [[THC]] z [[konopí]]. Endorfiny hrají spíše roli v tlumení svalové bolesti (periferní účinek).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot; data-marker=&quot;+&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* &lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039;&lt;/ins&gt;Korektiv moderní vědy:** Dlouho se věřilo, že za tento stav mohou výhradně endorfiny. Nové studie (od roku 2015) však ukazují, že molekuly endorfinů jsou příliš velké na to, aby snadno procházely [[hematoencefalická bariéra|hematoencefalickou bariérou]]. Hlavním hráčem &quot;runnes&#039;s high&quot; jsou pravděpodobně **[[endokanabinoidy]]&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&#039;&#039;&#039; &lt;/ins&gt;(např. [[anandamid]]), což je tělu vlastní verze [[THC]] z [[konopí]]. Endorfiny hrají spíše roli v tlumení svalové bolesti (periferní účinek).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;br&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 2. Chilli a pálivá jídla ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class=&quot;diff-marker&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #202122; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== 2. Chilli a pálivá jídla ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;

&lt;!-- diff cache key infopedia_wiki:diff:1.41:old-34606:rev-34834:php=table --&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
	<entry>
		<id>https://infopedia.cz/index.php?title=Endorfiny&amp;diff=34606&amp;oldid=prev</id>
		<title>Filmedy: založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}}  {{Infobox Chemická látka | název = Endorfiny | obrázek = Beta-endorphin.svg | popisek = Chemická struktura beta-endorfinu, nejsilnějšího z endogenních opioidů. | celý název = Endogenní morfiny | kategorie = Neurotransmiter, Neuropeptid, Hormon | místo produkce = Hypofýza, Hypotalamus, Centrální nervová soustava | cílové receptory = Opioidní receptory ($\mu$, $\kappa$, $\delta$) | fu…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://infopedia.cz/index.php?title=Endorfiny&amp;diff=34606&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2026-01-14T07:50:14Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}}  {{Infobox Chemická látka | název = Endorfiny | obrázek = Beta-endorphin.svg | popisek = Chemická struktura beta-endorfinu, nejsilnějšího z endogenních opioidů. | celý název = Endogenní morfiny | kategorie = &lt;a href=&quot;/index.php/Neurotransmiter&quot; title=&quot;Neurotransmiter&quot;&gt;Neurotransmiter&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php?title=Neuropeptid&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Neuropeptid (stránka neexistuje)&quot;&gt;Neuropeptid&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php/Hormon&quot; title=&quot;Hormon&quot;&gt;Hormon&lt;/a&gt; | místo produkce = &lt;a href=&quot;/index.php/Hypof%C3%BDza&quot; title=&quot;Hypofýza&quot;&gt;Hypofýza&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php/Hypotalamus&quot; title=&quot;Hypotalamus&quot;&gt;Hypotalamus&lt;/a&gt;, &lt;a href=&quot;/index.php/Centr%C3%A1ln%C3%AD_nervov%C3%A1_soustava&quot; title=&quot;Centrální nervová soustava&quot;&gt;Centrální nervová soustava&lt;/a&gt; | cílové receptory = &lt;a href=&quot;/index.php/Opioidn%C3%AD_receptory&quot; title=&quot;Opioidní receptory&quot;&gt;Opioidní receptory&lt;/a&gt; ($\mu$, $\kappa$, $\delta$) | fu…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{K rozšíření}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Infobox Chemická látka&lt;br /&gt;
| název = Endorfiny&lt;br /&gt;
| obrázek = Beta-endorphin.svg&lt;br /&gt;
| popisek = Chemická struktura beta-endorfinu, nejsilnějšího z endogenních opioidů.&lt;br /&gt;
| celý název = Endogenní morfiny&lt;br /&gt;
| kategorie = [[Neurotransmiter]], [[Neuropeptid]], [[Hormon]]&lt;br /&gt;
| místo produkce = [[Hypofýza]], [[Hypotalamus]], [[Centrální nervová soustava]]&lt;br /&gt;
| cílové receptory = [[Opioidní receptory]] ($\mu$, $\kappa$, $\delta$)&lt;br /&gt;
| funkce = [[Analgezie]] (tlumení bolesti), [[Euforie]], Regulace [[stres]]u&lt;br /&gt;
| objevitelé = [[John Hughes]], [[Hans Kosterlitz]] (1975)&lt;br /&gt;
| související pojmy = [[Morfin]], [[Dopamin]], [[Běžecké opojení]], [[Placebo]]&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Endorfiny&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (zkratka z &amp;#039;&amp;#039;endogenní morfiny&amp;#039;&amp;#039;) jsou skupina [[opioidní peptidy|opioidních peptidů]], které fungují jako [[neurotransmiter|neurotransmitery]] a [[neuromodulátor|neuromodulátory]] v [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavě]] a [[hypofýza|hypofýze]] obratlovců. Jsou to látky, které si tělo samo vyrábí (&amp;quot;endogenní&amp;quot;) a které mají podobné účinky jako [[opiáty]] (např. [[morfin]], [[kodein]], [[heroin]]), tedy tlumí [[bolest]] a vyvolávají pocity [[euforie]] a štěstí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Chemicky se jedná o [[polypeptid|polypeptidy]] (řetězce [[aminokyseliny|aminokyselin]]), které se vážou na specifické [[opioidní receptory]] na membránách [[neuron|neuronů]]. Tím zabraňují přenosu signálů bolesti (&amp;quot;Substance P&amp;quot;) a spouštějí uvolňování [[dopamin|dopaminu]] v [[nucleus accumbens]] (centru odměny).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Evolučně vznikly jako mechanismus [[přežití]]: umožňují organismu ignorovat bolest a vyčerpání v kritických situacích (útěk před predátorem, boj, porod) a zároveň motivují k činnostem prospěšným pro přežití (jídlo, sex, sociální vazby) tím, že je &amp;quot;odměňují&amp;quot; příjemnými pocity.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🍬 Endorfiny pro laiky: Vnitřní lékárna ==&lt;br /&gt;
Představte si, že vaše tělo vlastní ilegální varnu drog, kterou ale provozuje zcela legálně a pro vaše dobro.&lt;br /&gt;
* **Proč je máme?** Kdyby vás v pravěku kousl [[šavlozubý tygr]] a vy byste okamžitě padli na zem v agónii, sežral by vás. Díky endorfinům (a [[adrenalin|adrenalinu]]) bolest prvních pár minut necítíte. Máte &amp;quot;super-sílu&amp;quot; utéct do bezpečí. Bolest &amp;quot;přijde k sobě&amp;quot; až ve chvíli, kdy jste v jeskyni.&lt;br /&gt;
* **Přírodní Morfin:** Název &amp;quot;endorfin&amp;quot; doslova znamená &amp;quot;vnitřní morfin&amp;quot;. Molekula endorfinu zapadne do zámku v mozku (receptoru) úplně stejně jako molekula heroinu z injekční stříkačky. Rozdíl je v tom, že endorfin je dávkován přesně, bezpečně a tělo ho umí rychle odbourat (takže &amp;quot;dojezd&amp;quot; není tak drastický).&lt;br /&gt;
* **Měna štěstí:** Mozek používá endorfiny jako platidlo. &amp;quot;Udělal jsi něco těžkého? (Cvičení). Udělal jsi něco pro rod? (Sex). Tady máš odměnu.&amp;quot;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 📜 Historie objevu: Hledání zámku a klíče ==&lt;br /&gt;
Objev endorfinů je jedním z velkých detektivních příběhů [[neurověda|neurovědy]] 70. let 20. století.&lt;br /&gt;
* **Záhada:** Vědci věděli, že [[opium]] a [[morfin]] fungují (tiší bolest). Ale nevěděli proč. Bylo nepravděpodobné, že by [[evoluce]] vyvinula v lidském mozku speciální receptor jen pro šťávu z [[mák setý|máku setého]].&lt;br /&gt;
* **Objev receptoru (1973):** Američtí vědci [[Candace Pert]] a [[Solomon Snyder]] objevili v mozku &amp;quot;zámky&amp;quot; ([[opioidní receptory]]), do kterých morfin zapadá.&lt;br /&gt;
* **Logický skok:** Pokud má mozek zámky, musí mít i vlastní klíče! Přece nemáme zámky v hlavě jen pro případ, že bychom našli rostlinu máku.&lt;br /&gt;
* **Izolace (1975):** Skotští biologové [[John Hughes]] a [[Hans Kosterlitz]] analyzovali tisíce prasečích mozků, až izolovali první dvě látky, které fungovaly jako přirozené opiáty. Nazvali je **enkefaliny** (z řeckého &amp;quot;v hlavě&amp;quot;). Později byly objeveny delší řetězce – **endorfiny**.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🧬 Typy a Biochemie ==&lt;br /&gt;
Existují tři hlavní typy endorfinů, které vznikají štěpením většího prekurzoru zvaného [[POMC]] (proopiomelanokortin) – stejné molekuly, ze které vzniká i stresový hormon [[ACTH]] (viz [[Osa HPA]]).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
# **[[Alfa-endorfin]]:** Má kratší řetězec, méně prozkoumaný.&lt;br /&gt;
# **[[Beta-endorfin]]:** &amp;quot;Superstar&amp;quot; mezi endorfiny. Je 18–33× silnější než morfin. Působí hlavně v [[hypotalamus|hypotalamu]] a [[limbický systém|limbickém systému]]. Je zodpovědný za většinu analgetických a euforických stavů.&lt;br /&gt;
# **[[Gama-endorfin]]:** Má spíše regulační účinky na [[krevní tlak]] a chování.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Mechanismus účinku ===&lt;br /&gt;
Endorfiny se vážou primárně na **$\mu$-opioidní receptory** (mu-receptory) na presynaptické membráně neuronů, které vedou signál bolesti ([[nociceptory]]).&lt;br /&gt;
* **Inhibice:** Vazba endorfinu zabrání uvolnění neurotransmiteru [[Substance P]] (který &amp;quot;křičí&amp;quot; bolest).&lt;br /&gt;
* **Odměna:** V oblasti [[VTA]] (ventrální tegmentální oblast) endorfiny tlumí neurony, které normálně brzdí uvolňování dopaminu (tzv. disinhibice). Výsledkem je záplava [[dopamin|dopaminu]] v [[nucleus accumbens]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🏃 Spouštěče: Jak se &amp;quot;sjet&amp;quot; legálně ==&lt;br /&gt;
Lidské tělo uvolňuje endorfiny v reakci na různé podněty, které většinou zahrnují [[stres]] nebo [[bolest]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 1. Fyzická aktivita (Runner&amp;#039;s High) ===&lt;br /&gt;
Dlouhotrvající aerobní aktivita ([[běh]], [[plavání]], [[cyklistika]]) vede k stavu známému jako [[běžecké opojení]].&lt;br /&gt;
* **Korektiv moderní vědy:** Dlouho se věřilo, že za tento stav mohou výhradně endorfiny. Nové studie (od roku 2015) však ukazují, že molekuly endorfinů jsou příliš velké na to, aby snadno procházely [[hematoencefalická bariéra|hematoencefalickou bariérou]]. Hlavním hráčem &amp;quot;runnes&amp;#039;s high&amp;quot; jsou pravděpodobně **[[endokanabinoidy]]** (např. [[anandamid]]), což je tělu vlastní verze [[THC]] z [[konopí]]. Endorfiny hrají spíše roli v tlumení svalové bolesti (periferní účinek).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 2. Chilli a pálivá jídla ===&lt;br /&gt;
Pálivá chuť není chuť, ale bolest. Látka [[kapsaicin]] v [[chilli paprička|chilli papričkách]] dráždí receptory bolesti na jazyku. Mozek si myslí, že ústa hoří, a vyšle &amp;quot;hasiče&amp;quot; – masivní dávku endorfinů. Proto milovníci pálivého jídla zažívají po jídle pocity uvolnění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 3. Smích a sociální vazba ===&lt;br /&gt;
Podle [[Robin Dunbar|Robina Dunbara]] (autora [[Dunbarovo číslo|Dunbarova čísla]]) se endorfiny uvolňují při upřímném [[smích|smíchu]] (tzv. Duchennův smích) a při [[grooming|sociálním groomingu]] (hlazení, doteky). To pomáhá vytvářet sociální pouta. Skupinový smích zvyšuje práh bolesti všech zúčastněných.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 4. Sex a Orgazmus ===&lt;br /&gt;
Během sexuální aktivity a zejména při [[orgasmus|orgasmu]] se uvolňuje koktejl látek: [[endorfiny]] (blaženost), [[oxytocin]] (láska), [[prolaktin]] (uvolnění) a [[dopamin]] (odměna).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== 5. Placebo efekt ===&lt;br /&gt;
Když věříte, že vám pilulka pomůže od bolesti, mozek uvolní endorfiny. Pokud pacientovi podáte lék [[naloxon]] (který blokuje opioidní receptory), [[placebo]] efekt přestane fungovat. To je důkaz, že víra v uzdravení spouští reálnou biochemickou reakci.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== 🌑 Temná strana: Závislost a Sebepoškozování ==&lt;br /&gt;
Protože endorfiny působí na stejné receptory jako [[heroin]], může na nich vzniknout určitá forma psychické závislosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Závislost na cvičení (Bigorexie) ===&lt;br /&gt;
Někteří sportovci se stávají závislými na &amp;quot;endorfinovém návalu&amp;quot;. Pokud nemohou trénovat, zažívají [[abstinenční příznaky]] (podrážděnost, [[deprese]], úzkost), podobně jako narkoman bez dávky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Sebepoškozování (Self-harm) ===&lt;br /&gt;
U lidí trpících silnou emoční bolestí ([[hraniční porucha osobnosti]], [[deprese]]) může dojít k paradoxnímu chování – řezání se nebo pálení.&lt;br /&gt;
* Fyzická bolest (říznutí) spustí uvolnění endorfinů.&lt;br /&gt;
* Endorfiny přinesou krátkodobou úlevu a otupení nesnesitelné psychické bolesti.&lt;br /&gt;
* Vzniká bludný kruh závislosti na vlastních endorfinech získávaných bolestí.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
* [https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3104618/ Harber, V. J., &amp;amp; Sutton, J. R. (1984). Endorphins and exercise. Sports Medicine]&lt;br /&gt;
* [https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.1514996112 Fuss, J., et al. (2015). A runner’s high depends on cannabinoid receptors in mice. PNAS]&lt;br /&gt;
* [https://www.scientificamerican.com/article/why-do-we-like-spicy-foods/ Scientific American - Why Do We Like Spicy Foods?]&lt;br /&gt;
* [https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22641932/ Dunbar, R. I. M., et al. (2012). Social laughter is correlated with an elevated pain threshold. Proceedings of the Royal Society B]&lt;br /&gt;
* [https://www.mayoclinic.org/healthy-lifestyle/stress-management/in-depth/exercise-and-stress/art-20044469 Mayo Clinic - Exercise and stress: Get moving to manage stress]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{DEFAULTSORT:Endorfiny}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Neurotransmitery]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Hormony]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Biochemie]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Neurověda]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Bolest]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Emoce]]&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3.0 Pro]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Filmedy</name></author>
	</entry>
</feed>